MIMO\u0158\u00c1DN\u00c9 SCHOPNOSTI PS\u016e O\u010cIMA V\u011aDY <\/p>\n
Maj\u00ed natolik citliv\u00fd \u010dich, \u017ee dok\u00e1\u017eou zachytit pachovou stopu starou n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f. Nebo pod vodou. \u010ci v tak vysok\u00e9m na\u0159ed\u011bn\u00ed, kdy i nejmodern\u011bj\u0161\u00ed technika „nec\u00edt\u00ed“ nic. Psi um\u00ed, stejn\u011b jako mnoh\u00e1 dal\u0161\u00ed zv\u00ed\u0159ata, vytu\u0161it, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed zem\u011bt\u0159esen\u00ed, nebo v\u00e1s zaregistrovat, i kdy\u017e jste je\u0161t\u011b v aut\u011b od domova dobr\u00e9 dva kilometry – sluchem p\u0159esn\u011b rozli\u0161\u00ed motor va\u0161eho auta. A tak\u00e9 dok\u00e1\u017eou u sv\u00fdch „p\u00e1n\u00ed\u010dk\u016f“ \u010dichem zjistit v\u00e1\u017en\u00e1 onemocn\u011bn\u00ed v\u010detn\u011b n\u011bkter\u00fdch druh\u016f rakoviny. A to leckdy je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve a s v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159esnost\u00ed ne\u017e medicinsk\u00e9 p\u0159\u00edstroje. Lze ale psy vycvi\u010dit tak, aby se dali k v\u010dasn\u00e9mu podchycen\u00ed n\u00e1dorov\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed vyu\u017e\u00edt i v nemocnic\u00edch? Jak\u00e1koliv nemoc v t\u011ble vyvol\u00e1v\u00e1 chemick\u00e9 procesy, kter\u00e9 jsou pro ni typick\u00e9. I rakovinov\u00fd n\u00e1dor produkuje chemick\u00e9 l\u00e1tky, d\u00edky nim\u017e mohou l\u00e9ka\u0159i toto onemocn\u011bn\u00ed diagnostikovat t\u0159eba z krve. Vn\u00edm\u00e1 je i pes. \u010cichem. <\/p>\n
Daisy: \u00dasp\u011b\u0161nost 93 % <\/p>\n
Pro dvan\u00e1ctiletou labradorku Daisy je to jenom hra na schov\u00e1vanou. Obch\u00e1z\u00ed v laborato\u0159i dokola koloto\u010d s osmi skleni\u010dkami, postupn\u011b ka\u017ed\u00fd vzorek cestou zb\u011b\u017en\u011b o\u010dich\u00e1 – sam\u00e1 voda – a a\u017e u \u010dtvrt\u00e9ho ramene se zastav\u00ed, posad\u00ed a za\u010dne k\u0148u\u010det. Jej\u00ed anglick\u00fd psovod okam\u017eit\u011b cvakne v kapse klikrem a d\u00e1v\u00e1 fence pamlsek. Mezi lahvi\u010dkami s „norm\u00e1ln\u00ed, zdravou“ lidskou mo\u010d\u00ed Daisy pr\u00e1v\u011b rozpoznala vzorek od pacienta s rakovinou prostaty.
\nNa z\u00e1klad\u011b chemick\u00fdch zm\u011bn v pacientov\u011b dechu nebo ze vzork\u016f mo\u010di, stolice, krve \u010di potu dok\u00e1\u017ee labradorka „vy\u010duchat“ n\u00e1dor v jeho t\u011ble. Kdy\u017e byla Daisy na podzim 2014 ocen\u011bna medail\u00ed nadace Modr\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, je\u017e je ud\u011blov\u00e1na zv\u00ed\u0159at\u016fm, kter\u00e1 zachr\u00e1nila lidsk\u00e9 \u017eivoty, psala britsk\u00e1 m\u00e9dia o tom, \u017ee u\u017e diagnostikovala rakovinu u 551 pacient\u016f. A to s p\u016fsobivou p\u0159esnost\u00ed v\u00edce ne\u017e 93 %. Jedn\u00edm z t\u011bch, kter\u00fdm Daisy v\u010dasn\u00fdm upozorn\u011bn\u00edm na n\u00e1dor zachr\u00e1nila \u017eivot, byla i jej\u00ed 52let\u00e1 „pani\u010dka“ doktorka Claire Guestov\u00e1, \u0159editelka spole\u010dnosti Medical Detection Dogs, kter\u00e1 se zam\u011b\u0159uje na v\u00fdcvik ps\u016f ur\u010den\u00fdch k detekci zdravotn\u00edch probl\u00e9m\u016f. Doktorka Guestov\u00e1 popisuje, jak jednoho dne s n\u00ed Daisy odm\u00edtala j\u00edt na pravidelnou proch\u00e1zku, k\u0148u\u010dela a \u010dum\u00e1kem ji \u0161\u0165ouchala do hrudi: „Odstr\u010dila jsem ji, ale ona se ke mn\u011b znovu p\u0159im\u00e1\u010dkla a byla o\u010dividn\u011b rozru\u0161en\u00e1. Tla\u010dila m\u011b do prsou tak siln\u011b, a\u017e to bolelo. Takhle se nikdy p\u0159edt\u00edm nechovala.“ Claire znejist\u011bla a po p\u00e1r dnech si nahmatala na prsu malou bulku. \u0160la na biopsii, l\u00e9ka\u0159 ale \u0159ekl, \u017ee jde o ne\u0161kodnou cystu. Mamograf pak ov\u0161em odhalil hluboko ukryt\u00fd zhoubn\u00fd n\u00e1dor. Sice a\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f po Daisy, na\u0161t\u011bst\u00ed ale st\u00e1le je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e se rakovina sta\u010dila roz\u0161\u00ed\u0159it.
\nV Brit\u00e1nii nyn\u00ed tr\u00e9nuj\u00ed na diagnostikov\u00e1n\u00ed rakoviny dvan\u00e1ct dal\u0161\u00edch ps\u016f a labradorka Daisy je u toho jako „senior konzultantka“.
\nPsi maj\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u011b citliv\u00fd \u010dich d\u00edky tomu, \u017ee jejich \u010dum\u00e1k obsahuje v pr\u016fm\u011bru 250-300 milion\u016f pachov\u00fdch receptor\u016f – ve srovn\u00e1n\u00ed s uboh\u00fdmi p\u011bti miliony u \u010dlov\u011bka. A zat\u00edmco \u010dichov\u00e1 oblast v nose dosp\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka m\u011b\u0159\u00ed asi 3 cm2, u psa zab\u00edr\u00e1 plochu asi 130 cm2. D\u00edky tomu v\u0161emu je ps\u00ed \u010dich zhruba 100 000kr\u00e1t citliv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ten lidsk\u00fd. Proto dok\u00e1\u017ee odhalit chorobou zasa\u017een\u00e9 molekuly, nap\u0159\u00edklad u rakoviny plic v dechu a u rakoviny prostaty v lidsk\u00e9 mo\u010di. Pro ilustraci – pokud byste do mno\u017estv\u00ed vody odpov\u00eddaj\u00edc\u00edmu dvaceti pln\u00fdm plaveck\u00fdm baz\u00e9n\u016fm k\u00e1pli malou kapi\u010dku krve, pes by ji byl schopen identifikovat. „Ps\u00ed schopnost ur\u010dit l\u00e1tku i ve vysok\u00e9m na\u0159ed\u011bn\u00ed je obrovsk\u00e1. P\u0159\u00edstrojov\u00e1 technika u\u017e tam nic nevid\u00ed, pes st\u00e1le rozli\u0161uje,“ \u0159\u00edk\u00e1 Ludv\u00edk Pinc, Ph. D., kter\u00fd vede na \u010cesk\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 univerzit\u011b v Praze v\u00fdzkumn\u00fd t\u00fdm, zkoumaj\u00edc\u00ed mo\u017enosti a limity ps\u00edho \u010dichu na \u0161esti\u010dlenn\u00e9 sme\u010dce n\u011bmeck\u00fdch ov\u010d\u00e1k\u016f.
\nA co v\u00edc – cvi\u010den\u00ed psi nav\u00edc dok\u00e1\u017eou rozezn\u00e1vat pachy ve sm\u011bs\u00edch. „Pro m\u011b bylo naprosto neskute\u010dn\u00e9, kdy\u017e jsme jednou v pln\u00e9m autobuse na\u0161li p\u016fl gramu ha\u0161i\u0161e schovan\u00e9ho \u00fapln\u011b vzadu na seda\u010dce,“ vzpom\u00edn\u00e1 na schopnosti sv\u00fdch \u010dty\u0159noh\u00fdch sv\u011b\u0159enc\u016f kynolog Gener\u00e1ln\u00edho \u0159editelstv\u00ed cel Tom\u00e1\u0161 Krutina. „Pes u\u017e ve dve\u0159\u00edch od \u0159idi\u010de zareagoval, zvedl hlavu a b\u011b\u017eel p\u0159\u00edmo k tomu m\u00edstu. V pln\u00e9m autobuse, kde bylo milion okoln\u00edch pach\u016f.“ Dal\u0161\u00ed zku\u0161enost m\u00e1 kynolo\u017eka Jana Huskov\u00e1: „Kdy\u017e se v pou\u0161ti na hranic\u00edch USA a Mexika cvi\u010dili psi na vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed drog, byli podle pachu drogy schopni naj\u00edt dealera na vzd\u00e1lenost 800 a\u017e 900 metr\u016f.“ <\/p>\n
Od Hyppokrata k \u010desk\u00e9 ag\u00e1t\u011b <\/p>\n
Des\u00edtky cvi\u010den\u00fdch ps\u016f – a jsou mezi nimi zlat\u00ed retr\u00edv\u0159i, n\u011bme\u010dt\u00ed ov\u010d\u00e1ci, ma\u010far\u0161t\u00ed oha\u0159i i portugal\u0161t\u00ed vodn\u00ed \u0161pan\u011bl\u00e9 – u\u017e dok\u00e1\u017eou podobn\u011b jako Daisy v anglick\u00e9m Great Horwoodu nebo Kobi v kalifornsk\u00e9m San Anselmu identifikovat rakovinu s \u00fasp\u011b\u0161nost\u00ed v\u00edce ne\u017e 90 %. Tak\u00e9 prvn\u00ed zdokumentovan\u00fd pokus v \u010cesk\u00e9 republice, kter\u00fd provedli v\u00fdzkumn\u00edci z Fakulty veterin\u00e1rn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed ve spolupr\u00e1ci s Fakultn\u00ed nemocnic\u00ed v Brn\u011b, konstatuje, \u017ee speci\u00e1ln\u011b vycvi\u010den\u00e1 fenka n\u011bmeck\u00e9ho ov\u010d\u00e1ka Ag\u00e1ta rozpozn\u00e1 spolehliv\u00fdm, neinvazivn\u00edm a relativn\u011b nen\u00e1kladn\u00fdm zp\u016fsobem u mu\u017esk\u00fdch pacient\u016f rakovinu prostaty. Jej\u00ed \u00fasp\u011b\u0161nost v laboratorn\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch? Skv\u011bl\u00fdch 91,6 %.
\n„Kdy\u017e jsme p\u0159i \u010cesk\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 univerzit\u011b v Praze zakl\u00e1dali Centrum pro v\u00fdzkum chov\u00e1n\u00ed ps\u016f, byla tohle na\u0161e hlavn\u00ed idea,“ p\u0159izn\u00e1v\u00e1 \u0161\u00e9f v\u00fdzkumn\u00e9ho t\u00fdmu Ludv\u00edk Pinc k ot\u00e1zce diagnostiky n\u00e1dorov\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed pomoc\u00ed ps\u016f. „Dokonce jsme v t\u00e9to souvislosti kontaktovali i n\u011bkter\u00e1 onkologick\u00e1 pracovi\u0161t\u011b.“ Z\u00e1hy se v\u0161ak z finan\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f za\u010dali zab\u00fdvat vyu\u017eit\u00edm ps\u016f p\u0159edev\u0161\u00edm pro kriminalistiku.
\n„Pokud v\u00edm, v\u00fdzkumem v t\u00e9to oblasti se hodn\u011b zab\u00fdvaj\u00ed v USA, kde na to maj\u00ed pen\u00edze. Spolehlivost ps\u016f se tam v t\u011bchto p\u0159\u00edpadech uv\u00e1d\u00ed okolo 98 procent,“ \u0159\u00edk\u00e1 kynolo\u017eka Jana Houskov\u00e1. Jeden z prvn\u00edch experiment\u016f se uskute\u010dnil v roce 2006 v kalifornsk\u00e9m San Anselmu, kde experti vycvi\u010dili t\u0159i labradory a dva portugalsk\u00e9 vodn\u00ed psy. Pot\u00e9 jim p\u0159edlo\u017eili vzorky dechu 55 pacient\u016f s rakovinou plic, 31 \u017een s rakovinou prsu a 83 zdrav\u00fdch lid\u00ed. Psi spr\u00e1vn\u011b ur\u010dili 99 % vzork\u016f od nemocn\u00fdch rakovinou plic a 88 % trp\u00edc\u00edch rakovinou prsu.
\nPr\u016fkopn\u00edci ps\u00ed diagnostiky argumentuj\u00ed t\u00edm, \u017ee zkou\u0161ky z dechu, k\u016f\u017ee, mo\u010di nebo krve jsou spolehliv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e sou\u010dasn\u00e9 p\u0159\u00edstroje, nenut\u00ed pacienty podstupovat nap\u0159\u00edklad kolonoskopii nebo odb\u011bry tk\u00e1n\u00ed, jsou levn\u011bj\u0161\u00ed a rychleji otestuj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed potenci\u00e1ln\u00edch pacient\u016f. „P\u011btice na\u0161ich vycvi\u010den\u00fdch ps\u016f dok\u00e1\u017ee z krve nebo mo\u010di denn\u011b prov\u011b\u0159it na 300 vzork\u016f, kter\u00e9 n\u00e1m lid\u00e9 m\u016f\u017eou zas\u00edlat i po\u0161tou,“ chlub\u00ed se doktorka Dina Zaphirisov\u00e1 z Pennsylv\u00e1nsk\u00e9ho veterin\u00e1rn\u00ed centra pro v\u00fdcvik medic\u00ednsk\u00fdch ps\u016f, kter\u00e9 se pro zm\u011bnu specializuje na rakovinu vaje\u010dn\u00edk\u016f.
\nNejde ale vlastn\u011b o nic nov\u00e9ho – na z\u00e1klad\u011b pach\u016f diagnostikoval nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed onemocn\u011bn\u00ed u\u017e praotec z\u00e1padn\u00ed medic\u00edny Hippokrates p\u0159ed 2 400 lety. T\u0159eba pach acetonu m\u016f\u017ee b\u00fdt jedn\u00edm z p\u0159\u00edznak\u016f cukrovky, od\u00e9r syrov\u00e9 ryby nazna\u010duje choroby jater, v\u016fn\u011b \u010derstv\u011b upe\u010den\u00e9ho chleba doprov\u00e1z\u00ed b\u0159i\u0161n\u00ed tyfus. \u017dlut\u00e1 zimnice p\u00e1chne jako \u0159eznictv\u00ed a t\u0159eba schizofrenii lze pr\u00fd poznat podle lehk\u00e9ho octov\u00e9ho z\u00e1pachu z k\u016f\u017ee. Lidsk\u00fd \u010dich nen\u00ed ov\u0161em dostate\u010dn\u011b citliv\u00fd, aby mohl tyto nemoci \u00fasp\u011b\u0161n\u011b diagnostikovat. Od 70. let minul\u00e9ho stolet\u00ed se proto v\u011bdci sna\u017e\u00ed vyvinout p\u0159\u00edstroje, kter\u00e9 by byly p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e lidsk\u00fd nos. Biochemik Linus Pauling, dr\u017eitel dvou Nobelov\u00fdch cen, tehdy prov\u00e1d\u011bl v\u011bdeck\u00e9 anal\u00fdzy lidsk\u00e9ho dechu pomoc\u00ed plynov\u00e9 chromatografie, kter\u00e1 umo\u017e\u0148ovala rozlo\u017eit sm\u011bsi v\u016fn\u00ed a pach\u016f na jednotliv\u00e9 komponenty. A dok\u00e1zal t\u00edm ur\u010dit v lidsk\u00e9m dechu na 250 plynn\u00fdch organick\u00fdch l\u00e1tek. \u010casem p\u0159ibyla hmotnostn\u00ed spektrometrie, kter\u00e1 zvl\u00e1dne rozli\u0161it molekuly podle hmotnosti – d\u00edky kombinaci obou metod se postupn\u011b poda\u0159ilo ur\u010dit a\u017e t\u0159i tis\u00edce r\u016fzn\u00fdch slo\u017eek, kter\u00e9 \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee vydechovat. „Koncentrace l\u00e1tek se m\u011b\u0159\u00ed v objemov\u00fdch miliardtin\u00e1ch, tedy jedna molekula t\u0159eba oxidu dusnat\u00e9ho (kter\u00fd signalizuje astma, pozn. red.) na miliardu molekul vzduchu,“ vysv\u011btluje prof. RNDr. Patrik \u0160pan\u011bl z \u00dastavu fyzik\u00e1ln\u00ed chemie Jaroslava Heyrovsk\u00e9ho Akademie v\u011bd v Praze.
\nDnes se pou\u017e\u00edv\u00e1 anal\u00fdza dechu nap\u0159\u00edklad pomoc\u00ed speci\u00e1ln\u00edho p\u0159\u00edstroje IRIS III, vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edho techniky infra\u010derven\u00e9 spektroskopie. Pacient d\u00fdchne do jednoho ze dvou pytl\u00edk\u016f. Pak vypije d\u017eus, v n\u011bm\u017e je rozpu\u0161t\u011bna speci\u00e1ln\u00ed l\u00e1tka, potom d\u00fdchne do druh\u00e9ho pytl\u00edku. V laborato\u0159i n\u00e1sledn\u011b z obsahu obou s\u00e1\u010dk\u016f zm\u011b\u0159\u00ed, jak\u00fdm zp\u016fsobem se v t\u011ble metabolizuj\u00ed ur\u010dit\u00e9 l\u00e1tky. Probl\u00e9m je ale cena p\u0159\u00edstroje a hlavn\u011b to, \u017ee mus\u00edte p\u0159edem v\u011bd\u011bt, co pot\u0159ebujete ov\u011b\u0159it. Mus\u00edte m\u00edt prost\u011b podez\u0159en\u00ed.
\nP\u0159\u00edstroj, kter\u00fd by, stejn\u011b jako to svedou psi, dok\u00e1zal z dechu (\u010di jinak) odhalit rakovinu ji\u017e v nult\u00e9m (neinvazivn\u00ed n\u00e1dor) \u010di prvn\u00ed stadiu (mal\u00fd tumor, kdy se karcinom zat\u00edm ne\u0161\u00ed\u0159\u00ed mimo lo\u017eisko), se ale zat\u00edm vymyslet nepoda\u0159ilo. \u0158ada druh\u016f rakoviny nem\u00e1 toti\u017e v ran\u00e9m obdob\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edznaky, a tak l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 detektory n\u00e1dor zpravidla odhal\u00ed a\u017e ve t\u0159et\u00edm \u010di \u010dtvrt\u00e9m stadiu, kdy u\u017e se zhoubn\u00e1 nemoc roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed do dal\u0161\u00edch org\u00e1n\u016f a tk\u00e1n\u00ed a progn\u00f3za \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 l\u00e9\u010dby je daleko m\u00e9n\u011b optimistick\u00e1. <\/p>\n
ONKOLOGOV\u00c9 JSOU SKEPTI\u010cT\u00cd <\/p>\n
A jak na podobn\u00e9 pokusy s ps\u00edm \u010dichem a rakovinou reaguj\u00ed onkologov\u00e9? „V\u00edm o studi\u00edch, podle kter\u00fdch psi p\u0159\u00edtomnost n\u00e1doru v lidsk\u00e9m t\u011ble poznali, ale dal\u0161\u00ed v\u00fdzkum m\u00e1 svoje probl\u00e9my. Mezi onkology se o tom moc nemluv\u00ed, proto\u017ee se to bere jako n\u011bco nestandardn\u00edho. Kdy\u017e se \u0159ekne, \u017ee n\u011bco diagnostikuje pes, tak to ve v\u011bdeck\u00e9 obci vede k podce\u0148ov\u00e1n\u00ed,“ \u0159\u00edk\u00e1 p\u0159ednosta onkologick\u00e9 kliniky 1. l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy a V\u0161eobecn\u00e9 fakultn\u00ed nemocnice v Praze prof. MUDr. Lubom\u00edr Petru\u017eelka, CSc.
\nZ\u00e1chran\u00e1\u0159sk\u00fd pes dok\u00e1\u017ee vy\u010duchat \u010dlov\u011bka pod hromadou sutin a vyc\u00edt\u00ed lidsk\u00e9 t\u011blo v\u00edc ne\u017e deset metr\u016f pod vodn\u00ed hladinou nebo sn\u011bhovou lavinou. Mnoz\u00ed psi dok\u00e1\u017eou rozpoznat i bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se epileptick\u00e9 z\u00e1chvaty, zvy\u0161uj\u00edc\u00ed se hladinu cukru u diabetik\u016f nebo n\u00e1kazu mal\u00e1ri\u00ed z dechu pacienta. Pro\u010d se tedy psi nepou\u017e\u00edvaj\u00ed i pro diagnostikov\u00e1n\u00ed rakoviny? Pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee jde o rakovinu. Tedy boj se smrt\u00ed. A z experiment\u016f a netradi\u010dn\u00edch cest maj\u00ed v tomto p\u0159\u00edpad\u011b l\u00e9ka\u0159i strach.
\nProf. Petru\u017eelka si pr\u00fd maxim\u00e1ln\u011b dok\u00e1\u017ee p\u0159edstavit vyu\u017eit\u00ed ps\u016f k p\u0159edv\u00fdb\u011bru pacient\u016f z rizikov\u00fdch skupin: „Kte\u0159\u00ed by tak byli vytipovan\u00ed pro dal\u0161\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed. Mohla by to b\u00fdt levn\u00e1 cesta, jak upozornit na mo\u017enost nemoci. Samotn\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed to ale nahradit nem\u016f\u017ee. Je tam riziko, \u017ee v\u00fdsledky budou fale\u0161n\u011b pozitivn\u00ed i fale\u0161n\u011b negativn\u00ed.“ A up\u0159\u00edmn\u011b dod\u00e1: „Kdybych psy obhajoval v onkologick\u00e9 obci, tak nev\u00edm, jestli bych byl hodnocen zrovna kladn\u011b. Levn\u011bj\u0161\u00ed ti psi sice jsou, ale nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee bych tady m\u011bl jednoho v ordinaci.“
\n„V sou\u010dasnosti se jedn\u00e1 o sice zaj\u00edmav\u00fd, ale zat\u00edm pon\u011bkud spekulativn\u00ed v\u00fdzkum,“ dopl\u0148uje prof. Patrik \u0160pan\u011bl z \u00dastavu fyzik\u00e1ln\u00ed chemie Jaroslava Heyrovsk\u00e9ho, kde dlouhodob\u011b pracuje na anal\u00fdz\u00e1ch lidsk\u00e9ho dechu. „Pokud v\u00edm, tak se psi zat\u00edm v klinick\u00e9 praxi nikde nepou\u017e\u00edvaj\u00ed.“
\nD\u016fvodem je i to, \u017ee l\u00e9ka\u0159i zat\u00edm o rakovin\u011b nev\u011bd\u00ed v\u0161e, stejn\u011b jako nen\u00ed stoprocentn\u011b zmapov\u00e1na detailn\u00ed funkce ps\u00edho \u010dichu. A proto je ve h\u0159e je\u0161t\u011b spousta nezn\u00e1m\u00fdch.
\nPodobn\u011b jako je p\u0159i onemocn\u011bn\u00ed cukrovkou v dechu pacienta slab\u011b c\u00edtit aceton, p\u0159i rakovin\u011b plic nebo j\u00edcnu se v dechu pacienta objevuje formaldehyd. Sign\u00e1ly o rakovin\u011b, takzvan\u00e9 n\u00e1dorov\u00e9 markery, se daj\u00ed analyzovat i z krve \u010di mo\u010di. L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 literatura mluv\u00ed v t\u00e9to souvislosti o alkanech – tedy nasycen\u00fdch uhlovod\u00edc\u00edch, kter\u00e9 jsou produkov\u00e1ny n\u011bkter\u00fdmi druhy bakteri\u00ed. „\u0158\u00edk\u00e1me tomu,chemick\u00fd podpis\u2018, to znamen\u00e1, \u017ee tam jsou n\u011bjak\u00e9 butyr\u00e1ty nebo acetonov\u00e9 slou\u010deniny, kter\u00e9 jsou \u00fadajn\u011b u n\u00e1dorov\u00fdch onemocn\u011bn\u00edch \u010dast\u011bj\u0161\u00ed. Ale t\u011bch slou\u010denin je tam reagovat na \u010distou l\u00e1tku a za\u010dne v\u00e1m chybovost, co\u017e u rakoviny m\u016f\u017ee b\u00fdt probl\u00e9m,“ vysv\u011btluje kynolog Krutina.
\nNa dal\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee s p\u0159edkl\u00e1dan\u00fdmi vzorky poukazuje i Ludv\u00edk Pinc z \u010cesk\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 univerzity: „U v\u0161ech t\u011bchto experiment\u016f vid\u00edm jako hlavn\u00ed probl\u00e9m m\u00edt k dispozici stoprocentn\u011b negativn\u00ed vzorek. Aby byl toti\u017e pes schopen rozli\u0161it pozitivn\u00ed tolik, \u017ee se to ned\u00e1 jednodu\u0161e definovat,“ \u0159\u00edk\u00e1 prof. Lubom\u00edr Petru\u017eelka. „V p\u0159\u00edpad\u011b rakoviny nen\u00ed zat\u00edm \u017e\u00e1dn\u00fd v\u011bdeck\u00fd konsenzus na tom, jak\u00e9 konkr\u00e9tn\u011b l\u00e1tky t\u011bm n\u00e1dor\u016fm odpov\u00eddaj\u00ed,“ dopl\u0148uje prof. Patrik \u0160pan\u011bl z \u00dastavu fyzik\u00e1ln\u00ed chemie Akademie v\u011bd v Praze.
\nPro praktick\u00e9 vyu\u017eit\u00ed ps\u016f v budouc\u00ed detekci n\u00e1dorov\u00e9ho onemocn\u011bn\u00ed tohle m\u016f\u017ee b\u00fdt jeden z hlavn\u00edch probl\u00e9m\u016f – ani onkolog\u016fm nen\u00ed toti\u017e jasn\u00e9, jak\u00fdm zp\u016fsobem a jak\u00e9 slou\u010deniny pro c\u00edlov\u00fd pach nastavit nebo izolovat. „Z\u00e1pach mrtvoly u\u017e se d\u00e1 laboratorn\u011b vyrobit um\u011ble, ale pach rakoviny vyrobit neum\u00edme. M\u00e1me p\u0159itom ov\u011b\u0159eno, \u017ee \u010d\u00edm se v\u00e1m poda\u0159\u00ed sehnat \u010dist\u011bj\u0161\u00ed c\u00edlov\u00fd pach, t\u00edm jsou potom psi schopn\u011bj\u0161\u00ed ten pach generalizovat. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b – kdy\u017e je za\u010dnete u\u010dit sm\u011bsi, tak nejsou schopni vzorek, mus\u00edte m\u00edt tak\u00e9 ten negativn\u00ed.“ Nezn\u00e1m\u00fdch je ale podle Pince v\u00edc. „T\u00e9m\u011b\u0159 ve v\u0161ech podobn\u00fdch testech pacienti, kte\u0159\u00ed daruj\u00ed vzorky, v\u011bd\u00ed, \u017ee maj\u00ed rakovinu, a my dosud netu\u0161\u00edme, zda pes nem\u016f\u017ee jako vod\u00edtko pro detekci br\u00e1t odoranty uvol\u0148ovan\u00e9 v d\u016fsledku stresu anebo v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech reagovat i na l\u00e9\u010diva,“ dod\u00e1v\u00e1 Pinc. Psi se proto mus\u00ed nau\u010dit ignorovat pachy, kter\u00e9 nemaj\u00ed s n\u00e1dory nic spole\u010dn\u00e9ho. L\u00e9ky, konzervanty, ale t\u0159eba i aromatick\u00e1 a ko\u0159en\u011bn\u00e1 j\u00eddla mohou toti\u017e vlastnosti vzorku (t\u0159eba mo\u010di) v\u00fdznamn\u011b m\u011bnit.
\nStudie Auburnsk\u00e9 univerzity v Alabam\u011b nav\u00edc zjistila, \u017ee existuje nejm\u00e9n\u011b devaten\u00e1ct nemoc\u00ed, kter\u00e9 se na psu nepoznaj\u00ed, ale mohou v\u00fdrazn\u011b ovlivnit jeho \u010dichov\u00e9 schopnosti. V p\u0159\u00edpad\u011b diagnostikov\u00e1n\u00ed rakoviny by tak mohlo doj\u00edt k fat\u00e1ln\u00edm omyl\u016fm.
\nTuzem\u0161t\u00ed onkologov\u00e9 z\u00e1rove\u0148 upozor\u0148uj\u00ed, \u017ee r\u016fzn\u00e9 druhy n\u00e1dorov\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed m\u016f\u017eou produkovat r\u016fzn\u00e9 chemick\u00e9 slou\u010deniny. „Ten,chemick\u00fd podpis\u2018 m\u016f\u017ee b\u00fdt pro ka\u017ed\u00e9 stadium rakoviny jin\u00fd. Nen\u00ed to tak, \u017ee by se rakovina rovnala n\u011bjak\u00e9mu chemick\u00e9mu vzorci,“ vysv\u011btluje prof. Petru\u017eelka.
\nOdborn\u00edk\u016fm se nav\u00edc „k\u00f3d ps\u00ed intuice“ zat\u00edm nepoda\u0159ilo rozkl\u00ed\u010dovat. Netu\u0161\u00ed tedy, jak\u00e9 l\u00e1tky psi z mo\u010de nebo z dechu p\u0159i pozitivn\u00ed identifikaci vlastn\u011b c\u00edt\u00ed. Kdy\u017e podrobili vzorky mo\u010de rozboru na plynov\u00e9m chromatografu, uk\u00e1zalo se, \u017ee vzorky od nemocn\u00fdch rakovinou obsahuj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed koncentrace formaldehydu, alkan\u016f a deriv\u00e1t\u016f benzenu. To v\u0161ak nen\u00ed spole\u010dn\u00e9 pro v\u0161echny n\u00e1dory. N\u00e1dorov\u00e9 bujen\u00ed tud\u00ed\u017e evidentn\u011b produkuje je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed t\u011bkav\u00e9 l\u00e1tky, bez nich\u017e nen\u00ed zad\u00e1n\u00ed c\u00edlov\u00e9ho pachu kompletn\u00ed. Psi je vn\u00edmaj\u00ed, ale v\u011bda je zat\u00edm ur\u010dit neum\u00ed.
\nExperimenty p\u0159esto pokra\u010duj\u00ed. V Brit\u00e1nii „lov rakoviny se psy“ testuje i syst\u00e9m ve\u0159ejn\u011b financovan\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho zdravotnictv\u00ed (NHS). V r\u00e1mci klinick\u00e9 studie u\u017e ve fakultn\u00ed nemocnici v Milton Keynesu prob\u00edh\u00e1 t\u0159\u00edlet\u00fd program, b\u011bhem kter\u00e9ho maj\u00ed cvi\u010den\u00ed psi prov\u011b\u0159ovat tis\u00edce vzork\u016f tamn\u00edch pacient\u016f. <\/p>\n
V\u00ddCVIK TRV\u00c1 DVA M\u011aS\u00cdCE <\/p>\n
„Onkologov\u00e9 jsou skepti\u010dt\u00ed, proto\u017ee si nedok\u00e1\u017eou p\u0159edstavit marker (p\u0159\u00edznak ve form\u011b l\u00e1tky, slou\u010deniny, pozn. red.), kter\u00fd by byl spole\u010dn\u00fd r\u016fzn\u00fdm form\u00e1m tohoto onemocn\u011bn\u00ed. Prvotn\u00ed \u00fasp\u011bchy Ameri\u010dan\u016f na melanomech se daj\u00ed vysv\u011btlit pom\u011brnou uniformitou t\u011bchto n\u00e1dor\u016f,“ vysv\u011btluje Pinc. „I kdy\u017e j\u00e1 a\u017e tolik skeptick\u00fd nejsem. Tento probl\u00e9m jsem opakovan\u011b konzultoval s n\u011bkter\u00fdmi renomovan\u00fdmi zahrani\u010dn\u00edmi v\u011bdci, jako je t\u0159eba profesor Tadeusz Jezierski z var\u0161avsk\u00e9ho \u00dastavu pro genetiku a \u0161lecht\u011bn\u00ed zv\u00ed\u0159at, a statisticky v\u00fdznamn\u00e9 v\u00fdsledky n\u011bkter\u00fdch pracovi\u0161\u0165 jsou podle m\u011b nepopirateln\u00e9.“
\nSamotn\u00fd v\u00fdcvik ps\u016f na diagnostikov\u00e1n\u00ed rakoviny \u010di jin\u00fdch nemoc\u00ed by podle dlouholet\u00e9ho psovoda a v\u00edt\u011bze mnoha kynologick\u00fdch \u0161ampion\u00e1t\u016f kapit\u00e1na Tom\u00e1\u0161e Krutiny z Gener\u00e1ln\u00edho \u0159editelstv\u00ed cel nemusel b\u00fdt nijak velk\u00fd probl\u00e9m: „Pokud m\u00e1te solidn\u00edho, kvalitn\u00edho psa, tak se vybudov\u00e1n\u00ed zna\u010den\u00ed (aby pes dok\u00e1zal n\u00e1lez signalizovat, pozn. red.) d\u00e1 stihnout za t\u0159i t\u00fddny. B\u011bhem dal\u0161\u00edch t\u0159\u00ed t\u00fddn\u016f by se mohl ten z\u00e1kladn\u00ed pach roz\u0161\u00ed\u0159it na jin\u00e9 druhy rakoviny se spole\u010dn\u00fdm z\u00e1kladem. Kdy\u017e nebudu muset toho psa u\u010dit na leti\u0161ti nebo ve vlaku, tak celkov\u011b v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase je p\u0159ipraven za m\u011bs\u00edc a p\u016fl, dva m\u011bs\u00edce. N\u00e1cvik zna\u010den\u00ed pova\u017euju za nejpodstatn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st na\u0161\u00ed pr\u00e1ce, hledat psi um\u00ed sami od sebe.“
\nKrutina \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed pro v\u00fdcvik jsou psi od sedmi m\u011bs\u00edc\u016f do t\u0159\u00ed let s loveck\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 se testuje t\u0159eba hled\u00e1n\u00edm m\u00ed\u010dku. „Ide\u00e1l je pro n\u00e1s ro\u010dn\u00ed kvalitn\u00ed pes, p\u0159evl\u00e1daj\u00ed slu\u017eebn\u00ed plemena jako n\u011bmeck\u00fd nebo belgick\u00fd ov\u010d\u00e1k. M\u011bli jsme tak\u00e9 labradory, osobn\u011b m\u00e1m vynikaj\u00edc\u00ed zku\u0161enost i s pudlem.“ <\/p>\n
VIRTU\u00c1LN\u00cd PES A NANO\u010cENICH <\/p>\n
Samotn\u00fd princip detekce z dechu ani spolehlivost ps\u00edho \u010denichu nikdo nezpochyb\u0148uje, zd\u00e1 se ale komplikovan\u00e9, na jak\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed slou\u010deniny psy p\u0159i v\u00fdcviku nastavit. Jak\u00e9 druhy rakoviny by mohl ps\u00ed \u010denich rozpoznat v dechu?
\n„Co se zat\u00edm psalo, tak jsou to n\u00e1dory v d\u00fdchac\u00edch a polykac\u00edch cest\u00e1ch, to znamen\u00e1 n\u00e1dor j\u00edcnu, n\u00e1dory plic, mo\u017en\u00e1 pr\u016fdu\u0161ek nebo hrtanu,“ \u0159\u00edk\u00e1 prof. Petru\u017eelka. „Tam se to nab\u00edz\u00ed, jeliko\u017e ten n\u00e1dor je bl\u00edzko d\u00fdchac\u00edch cest a n\u011bco se tam m\u016f\u017ee vylu\u010dovat. Jestli ov\u0161em jde z dechu zjistit n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed druhy rakoviny – to u\u017e se mi zd\u00e1 nepravd\u011bpodobn\u00e9.“ Bl\u00edzkost n\u00e1doru bude ale z\u0159ejm\u011b platit i v p\u0159\u00edpad\u011b testovan\u00e9 mo\u010di -dal\u0161\u00ed studie mluv\u00ed o psech, kte\u0159\u00ed rozpoznali n\u00e1dory mo\u010dov\u00e9ho m\u011bch\u00fd\u0159e. „I v tomto p\u0159\u00edpad\u011b bych ale takov\u00e9 ur\u010dov\u00e1n\u00ed bral jenom jako p\u0159edstupe\u0148 dal\u0161\u00edho vy\u0161et\u0159en\u00ed,“ \u0159\u00edk\u00e1 prof. Petru\u017eelka a shrnuje dva hlavn\u00ed probl\u00e9my ps\u00ed diagnostiky: „Kdy\u017e se \u0159ekne, \u017ee pes n\u011bco diagnostikuje, tak se to bude br\u00e1t jako na \u00farovni n\u011bjak\u00e9ho alternativn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed. A druh\u00e9 \u00faskal\u00ed vid\u00edm v tom naj\u00edt spr\u00e1vn\u00fd vzorek, aby ud\u00e1val n\u011bjak\u00e9 riziko rakoviny, proto\u017ee slo\u017een\u00ed t\u011bch l\u00e1tek se ur\u010dit\u011b bude li\u0161it. Ide\u00e1ln\u00ed by bylo zkonstruovat virtu\u00e1ln\u00edho psa, co\u017e je vlastn\u011b cesta plynov\u00e9 chromatografie.“
\nNa anal\u00fdz\u00e1ch t\u011bkav\u00fdch l\u00e1tek, kter\u00e9 dok\u00e1\u017ee identifikovat ps\u00ed \u010denich, u\u017e mezit\u00edm pracuj\u00ed nanotechnologie. Hlavn\u00edm objevem pak m\u00e1 b\u00fdt algoritmus, kter\u00fd v um\u011bl\u00fdch senzorech vyd\u00e1 l\u00e9ka\u0159\u016fm i pacient\u016fm s rakovinou stejn\u00e9 varov\u00e1n\u00ed, jak\u00e9 zat\u00edm v laborato\u0159\u00edch signalizovaly Daisy nebo Ag\u00e1ta.
\n\u017div\u00ed psi, schopn\u00ed diagnostikovat z\u00e1va\u017en\u00e9 nemoci, p\u0159esto budoucnost v medic\u00edn\u011b maj\u00ed. Minim\u00e1ln\u011b v chud\u00fdch zem\u00edch, kter\u00e9 si nemohou dovolit drah\u00e9 laboratorn\u00ed metody, nap\u0159. pr\u00e1v\u011b plynovou chromatografii. Dal\u0161\u00ed mo\u017enost\u00ed je vyu\u017eit\u00ed speci\u00e1ln\u011b cvi\u010den\u00fdch ps\u016f k vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed osob s tuberkul\u00f3zou, a to nejen v nemocnici, ale p\u0159\u00edmo v ter\u00e9nu.
\n„M\u016f\u017eete to nav\u00edc nau\u010dit i jin\u00e9 druhy zv\u00ed\u0159at. T\u0159eba v Africe se k rozpozn\u00e1n\u00ed osob infikovan\u00fdch tuberkul\u00f3zou vyu\u017e\u00edv\u00e1 vyt\u0159\u00edben\u00e9ho \u010dichu krysy obrovsk\u00e9. Krysy jsou levn\u00e9, lidi nemaj\u00ed co d\u011blat, tak je cvi\u010d\u00ed. Tam je ten p\u0159\u00ednos skute\u010dn\u011b velik\u00fd,“ \u0159\u00edk\u00e1 kynolo\u017eka Jana Houskov\u00e1 a dod\u00e1v\u00e1: „Pokud v\u00edm, tak se diagnostika pomoc\u00ed ps\u016f osv\u011bd\u010dila i v Evrop\u011b u star\u00fdch lid\u00ed v domovech d\u016fchodc\u016f. Pes je k lidem vst\u0159\u00edcn\u00fd a oni takov\u00e9 vy\u0161et\u0159en\u00ed sn\u00e1\u0161\u00ed mnohem l\u00edp ne\u017e laboratorn\u00ed testov\u00e1n\u00ed. Pohlad\u00ed ho, d\u00fdchnou na n\u011bj a on si u nich bu\u010f sedne, nebo jde d\u00e1l. A\u017e teprve ti, kte\u0159\u00ed byli psem ozna\u010deni jako potenci\u00e1ln\u011b pozitivn\u00ed, jsou dovy\u0161et\u0159eni. P\u0159\u00ednosem je tedy minim\u00e1ln\u011b to, \u017ee nemus\u00edte v\u0161echny d\u016fchodce hn\u00e1t na drah\u00e9 testy. Co\u017e je i velk\u00e1 finan\u010dn\u00ed \u00faspora.“ <\/p>\n
— <\/p>\n
„V autobuse s milionem pach\u016f c\u00edtil ha\u0161i\u0161 hned.“ tom\u00e1\u0161 Krutina, kynolog
\n„P\u011btice ps\u016f dok\u00e1\u017ee denn\u011b prov\u011b\u0159it na 300 vzork\u016f.“ dina zaphirisov\u00e1, veterin\u00e1\u0159ka <\/p>\n
JAK\u00c9 DAL\u0160\u00cd NEMOCI ZVL\u00c1DNOU?
\nU\u017e koncem 80. let otiskl presti\u017en\u00ed britsk\u00fd \u010dasopis Lancet l\u00e9ka\u0159skou studii p\u0159\u00edpadu pacientky, jej\u00ed\u017e pes vytrvale \u010dichal k jej\u00edmu mate\u0159sk\u00e9mu znam\u00e9nku, ze kter\u00e9ho se pozd\u011bji vyklubal melanom. O podobn\u00e9m p\u0159\u00edpadu referoval Lancet i roku 2001. Psi jsou dle \u0159ady studi\u00ed schopni n\u00e1dory detekovat i p\u0159irozen\u011b, bez v\u00fdcviku a vzork\u016f. Tahle dovednost se obvykle vysv\u011btluje des\u00edtkami tis\u00edc let spole\u010dn\u00e9ho sou\u017eit\u00ed se \u010dlov\u011bkem. Pes nejen\u017ee zn\u00e1 \u010dlov\u011bka nejd\u00e9le a nejd\u016fkladn\u011bji, je na jeho zdrav\u00ed i existen\u010dn\u011b z\u00e1visl\u00fd. „Mysl\u00edm, \u017ee vlci a psi, jak s n\u00e1mi dlouhodob\u011b lovili, jsou schopniodhadnout slab\u0161\u00ed jedince ve sme\u010dce, proto\u017ee maj\u00ed velice vyvinutou pozorovac\u00ed schopnost. Ode\u010dtou to z chov\u00e1n\u00ed t\u011bla, ale z\u0159ejm\u011b i \u010dichov\u011b,“ \u0159\u00edk\u00e1 kynolog Krutina. Pes si v\u0161imne zm\u011bn v lidsk\u00e9m chov\u00e1n\u00ed d\u0159\u00edve ne\u017e s\u00e1m \u010dlov\u011bk a dok\u00e1\u017ee ho varovat p\u0159ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se nebezpe\u010d\u00edm. Krom\u011b rakoviny um\u00ed detekovat i dal\u0161\u00ed neduhy. Bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se infarkt. Nebo cukrovku. Kdy\u017e \u010dlov\u011bku s diabetem kles\u00e1 \u010di stoup\u00e1 hladina cukru v krvi, t\u011blo uvol\u0148uje chemick\u00e9 l\u00e1tky, kter\u00e9 maj\u00ed sv\u016fj typick\u00fd pach. Krom\u011b sign\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ce jsou tito psi vycvi\u010deni v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby podat inzulinov\u00e9 pero, l\u00e1hev s pit\u00edm \u010di p\u0159ivolat pomoc. Stejn\u011b tak mnoz\u00ed psi dok\u00e1\u017eou rozpoznat bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se epileptick\u00fd z\u00e1chvat, p\u0159i n\u011bm\u017e hroz\u00ed \u010dlov\u011bku v\u00e1\u017en\u00e9 poran\u011bn\u00ed \u010di udu\u0161en\u00ed. Psi ho zvl\u00e1dnou varovat leckdy i s p\u0159edstihem n\u011bkolika hodin. Posti\u017een\u00fd si tak m\u016f\u017ee v\u010das p\u0159ivolat pomoc. „M\u016f\u017eete m\u00edt p\u0159ed z\u00e1chvatem t\u0159eba kyselej\u0161\u00ed pot, ale osobn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee to m\u016f\u017ee b\u00fdt i celkov\u00e1 zm\u011bna lidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. Je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9, \u017ee pes se do n\u00e1s dok\u00e1\u017ee vc\u00edtit, mo\u017en\u00e1 a\u017e telepaticky se na n\u00e1s napojit,“ vysv\u011btluje Krutina. Ona „telepatie“ m\u016f\u017ee m\u00edt ale t\u0159eba podobu drobn\u00fdch elektrick\u00fdch v\u00fdboj\u016f v mozku pacienta, kter\u00e9 p\u0159edch\u00e1zej\u00ed z\u00e1chvatu a kter\u00e9 pes dok\u00e1\u017ee vn\u00edmat. Kanadsk\u00fd v\u00fdzkum zkoumal, jak jsou psi schopni p\u0159edv\u00eddat epileptick\u00e9 z\u00e1chvaty u d\u011bt\u00ed. A zhruba \u0161estina z testovan\u00fdch ps\u016f skute\u010dn\u011b spolehliv\u011b upozornila na bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se z\u00e1chvat k\u0148u\u010den\u00edm, olizov\u00e1n\u00edm a svou st\u00e1lou p\u0159\u00edtomnost\u00ed u d\u00edt\u011bte. A a\u010dkoliv tito psi nebyli nijak speci\u00e1ln\u011b vycvi\u010deni, za\u010dali takto spont\u00e1nn\u011b reagovat u\u017e po p\u0159edchoz\u00edm m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm pobytu u d\u00edt\u011bte. \u00dasp\u011b\u0161nost p\u0159edpov\u011bd\u00ed p\u0159itom dosahovala 80 %. Server Doktorka.cz popsal i mo\u017enosti vyu\u017eit\u00ed psa u pacient\u016f s Alzheimerovou chorobou. Vycvi\u010den\u00fd pes dok\u00e1\u017ee ztracen\u00e9ho p\u00e1na bezpe\u010dn\u011b dov\u00e9st dom\u016f, d\u00e1v\u00e1 mu venku pocit jistoty a um\u00ed strhnout poplach v p\u0159\u00edpad\u011b nebezpe\u010d\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b je mo\u017en\u00e9 vyslat k psovi na d\u00e1lku akustick\u00fd sign\u00e1l, aby p\u00e1na p\u0159ivedl zp\u011bt. Star\u0161\u00edch pacient\u016f s demenc\u00ed p\u0159itom skokov\u011b p\u0159ib\u00fdv\u00e1. -j\u010d-, -tm“Koncentrace l\u00e1tek se m\u011b\u0159\u00ed v miliardtin\u00e1ch.“ Patrik \u0160pan\u011bl, v\u011bdec „Mezi onkology se o tom rad\u011bji moc nemluv\u00ed.“ lubom\u00edr petru\u017eelka, l\u00e9ka\u0159 „Chemick\u00fd podpis je u ka\u017ed\u00e9 rakoviny jin\u00fd.“ Lubom\u00edr Petru\u017eelka, l\u00e9ka\u0159 „Nen\u00ed to tak, \u017ee by se rakovina rovnala vzorci.“ lubom\u00edr Petru\u017eelka, l\u00e9ka\u0159 <\/p>\n
PSI MAJ\u00cd I DOKONAL\u00dd SLUCH
\nNa mnoha p\u0159\u00edpadech bylo pops\u00e1no, \u017ee zat\u00edmco p\u0159\u00edstroje zem\u011bt\u0159esen\u00ed \u010di tsunami spolehliv\u011b p\u0159edpov\u011bd\u011bt neum\u00ed, psi (ale i n\u011bkter\u00e1 dal\u0161\u00ed zv\u00ed\u0159ata) na hroz\u00edc\u00ed katastrofu reaguj\u00ed se zna\u010dn\u00fdm p\u0159edstihem. Vyt\u00edm, \u0161t\u011bk\u00e1n\u00edm, neklidem, \u00fat\u011bkem, odn\u00e1\u0161en\u00edm \u0161t\u011b\u0148at do bezpe\u010d\u00ed, odm\u00edt\u00e1n\u00edm vstoupit t\u0159eba do dom\u016f. D\u016fvodem je z\u0159ejm\u011b dokonal\u00fd ps\u00ed sluch. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee psi sly\u0161\u00ed a\u017e osmkr\u00e1t l\u00e9pe ne\u017e \u010dlov\u011bk. P\u0159edev\u0161\u00edm ale rozeznaj\u00ed mnohem \u0161ir\u0161\u00ed spektrum zvuk\u016f, v\u010detn\u011b ultrazvuku a infrazvuku. Zat\u00edmco \u010dlov\u011bk vn\u00edm\u00e1 zvuk maxim\u00e1ln\u011b do 20 000 Hz, psi rozezn\u00e1vaj\u00ed zvuky a\u017e na \u00farovni 90 000 Hz, kter\u00e9 \u010dlov\u011bk nesly\u0161\u00ed. Zem\u011bt\u0159esen\u00ed a n\u00e1sledn\u011b i p\u0159\u00edpadn\u00e1 vlna tsunami m\u00e1 p\u0159\u00edpravnou f\u00e1zi, kdy praskaj\u00edc\u00ed a o sebe se t\u0159\u00edc\u00ed horniny mohou vyd\u00e1vat vysokofrekven\u010dn\u00ed zvuky. A ty podle n\u011bkter\u00fdch v\u011bdc\u016f dok\u00e1\u017ee pes vn\u00edmat. Koneckonc\u016f – o skv\u011bl\u00e9m sluchu sv\u011bd\u010d\u00ed i \u0159ada p\u0159\u00edb\u011bh\u016f z 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy psi dok\u00e1zali upozornit na n\u00e1let o n\u011bkolik minut d\u0159\u00edve, ne\u017e se rozezn\u011bly varovn\u00e9 sir\u00e9ny. Ameri\u010dt\u00ed voj\u00e1ci ve Vietnamu zase popisovali, \u017ee je jejich psi varovali p\u0159ed minov\u00fdm polem k\u0148u\u010den\u00edm, odm\u00edtali j\u00edt d\u00e1l a lehali si na zem. Podle v\u011bdc\u016f prost\u011b sly\u0161eli pro \u010dlov\u011bka nezachytiteln\u00e9 p\u00edsk\u00e1n\u00ed v\u011btru o n\u00e1stra\u017en\u00e9 dr\u00e1tky u min a na z\u00e1klad\u011b p\u0159edchoz\u00ed zku\u0161enosti s v\u00fdbuchy a panikou signalizovali nebezpe\u010d\u00ed. -tm <\/p>\n
\u010cLOV\u011aK NEC\u00cdT\u00cd JAKO PES?
\nOdpov\u011b\u010f je jednoduch\u00e1 – proto\u017ee to nepot\u0159ebuje. Zat\u00edmco pro v\u011bt\u0161inu savc\u016f je \u010dich d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e zrak a sluch a pachy a v\u016fn\u011b jsou pro n\u011b i v\u00fdznamn\u00fdm komunika\u010dn\u00edm prost\u0159edkem, \u010dlov\u011bk p\u0159i evoluci tuhle schopnost ztratil. Podle studie St\u00e1tn\u00ed univerzity Florida je na vin\u011b gen Kv1,3, kter\u00fd \u010dich blokuje. P\u0159i pokusech byl u laboratorn\u00edch my\u0161\u00ed odstran\u011bn a jejich \u010dichov\u00e9 schopnosti r\u00e1zem vzrostly o tis\u00edce procent. Doktorka Ann Debra Fadoolov\u00e1 z floridsk\u00e9 univerzity tvrd\u00ed, \u017ee pokud by se tento gen u lid\u00ed um\u011ble zablokoval (t\u0159eba l\u00e9ky), lidsk\u00fd \u010dich by se v\u00fdrazn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil tomu ps\u00edmu. \u2013tm<\/p>\n
Jan \u010d\u00e1p
\nT\u00e9ma<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
MIMO\u0158\u00c1DN\u00c9 SCHOPNOSTI PS\u016e O\u010cIMA V\u011aDY<\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":27674,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-27659","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/27659","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=27659"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/27659\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/27674"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=27659"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=27659"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=27659"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}