DVTV – Drtinová Veselovský – Rozhovor I
DVTV | První internetová televize v Česku
Pozvání DVTV přijala lékařka mezinárodního formátu, která za mnoho let prošla od přísné medicíny jednotlivých oborů až k holistické integrativní medicíně, Gertruda Čápova. Po 12 letech lékařského působení ve Švýcarsku začíná znovu léčit i v Česku. Dnes se s ní budeme věnovat medicíně zdravého stárnutí a taky komplikacím způsobeným long covidem a následkům očkování proti tomuto viru. Vítám tě v DVTV.
Na termín longevity, neboli dlouhověkost seš trošku alergická. Proč?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Ano. Protože je to všude a mám pocit, že už se z toho stal takovej brand, který přitahuje lidi k tomu, aby si ty produkty koupili, a přitom to není jenom o tom mít nějaký produkt. Takže to longevity je pro mě, jak ty říkáš, jsem na to alergická, nazvala jsem to spíš takovéto moudré stárnutí anebo pomalé stárnutí, zdravé stárnutí, které je vlastně i životní filozofii. To není jenom o jednom prvku nebo jednom produktu…
moderátorka
——————–
Jeden zázračný přípravek neexistuje.
Gertruda Čápová,
Neexistuje, neexistuje.
moderátorka
——————–
No, a sypat do sebe přípravky a výživové doplňky tedy vůbec nemá smysl?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Má smysl samozřejmě, ale… A tady je začínáme s tím, že vlastně to, co se nám v těle děje, začíná v naší hlavě, kde to i končí, pokračuje to samozřejmě tím, jak se stravujeme, co děláme, jak trávíme náš volný čas, taky stavu našeho chrupu, co je dnes velice zajímavé téma, co ani zubaři neradi slyší, protože to se úplně překopal, ten pohled, samozřejmě stav našeho vnitřního prostředí, našich střev, vlastně co do těla dáváme, jak ho vyživujeme, takže to není jenom o tom jednom doplňku, který si někde koupíme s tím, že to nás spasí, prodlouží nám život nebo nám ten život zachrání.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Nejde tedy o dlouhověkost, ale spíše o proces stárnutí tak, aby byl kvalitní pro tělo i mysl?
Gertruda Čápová,
Ano.
moderátorka
——————–
Zaujaly mě ty zuby, jak to souvisí se stavem chrupu?
Gertruda Čápová,
No, velice.
Protože zuby, vlastně to, co máme v dutině ústní, začíná těma zubama a vlastně, když tam máme zánět, a to může být skrytý, tichý zánět, jako například mrtvé zuby, které jsou denervované, nicméně tam se drží bakterie a úplně na těch koříncích zůstává nebo přetrvává zánět, který vlastně, my to polykáme, dostává se to do trávicího traktu, dostává se to do střev, kde vlastně je jednou součástí těch vznikajících zánětlivých změn. Já si pamatuju, když jsem to poprvé slyšela, tak si pamatuju jako mladá lékařka, jsem byla asi dva roky nebo tři roky po medicíně, a najednou jsem si uvědomila, že mladí muži, kteří měli kolem 40 let, který přicházeli s infarktem nebo s hypertenzí nebo s poruchami metabolismu, tuků a cukru, tak vlastně měli takzvaně nepořádek v puse, měli opravdu kariézní zuby, neměli ty zuby správně ošetřovány a dnes už se ví, že správně ošetřený chrup a správná ústní hygiena je základem toho všeho, co se nám v těle děje. Protože to už jsou první prozánětlivé faktory, které vlastně ovlivňujou to, co se v tom našem těle děje. A tím, že se to neděje skokem, ale jde to pomalinku, trvá to léta, někdy desítky let, tak se tomu nechce věřit, ale je to tak.
moderátorka
——————–
Protože ono stárnutí vlastně s těmi zánětlivými procesy v těle i souvisí.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Souvisí, ano. Protože ten zánět vlastně urychluje to stárnutí. Ty buňky v našem těle jsou nekvalitní a neplní ty orgány správné svoje funkce a vlastně to tak nějak navaluje a vzniká takový celý bludný kruh, který se těžce pak protíná.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
15 let se věnuješ potravinovým intolerancím a vím, že jsi u toho velice často vzpomínala na svoji babičku, která se bez jediného léku dožila 95 let, ale byla ve skvělé fyzické i mentální kondici. V čem tedy spočívalo kouzlo její dlouhověkosti a kvalitního života ve stáří?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Já jsem si právě u babičky uvědomila, že ona vlastně žila relativně bez stresu, žila v souznění s přírodou, všechny produkty si, co si mohla, vypěstovala na zahradě, zpracovala si ty potraviny sama doma, to znamená, vařila všechno doma ve své kuchyni z těch produktů, které byly, a ono platí staré pravidlo regionální, sezonální, to znamená, že ona opravdu neměla maliny někdy na Vánoce, ani jahody na Vánoce, ani žádné exotické ovoce. Žila vlastně ve svém režimu, kde opravdu s tím dědečkem jsme si mohli ty hodinky upravovat ráno, v poledne, večer.
moderátorka
——————–
Takže v nějakém řádu?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
V nějakém řádu. Chodili pravidelně spát. Neměla doma televizi, nepouštěla si žádné negativní informace a nepouštěla si ani negativní lidi do své domácnosti.
moderátorka
——————–
No, ale dá se tak žít dnes? Všechno si nevypěstujeme, bez těch technologií to taky úplně nejde.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Já vím, ono je to těžký, ale vždycky si v tom člověk najde nějakej ten svůj styl a nějakou svoji formu, to znamená, já říkám svým pacientům, musíte se dívat na to, co si kupujete. Když vidím, že ten produkt je – já nechápu stále, proč si máme dneska v naší republice nebo v naší zemi kupovat ovoce nebo zeleninu vypěstovanou někde ve Španělsku, v Itálii nebo v Belgicku. My máme přece taky dobré zemědělství, co bylo. Tak jim vždycky řeknu: koukejte se, co kupujete, odkaď to je, země původu. A když vidíte třeba Holandsko nebo Belgicko, tam přece jenom ta půda je hodně hnojená, dokonce rajčata se pěstujou hydroponicky, to znamená, vyrůstají ve vodě, tak přece jenom se zamyslete nad tím, jestli není lepší si koupit něco kvalitního, co možná trošku víc stojí, ale budete mít jistotu, že budete mít kvalitní potraviny. Totéž je to s pečivem. Tady je prostě, já tomu říkám úplná paseka, ale není to jenom u nás. Aspoň se musí deklarovat, jestli to pečivo je ze zmraženého nebo nezmraženého těsta, ale ve Švýcarsku třeba to nemusí deklarovat, protože nejsou součástí EU. A tam člověk vidí, že to, co si koupí člověk v těch řetězcích, nekupuje si to v pekárnách anebo si to neupeče doma, tak vlastně to pečivo a ty potraviny z mouky jsou velice nekvalitní. Jako ve Švýcarsku dokonce už je to až tak daleko, že jsou producenti, kteří mají svoje malá políčka, kde si to obrábí pluhem. Všechno je to ručně zpracované a mají tam minimální techniku k tomu. Já vím, že to je až už jako hodně daleko, ale to je cesta, která nás… Já mám někdy pocit, že jsme se dostali někam na vrchol, abysme se vlastně zase vrátili zpátky k tomu původu. Samozřejmě ten život je rychlý, všichni spěcháme ráno do práce, z práce domů. Vlastně co nám slouží, jsou ty řetězce, ale i v tom se musí člověk naučit, musí pro sebe naučit, co si koupit, co si vybrat, co si může doma udělat.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Pak mě ale napadá v této souvislosti, jestli za nás mnohé nerozhoduje genetika v tom kontextu, jak se k tomu bavíme, protože v New York Times teď hovořili vědci o tom, že my do 60 let řadu těch věcí životním stylem můžeme ovlivnit, ale nad 60 let už to z velké části za nás přebírá genetika. Jak to vnímáš?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
No, já to obrátím trochu, protože už dneska se ví, že v těch 30 letech nám začíná proces toho stárnutí a vlastně už v dětství, když to vezmu k tomu střevnímu mikrobiomu a vlastně k těm střevům, co se dnes tolik o tom hodně mluví, tak vlastně se ví, že už to dítě, jestli je narozeno přirozenou cestou anebo císařským řezem, už tam to začíná, protože to dítě vlastně, jak přichází na svět, tak se napije té plodové vody, a to už je to, co mu umožňuje nebo co už upravuje nebo vede k tomu střevnímu mikrobiomu. Takže já bych trošku spekulovala s touhle informací z New York Times, že v 60 letech pak opravdu už můžeme spoléhat jenom na genetiku, dokud jsme do těch 60 let nedělali něco se sebou.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, co děláš ty, aby ses udržela v kondici, mentální i fyzické?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Já se snažím, snažím, pokud to jde, chodit aspoň třikrát, čtyřikrát týdně do přírody, chodit aspoň tu hodinu. Já miluju opravdu chození po horách, což to Švýcarsko mně usnadnilo, takže víkendy jsem trávila vždycky někde v lese nebo na horách. Snažím se číst literaturu, která je pozitivní, hodně studuju a snažím se obklopit lidma, kteří jsou pozitivní. Nepouštím si do života lidi negativní a snažím se radovat z maličkostí. A samozřejmě stravu, tak se mnou je radost chodit nakupovat, to se mnou nikdo nechce chodit, protože já to opravdu obracím zleva, zprava a připravuju si doma jídlo. Já neuznávám, že mně někdo řekne, že to nejde, všechno jde, já si vždycky prostě večer navařím na ten druhý den, abych prostě nemusela chodit do žádných restaurací anebo někam si kupovat nějaký fast food.
moderátorka
——————–
Doplňky nebereš žádné?
Gertrůda Čápová,
Beru, beru, beru, určitě beru doplňky výživy.
moderátorka
——————–
Co bys doporučila pro to kvalitní stárnutí, pro ten proces jako takový základ?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
No, určitě je toho strašně moc, ale co je vynikající, to je vlastně takové to spektrum, které působí protizánětlivě, upravuje stav vědomí a taky vede k tomu kvalitnímu a dobrému spánku. Takže já užívám vitamin D, užívám selen a zinek, hořčík taky denně. A pak mám takovej komplex, to vyrábí naše klinika přímo, jmenuje se to neurobrain, kde jsou různé aminokyseliny, které podporují funkci mozku a zároveň uklidňují ten bloudivý nerv, který je vlastně takovým tím čertíkem v tom našem těle, který nám pak produkuje ty špatné enzymy. A určitě, dávám si ještě na noc jedno vstříknutí melatoninu, protože ten melatonin dnes i v těch výzkumech není už jenom hormonem spánku, ale on má velikánský účinek na všechny etáže, v tom našem těle právě působí protizánětlivě a zároveň i vede k regeneraci a úpravě těch malých částeček buněk, o kterých se tolik dneska mluví, a to jsou mitochondrie.
moderátorka
——————–
No, ano. Pokud jde o mitochondrie, tak jednu dobu se více zabývala problémem nedostatku železa v lidském těle. V Česku jej nelze běžně podávat do žíly, mnoho lidí i proto nedostatkem železa tady trpí. A je to velký problém. Co všechno to způsobuje?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Ten nedostatek železa v těle má strašně moc faktorů. Samozřejmě projevuje se víc u žen než u mužů. U žen je to dáno právě i tím, že tu krev měsíčně ztrácíme, ale je to i tou nedostatečnou nebo nekvalitní stravou. No, a bohužel to veganství a vegetariánství je taky jeden z faktorů, které bohužel nešťastně ovlivňujou stav železa v našem těle.
moderátorka
——————–
A když ho nemáme, tak na jaký problém si tím zakládáme?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
No, na všechny opravdu, protože v podstatě železo je důležitý prvek, který tvoří kvalitní červené krvinky a ty roznáší kyslík do všech tkání. A když dochází k nedostatku plnění jejich funkce, tak naše tělo žije v tzv. nedostatku kyslíku. Odborně se tomu říká oxidační stres, který vlastně vyvolává ty záněty a uvolňuje ty zánětlivé mediátory, kterých je plná polévka, a to vede pak postupně k zhoršování funkcí jednotlivých orgánů, samozřejmě k zhoršování funkcí těch mitochondrií a nejčastěji se to začíná projevovat únavou, slabostí, nespavostí, vypadávání vlasů, méně odolnosti vůči stresu a je to úplně jednoduchá pomoc. Já si vzpomínám na pacientky, které přišly s těmi potížemi anebo přichází a vlastně když se odhalí, že mají nedostatek železa, dá se to krásně doplnit tou infuzí železa a mně pak volají manželé a říkají, že mi děkujou, že konečně mají doma funkční manželky.
moderátorka
——————–
Ale ono to tady do žíly nejde. V České republice, tuším, jenom na jednotkách intenzivní péče, ale nejde to jen tak. Ono to není úplně jednoduché zrovna železo doplnit totiž.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Ono to totiž v podstatě jde, akorát nějak není možné ty kolegy ovlivnit v tom, že v podstatě ty komplikace, které vznikaly už v roce 2013, tedy existuje to nařízení ze SÚKLu, a přijde mně to trošku tak nějak, až bych řekla, že nefér, protože my se musíme vzdělávat pravidelně, dokazovat naše vzdělávání a myslím si, že i SÚKL by mohl měnit někdy nebo prostě ty instituce by mohly jednou za čas přehodnotit právě tahle nařízení, protože ty komplikace nevznikaly v samotném podávání železa, ale ta koncentrace byla vysoká. Bylo to 500 mg. Dneska máme k dispozici 50–100 mg a my opravdu žádné komplikace u toho nevidíme, naopak tam vidíme právě ten velikánský přínos pro ty pacienty.
moderátorka
——————–
No, a jak se tedy železo dá doplnit bez té infuze? Protože železo opravdu není úplně jednoduché doplnit.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Je určitě, co se týče doplňování třeba rostlinnou potravou, tak je to horší, protože tam vždycky se doporučuje k tomu aspoň konzumovat vitamin C, aby se změnilo to železo, které se lépe, to třímocné na dvoumocné, které se lépe vstřebává, kdežto u těch živočišných nebo u živočišného původu železa je to přece jenom jednodušší. Takže já doporučuju aspoň jednou za týden nebo aspoň jednou za 14 dní přidat si do potravy játra nebo červené maso, játra různého původu, tresčí játra, drůbeží nebo telecí, červené maso taky jakéhokoliv původu. A dá se ještě doplňovat tzv. doplňky výživy, nejlépe je to v té sirupové formě anebo v té formě toho železa, které je dobře vstřebatelné.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Studuješ aktuálně v Belgii a Spojených státech amerických, kde se klade velký důraz na nastavení mysli jako klíčového faktoru regulace tělesných funkcí. Jak to funguje? Vím, že hlavní roli nebo velkou roli v tom hraje právě nervus vagus, tedy bloudivý nerv, který už jsi zmínila.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Vlastně my, když žijeme v tom stresu, podvědomém nebo vědomém, tak my si vlastně vyrábíme, ten mozek je naše fabrika vlastně těch prozánětlivých parametrů, a to je vlastně to, co nám ovlivňuje negativně celý ten stav našeho těla, to znamená zažívací trakt, poměrně často, já bych řekla, že snad 99 % populace, ale nejenom u nás, ale celosvětově trpí refluxem, což vede zase postupně ke změně i toho střevního mikrobiomu a postupně vlastně to vede i k tomu zhoršení těch potravinových intolerancí. A všechny ty prozánětlivé parametry vedou pak postupně i k zhoršení metabolismu, tuků, cukrů. Dnes už máme tzv. inzulinovou rezistencí, která je klasifikovaná jako diabetes třetího typu. Je třeba se tím už zabývat, protože tam vlastně taky dochází postupně k zhoršování. A zase jsme u toho systémového zánětu.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Jak funguje komplexní propojení mozku a střev? V celostní medicíně se o tom teď hodně hovoří a zdá se, že je to kardinální spojení.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Přesně. Dokonce jak ty bakterie komunikujou mezi tím mozkem a střevem, kde jsou teda formy lactobacillus a bifidobacillus, které vlastně, když je nedostatečně nebo nesprávný poměr, tak to dává signál do toho mozku a dochází prostě jakoby k takové té aktivaci i toho bloudivého nervu i toho vnitřního nepokoje, zhoršování nebo zvyšování těch prozánětlivých parametrů. Je to opravdu takový bludný kruh. Dokonce dneska víme, že když ty střeva nejsou v pořádku, tak jako poruchy třeba funkce štítné žlázy jsou dneska spojené právě s tím špatným střevním mikrobiomem. I obezita, která se těžce zvládá, je vlastně propojená s tím střevním mikrobiomem.
moderátorka
——————–
Bavíme-li se o střevech, jak souvisí autismus třeba se střevní propustností? Jako ukázka toho, jak v lidském těle všechno souvisí se vším a všechno funguje dohromady.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Ano, ano, je to tak, je to tak. Souvisí to právě zase s tím zánětem, který už u toho autismu má nějaký svoje postuláty a dochází právě…. jako ten špatný střevní mikrobiom, zvýšená propustnost střeva nebo ten leaky gut syndrom…. vlastně dochází k tomu, že se vstřebávají do těla větší molekuly, větší části, které působí pro ten organismus jako predátor a to tělo nastartovává ten imunitní systém a začnou s tím bojovat a dochází tady zase k uvolňování těch zánětlivých parametrů. Já se přiznám, že jsem tomu dlouho nevěřila. A my na naší klinice věnujeme se těm autistickým dětem a máme s tím velice dobré zkušenosti. Je to tvrdá práce a neříkám, že to jde jako takhle, protože tam se musí strašně moc změnit, i ty děti, nějakým způsobem zklidnit, upravit tu stravu, aby to tolerovaly, aby to respektovaly, ti rodiče, aby to pochopili, ale když se to všechno dodržuje, tak vlastně my tam vidíme už za půl roku úspěch u těch dětí.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Pokud jde o to nastavení mysli, které se teď opravdu skloňuje ve všech pádech, tak je to tak jednoduché, že stačí kontrolovat myšlenky? Uvěří tomu každá buňka v těle, pokud si budu hlavou říkat „hlavně na nic špatného nemysli, mysli pozitivně“, ono takhle jednoduše to asi nefunguje.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Nefunguje. Ono je vůbec těžký tu mysl nějak umravnit, protože to je velkej trénink. Jako doporučují se samozřejmě meditace, které by měly vést k tomu zklidnění od hlavy k patě a ke zklidnění vlastně všech buněk v našem těle. A existujou práce, které ukazují na to zázračné uzdravení pacientů. Myslím, že v Sausalitu v Kalifornii, kde zkoumají, co je tou příčinou toho záhadného uzdravení, těch faktorů je samozřejmě víc, ale ukazuje se právě to zklidnění té mysli, ta práce s tou hlavou, jak to zklidnit, je jeden z důležitých faktorů, ale to není tak jednoduché. Já jsem právě v rámci těch studií té dlouhověkosti, to jsou, myslím, dva roky, v Americe byl jeden celej den blok věnován psychedelikům a já jsem k tomu přistoupila teda hodně skepticky, já jsem si říkala: „No, co už nám tedy můžou říct?“ Je pravdou, že jak jsem tam přicházela nepokorná k těm informacím na začátku, tak jsem s velkou pokorou opouštěla tedy ty semináře celodenní a byla jsem nesmírně mile překvapená. A myslím si, že to je taky cesta do budoucna, kde to může opravdu hodně lidem pomoct.
moderátorka
——————–
Ono to udělá asi rychlou cestu?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Já osobně si myslím nebo vnímám, že ten člověk, to není jenom o tom, že dáš mi lék na spaní a budu spát nebo dáš mě lék na něco… Tak to není, ale ten člověk sám musí chtít, musí být vědom, že chce něco změnit ve svém životě. A tohle je jedna z pomocí, protože mu pomůže, možná ho posune několik těch schodů výš, ale jinak si to musí ten člověk odmakat taky sám, protože musí přijít, proč se mi věci opakujou, proč mám ty strachy, proč ty démoni mě pořád pronásledujou a vlastně s tím pracovat a naučit se žít v těch situacích, které máme. Protože my dnes máme na sebe, jako my žijeme v nepředstavitelně rychlé době plné stresu, kde se jako měří pořád nějaký úspěch a vystoupit tady z téhle rychlosti a uvědomit si sám sebe, vrátit se sám k sobě, mít rád sebe a uvědomit si, co chci v tom životě a co je pro mě důležité, že to není o tom, že nějaká pětiminutová sláva někde, ale opravdu žít kvalitní život sám se sebou a zodpovědně je velice těžké.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Myslela jsem to tak, ten účinek psychedelik, že je to rychlá cesta přes nějaké ty vrstvy, slupky ukryté v nás, kde se člověk dostane třeba k esenci nějakého problému, ke kterému by se třeba ani za léta terapie nedostal, ale pak to musí odpracovat.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Ano, to je správně. Já jsem to trošku špatně pochopila, ale je to pravda. Ten člověk, který je vědomý, chce, zobrazí se mu to, umí s tím nebo naučí se s tím pracovat, tak pak se zbaví tedy těch démonů.
moderátorka
——————–
Po roce 2020 ses taky začala věnovat komplikacím spojeným s tzv. long covidem a s následky očkování proti viru, který toto onemocnění způsobuje. S jakými následky se u svých pacientů potkáváš? A předpokládám, že je potřeba to rozdělit, že následky nebo komplikace long covidu a následky po očkování, že mají různou podobu, nebo ne?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Oni mají skoro stejnou podobu, protože většinou ti pacienti, co prodělali ten covid, tak oni jsou i očkovaní a vlastně tam to očkování jenom ještě jako by podpořilo ty všechny komplikace, takže je to… V konečném důsledku my se setkáváme s potížemi podobnými, s komplikacemi podobnými a ta cesta je teda nesmírně komplikovaná. Těch pacientů přibývá a já musím říct…
moderátorka
——————–
Nebo jak vy lékaři víte, že je to následek buď tedy očkování, anebo tzv. long covidu?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
My si můžeme udělat, ta laboratoř nám pomůže ukázat, jestli máme tam prostě komplikace toho očkování. Dnes existujou metody laboratorní, které to můžou krásně diagnostikovat. Bohužel myslím, že v Čechách ta možnost není. A kdo první s tím přišel v Evropě, tak to byli právě Němci. Mě vůbec překvapil i ten německý přístup už v tom roce 2020, kde oni zkoumali jiné parametry. A je pravdou, že ti pacienti, co přichází… Tam ono je to těžký říct, že „ano, je to tím, anebo je to tím“, ale většinou vlastně ty komplikace, o kterých budu mluvit, v podstatě se podobají tzv. chronickému únavovému syndrom. Ti lidi mají ztrátu paměti, dokonce ztrátu koncentrace, nejsou schopni už se soustředit na svoji práci, nevydrží dlouho, jsou rychle unavení, jsou tam poruchy spánku poměrně časté. Ti lidi, třeba já jsem měla pacientku, která nebyla schopná spát 14 dnů, už jsme ji museli pak nakonec uspávat, pak bolesti kloubů, bolestí svalů, atrofie svalové, brnění třeba některých částí těla, střevní potíže, zhoršuje se i leaky gut syndrom, dýchací potíže a bohužel i potíže se srdíčkem. Nejenom ve smyslu třeba těch mikrotrombů, ale právě i ta práce toho srdce. A co je na tom záludné a zajímavé, je, že nedá se to zjistit normálním laboratorním vyšetřením, ani zobrazovacími metodami, když se na to nemyslí, tak to nezjistíme.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Takže je potřeba se na to soustředit, ale pokud se na to vy, lékaři a vědci soustředíte, tak dokážete z laboratorních vyšetření zjistit, že je to opravdu následek toho, o čem se bavíme?
Gertrůda Čápová,
Ano.
moderátorka
——————–
No, a pak mě ještě zajímá, očkování bylo obrovské téma a je to vlastně velké téma dodnes. Myslím očkování tady v souvislosti s tímto onemocněním. Kdyby očkování nebylo, nebyly by následky ještě horší z hlediska toho syndromu?
Gertrůda Čápová,
Já se domnívám a nejsem sama, že určitě ne. Já naopak vidím…
moderátorka
——————–
Z čeho vyvozuješ?
Gertrůda Čápová,
Já vyvozuju tady tenhle názor z těch informací, které já mám z těch studií od kolegů z Německa, ale taky ze států.
moderátorka
——————–
Je potřeba říci, že si primárně pneumoložka.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Já jsem pneumolog a alergolog a vlastně k té holistické medicíně jsem přišla opravdu oklikou až ve Švýcarsku. A tam je ta holistická medicína poměrně častá a není to žádný zvláštní obor. Většinou fungujou takové ty kliniky, které se opravdu věnujou celostně tomu člověku a ty právě spolupracovaly s výzkumem, s těmi kolegy z Německa, kde opravdu nejvíc asi je dat a údajů, kde dokonce dnes i ty postupy, které jsou vytvořené, jsou vlastně z toho Německa, tak vlastně tam bylo dokázáno, že v podstatě to očkování ten význam pro toho člověka nemělo tak veliký, jako spíš ty komplikace.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Protože většina lidí měla, nebo co já znám, tak většina měla očkování i covid, nebo mnoho lidí prodělalo prostě vakcinaci, ale potom i samotné onemocnění, ale přesto tedy jde z toho odlišit, které ty komplikace byly způsobeny vakcinací, a nikoliv tím onemocněním samotným?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
To tady řeknu, že je to poměrně těžko říct právě v téhle kombinaci s tím covidem a s očkováním, protože ten samotný covid, a hlavně ti pacienti, který to prodělali v roce 2020, 2021, kdy opravdu to byl silný virus, který nadělal velkou paseku, tak už jenom tohle stačilo. A tam se domnívám, že to očkování jako by zhoršilo vlastně ještě ty komplikace po tom covidu a zároveň ještě jako by vysunulo to, co bylo v těle latentní, třeba by ani ty potíže u těch lidí nebyly, tak vlastně to jakoby vystrčilo ven, takže se objevily nové potíže. Došlo tam k reaktivaci hodně právě Epstein-Barrové viru, cytomegalovirus, až opravdu jakoby aktivní chronické infekce, to znamená, že nebyly jenom paměťové protilátky, ale opravdu i protilátky, které byly už jako známkou aktivního onemocnění…
moderátorka
——————–
Co to znamená, můžeš to trochu…
Gertrůda Čápová,
Ty paměťové protilátky jsou ve smyslu IgG a ty aktivní protilátky jsou ve skupině IgM.
moderátorka
——————–
Takže nějaký chronický zánět?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
My máme v sobě, my všichni vlastně, když si uděláme plošně test, tak se nám najdou paměťové protilátky, to znamená, že my jsme kdysi s tím virem přišli do kontaktu, naše tělo to zaznamenalo, uložilo to a je to tam. A teď vlastně, co bylo u toho viru covid tak specifické nebo zvláštní nebo zrádné pro ten náš organismus, je to, že vlastně došlo k aktivaci těchhle virů, které normálně jsme v sobě měli a ty viry nám další potíže nedělaly. Očkování, ale i samotný ten covid nám bohužel tyhle spíci viry jako by znovu probudily k té aktivitě. Ale nejenom to Ono se to pak už vlastně i chovalo,…. i to vedlo vlastně k aktivaci zánětu. Těch parametrů je tam strašně moc, ale podstata je, že se začaly tvořit vlastně protilátky proti různým receptorům a vytvářelo to obraz takového toho pseudo-autoimunitního onemocnění. Dneska se ví, že vlastně se tam vytvářely protilátky proti neurotransmiterům, to jsou ty látky, jako je dopamin, serotonin, které vedou k té dobré náladě a jakoby k takovému tomu našemu dobrému fungování našeho těla a mozku, proti receptorům, které jsou v srdečné svalovině, na průduškách.A je pravdou, že ti pacienti jsou chudáci, protože oni trpí, oni mají opravdu potíže, akorát ta vyšetření, který se udělají, neukazují nic patologického. A když se jde do hloubky, já řeknu příklad pacienta, který chodil a vypadal vysloveně jako člověk, který by mohl mít kardiální onemocnění, všechno bylo v pořádku na EKG, na ultrazvuku… Já jsem mu pak udělala, existuje taková metoda, magnetická rezonance srdce s medikamentózní zátěží, kde se tím lékem, který se aplikuje, nabudí stav maximálního zatížení, a až tam se nám ukázalo, ale jenom prostě v jiné části, jenom možná, řekla bych, v 5 cm nekvalitní svalovina, která nepracovala tak, jak měla. A u toho člověka, který trpěl tou dušností při zátěži, tohle mohl být ten důvod právě těch jeho potíží.
moderátorka
——————–
To je pak asi mravenčí práce to hledat. Předpokládám tedy, že jste na nějaké neurologické potíže narazili, o tom mluví některé italské studie.
Gertruda Čápová,
Ano.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Ale také psychické deprese, úzkosti. Předpokládám, že ty potíže jsou vleklé. Dají se dnes nějakým způsobem léčit? Protože dnes už existují vypracované diagnostické a terapeutické koncepty, co jsem četla, ale nejsou hrazené a popravdě, v Česku u nich moc slyšet ještě není.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Jako co pomáhá? Určitě je to zase velkej koncept. A jak správně říkáš, není to hrazeno ze zdravotního pojištění a je to pro ty pacienty poměrně velká finanční zátěž a taky dlouhodobá, to znamená, doporučuje se očištění krve tzv. aferézou. Na to musí být speciální blány, ne zase úplně na všechny ty, co se používají třeba na očištění vůči nějakým toxickým látkám, takže to je zase speciální přístroj se speciálními blánami. Doporučuje se minimálně v odstupu jednoho měsíce udělat tohle očištění krve dvakrát plus podávání dlouhodobě infuzí a látek, který působí protizánětlivě. Dnes je to přípravek naltrexon, který vůbec není u nás k dispozici v mikrodávkách, takže už v Německu jsou ale lékárny, které vlastně vyrábí z té velké kapsly těch dávek do 0,5 miligramu, což je doporučené. To je protizánětlivý účinek, který prostě vyvažuje ty zánětlivé parametry, které v tom těle jsou, a vlastně pomáhá zbavovat to tělo těch potíží. A pak je to ten koncept na aktivitu mitochondrií a zase ten protizánětlivý, já řeknu koenzym Q10, různé aminokyseliny, spermidin a resveratrol, astexanthin, to jsou vlastně látky, které jsou a mají dokázaný ten protizánětlivý účinek proti těm mediátorům, a to je vlastně v dlouhodobém podávání, a právě do žíly, ne perorálně, protože právě do té žíly je ten záběr tak veliký. A je to opravdu, bych řekla, mravenčí práce. Já jsem měla i několik pacientů z Čech u nás, kterým jsme pomohli a já jsem vždycky hrozně ráda. Ten účinek i toho očištění trvá někdy půl roku, někdy se to znovu zase začne vracet k tomu zpátky, takže musíme znovu udělat tu plazmaferézu a zase podávat ty infuze. Ale už pak vidím, že přece jenom v tom třetím kroku nebo po tom třetím zásahu už přece jenom těm pacientům je líp. Lépe spí, nejsou unavení, začnou si pamatovat a jsou schopni třeba už se vrátit i do práce.
moderátorka
——————–
V e-mailu jsi mi psala, že ještě donedávna nebylo možné tyto zkušenosti publikovat v renomovaných mezinárodních lékařských časopisech. Má stále část odborné veřejnosti problém uznat, že očkování proti viru, a tedy i covid jako takový, že přinášel mnoha lidem zdravotní komplikace?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Bohužel ano. Já budu mluvit, co znám, a to jsou poměry ve Švýcarsku, kde opravdu jsme takhle rozdělená skupina. A je mi líto, protože si myslím, že právě jakékoliv onemocnění je vždycky o dialogu mezi lékaři, mezi kolegy a pacienty. A myslím si, že kdo jiný by si měl říct tu pravdu než my mezi sebou. A jestli něco proběhlo příznivě nebo nepříznivě, je potřeba o tom mluvit. Ale já to vidím v tom Švýcarsku, že je vlastně opravdu stále velká skupina lékařů, a jsou to lékaři spíš z těch univerzit, to znamená, že ti, kteří mají i pregraduální nebo postgraduální výchovu a výuku nových lékařů nebo mladých kolegů, a myslím si, že by bylo potřeba o tom mluvit otevřeně a je to otázka diskuze, je to dialog, prostě můžeme si tam najít pro a proti, najít řešení. A tam je to opravdu, tenhle přístup je v rukách spíš těch klinik, které se zabývají tou ortomolekulární integrativní medicínou, než těch fakultních nemocnic.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Proč jsi vlastně v roce 2018 přestala přednášet a publikovat? Zkušenosti z řady lékařských oborů si během života sbírala v celém vyspělém světě, stážovala jsi na Yale, zaváděla jsi novou metodu bronchoskopie, dostala jsi nabídku zůstat v Inselspital ve švýcarském Bernu, věnovat se hrudní chirurgii, přesto nepřednášíš, nepublikuješ, moc o tobě slyšet není. Měla jsi nějaké konflikty tedy s mainstreamem? Protože ty nejsi mainstreamová lékařka ve stylu pharma.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Nejsem. Nejsem. A já jsem měla několik zkušeností bohužel, kdy mi bylo vytknuto, že takhle se to nemá říkat nebo takhle to není. A taky jsem zažila, kdy prostě jsem se – já se zabývám třeba refluxem a jeho vlivem na dýchací cesty už asi od roku 1990 a přednášela jsem tedy, mám velikánský soubor pacientů, zajímavý soubor pacientů, tak jsem se rozhodla nějak s tím vyjít v Německu na trh a ve Švýcarsku a byla jsem nesmírně v tom roku 2018, to bylo tak hrozně nepříjemný, kde se tam všichni do mě obuli, že co tady vykládám za nesmysly, že kdo to kdy viděl. A pak se mě zastal takový starej pan profesor z Říma a říkal: „Ale vždyť my to víme dávno, že to tak je, my se tomu věnujeme.“ A já jsem se snažila poukázat hlavně na to, že ten refux komplikuje průběh jiných plicních chronických onemocnění, jako je plicní fibróza, obstrukční choroba plic nebo astma. A to byla taková poslední tečka. A já jsem si řekla, já vlastně nemám zapotřebí tady někoho edukovat, když to nechce slyšet. Já se budu věnovat svým pacientům. Budu se věnovat tomu, aby oni prostě byli zdraví anebo abych je uzdravila, aby se cítili lépe a nebudu ztrácet čas a energii někde, kde v podstatě je to zbytečný a konfliktní.
moderátorka
——————–
Já to chápu, že ve všech oborech je vždycky snadné zůstat v tom proudu konformity, jít s proudem, neprotiřečit tomu. Na druhou stranu kdo jiný než vědci, ale třeba i novináři, by měli být odvážní a měli by být ochotni testovat neustále ty naše představy o realitě, protože to o tom přináší ty cenné poznatky.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
No, přesně tak. Protože jak jsem říkala, vlastně všechno vždycky v té medicíně je dialog. A já můžu mít jiný názor, ale ještě neznamená, že jsem, že jsem zlá nebo že uvažuju špatně, uvažuju jinak. A každý ten názor, to je vlastně takové to puzzle poskládání si těch informací, a z toho pak může vyjít třeba správný koncept toho léčení. Já se dneska musím tomu smát, protože vlastně jak s tím refluxem takhle procházím, tak jsem se dočkala, že každý řekne: „Jo, Čápova reflux…“ Ale ono to tak je a pro mě bylo důležitý pak, že ti pacienti byli bez potíží, mohli se vrátit zase do svého života normálně. Já mám i velký soubor pacientů, kde vidím ty komplikace, jako jsou deformované průdušky anebo takové to zhoršení té plicní fibrózy například a tak. Teď právě přemýšlím, že bych to asi někde uveřejnila, že asi by to stálo za to, že už i ta doba možná je jiná.
moderátorka
——————–
Možná půjdeš do jámy lvové.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
A nebylo to samozřejmě zajímavé pro žádný farmaceutický průmysl, protože já si pamatuju v tom Německu, tak to byli všechno prostě profesoři, kteří samozřejmě, jak jsem viděla, kopali na všechny strany. A tedy nějaký, já nevím, léky na tlumení produkce sekrece kyseliny solné, to byla otázka prostě pár eur a nezajímavá. To se dalo ovlivnit ještě i jinak a stravou a možná třeba obyčejnou sodou jedlou. A nemuseli dávat žádný léky.
moderátorka
——————–
Proč si vlastně nezůstala po tom roce 1990 ve švýcarském Inselspitalu? Dostala jsi nabídku tam zůstat, mohla ses věnovat své vysněné chirurgii, ke které tě v Československu nepustili.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Nepustili. No, to bylo zajímavý, že já vlastně, kam jsem se objevila na chirurgii, tak mě vždycky vyhnali. Už si pamatuju jako ve druháku na medicíně, když jsem šla na ortopedii za prof. Fialou, tak na mě zařval, že jsem malá a ženská a že ortoped má být silnej a chlap a nejsem ani jedno. Pak jsem, že jo, u pana profesora Althause, to bylo pro mě takový velice jako zajímavý a taková satisfakce, kde sám mně nabídnul, abych tam zůstala, ale já jsem tady měla rodinu, já jsem měla syna, který měl šest let. A já se přiznám, že jsem se necítila, že tam chci zůstat. Já prostě tam ráda přišla, ale mně tam hrozně něco brzdilo, protože mě tam chyběl takový ten život, který byl u nás pestrý. Já musím říct, že u nás ta medicína byla skvělá, opravdu já jsem studovala za socíku a já dnes děkuju, děkuju, opravdu jsem vděčná za to studium, protože nás učili tak nějak čistě. Já vždycky, když jsem říkala studentům, jestli chcete vědět pravdu, tak jděte do starých učebnic, tam se dovíte vlastně základy té medicíny. A pak samozřejmě to Švýcarsko mně přišlo v tu dobu hrozně sterilní na ten způsob života, jaký my jsme tady žili.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Takže jsi nikdy nelitovala toho, že se s chirurgem nestala? Protože bavily jsme se o tom, začala jsi dělat pneumologii, pak jsi přidala imunologii, alergologii a skrz řadu oborů ses dostala až k holistické integrativní medicíně. Tak asi jsi toho nikdy nelitovala.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Já toho už dneska vůbec nelituju. Pro mě ta hrudní chirurgie, opravdu to bylo zajímavé, lákalo mě to, ale dneska jsem vděčná i za to, co jsem poznala, i za to, kde jsem. A zase děkuju Švýcarsku, to druhý kolo, které jsem si teď absolvovala, protože myslím si, že to, co umím dnes, bych neuměla.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Říkala jsi, že ve Švýcarsku je holistická integrativní medicína hodně vyhledávaná a dá se třeba tímto způsobem zbavit tedy i potravinových intolerancí, alergií? Máš takové pacienty?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Mám, mám. A to jsou lidi, který opravdu nechtějí žádnou chemii, oni odmítají jakoukoliv chemii a sami si i určí, kam až půjdou i v té léčbě. A je to o tom nastavení právě té skladby těch potravin i toho způsobu života nakonec.
moderátorka
——————–
To je asi to nejtěžší. Ono je to strašně jednoduché, ale vlastně je těžké docílit toho. Od roku 2013 jsi působila jenom ve Švýcarsku, teď tedy začínáš léčit nebo budeš léčit i tady?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Budu léčit i v Praze, ano. Já chodím na malý úvazek do Centra pohybové medicíny, abych měla trošku kontakt s pacienty v Čechách a teď jsem se rozhodla, že se úplně vrátím a snad za dva, za tři měsíce bych měla být v Praze.
moderátorka
——————–
A zůstaneš natrvalo?
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
A zůstanu natrvalo v Praze, ano. To, co jsem se naučila, bych ráda tady zúročila a pomohla lidem, kteří potřebují.
moderátorka
——————–
A mají Češi zájem o holistickou integrativní medicínu? Mají v ní důvěru? Zatím, když si testuješ terén.
Gertrůda Čápová, lékařka
——————–
Mají, mají. Právě, že je to o té informovanosti. A vlastně každej pacient nakonec, jestli je to českej nebo ten švýcarskej, pravdou je, že švýcarský pacient je hodně kritickej a velice náročnej. Tam člověk opravdu jí musí všechno umět vysvětlit, správně podat a oni se rozhodnou někdy, jestli to budou akceptovat nebo ne. Já tady vidím u českých pacientů, že jsou nesmírně vděční za jakoukoliv pomoc a za jakoukoliv cestu, která je přivede k tomu zlepšení. A to, co vidím v tom centru, tak tam chodí většinou lidi, kteří chtějí něco se sebou dělat, kteří mají zájem na sobě pracovat. A já se setkávám právě s velice pozitivními ohlasy.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Já ti děkuji za rozhovor, za tvůj čas a ať se daří tobě i tvým pacientům.
Přidejte odpověď