{"id":29168,"date":"2017-09-26T11:52:16","date_gmt":"2017-09-26T09:52:16","guid":{"rendered":"http:\/\/www.invarena.cz\/?p=29168"},"modified":"2017-09-26T11:52:16","modified_gmt":"2017-09-26T09:52:16","slug":"zivot-handicapovanych-v-praze-neni-snadny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=29168","title":{"rendered":"\u017divot handicapovan\u00fdch v Praze? Nen\u00ed snadn\u00fd"},"content":{"rendered":"

Redaktorka Pra\u017esk\u00e9ho den\u00edku vyzkou\u0161ela na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei, jak\u00e9 to je, kdy\u017e se m\u00e1 nevidom\u00fd, nesly\u0161\u00edc\u00ed, \u010di \u010dlov\u011bk na voz\u00ed\u010dku pohybovat po hlavn\u00edm m\u011bst\u011b. <\/strong>
\n
\nP\u0159em\u00fd\u0161leli jste n\u011bkdy nad t\u00edm, jak\u00e9 by to bylo nic nevid\u011bt? Nic nesly\u0161et? Nechodit? A co takhle vy\u0159adit postupn\u011b na dv\u011b hodiny nohy, pak o\u010di a nakonec u\u0161i? <\/p>\n

VY\u0160EHRAD, 9.00 <\/p>\n

„Nevyklop\u00edte m\u011b?“ dr\u017e\u00edm se k\u0159e\u010dovit\u011b voz\u00edku. Do neziskov\u00e9 organizace Asistence, jej\u00ed\u017e dobrovoln\u00edci pom\u00e1haj\u00ed voz\u00ed\u010dk\u00e1\u0159\u016fm, jsem p\u0159i\u0161la po sv\u00fdch, ale te\u010f u\u017e si to s osobn\u00edm asistentem Jakubem Anto\u0161em drand\u00edme po dla\u017eebn\u00edch kostk\u00e1ch do Podol\u00ed. „Snad ne,“ odpov\u00edd\u00e1 Jakub. Jedeme rychle, u\u017e mi z t\u00e9 j\u00edzdy na voz\u00edku drkotaj\u00ed i zuby. „A u\u017e se v\u00e1m n\u011bkdy povedlo n\u011bkoho vyklopit?“ pt\u00e1m se sp\u00ed\u0161 ze srandy. „Ale jo, p\u00e1rkr\u00e1t u\u017e ano, ale klienti se tomu v\u017edy sm\u011bj\u00ed,“ \u0159\u00edk\u00e1 Jakub zvesela.
\nProj\u00ed\u017ed\u00edme pod\u00e9l Vltavy k Jir\u00e1skovu mostu. V dopoledn\u00edm slunci se zaleskne Tan\u010d\u00edc\u00ed d\u016fm. Mrknu na Jakuba, co by tomu asi \u0159\u00edkal. „Ale pro\u010d ne,“ sm\u011bje se rezignovan\u011b. Na recepci n\u00e1s ale sle\u010dna upozor\u0148uje, \u017ee se dostaneme jen do sedm\u00e9ho patra v\u00fdtahem.
\n„Do osm\u00e9ho patra jsou velmi strm\u00e9 schody a na vyhl\u00eddku\u2026 To bohu\u017eel ne,“ \u0159\u00edk\u00e1 omluvn\u011b. „Tak to aspo\u0148 zkus\u00edme,“ navrhuji. <\/p>\n

V\u00cdTEJTE VE SV\u011aT\u011a VOZ\u00cd\u010cK\u00c1\u0158\u016e\u2026 <\/p>\n

Ve v\u00fdtahu n\u00e1m to vymlouv\u00e1 i zhruba pades\u00e1tilet\u00fd mu\u017e v obleku. „V\u0161ak se jd\u011bte pod\u00edvat, nahoru to s voz\u00edkem nep\u016fjde.“ C\u00edt\u00edm se dot\u010den\u00e1. Ten krava\u0165\u00e1k si to \u0161tr\u00e1duje po schodech do osm\u00e9ho patra jako nic a n\u00e1m nejen\u017ee nepom\u016f\u017ee, ale je\u0161t\u011b n\u00e1s odrazuje?
\n„P\u0159ece se o ten v\u00fdhled neochud\u00edm!“ „No jo, v\u00edtejte ve sv\u011bt\u011b voz\u00ed\u010dk\u00e1\u0159\u016f\u2026“ povzdechne si Jakub. Kdy\u017e ale vid\u00ed m\u016fj rozmrzel\u00fd v\u00fdraz, p\u0159ece jen se jde nahoru pod\u00edvat. „Ale jo, asi to n\u011bjak p\u016fjde\u2026“ a u\u017e m\u011b t\u00e1hne do osm\u00e9ho patra. A pak je\u0161t\u011b d\u00e1l na vyhl\u00eddku.
\nFun\u00ed u toho, ale kdy\u017e se na n\u011bj oto\u010d\u00edm, state\u010dn\u011b se usm\u011bje. Jsme naho\u0159e! Ten v\u00fdhled! Ob\u011bma se n\u00e1m taj\u00ed dech\u2026 <\/p>\n

BEZBARI\u00c9ROV\u00dd V\u00ddTAH PRO „CHOD\u00cdC\u00cd“ <\/p>\n

Z Tan\u010d\u00edc\u00edho domu m\u00ed\u0159\u00edme na Karlovo n\u00e1m\u011bst\u00ed na tramvajovou zast\u00e1vku. „Tahle tramvaj tam jede,“ raduji se. Ale Jakub m\u011b usm\u011br\u0148uje. „Nen\u00ed bezbari\u00e9rov\u00e1. Po\u010dk\u00e1me na n\u00edzkopodla\u017en\u00ed.“ \u010cek\u00e1me. Proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed dal\u0161\u00ed tramvaje. I ty, kter\u00e9 jedou na I. P. Pavlova.
\nAle nejsou n\u00edzkopodla\u017en\u00ed.
\n„Ach jo, jak dlouho tu je\u0161t\u011b budeme \u010dekat?“ pt\u00e1m se nedo\u010dkav\u011b. Jakub se koukne do mobilu a zahl\u00e1s\u00ed: „Tak pr\u00fd dvacet minut\u2026 Tak to ne.
\nJdeme,“ rychlou ch\u016fz\u00ed rozpohybuje voz\u00edk a za p\u00e1r minut u\u017e jsme v Legerov\u011b ulici, kde se nach\u00e1z\u00ed bezbari\u00e9rov\u00fd vstup do metra.
\nNa v\u00fdtah \u010dek\u00e1me docela dlouho. A z n\u011bj vyb\u00edhaj\u00ed na prvn\u00ed pohled zcela zdrav\u00ed lid\u00e9. Asi dvacetilet\u00fd kluk, pades\u00e1tilet\u00fd zavalit\u00fd mu\u017e a asi patn\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvka. „A takhle je to po\u0159\u00e1d,“ hodnot\u00ed otr\u00e1ven\u011b Jakub sestavu z v\u00fdtahu.
\nJsme zp\u00e1tky v s\u00eddle Asistence.
\nZved\u00e1m se z voz\u00edku. A m\u00e1m pocit, \u017ee mi nohy vypov\u00ed ka\u017edou chv\u00edli slu\u017ebu. Jako by nechodily ne dv\u011b hodiny, ale dva dny. „Tak jak\u00fd to byl pohled z voz\u00edku?“ zaj\u00edm\u00e1 se Jakub. „Nev\u00edm, jestli je to norm\u00e1ln\u00ed, ale m\u011bla jsem tendenci d\u00edvat se jen do v\u00fd\u0161ky o\u010d\u00ed, tedy lidem na zadek.“ „Tak to mi kluci voz\u00ed\u010dk\u00e1\u0159i \u0159\u00edkaj\u00ed tak\u00e9,“ sm\u011bje se.
\n„A taky\u2026“ v\u00e1h\u00e1m. „P\u0159esto\u017ee jsem se na ostatn\u00ed lidi usm\u00edvala, oni ode m\u011b odvraceli tv\u00e1\u0159.“ „No jo, v tomhle jsou nejlep\u0161\u00ed d\u011bti. Jsou up\u0159\u00edmn\u00e9, zv\u00eddav\u00e9, autentick\u00e9\u2026 My dosp\u011bl\u00ed u\u017e m\u00e1me kolikr\u00e1t pocit, \u017ee kdy\u017e n\u011bkdo vybo\u010duje, rad\u0161i p\u0159ed n\u00edm zav\u00edr\u00e1me o\u010di\u2026“ <\/p>\n

PANKR\u00c1C, 11.30 <\/p>\n

„Chcete si nacvi\u010dit ch\u016fzi s hol\u00ed?“ pt\u00e1 se m\u011b V\u00edt Li\u0161ka, \u0159editel Okam\u017eiku. Organizace, kter\u00e1 pom\u00e1h\u00e1 nevidom\u00fdm.
\n„Jdeme rovnou na v\u011bc,“ \u0159\u00edk\u00e1m a popad\u00e1m b\u00edlou h\u016fl. M\u00e1m pocit, \u017ee minim\u00e1ln\u011b k v\u00fdtahu, kter\u00fd jsem je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vid\u011bla, mus\u00edm doj\u00edt raz dva. Omyl. Po dvou metrech vr\u00e1vor\u00e1m. A nar\u00e1\u017e\u00edm na ze\u010f.
\nJe \u010das ob\u011bda, a tak jdeme s V\u00edtkem do m\u00edstn\u00ed j\u00eddelny. Na prvn\u00ed „pohled“ m\u011b zaujme v\u016fn\u011b. C\u00edt\u00edm n\u011bjakou om\u00e1\u010dku, hov\u011bz\u00ed v\u00fdvar\u2026 V\u00edtek mi \u010dte postupn\u011b \u010dty\u0159i menu. „Pros\u00edm kr\u016ft\u00ed s t\u011bstovinami,“ objedn\u00e1v\u00e1m si u kucha\u0159ky. Pod\u00e1v\u00e1 mi tal\u00ed\u0159, kter\u00fd opatrn\u011b umis\u0165uji na t\u00e1c. V\u00edtek mi pak je\u0161t\u011b nal\u00e9v\u00e1 zel\u0148a\u010dku. P\u0159emis\u0165uji po p\u00e1se t\u00e1c a\u017e k pokladn\u011b.
\nZa\u0161trach\u00e1m v kapse a vytahuji pap\u00edrek. Je to dvoustovka? Nebo stovka?
\nBeru si t\u00e1c a ramenem se op\u00edr\u00e1m o V\u00edtka, kter\u00fd m\u011b dovede ke stolu. „Par\u00e1da, jde v\u00e1m to, ani jste nevylila tu pol\u00edvku,“ skl\u00e1d\u00e1 mi kompliment.
\nUsm\u00edv\u00e1m se. Jen chv\u00edli. Ruka podle pokynu mozku toti\u017e nechyt\u00e1 l\u017e\u00edci, ale za\u010dne se m\u00e1\u010det v om\u00e1\u010dce a t\u011bstovin\u00e1ch. Chv\u00edli mi trv\u00e1, ne\u017e zafunguje spolupr\u00e1ce ruka \u2013 pusa. Pol\u00e9vku zvl\u00e1dnu je\u0161t\u011b jak\u017e tak\u017e. Ale hlavn\u00ed j\u00eddlo\u2026 <\/p>\n

NEN\u00cd MODR\u00c1 JAKO MODR\u00c1 <\/p>\n

P\u0159emis\u0165ujeme se do pankr\u00e1ck\u00e9ho obcho\u010f\u00e1ku. „Co to tady smrd\u00ed?“ „Smrd\u00ed?“ div\u00ed se V\u00edtek a zkoum\u00e1, odkud by pach mohl poch\u00e1zet. „Aha, to budou \u010distic\u00ed prost\u0159edky, jak kolem n\u00e1s projela ukl\u00edze\u010dka.“
\nPros\u00edm V\u00edtka, aby m\u011b zavedl do obchodu s oble\u010den\u00edm, \u017ee bych si koupila t\u00edlko. „A jakou barvu byste si p\u0159edstavovala?“ „Sp\u00ed\u0161 mi \u0159ekn\u011bte, jak\u00e9 maj\u00ed.“ „\u010cernou, b\u00edlou, modrou\u2026“ Modr\u00e9 t\u00edlko by se mi l\u00edbilo. „A jak\u00e1 je ta modr\u00e1?“ „No takov\u00e1\u2026“ Zav\u00e1h\u00e1.
\nP\u0159ich\u00e1z\u00ed prodava\u010dka, d\u00edky kter\u00e9 t\u00edlka r\u00e1zem dost\u00e1vaj\u00ed naprosto jasn\u00e9 barvy. Modr\u00e1 je najednou blankytn\u00e1, oce\u00e1nov\u00e1, s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed \u0161ed\u00e9 jako p\u0159ed bou\u0159\u00ed\u2026 <\/p>\n

Z B\u00cdL\u00c9HO PSA \u010cERN\u00c1 KO\u010cKA <\/p>\n

Z obcho\u010f\u00e1ku m\u00ed\u0159\u00edme na po\u0161tu. D\u011bda m\u00e1 za p\u00e1r dn\u00ed 77.
\nnarozeniny, tak mu chci poslat pohled. „Nic d\u011bde\u010dkovsk\u00e9ho tu nemaj\u00ed,“ hl\u00e1s\u00ed V\u00edtek zklaman\u011b. „Jsou tu jen kytky, ko\u010dky, psi\u2026“ „Vezmeme ty psy. Jak vypadaj\u00ed?“ Podle V\u00edtkova popisu vyb\u00edr\u00e1me „chlupat\u00e9ho b\u00edl\u00e9ho psa“.
\n„A te\u010f to jdu napsat.“ „Sama?“ div\u00ed se V\u00edtek. „No jasn\u011b. Jen popros\u00edm, abyste mi \u0159ekl, kdybych u\u017e psala mimo pohled.“ Prstem m\u011b naviguje do spr\u00e1vn\u00fdch \u0159\u00e1dk\u016f. A te\u010f se je\u0161t\u011b trefit do kasl\u00edku. Hotovo. „Tak snad dojde\u2026“ (pozn. D\u011bda ho druh\u00fd den opravdu nach\u00e1z\u00ed ve schr\u00e1nce. Je na n\u011bm \u010dern\u00e1 ko\u010dka\u2026.)
\nJdeme do metra. \u010cekaj\u00ed m\u011b eskal\u00e1tory. Paradoxn\u011b v\u00edc se v\u0161ak boj\u00edm toho, co se bude d\u00edt, a\u017e otev\u0159u o\u010di. T\u0159i, dva, jedna\u2026 Do o\u010d\u00ed m\u011b bouchne sv\u011btlo z pankr\u00e1ck\u00e9ho n\u00e1stupi\u0161t\u011b. Hlava je zmaten\u00e1. <\/p>\n

KARL\u00cdNSK\u00c9 N\u00c1M\u011aST\u00cd, 14.00 <\/p>\n

„Tak to je Kuba Vengl\u00e1\u0159, n\u00e1\u0161 dobrovoln\u00edk,“ p\u0159edstavuje mi vysok\u00e9ho kluka \u0159editelka Svazu nesly\u0161\u00edc\u00edch a nedosl\u00fdchav\u00fdch osob \u0160\u00e1rka Prokopiusov\u00e1.
\n„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ usm\u011bji se. M\u00edsto odpov\u011bdi za\u010dne Kuba znakovat. Zaraz\u00edm se. Zjevn\u011b chyba v komunikaci\u2026 Kdy\u017e jsem si domlouvala „doprovod“, prosila jsem o n\u011bjak\u00e9ho dobrovoln\u00edka, kter\u00fd by se mnou cestoval po Praze. A nep\u0159i\u0161lo mi v tu chv\u00edli podstatn\u00e9 zd\u016fraz\u0148ovat, \u017ee by m\u011bl doty\u010dn\u00fd sly\u0161et, aby mi pom\u00e1hal v situac\u00edch, kdy j\u00e1 budu m\u00edt \u0161punty v u\u0161\u00edch.
\nA pak mi to doch\u00e1z\u00ed. K \u010demu by mi byl sly\u0161\u00edc\u00ed dobrovoln\u00edk, kdy\u017e neum\u00edm znakov\u00fd jazyk? A kdyby na m\u011b mluvil, tak ho p\u0159ece stejn\u011b neusly\u0161\u00edm\u2026 Nasazuji si tedy \u0161punty do u\u0161\u00ed, mrknu na Kubu a vyr\u00e1\u017e\u00edme z Karl\u00ednsk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed. <\/p>\n

POZOR NA CESTU! <\/p>\n

Nesly\u0161\u00edm proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed tramvaje, auta, nev\u00edm, co si \u0159\u00edkaj\u00ed v\u0161ichni ti lid\u00e9, kte\u0159\u00ed na zast\u00e1vce tak \u017eivo\u010di\u0161n\u011b gestikuluj\u00ed. Ani auto, kter\u00e9mu vch\u00e1z\u00edm do dr\u00e1hy. Kuba m\u011b pohotov\u011b chyt\u00e1 za halenku a d\u016frazn\u011b m\u011b prstem napom\u00edn\u00e1, abych si d\u00e1vala pozor. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.
\nVb\u00edh\u00e1m do prvn\u00ed tramvaje, kter\u00e1 jede. Nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, jak\u00e9 je to \u010d\u00edslo. V\u0161echno to ticho je pro m\u011b tak nov\u00e9, \u017ee se takov\u00fdm „detailem“ v\u016fbec nezab\u00fdv\u00e1m. Z\u00e1kon schv\u00e1lnosti funguje stoprocentn\u011b.
\nM\u00edsto sm\u011brem na Masarykovo n\u00e1dra\u017e\u00ed jedeme na n\u00e1m\u011bst\u00ed Republiky. Zmaten\u011b klepu Kubovi na rameno. „Nevad\u00ed,“ m\u00e1vne rukou.
\nA p\u00ed\u0161e do mobilu: „To se mi st\u00e1v\u00e1 \u010dasto. Tramvaj hl\u00e1s\u00ed zast\u00e1vky, sly\u0161\u00edc\u00ed maj\u00ed dost \u010dasu na v\u00fdstup, j\u00e1 po\u0159\u00e1d sem ve st\u0159ehu a z tramvaje sk\u00e1\u010du na posledn\u00ed chv\u00edli, a\u017e kdy\u017e po\u0159\u00e1dn\u011b vid\u00edm, kde jsem.“
\nNa magistr\u00e1tu na Jungmannov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed, kam si jdu vyzvednout l\u00edta\u010dku, si beru l\u00edste\u010dek. Najednou mi Kuba klepe na rameno a ukazuje na tabuli. Je\u0161t\u011b, \u017ee ho tu m\u00e1m. Tak n\u011bjak automaticky toti\u017e o\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee usly\u0161\u00edm zvukovou signalizaci, kter\u00e1 hl\u00e1s\u00ed volnou p\u0159ep\u00e1\u017eku. <\/p>\n

L\u00cdTA\u010cKA PRO NESLY\u0160\u00cdC\u00cd<\/p>\n

Sed\u00e1m si k \u00fa\u0159ednici. Proto\u017ee jsem p\u0159edt\u00edm zm\u00e1\u010dkla volbu, \u017ee si chci vyzvednout hotov\u00fd pr\u016fkaz, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee bude \u00fa\u0159ednici sta\u010dit doklad toto\u017enosti, aby mi l\u00edta\u010dku vydala. Bl\u00e1hov\u00e1 p\u0159edstava.
\nKouk\u00e1m j\u00ed na pusu. \u0158\u00edk\u00e1 n\u011bco ve smyslu, co si p\u0159eji. Ukazuji j\u00ed, \u017ee nesly\u0161\u00edm. A ona to zopakuje znovu. Rad\u0161i vytahuji mobil a p\u00ed\u0161i, \u017ee si jdu pro hotov\u00fd pr\u016fkaz. Otr\u00e1ven\u011b odch\u00e1z\u00ed do jin\u00e9 m\u00edstnosti, odkud po chv\u00edli p\u0159ich\u00e1z\u00ed s novou l\u00edta\u010dkou.
\n„Tady to podepi\u0161te,“ \u0159\u00edk\u00e1.
\nU\u017e se se mnou lou\u010d\u00ed, ale \u017ee je tak „p\u0159\u00edjemn\u00e1“, je\u0161t\u011b p\u00ed\u0161i do mobilu: „Pros\u00edm kde se d\u00e1 nab\u00edt?“ Pov\u00edd\u00e1, pov\u00edd\u00e1, pov\u00edd\u00e1\u2026 A j\u00e1 krout\u00edm hlavou a opakovan\u011b si sah\u00e1m na u\u0161i\u2026 Nech\u00e1pe. Ukazuji na pap\u00edr a tu\u017eku, kterou m\u00e1 u po\u010d\u00edta\u010de. Oto\u010d\u00ed o\u010di v sloup, ale nakonec to nap\u00ed\u0161e.
\nKdy\u017e vych\u00e1z\u00edme z magistr\u00e1tu, Kuba mi ukazuje mobil: „To byla teda \u017eensk\u00e1\u2026 A v\u0161imla sis, \u017ee j\u00ed ani nebylo divn\u00e9, \u017ee si jako nesly\u0161\u00edc\u00ed vyzved\u00e1v\u00e1\u0161 l\u00edta\u010dku? Proto\u017ee to bys m\u011bla j\u00edzdn\u00e9 v Praze zdarma\u2026 A na to by t\u011b jako \u00fa\u0159ednice m\u011bla upozornit.“ <\/p>\n

P\u0158\u00cdLI\u0160 MNOHO ZVUK\u016e <\/p>\n

Sed\u00e1me op\u011bt do tramvaje.
\nDv\u011b n\u00e1ctilet\u00e9 sle\u010dny o n\u011b\u010dem v\u00e1\u0161niv\u011b diskutuj\u00ed. „To je hrozn\u00fd,“ gestikuluji rukama a ukazuji Kubovi, \u017ee jsem zv\u011bdav\u00e1, o \u010dem se asi bav\u00ed.
\n„No jo, to bude zase n\u011bjak\u00e9 bla bla bla,“ \u0159\u00edk\u00e1 mi nevzru\u0161en\u011b. A p\u00ed\u0161e na mobil: „Kdy\u017e nesly\u0161\u00ed\u0161 nic u\u017e od d\u011btstv\u00ed, tak ti to ani nep\u0159ijde. Nev\u00edm, jak\u00e9 to je sly\u0161et v\u0161echny ty zvuky. Jen jednou jsem m\u011bl naslouchadlo, ale ten hluk aut, sam\u00e9 hlasy\u2026 To se nedalo vydr\u017eet, tak jsem ho zahodil.
\nA m\u00e1m klid.“<\/p>\n

VERONIKA C\u00c9ZOV\u00c1
\nPra\u017esk\u00fd den\u00edk
\nhttp:\/\/www.prazsky.denik.cz\/ <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Redaktorka Pra\u017esk\u00e9ho den\u00edku vyzkou\u0161ela na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei, jak\u00e9 to je, kdy\u017e se m\u00e1 nevidom\u00fd, nesly\u0161\u00edc\u00ed, \u010di \u010dlov\u011bk na voz\u00ed\u010dku pohybovat po hlavn\u00edm m\u011bst\u011b.<\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":5554,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-29168","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/29168","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=29168"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/29168\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/5554"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=29168"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=29168"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=29168"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}