Chybí propagace závodů postižených sportovců

Rozhovor s Juanem Rodríguezem, šéfem výpravy postižených sportovců Venezuely o tom, jak se na rozdíl od Česka Venezuela stará o své bývalé sportovce, i o tom,  v čem se liší sportovní podniky zdravých a hendikepovaných sportovců.

– Jste poprvé v České republice?

V Praze jsem již podruhé. První příležitost, kdy jsem se do vašeho hlavního města dostal, byly Světové atletické
hry v roce 2009, to jsem zde byl samozřejmě také s reprezentací Venezuely. Při této příležitosti basketbalové družstvo Venezuely obsadilo na zmíněném turnaji druhé místo a získalo stříbrnou medaili. Měli jsme to štěstí, že pan velvyslanec Venezuely v České republice Victor Julián Hernández León byl čestným hostem v rámci těchto her, a opravdu hodně nám pomohl. Já mu za to prostřednictvím vašeho listu chci poděkovat!

 

– Existuje nějaký rozdíl mezi sportovními podniky sportovců bez postižení a s postižením?

Bohužel je v tom podstatný rozdíl. Na akcích postižených sportovců, a vím to z vlastní zkušenosti, chybí podpora veřejnosti. Na stadionu, a není to jen v případě pražského šampionátu, ale je to v mnoha zemích, jsou diváci, kteří přijdou na stadion, z velké části rodinní příslušníci, známí sportovců, kteří závodí. Bohužel není takovýto zájem veřejnosti o takový druh šampionátů ze strany široké veřejnosti.
Jedinou výjimkou byly letní paralympijské hry v Londýně v roce 2012. Tam byl stadion plný, zhruba 70 tisíc diváků bylo stále na tribunách! To bylo dáno tím, že se jednalo právě o paralympijské hry, a také tím, že tam byly zastoupeny všechny druhy postižení. Ten zájem byl ojedinělý a bylo to samozřejmě velice pozitivní. Postižení sportovci prostě potřebují podporu, i přímo na stadionech! Víte, také bych chtěl zdůraznit, že sponzoři nechybějí, těch je dost, ale zřetelně chybí publicita v médiích, v televizi, rozhlase. Stále chybí mediální kampaně, které by upozornily právě na závody postižených sportovců.

– Můžete přiblížit pražský šampionát?

Současné mistrovství je deváté světové atletické mistrovství speciálně pro lidi s mentálním postižením. Venezuelská delegace na výše uvedeném šampionátu je zastoupena patnácti sportovci, také jedním lékařem, třemi trenéry, šéfem výpravy a technickým ředitelem výpravy. Je to třetí největší delegace na tomto šampionátu a jediná z celé Ameriky.
Ve středu 12. června venezuelská delegace získala hned dvě bronzové medaile, a to ve vrhu koulí jak v ženské, tak v mužské kategorii. Až doposud byla celá organizace tohoto mistrovství, které se pořádá na stadionu Strahov, na výborné úrovni, je zajištěno ubytování, jídlo, a vyšlo zatím skvělé počasí.

– V kolika disciplínách závodí výprava Venezuely?

Disciplín, kterých se účastní venezuelská výprava, je skutečně hodně, všechny jsou v rámci atletiky a disciplíny jsou to následující: vrh koulí, disk, oštěp, běh na sto, dvě stě, čtyři sta a osm set metrů. Pak běh na 1500 metrů, běh na pět a deset kilometrů, skok do dálky, trojskok, běh přes překážky, štafeta a překážky čtyřikrát 400 metrů.

– Jste jen jedinou sportovní výpravou z celé Ameriky. Jak je to možné?

Opravdu nevím, co se mohlo stát, pravděpodobně za to můžou ekonomické důvody. Dobře víme, že v ostatních zemích, jako je Argentina, Kolumbie, Ekvádor, Kanada nebo Brazílie, jsou svazy a sportovci s tímto postižením a samy tyto země organizují závody sportovců s mentálním postižením. Takže jejich neúčast zde v Praze bude spjata s ekonomickými důvody.

– Jak se stará Venezuela o své bývalé sportovce?

Víte, naše sportovní federace mají navázány mezinárodní smlouvy s jinými státy, které umožňují u vrcholových sportovců možnosti výměnných programů, tréninků a podobně. Kromě toho má Venezuela speciální sociální program, který se zabývá právě již bývalými atlety. Stát prostřednictvím této nadace se snaží bývalé atlety, kteří reprezentovali svou zemi, zajistit i po ukončení jejich aktivní činnosti. Sportovní veteráni si mohou prostřednictvím této nadace zažádat o různé půjčky na bydlení, o hmotnou pomoc apod.
Veškeré státní podniky ve Venezuele, jakéhokoliv zaměření, přispívají povinně národním vládám finančními příspěvky na sociální programy. A z těchto příspěvků, které národní vlády vyberou, samozřejmě mohou čerpat také sportovci. Mohou z těchto příspěvků nakupovat sportovní vybavení, letenky, ubytování v hotelích apod.
Díky tomuto systému se stát stará dobře o své sportovce. Jak v aktivní činnosti, tak i po ukončení sportovní kariéry.

– Popište, prosím, venezuelský sociální program.

Já osobně jsem do zmíněného systému vstoupil v roce 2008. Je to program venezuelské federace, která se zabývá postiženými lidmi, konkrétně v oblasti sportu. Základní prioritou ve Venezuele je přistupovat co nejlépe ke všem postiženým lidem. To znamená, že aktuální systém, který v mojí zemi funguje, zajišťuje nejlepší péči a velkou pozornost právě pro všechny postižené. Tento systém samozřejmě přispěl velkou měrou k tomu, že se sportovní delegace Venezuely, jejímž jsem technickým ředitelem, zúčastňuje zmíněného šampionátu u vás v Praze. Díky bolívarovské revoluční vládě a prostředkům, které tato vláda poskytuje svým postiženým sportovcům, se mohla venezuelská delegace sportovců zúčastnit podobných šampionátů ve Španělsku, kde jsme strávili sedmnáct dní v Catalunii, tam jsme se účastnili jak mezinárodního šampionátu, tak i národního španělského šampionátu. Poté, co skončí závody v Praze, tak se přesuneme do Francie na světový šampionát, který organizuje paralympijský výbor. Uvědomuju si, že všechno toto je možné jen díky štědrosti venezuelské bolívarovské vlády.

Haló noviny

Radovan RYBÁK

(Visited 4 times, 1 visits today)

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.