{"id":30235,"date":"2018-03-04T12:00:57","date_gmt":"2018-03-04T11:00:57","guid":{"rendered":"http:\/\/www.invarena.cz\/?p=30235"},"modified":"2018-03-04T12:00:57","modified_gmt":"2018-03-04T11:00:57","slug":"odpustila-jsem-ne-zapomnela","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=30235","title":{"rendered":"„Odpustila jsem, ne zapomn\u011bla“"},"content":{"rendered":"

Jarmila Nohavi\u010dkov\u00e1 byla prvn\u00ed ob\u011bt\u00ed kulack\u00fdch proces\u016f, kter\u00e9 se u n\u00e1s poda\u0159ilo dostat p\u0159ed soud a potrestat odpov\u011bdn\u00e9ho
\nkomunistu.<\/strong><\/p>\n

Jen dvakr\u00e1t vid\u011bla Jarmila Nohavi\u010dkov\u00e1 sv\u00e9ho mu\u017ee na kolenou. Poprv\u00e9 na konci roku 1951, kdy\u017e se p\u0159ed nucen\u00fdm st\u011bhov\u00e1n\u00edm lou\u010dil ve st\u00e1ji rodinn\u00e9ho statku s milovan\u00fdmi ko\u0148mi. A pak asi za m\u011bs\u00edc, pot\u00e9 co p\u0159i\u0161el z prvn\u00ed \u0161ichty v tov\u00e1rn\u011b, kter\u00e1 jako jedin\u00e1 byla ochotn\u00e1 zam\u011bstnat zem\u011bd\u011blce s cejchem kulack\u00e9ho syna. „Polo\u017eil mi tenkr\u00e1t hlavu do kl\u00edna a \u0159ekl: Jaro, j\u00e1 to tam nevydr\u017e\u00edm. J\u00e1 nem\u00e1m pod nohama hl\u00ednu a nad hlavou sk\u0159iv\u00e1nka!“
\nTou tov\u00e1rnou byla tehdy zest\u00e1tn\u011bn\u00e1 TOS Olomouc. Ji\u0159\u00ed Nohavi\u010dka, jeho\u017e rodina se kv\u016fli uv\u011bzn\u011bn\u00ed otce-kulaka musela vyst\u011bhovat z hospod\u00e1\u0159stv\u00ed v Brn\u00ed\u010dku u Uni\u010dova, v n\u00ed nakonec str\u00e1vil 17 let. Pr\u016fmyslov\u00fd prach mu zni\u010dil pl\u00edce, posledn\u00edch p\u011bt let \u017eivota byl 18 hodin denn\u011b napojen\u00fd na d\u00fdchac\u00ed p\u0159\u00edstroj. Zem\u0159el jako 71let\u00fd v roce 1995. Jeho \u017eena Jarmila je dnes o 24 let star\u0161\u00ed. U\u017e nebojuje s b\u00fdval\u00fdmi komunisty ani se neanga\u017euje ve ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b v N\u00e1m\u011b\u0161ti na Han\u00e9, kde se rodina po vyhn\u00e1n\u00ed ze Sudet usadila. M\u00e1 te\u010f spoustu \u010dasu vzpom\u00ednat.<\/p>\n

S\u0148atek navzdory v\u0161em<\/p>\n

Man\u017eelstv\u00ed Jarmily Nohavi\u010dkov\u00e9 bylo ve sv\u00e9 dob\u011b velmi netradi\u010dn\u00ed. Zat\u00edmco ona poch\u00e1zela z rodiny \u0159\u00edd\u00edc\u00edho u\u010ditele a sama tak\u00e9 byla kantorkou, man\u017eel pat\u0159il k selsk\u00e9mu stavu. Kdy\u017e se v roce 1946 v N\u00e1m\u011b\u0161ti brali, ani jedni z rodi\u010d\u016f se s\u0148atkem nesouhlasili. „Na\u0161i si vedle m\u011b p\u0159edstavovali n\u011bjak\u00e9ho ou\u0159adu nebo u\u010ditele, Jirkovi zase cht\u011bli selku. Na\u0161e l\u00e1ska byla ale velik\u00e1, tak jsme neposlechli. Nakonec jsme spolu str\u00e1vili bez jednoho roku pades\u00e1t let,“ \u0159\u00edk\u00e1 pan\u00ed Nohavi\u010dkov\u00e1.
\nI kdy\u017e jej\u00edmu man\u017eelstv\u00ed zpo\u010d\u00e1tku nep\u0159\u00e1l, o tch\u00e1novi Ji\u0159\u00edm Nohavi\u010dkovi star\u0161\u00edm mluv\u00ed s velk\u00fdm obdivem. „Byl to vz\u00e1cn\u00fd \u010dlov\u011bk, p\u0159irozen\u00e1 v\u016fd\u010d\u00ed osobnost,“ hodnot\u00ed. Nohavi\u010dkovi byli nejen statk\u00e1\u0159i, ale v \u017eil\u00e1ch jim kolovala i \u0161lechtick\u00e1 krev. Jejich rod sah\u00e1 a\u017e k moravsk\u00e9 v\u011btvi Z\u00e1vi\u0161\u016f z Osenic, jsou potomky Z\u00e1vi\u0161e z Falken\u0161tejna. Ji\u0159\u00ed Nohavi\u010dka byl jedin\u00fd ze \u010dty\u0159 bratr\u016f, kter\u00fd na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed p\u0159e\u017eil oba v\u00e1le\u010dn\u00e9 konflikty. Byl to b\u00fdval\u00fd \u010deskoslovensk\u00fd legion\u00e1\u0159, kter\u00fd v Rusku pro\u0161el celou anab\u00e1z\u00ed na transsibi\u0159sk\u00e9 magistr\u00e1le. Za sv\u00e9 slu\u017eby nov\u00e9mu st\u00e1tu dostal v roce 1928 statek na hranic\u00edch Slovenska a Podkarpatsk\u00e9 Rusi. V kolonii Bo\u0165any u \u010ciern\u00e9 nad Tisou se tehdy usadilo na t\u0159icet rodin legion\u00e1\u0159\u016f. „Lid\u00e9 Nohavi\u010dkovy milovali, proto\u017ee do Bo\u0165an p\u0159inesli osv\u011btu, hlavn\u011b je nau\u010dili orat. Deset let tam d\u011blali hotov\u00e9 z\u00e1zraky, pak ale p\u0159i\u0161el rok 1938, \u00fazem\u00ed zabrali Ma\u010fa\u0159i a \u010de\u0161t\u00ed p\u0159ist\u011bhovalci museli ut\u00e9ct pry\u010d,“ popisuje pam\u011bnice.
\nTehdy Nohavi\u010dkovi poprv\u00e9 p\u0159i\u0161li o ve\u0161ker\u00fd majetek, proto\u017ee po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se legion\u00e1\u0159i na statky v Bo\u0165anech nemohli vr\u00e1tit. Jako kompenzaci dost\u00e1vali opu\u0161t\u011bn\u00e1 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed po odsunut\u00fdch N\u011bmc\u00edch. Nohavi\u010dkovi se tak usadili v Brn\u00ed\u010dku u Uni\u010dova, kam s nimi putovala i \u010derstv\u011b vdan\u00e1 Jarmila. Selka se z n\u00ed ale nestala, trvala na tom, \u017ee i v nov\u00e9m bydli\u0161ti bude d\u00e1l vyu\u010dovat. Nakonec se to uk\u00e1zalo jako proz\u0159etelnost, proto\u017ee u\u017e za p\u011bt let byla cel\u00e1 rodina chv\u00edli z\u00e1visl\u00e1 na jej\u00edm u\u010ditelsk\u00e9m platu.
\nNejv\u011bt\u0161\u00ed a prosperuj\u00edc\u00ed statek Nohavi\u010dk\u016f v Brn\u00ed\u010dku si nov\u011b vl\u00e1dnouc\u00ed komunist\u00e9 vzali na mu\u0161ku u\u017e v po\u010d\u00e1tc\u00edch n\u00e1siln\u00e9 kolektivizace venkova. M\u00edstn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor v \u010dele s jeho p\u0159edsedou Ladislavem Nakl\u00e1dalem ozna\u010dil v prosinci 1951 Ji\u0159\u00edho Nohavi\u010dku star\u0161\u00edho za nejv\u011bt\u0161\u00edho t\u0159\u00eddn\u00edho nep\u0159\u00edtele a vyu\u017eil jej jako odstra\u0161uj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edklad pro v\u0161echny, kdo by se cht\u011bli protivit v\u016fli strany. B\u00fdval\u00fd legion\u00e1\u0159 byl zat\u010den a znovu p\u0159i\u0161el o v\u0161echen majetek.<\/p>\n

\u0160t\u011bst\u00ed na lidi? I mezi komunisty<\/p>\n

„Pamatuji si, \u017ee jsem p\u0159ijela na kole dom\u016f ze \u0161koly, kde jsem u\u010dila, a na dvo\u0159e statku st\u00e1ly dva antony. V p\u0159\u00edzem\u00ed, kde bydleli rodi\u010de, bylo hafo lid\u00ed a velk\u00e9 nap\u011bt\u00ed. V na\u0161em byt\u011b v prvn\u00edm pat\u0159e nez\u016fstal jedin\u00fd obraz na st\u011bn\u00e1ch. V\u0161echno tam zp\u0159eh\u00e1zeli,“ l\u00ed\u010d\u00ed pan\u00ed Nohavi\u010dkov\u00e1.
\nJej\u00edho tch\u00e1na, obvin\u011bn\u00e9ho z nepln\u011bn\u00ed povinn\u00fdch dod\u00e1vek zem\u011bd\u011blsk\u00fdch produkt\u016f a neplacen\u00ed pokut, odvezli komunisti\u010dt\u00ed funkcion\u00e1\u0159i do \u0160ternberka a odtud k soudu v Olomouci. Jarmila Nohavi\u010dkov\u00e1 hned na druh\u00fd den p\u0159i\u0161la o pr\u00e1ci.
\n„M\u011bla jsem zrovna hodinu, kdy\u017e \u0159editel rozrazil dve\u0159e a za\u0159val na m\u011b: Sbalte si svoje saky paky a a\u0165 u\u017e jste ze \u0161koly venku! J\u00e1 v\u011bd\u011bla pro\u010d, ale ty d\u011bti nic netu\u0161ily. Po\u0159\u00e1d vid\u00edm jejich nech\u00e1paj\u00edc\u00ed v\u00fdraz v o\u010d\u00edch. Ne\u017e jsem vy\u0161la ze t\u0159\u00eddy, je\u0161t\u011b jsem se k nim oto\u010dila a cht\u011bla n\u011bco \u0159\u00edct, ale \u0159editel m\u011b chytil za pa\u017ei a c\u00e1pl se mnou na chodbu.“ Tehdy Jarmila Nohavi\u010dkov\u00e1 v u\u010ditelsk\u00e9m kabinetu plakala, ale jak uk\u00e1zaly dal\u0161\u00ed roky, bylo to na dlouho naposledy.
\nI kdy\u017e se bl\u00ed\u017eily V\u00e1noce a konec roku, ze statku v Brn\u00ed\u010dku se rodina musela vyst\u011bhovat b\u011bhem \u010dtrn\u00e1cti dn\u00ed. „\u0158ekli n\u00e1m, \u017ee kdy\u017e p\u016fjdeme dobrovoln\u011b, m\u016f\u017eeme si ur\u010dit kam, jinak n\u00e1s vyst\u011bhuj\u00ed do pohrani\u010d\u00ed. Tak jsme \u0161li bydlet k m\u00fdm rodi\u010d\u016fm do N\u00e1m\u011b\u0161t\u011b,“ vypr\u00e1v\u00ed.
\nLou\u010den\u00ed s Brn\u00ed\u010dkem nesl nejh\u016f\u0159 man\u017eel Ji\u0159\u00ed. „Byly tam pln\u00e9 st\u00e1je kon\u00ed, myslela jsem, \u017ee mu\u017ee z kon\u00edrny nedostanu, on je tak miloval\u2026“ Krom\u011b kon\u00ed museli Nohavi\u010dkovi nechat na statku taky des\u00edtky kus\u016f dobytka. Do n\u00e1kla\u010f\u00e1ku, s n\u00edm\u017e st\u011bhovali v\u011bci, co si sm\u011bli vz\u00edt, se krom\u011b \u0159idi\u010de ve\u0161el jen man\u017eel a zhroucen\u00e1 tchyn\u011b. Jarmila se dv\u011bma d\u011btmi musela p\u011b\u0161ky na vlak. „Dvoulet\u00e9ho Ji\u0159\u00edka jsem m\u011bla v kab\u00e1t\u011b, \u010dty\u0159letou Jaru\u0161ku jsem vedla za ruku. V hrozn\u00e9m po\u010das\u00ed jsme \u0161lapali na n\u00e1dra\u017e\u00ed v Uni\u010dov\u011b. Po vesnici se muselo rozk\u0159iknout, \u017ee n\u00e1m zabavili i v\u0161echny pen\u00edze, proto\u017ee za vs\u00ed na m\u011b \u010dekala star\u00e1 pan\u00ed, kter\u00e1 mi dala dva tis\u00edce korun a \u017ee pr\u00fd j\u00ed to nemus\u00edm vracet. Kdy\u017e jsem si ale pozd\u011bji p\u0159ijela pro sv\u016fj u\u010ditelsk\u00fd plat, v\u0161echno jsem j\u00ed zaplatila zp\u00e1tky.“
\nMlad\u00e1 rodina skon\u010dila v mal\u00e9m dom\u011b Jarmilin\u00fdch rodi\u010d\u016f bez jak\u00fdchkoliv prost\u0159edk\u016f a s ne p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00fdmi vyhl\u00eddkami. Jarmila p\u0159i\u0161la o povolen\u00ed u\u010dit a man\u017eela necht\u011bl nikdo zam\u011bstnat. Ve v\u0161em ne\u0161t\u011bst\u00ed m\u011bla ale Jarmila Nohavi\u010dkov\u00e1 \u0161t\u011bst\u00ed na lidi, paradoxn\u011b i mezi komunisty. Jeden j\u00ed pomohl k m\u00edstu v z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole v Drahanovic\u00edch, kde prvn\u00edch p\u011bt let u\u010dila na\u010derno. Dal\u0161\u00ed zase zam\u011bstnal jej\u00edho mu\u017ee. „Man\u017eel byl vyu\u010den\u00fd obchodn\u00edkem, tak jsem obch\u00e1zela obchod po obchodu v Olomouci. Kdy\u017e se m\u011b ale zeptali, co d\u011blal d\u0159\u00edv, nikde ho necht\u011bli p\u0159ijmout. Zoufal\u00e1 jsem pak ve\u0161la do tov\u00e1rny TOS, kde jsem rovnou zaklepala na dve\u0159e \u0159editele. Vid\u00edm to jako dnes: j\u00e1 melu hubou a on sed\u00ed a sed\u00ed a nic ne\u0159\u00edk\u00e1. Pak najednou pov\u00edd\u00e1: Z\u00edtra a\u0165 nastoup\u00ed.“<\/p>\n

Konec sn\u016f o vysok\u00e9 \u0161kole<\/p>\n

S n\u00e1lepkou kulak\u016f se musely vyrovn\u00e1vat i d\u011bti Nohavi\u010dkov\u00fdch. „Nejh\u016f\u0159 to nesla star\u0161\u00ed Jaru\u0161ka, kter\u00e1 se v\u00fdborn\u011b u\u010dila, ale na vysokou \u0161kolu ji nevzali, proto\u017ee obec j\u00ed nedala doporu\u010den\u00ed. A\u017e p\u0159es mou spolu\u017ea\u010dku se mi ji poda\u0159ilo dostat aspo\u0148 na p\u0159erovskou pedagogickou \u0161kolu a tak se z n\u00ed stala u\u010ditelka v mate\u0159ince,“ vypr\u00e1v\u00ed Nohavi\u010dkov\u00e1. Mlad\u0161\u00ed Ji\u0159\u00ed se vyu\u010dil d\u0159eva\u0159em.
\nTch\u00e1n Ji\u0159\u00ed Nohavi\u010dka star\u0161\u00ed se vr\u00e1til z v\u011bzen\u00ed po p\u016fl roce. Vy\u0161\u0161\u00ed trest nedostal jen proto, \u017ee ho olomouck\u00fd prokur\u00e1tor odm\u00edtl soudit a n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor ve \u0160ternberku, kter\u00fd ho obvinil, nemohl ud\u011blit v\u00edc ne\u017e \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f. „Pro\u010d ho tenkr\u00e1t neodsoudili v Olomouci, je mi dodnes z\u00e1hadou,“ podot\u00fdk\u00e1 Nohavi\u010dkov\u00e1. Ani jej\u00ed tch\u00e1n nemohl zavadit o pr\u00e1ci, a tak i jemu pomohla: „V Drahanovic\u00edch jsem u\u010dila dcerku \u0159editele Sigmy Lut\u00edn. \u0160la jsem za n\u00edm, jestli by tch\u00e1na nezam\u011bstnal.“ Ji\u0159\u00edho Nohavi\u010dku star\u0161\u00edho je\u0161t\u011b n\u011bkolik let po n\u00e1vratu z v\u011bzen\u00ed sledovala StB, nav\u00edc mu komunist\u00e9 zabavili d\u016fm v Lou\u010danech, v n\u011bm\u017e m\u011bla rodina obchod. Ten zabrala Jednota a Nohavi\u010dkovi se museli nast\u011bhovat do v\u00fdm\u011bny za domem. N\u011bkdej\u0161\u00ed legion\u00e1\u0159 a sedl\u00e1k zem\u0159el v roce 1972, kr\u00e1tce po smrti man\u017eelky.
\nJi\u0159\u00ed Nohavi\u010dka mlad\u0161\u00ed si v tov\u00e1rn\u011b TOS po\u0161kodil pl\u00edce tak, \u017ee musel po 17 letech odej\u00edt rovnou do invalidn\u00edho d\u016fchodu. Z toho se ale nedala \u017eivit rodina, proto d\u00e1l pracoval v n\u00e1m\u011b\u0161\u0165sk\u00e9 provozovn\u011b ZZN a pot\u00e9 v su\u0161\u00e1rn\u011b brambor v T\u011b\u0161etic\u00edch.
\nPo revoluci dostala rodina zp\u011bt jak obchod v Lou\u010danech, tak hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy v Brn\u00ed\u010dku, ale hospoda\u0159it na statku znovu neza\u010dala. Ji\u0159\u00edmu Nohavi\u010dkovi u\u017e to nedovolil zdravotn\u00ed stav.
\nJeho \u017eena Jarmila a\u017e do sv\u00fdch 70 let u\u010dila, krom\u011b toho vedla v N\u00e1m\u011b\u0161ti na Han\u00e9 ochotnick\u00fd divadeln\u00ed spolek, kter\u00fd zalo\u017eila, a taky psala m\u00edstn\u00ed kroniku. I jej\u00ed z\u00e1sluhou se poda\u0159ilo zachr\u00e1nit Terezsk\u00e9 \u00fadol\u00ed, kter\u00e9 se stalo turistick\u00fdm l\u00e1kadlem obce. Do polistopadov\u00e9 historie se v\u0161ak zapsala hlavn\u011b t\u00edm, \u017ee jako prvn\u00ed pomohla dostat p\u0159ed soud komunistu, kter\u00fd se na okresn\u00ed \u00farovni pod\u00edlel na perzekuci jej\u00ed rodiny. N\u011bkdej\u0161\u00ed p\u0159edseda MNV v Brn\u00ed\u010dku Ladislav Nakl\u00e1dal dostal osmn\u00e1ctim\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed podm\u00ednku.
\nNakl\u00e1dal u\u017e nen\u00ed mezi \u017eiv\u00fdmi, i proto mu Jarmila Nohavi\u010dkov\u00e1 odpustila. „Dos\u00e1hla jsem satisfakce, proto jsem odpustila v\u0161em. Ale zapomenout? To nejde!“<\/p>\n

O autorovi: Petra Klimkov\u00e1, redaktorka MF DNES <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jarmila Nohavi\u010dkov\u00e1 byla prvn\u00ed ob\u011bt\u00ed kulack\u00fdch proces\u016f, kter\u00e9 se u n\u00e1s poda\u0159ilo dostat p\u0159ed soud a potrestat odpov\u011bdn\u00e9ho komunistu.<\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-30235","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/30235","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=30235"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/30235\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=30235"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=30235"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=30235"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}