Kapitola 2. MONSIEUR DE GARNACHE<\/p>\n\n\n\n
N\u011bco ukvapen\u011b sl\u00edbit a vz\u00e1p\u011bt\u00ed toho litovat nebo se mrzet nad t\u00edm, \u017ee jsme slib alespo\u0148 neohrani\u010dili podm\u00ednkami, to je obvykl\u00e9 v ml\u00e1d\u00ed. Mu\u017ei pokro\u010dil\u00e9ho v\u011bku, jak\u00fdm byl monsieur de Tressan, by se v\u0161ak n\u011bco podobn\u00e9ho nikdy st\u00e1vat nem\u011blo \u2013\u2060 jen\u017ee podlehl vliv\u016fm, kter\u00e9 oby\u010dejn\u011b ovl\u00e1daj\u00ed mlad\u00e1 l\u00e9ta.<\/p>\n\n\n\n
Dokud ho\u0159el plamenem zbo\u017e\u0148ov\u00e1n\u00ed, dokud byl rozpalov\u00e1n jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed, l\u00edtost nad ukvapenost\u00ed nem\u011bla v jeho srdci m\u00edsto. Nyn\u00ed p\u0159istoupil k oknu a tiskl svou buclatou tv\u00e1\u0159 na okenn\u00ed tabulky v marn\u00e9m \u00fasil\u00ed spat\u0159it ji je\u0161t\u011b jednou, jak nased\u00e1 na kon\u011b a jak se svou malou dru\u017einou vyj\u00ed\u017ed\u00ed ze dvora. Ale okno bylo p\u0159\u00edli\u0161 vysoko. Klesl do sv\u00e9ho k\u0159esla a v rychle houstnouc\u00ed tm\u011b si opakoval rozhovor, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b prob\u011bhl.<\/p>\n\n\n\n
Nast\u00e1vala noc a tma, o\u017eivovan\u00e1 rudou z\u00e1\u0159\u00ed polen doho\u0159\u00edvaj\u00edc\u00edch v krbu, se usazovala v\u0161ude kolem. V t\u00e9 temnot\u011b n\u00e1hle p\u0159i\u0161la inspirace. Zavolal sluhu, poru\u010dil p\u0159in\u00e9st sv\u011btlo a dal si p\u0159edvolat Babylase. Pak sene\u0161al poslal sluhu, kter\u00fd rozsv\u011bcoval sv\u00ed\u010dky, pro pana d’Aubran, velitele pos\u00e1dky v Grenoblu.<\/p>\n\n\n\n
Ne\u017e k n\u011bmu d\u016fstojn\u00edk p\u0159i\u0161el, radil se de Tressan s Babylasem o pl\u00e1nu, kter\u00fd ho napadl, ale nakonec zjistil, \u017ee tajemn\u00edk je obzvl\u00e1\u0161t\u011b hloup\u00fd, a tak se cht\u011b necht\u011b mus\u00ed spolehnout s\u00e1m na sebe. Sed\u011bl mrzut\u011b a zamy\u0161len a\u017e do chv\u00edle, kdy byl ohl\u00e1\u0161en p\u0159\u00edchod kapit\u00e1na.<\/p>\n\n\n\n
\u201eKapit\u00e1ne,\u201c pravil, \u201em\u00e1m d\u016fvod k domn\u011bnce, \u017ee v mont\u00e9limarsk\u00e9m okrese nen\u00ed v\u0161e, jak by m\u011blo b\u00fdt!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJsou tam nepokoje, pane?\u201c vyhrkl kapit\u00e1n p\u0159ekvapen\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201eSnad ano, snad ne,\u201c odpov\u011bd\u011bl tajemn\u011b sene\u0161al. \u201eR\u00e1no dostanete p\u0159esn\u00e9 rozkazy. Zat\u00edm se p\u0159ipravte, abyste z\u00edtra mohl se dv\u011bma sty ozbrojenci odjet do okol\u00ed Mont\u00e9limaru.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eS dv\u011bma sty voj\u00e1k\u016f, monsieur!“ zvolal d’Aubran. \u201eTo v\u0161ak znamen\u00e1 odveden\u00ed v\u0161eho vojska z Grenoblu!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo na tom? Nen\u00ed pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee bychom je tady pot\u0159ebovali. Roze\u0161lete sv\u00e9 rozkazy je\u0161t\u011b dnes, aby se mohli p\u0159ipravit. Budete tak laskav a nav\u0161t\u00edv\u00edte mne brzy po rozedn\u011bn\u00ed, abych v\u00e1m mohl d\u00e1t posledn\u00ed instrukce.“<\/p>\n\n\n\n
Monsieur d’Aubran ode\u0161el a sene\u0161al, pot\u011b\u0161en sv\u00fdm skv\u011bl\u00fdm n\u00e1padem, se odebral dol\u016f k ve\u010de\u0159i. Byl to lstiv\u00fd zp\u016fsob \u00faniku z o\u0161kliv\u00e9 situace, do n\u00ed\u017e by ho velmi pravd\u011bpodobn\u011b zavlekla jeho n\u00e1klonnost k urozen\u00e9 vdov\u011b z Condillacu.<\/p>\n\n\n\n
Av\u0161ak kdy\u017e se rozednilo, byl tou my\u0161lenkou ji\u017e m\u00e9n\u011b pot\u011b\u0161en, p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee si neum\u011bl vymyslet d\u016fvod pro p\u0159esun cel\u00e9 pos\u00e1dky, a d’Aubran byl d\u016fvtipn\u00fd d\u016fstojn\u00edk, kter\u00fd mohl projevit odpustitelnou, nicm\u00e9n\u011b t\u00edm nepohodln\u011bj\u0161\u00ed zv\u011bdavost. V\u016fdce vojska m\u00e1 pr\u00e1vo v\u011bd\u011bt alespo\u0148 n\u011bco o podniku, do n\u011bho\u017e sv\u00e9 mu\u017estvo vede. Krom\u011b toho, Tressanova horlivost od minul\u00e9ho dne, kdy mluvil s madam de Condillac, zna\u010dn\u011b ochladla.<\/p>\n\n\n\n
Za\u010dai litovat ukvapen\u00e9ho slibu. Kdy\u017e mu byl ohl\u00e1\u0161en p\u0159\u00edchod kapit\u00e1na d’Aubran, po\u017e\u00e1dal, aby se dostavil a\u017e za hodinu. Z pouh\u00e9 l\u00edtosti p\u0159e\u0161el nyn\u00ed ke strachu a k naprost\u00e9mu zoufalstv\u00ed. Sed\u011bl ve sv\u00e9 pracovn\u011b u stolu s hrom\u00e1dkami pap\u00edru, hlavu m\u011bl zabo\u0159enou v dlan\u00edch a my\u0161lenky se mu pletly v \u00fasil\u00ed podn\u00edtit vynal\u00e9zavost sv\u00e9ho mozku.<\/p>\n\n\n\n
Tak ho nalezl Anselm, kdy\u017e odhrnul z\u00e1v\u011bsy na dve\u0159\u00edch a oznamoval, \u017ee monsieur de Garnache z Pa\u0159\u00ed\u017ee \u010dek\u00e1 dole a \u017e\u00e1d\u00e1 o okam\u017eitou rozmluvu s Jeho Milost\u00ed sene\u0161alem; jde pr\u00fd o st\u00e1tn\u00ed z\u00e1le\u017eitost. Tressanovo t\u011blo se zachv\u011blo a jeho srdce zesl\u00e1blo. Potom zoufale sebral v\u0161echnu svou odvahu a p\u0159ipomn\u011bl si, \u017ee je kr\u00e1lovsk\u00fdm nejvy\u0161\u0161\u00edm spr\u00e1vcem provincie Dauphin\u00e9e.<\/p>\n\n\n\n
Po cel\u00e9 provincii od Rhony a\u017e k Alp\u00e1m bylo jeho slovo z\u00e1konem, jeho jm\u00e9no postrachem nejen zlo\u010dinc\u016f, ale je\u0161t\u011b mnoha jin\u00fdch lid\u00ed. M\u00e1 se snad t\u0159\u00e1st p\u0159i zm\u00ednce o jm\u00e9nu dvorn\u00edho lokaje z Pa\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00fd mu nese poselstv\u00ed od kr\u00e1lovny? U t\u011bla Kristova! Postavil se na nohy, v o\u010d\u00edch mu zajisk\u0159ilo a l\u00edce z\u010derven\u011bly temn\u011bji ne\u017e kdy jindy.<\/p>\n\n\n\n
\u201eUve\u010fte sem pana de Garnache!\u201c \u0159ekl s jemnou vzne\u0161enost\u00ed a uva\u017eoval, co mu \u0159ekne a jak to \u0159ekne. Jeho bloud\u00edc\u00ed o\u010di uvid\u011bly tajemn\u00edka. Vzpomn\u011bl si na obl\u00edbenou p\u00f3zu mu\u017ee pono\u0159en\u00e9ho do bezedn\u00fdch hlubin pr\u00e1ce. Ost\u0159e vyslovil jeho jm\u00e9no. Babylas pozdvihl svou zplihlou hlavu, v\u011bd\u011bl, co na n\u011bm p\u00e1n bude cht\u00edt. Odhodil listinu, na kter\u00e9 pracoval, p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b \u010distou \u010dtvrtku pap\u00edru, na ni\u017e by napsal dopis, kter\u00fd \u2013 jak v\u011bd\u011bl ze zku\u0161enosti \u2013\u2060 za\u010dne Tressan diktovat pro kr\u00e1lovnu matku. K takov\u00fdm reprezenta\u010dn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm bylo Jej\u00ed Veli\u010denstvo jedinou vyhovuj\u00edc\u00ed adres\u00e1tkou.<\/p>\n\n\n\n
Tu ji\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely, z\u00e1v\u011bs byl odsunut na stranu a Anselm oznamoval:<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur Martin Rigobert de Garnache!\u201c<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e p\u0159\u00edchoz\u00ed rychle vstoupil do pokoje a kdy\u017e se uklonil a dlouh\u00fdm rud\u00fdm p\u00e9rem klobouku zametl podlahu, Tressan se obr\u00e1til. Pot\u00e9 se kr\u00e1lovnin posel vzp\u0159\u00edmil a dal sene\u0161alovi p\u0159\u00edle\u017eitost k prohl\u00eddce.<\/p>\n\n\n\n
Hrab\u011b spat\u0159il mu\u017ee vysok\u00e9 postavy, \u0161irok\u00fdch ramenou a \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla. Na prvn\u00ed pohled se zd\u00e1lo, \u017ee je v\u0161ecek od\u011bn v k\u016f\u017ei. Ko\u017een\u00fd kab\u00e1t sv\u00edral jeho trup, pod n\u00edm prosv\u00edtalo v\u00ednov\u011b rud\u00e9 spodn\u00ed roucho a kalhoty tmav\u0161\u00edho odst\u00ednu, mizej\u00edc\u00ed ve vysok\u00fdch jezdeck\u00fdch bot\u00e1ch. Ko\u017een\u00fd, na obou konc\u00edch zlatem pro\u0161\u00edvan\u00fd opasek nesl dlouh\u00fd rap\u00edr s ocelov\u00fdm ko\u0161em, zasunut\u00fd do ko\u017een\u00e9, ocel\u00ed vyztu\u017een\u00e9 pochvy. Kdy\u017e se mu\u017e pohyboval, oz\u00fdval se jemn\u00fd \u0161elest k\u016f\u017ee a cinkot ostruh, co\u017e tvo\u0159ilo hudbu p\u0159\u00edjemnou ka\u017ed\u00e9mu vojensk\u00e9mu duchu.<\/p>\n\n\n\n
O\u010di byly modr\u00e9, jasn\u00e9 jako ocel a nad tenk\u00fdmi rty tr\u010del narudl\u00fd, \u0161ed\u00ed jemn\u011b pruhovan\u00fd kn\u00edr a je\u017eil se jako vousy kocoura. Vlasy m\u011bl temn\u011bj\u0161\u00ed, hn\u011bd\u00e9, na sp\u00e1nc\u00edch ji\u017e p\u0159ibarven\u00e9 popelem.<\/p>\n\n\n\n
Sene\u0161al si ho zm\u011b\u0159il nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm pohledem. Nel\u00edbil se mu. Av\u0161ak uklonil se zdvo\u0159ile, zamnul si ruce a zabru\u010del:<\/p>\n\n\n\n
\u201eV\u00e1\u0161 slu\u017eebn\u00edk, monsieur\u2026?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eGarnache!“ zazn\u011bl ostr\u00fd hlas cizince a jm\u00e9no vyslovil, jako by zaklel: \u201eMartin Rigobert de Garnache. P\u0159ich\u00e1z\u00edm k v\u00e1m z rozkazu Jej\u00edho Veli\u010denstva kr\u00e1lovny, o \u010dem\u017e v\u00e1s pou\u010d\u00ed tento m\u016fj ov\u011b\u0159ovac\u00ed list,“ a pod\u00e1val svitek pergamenu, kter\u00fd sene\u0161al p\u0159ijal.<\/p>\n\n\n\n
V potm\u011b\u0161il\u00e9 tv\u00e1\u0159i spr\u00e1vce Dauphin\u00e9e se po Pa\u0159\u00ed\u017eanov\u011b prohl\u00e1\u0161en\u00ed objevil p\u0159edst\u00edran\u00fd v\u00fdraz p\u0159ekvapen\u00ed a uctivosti. Nab\u00eddl n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkovi \u017eidli. S\u00e1m se posadil na sv\u00e9 m\u00edsto u psac\u00edho stolu a rozev\u0159el svitek, kter\u00fd mu Garnache podal. Cizinec usedl, postavil me\u010d tak, \u017ee se ob\u011bma rukama op\u0159el o pochvu, a sed\u011bl bez hnut\u00ed, \u010dekaje, a\u017e nejvy\u0161\u0161\u00ed spr\u00e1vce do\u010dte. Tajemn\u00edk, \u017ev\u00fdkaj\u00edc\u00ed za sv\u00fdm stolem ope\u0159en\u00fd konec sv\u00e9ho hus\u00edho brka, si mu\u017ee z Pa\u0159\u00ed\u017ee prohl\u00ed\u017eel a podivoval se mu.<\/p>\n\n\n\n
Tressan slo\u017eil pe\u010dliv\u011b pergamen a vr\u00e1til ho. Byl to \u00fa\u0159edn\u00ed list, potvrzuj\u00edc\u00ed, \u017ee pan de Garnache je vysl\u00e1n do Dauphin\u00e9e za st\u00e1tn\u00edmi z\u00e1le\u017eitostmi, a rozkazuj\u00edc\u00ed monsieurovi de Tressan, aby mu poskytl ve\u0161kerou pomoc, ji\u017e by \u017e\u00e1dal pro zdar sv\u00e9ho posl\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201eParfaitement!\u201c zabru\u010del sene\u0161al. \u201eA nyn\u00ed, monsieur, sd\u011bl\u00edte-li mi povahu sv\u00e9ho posl\u00e1n\u00ed, naleznete mne dokonale p\u0159ipraven\u00e9ho poslou\u017eit v\u00e1m ve v\u0161em v\u0161udy.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eZn\u00e1te p\u0159irozen\u011b Chateau de Condillac?\u201c za\u010dal Garnache.<\/p>\n\n\n\n
\u201eV\u00fdborn\u011b.\u201c Sene\u0161al se nahnul dozadu a byl zmaten nad pocitem zrychlen\u00e9ho tepu. Ale opanoval se a udr\u017eel klidn\u00fd v\u00fdraz obli\u010deje.<\/p>\n\n\n\n
\u201eZn\u00e1te snad tak\u00e9 jeho obyvatele?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAno.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJste s nimi v d\u016fv\u011brn\u00e9m styku?“<\/p>\n\n\n\n
Sene\u0161al na\u0161pulil rty a ml\u010dky povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed do v\u00fd\u0161e. Posunek napov\u00eddal bu\u010f mnoho, anebo tak\u00e9 nic. Ale Garnache si myslel, \u017ee pan Tressan m\u00e1 jazyk, a nem\u00ednil se spol\u00e9hat na vlastn\u00ed obrazotvornost.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJste s nimi v d\u016fv\u011brn\u00e9m styku?“ opakoval tentokr\u00e1t ji\u017e ost\u0159ej\u0161\u00edm t\u00f3nem.<\/p>\n\n\n\n
Tressan se naklonil dop\u0159edu a sepnul ruce. Jeho hlas zn\u011bl tak p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b, jak to jen um\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
\u201eRozum\u011bl jsem, \u017ee monsieur m\u00e1 v \u00famyslu vy\u0159izovat sv\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti a nevypt\u00e1vat se po m\u00fdch.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Garnache se op\u0159el o \u017eidli a jeho o\u010di se z\u00fa\u017eily do \u00fazk\u00fdch \u0161t\u011brbin. C\u00edtil zde odpor a jeho neschopnost nau\u010dit se sn\u00e1\u0161et odpor byla nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017ekou v jeho kari\u00e9\u0159e. Tento povahov\u00fd rys v n\u011bm byl ji\u017e od ml\u00e1d\u00ed a byl t\u00e9m\u011b\u0159 jeho zk\u00e1zou. V\u017edy si v\u0161e pokazil svou tak nezkrotnou a bou\u0159livou povahou, \u017ee v Pa\u0159\u00ed\u017ei se \u0159\u00edkalo r\u010den\u00ed: Je v\u00fdbu\u0161n\u00fd jako Garnache. M\u011bl v\u0161ak intelektu\u00e1ln\u00ed nad\u00e1n\u00ed, vojensk\u00e9 zku\u0161enosti a mnoho vynal\u00e9zavosti. Proto ho Marie Medicejsk\u00e1 poslala, aby jej\u00ed z\u00e1le\u017eitost vy\u0159\u00eddil.<\/p>\n\n\n\n
Tressan nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed potuchy, k jak\u00e9mu sudu prachu p\u0159ibli\u017euje lou\u010d. Ale Garnache se v\u010das ovl\u00e1dl, nebo\u0165 uv\u00e1\u017eil, \u017ee v tom, co tento tlust\u00fd \u010dlov\u011bk \u0159ekl, m\u016f\u017ee b\u00fdt i zrno pravdy.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNepochopil jste, pane, \u00fa\u010del m\u00e9 ot\u00e1zky,\u201c pravil a hladil si dlouhou bradku. \u201eSna\u017eil jsem se pouze zjistit, nakolik m\u016f\u017eete b\u00fdt informov\u00e1n o tom, co se v Condillacu d\u011bje. Tak, abych si u\u0161et\u0159il n\u00e1mahu uv\u00e1d\u011bt zde v\u011bci, kter\u00e9 ji\u017e snad zn\u00e1te. Jsem v\u0161ak ochoten, monsieur, pokra\u010dovat sm\u011brem, kter\u00fd by se v\u00e1m zd\u00e1l b\u00fdt p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed. Tak\u017ee, co mne k v\u00e1m p\u0159iv\u00e1d\u00ed. Nebo\u017et\u00edk mark\u00fdz de Condillac zanechal dva syny. Star\u0161\u00ed, Florimond, kter\u00fd je nyn\u011bj\u0161\u00edm mark\u00fdzem a kter\u00fd v\u00e1l\u010d\u00ed v It\u00e1lii, je nevlastn\u00ed syn urozen\u00e9 vdovy, kter\u00e1 je vlastn\u00ed matkou mlad\u0161\u00edho syna Mariuse. Nu, a tento mlad\u0161\u00ed syn \u2013\u2060 mysl\u00edm, \u017ee je mu pr\u00e1v\u011b jednadvacet \u2013\u2060 je tak trochu ni\u010dema.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eNi\u010dema? Bon Dieu, to ne! To je p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u00e9 slovo. Trochu je nerozv\u00e1\u017en\u00fd \u2013\u2060 n\u011bkdy, trochu prudk\u00fd \u2013\u2060 jindy \u2013\u2060 nu, jak ml\u00e1d\u00ed b\u00fdv\u00e1.“ Sene\u0161al by toho \u0159ekl je\u0161t\u011b v\u00edce, ale kr\u00e1lovnin posel nem\u011bl n\u00e1ladu marnit \u010das vtipkov\u00e1n\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
\u201eVelmi dob\u0159e,“ p\u0159eru\u0161il ho, \u201e\u0159ekn\u011bme, \u017ee je trochu nerozv\u00e1\u017en\u00fd. Moje posl\u00e1n\u00ed se ale net\u00fdk\u00e1 mor\u00e1lky pana Mariuse de Condillac. Tyto nerozv\u00e1\u017enosti, jak vy tomu \u0159\u00edk\u00e1te, sta\u010dily v\u0161ak, jak se zd\u00e1, k tomu, aby ho odcizily otci. To je okolnost, kter\u00e1 poslou\u017eila, aby se stal t\u00edm dra\u017e\u0161\u00edm matce. Bylo mi \u0159e\u010deno, \u017ee urozen\u00e1 vdova je velmi kr\u00e1sn\u00e1 pan\u00ed a \u017ee hoch je j\u00ed p\u0159ekvapiv\u011b podobn\u00fd.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAch!“ vzdychl sene\u0161al nad\u0161en\u011b. \u201eKr\u00e1sn\u00e1 \u017eena, u\u0161lechtil\u00e1,\u2060 n\u00e1dhern\u00e1 \u017eena!“<\/p>\n\n\n\n
Garnache zamra\u010den\u011b pozoroval zan\u00edcen\u00fd \u00fasm\u011bv sene\u0161ala a pokra\u010doval ve v\u00fdkladu:<\/p>\n\n\n\n
\u201eNebo\u017et\u00edk mark\u00fdz m\u011bl ve sv\u00e9m sousedovi, v zem\u0159el\u00e9m p\u00e1nu na Vauvraye, velmi drah\u00e9ho p\u0159\u00edtele, jeho\u017e si nesm\u00edrn\u011b v\u00e1\u017eil. Monsieur de la Vauvraye m\u011bl jedin\u00e9 d\u00edt\u011b \u2013\u2060 dceru, je\u017e m\u011bla d\u011bdit zna\u010dn\u00e9 statky \u2013\u2060 je to snad nejbohat\u0161\u00ed d\u011bdi\u010dka v cel\u00e9m Dauphin\u00e9e \u2013\u2060 jak mi bylo vypr\u00e1v\u011bno. Nejvroucn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm jeho srdce byla v\u016fle zm\u011bnit toto p\u0159\u00e1telstv\u00ed v u\u017e\u0161\u00ed svazek v generaci p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed \u2013\u2060 p\u0159\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vzbudilo v srdci mark\u00fdze z Condillacu velmi ochotnou ozv\u011bnu. Tehdy bylo Florimondovi \u0161estn\u00e1ct a Valerii de la Vauvraye \u010dtrn\u00e1ct. V tomto n\u011b\u017en\u00e9m v\u011bku byli si zasnoubeni a vyrostli, aby se vz\u00e1jemn\u011b milovali a usilovali o proveden\u00ed pl\u00e1nu, kter\u00fd otcov\u00e9 pro n\u011b p\u0159ipravili.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur! Monsieur!“ nam\u00edtal sene\u0161al. \u201eJak jen m\u016f\u017eete takto hovo\u0159it a \u0159\u00edkat, \u017ee se vz\u00e1jemn\u011b milovali? Co v\u00e1s oprav\u0148uje k tvrzen\u00ed, \u017ee v\u00edte, co je v hlubin\u00e1ch jejich srdc\u00ed?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eTvrzen\u00ed sle\u010dny de la Vauvraye. \u0158\u00edk\u00e1m v\u00e1m pouze to, co ona sama napsala kr\u00e1lovn\u011b.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAch tak, dob\u0159e, pokra\u010dujte, pane.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eTento s\u0148atek m\u011bl u\u010dinit Florimonda de Condillac nejbohat\u0161\u00edm a nejmocn\u011bj\u0161\u00edm \u0161lechticem Dauphin\u00e9e \u2013\u2060 jedn\u00edm z nejbohat\u0161\u00edch mu\u017e\u016f Francie. Tato my\u0161lenka se star\u00e9mu mark\u00fdzovi l\u00edbila tak\u00e9 proto, \u017ee nerovn\u00e9 rozd\u011blen\u00ed pozemsk\u00fdch statk\u016f mezi jeho dva syny by slou\u017eilo jako v\u00fdraz otcovy nep\u0159\u00edzn\u011b k mlad\u0161\u00edmu synovi. Av\u0161ak Florimond projevil p\u0159\u00e1n\u00ed pod\u00edvat se do sv\u011bta, ne\u017e se na sv\u00e9m z\u00e1mku trvale usad\u00ed. Jeho otec, kter\u00fd si uv\u011bdomil moudrost tohoto rozhodnut\u00ed, \u010dinil pouze nepatrn\u00e9 n\u00e1mitky, a kdy\u017e bylo Florimondovi dvacet, poslal ho do italsk\u00e9 v\u00e1lky. Za dva roky pot\u00e9, p\u0159ibli\u017en\u011b asi p\u0159ed \u0161esti m\u011bs\u00edci, zem\u0159el star\u00fd mark\u00fdz a n\u011bkolik t\u00fddn\u016f po n\u011bm ode\u0161el na onen sv\u011bt i jeho p\u0159\u00edtel monsieur de la Vauvraye. Nyn\u011bj\u0161\u00ed obt\u00ed\u017ee zp\u016fsobil nedostatek p\u0159edv\u00eddavosti pana de la Vauvraye. Posoudil \u0161patn\u011b povahu urozen\u00e9 vdovy z Condillacu a sv\u011b\u0159il svou dceru Valerii do jej\u00ed p\u00e9\u010de a\u017e do Florimondova n\u00e1vratu, kdy se hned m\u011bla slavit svatba. Ne\u0159\u00edk\u00e1m v\u00e1m, jak se zd\u00e1, nic, co byste ji\u017e nev\u011bd\u011bl.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eNe, ne, pane. Uji\u0161\u0165uji v\u00e1s, \u017ee v tom, co jste mi \u0159ekl, je pro mne mnoho nov\u00e9ho.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo r\u00e1d sly\u0161\u00edm, monsieur de Tressan,\u201c \u0159ekl Garnache zachmu\u0159en\u011b, \u201eproto\u017ee, kdybyste v\u0161echna tato fakta ji\u017e znal, m\u011blo by Jej\u00ed Veli\u010denstvo pr\u00e1vo pt\u00e1t se v\u00e1s, jak se stalo, \u017ee jste proti tomu, co se na Condillacu d\u011bje, je\u0161t\u011b nezakro\u010dil. Ale abych pokra\u010doval. Pan\u00ed na Condillacu a jej\u00ed drah\u00fd benjam\u00ednek \u2013\u2060 ten Marius \u2013\u2060 byli za Florimondovy nep\u0159\u00edtomnosti p\u00e1ny situace a rozhodli se, \u017ee okolnost\u00ed vyu\u017eij\u00ed co nejl\u00e9pe ke sv\u00e9mu prosp\u011bchu. Sle\u010dna de la Vauvraye je jimi v\u011bzn\u011bna se z\u00e1m\u011brem provdat ji za Mariuse. Kdyby se tento pl\u00e1n urozen\u00e9 vdov\u011b povedl, zajistil by jej\u00edmu synovi bohatstv\u00ed na \u00fakor jej\u00edho nevlastn\u00edho syna. Mademoiselle jim v\u0161ak vzdoruje a v tom je podporov\u00e1na shodou okolnost\u00ed. Condillac toti\u017e odep\u0159el po mark\u00fdzov\u011b smrti platit des\u00e1tky c\u00edrkvi a vysm\u00edval se biskupovi. Ten vid\u011bl, \u017ee domluvy jsou marn\u00e9, a odpov\u011bd\u011bl t\u00edm, \u017ee dal Condillac do c\u00edrkevn\u00ed klatby a odep\u0159el v\u0161em, kte\u0159\u00ed v n\u011bm \u017eij\u00ed, v\u00fdhody, kter\u00e9 c\u00edrkev poskytuje. A tak nemohli nal\u00e9zt kn\u011bze, kter\u00fd by se do z\u00e1mku odv\u00e1\u017eil a p\u00e1r oddal. Florimond asi je\u0161t\u011b ani nev\u00ed, \u017ee je otec po smrti. Poslali k n\u011bmu posla, aby ho nalezl a urychlil jeho n\u00e1vrat. Av\u0161ak ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed, je nutn\u00e9, podle rozhodnut\u00ed kr\u00e1lovny, podniknout kroky k vysvobozen\u00ed sle\u010dny de la Vauvraye, aby nad\u00e1le nebyla vystavov\u00e1na n\u00e1tlaku \u010di dokonce nebezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Monsieur, m\u016fj \u00fakol je obezn\u00e1mit v\u00e1s s t\u011bmito pom\u011bry a \u017e\u00e1dat v\u00e1s, abyste se odebral do Condillacu a vysvobodil odtamtud sle\u010dnu de la Vauvray, kterou, jakmile se s n\u00ed vr\u00e1t\u00edte, odvedu do Pa\u0159\u00ed\u017ee pod ochranu Jej\u00edho Veli\u010denstva.“<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e domluvil, op\u0159el se o lenoch \u017eidle, p\u0159ehodil nohu p\u0159es nohu a up\u0159el o\u010di na sene\u0161ala. Vid\u011bl zmatek, kter\u00fd se rozlil po tu\u010dn\u00e9m obli\u010deji p\u0159ed n\u00edm. Tressanovi bylo viditeln\u011b nevolno.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNezd\u00e1 se v\u00e1m, monsieur, \u017ee slov\u016fm onoho d\u00edt\u011bte, t\u00e9 sle\u010dny de la Vauvraye, je p\u0159isuzov\u00e1no p\u0159\u00edli\u0161 mnoho d\u016fle\u017eitosti?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eZd\u00e1 se v\u00e1m, \u017ee p\u0159eh\u00e1n\u011bla?\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eNe \u2013 ne, to ne\u0159\u00edk\u00e1m. Ale nebylo by snad l\u00e9pe, kdybyste vy s\u00e1m \u0161el do Condillacu a vy\u0159\u00eddil sv\u00e9 poselstv\u00ed osobn\u011b a zeptal se sle\u010dny?“<\/p>\n\n\n\n
Pa\u0159\u00ed\u017ean se na n\u011bj chv\u00edli d\u00edval, potom n\u00e1hle vstal a urovnal me\u010d po sv\u00e9m boku. Svra\u0161til \u010delo a sene\u0161al soudil, \u017ee jeho n\u00e1vrh nebyl p\u0159ijat.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur,\u201c \u0159ekl Garnache chladn\u011b t\u00f3nem \u010dlov\u011bka, kter\u00fd potla\u010duje hn\u011bv, \u201edovolte, abych v\u00e1m \u0159ekl, \u017ee to je poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, kdy jsem zam\u011bstn\u00e1n n\u011b\u010d\u00edm, co se t\u00fdk\u00e1 \u017eeny, a nechyb\u00ed mi do \u010dty\u0159ic\u00edtky mnoho. Mohu v\u00e1s ujistit, \u017ee se mi tento \u00fakol velmi m\u00e1lo zamlouv\u00e1. P\u0159ijal jsem ho proto, \u017ee jako voj\u00e1k, kter\u00fd obdr\u017eel rozkaz, nemohu jednat jinak. Ale m\u00e1m, pane, v \u00famyslu splnit p\u0159\u00edsn\u011b, do posledn\u00edho p\u00edsmene, rozkaz mi dan\u00fd. V z\u00e1jmu t\u00e9 sle\u010dny jsem zkusil ji\u017e dost. Jel jsem na koni a\u017e z Pa\u0159\u00ed\u017ee, a to znamen\u00e1 skoro t\u00fdden v sedle. Jedl a spal jsem v hospod\u00e1ch, j\u00eddlo bylo nejhor\u0161\u00ed, lo\u017ee co nejtvrd\u0161\u00ed a ne pr\u00e1v\u011b nej\u010dist\u0161\u00ed. Ventregris! P\u0159edstavte si, \u017ee jsem minulou noc spal v Luzanu, v jedin\u00e9 hospod\u011b, kterou toto hn\u00edzdo m\u00e1 \u2013\u2060 byla to stodola, pane sene\u0161ale, stodola, do kter\u00e9 bych neulo\u017eil ani psa!“<\/p>\n\n\n\n
Jeho tv\u00e1\u0159e se ztmavly a hlas zmohutn\u011bl, kdy\u017e mluvil o utrpen\u00ed, kter\u00e9 cestou pro\u017eil.<\/p>\n\n\n\n
\u201eM\u016fj sluha i j\u00e1 jsme spali v nocleh\u00e1rn\u011b \u2013\u2060 tis\u00edc \u010f\u00e1bl\u016f, pane, v nocleh\u00e1rn\u011b! Um\u00edte si to p\u0159edstavit? Ve spole\u010dnosti opil\u00e9ho obchodn\u00edka s v\u00ednem, podomn\u00edho kram\u00e1\u0159e, poutn\u00edka na cest\u011b do \u0158\u00edma a dvou selek, a poslali n\u00e1s sp\u00e1t bez sv\u00ed\u010dek \u2013\u2060 to kv\u016fli studu. Pros\u00edm, abyste pochopil m\u00e9 pocity. Mohl bych v\u00e1m toho vypravovat je\u0161t\u011b v\u00edce, ale zat\u00edm to sta\u010d\u00ed jako p\u0159\u00edklad toho, \u017ee moje zkou\u0161ky nemohou b\u00fdt ni\u010d\u00edm p\u0159edsti\u017eeny!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eOpravdu, ur\u00e1\u017eliv\u00e9, stra\u0161n\u00e9!\u201c souhlasil sene\u0161al, ale usm\u00edval se. Pak se ale na n\u011bj d\u00edval se vzr\u016fstaj\u00edc\u00edm \u00falekem. Nem\u011bl jin\u00e9 my\u0161lenky, ne\u017e jak by mohl uniknout ze s\u00edt\u011b, kterou na n\u011bj Garnache hodil. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak nejl\u00e9pe p\u0159edst\u00edrat slu\u017ebu urozen\u00e9 vdov\u011b z Condillacu a z\u00e1rove\u0148 poslu\u0161nost rozkaz\u016fm kr\u00e1lovny.<\/p>\n\n\n\n
\u201eA\u0165 tu holku vezme \u010dert!\u201c zavr\u010del, ani\u017e si uv\u011bdomoval, \u017ee projevuje sv\u00e9 my\u0161lenky: \u201eA\u0165 ji vezme \u010fas!“<\/p>\n\n\n\n
Garnache se zlomysln\u011b usm\u00edval: \u201eTo je sympatick\u00e9 pouto mezi n\u00e1mi,\u201c \u0159ekl. \u201eT\u00e1\u017e slova jsem \u0159ekl stokr\u00e1t mezi Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a Grenoblem. Pod\u00edvejte se, monsieur. Zn\u00e1te nyn\u00ed moje posl\u00e1n\u00ed. Str\u00e1v\u00edm v Grenoblu den zaslou\u017een\u00e9ho odpo\u010dinku. Z\u00edtra v tuto dobu budu p\u0159ipraven nastoupit na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu. Dostane se mi cti nav\u0161t\u00edvit v\u00e1s je\u0161t\u011b jednou, abych od v\u00e1s p\u0159evzal sle\u010dnu de la Vauvraye. Spol\u00e9h\u00e1m se na v\u00e1s, \u017ee ji zde budete m\u00edt pro mne p\u0159ipravenou z\u00edtra v poledne.“<\/p>\n\n\n\n
Uklonil se, zam\u00e1val kloboukem a byl by ode\u0161el, kdyby ho sene\u0161al nezadr\u017eel. Polek\u00e1n k\u0159i\u010del:<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur! Vy nezn\u00e1te urozenou vdovu z Condillacu!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eZajist\u00e9 \u017ee nezn\u00e1m \u2013\u2060 a co na tom?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eKdybyste ji znal, v\u011bd\u011bl byste, \u017ee ona nen\u00ed \u017eena, kterou lze p\u0159inutit k n\u011b\u010demu, co nechce. Mohu j\u00ed jm\u00e9nem kr\u00e1lovny poru\u010dit, aby vydala mademoiselle de la Vauvray, ale ona se mi postav\u00ed na odpor.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eNa odpor?\u201c opakoval Garnache a zamra\u010dil se. ..Postav\u00ed se na odpor v\u00e1m? Jeho Milosti sene\u0161alovi Dauphin\u00e9e?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle \u0159\u00edk\u00e1m v\u00e1m p\u0159ece, \u017ee se mi postav\u00ed na odpor. Budete marn\u011b z\u00edtra \u010dekat na d\u00edvku \u2013\u2060 leda\u017ee byste \u0161el na Condillac s\u00e1m a odvedl si ji.“<\/p>\n\n\n\n
Garnache se nap\u0159\u00edmil:<\/p>\n\n\n\n
\u201eVy, monsieur, jste spr\u00e1vcem provincie a v tomto p\u0159\u00edpad\u011b m\u00e1te krom\u011b sv\u00e9 moci je\u0161t\u011b kr\u00e1lovninu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed plnou moc, jej\u00ed rozkazy jsou ud\u011bleny v\u00e1m. A tyto rozkazy, mnou tlumo\u010den\u00e9, provedete tak, jak jsem v\u00e1m nazna\u010dil.“<\/p>\n\n\n\n
Sene\u0161al pokr\u010dil rameny.<\/p>\n\n\n\n
\u201eV\u00e1m je snadn\u00e9 poru\u010dit mi, co m\u00e1m vykonat. \u0158ekn\u011bte mi v\u0161ak rad\u011bji, jak to m\u00e1m ud\u011blat, jak zlomit jej\u00ed odpor!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJste si jej\u00edm odporem podivn\u011b jist\u00fd, monsieur,\u201c \u0159ekl Garnache, d\u00edvaje se mu up\u0159en\u011b do o\u010d\u00ed. \u201eV tom p\u0159\u00edpad\u011b m\u00e1te vojsko.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle ona m\u00e1 tak\u00e9 voj\u00e1ky a k nim nejsiln\u011bj\u0161\u00ed hrad v ji\u017en\u00ed Francii. A to nemluv\u00edm o jej\u00ed nejproklat\u011bj\u0161\u00ed tvrdohlavosti na sv\u011bt\u011b. Co \u0159ekne, to ud\u011bl\u00e1.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eA co \u0159ekne kr\u00e1lovna, to ud\u011blaj\u00ed jej\u00ed v\u011brn\u00ed slu\u017eebn\u00edci!\u201c dodal Garnache s hrozbou v hlase. \u201eMysl\u00edm, pane, \u017ee ji\u017e nic nemus\u00edm dod\u00e1vat. Z\u00edtra v tuto dobu budu o\u010dek\u00e1vat, \u017ee mi zde p\u0159ed\u00e1te mademoiselle de la Vauvraye. Demaine, donc (tedy z\u00edtra), Monsieur le Senechal.“<\/p>\n\n\n\n
A vyslanec z Pa\u0159\u00ed\u017ee se je\u0161t\u011b jednou uklonil, oto\u010dil se na podpatku a v \u0161elestu k\u016f\u017ee a cinkotu ostruh vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Sene\u0161al se zvr\u00e1til zp\u011bt do k\u0159esla a p\u0159em\u00fd\u0161lel, zda by smrt nebyla t\u00edm leh\u010d\u00edm v\u00fdchodiskem z t\u00e9to stra\u0161n\u00e9 situace, do n\u00ed\u017e ho uvrhl osud a neblah\u00e1 p\u0159ita\u017elivost urozen\u00e9 vdovy.<\/p>\n\n\n\n
Tajemn\u00edk, kter\u00fd byl sv\u011bdkem rozhovoru, sed\u011bl u sv\u00e9ho stolu a jeho \u00fadiv byl skoro tak velk\u00fd jako sene\u0161al\u016fv.<\/p>\n\n\n\n
Tressan sed\u011bl celou hodinu tam, kde byl, zabo\u0159il se hluboko do sv\u00fdch my\u0161lenek a hryzal si vousy. Pot\u00e9 s n\u011bkolika kletbarni vstal a se z\u00e1chvatem vzteku poru\u010dil, aby mu osedlali kon\u011b. Brzy na to odcv\u00e1lal do Condillacu.<\/p>\n\n\n\n
Rom\u00e1ny (meisterkoch.eu)<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Kapitola 2. MONSIEUR DE GARNACHE N\u011bco ukvapen\u011b sl\u00edbit a vz\u00e1p\u011bt\u00ed toho litovat nebo se mrzet nad t\u00edm, \u017ee jsme slib alespo\u0148 neohrani\u010dili podm\u00ednkami, to je […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":42341,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-42337","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/42337","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=42337"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/42337\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/42341"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=42337"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=42337"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=42337"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}