Kapitola 5. GARNACHE ZTR\u00c1C\u00cd ROZVAHU<\/p>\n\n\n\n
\u201ePoslala jste pro mne, madam?\u201c \u0159ekla. Zd\u00e1lo se, \u017ee v\u00e1h\u00e1 je\u0161t\u011b na prahu s\u00edn\u011b a jej\u00ed hlas, p\u0159\u00edjemn\u00fd alt, byl chladn\u00fd a pln\u00fd pohrd\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Mark\u00fdza post\u0159ehla p\u0159\u00edzvuk nev\u011bst\u00edc\u00ed nic dobr\u00e9ho a za\u010dala litovat, \u017ee se dala strhnout k hazardn\u00ed h\u0159e sezn\u00e1men\u00ed Valerie de la Vauvraye s panem de Garnache. Byl to krok, pro n\u011bj\u017e se rozhodla z t\u00edsn\u011b jako posledn\u00ed prost\u0159edek, jak p\u0159esv\u011bd\u010dit kr\u00e1lovnina vyslance. A zajistila si to u\u017e nap\u0159ed. Jakmile sly\u0161ela o Garnachov\u011b p\u0159\u00edjezdu, za\u0161la za sle\u010dnou a poru\u010dila j\u00ed, aby, pokud pro ni p\u0159ijdou, onomu p\u00e1novi z Pa\u0159\u00ed\u017ee \u0159ekla, \u017ee jej\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm je z\u016fstat na Condillacu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eU\u010din\u00ed\u0161, co ti rad\u00edm,“ \u0159ekla sladk\u00fdm hlasem. \u201eAle ud\u011bl\u00e1\u0161-li n\u011bco jinak, ne\u017e chci, slibuji ti, \u017ee t\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ed z\u00e1padem slunce provd\u00e1m za Mariuse, a\u0165 chce\u0161 nebo nechce\u0161. Pan de Garnache p\u0159ich\u00e1z\u00ed s\u00e1m a mus\u00ed tak\u00e9 s\u00e1m odej\u00edt, nebo neodejde v\u016fbec. M\u00e1m na Condillacu dost lid\u00ed, kte\u0159\u00ed spln\u00ed jak\u00fdkoli m\u016fj rozkaz a za\u0159\u00edd\u00ed to. Douf\u00e1m, \u017ee mi rozum\u00ed\u0161.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Valerie zbledla. \u201eA vyhov\u00edm-li v\u00e1m, madam?\u201c t\u00e1zala se. \u201eCo potom?“<\/p>\n\n\n\n
\u201ePak nebude\u0161 k ni\u010demu nucena, Valerie. A m\u016f\u017ee\u0161 zde \u017e\u00edt tak, jak jsi \u017eila dosud.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eA nebyla jsem k tomu nucena?\u201c zn\u011bla d\u00edv\u010dina rozho\u0159\u010den\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo sotva, d\u00edt\u011b,\u201c \u0159ekla urozen\u00e1 vdova. \u201eSna\u017eili jsme se t\u011b v\u00e9st k moudr\u00e9 volb\u011b, nic v\u00edc. A neu\u010din\u00edme ani pak nic v\u00edc, pokud ov\u0161em odpov\u00ed\u0161 panu de Garnache tak, jak jsem ti poradila. Ale zklame\u0161, pamatuj si to dob\u0159e, a stane\u0161 se Mariusovou \u017eenou je\u0161t\u011b, ne\u017e nastane noc, a Garnache t\u011b nezachr\u00e1n\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
Ne\u010dekala a\u017e j\u00ed d\u00edvka d\u00e1 sv\u00e9 slovo a dala j\u00ed tak najevo sv\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed. Ale nyn\u00ed, p\u0159i zvuku tohoto pohrdav\u00e9ho hlasu, p\u0159i pohledu na jej\u00ed klidn\u00fd, odhodlan\u00fd obli\u010dej, litovala, \u017ee riskovala, a je\u0161t\u011b d\u016frazn\u011bji si nezajistila jej\u00ed poslu\u0161nost. Zad\u00edvala se \u00fazkostliv\u011b na Garnacha. Jeho o\u010di lp\u011bly na d\u00edvce. V\u0161iml si jej\u00ed \u0161t\u00edhl\u00e9, ohebn\u00e9 postavy v smute\u010dn\u00edm rou\u0161e. Vid\u011bl vysok\u00e9 oblouky obo\u010d\u00ed, jasn\u00e9 o\u010di barvy l\u00edskov\u00fdch o\u0159ech\u016f a korunu hn\u011bd\u00fdch vlas\u016f zato\u010den\u00fdch vespod b\u00edl\u00e9ho \u010depce. Jeho pohled utkv\u011bl na jej\u00edm tenk\u00e9m nose delik\u00e1tn\u00edch ch\u0159\u00edp\u00ed, na jemn\u00e9 linii rt\u016f a brady, na osl\u0148uj\u00edc\u00ed b\u011blosti jej\u00ed pleti. Tato znamen\u00ed urozenosti nasv\u011bd\u010dovala tomu, \u017ee d\u00edvka je opravdu Valerie de la Vauvraye.<\/p>\n\n\n\n
Madam ji vyzvala, aby p\u0159istoupila bl\u00ed\u017ee. Marius si posp\u00ed\u0161il a galantn\u011b j\u00ed p\u0159istavil \u017eidli. Jeho jedn\u00e1n\u00ed bylo obdivuhodnou n\u00e1pov\u011bd\u00ed v\u00e1\u0161n\u011b tlumen\u00e9 \u00factou.<\/p>\n\n\n\n
S klidem usedla a posl\u00e9ze up\u0159ela o\u010di na mu\u017ee, kter\u00e9ho poslala kr\u00e1lovna, aby ji vysvobodil. Zjev pana Garnache nebyl vhodn\u00fd pro \u00falohu Persea, kter\u00e1 na\u0148 byla vlo\u017eena. Vid\u011bla vysok\u00e9ho, huben\u00e9ho mu\u017ee, vyvst\u00e1vaj\u00edc\u00edch l\u00edcn\u00edch kost\u00ed a o\u010d\u00ed tak ostr\u00e9ho pohledu, jako hroty rap\u00edru.<\/p>\n\n\n\n
Nastalo ticho, kter\u00e9 Marius, jen\u017e se loktem op\u00edral o lenoch k\u0159esla, na n\u011bm\u017e Valerie sed\u011bla, p\u0159eru\u0161il:<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur de Garnache je v\u016f\u010di n\u00e1m nespravedliv\u00fd, nebo\u0165 shled\u00e1v\u00e1 t\u011b\u017ek\u00fdm uv\u011b\u0159it, \u017ee si nep\u0159ejete opustit Condillac.“<\/p>\n\n\n\n
Urozen\u00e9 vdov\u011b, kter\u00e1 st\u00e1la pobl\u00ed\u017e Garnacha, unikl tlumen\u00fd vzdech. Pa\u0159\u00ed\u017eanovi neu\u0161el a vylo\u017eil si ho jako v\u00fdraz \u00falevy. Mark\u00fdza o krok ustoupila a Garnache si uv\u011bdomil, \u017ee j\u00ed to umo\u017e\u0148uje st\u00e1t tak, \u017ee nem\u016f\u017ee pozorovat jej\u00ed tv\u00e1\u0159, ani\u017e by nemusel k n\u00ed obr\u00e1tit hlavu. Jako by n\u00e1hodou tak\u00e9 ustoupil o krok a st\u00e1l s n\u00ed nyn\u00ed v jedn\u00e9 \u010d\u00e1\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMademoiselle, je hodno politov\u00e1n\u00ed, \u017ee jste psala kr\u00e1lovn\u011b, a to t\u00edm v\u00edce, \u017ee se va\u0161e n\u00e1zory zm\u011bnily. Jsem hloup\u00fd mu\u017e, sle\u010dno, jsem jen voj\u00e1k, kter\u00fd m\u00e1 rozkazy, jich\u017e mus\u00ed poslechnout, ani\u017e m\u00e1 pr\u00e1vo na vlastn\u00ed n\u00e1zor. M\u00e1m rozkaz odv\u00e9st v\u00e1s s sebou do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Zm\u011bna va\u0161\u00ed v\u016fle nebyla uva\u017eov\u00e1na. Nev\u00edm, jak by kr\u00e1lovna cht\u011bla, abych jednal, kdy\u017e vid\u00edm v\u00e1\u0161 odpor k Pa\u0159\u00ed\u017ei, snad by v\u00e1s ponechala zde, jak si p\u0159ejete \u2014 ale j\u00e1 si nesm\u00edm dovolit s\u00e1m za sebe rozhodovat o v\u016fli kr\u00e1lovny. Proto mi nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e v\u00e1s vyzvat, sle\u010dno, abyste se okam\u017eit\u011b p\u0159ipravila a odjela se mnou.“<\/p>\n\n\n\n
Uleh\u010den\u00ed, kter\u00e9 se objevilo na tv\u00e1\u0159i Valerie, slab\u00fd rum\u011bnec, kter\u00fd proteplil jej\u00ed l\u00edce, dosud tak bled\u00e9 \u2013\u2060 to bylo potvrzen\u00ed, jak\u00e9 pot\u0159eboval ke sv\u00e9mu podez\u0159en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle, monsieur,\u201c pravil Marius, \u201emus\u00edte si uv\u011bdomit, \u017ee kr\u00e1lovniny rozkazy jsou v souladu s p\u0159\u00e1n\u00edm sle\u010dny a \u017ee te\u010f, kdy\u017e mademoiselle sv\u00e9 tu\u017eby zm\u011bnila, zm\u011bnily by se zajist\u00e9 i rozkazy Jej\u00edho Veli\u010denstva, kter\u00e9 by se sle\u010dn\u011b zcela ur\u010dit\u011b p\u0159izp\u016fsobily.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo m\u016f\u017ee b\u00fdt jasn\u00e9 v\u00e1m, monsieur, ale j\u00e1 se nane\u0161t\u011bst\u00ed mohu \u0159\u00eddit pouze rozkazy, kter\u00e9 jsem obdr\u017eel,\u201c st\u00e1l na sv\u00e9m Garnache. \u201eMademoiselle se mnou nesouhlas\u00ed?\u201c<\/p>\n\n\n\n
Cht\u011bla promluvit, jej\u00ed pohled o\u017eil, rty se pootev\u0159ely. Pak n\u00e1hle zmizela z jej\u00edch l\u00edc\u00ed v\u0161echna barva a zd\u00e1lo se, \u017ee nem\u016f\u017ee vyslovit jedin\u00e9 slovo. Garnachovi sta\u010dil jedin\u00fd pohled perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm na tv\u00e1\u0159 mark\u00fdzy, aby post\u0159ehl zu\u0159ivost v o\u010d\u00edch, kter\u00e9 up\u00edrala na Val\u00e9rii.<\/p>\n\n\n\n
Obr\u00e1til se p\u0159\u00edmo na ni a jeho chov\u00e1n\u00ed se zm\u011bnilo v ledovou zdvo\u0159ilost:<\/p>\n\n\n\n
\u201eMadame le marquise,\u201c pravil. \u201ePros\u00edm v\u00e1s s ve\u0161kerou uctivost\u00ed, abych sm\u011bl podotknout, \u017ee mi nen\u00ed dovoleno promluvit s mademoiselle de la Vauvraye, jak mi bylo sl\u00edbeno.“<\/p>\n\n\n\n
Zlov\u011bstn\u00fd klid, s n\u00edm\u017e padala jeho slova, m\u011bl vzru\u0161uj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinek na urozenou vdovu. Slova, kter\u00e1 pronesl, j\u00ed p\u0159inesla, kdy\u017e si je rozv\u00e1\u017eila, velk\u00e9 uleh\u010den\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee ji\u017e jen pot\u0159ebuje b\u00fdt p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee d\u00edvka p\u0159ed n\u00edm je opravdu sle\u010dna de la Vauvraye. Jeho slova j\u00ed napov\u011bd\u011bla, \u017ee jinak je s pr\u016fb\u011bhem z\u00e1le\u017eitosti spokojen. Zvolala:<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle to se m\u00fdl\u00edte, monsieur,\u201c a usm\u00edvala se do jeho v\u00e1\u017en\u00fdch o\u010d\u00ed. \u201eProto\u017ee jsem s v\u00e1mi ji\u017e jednou takto \u017eertovala, domn\u00edv\u00e1te se, \u017ee\u2026“<\/p>\n\n\n\n
\u201eNe!\u201c p\u0159eru\u0161il ji. \u201eNerozum\u00edte mi, pan\u00ed. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee toto nen\u00ed mademoiselle de la Vauvraye\u2026“ zarazil se, nev\u011bd\u011bl, jak to m\u00e1 \u0159\u00edci, aby ji neurazil. Za\u010dalo ho zlobit, \u017ee svou neschopnost\u00ed v\u00fd\u0159e\u010dnosti by m\u011bl v\u0161echno ztratit v okam\u017eiku, kdy c\u00edtil, \u017ee jedn\u00e1n\u00ed p\u0159ivedl ji\u017e tak daleko. A kdy\u017e se Garnache za\u010dal zlobit, \u0161lo ostatn\u00ed ji\u017e velmi rychle.<\/p>\n\n\n\n
Tato vlastnost byla chybou jeho povahy, lstiv\u00fd a chytr\u00fd jako li\u0161ka do\u0161el mnohdy a\u017e na kraj \u00fasp\u011bchu a potom zni\u010dil v\u0161e n\u00e1hl\u00fdm z\u00e1chvatem vzteku.<\/p>\n\n\n\n
Tak tomu bylo i nyn\u00ed. Jeho klid a mrazivost se zm\u011bnily v roz\u010dilen\u00ed a \u017e\u00e1r. Bez jak\u00e9hokoli p\u0159echodu vybuchl. Jeho siln\u00e1 ruka se sev\u0159ela a dopadla na st\u016fl. Zvr\u00e1til l\u00e1hev a v\u00edno se rozl\u00e9valo po desce stolu. V\u0161ichni se na n\u011bho polekan\u011b pod\u00edvali. Zah\u0159m\u011bl:<\/p>\n\n\n\n
\u201eMadam, d\u00e1v\u00e1te mi ji\u017e dlouhou dobu tane\u010dn\u00ed hodiny. Mysl\u00edm, \u017ee je na \u010dase za\u010d\u00edt oby\u010dejnou ch\u016fz\u00ed, nebo jinak nedojdeme daleko po cest\u011b, po n\u00ed\u017e chci j\u00edt \u2013\u2060 a tou cestou je odjezd do Pa\u0159\u00ed\u017ee se sle\u010dnou.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur!\u201c zvolala mark\u00fdza a postavila se mu neohro\u017een\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. Marius se zachv\u011bl v obav\u00e1ch o matku, nebo\u0165 mu\u017e se mu zd\u00e1l b\u00fdt tak divok\u00fd, \u017ee vzbuzoval strach; b\u00e1l se, aby ji neuhodil.<\/p>\n\n\n\n
Garnache vzplanul: \u201eSly\u0161el jsem toho u\u017e dost a nechci sly\u0161et u\u017e ani slovo. Vezmu s sebou hned tuhle d\u00e1mu a pohne-li zde n\u011bkdo jen prstem, aby mi v tom zabr\u00e1nil, bude to \u2013\u2060 B\u016fh mi budi\u017e sv\u011bdkem \u2013\u2060 posledn\u00ed odpor v jeho \u017eivot\u011b.“ B\u011bhem \u0159e\u010di ve sv\u00e9 zu\u0159ivosti odhodil svou bd\u011blost a nezpozoroval znamen\u00ed, kter\u00e9 madam dala sv\u00e9mu synovi, a ani si nev\u0161iml, \u017ee se Marius odpl\u00ed\u017eil ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe to kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bc klamat se vz\u00e1jemn\u011b medov\u00fdmi slovy, \u00fasm\u011bvy a posunky, ale s t\u00edm jsme u konce, madam.“<\/p>\n\n\n\n
Kr\u00e1\u010del k n\u00ed vysoko vzp\u0159\u00edmen a hrozil j\u00ed prstem do tv\u00e1\u0159e: \u201eS t\u00edm jsme hotovi! Nyn\u00ed se vr\u00e1t\u00edme k \u010din\u016fm!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAj, monsieur!\u201c odpov\u011bd\u011bla chladn\u011b. \u201eDo\u010dk\u00e1te se zde tolika \u010din\u016f, \u017ee uspokoj\u00ed i va\u0161i ur\u00e1\u017elivou \u017e\u00edze\u0148 po nich.“<\/p>\n\n\n\n
V\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fd t\u00f3n, v n\u011bm\u017e byla skryta hrozba, p\u016fsobil na jeho hore\u010dnat\u00fd mozek jako ledov\u00e1 l\u00e1ze\u0148. Okam\u017eit\u011b vychladl. Strnul a rozhl\u00e9dl se. Marius byl pry\u010d. Mademoiselle vstala a prosebn\u011b na n\u011bj hled\u011bla. Te\u010f se v mysli prokl\u00ednal a sp\u00edlal si do bl\u00e1zn\u016f a hlup\u00e1k\u016f.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159istoupil rychle k Valerii, a p\u0159esto\u017ee m\u011bl malou nad\u011bji, \u017ee vyhraje, \u0159ekl:<\/p>\n\n\n\n
\u201eMademoiselle, jste p\u0159ipravena?“<\/p>\n\n\n\n
Sle\u010dna vid\u011bla, \u017ee bou\u0159e jeho vzteku pominula a nakazila se zoufalou odvahou, kterou v n\u00ed jeho ot\u00e1zka vzbudila.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJsem p\u0159ipravena, monsieur, p\u016fjdu s v\u00e1mi tak, jak jsem.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eTedy, ve jm\u00e9nu bo\u017e\u00edm, poj\u010fme!“<\/p>\n\n\n\n
Odch\u00e1zeli spolu ke dve\u0159\u00edm a urozen\u00e9 vdov\u011b nev\u011bnovali jedin\u00fd pohled. Mark\u00fdza je klidn\u011b sledovala, v jej\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159i byl zl\u00fd \u00fasm\u011bv, jej\u00ed ruka hladila hlavu psa, stoj\u00edc\u00edho vedle n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v chodb\u011b ozval ohlas krok\u016f a hlas\u016f. Dve\u0159e se prudce rozrazily a do s\u00edn\u011b vpadl p\u016fltucet mu\u017e\u016f s tasen\u00fdmi me\u010di a s Mariusem v pat\u00e1ch. Valerie zd\u011b\u0161en\u011b vyk\u0159ikla a ustoupila ke st\u011bn\u011b. Sv\u00e9 mal\u00e9 dlan\u011b p\u0159itiskla ke tv\u00e1\u0159\u00edm a o\u010di se j\u00ed leknut\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159ily.<\/p>\n\n\n\n
Me\u010d pana de Garnache vylet\u011bl z pochvy a ze za\u0165at\u00fdch zub\u016f mu\u017ee uniklo zaklen\u00ed. Postavil se k obran\u011b. Ozrojenci se zarazili a m\u011b\u0159ili si ho nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi pohledy. Marius je ale zezadu pob\u00eddl k v\u00fdpadu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNa n\u011bj!\u201c vy\u0161t\u011bkl, jako by byli sme\u010dkou ps\u016f, uk\u00e1zal prstem na Garnacha a jeho o\u010di zlov\u011bstn\u011b sv\u00edtily. \u201eSva\u017ete ho!“<\/p>\n\n\n\n
Pohnuli se. Av\u0161ak v t\u00e9\u017ee chv\u00edli se pohnula i sle\u010dna a sko\u010dila mezi n\u011b a mu\u017ee, kter\u00fd pro ni p\u0159i\u0161el.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo neud\u011bl\u00e1te!\u201c k\u0159i\u010dela. \u201eByla by to vra\u017eda!“<\/p>\n\n\n\n
Garnache docela klidn\u011b odtu\u0161il: \u201eMademoiselle, postav\u00edte-li se jen kousek stranou, bude p\u0159edev\u0161\u00edm n\u011bkolik vra\u017ed sp\u00e1ch\u00e1no na nich.“<\/p>\n\n\n\n
Ale d\u00edvka neuhnula. Marius zat\u00ednal p\u011bsti a urozen\u00e1 vdova jen p\u0159ihl\u00ed\u017eela, usm\u00edvala se a hladila psa. Sle\u010dna se k n\u00ed obr\u00e1tila a prosila:<\/p>\n\n\n\n
..Madam, vy to nedovol\u00edte. Nep\u0159ipust\u00edte, aby sp\u00e1chali tak hroznou v\u011bc! Poru\u010dte jim, aby sklonili me\u010de. Pova\u017ete, madam, \u017ee pan de Garnache je zde v zastoupen\u00ed kr\u00e1lovny.“<\/p>\n\n\n\n
Av\u0161ak, tak nebo tak, od okam\u017eiku, kdy dal Garnache najevo sv\u016fj pevn\u00fd \u00famysl odv\u00e9st s sebou sle\u010dnu do Pa\u0159\u00ed\u017ee, byl jeho osud zpe\u010det\u011bn. Madam by nikdy nedovolila, aby opustil Condillac \u017eiv, nebo\u0165 v\u011bd\u011bla, \u017ee p\u0159ipust\u00ed-li jeho odjezd, bude pak vypov\u011bzena nebo d\u00e1na do \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 klatby. Mus\u00ed zde zem\u0159\u00edt a b\u00fdt zapomenut. Kdyby se po n\u011bm n\u011bkdo ptal, Condillac by o n\u011bm nic nev\u011bd\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur de Garnache n\u00e1m sl\u00edbil, \u017ee zde provede jak\u00e9si kr\u00e1sn\u00e9 \u010diny,\u201c vysm\u00edvala se. \u201eNesta\u010d\u00ed-li t\u011bch \u0161est lid\u00ed k p\u0159edveden\u00ed jeho udatnosti, m\u00e1me venku je\u0161t\u011b v\u00edce mu\u017e\u016f, kter\u00e9 m\u016f\u017eeme zavolat.“<\/p>\n\n\n\n
Marius p\u0159i pohledu na sle\u010dnu poc\u00edtil jak\u00e9si hnut\u00ed ohleduplnosti: \u201eValerie, neslu\u0161\u00ed se, abys zde nyn\u00ed z\u016fstala.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAno, odve\u010f ji,\u201c po\u017e\u00e1dala ho matka s \u00fasm\u011bvem. \u201eJej\u00ed p\u0159\u00edtomnost zbavuje na\u0161eho state\u010dn\u00e9ho Pa\u0159\u00ed\u017eana mu\u017enosti.“<\/p>\n\n\n\n
Marius se vydal k d\u00edvce a Garnache od n\u00ed odstoupil. N\u00e1hle sko\u010dil dop\u0159edu, chytil mlad\u00e9ho mu\u017ee na prsou za jeho kab\u00e1tec, strhl ho stranou za sle\u010dnu, povalil na zem a postavil svou nohu v jezdeck\u00e9 bot\u011b mlad\u00edkovi na hrdlo.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJen hnete prstem, sli\u010dn\u00fd ml\u00e1den\u010de,\u201c utrhl se na n\u011bj, \u201ea vy\u0161l\u00e1pnu z v\u00e1s \u017eivot jako z ropuchy.“<\/p>\n\n\n\n
V\u0161ichni ozbrojenci se vrhli jako jeden mu\u017e k nim, ale byl-li Garnache vztekl\u00fd, um\u011bl z\u016fstat tak\u00e9 ledov\u011b klidn\u00fd. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby se op\u011bt p\u0159estal ovl\u00e1dat, bylo by po n\u011bm rychle veta.<\/p>\n\n\n\n
\u201eZp\u011bt!“ vyk\u0159ikl na n\u011b hlasem tak velitelsk\u00fdm, \u017ee se bezd\u011b\u010dn\u011b zastavili.<\/p>\n\n\n\n
\u201eZp\u011bt, nebo zem\u0159e!\u201c zah\u0159m\u011bl a op\u0159el hrot sv\u00e9ho me\u010de o prsa mlad\u00edka. Urozen\u00e1 vdova se rozhl\u00e9dla a hledala, kdo by j\u00ed pomohl. \u00dasm\u011bv j\u00ed zmizel ze rt\u016f, v o\u010d\u00edch se j\u00ed objevila hr\u016fza. Val\u00e9rie hled\u011bla na mu\u017ee, kter\u00fd tu st\u00e1l vzp\u0159\u00edmen s nohou op\u0159enou o Marius\u016fv krk, a p\u0159ipomn\u011bl j\u00ed fantastickou postavu svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed v boji s drakem.<\/p>\n\n\n\n
Garnachovy bd\u011bl\u00e9 o\u010di neust\u00e1le lp\u011bly na urozen\u00e9 vdov\u011b. \u010cetl v \u00fazkostn\u00e9m strachu, kter\u00fd zkresloval kr\u00e1su jej\u00ed tv\u00e1\u0159e, a nab\u00fdval odvahy.<\/p>\n\n\n\n
\u201ePus\u0165te ho!\u201c \u0159ekla a jej\u00ed hlas byl sotva n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e slab\u00fdm \u0161epotem. \u201eMonsieur, pus\u0165te ho, pokud chcete zachr\u00e1nit vlastn\u00ed krk!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eZa tu cenu ho pust\u00edm \u2013\u2060 a\u010dkoli si mysl\u00edm, \u017ee plat\u00edte p\u0159\u00edli\u0161 mnoho za \u017eivot tak uboh\u00fd jako je m\u016fj. Nicm\u00e9n\u011b, vy ur\u010dujete cenu a j\u00e1 m\u00e1m v ruce hru; pros\u00edm, abyste mi tedy odpustila, budu-li vyd\u00edrat.“<\/p>\n\n\n\n
\u201ePus\u0165te ho ve jm\u00e9nu Bo\u017e\u00edm a kli\u010fte se svou cestou. Nikdo v\u00e1s nebude zdr\u017eovat,\u201c slibovala.<\/p>\n\n\n\n
Usm\u00e1l se: \u201eNe\u017e to ud\u011bl\u00e1m, mus\u00edm m\u00edt z\u00e1ruku. Nev\u011b\u0159\u00edm va\u0161emu slovu, madam de Condillac.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJakou z\u00e1ruku v\u00e1m mohu d\u00e1t?\u201c zvolala, lomila rukama a o\u010di up\u00edrala na popelav\u011b \u0161edou tv\u00e1\u0159 syna.<\/p>\n\n\n\n
\u201ePoru\u010dte jednomu z t\u011bch chlap\u016f, aby zavolal m\u00e9ho sluhu. Nechal jsem ho \u010dekat u kon\u00ed na dvo\u0159e.“<\/p>\n\n\n\n
Rozkaz byl vyd\u00e1n a jeden z hrdlo\u0159ez\u016f vy\u0161el ze s\u00edn\u011b. O\u010dek\u00e1vali jeho n\u00e1vrat se sluhou v napjat\u00e9m a \u00fazkostliv\u00e9m tichu. Rabecqovy o\u010di p\u0159i pohledu na situaci, kterou uvid\u011bly, vyj\u00e1d\u0159ily leknut\u00ed. Garnache mu poru\u010dil, aby odebral v\u0161em p\u0159\u00edtomn\u00fdm zbran\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201eA\u0165 nikoho nenapadne se mu vzep\u0159\u00edt, a\u0165 \u017e\u00e1dn\u00fd z v\u00e1s neprovede n\u011bjakou hloupost! V\u00e1\u0161 mlad\u00fd p\u00e1n by za to zaplatil sv\u00fdm \u017eivotem.“<\/p>\n\n\n\n
Urozen\u00e1 vdova opakovala \u00fazkostliv\u011b jeho rozkazy. Rabecq ni\u010demu nerozum\u011bl, ale chodil od mu\u017ee k mu\u017ei a sb\u00edral jejich zbran\u011b. Celou n\u00e1ru\u010d me\u010d\u016f a d\u00fdk polo\u017eil na lavici stoj\u00edc\u00ed ve v\u00fdklenku okna na vzd\u00e1len\u00e9m konci s\u00edn\u011b. U prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bny se podle Garnachova rozkazu se\u0159adili odzbrojen\u00ed \u017eoldn\u00e9\u0159i, a kdy\u017e v\u0161e bylo vykon\u00e1no, jak si p\u0159\u00e1l, s\u0148al nohu z hrdla sv\u00e9 ob\u011bti.<\/p>\n\n\n\n
\u201eVsta\u0148te!\u201c rozk\u00e1zal a Marius ho rychle poslechl.<\/p>\n\n\n\n
Garnache se postavil t\u011bsn\u011b za z\u00e1dy mlad\u00edka a \u0159ekl:<\/p>\n\n\n\n
\u201eMadam, va\u0161emu synovi se nic nestane, bude-li moudr\u00fd. Ale kdy\u017e neposlechne nebo kdy\u017e n\u011bkdo z Condillacu proti n\u00e1m zvedne zbra\u0148, monsieur de Condillac zem\u0159e. Mademoiselle, p\u0159ejete si doprovodit mne do Pa\u0159\u00ed\u017ee?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAno, pane,\u201c odpov\u011bd\u011bla bez b\u00e1zn\u011b a s lesknouc\u00edma se o\u010dima.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTak p\u016fjdeme. Postavte se vedle monsieura de Condillac. Rabecqu ty p\u016fjde\u0161 za mnou a te\u010f kup\u0159edu, monsieur. Budete tak laskav a doprovod\u00edte n\u00e1s na n\u00e1dvo\u0159\u00ed k na\u0161im kon\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
Byl to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled na n\u011b, kdy\u017e tak kr\u00e1\u010deli ze s\u00edn\u011b p\u0159ed roz\u010dilen\u00fdma o\u010dima zd\u0159ev\u011bn\u011bl\u00fdch pochop\u016f a jejich velitelky. Na prahu se Garnache zastavil a pohl\u00e9dl p\u0159es rameno zp\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJste spokojena, madam? Vid\u011bla jste za jeden den dost udatn\u00fdch \u010din\u016f?\u201c t\u00e1zal se s \u00fasm\u011b\u0161kem. Neodpov\u011bd\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
Garnache a jeho pr\u016fvod p\u0159e\u0161li do chodby. Zamkl dve\u0159e s\u00edn\u011b i s mark\u00fdzou a jej\u00edmi mu\u017ei uvnit\u0159. P\u0159e\u0161li temnou chodbou a\u017e na n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Zde se Marius pot\u011b\u0161il pohledem na n\u011bkolik mu\u017e\u016f condillacsk\u00e9 pos\u00e1dky. Byli ozbrojeni a obklopovali kon\u011b Garnacha a jeho sluhy. P\u0159i pohledu na skupinu, kter\u00e1 vy\u0161la z hradn\u00edho pal\u00e1ce, strnuli. Garnach\u016fv obna\u017een\u00fd me\u010d vzbudil jejich podez\u0159en\u00ed a byli p\u0159ipraveni na pokyn sv\u00e9ho p\u00e1na na n\u011bj za\u00fato\u010dit.<\/p>\n\n\n\n
Marius m\u011bl v t\u00e9to chv\u00edli je\u0161t\u011b jisk\u0159i\u010dku nad\u011bje, i kdy\u017e byl Garnache st\u00e1le p\u00e1nem situace. Ale to se zm\u011bn\u00ed, jakmile on a jeho sluha budou nasedat na kon\u011b. Toto nebezpe\u010d\u00ed v\u0161ak Garnache post\u0159ehl:<\/p>\n\n\n\n
\u201eNezapom\u00ednejte,\u201c pohrozil Condillacovi. \u201eUk\u00e1\u017ee-li n\u011bkter\u00fd z va\u0161ich mu\u017e\u016f zuby, bude to pro v\u00e1s hor\u0161\u00ed.\u201c Uk\u00e1zal na masivn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9 dve\u0159e, je\u017e vedly do zbrojnice.<\/p>\n\n\n\n
\u201eBudete nyn\u00ed tak laskav a poru\u010d\u00edte jim, aby tam v\u0161ichni ode\u0161li.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Marius zav\u00e1hal. \u201eA kdy\u017e odep\u0159u?\u201c t\u00e1zal se odv\u00e1\u017en\u011b, p\u0159esto\u017ee z\u016fst\u00e1val ke Garnachovi obr\u00e1cen z\u00e1dy. Ozbrojenci shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed kolem jejich kon\u00ed se za\u010dali h\u00fdbat a Garnache zaslechl jejich slova \u00fadivu a zlosti.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo ud\u011bl\u00e1te,\u201c \u0159ekl s klidnou d\u016fv\u011brou.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMysl\u00edm, \u017ee m\u00e1te p\u0159\u00edli\u0161 velkou jistotu,\u201c odpov\u011bd\u011bl Marius, skr\u00fdvaje svoje \u00famysly pod kr\u00e1tk\u00fdm zasm\u00e1n\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
Pa\u0159\u00ed\u017eana se zmocnila netrp\u011blivost. Mluvil rychle a ost\u0159e:<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur de Condillac, jsem zoufal\u00fd mu\u017e v zoufal\u00e9m postaven\u00ed. Ka\u017ed\u00e1 chv\u00edle, kterou zde promarn\u00edm, vy\u010derp\u00e1v\u00e1 mou trp\u011blivost. Pokud chcete zdr\u017eovat v nad\u011bji, \u017ee se naskytne p\u0159\u00edle\u017eitost obr\u00e1tit hru proti mn\u011b, jste \u0161\u00edlen\u00fd, proto\u017ee se v\u00e1m ani ve snu nem\u016f\u017ee zd\u00e1t, \u017ee to p\u0159ipust\u00edm. Monsieur, ihned rozka\u017ete, aby va\u0161i mu\u017ei odtud ode\u0161li do zbrojnice, nebo pro\u017eenu me\u010d va\u0161\u00ed hrud\u00ed!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo by znamenalo tak\u00e9 va\u0161i zk\u00e1zu,\u201c odsekl Marius, kter\u00fd se sna\u017eil projevit sebev\u011bdom\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201eBudete-li zdr\u017eovat, znamen\u00e1 to va\u0161i smrt,\u201c odpov\u011bd\u011bl Garnache prudce a dodal je\u0161t\u011b ost\u0159eji: \u201eRychle, pane, vyslovte rozkaz, nebo to v\u0161ecko ukon\u010d\u00edm jednou ranou.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Z pohybu za sebou, Marius instinktivn\u011b uhodl, \u017ee se Garnache rozp\u0159\u00e1hl k r\u00e1n\u011b. Valerie, stoj\u00edc\u00ed vedle n\u011bj, se polekan\u011b ohl\u00e9dla p\u0159es rameno. Marius okam\u017eik uva\u017eoval, nem\u00e1-li se pokusit uniknout ne\u010dekan\u00fdm skokem z Garnachova dosahu ke sv\u00fdm mu\u017e\u016fm. Ale n\u00e1sledk\u016f ne\u00fasp\u011bchu se d\u011bsil. Pokr\u010dil rameny a vydal rozkazy.<\/p>\n\n\n\n
Condillac\u0161t\u00ed mu\u017ei okam\u017eik v\u00e1hali, ale posl\u00e9ze poslu\u0161n\u011b odch\u00e1zeli k otev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm a ohl\u00ed\u017eeli se po Mariusovi a Garnachovi.<\/p>\n\n\n\n
\u201e\u0158ekn\u011bte jim, aby \u0161li rychleji!\u201c vyjel Garnache na Mariuse a ten uposlechl. Ozbrojenci brzy zmizeli v temn\u00e9m otvoru dve\u0159\u00ed. Marius doufal, \u017ee z\u016fstali za dve\u0159mi a jakmile ho Garnache propust\u00ed, vy\u0159\u00edt\u00ed se na n\u011bj.<\/p>\n\n\n\n
Ale Garnache zma\u0159il i tuto nad\u011bji. Ani\u017e obr\u00e1til hlavu \u0159ekl: \u201eRabecqu, jdi a zamkni je tam.“<\/p>\n\n\n\n
Mariusovo srdce klesalo jako kles\u00e1 k\u00e1men do vody. Jako jeho matka p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, i on si nyn\u00ed uv\u011bdomil, \u017ee Garnache je protivn\u00edk, kter\u00fd nic neponech\u00e1 n\u00e1hod\u011b. Nastalo ticho p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 pouze t\u011b\u017ek\u00fdm dusotem Rabecqov\u00fdch okovan\u00fdch bot po kamenech n\u00e1dvo\u0159\u00ed, kdy\u017e jej p\u0159eb\u00edhal, aby vykonal rozkaz sv\u00e9ho p\u00e1na. Za chv\u00edli dve\u0159e zask\u0159\u00edp\u011bly ve st\u011b\u017eej\u00edch, velk\u00fd kl\u00ed\u010d v z\u00e1mku se oto\u010dil a Rabecq se vr\u00e1til ke Garnachovi pr\u00e1v\u011b kdy\u017e tento klepal Mariusovi na rameno.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur de Condillac, vra\u0165te se!\u201c pravil a kdy\u017e se k n\u011bmu Marius obr\u00e1til tv\u00e1\u0159\u00ed, ustoupil stranou a uk\u00e1zal na dve\u0159e, kter\u00fdmi vy\u0161li na n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Mlad\u00fd mu\u017e z\u016fstal chv\u00edli st\u00e1t, ruce m\u011bl za\u0165at\u00e9 a\u017e mu kotn\u00edky zb\u011blely, jeho obli\u010dej byl t\u00e9m\u011b\u0159 rud\u00fd. Marn\u011b hledal slova, kter\u00fdmi by vypustil trochu zloby, napl\u0148uj\u00edc\u00ed jeho du\u0161i k prasknut\u00ed. Pot\u00e9 v\u0161ak s bezradn\u00fdm trhnut\u00edm pro\u0161el kolem Pa\u0159\u00ed\u017eana a sk\u0159\u00edp\u011bl zubama.<\/p>\n\n\n\n
Garnache ho doprov\u00e1zel a prudce za n\u00edm s pr\u00e1sknut\u00edm zav\u0159el dve\u0159e. Kdy\u017e se vracel k Valerii, klidn\u011b se usm\u00edval.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMysl\u00edm, sle\u010dno, \u017ee jsme vyhr\u00e1li. Zbytek je snadn\u00e1 pr\u00e1ce, i kdy\u017e cestou do Grenoblu budete muset sn\u00e9st trochu nepohodl\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
Usm\u00e1la se na n\u011bj tak\u00e9, \u00fasm\u011bvem p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edm zasvitnut\u00ed slunce na zimn\u00edm nebi.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNa tom nez\u00e1le\u017e\u00ed,\u201c ujistila ho a sna\u017eila se vlo\u017eit odvahu do sv\u00e9ho hlasu.<\/p>\n\n\n\n
Museli si posp\u00ed\u0161it a Garnache odlo\u017eil stranou v\u0161echny poklony a zdvo\u0159ilosti. Uchopil ji drsn\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a b\u011b\u017eel s n\u00ed p\u0159es hrub\u00e9 dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed k p\u0159iv\u00e1zan\u00fdm kon\u00edm, s nimi\u017e se zam\u011bstn\u00e1val ji\u017e Rabecq. Vysko\u010dil na sv\u00e9ho kon\u011b, podal j\u00ed ruku, druhou ji zachytil u pasu a vyzdvihl si ji k sob\u011b do sedla. Kameny dvora se chv\u011bly pod kopyty jejich kon\u00ed, kl\u00e1dy padac\u00edho mostu zadun\u011bly a ji\u017e se od Condillacu vzdalovali. Cv\u00e1lali dol\u016f po b\u00edl\u00e9 silnici vedouc\u00ed k \u0159ece. P\u0159ejeli most p\u0159es Iseru a dali se cestou do Grenoblu. Ani jednou se neohl\u00e9dli na \u0161ediv\u00e9 v\u011b\u017ee Condillacu. Valerie m\u011bla chu\u0165 plakat a sm\u00e1t se, k\u0159i\u010det a zp\u00edvat, to v\u0161echno sou\u010dasn\u011b nejen kv\u016fli tomu, co dnes pro\u017eila, ale i kv\u016fli t\u00e9 \u0161\u00edlen\u00e9 j\u00edzd\u011b. Ale p\u0159emohla se. Nesm\u011bl\u00fd pohled vzh\u016fru na p\u0159\u00edsnou tv\u00e1\u0159 mu\u017ee, jen\u017e ji v pase pevn\u011b dr\u017eel, ji uklidnil. Jejich o\u010di se setkaly a Garnache se na ni usm\u00e1l, jak by se usm\u00e1l otec na svou dceru.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNemysl\u00edm, \u017ee mi tentokr\u00e1t budou vy\u010d\u00edtat zt\u0159e\u0161t\u011bnost,“ poznamenal.<\/p>\n\n\n\n
\u201eV\u00e1m vy\u010d\u00edtat zt\u0159e\u0161t\u011bnost?\u201c divila se. Objevil se ne\u010dekan\u011b v dob\u011b, kdy se j\u00ed zd\u00e1lo, \u017ee v\u0161echny nad\u011bje jsou ji\u017e mrtv\u00e9. P\u0159i\u0161el s\u00e1m \u2013\u2060 krom\u011b sluhy \u2013\u2060 a zp\u016fsobem hodn\u00fdm hrdiny epick\u00e9 b\u00e1sn\u011b ji vyvedl z Condillacu, pry\u010d od stra\u0161n\u00e9 mark\u00fdzy a jej\u00edch vra\u017ed\u00edc\u00edch pochop\u016f. P\u0159i my\u0161lence na n\u011b se zachv\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe v\u00e1m zima?\u201c optal se, a aby na ni v\u00edtr tolik nenar\u00e1\u017eel, zpomalil j\u00edzdu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNe, ne!\u201c zvolala a p\u0159i vzpom\u00ednce na Condillac se v n\u00ed probudil strach. \u201eSp\u011bchejte! Je\u010fte, je\u010fte rychle! Mon dieu! Kdyby n\u00e1s dohonili!“<\/p>\n\n\n\n
Pod\u00edval se p\u0159es rameno za sebe. Cesta za nimi byla v\u00edce ne\u017e z poloviny \u00fapln\u011b rovn\u00e1 a nebylo na n\u00ed ani \u017eiv\u00e9 du\u0161e.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNemus\u00edte se b\u00e1t. Nejsme pron\u00e1sledov\u00e1ni. Uv\u011bdomili si asi marnost pokusu n\u00e1s dohonit. Jen odvahu, sle\u010dno! Za chv\u00edli budeme v Grenoblu a a\u017e tam doraz\u00edme, nebude nejmen\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny ke strachu.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eV\u00edte to ur\u010dit\u011b?\u201c Hlas j\u00ed zn\u011bl pochybnostmi.<\/p>\n\n\n\n
Garnache ji obda\u0159il uklid\u0148uj\u00edc\u00edm \u00fasm\u011bvem. \u201eJeho Milost sene\u0161al n\u00e1m d\u00e1 vojensk\u00fd doprovod,\u201c sliboval.<\/p>\n\n\n\n
\u201eAv\u0161ak douf\u00e1m, monsieur, \u017ee se tam nezdr\u017e\u00edme.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eNe d\u00e9le, ne\u017e bude nezbytn\u011b t\u0159eba, ne\u017e opat\u0159\u00edme v\u016fz.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo jsem r\u00e1da!\u201c vzdychla. \u201eNebudu m\u00edt klid, dokud Grenoble nebude deset mil za n\u00e1mi. Mark\u00fdza a jej\u00ed syn jsou i tam p\u0159\u00edli\u0161 mocn\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle jejich moc nen\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e moc kr\u00e1lovny,\u201c odpov\u011bd\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
Jeli nyn\u00ed voln\u00fdm krokem, a tak mu za\u010dala d\u011bkovat. Av\u0161ak Garnache ji p\u0159eru\u0161il. \u201eMademoiselle de la Vauvraye, vy to p\u0159ece\u0148ujete.\u201c Jeho hlas zn\u011bl chladn\u011b a ona m\u011bla pocit, \u017ee nyn\u00ed zaujal nad\u0159azen\u00fd odstup. \u201eJsem pouze poslem kr\u00e1lovny \u2013\u2060 j\u00ed pod\u011bkujte, nikoli mn\u011b.“<\/p>\n\n\n\n
Odporovala: \u201eAch, monsieur! V\u00e1m tak\u00e9 mus\u00edm pod\u011bkovat. Kdo jin\u00fd na va\u0161em m\u00edst\u011b by pro mne ud\u011blal to, co vy?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo nev\u00edm a ani se o to p\u0159\u00edli\u0161 nestar\u00e1m,\u201c odpov\u011bd\u011bl a zasm\u00e1l se. Ale jeho sm\u00edch j\u00ed byl nep\u0159\u00edjemn\u00fd. \u201eTo, co jsem vykonal, muselo b\u00fdt vykon\u00e1no. Koho zachra\u0148uji, na tom nesejde. Jsem pouh\u00fdm n\u00e1strojem ve slu\u017eb\u00e1ch kr\u00e1lovny, sle\u010dno.“<\/p>\n\n\n\n
T\u011bmito slovy cht\u011bl zarazit proud jej\u00ed vd\u011b\u010dnosti, proto\u017ee to c\u00edtil tak, jak to \u0159ekl, \u017ee toti\u017e v\u0161echen vd\u011bk pat\u0159\u00ed kr\u00e1lovn\u011b. P\u0159i sv\u00e9 neznalosti my\u0161lenkov\u00fdch pochod\u016f \u017een, s nimi\u017e bez v\u00fdjimky jak\u00fdkoli styk pova\u017eoval za ztr\u00e1tu \u010dasu, ranil sv\u00fdm odm\u00edtnut\u00edm d\u00edvku, je\u017e vid\u011bla v jeho tvrd\u00fdch slovech cosi, co se podobalo t\u00e9m\u011b\u0159 pohrd\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Jeli chv\u00edli ti\u0161e a\u017e kone\u010dn\u011b s\u00e1m Garnache p\u0159eru\u0161il ml\u010den\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201ePokud jde o vd\u011b\u010dnost,\u201c pravil, \u201em\u00e1-li u\u017e jeden z n\u00e1s povinnost d\u011bkovat, tu mus\u00edm pod\u011bkovat j\u00e1 v\u00e1m.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eVy mn\u011b?\u201c podivila se.<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo\u017e jste se nepostavila mezi pacholky s me\u010di a mne?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur de Garnache,\u201c \u0159ekla se strojen\u00fdm klidem a s chladem, kter\u00fdm ho napodobila. \u201eVy to p\u0159ece\u0148ujete. To, co jsem vykonala, muselo b\u00fdt vykon\u00e1no, a koho zachra\u0148uji, je lhostejn\u00e9. Jsem pouh\u00fdm n\u00e1strojem v tomto p\u0159\u00edpad\u011b, pane.“<\/p>\n\n\n\n
Post\u0159ehl v\u00fdsm\u011bch a up\u0159en\u011b ji pozoroval. Potom se neznateln\u011b pousm\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo je pravda!\u201c \u0159ekl. \u201eAle n\u00e1strojem nebes, kde\u017eto j\u00e1 jsem n\u00e1stroj pozemsk\u00e9 moci. Jak vid\u00edte, nejsme docela vyrovn\u00e1ni.“<\/p>\n\n\n\n
Rom\u00e1ny (meisterkoch.eu)<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Kapitola 5. GARNACHE ZTR\u00c1C\u00cd ROZVAHU \u201ePoslala jste pro mne, madam?\u201c \u0159ekla. Zd\u00e1lo se, \u017ee v\u00e1h\u00e1 je\u0161t\u011b na prahu s\u00edn\u011b a jej\u00ed hlas, p\u0159\u00edjemn\u00fd alt, byl […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":42511,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-42507","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/42507","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=42507"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/42507\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/42511"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=42507"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=42507"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=42507"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}