{"id":42263,"date":"2023-09-20T05:41:00","date_gmt":"2023-09-20T03:41:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=42263"},"modified":"2024-05-14T07:31:01","modified_gmt":"2024-05-14T05:31:01","slug":"cteni-na-babi-leto-kralovnin-posel","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=42263","title":{"rendered":"\u010cTEN\u00cd NA BAB\u00cd L\u00c9TO – KR\u00c1LOVNIN POSEL"},"content":{"rendered":"\n

P\u0159\u00edb\u011bh je zasazen do Francie po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed, kdy vl\u00e1dla kr\u00e1lovna Marie Medicejsk\u00e1. Ryt\u00ed\u0159, kter\u00fd nem\u00e1 r\u00e1d \u017eeny, je posl\u00e1n kr\u00e1lovnou, aby zachr\u00e1nil d\u011bdi\u010dku velk\u00e9ho panstv\u00ed ze sp\u00e1r\u016f mark\u00fdzy, je\u017e ji v\u011bzn\u00ed na sv\u00e9m hrad\u011b nedaleko Alp. Kr\u00e1lovnin posel Martin de Garnache je nejen misogynn\u00ed, ale tak\u00e9 vzn\u011btliv\u00fd, a tato jeho v\u00fdbu\u0161n\u00e1 povaha mu komplikuje z\u00e1chranu d\u00edvky. Je tak nucen vyu\u017e\u00edt ve\u0161ker\u00e9ho sv\u00e9ho d\u016fvtipu a zku\u0161enost\u00ed, aby napravil sv\u00e9 chyby a p\u0159elstil a p\u0159emohl mocnou mark\u00fdzu i s jej\u00edmi v\u0161ehoschopn\u00fdmi ozbrojenci. Nakonec je \u0161ediv\u011bj\u00edc\u00ed hrdina zd\u011b\u0161en zji\u0161t\u011bn\u00edm, \u017ee on tak\u00e9 podlehl kouzlu \u017eeny. V p\u0159\u00edb\u011bhu britsk\u00e9ho autora nechyb\u00ed souboje, p\u0159evleky, pasti i r\u016fzn\u00e9 triky, a d\u011bj je protk\u00e1n jemn\u00fdm humorem. <\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kapitola 1. SENE\u0160AL DAUPHIN\u00c9E<\/p>\n\n\n\n

Hrab\u011b de Tressan, sene\u0161al Dauphin\u00e9e, sed\u011bl pohodln\u011b, purpurov\u00fd kab\u00e1tec m\u011bl rozepjat\u00fd, aby dodal volnosti obrovsk\u00e9mu b\u0159ichu, a zpod n\u011bj vykukovalo spodn\u00ed roucho ze \u017elut\u00e9ho hedv\u00e1b\u00ed jako du\u017enina plodu, kter\u00fd nadmut p\u0159ezr\u00e1lost\u00ed, protrhl slupku.<\/p>\n\n\n\n

Paruka le\u017eela na stole mezi zp\u0159eh\u00e1zen\u00fdmi pap\u00edry a na konci jeho tu\u010dn\u00e9ho nosu spo\u010d\u00edval m\u016fstek jeho kost\u011bn\u00fdch br\u00fdl\u00ed. Olysalou hlavu se sv\u00edt\u00edc\u00ed ple\u0161\u00ed m\u011bl polo\u017eenou na op\u011bradle velk\u00e9ho k\u0159esla z rud\u00e9 k\u016f\u017ee. O\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9, \u00fasta otev\u0159en\u00e1 a z nich unikal chr\u010div\u00fd zvuk, oznamuj\u00edc\u00ed, \u017ee t\u011b\u017ece pracuje ve slu\u017eb\u00e1ch kr\u00e1le.<\/p>\n\n\n\n

Naproti u oby\u010dejn\u00e9ho stolu v rohu u okna, vykon\u00e1val o\u0161um\u011bl\u00fd tajemn\u00edk pr\u00e1ci, za kterou bral b\u00eddn\u00fd ro\u010dn\u00ed plat a za kterou milostp\u00e1n sene\u0161al byl odm\u011b\u0148ov\u00e1n kr\u00e1lovsky vysok\u00fdm slu\u017en\u00fdm.<\/p>\n\n\n\n

Ovzdu\u0161\u00ed t\u00e9to prostorn\u00e9 komnaty bylo \u0159ez\u00e1no zvuky odpoledn\u00edho sp\u00e1nku pana de Tressan, sk\u0159\u00edp\u011bn\u00edm tajemn\u00edkova brku a prask\u00e1n\u00edm polen ho\u0159\u00edc\u00edch v krbu podobn\u00e9m jeskyni.<\/p>\n\n\n\n

T\u011b\u017ek\u00e9 z\u00e1clony z modr\u00e9ho aksamitu po\u0161it\u00e9ho st\u0159\u00edbrn\u00fdmi bourbonsk\u00fdmi liliemi se n\u00e1hle odsunuly od dve\u0159\u00ed a do m\u00edstnosti ok\u00e1zale vstoupil majordom pana de Tressan. Dob\u0159e vypl\u0148oval sv\u016fj prostorn\u00fd \u010dern\u00fd oblek, ozdoben\u00fd t\u011b\u017ek\u00fdm \u00fa\u0159edn\u00edm \u0159et\u011bzem.<\/p>\n\n\n\n

Tajemn\u00edk upustil brk, vrhl na sv\u00e9ho d\u0159\u00edmaj\u00edc\u00edho p\u00e1na polekan\u00fd pohled, zdvihl ruce nad hlavu a majordomovi jimi divoce hrozil. \u201ePsst!\u201c \u0161eptal. \u201eDoucement (ti\u0161e), monsieur Anselme!“<\/p>\n\n\n\n

Anselm se zarazil. Odhadoval v\u00e1\u017enost situace. Jeho chov\u00e1n\u00ed pozbylo \u010d\u00e1sti d\u016fstojnosti a na jeho tv\u00e1\u0159i nastala zm\u011bna. Posl\u00e9ze nalezl op\u011bt n\u011bco ze sv\u00e9 rozhodnosti.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNed\u00e1 se nic d\u011blat, mus\u00ed b\u00fdt probuzen,\u201c \u0159ekl polohlasem. Hr\u016fza v tajemn\u00edkov\u00fdch o\u010d\u00edch vzrostla, ale v Anselmov\u00fdch ub\u00fdvala. V\u011bd\u011bl sice z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch zku\u0161enost\u00ed, jak v\u00e1\u017en\u00fd po\u010din je probuzen\u00ed Jeho Milosti ze zd\u0159\u00edmnut\u00ed, av\u0161ak je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed bylo neuposlechnout vzne\u0161enou d\u00e1mu tam dole, kter\u00e1 \u017e\u00e1dala o sly\u0161en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Anselm si uv\u011bdomil, \u017ee je mezi me\u010dem a kyjem. Byl v\u0161ak mu\u017eem rozv\u00e1\u017en\u00fdch zp\u016fsob\u016f, kter\u00e9 vyv\u011braly ze zd\u011bd\u011bn\u00e9 lhostejnosti. Zamy\u0161len\u011b si hladil chom\u00e1\u010d rud\u00e9ho vousu a zdvihal o\u010di o pomoc k nebes\u016fm, o nich\u017e v\u011b\u0159il, \u017ee jsou n\u011bkde nad stropem.<\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u0159esto mus\u00ed b\u00fdt probuzen,\u201c opakoval. A potom mu p\u0159isp\u011bchal s\u00e1m osud na pomoc. Kdesi v dom\u011b bouchly dve\u0159e jako v\u00fdst\u0159el z d\u011bla. Tajemn\u00edkovi vyrazil na \u010dele pot, padl bezvl\u00e1dn\u011b zp\u00e1tky do \u017eidle a vy\u010dk\u00e1val, co se bude d\u00edt. Anselm se lekl a kousl se do prstu, kter\u00fd si p\u0159edt\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b polo\u017eil na ret.<\/p>\n\n\n\n

Milostp\u00e1n se pohnul. Jeho chr\u00e1p\u00e1n\u00ed vyvrcholilo v n\u00e1hl\u00e9m p\u0159i\u0161krcen\u00e9m zavr\u010den\u00ed a ustalo. Jeho v\u00ed\u010dka se pomalu zvedla jako u sovy a odkryla kulat\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 se nejd\u0159\u00edve p\u0159ipnuly ke stropu a potom na Anselma. Hned se posadil, zafun\u011bl a rukama p\u0159ehr\u00e1bl listiny na stole.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTis\u00edc \u010f\u00e1bl\u016f! Anselme, pro\u010d m\u011b vyru\u0161uje\u0161,\u201c vr\u010del zlostn\u011b. \u201eCo, u v\u0161ech \u010fas\u016f, chce\u0161? Nem\u00e1\u0161 ani trochu smyslu pro z\u00e1le\u017eitosti kr\u00e1le? Babylasi,“ oto\u010dil se k tajemn\u00edkovi,\u2060 \u201ene\u0159ekl jsem ti, \u017ee m\u00e1m mnoho pr\u00e1ce a nesm\u00edm b\u00fdt vyru\u0161ov\u00e1n?“<\/p>\n\n\n\n

Velkou marnivost\u00ed v \u017eivot\u011b tohoto mu\u017ee, kter\u00fd nic ned\u011blal, bylo \u00fasil\u00ed zd\u00e1t se nejzam\u011bstnan\u011bj\u0161\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edkem Francie a ani jeho vlastn\u00ed sluhov\u00e9 mu nebyli dost n\u00edzc\u00ed, aby p\u0159ed nimi nehr\u00e1l tuto svoji zamilovanou \u00falohu.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMonsieur le Comte,“ d\u011bl pon\u00ed\u017een\u00fdm t\u00f3nem Anselm,\u201enebyl bych se nikdy odv\u00e1\u017eil sem vpadnout, kdyby v\u011bc nebyla nanejv\u00fd\u0161 d\u016fle\u017eit\u00e1. Ale urozen\u00e1 pan\u00ed, vdova z Condillacu, je dole a pros\u00ed, aby mohla ihned mluvit s Jeho Milost\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n

Zm\u011bna nastala okam\u017eit\u011b. Tressan si jednou rukou p\u0159ejel voskov\u00fd povrch sv\u00e9 lebky, druhou ch\u0148apl po paruce. Potom se zdvihl z k\u0159esla, ve sp\u011bchu si nasadil paruku nak\u0159ivo a sp\u011bchal k Anselmovi.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMadam de Condillac?“ zvolal. \u201eZapni mi rychle ty knofl\u00edky, ty lot\u0159e! Copak mohu takhle p\u0159ijmout n\u00e1v\u0161t\u011bvu d\u00e1my? Babylasi!\u201c vyjekl a oto\u010dil se. \u201eZrcadlo z m\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b! Rychle!“<\/p>\n\n\n\n

Tajemn\u00edk zmizel a bleskurychle se vr\u00e1til. Ale monsieur de Tressan se probudil do \u0161patn\u00e9 n\u00e1lady, nebo\u0165 sotva\u017ee mu majordom knofl\u00edky kab\u00e1tce zapnul, sene\u0161al je jedn\u00edm vztekl\u00fdm trhnut\u00edm urval a sluhu proklel.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTy pse, Anselme, nem\u00e1\u0161 rozum? M\u00e1m se p\u0159ed pan\u00ed mark\u00fdzou objevit v tomhle hadru, kter\u00fd byl v m\u00f3d\u011b p\u0159ed p\u016fl stolet\u00edm? Svl\u00e9kni mi to, blb\u010de! Dej mi kab\u00e1tec, kter\u00fd jsem minul\u00fd m\u011bs\u00edc dostal z Pa\u0159\u00ed\u017ee \u2013\u2060 ten \u017elut\u00fd se zlat\u00fdmi knofl\u00edky \u2013\u2060 a \u0161erpu, rudou \u0161erpu, kterou m\u00e1m od Taillemanta. Nem\u016f\u017ee\u0161 se h\u00fdbat rychleji, ty zv\u00ed\u0159e?“<\/p>\n\n\n\n

Anselm prop\u016fj\u010dil sv\u00fdm pohyb\u016fm neoby\u010dejnou rychlost a kol\u00e9bal se p\u0159itom jako vodn\u00ed pt\u00e1k, kter\u00fd sp\u011bch\u00e1. On a tajemn\u00edk ustrojili a vy\u0161\u0148o\u0159ili milostp\u00e1na tak, \u017ee mohl b\u00fdt, co do n\u00e1dhery barev, p\u0159irovn\u00e1n k p\u00e1vovi, i kdy\u017e soulad odst\u00edn\u016f a obrys\u016f tento p\u0159\u00edm\u011br nesnesl.<\/p>\n\n\n\n

Babylas dr\u017eel zrcadlo a Anselm upravoval sene\u0161alovi paruku. Pan sene\u0161al si s\u00e1m nakroutil kn\u00edr a p\u0159i\u010d\u00edsl chom\u00e1\u010de vous\u016f, kter\u00e9 vyr\u00e1\u017eely z jeho \u010detn\u00fdch brad. Vrhl je\u0161t\u011b posledn\u00ed pohled na sv\u016fj odraz v zrcadle, zopakoval si \u00fasm\u011bv a po\u017e\u00e1dal Anselma, aby urozenou n\u00e1v\u0161t\u011bvnici uvedl. Poslal tajemn\u00edka k \u010fasovi, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed si to rozmyslel a zavolal ho zp\u011bt. Jeho samolib\u00e1 marnivost k\u0159i\u010dela po ukojen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201ePo\u010dkej!\u201c pravil. \u201eJe tu list, kter\u00fd mus\u00ed b\u00fdt naps\u00e1n. Z\u00e1le\u017eitosti kr\u00e1le se nesm\u00ed odkl\u00e1dat \u2013\u2060 ani kv\u016fli v\u0161em urozen\u00fdm vdov\u00e1m ve Francii.“<\/p>\n\n\n\n

Babylas poslechl. Tressan se postavil z\u00e1dy k otev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm. Jakmile jeho k naslouch\u00e1n\u00ed vycvi\u010den\u00e9 u\u0161i zaslechly \u0161ust\u011bn\u00ed \u017eensk\u00fdch \u0161at\u016f, odka\u0161lal si a za\u010dal nahlas diktovat:<\/p>\n\n\n\n

\u201eJej\u00edmu Veli\u010denstvu kr\u00e1lovn\u011b\u2026,“ zarazil se a st\u00e1l s \u010delem svra\u0161t\u011bl\u00fdm, pohrou\u017een v hlubok\u00e9m rozj\u00edm\u00e1n\u00ed. Potom zvolna opakoval: \u201eJej\u00edmu Veli\u010denstvu kr\u00e1lovn\u011b\u2026 m\u00e1te to?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, Va\u0161e Milosti.“<\/p>\n\n\n\n

Za n\u00edm se ozval r\u00e1zn\u00fd krok.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMonsieur de Tressan?\u201c \u0159ekl \u017eensk\u00fd hlas, melodick\u00fd, py\u0161n\u00fd a arogantn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Okam\u017eit\u011b se k n\u00ed obr\u00e1til, popo\u0161el krok vst\u0159\u00edc a uklonil se.<\/p>\n\n\n\n

\u201eV\u00e1\u0161 pokorn\u00fd sluha, madam,\u201c polo\u017eil ruku na srdce. \u201eTo je \u010dest, kter\u00e1\u2026“<\/p>\n\n\n\n

\u201e\u2026kter\u00e1 povstala z nutnosti,\u201c p\u0159eru\u0161ila ho panova\u010dn\u011b. \u201ePo\u0161lete toho chlap\u00edka pry\u010d.“<\/p>\n\n\n\n

Tajemn\u00edkovi se strachem roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di. O\u010dek\u00e1val katastrofu jako p\u0159irozen\u00fd n\u00e1sledek nesl\u00fdchan\u00e9ho t\u00f3nu, s n\u00edm\u017e tato \u017eena hovo\u0159ila s mu\u017eem, kter\u00fd byl postrachem nejen tohoto domu, ale cel\u00e9ho Grenoblu. Pokora jeho milostp\u00e1na jej v\u0161ak p\u0159ekvapila tak, \u017ee mu vzala v\u0161echen dech.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJe to m\u016fj tajemn\u00edk, madam. Cht\u011bl jsem mu pr\u00e1v\u011b diktovat dopis Jej\u00edmu Veli\u010denstvu. \u00da\u0159ad sene\u0161ala v takov\u00e9m kraji jako je Dauphin\u00e9e nen\u00ed, na mou du\u0161i, \u017e\u00e1dn\u00e1 prebenda.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Vzdychl jako ten, jeho\u017e mozek je unaven. \u201ePonech\u00e1v\u00e1 \u010dlov\u011bku jen m\u00e1lo \u010dasu k j\u00eddlu i ke sp\u00e1nku.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eTak to pot\u0159ebujete dovolenou,\u201c \u0159ekla s chladnou drzost\u00ed. \u201eVezm\u011bte si ji pro tuto chv\u00edli a zam\u011bstn\u00e1vejte se p\u016fl hodiny m\u00fdmi z\u00e1le\u017eitostmi m\u00edsto kr\u00e1lovnin\u00fdmi.“<\/p>\n\n\n\n

Tajemn\u00edkova hr\u016fza rostla. Ale sene\u0161al, oby\u010dejn\u011b tak zlostn\u00fd a bou\u0159liv\u00fd, neud\u011blal nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee se j\u00ed podruh\u00e9 uklonil.<\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u0159ede\u0161la jste mne, madam, ve slovech, kter\u00e1 jsem pr\u00e1v\u011b cht\u011bl vyslovit. Babylasi, zmiz!\u201c A uk\u00e1zal mu pohrdav\u00fdm m\u00e1vnut\u00edm ruky dve\u0159e. \u201eVezmi s sebou moje listiny. V dopise Jej\u00edmu Veli\u010denstvu budeme pokra\u010dovat a\u017e mne madam opust\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n

Tajemn\u00edk rychle posb\u00edral pap\u00edry, brk a r\u016f\u017eek s inkoustem a vyrazil. Kdy\u017e za n\u00edm zapadly dve\u0159e, postavil sene\u0161al p\u0159ed n\u00e1v\u0161t\u011bvnici \u017eidli. Uklonil se znovu a usm\u00e1l se. \u017dena se pod\u00edvala na sene\u0161ala i na p\u0159istavenou \u017eidli, obr\u00e1tila se k n\u011bmu opovr\u017eliv\u011b z\u00e1dy a kr\u00e1\u010dela zvolna ke krbu. U n\u011bj se zastavila, bi\u010d\u00edk si vlo\u017eila pod pa\u017ei a st\u00e1hla si jezdeck\u00e9 rukavice. Byla to vysok\u00e1, n\u00e1dhern\u011b stav\u011bn\u00e1 \u017eena a jej\u00ed obli\u010dej m\u011bl py\u0161nou kr\u00e1su, a\u010dkoli ji\u017e d\u00e1vno minulo jaro jej\u00edho \u017eivota. Ve vytr\u00e1cej\u00edc\u00edm se sv\u011btle toho \u0159\u00edjnov\u00e9ho odpoledne by j\u00ed nikdo neh\u00e1dal v\u00edce ne\u017e t\u0159icet let. Ale ani p\u0159i pln\u00e9m osv\u011btlen\u00ed by j\u00ed jedna\u010dty\u0159icet nikdo neh\u00e1dal. Dvojice \u010dern\u00fdch drz\u00fdch o\u010d\u00ed pod dlouh\u00fdmi \u0159asami se p\u00fdchou vyrovnala hrd\u00e9 linii jej\u00edch rud\u00fdch rt\u016f. Byla od\u011bna v jezdeck\u00e9m \u00faboru ze saf\u00edrov\u00e9ho aksamitu a v pase zlatem se\u0161n\u011brovan\u00e9m. Na hlav\u011b m\u011bla \u0161ed\u00fd bobrov\u00fd klobouk, lemovan\u00fd zlatou a modrou stuhou.<\/p>\n\n\n\n

St\u00e1la u krbu, jednou nohou na kamenn\u00e9 obrub\u011b a loktem se lehce op\u00edrala o \u0159\u00edmsu.<\/p>\n\n\n\n

Sene\u0161al ji pozoroval o\u010dima, v nich\u017e byla podivn\u00e1 sm\u011bs plachosti a obdivu. Tlust\u00fdmi prsty si prohrab\u00e1val vous.<\/p>\n\n\n\n

\u201eZdali v\u00edte, mark\u00fdzo, s jakou radost\u00ed, s jak\u00fdm\u2026“<\/p>\n\n\n\n

\u201eV\u00edm to, nech\u0165 je to cokoli,\u201c p\u0159eru\u0161ila ho s prudkou aroganc\u00ed. \u201eTe\u010f nen\u00ed kdy na \u0159e\u010dnick\u00e9 kv\u011btnatosti. P\u0159ich\u00e1zej\u00ed starosti, nesn\u00e1ze, stra\u0161n\u00e9 nesn\u00e1ze!“<\/p>\n\n\n\n

Sene\u0161alovo obo\u010d\u00ed se zdvihlo, jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNesn\u00e1ze?“ pravil a otev\u0159el nech\u00e1pav\u011b \u00fasta.<\/p>\n\n\n\n

Le\u017e\u00e9rn\u011b se zasm\u00e1la, se\u0161pulila rty a mechanicky si za\u010dala rukavice op\u011bt navl\u00e9kat.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNa va\u0161em obli\u010deji vid\u00edm, jak dob\u0159e mi rozum\u00edte,“ vysm\u00edvala se. \u201eNesn\u00e1ze se t\u00fdkaj\u00ed mademoiselle de la Vauvraye.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eZ Pa\u0159\u00ed\u017ee \u2013\u2060 jde to od dvora?\u201c Jeho hlas poklesl.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159isv\u011bd\u010dila: \u201eJste dnes z\u00e1zrakem ch\u00e1pavosti, Tressane.“<\/p>\n\n\n\n

Vsunul si do zub\u016f tenk\u00fd chom\u00e1\u010d sv\u00fdch vous\u016f, co\u017e d\u011bl\u00e1val, kdy\u017e byl zamy\u0161len.<\/p>\n\n\n\n

\u201eAch!\u201c zvolal kone\u010dn\u011b. \u201e\u0158ekn\u011bte mi pros\u00edm v\u00edce.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo bych v\u00e1m m\u011bla je\u0161t\u011b \u0159\u00edci? \u0158ekla jsem v\u00e1m podstatu v\u0161eho.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eAle jak\u00e9ho druhu je ona nesn\u00e1z? A kdo v\u00e1m o n\u00ed \u0159ekl?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eInformoval mne o n\u00ed p\u0159\u00edtel z Pa\u0159\u00ed\u017ee a jeho kur\u00fdr byl velmi rychl\u00fd, nebo\u0165 jinak bych nebyla p\u0159ed panem de Garnache v\u010das varov\u00e1na.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eGarnache?\u201c opakoval lord. \u201eKdo je Garnache?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eEmisar kr\u00e1lovny. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vyslanec s posl\u00e1n\u00edm. Byl sem vysl\u00e1n, aby se postaral o spravedlnost a svobodu sle\u010dny de la Vauvraye.“<\/p>\n\n\n\n

Tressan n\u00e1hle za\u010dal st\u00e9nat a lomit rukama.<\/p>\n\n\n\n

\u201eVaroval jsem v\u00e1s, madam. Varoval jsem v\u00e1s p\u0159ed t\u011bmito konci! \u0158\u00edkal jsem v\u00e1m\u2026“<\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, pamatujete si v\u011bci, kter\u00e9 jste mi \u0159\u00edkal,“ p\u0159eru\u0161ila ho op\u011bt s v\u00fdrazem pohrd\u00e1n\u00ed. \u201eOpakov\u00e1n\u00ed si m\u016f\u017eete u\u0161et\u0159it. Co se stalo, stalo se a ani bych necht\u011bla, aby se to nestalo. Kr\u00e1lovna nekr\u00e1lovna, pan\u00ed v Condillacu jsem j\u00e1, m\u00e9 slovo je jedin\u00fdm z\u00e1konem, kter\u00fd zn\u00e1m, a chci, aby tomu bylo tak i nad\u00e1le.“<\/p>\n\n\n\n

Tressan se na ni p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval. Tou nerozumnou \u0159e\u010d\u00ed zap\u016fsobila tak, \u017ee si dovolil ironick\u00fd \u00fasm\u011bv a odklon k \u017eertu.<\/p>\n\n\n\n

\u201eParfaitement! (perfektn\u011b)\u201c odtu\u0161il, uklonil se a rozp\u0159\u00e1hl ruce, \u201etak tedy pro\u010d mluv\u00edte o nesn\u00e1z\u00edch?“<\/p>\n\n\n\n

\u0160vihla netrp\u011bliv\u011b bi\u010d\u00edkem p\u0159es sukni a up\u0159ela o\u010di do ohn\u011b: \u201eNesn\u00e1ze budou proto, \u017ee moje jedn\u00e1n\u00ed je takov\u00e9, jak\u00e9 je a ne jin\u00e9.“<\/p>\n\n\n\n

Sene\u0161al pokr\u010dil rameny a p\u0159istoupil k n\u00ed o krok bl\u00ed\u017ee. Byl skl\u00ed\u010den my\u0161lenkou, \u017ee si mohl u\u0161et\u0159it obl\u00e9k\u00e1n\u00ed kr\u00e1sn\u00e9ho kab\u00e1tce z Pa\u0159\u00ed\u017ee. Dnes odpoledne nem\u011bla o\u010di pro par\u00e1du. Skli\u010dovala ho tak\u00e9 obava, jak to bude s n\u00edm, a\u017e ony nesn\u00e1ze nastanou. Napadlo ho, \u017ee dlouho le\u017eel na lo\u017ei z r\u016f\u017e\u00ed v tomto p\u0159\u00edjemn\u00e9m koutu Dauphin\u00e9e a nyn\u00ed byl zachv\u00e1cen strachem, aby z r\u016f\u017e\u00ed nezbyly pouze trny.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJak se kr\u00e1lovna o sle\u010dn\u011b dozv\u011bd\u011bla?\u201c optal se.<\/p>\n\n\n\n

Mark\u00fdza se k n\u011bmu prudce oto\u010dila.<\/p>\n\n\n\n

\u201eSle\u010dna na\u0161la zr\u00e1dn\u00e9ho psa, kter\u00fd kr\u00e1lovn\u011b doru\u010dil jej\u00ed psan\u00ed. P\u0159is\u00e1mbohu, p\u0159ivede-li mi ho n\u011bkdy n\u00e1hoda do ruky, bude viset bez zpov\u011bdi.“<\/p>\n\n\n\n

Pot\u00e9 odlo\u017eila vztek i pohrd\u00e1n\u00ed, j\u00edm\u017e ho a\u017e dosud st\u011bd\u0159e obda\u0159ovala. M\u00edsto toho nasadila prosebn\u00fd v\u00fdraz a up\u00edrala dojemn\u011b sv\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di na jeho tv\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTressane,\u201c \u0159ekla zm\u011bn\u011bn\u00fdm hlasem, \u201ejsem obklopena nep\u0159\u00e1teli. Ale vy mne neopust\u00edte? Z\u016fstanete p\u0159i mn\u011b a\u017e do konce \u2013\u2060 \u017ee ano, m\u016fj p\u0159\u00edteli? Mohu s v\u00e1mi po\u010d\u00edtat?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eVe v\u0161em, madam!“ odpov\u011bd\u011bl zajat kouzlem jej\u00edho pohledu. \u201eJak\u00e9 vojsko vede s sebou ten Garnache? Zjistila jste to?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eNevede nic!\u201c odpov\u011bd\u011bla s v\u00edt\u011bzn\u00fdm pohledem.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNic? Nikoho?\u201c opakoval s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch: \u201ePak\u2026 pak\u2026“ Zdvihl ruce k nebes\u016fm a st\u00e1l sklesle, jako by byl ude\u0159en.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159ekvapen\u011b se na n\u011bj pod\u00edvala a naklonila se k n\u011bmu.<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo je v\u00e1m?\u201c sykla. \u201eCopak jsem v\u00e1m mohla p\u0159in\u00e9st lep\u0161\u00ed zpr\u00e1vu?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eKdybyste m\u011bla p\u0159in\u00e9st hor\u0161\u00ed, nev\u00edm, co by to mohlo b\u00fdt?\u201c zast\u00e9nal. Pot\u00e9 \u2013\u2060 jako kdyby ho n\u00e1hle napadlo cosi, co oz\u00e1\u0159ilo paprskem nad\u011bje stra\u0161nou temnotu, do n\u00ed\u017e padal \u2013\u2060 vzhl\u00e9dl. \u201eChcete se mu postavit na odpor?\u201c<\/p>\n\n\n\n

Nep\u0159\u00edjemn\u011b se pousm\u00e1la:<\/p>\n\n\n\n

\u201eAj! Vy jste \u0161\u00edlen\u00fd! \u017de se mus\u00edte tak pt\u00e1t \u2013\u2060 j\u00e1 \u2013\u2060 na nejmocn\u011bj\u0161\u00edm hrad\u011b v cel\u00e9m Dauphin\u00e9e? U Boha, pane, mus\u00edte-li ode mne sly\u0161et odpov\u011b\u010f, v\u011b\u0159te, \u017ee se postav\u00edm na odpor v\u0161em a v\u0161emu, co kr\u00e1lovna po\u0161le, a to tak dlouho, dokud v Condillacu z\u016fstane k\u00e1men na kameni!“<\/p>\n\n\n\n

Sene\u0161al si odfoukl a za\u010dal op\u011bt \u017ev\u00fdkat sv\u016fj vous.<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo jste t\u00edm myslel, kdy\u017e jste \u0159ekl, \u017ee jsem v\u00e1m nemohla d\u00e1t hor\u0161\u00ed zpr\u00e1vu?\u201c zeptala se n\u00e1hle.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMadam,\u201c odpov\u011bd\u011bl, \u201ep\u0159ijde-li tento mu\u017e bez vojska a vy neuposlechnete rozkazu, jeho\u017e je poslem \u2013\u2060 co mysl\u00edte, \u017ee se stane potom?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u016fjde k v\u00e1m, abyste mu dal mu\u017ee, kter\u00e9 bude pot\u0159ebovat, aby strhl moje hradby,\u201c pravila klidn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Pod\u00edval se na ni, jako by nev\u011b\u0159il vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. \u201eVy si to uv\u011bdomujete?“ zvolal.<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo z toho? To p\u0159ece nepostra\u0161\u00ed ani d\u00edt\u011b.“<\/p>\n\n\n\n

Jej\u00ed necitelnost p\u016fsobila na jeho obavy jako z\u00e1van v\u011btru na \u017ehav\u00e9 uhl\u00ed. Rozdmychala je v ohe\u0148 zu\u0159ivosti tak n\u00e1hl\u00e9 a stra\u0161n\u00e9, jak\u00e1 m\u016f\u017ee p\u0159epadnout \u010dlov\u011bka v nejv\u011bt\u0161\u00ed t\u00edsni. Bl\u00ed\u017eil se k n\u00ed kol\u00e9bav\u00fdm krokem tlou\u0161t\u00edka, jeho tv\u00e1\u0159e byly rud\u00e9, obarven\u00fd kn\u00edr se mu je\u017eil.<\/p>\n\n\n\n

\u201eA co j\u00e1, pan\u00ed?\u201c vyhrkl. \u201eM\u00e1m b\u00fdt zni\u010den, zav\u0159en a ob\u011b\u0161en? Za to, \u017ee mu odep\u0159u voj\u00e1ky? To p\u0159ece m\u00e1te na mysli. M\u00e1m se snad st\u00e1t vyvr\u017eencem? M\u00e1m snad j\u00e1, kter\u00fd byl patn\u00e1ct let v Dauphin\u00e9e p\u00e1nem sene\u0161alem, skon\u010dit v pon\u00ed\u017een\u00ed? Jen kv\u016fli n\u011bjak\u00fdm s\u0148atkov\u00fdm pl\u00e1n\u016fm s hloup\u011b se usm\u00edvaj\u00edc\u00ed \u0161kola\u010dkou? Seigneur du Ciel (pane na nebi)!\u201c za\u0159val, \u201emysl\u00edm, \u017ee jste se zbl\u00e1znila! Vy byste klidn\u011b zap\u00e1lila celou provincii, jen abyste s t\u00edm ne\u0161\u0165astn\u00fdm d\u00edt\u011btem mohla prov\u00e1d\u011bt, co chcete. Ale, proboha! Zni\u010d\u00edte mne!“<\/p>\n\n\n\n

Zmlkl, nedost\u00e1valo se mu slov. T\u011b\u017ece oddychoval, pak, s rukama slo\u017een\u00fdma na b\u0159i\u0161e, po\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po pokoji. Pan\u00ed z Condillacu st\u00e1la s klidnou tv\u00e1\u0159\u00ed a ledov\u00fdm pohledem. Podobala se neoblomn\u00e9mu dubu, vzdoruj\u00edc\u00edmu urag\u00e1n\u016fm bez jedin\u00e9ho hnut\u00ed. Kdy\u017e domluvil, ode\u0161la od krbu a \u0161vihaj\u00edc se lehce p\u0159es bok, odch\u00e1zela ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

\u201eAu revoir, monsieur de Tressan,\u201c pravila chladn\u011b a obr\u00e1tila se k n\u011bmu z\u00e1dy.<\/p>\n\n\n\n

Tu sene\u0161al zastavil sv\u00e9 hore\u010dn\u00e9 p\u0159ech\u00e1zen\u00ed a pohodil hlavou. Zlost v n\u011bm uhasla, jako kdy\u017e n\u00e1raz v\u011btru zhasne sv\u00ed\u010dku. A na jej\u00ed m\u00edsto se znovu vloudil strach.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMadam, madam!“ zvolal. \u201ePo\u010dkejte! Vyslechn\u011bte mne!“<\/p>\n\n\n\n

Zastavila se a zpola se obracej\u00edc pohl\u00e9dla na n\u011bho p\u0159es rameno; jej\u00ed pohled byl pohrdav\u00fd, na rud\u00fdch rtech byl \u00fasm\u011b\u0161ek.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMysl\u00edm, monsieur, \u017ee jsem sly\u0161ela v\u00edc ne\u017e dost,“ pravila. \u201eJsem si alespo\u0148 jista, \u017ee ve v\u00e1s m\u00e1m p\u0159\u00edtele jen pro dobrou pohodu.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eAch, to ne, madam!“ zvolal a jeho hlas zn\u011bl polekan\u011b. \u201eNe\u0159\u00edkejte to. Slou\u017eil bych v\u00e1m jako nikdo na sv\u011bt\u011b \u2013\u2060 a vy to v\u00edte, mark\u00fdzo, vy to p\u0159ece v\u00edte!“<\/p>\n\n\n\n

Obr\u00e1tila se k n\u011bmu a d\u00edvala se na n\u011bj s \u00fasm\u011bvem pon\u011bkud \u0161ir\u0161\u00edm, jako by z\u00e1bavnost chv\u00edle potla\u010dila opovr\u017een\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201ePron\u00e1\u0161et siln\u00e1 slova je tak snadn\u00e9! Snadno se \u0159ekne \u2013 Chci pro v\u00e1s zem\u0159\u00edt \u2013 kdy\u017e je takov\u00e1 ob\u011b\u0165 v nedohlednu. Ale kdy\u017e \u017e\u00e1d\u00e1m o jedinou slu\u017ebi\u010dku, tu hned sly\u0161\u00edm: A co se stane se mnou, madam? Co s m\u00fdm sene\u0161alstv\u00edm? M\u00e1m b\u00fdt uv\u011bzn\u011bn nebo pov\u011b\u0161en, abych se v\u00e1m zal\u00edbil?\u201c skon\u010dila a pot\u0159\u00e1sla svou n\u00e1dhernou hlavou. \u201eFuj!\u201c<\/p>\n\n\n\n

A pokra\u010dovala: \u201eSv\u011bt je pln\u00fd lid\u00ed va\u0161eho druhu a j\u00e1 \u2013\u2060 \u017eel Bohu \u2013\u2060 jak neproz\u00edrav\u00e1 jsem \u017eena!“ Po kr\u00e1tk\u00e9 odmlce dodala: \u201eMyslela jsem, \u017ee jste jin\u00fd!“<\/p>\n\n\n\n

Jej\u00ed slova byla jeho du\u0161i t\u00edm, \u010d\u00edm by byl ohniv\u00fd me\u010d jeho t\u011blu, p\u00e1lila a s\u017e\u00edrala. Vid\u011bl se tak, jak cht\u011bla, aby se vid\u011bl \u2013\u2060 n\u00edzk\u00fdm, opovr\u017een\u00edhodn\u00fdm zbab\u011blcem, kter\u00fd se chv\u00e1st\u00e1 v m\u00edru, ale boj\u00ed se a miz\u00ed p\u0159i prvn\u00edm znamen\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. C\u00edtil se b\u00fdt nejpodlej\u0161\u00edm tvorem, kter\u00fd se kdy plazil po t\u00e9to zemi. V\u017edy\u0165 ona \u2013\u2060 dobr\u00fd Bo\u017ee! \u2013\u2060 se dosud domn\u00edvala, \u017ee je jin\u00fd. V\u00e1\u017eila si ho a hle, jak hrozn\u011b ji zklamal.<\/p>\n\n\n\n

Stud a je\u0161itnost p\u0159ivodily spojen\u00fdmi silami ostr\u00fd obrat v jeho emoc\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMark\u00fdzo,“ zvolal, \u201e\u0159\u00edk\u00e1te pouze to, co je spr\u00e1vn\u00e9, ale netrestejte mne u\u017e. Nemyslel jsem to tak, jak jsem \u0159ekl. Byl jsem cel\u00fd mimo. Dovolte, abych v\u0161echno mohl napravit \u2013\u2060 nech\u0165 moje budouc\u00ed \u010diny naprav\u00ed tu hnusnou zradu sp\u00e1chanou na m\u00e9m prav\u00e9m j\u00e1!“<\/p>\n\n\n\n

V jej\u00edm \u00fasm\u011bvu ji\u017e nebylo pohrd\u00e1n\u00ed, le\u017eela v n\u011bm neskonal\u00e1 n\u011bha, takov\u00e1, \u017ee sene\u0161al p\u0159i pohledu na jej\u00ed tv\u00e1\u0159 c\u00edtil, \u017ee by se pro ni dal i pov\u011bsit. P\u0159isko\u010dil k n\u00ed a uchopil ruku, kterou mu pod\u00e1vala.<\/p>\n\n\n\n

\u201eV\u011bd\u011bla jsem, Tressane, \u017ee jste to nebyl vy a \u017ee mne, m\u016fj v\u011brn\u00fd a udatn\u00fd p\u0159\u00edteli, neopust\u00edte.“<\/p>\n\n\n\n

Sklonil se nad jej\u00ed rukou a slintal sv\u00e9 polibky na jej\u00ed rukavi\u010dku.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMadam, m\u016f\u017eete se na mne spolehnout. Ten chlap z Pa\u0159\u00ed\u017ee nedostane ode mne ani jednoho voj\u00e1ka.“<\/p>\n\n\n\n

Uchopila ho za rameno, jej\u00ed tv\u00e1\u0159 byla z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed a sv\u016fdn\u00e1 a jej\u00ed o\u010di spo\u010d\u00edvaly v jeho o\u010d\u00edch s laskavost\u00ed, jakou u n\u00ed nikdy nevid\u011bl.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNeodm\u00edtnu slu\u017eby, kter\u00e9 mi tak ryt\u00ed\u0159sky nab\u00edz\u00edte,\u201c \u0159ekla. \u201eBylo by o\u0161kliv\u00e9, kdybych v\u00e1s ranila odm\u00edtnut\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eMark\u00fdzo, to v\u0161e nen\u00ed ni\u010d\u00edm ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co bych ud\u011blal, kdyby se mi naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost. Ale a\u017e bude tahle v\u011bc ukon\u010dena, a\u017e se stane po va\u0161\u00ed v\u016fli, pokud jde o mademoiselle de la Vauvraye \u2013\u2060 a\u017e bude slavena svatba dle va\u0161eho p\u0159\u00e1n\u00ed \u2013\u2060 potom \u2013\u2060 sm\u00edm doufat tak\u00e9 j\u00e1\u2026?“<\/p>\n\n\n\n

Nenalezl v\u00edce slov, ale jeho mal\u00e9 o\u010di byly tak v\u00fdmluvn\u00e9, \u017ee nezb\u00fdvalo ji\u017e nic, co by je\u0161t\u011b musel dod\u00e1vat. Jejich pohledy se setkaly a ona si ho st\u00e1le udr\u017eovala ve vzd\u00e1lenosti nata\u017een\u00e9 ruky od sebe. V sena\u0161alovi vid\u011bla pouze mu\u017eskou ropuchu a jej\u00ed du\u0161e se zachv\u011bla, kdy\u017e si p\u0159edstavila, o co mu jde. Av\u0161ak jej\u00ed pohled byl pevn\u00fd a na rtech m\u011bla \u00fasm\u011bv, jako kdyby p\u0159ed n\u00ed st\u00e1l kr\u00e1sn\u00fd mu\u017e.<\/p>\n\n\n\n

L\u00edce se j\u00ed lehce zbarvily nachem a je\u017eto \u010derven\u00e1 je barvou l\u00e1sky, pochopil tak Tressan i jej\u00ed rum\u011bnec.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159isv\u011bd\u010dila pokynut\u00edm hlavy a usm\u00e1la se tak, \u017ee \u0161\u00edlel nad\u011bjemi. Pustila jeho rameno a sp\u011bchala rychle ke dve\u0159\u00edm. Pomyslel si, \u017ee jej\u00ed sp\u011bch je v\u00fdrazem plachosti.<\/p>\n\n\n\n

U dve\u0159\u00ed se na okam\u017eik zastavila, pohl\u00e9dla je\u0161t\u011b jednou na n\u011bho a v jej\u00edch o\u010d\u00edch byl ostych, kter\u00fd by slu\u0161el d\u00edvce o polovinu mlad\u0161\u00ed. Darovala mu je\u0161t\u011b jeden l\u00e1skypln\u00fd \u00fasm\u011bv, ale ne\u017e mohl p\u0159isko\u010dit, aby j\u00ed otev\u0159el dve\u0159e, otev\u0159ela si je sama a vy\u0161la.<\/p>\n\n\n\n

Rom\u00e1ny (meisterkoch.eu)<\/a><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159\u00edb\u011bh je zasazen do Francie po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed, kdy vl\u00e1dla kr\u00e1lovna Marie Medicejsk\u00e1. Ryt\u00ed\u0159, kter\u00fd nem\u00e1 r\u00e1d \u017eeny, je posl\u00e1n kr\u00e1lovnou, aby zachr\u00e1nil d\u011bdi\u010dku velk\u00e9ho […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":42266,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-42263","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/42263","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=42263"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/42263\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/42266"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=42263"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=42263"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=42263"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}