{"id":42604,"date":"2023-10-03T07:15:00","date_gmt":"2023-10-03T05:15:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=42604"},"modified":"2023-10-03T08:36:24","modified_gmt":"2023-10-03T06:36:24","slug":"cteni-na-babi-leto-kralovnin-posel-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=42604","title":{"rendered":"\u010cTEN\u00cd NA BAB\u00cd L\u00c9TO \u2013 KR\u00c1LOVNIN POSEL"},"content":{"rendered":"\n

Kapitola 7. POOTEV\u0158EN\u00c1 PAST<\/p>\n\n\n\n

Garnache str\u00e1vil v Grenoblu bezesnou noc. V\u011bt\u0161inu hodin st\u00e1l na str\u00e1\u017ei, nebo\u0165 krom\u011b jeho bd\u011blosti, nic nemohlo uklidnit obavy sle\u010dny de la Vauvraye. Noc v\u0161ak minula klidn\u011b, bez jak\u00e9hokoli n\u00e1znaku n\u00e1silnost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1hy zr\u00e1na Garnache poslal Rabecqa do Auberge de France pro sl\u00edben\u00fd ko\u010d\u00e1r, a ne\u017e se sluha vr\u00e1til, posn\u00eddal ve v\u00fd\u010depu. V m\u00edstnosti byl op\u011bt v\u010derej\u0161\u00ed cizinec, nyn\u00ed sed\u011bl v kout\u011b a zd\u00e1lo se, \u017ee nem\u00e1 chu\u0165 zap\u0159\u00e1dat rozhovor s Pa\u0159\u00ed\u017eanem. Garnache se divil a m\u011bl za to, \u017ee cizincova dne\u0161n\u00ed ml\u010denlivost vypl\u00fdv\u00e1 z okolnosti, \u017ee vedle sebe m\u00e1 jen jedin\u00e9ho spole\u010dn\u00edka.<\/p>\n\n\n\n

U jin\u00e9ho stolu sed\u011bli tak\u00e9 dva mu\u017ei b\u016fhv\u00ed odkud. Byli n\u00e1padn\u011b od\u011bni a m\u011bli dobr\u00e9 zp\u016fsoby. Garnache si jich nev\u0161\u00edmal. A\u017e tu n\u00e1hle jeden z nich \u2013\u2060 \u0161t\u00edhl\u00fd, tmav\u00fd mu\u017e jest\u0159\u00e1b\u00ed tv\u00e1\u0159e \u2014 zdvihl hlavu, spat\u0159il Pa\u0159\u00ed\u017eana, lehce se zarazil a ihned ho oslovil jm\u00e9nem.<\/p>\n\n\n\n

Garnache, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b cht\u011bl vst\u00e1t od stolu, se zarazil, oto\u010dil se a ost\u0159e si osmahl\u00e9ho mu\u017ee prohl\u00ed\u017eel, ale nepoznal ho. Postoupil k n\u011bmu a nejist\u011b se zeptal: \u201eM\u00e1m tu \u010dest b\u00fdt v\u00e1m zn\u00e1m, monsieur?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eParbleu! Monsieur de Garnache!\u201c zvolal i druh\u00fd s \u00fasm\u011bvem na dosud zamra\u010den\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJe v\u016fbec na sv\u011bt\u011b Pa\u0159\u00ed\u017ean, kter\u00fd by v\u00e1s neznal? Vid\u011bl jsem v\u00e1s \u010dasto v Burgundsk\u00e9m pal\u00e1ci!“<\/p>\n\n\n\n

Garnache p\u0159ijal tuto zdvo\u0159ilost mal\u00fdm \u00faklonem hlavy.<\/p>\n\n\n\n

Nezn\u00e1m\u00fd pokra\u010doval: \u201eJednou jsem m\u011bl \u010dest v\u00e1m b\u00fdt p\u0159edstaven samotn\u00fdm v\u00e9vodou. Jmenuji se Gaubert \u2013\u2060 Fabre Gaubert.\u201c P\u0159itom zdvo\u0159ile povstal. Garnache toho mu\u017ee neznal, ale nepochyboval ani na okam\u017eik, \u017ee mluv\u00ed pravdu; chlap\u00edk m\u011bl velmi dvorsk\u00fd vzhled, a krom\u011b toho se Garnache v divo\u010din\u011b kraje Dauphin\u00e9e ji\u017e c\u00edtil pon\u011bkud osam\u011ble. Kone\u010dn\u011b na\u0161el n\u011bkoho, koho m\u016f\u017ee pova\u017eovat za n\u011bco jako sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i. Podal mu ruku.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJsem poct\u011bn t\u00edm, \u017ee jste si mne, monsieur, zapamatoval.\u201c Cht\u011bl dodat, \u017ee by byl pot\u011b\u0161en, kdyby n\u00e1hodou monsieur Gaubert tak\u00e9 cestoval do Pa\u0159\u00ed\u017ee; nicm\u00e9n\u011b zarazil se, je\u0161t\u011b ne\u017e ot\u00e1zku pronesl. Nem\u011bl sice d\u016fvod p\u00e1na podez\u0159\u00edvat, ale p\u0159esto se mu zd\u00e1lo, \u017ee nejl\u00e9pe ud\u011bl\u00e1, kdy\u017e zachov\u00e1 o sv\u00e9m posl\u00e1n\u00ed ml\u010den\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Rozlou\u010dil se zdvo\u0159ile s panem Gaubertem, u\u010dinil mu n\u011bkolik poklon, \u0159ekl n\u011bkolik zdvo\u0159il\u016fstek a ode\u0161el k venkovn\u00edm dve\u0159\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

Na verand\u011b hostince se zastavil pod v\u00fdv\u011bsn\u00edm \u0161t\u00edtem s vyobrazen\u00fdm teletem, kter\u00fd se pohupoval a vrzal p\u0159i ka\u017ed\u00e9m zavanut\u00ed z Alp. P\u0159estalo pr\u0161et, ale obloha byla st\u00e1le je\u0161t\u011b t\u011b\u017ek\u00e1 a temn\u011b \u0161ed\u00e1 velk\u00fdmi pruhy uh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edch mra\u010den. Jeho mu\u017ei ji\u017e byli na ulici a sed\u011bli na sv\u00fdch kon\u00edch, nebo\u0165 jim poru\u010dil, aby byli p\u0159ipraveni k odjezdu, jakmile se rozedn\u00ed. Vym\u011bnil si je\u0161t\u011b n\u011bkolik v\u011bt se ser\u017eantem, kdy\u017e tu h\u0159mot kol na dla\u017eb\u011b ji\u017e oznamoval, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed neohraban\u00fd dostavn\u00edk, vyp\u016fj\u010den\u00fd z Auberge de France. V\u016fz, ta\u017een\u00fd t\u0159emi ko\u0148mi, jel po ulici jako ohromn\u00e1 ma\u0161ina ze d\u0159eva a k\u016f\u017ee a zastavil se p\u0159ed hostincem. Z jeho \u00fatrob vysko\u010dil Rabecq a na pokyn sv\u00e9ho p\u00e1na okam\u017eit\u011b zam\u00ed\u0159il dovnit\u0159, aby vyzvedl sle\u010dnu. Je\u0161t\u011b ne\u017e v\u0161ak vstoupil do dve\u0159\u00ed, byl hrub\u011b odhozen stranou jin\u00fdm sluhou, kter\u00fd s cestovn\u00edm vakem v ruce vy\u0161el z hospody. Za n\u00edm v pat\u00e1ch kr\u00e1\u010del v\u010derej\u0161\u00ed cizinec. \u0160el s hlavou vysoko vzty\u010denou, d\u00edval se p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebe a o pana de Garnache nezavadil ani pohledem.<\/p>\n\n\n\n

Rabecq, jen\u017e ramenem narazil na sloup verandy, k n\u011bmu\u017e byl odstr\u010den, z\u016fstal st\u00e1t s otev\u0159en\u00fdmi \u00fasty a sledoval zlostn\u00fdma o\u010dima toho neurvalce. Garnache udiven\u011b pozoroval sc\u00e9nu i nete\u010dn\u011b kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00edho cizince, nem\u011bl v\u0161ak ani tu\u0161en\u00ed, co mu\u017e zam\u00fd\u0161l\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e sluha cizince otev\u0159el dve\u0159e vozu a dovnit\u0159 postavil vak, kter\u00fd nesl, pohnul se kone\u010dn\u011b i Garnache. Promluvil v\u0161ak a\u017e tehdy, kdy\u017e cizinec postavil nohu na stup\u00e1tko a cht\u011bl vsednout do ko\u010d\u00e1ru.<\/p>\n\n\n\n

\u201eHej, pane!“ zvolal, \u201eco chcete d\u011blat s m\u00fdm vozem?“<\/p>\n\n\n\n

Cizinec se obr\u00e1til a zad\u00edval se na ryt\u00ed\u0159e udiven\u00fdm pohledem, kter\u00fd dovedn\u011b zm\u011bnil v pohled opovr\u017eliv\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201eAch!\u201c \u0159ekl a vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a\u017e na \u010delo. \u201eOmlouvaj\u00edc\u00ed se p\u00e1n! Co jste pov\u00eddal?“<\/p>\n\n\n\n

Garnache p\u0159istoupil t\u011bsn\u011b k n\u011bmu a krok za n\u00edm nejen Rabecq, ale tak\u00e9 pan Gaubert, kter\u00fd mezit\u00edm vy\u0161el z hospody. Na verand\u011b post\u00e1val cizinc\u016fv p\u0159\u00edtel a za n\u00edm se r\u00fdsovala velk\u00e1 tv\u00e1\u0159 hospodsk\u00e9ho, jeho\u017e o\u010di m\u011bly pon\u011bkud ustra\u0161en\u00fd v\u00fdraz.<\/p>\n\n\n\n

\u201eT\u00e1zal jsem se v\u00e1s, monsieur, co chcete s m\u00fdm vozem,\u201c \u0159ekl Garnache, jen\u017e byl ji\u017e zcela v zajet\u00ed sv\u00e9 bou\u0159liv\u00e9 povahy.<\/p>\n\n\n\n

\u201eS va\u0161\u00edm vozem?\u201c opakoval cizinec, jeho\u017e p\u0159ehnan\u00e1 pov\u00fd\u0161enost byla ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem ur\u00e1\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed. \u201eVoyons (ale no tak), m\u016fj omlouvaj\u00edc\u00ed se p\u0159\u00edteli \u2013\u2060 pat\u0159\u00ed v\u00e1m snad v\u0161echny v\u011bci v Grenoblu?“<\/p>\n\n\n\n

Obr\u00e1til se k postilionovi na kozl\u00edku, kter\u00fd je nech\u00e1pav\u011b pozoroval, a \u0159ekl: \u201eVy jste z Auberge de France, \u017ee ano.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, pane,“ odv\u011btil mu\u017e. \u201eTento v\u016fz byl v\u010dera ve\u010der objedn\u00e1n p\u00e1nem bydl\u00edc\u00edm v hostinci Veau qui T\u00e9te.<\/p>\n\n\n\n

\u201eV\u00fdborn\u011b!\u201c \u0159ekl cizinec, \u201ebyl objedn\u00e1n mnou.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Tato slova pronesl velmi rozhodn\u011b, a kdy\u017e se obracel, aby do vozu vstoupil, p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu Garnache je\u0161t\u011b o krok a \u0159ekl:<\/p>\n\n\n\n

\u201eChci v\u00e1s, monsieur, po\u017e\u00e1dat, abyste vzal na v\u011bdom\u00ed,\u201c \u2013\u2060 t\u00f3n i slova byly velmi zdvo\u0159il\u00e9, ale z chv\u011bn\u00ed hlasu bylo zjevn\u00e9, \u017ee se ovl\u00e1d\u00e1 s velk\u00fdm sebezap\u0159en\u00edm \u2013\u2060 \u201echci v\u00e1s po\u017e\u00e1dat, abyste si uv\u011bdomil, \u017ee pro tento v\u016fz do\u0161el m\u016fj vlastn\u00ed sluha, kter\u00fd sem v n\u011bm tak\u00e9 p\u0159ijel.“<\/p>\n\n\n\n

Cizinec si ho zm\u011b\u0159il od hlavy k pat\u011b a ohrnul nad n\u00edm pohrdav\u011b rty.<\/p>\n\n\n\n

\u201eZd\u00e1 se, pane,“ pravil s \u00fa\u0161klebkem, \u201e\u017ee jste jeden z t\u011bch drz\u00fdch chl\u00e1pk\u016f, kte\u0159\u00ed se odjak\u017eiva tla\u010d\u00ed na gentlemany s \u00famyslem vyt\u011b\u017eit z nich, co se d\u00e1.“<\/p>\n\n\n\n

Vy\u0148al v\u00e1\u010dek s pen\u011bzi a otev\u0159el jej: \u201eV\u010dera ve\u010der jste si uzurpoval moji ve\u010de\u0159i. Strp\u011bl jsem to. Te\u010f tak chcete nalo\u017eit tak\u00e9 s m\u00fdm vozem, ale to j\u00e1 ji\u017e nestrp\u00edm. Zde v\u0161ak, za va\u0161i n\u00e1mahu a abych se zbavil va\u0161\u00ed spole\u010dnosti \u2013\u2060 tady m\u00e1te,\u201c a hodil Pa\u0159\u00ed\u017eanovi na zem m\u011bd\u011bnou minci.<\/p>\n\n\n\n

Vtom se za nimi ozval pod\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik a pan Gaubert se vrhl k nim a roz\u010dilen\u011b k\u0159i\u010del:<\/p>\n\n\n\n

\u201ePane, pane! Vy nev\u00edte, s k\u00fdm mluv\u00edte! To je monsieur Martin Rigobert de Garnache, Mestre-de-champ (plukovn\u00edk) v kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b!“<\/p>\n\n\n\n

\u201eZe v\u0161ech jeho jmen se mu podle m\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed pro jeho o\u0161klivost hod\u00ed jedin\u00e9 \u2013\u2060 a to je Rigobert!\u201c odpov\u011bd\u011bl cizinec s \u00fasm\u011b\u0161kem a pohrdliv\u00fdm pokr\u010den\u00edm ramen a oto\u010dil se, aby kone\u010dn\u011b nastoupil do vozu.<\/p>\n\n\n\n

Po tom v\u0161em u\u017e opustilo Garnacha jeho sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed a u\u010dinil politov\u00e1n\u00edhodnou v\u011bc. Ve slep\u00e9m n\u00e1valu vzteku pokro\u010dil kup\u0159edu, nedbaje, \u017ee ho jeho v\u011brn\u00fd sluha Rabecq tah\u00e1 za ruk\u00e1v, a jeho t\u011b\u017ek\u00e1 ruka dopadla na rameno pov\u00fd\u0161en\u00e9ho p\u00e1na. Drapl ho za n\u011bj pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku, kdy u\u017e jednou nohou st\u00e1l na stup\u00e1tku. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ho prudce st\u00e1hl zp\u011bt, oto\u010dil ho k sob\u011b a se zm\u00edtaj\u00edc\u00edm se mu\u017eem mr\u0161til do bl\u00e1ta uli\u010dn\u00edho kan\u00e1lu. Nastalo hroziv\u00e9 ticho, kter\u00e9 nev\u011bstilo nic dobr\u00e9ho. Mal\u00fd z\u00e1stup zahale\u010d\u016f stoj\u00edc\u00edch kolem vozu rychle vzrostl a n\u011bkte\u0159\u00ed z nich za\u010dali provol\u00e1vat hanbu Garnachovi. V\u00fdk\u0159iky \u201eHanba!“ jen vystup\u0148ovaly zlost, kterou Garnache je\u0161t\u011b za posledn\u00ed nitky dr\u017eel na uzd\u011b. Zapomn\u011bl na sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed i na sle\u010dnu \u010dekaj\u00edc\u00ed naho\u0159e v pokoji, zapomn\u011bl na Condillac a v jeho mysli z\u016fstala pouze zu\u0159ivost okam\u017eiku.<\/p>\n\n\n\n

Cizinec vstal a sna\u017eil se set\u0159\u00edt bl\u00e1to z tv\u00e1\u0159e i ze \u0161at\u016f. Jeho sluha i p\u0159\u00edtel mu p\u0159isp\u011bchali na pomoc, ale odstr\u010dil je a p\u0159istoupil ke Garnachovi se \u0161klebem a s o\u010dima bl\u00fdskaj\u00edc\u00edma zu\u0159ivost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201eSnad,“ \u0159ekl ciz\u00edm p\u0159\u00edzvukem, nyn\u00ed nasycen\u00fdm p\u0159ehnan\u011b hledanou zdvo\u0159ilost\u00ed, \u201esnad by se p\u00e1n cht\u011bl op\u011bt omluvit?“<\/p>\n\n\n\n

\u201ePane, vy jste \u0161\u00edlen\u00fd!\u201c vm\u00edsil se mezi n\u011b Gaubert. \u201eJste cizinec, monsieur, jak pozoruji \u2013\u2060 jinak byste\u2026“<\/p>\n\n\n\n

Ale Garnache ho klidn\u011b odstr\u010dil: \u201eJste velmi laskav, monsieur Gaubert,\u201c a jeho ledov\u011b klidn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed neprozrazovalo nic z divoce v\u0159\u00edc\u00edho nitra. Obr\u00e1til se k cizinci a napodobil jeho sardonick\u00e9 vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed:<\/p>\n\n\n\n

\u201eMysl\u00edm, pane, \u017ee bez v\u00e1s bude na sv\u011bt\u011b v\u00edce m\u00edru. Tato \u00favaha mi br\u00e1n\u00ed v\u00e1m vyslovit omluvu. Ale p\u0159esto, vyslov\u00edte-li, monsieur, sv\u00e9 politov\u00e1n\u00ed nad t\u00edm, \u017ee s takov\u00fdm nedostatkem slu\u0161n\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed se sna\u017eil si p\u0159ivlastnit m\u016fj v\u016fz\u2026“<\/p>\n\n\n\n

\u201eDost!“ vpadl mu do \u0159e\u010di cizinec. \u201eMa\u0159\u00edme \u010das a m\u00e1m dlouhou cestu p\u0159ed sebou. Courthone,\u201c obr\u00e1til se ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli, \u201emohl bys mi zm\u011b\u0159it d\u00e9lku me\u010de tohoto p\u00e1na. Moje jm\u00e9no\u2026\u201c a po oto\u010den\u00ed se ke Garnachovi dodal, \u201eje Sanguinetti!\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eNa mou du\u0161i,\u201c pravil Garnache, \u201eto se hod\u00ed k va\u0161emu krve\u017e\u00edzniv\u00e9mu duchu!“<\/p>\n\n\n\n

\u201eA asi se to bude tak\u00e9 dob\u0159e hodit k jeho nyn\u011bj\u0161\u00ed situaci,\u201c dodal Gaubert. \u201eMonsieur de Garnache, nem\u00e1te-li zde p\u0159\u00edtele, kter\u00fd by vyjedn\u00e1val za v\u00e1s, prok\u00e1\u017eete mi velkou \u010dest\u2026“ a uklonil se.<\/p>\n\n\n\n

\u201eAle zajist\u00e9, pane. Potkal jsem v\u00e1s ve velmi p\u0159\u00edhodn\u00e9 chv\u00edli. Mus\u00edte b\u00fdt \u0161lechticem, jestli\u017ee nav\u0161t\u011bvujete Burgundsk\u00fd pal\u00e1c. D\u011bkuji v\u00e1m.“<\/p>\n\n\n\n

Gaubert poode\u0161el, aby vyjedn\u00e1val s Courthonem. Sanguinetti st\u00e1l opod\u00e1l, choval se nadut\u011b a ura\u017een\u011b a jeho o\u010di bloudily pohrdav\u011b v \u0159ad\u00e1ch div\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed ji\u017e tvo\u0159ili dav. Okna vedouc\u00ed na ulici se otev\u00edrala a v nich se objevovaly hlavy. Na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b mohl de Garnache spat\u0159it rozb\u0159edlou tv\u00e1\u0159 Tressana.<\/p>\n\n\n\n

Rabecq se p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke sv\u00e9mu p\u00e1novi a za\u0161eptal: \u201eDejte pozor, monsieur, aby to nebyla na v\u00e1s nal\u00ed\u010den\u00e1 past.“<\/p>\n\n\n\n

Garnache se zarazil a vyst\u0159\u00edzliv\u011bl. P\u0159ipomn\u011bly se mu jeho vlastn\u00ed v\u010derej\u0161\u00ed obavy. Ale za\u0161el ji\u017e p\u0159\u00edli\u0161 daleko, ne\u017e aby se z toho mohl vyvl\u00e9knout. Nicm\u00e9n\u011b mohl alespo\u0148 db\u00e1t toho, aby nebyl odveden z bl\u00edzkosti sle\u010dny.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159istoupil ke Courthonovi a ke Gaubertovi s po\u017eadavkem, aby se souboj odbyl bu\u010f v hostinci nebo na dvo\u0159e. Ale jak to hostinsk\u00fd usly\u0161el, hned k\u0159i\u010del, \u017ee to nem\u016f\u017ee dovolit. Mus\u00ed myslet na bez\u00fahonnost sv\u00e9ho podniku. Po jeho slovech byl Garnache ji\u017e na pozoru a navrhl, aby se souboj odlo\u017eil na pozd\u011bji.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMonsieur Courthon,“ pravil a c\u00edtil vlnu studu, kter\u00fd se mu rum\u011bncem vlil do tv\u00e1\u0159\u00ed, \u201eje zde cosi, co mi p\u016fsob\u00ed jist\u00e9 obt\u00ed\u017ee, pro n\u011b\u017e bych se nerad s va\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem utkal te\u010f.“<\/p>\n\n\n\n

Courthon si ho zm\u011b\u0159il, jako by byl jen drz\u00fdm sluhou, a s v\u00fdrazem naprost\u00e9ho pohrd\u00e1n\u00ed se zeptal:<\/p>\n\n\n\n

\u201eA co by to bylo \u2013\u2060 he?“<\/p>\n\n\n\n

Z davu, t\u00edsn\u00edc\u00edho se kolem vozu, se ozval sm\u00edch, a i pan Gaubert t\u00e1zav\u011b vzhl\u00e9dl:<\/p>\n\n\n\n

\u201eOpravdu, pane? Kdybych v\u00e1s neznal a nev\u011bd\u011bl, \u017ee jste monsieur de Garnache, tak\u2026“<\/p>\n\n\n\n

Ale ryt\u00ed\u0159 ne\u010dekal a\u017e dopov\u00ed, vyk\u0159ikl: \u201eZp\u00e1tky \u2013\u2060 zp\u00e1tky!“ str\u010dil napravo i nalevo do tla\u010d\u00edc\u00edho se houfu \u0161kleb\u00edc\u00edch se div\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159ed n\u00edm ustupovali.<\/p>\n\n\n\n

Obr\u00e1til se ke Courthonovi. \u201ePane Courthone, d\u016fvod, pro\u010d se te\u010f nechci b\u00edt, je tento: Jsem v Grenoblu ve st\u00e1tn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti s posl\u00e1n\u00edm kr\u00e1lovny a neslu\u0161\u00ed se, abych si p\u0159itom vy\u0159izoval sv\u00e9 soukrom\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti.“<\/p>\n\n\n\n

Courthon svra\u0161til \u010delo a chladn\u011b odv\u011btil: \u201eNa to jste si m\u011bl vzpomenout, ne\u017e jste s panem Sanguinettim sm\u00fdkl do bl\u00e1ta.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eOmluv\u00edm se mu za tento \u010din,\u201c sliboval Garnache, polykaje t\u011b\u017ece pon\u00ed\u017een\u00ed, \u201ea bude-li p\u0159esto trvat na souboji, mohli bychom jej uskute\u010dnit, \u0159ekn\u011bme, za m\u011bs\u00edc.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eNemohu p\u0159ipustit\u2026“ za\u010dal Courthon p\u0159\u00edsn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u201eProk\u00e1\u017eete mi laskavost a ozn\u00e1m\u00edte sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli to, co jsem \u0159ekl?\u201c nal\u00e9hal Garnache.<\/p>\n\n\n\n

Courthon pokr\u010dil rameny a poode\u0161el, aby se s Sanguinettim poradil.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTak!\u201c zazn\u011bl hlas Sanguinettiho, dost hlasit\u00fd, aby ho v\u0161ichni sly\u0161eli, \u201etak j\u00e1 ho tedy za tu jeho drzost zpr\u00e1sk\u00e1m.\u201c A poru\u010dil ko\u010d\u00edmu vozu, aby mu podal bi\u010d.<\/p>\n\n\n\n

Po t\u00e9to nov\u00e9 ur\u00e1\u017ece jako by se Garnach\u016fv mozek ocitl v jednom ohni. Jeho rozhodnut\u00ed zachovat si chladnou hlavu se v tom \u017e\u00e1ru prom\u011bnilo v popel.<\/p>\n\n\n\n

Hlasem nem\u00e9n\u011b d\u011bsiv\u00fdm, ne\u017e bylo nyn\u00ed jeho vzez\u0159en\u00ed, \u0159val: \u201eKdy\u017e se mnou Sanguinetti takhle mluv\u00ed, pod\u0159e\u017eu mu hrdlo t\u0159eba hned a kde bude cht\u00edt.“<\/p>\n\n\n\n

Dohodli se, \u017ee odejdou na Champs-aux-Capucins, kter\u00e9 le\u017eelo asi p\u016fl m\u00edle za franti\u0161k\u00e1nsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem.<\/p>\n\n\n\n

Vyrazili okam\u017eit\u011b. Prvn\u00ed \u0161el Sanguinetti a Courthon, za n\u00edm Garnache s Gaubertem a za nimi se t\u00e1hl obrovsk\u00fd dav zv\u011bdavc\u016f. Na souboj se p\u0159i\u0161la pod\u00edvat nejm\u00e9n\u011b polovina Grenoblu.<\/p>\n\n\n\n

Garnachovi se vr\u00e1til op\u011bt d\u00edl jeho rozvahy a div\u00e1ci, jdouc\u00ed za n\u00edm, mu dodali odvahu. I kdyby tito p\u00e1nov\u00e9 byli v\u0161ichni z Condillacu, p\u0159ed tolika div\u00e1ky by se st\u011b\u017e\u00ed odv\u00e1\u017eili hr\u00e1t hru podvodn\u011b. Byl tak\u00e9 natolik opatrn\u00fd, \u017ee nechal Rabecqa v hostinci a ser\u017eantovi dal p\u0159\u00edsn\u00fd rozkaz, \u017ee za \u017e\u00e1dnou cenu nesm\u00ed opustit sv\u00e1 m\u00edsta.<\/p>\n\n\n\n

Po t\u011bchto opat\u0159en\u00edch byl u\u017e Garnache uklidn\u011bn\u00fd a naprosto nevzru\u0161en\u00fd. Kone\u010dn\u011b do\u0161li na m\u00edsto. Byla to p\u011bkn\u00e1 travnat\u00e1 rovinka obklopen\u00e1 b\u0159\u00edzami, u kter\u00fdch se zastavili. Dav se rozestavil na kraj\u00edch palouku, duelanti vy\u0161li doprost\u0159ed a jali se p\u0159ipravovat k boji. Odlo\u017eili pl\u00e1\u0161t\u011b a kab\u00e1tce a Sanguinetti si nav\u00edc zul sv\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 boty. Garnache pouze s\u0148al ostruhy ze sv\u00fdch bot. Toho si pov\u0161iml Sanguinetti a upozornil na to sekundanty. Nastala mal\u00e1 v\u00fdm\u011bna n\u00e1zor\u016f, po n\u00ed\u017e za Pa\u0159\u00ed\u017eanem p\u0159i\u0161el Gaubert a \u017e\u00e1dal ho, aby si tak\u00e9 zul boty, jak to u\u010dinil jeho soupe\u0159. Ale Garnache pot\u0159\u00e1sl hlavou: \u201eZem\u011b je nas\u00e1kl\u00e1 vodou.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, a pr\u00e1v\u011b proto, monsieur,\u201c nam\u00edtl Gaubert. \u201eVe sv\u00fdch bot\u00e1ch nebudete moci pevn\u011b st\u00e1t, vystavujete se nebezpe\u010d\u00ed uklouznut\u00ed p\u0159i ka\u017ed\u00e9m v\u00fdpadu.“<\/p>\n\n\n\n

Garnache odpov\u011bd\u011bl upjat\u011b: \u201ePane, odva\u017euji se tvrdit, \u017ee to je moje starost.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eAle to nen\u00ed pravda!\u201c zvolal Gaubert. \u201eBudete-li se vy b\u00edt ve sv\u00fdch bot\u00e1ch, mus\u00ed se v nich b\u00edt i druh\u00fd.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201ePod\u00edvejte se, monsieur Gaubert,“ \u0159ekl Garnache klidn\u011b. \u201eJ\u00e1 z\u016fstanu v bot\u00e1ch. Nech\u0165 pan Sanguinetti z toho vyt\u011b\u017e\u00ed v\u0161echny v\u00fdhody, kter\u00e9 v tom m\u00e1. Kdy\u017e j\u00e1 s t\u00edm jsem spokojen, tak tedy, ve jm\u00e9nu Bo\u017e\u00edm, dejme se do toho. Sp\u011bch\u00e1m!“<\/p>\n\n\n\n

Gaubert se uklonil na znamen\u00ed souhlasu, ale Sanguinetti, kter\u00fd hovor vyslechl, se obr\u00e1til a zaklel.<\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u0159is\u00e1mbohu, ne!\u201c prohl\u00e1sil. \u201eNepot\u0159ebuji takov\u00e9 v\u00fdhody. Courthone, bu\u010fte tak laskav a pomozte mi op\u011bt obout boty.“<\/p>\n\n\n\n

Cizinec se zvolna obouval a op\u011bt nastalo zdr\u017een\u00ed. Kone\u010dn\u011b si za\u010dali m\u011b\u0159it me\u010de. Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee rap\u00edr Sanguinettiho je o dva palce del\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTo je d\u00e9lka obvykl\u00e1 u me\u010d\u016f v It\u00e1lii,\u201c pokr\u010dil Sanguinetti rameny.<\/p>\n\n\n\n

\u201eKdyby si byl monsieur uv\u011bdomil, \u017ee zde nejsme v It\u00e1lii, byli bychom t\u00e9 po\u0161etil\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti snad z\u016fstali u\u0161et\u0159eni,\u201c poznamenal Garnache mrzut\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo m\u00e1m d\u011blat!\u201c zvolal Gaubert zmaten\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u201eBojujme,\u201c vyzval Garnache netrp\u011bliv\u011b a dodal: \u201eUd\u011blejme u\u017e konec t\u011bm p\u0159\u00edprav\u00e1m.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eV\u017edy\u0165 j\u00e1 p\u0159ece nemohu dovolit, abyste se vystavil me\u010di o dva palce del\u0161\u00edmu, ne\u017e je v\u00e1\u0161!\u201c k\u0159i\u010del Gaubert skoro rozzloben\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u201ePro\u010dpak ne, kdy\u017e jsem s t\u00edm srozum\u011bn?\u201c podivil se Garnache. \u201eZato m\u00e1m v\u011bt\u0161\u00ed dosah, a t\u00edm je nev\u00fdhoda vyrovn\u00e1na.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eVyrovn\u00e1na?\u201c \u0159ekl Gaubert. \u201eVa\u0161e del\u0161\u00ed ruka, to je v\u00fdhoda dan\u00e1 Bohem, a jeho del\u0161\u00ed me\u010d je v\u00fdhoda z\u00edskan\u00e1 u zbroj\u00ed\u0159e. Mysl\u00edte, \u017ee to je tot\u00e9\u017e?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eNech\u0165 si tedy vezme m\u016fj me\u010d a j\u00e1 si vezmu jeho, p\u0159eru\u0161il Ital spor. \u201eJ\u00e1 tak\u00e9 sp\u011bch\u00e1m,“ dodal s d\u00e1vkou z\u0159ejm\u00e9 netrp\u011blivosti.<\/p>\n\n\n\n

\u201eSp\u011bch\u00e1te do z\u00e1hrob\u00ed,“ odsekl Gaubert.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMonsieur, to nen\u00ed slu\u0161n\u00e9,\u201c pok\u00e1ral ho Courthon.<\/p>\n\n\n\n

\u201eZp\u016fsob\u016fm mne m\u016f\u017eete u\u010dit a\u017e my zk\u0159\u00ed\u017e\u00edme \u010depele,“ vy\u0161t\u011bkl Gaubert.<\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u00e1nov\u00e9, p\u00e1nov\u00e9!\u201c uklid\u0148oval je Garnache, \u201em\u00e1me snad zab\u00edjet \u010das slovy? Pane Gaubert, tam stoj\u00ed n\u011bkolik p\u00e1n\u016f s me\u010di po boku, nepochybuji, \u017ee mezi nimi najdete jednoho, jeho\u017e me\u010d je stejn\u011b dlouh\u00fd jako m\u016fj a snad bude jeho vlastn\u00edk ochotn\u00fd jej panu Sanguinettimu p\u016fj\u010dit.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTo je slu\u017eba, kterou mi m\u016fj p\u0159\u00edtel m\u016f\u017ee prok\u00e1zat,\u201c vm\u00edsil se do \u0159e\u010di Sanguinetti. Courthon ode\u0161el a vr\u00e1til se hned nato s vyp\u016fj\u010denou zbran\u00ed, jej\u00ed\u017e d\u00e9lka vyhov\u011bla po\u017eadavk\u016fm.<\/p>\n\n\n\n

Kone\u010dn\u011b se zd\u00e1lo, \u017ee souboj m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt. Ale Garnache se m\u00fdlil, doufal-li, \u017ee se tak stane. Nyn\u00ed toti\u017e vznikla h\u00e1dka mezi Gaubertem a Courthonem, kte\u0159\u00ed se nemohli shodnout ve volb\u011b m\u00edsta. Tr\u00e1vn\u00edk byl promo\u010den\u00fd a kluzk\u00fd a a\u010dkoli chodili z m\u00edsta na m\u00edsto, zkou\u0161eli p\u016fdu, nemohli nikde naj\u00edt plochu s podm\u00ednkami dostate\u010dn\u011b dobr\u00fdmi, aby se na n\u00ed mohli shodnout.<\/p>\n\n\n\n

Garnache, udiven t\u011bmi neust\u00e1l\u00fdmi odklady, jim vytkl malichernost jejich po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u00e1te pravdu, monsieur,\u201c \u0159ekl Courthon, ale v\u00e1\u0161 sekundant je p\u0159\u00edli\u0161 vyb\u00edrav\u00fd. Kdybyste se cht\u011bl zout, zjednodu\u0161il byste ten probl\u00e9m.“<\/p>\n\n\n\n

\u201ePod\u00edvejte se, p\u00e1nov\u00e9,\u201c \u0159ekl Garnache rozhodn\u011b, \u201ebu\u010f budeme m\u00edt souboj tady a te\u010f, nebo v\u016fbec ne. \u0158ekl jsem v\u00e1m, \u017ee sp\u011bch\u00e1m.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u00e1m t\u00fd\u017e n\u00e1zor jako monsieur,\u201c protahoval slova Sanguinetti.<\/p>\n\n\n\n

\u201ePosly\u0161te, pane!“ zvolal Courthon, obraceje se ke Gaubertovi, \u201ed\u00e9le u\u017e nem\u016f\u017eete pokra\u010dovat v n\u00e1mitk\u00e1ch.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo\u017e o to, jsou-li v\u0161ichni spokojeni, jsem tak\u00e9 j\u00e1,“ souhlasil Gaubert a pokr\u010dil rameny. \u201eSna\u017eil jsem se ud\u011blat pro sv\u00e9ho duelanta v\u0161e, co jsem mohl. Ale tak jak v\u011bci jsou, myji si ruce, proto\u017ee nejsem odpov\u011bdn\u00fd za to, co se stane. Tak p\u00e1nov\u00e9, m\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt.“<\/p>\n\n\n\n

Rozestavili se a Pa\u0159\u00ed\u017ean ji\u017e st\u00e1l ve st\u0159ehu p\u0159ipraven odrazit prvn\u00ed \u00fatok Sanguinettiho. V\u00fdsm\u011bch a \u0161um vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z neust\u00e1le rostouc\u00edho davu utichl, kdy\u017e kone\u010dn\u011b zazvonily zbran\u011b. A sotva za\u010dali, ozvalo se hlasit\u00e9 vol\u00e1n\u00ed:<\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u0159esta\u0148, Sanguinetti! Po\u010dkej!“<\/p>\n\n\n\n

Velk\u00fd mu\u017e \u0161irok\u00fdch ramen, od\u011bn\u00fd v homespunov\u00fdch \u0161atech a s kloboukem bez per, si hrub\u011b razil cestu davem a vpadl na palouk mezi b\u0159\u00edzami. Bojuj\u00edc\u00ed ustali a mu\u017e, zrudl\u00fd a bez dechu, sp\u011bchal k Sanguinettimu.<\/p>\n\n\n\n

\u201eVertudieu! (v\u00fdk\u0159ik rozho\u0159\u010den\u00ed, z\u202f’par la vertu de Dieu‘)\u202f Sanguinetti,\u201c klel zpola pohn\u011bvan\u011b, zpola \u017eertovn\u011b. \u201eTomuhle ty \u0159\u00edk\u00e1\u0161 p\u0159\u00e1telstv\u00ed?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eFran\u00e7oisi,\u201c odpov\u011bd\u011bl cizinec, \u201ep\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161 velmi nevhod.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eA to je tv\u016fj cel\u00fd pozdrav?“<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se na n\u011bho Garnache pozorn\u011bji zad\u00edval, poznal v n\u011bm jednoho z mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed v\u010dera sed\u011bli se Sanguinettim u stolu.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNevid\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m souboj?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, a pr\u00e1v\u011b pro to se zlob\u00edm. Ty m\u00e1\u0161 souboj a j\u00e1 bych se nem\u011bl z\u00fa\u010dastnit?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eJedn\u00e1\u0161 se mnou jako se sluhou a j\u00e1 m\u00e1m pr\u00e1vo se c\u00edtit ura\u017een. Nu, jak se zd\u00e1, nep\u0159i\u0161el jsem je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b.“<\/p>\n\n\n\n

Garnache vid\u011bl, kam ten chlap\u00edk m\u00ed\u0159\u00ed, a necht\u011bl si nechat vnutit nov\u00fd odklad. Od chv\u00edle, kdy opustili hospodu, uplynulo ji\u017e v\u00edce ne\u017e p\u016fl hodiny. Vylo\u017eil jim, \u017ee se ho nazdr\u017eovali v\u00edce ne\u017e dost a \u017e\u00e1dal p\u0159\u00edchoz\u00edho, aby se postavil stranou a nechal je b\u00edt se.<\/p>\n\n\n\n

Av\u0161ak Fran\u00e7ois o tom necht\u011bl ani sly\u0161et.<\/p>\n\n\n\n

\u201eZap\u0159\u00edsah\u00e1m v\u00e1s, monsieur, neka\u017ete mi z\u00e1bavu,“ prosil Garnacha. \u201eM\u00e1m v hostinci p\u0159\u00edtele, kter\u00fd by mi nikdy neodpustil, kdybych svolil, aby zme\u0161kal takovou rann\u00ed pod\u00edvanou, jakou nab\u00edz\u00edte. Dovolte, abych pro n\u011bho do\u0161el.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eHle\u010fte, pane,“ odpov\u011bd\u011bl nakva\u0161en\u011b Garnache, \u201epro mne to nen\u00ed ani z\u00e1bava, ani hra. Tento souboj mi byl vnucen\u2026“<\/p>\n\n\n\n

\u201eZajist\u00e9, \u017ee ne, pane,\u201c p\u0159eru\u0161il ho Courthon sladce. \u201eZapom\u00edn\u00e1te, \u017ee jste pana Sanguinettiho hodil do bl\u00e1ta. To neznamen\u00e1, \u017ee v\u00e1m souboj byl vnucen.“<\/p>\n\n\n\n

Garnache si zlost\u00ed kousal rty do krve.<\/p>\n\n\n\n

\u201eH\u00e1dejte se, o co chcete,\u201c \u0159i\u010del Fran\u00e7ois sm\u00edchy, \u201eale p\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee odtud neodejdu, dokud taky nedostanu soupe\u0159e!“<\/p>\n\n\n\n

\u201eRad\u011bji zvolna, monsieur,\u201c bru\u010del Gaubert. \u201eNebude to trvat ani \u010dtvrt hodiny, a je\u0161t\u011b budeme m\u00edt na v\u0161echno \u010das.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eV\u00fdborn\u011b!\u201c k\u0159i\u010del ve sv\u00e9m zoufalstv\u00ed uboh\u00fd Garnache. \u201eJe\u0161t\u011b budeme m\u00edt na v\u0161echno spoustu \u010dasu! Ve jm\u00e9nu bo\u017e\u00edm, b\u011b\u017ete si pro sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a douf\u00e1m, \u017ee vy, on a v\u0161ichni, kdo je\u0161t\u011b p\u0159ijdou, budou v pln\u00e9 m\u00ed\u0159e uspokojeni bojem.“<\/p>\n\n\n\n

Gaubert ode\u0161el za svoj\u00ed poch\u016fzkou a dav za\u010dal op\u011bt mru\u010det, \u017ee se nic ned\u011bje.<\/p>\n\n\n\n

Minula \u010dtvrthodina a mu\u017e se st\u00e1le je\u0161t\u011b nevracel. Sanguinetti a jeho dva p\u0159\u00e1tel\u00e9 spolu hovo\u0159ili \u0161eptem. Opod\u00e1l p\u0159ech\u00e1zel Garnache sem a tam, aby se zah\u0159\u00e1l. P\u0159es ramena si op\u011bt p\u0159ehodil pl\u00e1\u0161\u0165, me\u010d zasunul pod pa\u017ei a proch\u00e1zel se s hlavou sklopenou v t\u00e9 nejhor\u0161\u00ed n\u00e1lad\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Tak to nem\u016f\u017ee pokra\u010dovat, mus\u00edm to ukon\u010dit, a to hned, pomyslel si. Na sklony a z\u00e1liby rv\u00e1\u010d\u016f u\u017e nehodlal br\u00e1t ohled. M\u00e1 na starosti kr\u00e1lovniny z\u00e1le\u017eitosti, kter\u00e9 kv\u016fli nim nebude odkl\u00e1dat. Obr\u00e1til se k Sanguinettimu po\u017e\u00e1dat ho, aby se s n\u00edm pustil do boje a na nic u\u017e ne\u010dekal.<\/p>\n\n\n\n

Tu n\u00e1hle se prodral davem oby\u010dejn\u011b od\u011bn\u00fd mu\u017e se \u0161pinavou tv\u00e1\u0159\u00ed a s rozcuchanou hlavou a bl\u00ed\u017eil se k Sanguinettimu a k jeho p\u0159\u00e1tel\u016fm. Garnache se zastavil. V chlap\u00edkovi poznal ko\u010d\u00edho z Auberge de France.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMonsieur Sanguinetti, m\u016fj p\u00e1n mne pos\u00edl\u00e1, abych se v\u00e1s zeptal, chcete-li je\u0161t\u011b ko\u010d\u00e1r, kter\u00fd jste si na dne\u0161n\u00ed r\u00e1no objednal. Stoj\u00ed ji\u017e hodinu p\u0159ed vraty Auberge de France a \u010dek\u00e1 na v\u00e1s.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eKde\u017ee stoj\u00ed?\u201c vyjel na n\u011bj Sanguinetti prudce.<\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u0159ed vraty Auberge de France.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eMor na v\u00e1s, vy hlup\u00e1ku!\u201c zvolal cizinec. \u201ePro\u010d stoj\u00ed tam, kdy\u017e jsem \u017e\u00e1dal, abyste mi ho poslali k Veau qui T\u00e9te?“<\/p>\n\n\n\n

\u201eNev\u00edm pane. Nev\u00edm nic ne\u017e to, co mi hospodsk\u00fd pov\u00eddal.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eMor na hospodsk\u00e9ho!\u201c klel Sanguinetti a v tom okam\u017eiku se jeho o\u010di smekly na Garnacha, kter\u00fd pozorn\u011b naslouchal. Sklopil zrak a ko\u010d\u00edmu poru\u010dil: \u201eChci ten a p\u016fjdu si hned pro n\u011bj. Vy\u0159i\u010fte to sv\u00e9mu p\u00e1novi.“<\/p>\n\n\n\n

Po t\u011bchto slovech se obr\u00e1til a popo\u0161el ke Garnachovi. Jeho d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed arogance zmizela a nyn\u00ed dal najevo nesm\u00edrnou zkrou\u0161enost.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMonsieur, co v\u00e1m m\u00e1m \u0159\u00edci?\u201c t\u00e1zal se pokorn\u00fdm hlasem. \u201eZd\u00e1 se, \u017ee to opravdu byl hlubok\u00fd omyl. V\u011b\u0159te mi, jsem nesm\u00edrn\u011b zarmoucen.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eU\u017e ani slova!\u201c zvolal Garnache s \u00falevou, \u017ee skon\u010d\u00ed se z\u00e1le\u017eitost\u00ed, kter\u00e1 hrozila st\u00e1t se nekone\u010dnou. \u201eDovolte, abych vyj\u00e1d\u0159il svou l\u00edtost nad t\u00edm, jak jsem s v\u00e1mi nalo\u017eil.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u0159ij\u00edm\u00e1m va\u0161e slova a obdivuji jejich velkomyslnost,\u201c odpov\u011bd\u011bl cizinec a sklopil dvorn\u011b hlavu.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTo va\u0161e zach\u00e1zen\u00ed se mnou, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m se, jsem si pro svou tvrdohlavost a pro sv\u016fj omyl zaslou\u017eil. Lituji, \u017ee jsem tyto p\u00e1ny p\u0159ipravil o z\u00e1bavu, kterou o\u010dek\u00e1vali, leda\u017ee byste jim prok\u00e1zal neoby\u010dejnou laskavost\u2026“<\/p>\n\n\n\n

Garnache ho b\u0159itce ujistil, \u017ee to nem\u00e1 v \u00famyslu, a sp\u011b\u0161n\u011b si obl\u00e9kl kab\u00e1tec. Nejrad\u011bji by toho chlapa zpr\u00e1skal, ale uv\u011bdomil si, \u017ee m\u00e1 na pr\u00e1ci mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci. Zastr\u010dil me\u010d do pochvy, vzal si pl\u00e1\u0161\u0165 a klobouk a porou\u010del se on\u011bm p\u00e1n\u016fm slovy trochu \u00fase\u010dn\u011bj\u0161\u00edmi, ne\u017e bylo zvykem. Odkvapil, jak jen rychle mohl, a za n\u00edm se oz\u00fdval k\u0159ik zklaman\u00e9ho davu. Aby byl u Veau qui T\u00e9te co nejd\u0159\u00edve, nade\u0161el si krat\u0161\u00ed cestou za kostelem a p\u0159es h\u0159bitov St. Fran\u00e7ois.<\/p>\n\n\n\n

Meisterkoch nakladatelstv\u00ed <\/a>Rom\u00e1ny (meisterkoch.eu)<\/a><\/p>\n\n\n\n

\"\"
Church of Saint Francis de Sales v Grenoble<\/figcaption><\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kapitola 7. POOTEV\u0158EN\u00c1 PAST Garnache str\u00e1vil v Grenoblu bezesnou noc. V\u011bt\u0161inu hodin st\u00e1l na str\u00e1\u017ei, nebo\u0165 krom\u011b jeho bd\u011blosti, nic nemohlo uklidnit obavy sle\u010dny de […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":42606,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-42604","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/42604","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=42604"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/42604\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/42606"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=42604"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=42604"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=42604"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}