Kapitola 6. S\u00cd\u0164 SE STAHUJE<\/p>\n\n\n\n
Mademoiselle de la Vauvray a pan de Garnache dojeli do Grenoblu pozd\u011b v noci a za de\u0161t\u011b. Do m\u011bsta vstoupili p\u011b\u0161ky, nebo\u0165 Pa\u0159\u00ed\u017ean si nep\u0159\u00e1l vzbudit pozornost a b\u00fdt vid\u011bn v sedle spolu s d\u00e1mou sed\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
Nezapom\u00ednaje na sle\u010dnino pohodl\u00ed, svl\u00e9kl pl\u00e1\u0161\u0165, p\u0159inutil ji, aby si jej obl\u00e9kla, a k\u00e1pi j\u00ed p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu, aby ji chr\u00e1nil nejen p\u0159ed de\u0161t\u011bm, ale i p\u0159ed zv\u00eddav\u00fdmi pohledy. Proch\u00e1zeli v lij\u00e1ku kluzk\u00fdmi, \u0161pinav\u00fdmi ulicemi, osv\u011btlovan\u00fdmi slabou z\u00e1\u0159\u00ed, je\u017e padala z oken. Garnachovi a Valerii t\u011bsn\u011b v pat\u00e1ch \u0161el Rabecq s ob\u011bma zv\u00ed\u0159aty. Zam\u00ed\u0159ili rovnou k Auberge du Veau qui T\u00e9te (hostinci U saj\u00edc\u00edho telete), kter\u00fd m\u011bl tu v\u00fdhodu, \u017ee st\u00e1l naproti sene\u0161alovu pal\u00e1ci.<\/p>\n\n\n\n
Podomek se postaral o kon\u011b a hostinsk\u00fd vedl sv\u00e9 hosty do pokoje v prvn\u00edm pat\u0159e, kde ubytovali sle\u010dnu. Garnache nechal Rabecqa u n\u00ed na str\u00e1\u017ei a \u0161el p\u0159es ulici do sene\u0161alova pal\u00e1ce a \u017e\u00e1dal o okam\u017eit\u00e9 uveden\u00ed k monsieurovi de Tressan.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e byl uveden k sene\u0161alovi, polekal ho ozn\u00e1men\u00edm sv\u00e9ho n\u00e1vratu z Condillacu a vysvobozen\u00edm sle\u010dny de la Vauvraye. P\u0159\u00edmo ho v\u0161ak vyd\u011bsil \u017e\u00e1dost\u00ed o eskortu, kter\u00e1 by ho doprovodila do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Garnache vysv\u011btloval a zlostn\u011b se usm\u00edval.<\/p>\n\n\n\n
\u201eV \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nem\u00e1m v \u00famyslu vystavit se sil\u00e1m, kter\u00e9 tyg\u0159ice a jej\u00ed ml\u00e1d\u011b na Condillacu za mnou po\u0161lou.“<\/p>\n\n\n\n
Sene\u0161al si prohraboval vousy a zvr\u00e1til sv\u00e9 bled\u00e9 zornice tak, \u017ee zmizely v tlust\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u00edch jeho v\u00ed\u010dek. M\u011bl za to, \u017ee kr\u00e1lovnin emisar byl oklam\u00e1n podruh\u00e9 \u2013\u2060 tentokr\u00e1t \u00fasp\u011b\u0161n\u011b.<\/p>\n\n\n\n
..P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, monsieur, \u017ee jste d\u00e1mu osvobodil silou nebo lst\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eOboj\u00edm, pane,\u201c zn\u011bla kr\u00e1tk\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/p>\n\n\n\n
Tressan se d\u00e1le prohraboval ve sv\u00fdch vousech a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Byla-li to pravda, nemohla ta z\u00e1le\u017eitost pro n\u011bho l\u00e9pe skon\u010dit! Nem\u011bl v n\u00ed ani tak, ani onak prsty. Ut\u00edkal se zaj\u00edci a lovil se psy a ani jedna strana mu nemohla vy\u010d\u00edtat nedostatek loajality.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e ho dnes dopoledne ten divok\u00fd Pa\u0159\u00ed\u017ean opustil s \u00famyslem j\u00edt zcela s\u00e1m se sv\u00fdm poselstv\u00edm do Condillacu, nemyslel si, \u017ee se ho potom je\u0161t\u011b n\u011bkdy \u017eiv\u00e9ho uvid\u00ed. A p\u0159ece tu st\u00e1l, klidn\u00fd a sebejist\u00fd, a dokonce mu oznamoval, \u017ee zcela s\u00e1m provedl to, co by jin\u00fd v\u00e1hal ud\u011blat i s plukem vojska za z\u00e1dy.<\/p>\n\n\n\n
Zv\u011bdavost p\u0159im\u011bla Tressana po\u017e\u00e1dat Garnacha o vyl\u00ed\u010den\u00ed podrobnost\u00ed toho z\u00e1zraku a ryt\u00ed\u0159 ho pobavil kr\u00e1tk\u00fdm popisem ud\u00e1lost\u00ed na Condillacu. Kdy\u017e si sene\u0161al uv\u011bdomil, \u017ee to byl Garnache, kdo druh\u00e9ho p\u0159elstil, divil se je\u0161t\u011b v\u00edce.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNejsme v\u0161ak je\u0161t\u011b z toho venku,\u201c zd\u016fraznil ryt\u00ed\u0159, \u201ea proto chci ozbrojen\u00fd doprovod.“<\/p>\n\n\n\n
Tressanovi bylo n\u00e1hle nevolno. \u201eKolik mu\u017e\u016f pot\u0159ebujete?\u201c t\u00e1zal se v domn\u011bn\u00ed, \u017ee Garnache po\u017e\u00e1d\u00e1 nejm\u00e9n\u011b o p\u016fl setniny.<\/p>\n\n\n\n
\u201eAsi \u0161est a ser\u017eanta, kter\u00fd by jim velel.“<\/p>\n\n\n\n
Tressanova nevolnost pominula a nyn\u00ed c\u00edtil ke Garnachovi opovr\u017een\u00ed, \u017ee se nerozv\u00e1\u017en\u011b spokojuje s tak mal\u00fdm po\u010dtem. Jeho \u00fakolem nebylo upozor\u0148ovat kr\u00e1lovnina posla na to, \u017ee tak slab\u00e1 eskorta m\u016f\u017ee b\u00fdt nedostate\u010dn\u00e1. Siln\u00fd doprovod by musel od\u0159\u00edci, nebo se rozej\u00edt s Condillacem. Ale jen \u0161est mu\u017e\u016f! Pah! To nen\u00ed nic. Svolil velmi ochotn\u011b a optal se ho, jak brzy a kde maj\u00ed b\u00fdt p\u0159ipraveni.<\/p>\n\n\n\n
\u201eHned!\u201c odpov\u011bd\u011bl Pa\u0159\u00ed\u017ean. \u201eOpust\u00edm Grenoble je\u0161t\u011b dnes v noci. Douf\u00e1m, \u017ee za hodinu vyraz\u00edm. Do t\u00e9 doby chci m\u00edt zaji\u0161t\u011bnu str\u00e1\u017e. Bydl\u00edm pr\u00e1v\u011b naproti.“<\/p>\n\n\n\n
Tressan, \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se ho tak rychle zbav\u00ed, vstal a vydal rozkazy. Za p\u016fl hodiny byl Garnache se \u0161esti mu\u017ei a se ser\u017eantem op\u011bt v Auberge du Veau qui T\u00e9te. Voj\u00e1ci zat\u00edm nechali sv\u00e9 kon\u011b v sene\u0161alov\u011b st\u00e1ji, kde z\u016fstanou a\u017e do odjezdu. Garnache je rozestavil na str\u00e1\u017e do v\u00fd\u010depu a na chodbu u pokoje sle\u010dny. Dal jim p\u0159in\u00e9st j\u00eddlo a pit\u00ed a \u0159ekl jim, aby zde \u010dekali tak dlouho, dokud jeho sluha Rabecq nep\u0159inese dal\u0161\u00ed rozkazy. S\u00e1m se vydal hledat v\u016fz a je\u017eto hospoda Auberge du Veau qui T\u00e9te nebyla po\u0161tovn\u00ed stanic\u00ed, musel hledat jinde \u2013\u2060 v Auberge de France, v hostinci, kter\u00fd byl na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b m\u011bsta a\u017e u Savojsk\u00e9 br\u00e1ny.<\/p>\n\n\n\n
Zahalil se t\u011bsn\u011bji do sv\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b a kr\u00e1\u010del rychle de\u0161t\u011bm, kter\u00fd padal \u010d\u00edm d\u00e1l hust\u011bji. V Auberge de France ho v\u0161ak \u010dekalo zklam\u00e1n\u00ed. Hostinsk\u00fd nem\u011bl ani vozy, ani kon\u011b a nebude je m\u00edt a\u017e do rozedn\u011bn\u00ed. Litoval, \u017ee tato okolnost uv\u00e1d\u00ed pana de Garnache do tak velk\u00fdch rozpak\u016f a omlouval se dlouh\u00fdm v\u00fdkladem pro\u010d a jak se stalo, \u017ee nic nem\u00e1. Pa\u0159\u00ed\u017ean byl klidn\u00fd a nepodez\u0159\u00edval ho, nev\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e p\u0159ed jeho p\u0159\u00edchodem zde byli lid\u00e9 z Condillacu a byli tak\u00e9 v\u0161ude jinde, na v\u0161ech m\u00edstech, kde by bylo mo\u017en\u00e9 z\u00edskat sp\u0159e\u017een\u00ed a v\u016fz. Hrozbami a sliby odm\u011bn za poslu\u0161nost dok\u00e1zali, \u017ee Garnache v\u0161ude, kam p\u0159i\u0161el, sly\u0161el tut\u00e9\u017e historku. Kdy\u017e p\u0159es hodinu marn\u011b prohled\u00e1val m\u011bsto, vr\u00e1til se promo\u010den\u00fd a rozmrzel\u00fd k Auberge du Veau qui T\u00e9te. V kout\u011b prostorn\u00e9ho v\u00fd\u010depu, u dve\u0159\u00ed vedouc\u00edch d\u00e1le do nitra hospody st\u00e1l st\u016fl a nad n\u00edm se \u0161est mu\u017e\u016f bavilo hrou v karty. Ser\u017eant sed\u011bl opod\u00e1l zabr\u00e1n v rozmluv\u011b se \u017eenou hospodsk\u00e9ho, kter\u00e1 s o\u010dima \u00fadivem vykulen\u00fdma polykala jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, nev\u0161\u00edmaj\u00edc si vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed nevole bd\u011bl\u00e9ho man\u017eela.<\/p>\n\n\n\n
U jin\u00e9ho stolu sed\u011bli \u010dty\u0159i cizinci, podle vzhledu cestuj\u00edc\u00ed, a rozmlouvali. Kdy\u017e Garnache vstoupil, zmlkli. Pa\u0159\u00ed\u017ean, sp\u011bchaj\u00edc\u00ed p\u0159es sl\u00e1mou pokrytou podlahu, si jich v\u0161ak nev\u0161\u00edmal a nevid\u011bl ani \u010dty\u0159i p\u00e1ry o\u010d\u00ed, kter\u00e9 ho pozorn\u011b sledovaly. Letmo odpov\u011bd\u011bl ser\u017eantovi na pozdrav, zmizel ve dve\u0159\u00edch do chodby a za chv\u00edli se jeho zvu\u010dn\u00e9 kroky oz\u00fdvaly na schodech. Sv\u00e9ho sluhu nalezl naho\u0159e v p\u0159eds\u00edni.<\/p>\n\n\n\n
\u201eV\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?\u201c Sluha p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n\n\n\n
Mademoiselle ho uv\u00edtala radostn\u011b. Jeho dlouh\u00e1 nep\u0159\u00edtomnost j\u00ed p\u016fsobila starosti. Vypravoval j\u00ed, kde byl, a kdy\u017e sly\u0161ela, \u017ee nikde nepochodil, objevily se v jej\u00edch o\u010d\u00edch obavy. Zvolala:<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle monsieur! Snad nechcete, abych z\u016fstala v Grenoblu p\u0159es noc?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo jin\u00e9ho n\u00e1m zb\u00fdv\u00e1?\u201c svra\u0161til obo\u010d\u00ed nad t\u00edm \u017eensk\u00fdm rozmarem.<\/p>\n\n\n\n
Jej\u00ed strach v\u0161ak rostl: \u201eTady nejsme v bezpe\u010d\u00ed. Vy nev\u00edte, jak mocn\u00e1 je vdova z Condillacu.“<\/p>\n\n\n\n
\u0160el ke krbu a zuhelnat\u011bl\u00e1 polena zasy\u010dela pod jeho mokr\u00fdmi botami. Posadil se z\u00e1dy k ohni a usm\u00edval se bezstarostn\u011b na d\u00edvku.<\/p>\n\n\n\n
\u201eA vy nev\u00edte, jak jsme my mocn\u00ed. Dole m\u00e1m \u0161est voj\u00e1k\u016f a ser\u017eanta. Se mnou a s Rabecqem je n\u00e1s dev\u011bt. To je snad dost siln\u00e1 str\u00e1\u017e, nezd\u00e1 se v\u00e1m, sle\u010dno? A j\u00e1 si nemysl\u00edm, \u017ee se mark\u00fdza odv\u00e1\u017e\u00ed a\u017e sem.“<\/p>\n\n\n\n
Trochu ji t\u00edm uklidnil. \u201eAle p\u0159esto, byla bych hrozn\u011b r\u00e1da, kdybyste mi opat\u0159il aspo\u0148 kon\u011b, abychom mohli hned jet do Saint Marcellieu, kde bychom v\u016fz ur\u010dit\u011b sehnali.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eNezd\u00e1 se mi, \u017ee je nutn\u00e9 v\u00e1s vystavovat takov\u00e9mu nepohodli,“ a dodal, \u201epr\u0161\u00ed jen se leje.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo na tom?\u201c nam\u00edtla netrp\u011bliv\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNa po\u0161t\u011b nem\u011bli ani kon\u011b. To va\u0161e Dauphin\u00e9e, to je zapadl\u00fd kraj, sle\u010dno.“<\/p>\n\n\n\n
Jej\u00ed hn\u011bd\u00e9 o\u010di rychle vzhl\u00e9dly a do tv\u00e1\u0159e se j\u00ed vr\u00e1tilo leknut\u00ed: \u201eCo\u017ee, dokonce ani kon\u011b?\u201c Vstala a p\u0159istoupila k n\u011bmu. \u201eAle to je nemo\u017en\u00e9\u2026“<\/p>\n\n\n\n
\u201eUji\u0161\u0165uji v\u00e1s, je to tak, jak \u0159\u00edk\u00e1m. Nemohl jsem v cel\u00e9m m\u011bst\u011b, ani na po\u0161t\u011b, ani v z\u00e1jezdn\u00edch hospod\u00e1ch, naj\u00edt ani jednoho voln\u00e9ho kon\u011b!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur!“ zvolala. \u201eV tom vid\u00edm prsty madam.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJak to?\u201c zabru\u010del u\u017e podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201eP\u0159ede\u0161li v\u00e1s. Cht\u011bj\u00ed n\u00e1s zdr\u017eet v Grenoblu.“<\/p>\n\n\n\n
\u201e\u0158ekn\u011bte mi v\u0161ak pro\u010d? K \u010demu?\u201c Jeho netrp\u011blivost vzr\u016fstala: \u201eV Auberge de France mi sl\u00edbili v\u016fz ur\u010dit\u011b na r\u00e1no. Co by z toho m\u011bli na Condillacu, kdyby n\u00e1s tu zdr\u017eeli p\u0159es noc?\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eMohou m\u00edt n\u011bjak\u00fd pl\u00e1n \u2013\u2060 oh, monsieur \u2013\u2060 m\u00e1m nejhor\u0161\u00ed obavy.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eNem\u011bjte je,\u201c odpov\u011bd\u011bl le\u017e\u00e9rn\u011b, a aby ji uklidnil, dodal s \u00fasm\u011bvem: \u201eNepochybujte o tom, \u017ee v\u00e1s budeme dob\u0159e hl\u00eddat, j\u00e1, Rabecq i na\u0161i \u017eoldn\u00e9\u0159i. Str\u00e1\u017e ve v\u00fd\u010depu a na chodb\u011b bude st\u00e1t celou noc, krom\u011b n\u00ed se budu j\u00e1 s\u00e1m st\u0159\u00eddat s Rabecqem v hl\u00eddce. Uklidn\u00ed v\u00e1s to trochu?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJste velmi laskav, monsieur,\u201c \u0159ekla, a kdy\u017e odch\u00e1zel, dodala starostliv\u011b: \u201eDejte na sebe pozor!\u201c<\/p>\n\n\n\n
Zastavil se mezi dve\u0159mi. \u201eM\u00edv\u00e1m to ve zvyku,“ usm\u00e1l se.<\/p>\n\n\n\n
Ale sle\u010dna mu \u00fasm\u011bv nevr\u00e1tila, v taz\u00edch jej\u00ed tv\u00e1\u0159e le\u017eel strach a prosila ho je\u0161t\u011b jednou:<\/p>\n\n\n\n
\u201eDejte pozor na z\u00e1ludn\u00e9 l\u00e9\u010dky, bu\u010fte opatrn\u00fd, lid\u00e9 z Condillacu jsou krut\u00ed a lstiv\u00ed, kdyby se v\u00e1m p\u0159ihodilo n\u011bco zl\u00e9ho\u2026“<\/p>\n\n\n\n
\u201e\u2026z\u016fstanou s v\u00e1mi je\u0161t\u011b Rabecq a voj\u00e1ci,\u201c dokon\u010dil v\u011btu.<\/p>\n\n\n\n
Pokr\u010dila rameny a nal\u00e9hala: \u201eZap\u0159\u00edsah\u00e1m v\u00e1s, bu\u010fte opatrn\u00fd \u2013\u2060 velmi opatrn\u00fd!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eM\u016f\u017eete se na mne, sle\u010dno, spolehnout,“ zav\u0159el za sebou dve\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
Na chodb\u011b zavolal na Rabecqa a spole\u010dn\u011b se\u0161li dol\u016f. Vzpomn\u011bl si na jej\u00ed obavy, p\u0159ivolal jednoho ze ser\u017eantov\u00fdch voj\u00e1k\u016f a postavil ho na str\u00e1\u017e p\u0159ed dve\u0159e jej\u00edho pokoje, kde m\u011bl st\u00e1t tak dlouho, dokud se on a jeho sluha nenave\u010de\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e to v\u0161e za\u0159\u00eddil, zavolal hostinsk\u00e9ho a posadil se za st\u016fl. Rabecq, v domn\u011bn\u00ed, \u017ee mu bude pod\u00e1vat m\u00edsy a nal\u00e9vat v\u00edno, se postavil za n\u011bj. U prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bny v\u00fd\u010depu sed\u011bli st\u00e1le je\u0161t\u011b \u010dty\u0159i cizinci, kte\u0159\u00ed byli zabran\u00ed do rozhovoru, a sotva Garnache dosedl, zavolal jeden z nich hospodsk\u00e9ho a netrp\u011bliv\u011b se podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm hlasem ptal, dostane-li u\u017e brzy svou ve\u010de\u0159i.<\/p>\n\n\n\n
\u201eZa chv\u00edli, pane,\u201c odpov\u011bd\u011bl hostinsk\u00fd uctiv\u011b a vr\u00e1til se k Pa\u0159\u00ed\u017ean\u016fm. Vy\u0161el ven, aby p\u0159inesl j\u00eddlo objednan\u00e9 Garnachem, a ne\u017e se vr\u00e1til, dozv\u011bd\u011bl se Rabecq p\u0159\u00ed\u010dinu, pro ni\u017e jsou nuceni z\u016fstat v Grenoblu p\u0159es noc.<\/p>\n\n\n\n
Vychytral\u00fd sluha si z toho vyvodil to sam\u00e9, co u\u017e dala najevo mademoiselle. I on byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee jeho p\u00e1n byl p\u0159edsti\u017een lidmi z Condillacu. Kdyby v\u0161ak nyn\u00ed Garnachovi radil k opatrnosti, byl by ho rozzlobil tak, \u017ee by od n\u011bho dostal za u\u0161i. Proto se rozhodl, \u017ee bude bd\u00edt tak\u00e9 nad sv\u00fdm p\u00e1nem a \u017ee mu za \u017e\u00e1dnou cenu nedovol\u00ed b\u011bhem t\u00e9to noci opustit Auberge du Veau qui T\u00e9te.<\/p>\n\n\n\n
Hostinsk\u00fd se vr\u00e1til a v rukou nesl m\u00edsu, z n\u00ed\u017e vych\u00e1zela p\u00e1ra z ragout s v\u016fn\u00ed vzbuzuj\u00edc\u00ed silnou chu\u0165 k j\u00eddlu. Za n\u00edm \u0161la jeho \u017eena s jin\u00fdmi m\u00edsami a s lahv\u00ed armonacsk\u00e9ho v\u00edna pod pa\u017e\u00ed. Rabecq byl okam\u017eit\u011b zam\u011bstn\u00e1n a jeho p\u00e1n nadan\u00fd velk\u00fdm hladem se chystal ukojit jeden z nejzdrav\u011bj\u0161\u00edch apetit\u016f Francie. Tu n\u00e1hle dopadl na st\u016fl st\u00edn a vedle pana de Garnache st\u00e1l mu\u017e, jeho\u017e t\u011blo zacl\u00e1n\u011blo sv\u011btlo jedn\u00e9 z lamp vis\u00edc\u00edch z tr\u00e1m\u016f ve strop\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201eKone\u010dn\u011b!“ zvolal a jeho hlas zn\u011bl drsn\u011b a neurvale.<\/p>\n\n\n\n
Garnache vzhl\u00e9dl a ustal v nab\u00edr\u00e1n\u00ed j\u00eddla. Rabecq, stoj\u00edc\u00ed za n\u00edm, tak\u00e9 pooto\u010dil hlavu a sev\u0159el rty. Hostinsk\u00fd vzhl\u00e9dl t\u00e9\u017e a p\u0159estal vytahovat korek z l\u00e1hve, kterou p\u0159evzal od sv\u00e9 \u017eeny. Vykulil znepokojen\u011b o\u010di a otev\u0159el pusu k p\u0159\u00edvalu omluv a domluv, kter\u00fdmi by uklidnil toho krajn\u011b netrp\u011bliv\u00e9ho hosta.<\/p>\n\n\n\n
Av\u0161ak ne\u017e mohl promluvit, roz\u0159\u00edzl nastal\u00e9 ticho Garnache sv\u00fdm ostr\u00fdm hlasem.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eV\u00e1m, pane\u2026 nic!\u201c odpov\u011bd\u011bl chlap\u00edk a pod\u00edval se mu s drzou v\u00fdzvou do o\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Ryt\u00ed\u0159ovy tv\u00e1\u0159e zbrun\u00e1tn\u011bly, obo\u010d\u00ed se svra\u0161tilo \u00fadivem a o\u010di p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po ru\u0161iteli. Byl to t\u00fd\u017e cizinec, kter\u00fd p\u0159ed chv\u00edl\u00ed hlu\u010del, kdy \u017ee dostane svou ve\u010de\u0159i. Byl to velk\u00fd chlap, \u0161irok\u00fdch ramen a siln\u011b vyklenut\u00e9 hrudi. M\u011bl rus\u00e9, ku\u010derav\u00e9 vlasy a\u017e na ramena, a tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 byla neoby\u010dejn\u011b troufal\u00fdm v\u00fdrazem s\u00edly a sebev\u011bdom\u00ed. Jednal s onou nenucenou d\u016fstojnost\u00ed lid\u00ed, kte\u0159\u00ed maj\u00ed mnoho pod\u0159\u00edzen\u00fdch a m\u00e1lo nad\u0159\u00edzen\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n
Ne\u017e mohl Garnache promluvit, vpadl do sporu hostinsk\u00fd:<\/p>\n\n\n\n
\u201eP\u00e1n se m\u00fdl\u00ed\u2026“ po\u010dal.<\/p>\n\n\n\n
\u201eM\u00fdl\u00edm?“ zah\u0159m\u011bl mu\u017e ciz\u00edm p\u0159\u00edzvukem. \u201eVy se pletete, kdy\u017e mi chcete tvrdit, \u017ee tohle nen\u00ed moje ve\u010de\u0159e. M\u00e1m snad \u010dekat celou noc, zat\u00edm co lecjak\u00fd tlu\u010dhuba, kter\u00fd do va\u0161eho prase\u010d\u00edho chl\u00edvku p\u0159i\u0161el a\u017e po mn\u011b, je obslou\u017een d\u0159\u00edve ne\u017e j\u00e1?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eTlu\u010dhuba?\u201c poznamenal Garnache zamy\u0161len\u011b a op\u011bt se zad\u00edval do mu\u017eovy tv\u00e1\u0159e. Za cizincem se nyn\u00ed ji\u017e tla\u010dili jeho t\u0159i druhov\u00e9. Voj\u00e1ci v druh\u00e9m kout\u011b v\u00fd\u010depu zapomn\u011bli na hru a pozorn\u011b sledovali h\u00e1dku, kter\u00e1 v\u011bstila bitku.<\/p>\n\n\n\n
Cizinec, jeho\u017e v\u00fdslovnost prozrazovala, \u017ee nen\u00ed Francouzem, se pohrdliv\u011b obr\u00e1til k hostinsk\u00e9mu, a nev\u0161\u00edmaje si ji\u017e Pa\u0159\u00ed\u017eana, jednal a mluvil s o\u010dividn\u00fdm \u00famyslem p\u0159ej\u00edt do \u00fatoku.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTlu\u010dhubov\u00e9?“ zabru\u010del op\u011bt Garnache a obr\u00e1til se tak\u00e9 k hostinsk\u00e9mu. \u201eMist\u0159e hospodsk\u00fd,“ pravil, \u201e\u0159ekn\u011bte mi, kde v Grenoblu pochov\u00e1vaj\u00ed tlu\u010dhubov\u00e9 sv\u00e9 mrtv\u00e9?“<\/p>\n\n\n\n
Ne\u017e se ne\u0161\u0165astn\u00fd hostinsk\u00fd vzpamatoval, obr\u00e1til se v\u00fdbojn\u00fd host ke Garnachovi, z\u00edral mu divoce do o\u010d\u00ed a b\u0159eskn\u011b ho vyzval:<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo to znamen\u00e1?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo znamen\u00e1, pane cizin\u010de, \u017ee Grenoble bude z\u00edtra sv\u011bdkem poh\u0159bu ciz\u00edho otravy,\u201c uk\u00e1zal Garnache sv\u00e9 zuby v p\u0159\u00edjemn\u00e9m \u00fasm\u011bvu. V t\u00e9to chv\u00edli si letmo uv\u011bdomil, \u017ee se kdosi dotkl pochvy jeho me\u010de, ale byl p\u0159\u00edli\u0161 zaujat t\u00edm h\u00e1dav\u00fdm mu\u017eem, ne\u017e aby se t\u00edm zab\u00fdval.<\/p>\n\n\n\n
Cizinec zrudl hn\u011bvem.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo pat\u0159ilo mn\u011b, pane?\u201c za\u0159val.<\/p>\n\n\n\n
Garnache rozp\u0159\u00e1hl ruce: \u201eC\u00edt\u00ed-li p\u00e1n, \u017ee se to na n\u011bho vztahuje, nebr\u00e1n\u00edm mu, aby si to myslel.“<\/p>\n\n\n\n
Mu\u017e se op\u0159el jednou rukou o st\u016fl a nahnul se p\u0159es m\u00edsy ke Garnachovi. \u201eSm\u00edm monsieura prosit, aby se vyj\u00e1d\u0159il trochu ur\u010dit\u011bji?“<\/p>\n\n\n\n
Garnache se usm\u00edval a cizince pozoroval. Za jin\u00fdch okolnost\u00ed by se byl rozzu\u0159il, ale nyn\u00ed se ovl\u00e1dal a bavil se. Ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b ji\u017e vid\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 mnoho h\u00e1dek vznikl\u00fdch z nejmen\u0161\u00edch p\u0159\u00ed\u010din, ale tentokr\u00e1t se mu zd\u00e1lo, \u017ee ten \u010dlov\u011bk sem p\u0159i\u0161el ji\u017e s \u00famyslem vyvolat spor. Mysl\u00ed mu projelo varov\u00e1n\u00ed sle\u010dny. Prohl\u00ed\u017eel si ho pe\u010dliv\u011b, ale nic nemohlo podep\u0159\u00edt jeho podez\u0159en\u00ed. Cizinec m\u011bl vzhled \u010dlov\u011bka up\u0159\u00edmn\u00e9ho a \u010destn\u00e9ho. Snad to byl n\u011bjak\u00fd savojsk\u00fd pan\u00e1k, kter\u00fd nebyl zvykl\u00fd \u010dekat a nyn\u00ed ho hlad \u010dinil podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm.<\/p>\n\n\n\n
Garnache se rozhodl pro sm\u00edrnou cestu. Dopustil by se \u0161\u00edlenstv\u00ed, kdyby se te\u010f zapletl do rva\u010dky, a\u0165 ji\u017e ten chlap je, nebo nen\u00ed z Condillacu.<\/p>\n\n\n\n
Cizinec opakoval: \u201e\u017d\u00e1dal jsem v\u00e1s, monsieur, abyste se vyj\u00e1d\u0159il ur\u010dit\u011bji.“<\/p>\n\n\n\n
Garnach\u016fv \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il a zlaskav\u011bl. \u201eUp\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, p\u016fsob\u00ed mi to trochu nep\u0159\u00edjemnosti. Moje pozn\u00e1mka byla jen v\u0161eobecn\u00e1.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle urazila mne, monsieur!\u201c vyrazil ost\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
Pa\u0159\u00ed\u017ean zdvihl obo\u010d\u00ed a na\u0161pulil rty.<\/p>\n\n\n\n
\u201ePokud jsem v\u00e1s urazil, lituji toho.“<\/p>\n\n\n\n
Tato slova vedla k nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed zkou\u0161ce v jeho vzn\u011btliv\u00e9m \u017eivot\u011b, nebo\u0165 v\u00fdraz cizincovy tv\u00e1\u0159e vyjad\u0159oval pohrdav\u00fd \u00fadiv.<\/p>\n\n\n\n
\u201eM\u00e1m si to vylo\u017eit jako omluvu, monsieur?\u201c<\/p>\n\n\n\n
Garnache c\u00edtil, \u017ee rudne. Op\u011bt uc\u00edtil lehk\u00fd tlak na sv\u016fj me\u010d, nyn\u00ed si jej uv\u011bdomil a poznal, \u017ee ho Rabecq varuje.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur,“ pravil kone\u010dn\u011b a sna\u017eil se zkrotit svou prchlivou povahu, \u201enech\u00e1pu, jak jsem v\u00e1s mohl urazit. Ale pokud jsem se v\u00e1s dotkl, pros\u00edm, abyste mi uv\u011b\u0159il, \u017ee se to stalo ne\u00famysln\u011b. Necht\u011bl jsem to,\u201c a jeho bou\u0159\u00edc\u00ed krev mu p\u0159itom neust\u00e1le na\u0161ept\u00e1vala, aby toho drzouna srazil k zemi.<\/p>\n\n\n\n
Mu\u017e se p\u0159estal op\u00edrat rukou o st\u016fl, narovnal se a s provokativn\u00edm opovr\u017een\u00edm hlasit\u011b prohl\u00e1sil:<\/p>\n\n\n\n
\u201eTak u\u017e dost o tom. Uk\u00e1\u017eete-li tak\u00e9 takovou \u00fastupnost, pokud jde o ve\u010de\u0159i, kterou mi p\u0159ed\u00e1te, u\u010din\u00edm r\u00e1d konec zn\u00e1mosti, jej\u00ed\u017e pokra\u010dov\u00e1n\u00ed by mi nebylo ke cti.“<\/p>\n\n\n\n
To bylo v\u00edc, ne\u017e Garnache mohl vydr\u017eet. K\u0159e\u010d vzteku zryla jeho tv\u00e1\u0159 a v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed chv\u00edli by ji\u017e, i p\u0159es Rabecqovo urputn\u00e9 chl\u00e1cholen\u00ed, let\u011bla m\u00edsa s ragout na cizincovu hlavu. Av\u0161ak tu neo\u010dek\u00e1van\u011b p\u0159isp\u011bchal na pomoc hostinsk\u00fd:<\/p>\n\n\n\n
\u201eMonsieur, zde v\u00e1m neseme ve\u010de\u0159i,\u201c ohla\u0161oval, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee jeho \u017eena p\u0159ich\u00e1z\u00ed z kuchyn\u011b a nese velk\u00fd podnos pln\u00fd j\u00eddel. Chv\u00edli se zd\u00e1lo, \u017ee cizinec je na vah\u00e1ch. Posl\u00e9ze se pod\u00edval s chladnou drzost\u00ed na tal\u00ed\u0159e Garnachovy.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo va\u0161e ragout,\u201c \u0159ekl a v jeho t\u00f3nu byla nesnesiteln\u00e1 ur\u00e1\u017eka, \u201ezd\u00e1 se mezit\u00edm vystydlo. U\u017e ho nechci.“<\/p>\n\n\n\n
Vt\u00e1hl do sebe vzduch, oto\u010dil se na pat\u011b a bez jedin\u00e9ho pohledu na Garnacha \u0161el ke sv\u00e9mu stolu, kde u\u017e m\u011bl kou\u0159\u00edc\u00ed ve\u010de\u0159i, a usedl ke sv\u00fdm spole\u010dn\u00edk\u016fm.<\/p>\n\n\n\n
Pa\u0159\u00ed\u017eanovy o\u010di ho sledovaly a metaly blesky nahromad\u011bn\u00e9ho vzteku. Nikdy v \u017eivot\u011b se nep\u0159em\u00e1hal tak, jako nyn\u00ed, ale te\u010f se ovl\u00e1dal pro tu sle\u010dnu naho\u0159e v pokoji. Uv\u011bdomoval si, v jak\u00e9m ne\u0161t\u011bst\u00ed by se ocitla, kdyby se mu n\u011bco zl\u00e9ho p\u0159ihodilo. Ale byl tak zu\u0159iv\u00fd, \u017ee nemohl j\u00edst. Odstr\u010dil tal\u00ed\u0159 a vstal.<\/p>\n\n\n\n
Obr\u00e1til se k Rabecqovi, kter\u00fd p\u0159i pohledu na p\u00e1novu tv\u00e1\u0159 od n\u011bj s \u00falekem odsko\u010dil, a uk\u00e1zal mu na st\u016fl: \u201eNave\u010de\u0159 se, Rabecqu, m\u00edsto m\u011b a potom p\u0159ij\u010f za mnou nahoru.“<\/p>\n\n\n\n
Pozorn\u011b sledov\u00e1n o\u010dima cizince a jeho druh\u016f, vy\u0161el z v\u00fd\u010depu a \u0161el po schodech nahoru, kde v rozhovoru s Valeri\u00ed nalezl znovu sv\u016fj klid. O sv\u00e9 p\u0159\u00edhod\u011b v\u0161ak nepronesl ani slovo, aby v n\u00ed op\u011bt nevzbudil obavy sotva zahnan\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Meisterkoch nakladatelstv\u00ed <\/a>Rom\u00e1ny (meisterkoch.eu)<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"