Rusnokova vláda schválila zvýšení minimální mzdy

Minimální mzda se od srpna zvýší na 8,5 tisíce korun. Rozhodla o tom podle reportáže České televize vláda Jiřího Rusnoka. Bude to problém pro zaměstnavatele zdravotně postižených? 

8 hodin práce denně, 8 tisíc měsíčně na výplatní pásce. Ivan Javůrek z Ostravska bere za práci na zahradě nejmenší možnou částku. Pár stovek navíc by uvítal.

„Je to opravdu hrůza za tu minimální mzdu. Zdražuje se, zvedají se furt daně nebo něco a je to dost těžké,“ říká Ivan Javůrek.

Teď by si pracovníci s nejnižšími příjmy měli polepšit. Místo 8 tisíc na 8,5. Kdo má hodinovou sazbu, bude nově dostávat 50 korun a 60 haléřů. Jenže co je pro zaměstnance vyšší příjem, pro zaměstnavatele znamená vyšší výdaje a to může být problém, třeba firmy, které zaměstnávají lidi s různými handicapy.

„Já bych jim dala víc, ale není z čeho,“ řekla Petra Jiráňová, manažerka sociální firmy, Fokus Praha.

Návrh ministerstva práce a sociálních věcí proto počítá s tím, že pro lidi se zdravotním handicapem se nejnižší možná odměna měnit nebude. Zůstane na 8 tisících. Třeba Ondřej, původně technik, dnes i on dělá zahradníka. Je v invalidním důchodu a je rád, že si vydělá alespoň něco.

„Zkoušel jsem práci sehnat na volném pracovním trhu v roce 2002 a tehdy to bylo třičtvrtě roku ustavičného hledání, denního obesílání mailových adres,“ říká Ondřej.

Pavel Mrázek, ředitel odboru legislativy, informací a poradenství HK ČR v relaci Radiožurnál uvedl, že „V podstatě existují desítky zaměstnavatelů ve všech regionech, kteří zaměstnávají z 90 % nízko příjmové skupiny obyvatel a právě u těchto lze předpokládat, kdy ty náklady běžně činí přes 50 % a ty mzdové náklady, tak lze předpokládat, že řádově 3 % o 3 % se mohou zvýšit celkové náklady, což u podniku, které už teď jsou ve ztrátě nebo na hranici ztráty, ten jejich ekonomický propad ještě prohloubí.“

Jan Vízner, předseda Konfederace zaměstnavatelů řekl: „Problémy máme u zdravotně postižených. Nevím, jak to vláda schválila, poněvadž tam  jsme se dohadovali právě na tripartitě, že by to zůstalo u zdravotně postižených bez navýšení na nějakou dobu, než se dořeší celá ta dotační politika, která souvisí se zaměstnáváním zdravotně postižených. Na to nakonec přistoupily i odbory, že by to bylo ohraničený prostě nějakou dobou.

Josef Středula, předseda Odborového svazu KOVO, uvedl:“Tady jsou dva velmi důležité problémy, ta první věc je způsob, jak se stát chová vůči těm firmám, které zaměstnávají zdravotně postižené. Já jsem měl také telefonáty, kde si lidé stěžovali z takové firmy a říkali, že když navýší minimální mzdu vláda na 8500 nebo 8600 korun, tak oni přijdou o práci. A tak jsem se jich rovnou zeptal, zdali není problém v tom, že někdo se vymlouvá na minimální mzdu, protože má nízkou dotaci a nehodlá se vůči státu opřít a říct – vážení, tady je potřeba se s tím vážně zabývat, protože máme …“

A je to tak, dostalo se vám té odpovědi?

Středula:“Ano, je to skutečně tak. Nejde o výši minimální mzdy, to jsou ve většině případů výmluvy. Skutečný problém je v tom systému poskytování podpor těmto subjektům, které zaměstnávají zdravotně postižené. Takže to je ten první problém. A co se týká té lhůty, my jsme hledali možnosti, aby ten návrh byl konsensuální spolu se zaměstnavateli, takže potvrzuju to, co říkal pan prezident Vízner.“

podle reportáže ČT a Radiožurnálu zaznamenala invArena

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.