Kdy\u017e se do rodiny se zdrav\u00fdmi d\u011btmi narod\u00ed posti\u017een\u00e9, \u010dlov\u011bk mus\u00ed naj\u00edt \u010das i energii v\u011bnovat se pochopiteln\u011b i jim. Nesm\u011bj\u00ed m\u00edt pocit, \u017ee jsou na druh\u00e9 koleji. <\/p>\n
P\u0159ipustit si, \u017ee se v\u00e1m narod\u00ed nemocn\u00e9 d\u00edt\u011b, je t\u011b\u017ek\u00e9. „Ne\u017e mi do\u0161lo, co autismus obn\u00e1\u0161\u00ed a \u017ee budu muset ubrat, chv\u00edli trvalo,“ \u0159\u00edk\u00e1 Petra Urb\u00e1nkov\u00e1. <\/p>\n
M\u011bli jsme s man\u017eelem dv\u011b velk\u00e9 d\u011bti, synovi bylo \u0161estn\u00e1ct, dce\u0159i \u010dtrn\u00e1ct, kdy\u017e jsme se rozhodli, \u017ee bychom vlastn\u011b oba je\u0161t\u011b tou\u017eili po miminku. A zada\u0159ilo se. Moje t\u011bhotenstv\u00ed prob\u00edhalo v po\u0159\u00e1dku, p\u0159esto\u017ee u\u017e jsem byla takzvan\u011b „zral\u00e1“ matka. Prvn\u00ed m\u011bs\u00edce Ondrova \u017eivota v\u016fbec nijak nenazna\u010dovaly, \u017ee by s n\u00edm snad m\u011blo b\u00fdt n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku.
\nJen\u017ee \u010das b\u011b\u017eel a j\u00e1 si jako zku\u0161en\u00e1 matka za\u010dala v\u0161\u00edmat, \u017ee za sv\u00fdmi vrstevn\u00edky zaost\u00e1v\u00e1. V duchu jsem si sice \u0159\u00edkala, \u017ee kluci b\u00fdvaj\u00ed pomalej\u0161\u00ed, jen\u017ee pochybnosti hlodaly. <\/p>\n
JIN\u00dd NE\u017d OSTATN\u00cd <\/p>\n
„Po\u0161leme v\u00e1s na vy\u0161et\u0159en\u00ed,“ \u0159ekla mi d\u011btsk\u00e1 l\u00e9ka\u0159ka. Verdikt neurologa byl ne\u00faprosn\u00fd: „V\u00e1\u0161 synek trp\u00ed poruchou autistick\u00e9ho spektra,“ sd\u011blil n\u00e1m. Bylo to jako studen\u00e1 sprcha. V prvn\u00edch dnech, t\u00fddnech i m\u011bs\u00edc\u00edch jsme si s mu\u017eem v\u016fbec necht\u011bli p\u0159ipustit, \u017ee je to ortel do\u017eivotn\u00ed a my budeme nuceni se s n\u00edm vyrovnat a poprat.
\nTo, \u017ee se Ondra vyv\u00edj\u00ed jinak ne\u017e ostatn\u00ed d\u011bti, bylo z\u0159ejm\u00e9, ale j\u00e1 si \u0159ekla, \u017ee ho v tom nenech\u00e1m a ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno proto, aby mohl \u017e\u00edt co nejnorm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed \u017eivot. Ondra rostl a my s mu\u017eem p\u00e1trali a pom\u011brn\u011b slo\u017eit\u011b sh\u00e1n\u011bli, na koho se obr\u00e1tit o radu a pomoc.
\nPo\u0159\u00e1d jsme vlastn\u011b netu\u0161ili, co v\u0161echno tahle nemoc obn\u00e1\u0161\u00ed.
\nV\u016fbec jsme si ze za\u010d\u00e1tku nep\u0159ipou\u0161t\u011bli, \u017ee je to choroba, se kterou se jako rodi\u010de budeme muset nau\u010dit \u017e\u00edt.
\nNejt\u011b\u017e\u0161\u00ed bylo tuhle skute\u010dnost p\u0159ijmout, nau\u010dit se s Ondrou cvi\u010dit, rehabilitovat a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i jednat. K autistick\u00e9mu d\u00edt\u011bti se toti\u017e mus\u00edte chovat jinak ne\u017e ke zdrav\u00e9mu d\u011bcku. Byla p\u0159ed n\u00e1mi dlouh\u00e1 cesta, a jak bude slo\u017eit\u00e1, o tom jsme nem\u011bli ani zd\u00e1n\u00ed.
\nMysleli jsme si, \u017ee kdy\u017e Ondru zam\u011bstn\u00e1me, budeme s n\u00edm chodit na krou\u017eky, kter\u00e9 zvl\u00e1dne, a \u010dasto taky na rehabilitace, cvi\u010den\u00ed na zlep\u0161en\u00ed motoriky, bude jeho v\u00fdvoj lep\u0161\u00ed. Vym\u00fd\u0161lela jsem pro syna aktivity a myslela si, \u017ee pro n\u011bj d\u011bl\u00e1m to nejlep\u0161\u00ed, jen\u017ee jsem se pletla. <\/p>\n
P\u0158IBRZD\u011aTE! <\/p>\n
Na jednom z krou\u017ek\u016f jsem se dala do \u0159e\u010di s maminkou stejn\u011b posti\u017een\u00e9 hol\u010di\u010dky.
\nVyjmenov\u00e1vala jsem j\u00ed, co v\u0161echno s Ondrou d\u011bl\u00e1m a jak je vyt\u00ed\u017een\u00fd. Ml\u010dky m\u011b poslouchala a pak pronesla: „V\u00edte, j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee byste m\u011bla trochu p\u0159ibrzdit.“ Nech\u00e1pav\u011b jsem se j\u00ed zeptala, pro\u010d, v\u017edy\u0165 pro n\u011bj p\u0159ece d\u011bl\u00e1m jen to nejlep\u0161\u00ed. „Ondra z toho v\u0161eho bude brzy unaven\u00fd a vy taky,“ \u0159ekla. Nev\u011b\u0159ila jsem j\u00ed, byla jsem sk\u00e1lopevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee to, co pro Ondru d\u011bl\u00e1m, je jedin\u00e1 spr\u00e1vn\u00e1 cesta.
\nJen\u017ee zhruba po roce jsem j\u00ed musela d\u00e1t za pravdu a p\u0159iznat si, \u017ee jsme to s t\u011bmi aktivitami opravdu trochu p\u0159ep\u00edskli. Za\u010dala jsem poci\u0165ovat stra\u0161nou \u00fanavu. Bydl\u00edme na vesnici, a tak jsme denn\u011b jezdili do Plzn\u011b nebo do Prahy, do toho jsem samoz\u0159ejm\u011b je\u0161t\u011b chodila do pr\u00e1ce. Unaven\u00fd byl i Ondra. <\/p>\n
\u00daMORN\u00c9 U\u010cEN\u00cd <\/p>\n
Dop\u0159edu m\u011b ale hnalo p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee to v\u0161echno zvl\u00e1dneme, \u017ee se Ondra brzy zlep\u0161\u00ed, a nedoch\u00e1zelo mi, \u017ee je to b\u011bh na dlouhou tra\u0165. \u0158\u00edkali jsme si s mu\u017eem: „V\u00fdborn\u011b, tak tohle se u\u017e nau\u010dil a te\u010f se mus\u00ed hned nau\u010dit n\u011bco dal\u0161\u00edho!“ Jen\u017ee s autistick\u00fdmi d\u011btmi je to jin\u00e9. Z\u00edskan\u00e9 a nau\u010den\u00e9 dovednosti se s nimi mus\u00ed po\u0159\u00e1d opakovat. T\u0159eba zdrav\u00e9 d\u00edtko nau\u010d\u00edte obl\u00e9kat a u\u017e to nikdy nezapomene. Jen\u017ee i takov\u00e1hle zd\u00e1nliv\u011b trivi\u00e1ln\u00ed dovednost se s autistick\u00fdm d\u00edt\u011btem mus\u00ed tr\u00e9novat po\u0159\u00e1d. Nelze si \u0159\u00edct: „Tohle si m\u016f\u017eeme od\u0161krtnout a jedeme d\u00e1l.“
\nOndru jsme museli odmali\u010dka u\u010dit skoro ka\u017ed\u00fd pro n\u00e1s b\u011b\u017en\u00fd pohyb. Jako mali\u010dk\u00fd, kdy\u017e u\u017e st\u00e1l, nech\u00e1pal, jak „funguje“ mechanika ch\u016fze. Musela jsem mu jeho no\u017ei\u010dky posunovat, chv\u00edli trvalo, ne\u017e se mu dr\u00e1hy v mozku spojily a ch\u016fzi pochopil.
\nA ne\u017e zvl\u00e1dl obl\u00e9knout si tepl\u00e1ky \u2013 tenhle tr\u00e9nink n\u00e1m zabral n\u011bkolik dn\u016f.
\nMusela jsem se obrnit trp\u011blivost\u00ed, v\u017e\u00edt se do jeho vid\u011bn\u00ed sv\u011bta a u\u010den\u00ed mu p\u0159izp\u016fsobit. <\/p>\n
D\u011aL\u00c1 POKROKY <\/p>\n
Kdy\u017e se do rodiny se zdrav\u00fdmi d\u011btmi narod\u00ed posti\u017een\u00e9, nen\u00ed to lehk\u00e9.
\n\u010clov\u011bk mus\u00ed naj\u00edt \u010das i energii i na n\u011b. Nesm\u011bj\u00ed m\u00edt pocit, \u017ee se najednou ocitly na vedlej\u0161\u00ed koleji, i kdy\u017e jsou velk\u00e9. Tak\u00e9 na\u0161e star\u0161\u00ed d\u011bti se musely vyrovnat se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee je Ondra zkr\u00e1tka jin\u00fd, \u017ee nikdy nebude jako ostatn\u00ed. Jsem \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee to pochopily.
\nOndra rostl a bl\u00ed\u017eila se \u0161kola. „Nap\u00ed\u0161u mu n\u011bjak\u00e9 l\u00e9ky, aby se zklidnil do lavice,“ \u0159ekla mi l\u00e9ka\u0159ka. Jedn\u00edm z p\u0159\u00edznak\u016f t\u00e9hle poruchy toti\u017e b\u00fdv\u00e1 i hyperaktivita. Ondru p\u0159ijali do „norm\u00e1ln\u00ed“ \u0161koly, kde m\u011bl asistenta. Prvn\u00ed dva roky prosp\u00edval dob\u0159e, jeho spolu\u017e\u00e1ci se k n\u011bmu chovali skv\u011ble a sna\u017eili se mu pom\u00e1hat. Jen\u017ee si na to brzy zvykl. \u010cas b\u011b\u017eel a propast mezi spolu\u017e\u00e1ky a Ondrou se za\u010dala prohlubovat, ti u\u017e za\u010d\u00ednali m\u00edt jin\u00e9 z\u00e1jmy, a Ondra byl po\u0159\u00e1d t\u00edm hrav\u00fdm d\u00edt\u011btem.
\nA tak n\u00e1m v poradn\u011b sdru\u017een\u00ed Apla,, kter\u00e9 se zab\u00fdv\u00e1 pr\u00e1v\u011b d\u011btmi s autismem, doporu\u010dili, abychom se poohl\u00e9dli po o speci\u00e1ln\u00ed \u0161kole. P\u0159ijali ho v Merkl\u00edn\u011b, kde za\u010dal Ondra d\u011blat velk\u00e9 pokroky, a j\u00e1 mohla p\u0159ibrzdit.
\nPak ale do\u0161lo k dal\u0161\u00edmu setk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo na na\u0161eho syna ne\u010dekan\u00fd vliv.
\nP\u0159ed \u010dty\u0159mi roky jsme byli v\u0161ichni na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u p\u0159\u00e1tel.
\nP\u0159iv\u00edtat n\u00e1s p\u0159ib\u011bhl jejich labrador.
\nOndrovi se rozsv\u00edtily o\u010di a v okam\u017eiku u\u017e sed\u011bl na zemi, obj\u00edmal a hladil psa. Po celou dobu n\u00e1v\u0161t\u011bvy se od n\u011bj nehnul. Kdy\u017e jsme pak dorazili dom\u016f, \u0159ekla jsem man\u017eelovi: „Co kdybychom Ondrovi po\u0159\u00eddili psa?“ A on mi odpov\u011bd\u011bl: „V\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b to taky napadlo, kdy\u017e jsem tam toho na\u0161eho kluka vid\u011bl?“ Se psy jsme ale nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 zku\u0161enosti, a tak jsem sedla k internetu a za\u010dala hledat organizace, kter\u00e9 posti\u017een\u00fdm poskytuj\u00ed u\u017e vycvi\u010den\u00e9 psy. Ze v\u0161ech se mi nejv\u00edc l\u00edbil Helpes. <\/p>\n
NOV\u00dd KAMAR\u00c1D <\/p>\n
Napsali jsme \u017e\u00e1dost jeho \u0159editelce Zuzan\u011b Dau\u0161ov\u00e9 a do roka a p\u016fl se v na\u0161\u00ed rodin\u011b ocitl zlat\u00fd retr\u00edvr Spike. Ondra byl nad\u0161en\u00fd a brzy po ps\u00edkov\u011b p\u0159\u00edchodu se s n\u00edm za\u010daly d\u00edt z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bny. Byl podstatn\u011b klidn\u011bj\u0161\u00ed, l\u00e9pe spal, p\u0159estal b\u00fdt b\u00e1zliv\u00fd a stal se z n\u011bj komunikativn\u00ed sebev\u011bdom\u00fd kluk.
\nUb\u011bhl rok a p\u0159ekvapen\u00fd l\u00e9ka\u0159 n\u00e1m sd\u011blil, \u017ee Ondrovi m\u016f\u017ee vysadit v\u0161echny l\u00e9ky.
\nD\u00edky tomu, jak se Spika neust\u00e1le dot\u00fdk\u00e1, si tak\u00e9 spont\u00e1nn\u011b procvi\u010duje i jemnou motoriku, kter\u00e1 se mu v\u00fdrazn\u011b zlep\u0161ila. Ondra najednou mysl\u00ed i na n\u011bkoho jin\u00e9ho ne\u017e jen na svoje pot\u0159eby, co\u017e u autistick\u00fdch d\u011bt\u00ed nen\u00ed b\u011b\u017en\u00e9. Hl\u00edd\u00e1, aby m\u011bl pes vodu i j\u00eddlo, aby se vyven\u010dil. Kdy\u017e jednou na Spika za\u010dal \u0148afat mr\u0148av\u00fd ratl\u00edk, Ondra si p\u0159ed sv\u00e9ho psa stoupl a cht\u011bl ho br\u00e1nit. To n\u00e1s s man\u017eelem \u00fapln\u011b dojalo.
\nP\u0159edt\u00edm bych nikdy nev\u011b\u0159ila, \u017ee pes m\u016f\u017ee takhle z\u00e1sadn\u011b ovlivnit \u017eivot nemocn\u00e9ho d\u00edt\u011bte a vlastn\u011b cel\u00e9 rodiny. <\/p>\n
— <\/p>\n
Co je to autismus <\/p>\n
Autismus je jednou z nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edch poruch d\u011btsk\u00e9ho ment\u00e1ln\u00edho v\u00fdvoje. Jedn\u00e1 se o vrozenou poruchu n\u011bkter\u00fdch mozkov\u00fdch funkc\u00ed. Jej\u00edm d\u016fsledkem je, \u017ee d\u00edt\u011b nerozum\u00ed tomu, co vid\u00ed a sly\u0161\u00ed ani co pro\u017e\u00edv\u00e1. Du\u0161evn\u00ed v\u00fdvoj je vinou tohoto handicapu naru\u0161en zejm\u00e9na v oblasti komunikace s okol\u00edm. Autismus prov\u00e1z\u00ed speci\u00e1ln\u00ed vzorce chov\u00e1n\u00ed.
\nD\u00edt\u011b nap\u0159\u00edklad \u010dasto nereaguje na sv\u00e9 jm\u00e9no, vyjad\u0159uje se hlavn\u011b k\u0159ikem, m\u016f\u017ee m\u00edt opo\u017ed\u011bn\u00fd v\u00fdvoj \u0159e\u010di nebo naopak mluv\u00ed velmi brzy. \u0158e\u010d b\u00fdv\u00e1 \u010dasto zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a p\u0159ipom\u00edn\u00e1 mluvu dosp\u011bl\u00fdch.
\nAutistick\u00e9 d\u011bti nenavazuj\u00ed o\u010dn\u00ed kontakt a tak\u00e9 p\u016fsob\u00ed dojmem, \u017ee se neum\u00ed citov\u011b v\u00e1zat.<\/p>\n
O autorovi: Petra Urb\u00e1nkov\u00e1, Plze\u0148sko, P\u0159\u00edb\u011bh zpracovala: Alida Horv\u00e1thov\u00e1
\nChvilka pro tebe<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Kdy\u017e se do rodiny se zdrav\u00fdmi d\u011btmi narod\u00ed posti\u017een\u00e9, \u010dlov\u011bk mus\u00ed naj\u00edt \u010das i energii v\u011bnovat se pochopiteln\u011b i jim. Nesm\u011bj\u00ed m\u00edt pocit, \u017ee jsou […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-26273","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/26273","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=26273"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/26273\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=26273"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=26273"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=26273"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}