II. ARISTOKRAT<\/p>\n\n\n\n
Tich\u00fd Gavrillac, vesnice vzd\u00e1len\u00e1 p\u016fl m\u00edle od hlavn\u00ed silnice vedouc\u00ed k m\u011bstu Rennes, le\u017eel v ohybu \u0159eky Meu. Chalupy byly rozesety po \u00fapat\u00ed n\u00edzk\u00e9ho kopce korunovan\u00e9ho rozlehl\u00fdm z\u00e1mkem. Vesni\u010dan\u00e9 platili poplatky sv\u00e9mu p\u00e1nu, des\u00e1tky c\u00edrkvi, dan\u011b kr\u00e1li, a t\u011b\u017eko bylo u\u017eivit se z toho m\u00e1la, co zbylo. A a\u010dkoli \u017eivot v Gavrillacu byl t\u011b\u017ek\u00fd, nebyl zdaleka tak zl\u00fd, jako v mnoha jin\u00fdch kraj\u00edch Francie, ba ani zpola tak hrozn\u00fd, jako byl osud poddan\u00fdch velkomo\u017en\u00e9ho p\u00e1na de La Tour d\u2019Azyr, jeho\u017e rozs\u00e1hl\u00e9 panstv\u00ed bylo od \u00fazem\u00ed vesnice Gavrillac odd\u011bleno tokem \u0159eky Meu.<\/p>\n\n\n\n
Z\u00e1mek d\u011bkoval za sv\u016fj vzne\u0161en\u00fd vzhled sp\u00ed\u0161e sv\u00e9 vysok\u00e9 poloze nad vesnic\u00ed ne\u017e vlastn\u00ed v\u00fdstavnosti. Byla to sice majest\u00e1tn\u00ed budova, ale om\u0161el\u00e1 t\u0159emi stolet\u00edmi sv\u00e9 existence, s dlouhou terasou, p\u011bknou balustr\u00e1dou a dv\u011bma \u010dtverhrann\u00fdmi v\u011b\u017eemi po stran\u00e1ch. M\u011bla dv\u011b poschod\u00ed, v ka\u017ed\u00e9m \u010dty\u0159i okna se d\u0159ev\u011bn\u00fdmi \u017ealuziemi. St\u00e1la v pozad\u00ed zahrady, nyn\u00ed hol\u00e9, ale v l\u00e9t\u011b rozko\u0161n\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Ouintin de Kercadiou, baron z Gavrillacu \u2013 titulov\u00e1n tak\u00e9 jako seigneur de Gavrillac \u2013 \u010dinil podobn\u011b om\u0161el\u00fd dojem jako jeho d\u016fm. Nikdy se nepokou\u0161el o sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed na dvo\u0159e, ani nevstoupil do vojska kr\u00e1lova. Zastupov\u00e1n\u00ed rodu v t\u011bchto vzne\u0161en\u00fdch kruz\u00edch ponechal na sv\u00e9m mlad\u0161\u00edm bratrovi \u00c9tiennovi. Od ml\u00e1d\u00ed se staral hlavn\u011b o sv\u00e9 lesy a pastviny. Lovil a vzd\u011bl\u00e1val sv\u00e1 pole \u0430 nevypadal o moc l\u00e9pe ne\u017e kter\u00fdkoli z jeho venkovsk\u00fdch pacht\u00fd\u0159\u016f. Nedbal na p\u0159epych, ani na ok\u00e1zalost p\u0159im\u011b\u0159enou sv\u00e9mu stavu nebo vkusu sv\u00e9 nete\u0159e Aliny de Kercadiou.<\/p>\n\n\n\n
Alina str\u00e1vila dva roky v ovzdu\u0161\u00ed dvora ve Versailles, pod ochranou str\u00fdce \u00c9tienna, a proto se velmi rozch\u00e1zela se str\u00fdcem Quintinem v n\u00e1zorech na to, co se slu\u0161\u00ed na \u0161lechtickou d\u016fstojnost. Toto jedin\u00e9 d\u00edt\u011b t\u0159et\u00edho Kercadioua ovl\u00e1dalo tyransky p\u00e1na z Gavrillacu, kter\u00fd j\u00ed byl otcem i matkou od t\u00e9 doby, kdy \u010dty\u0159let\u00e1 osi\u0159ela. P\u0159esto dosud nep\u0159emohla jeho tvrdohlavost v tomto ohledu, a\u010dkoli se o to nam\u00e1hala ji\u017e t\u0159i m\u011bs\u00edce, od doby sv\u00e9ho n\u00e1vratu z velk\u00e9ho sv\u011bta Versailles.<\/p>\n\n\n\n
Proch\u00e1zela se pr\u00e1v\u011b po terase, kdy\u017e zahl\u00e9dla p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho Andr\u00e9-Louise s panem de Vilmorin. B\u00edl\u00fd ko\u017eich chr\u00e1nil jej\u00ed \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo p\u0159ed mraziv\u00fdm vzduchem, b\u00edlou ko\u017ee\u0161inou lemovan\u00fd \u010depec m\u011bla na hlav\u011b upevn\u011bn bled\u011bmodrou slu\u017ekou, u lev\u00e9 tv\u00e1\u0159e j\u00ed zpod n\u011bj vyklouzla dlouh\u00e1 kade\u0159 sv\u011btl\u00fdch vlas\u016f. Znala Andr\u00e9-Louise i pana de Vilmorin u\u017e od d\u011btstv\u00ed, kdy si v\u0161ichni t\u0159i na z\u00e1mku hr\u00e1vali. Andr\u00e9-Louise naz\u00fdvala bratr\u00e1nkem vzhledem k jeho \u0161eptan\u00e9mu p\u0159\u00edbuzenstv\u00ed s jej\u00edm str\u00fdcem.<\/p>\n\n\n\n
Pokynula jim rukou na pozdrav, kdy\u017e se bl\u00ed\u017eili. Okouzluj\u00edc\u00ed a dob\u0159e si v\u011bdoma sv\u00e9 kr\u00e1sy, \u010dekala na n\u011b na konci terasy bl\u00edzko aleje, kterou p\u0159ich\u00e1zeli.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJdete-li nav\u0161t\u00edvit m\u00e9ho pana str\u00fdce, p\u0159i\u0161li jste nevhod, p\u00e1nov\u00e9,“ \u0159ekla jim vzru\u0161en\u00fdm hlasem. \u201eJe nal\u00e9hav\u011b \u2013 ach, tak nal\u00e9hav\u011b zam\u011bstn\u00e1n.“<\/p>\n\n\n\n
\u201ePo\u010dk\u00e1me, mademoiselle,“ \u0159ekl pan de Vilmorin a sklonil se galantn\u011b nad ru\u010dkou, kterou mu pod\u00e1vala. \u201eKdo by posp\u00edchal ke str\u00fdci, m\u016f\u017ee-li prodl\u00e9vat chv\u00edli s nete\u0159\u00ed!“<\/p>\n\n\n\n
\u201ePane abb\u00e9,“ vysm\u00edvala se mu, \u201ea\u017e budete vysv\u011bcen, zvol\u00edm si v\u00e1s za zpov\u011bdn\u00edka. Jste tak ochotn\u00fd, p\u0159\u00edjemn\u00fd a ohledupln\u00fd.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle ne zv\u011bdav\u00fd,“ \u0159ekl Andr\u00e9-Louis, \u201ena to jste nepomyslela.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eNev\u00edm, co t\u00edm mysl\u00edte, bratr\u00e1nku Andr\u00e9.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eNediv\u00edm se v\u00e1m,“ sm\u00e1l se Filip. \u201eTo p\u0159ece nikdo nikdy nepozn\u00e1, co on si mysl\u00ed.“ A tu jeho pohled padl na ko\u010d\u00e1r, kter\u00fd pomalu p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl k z\u00e1meck\u00e9 br\u00e1n\u011b. Takov\u00fd v\u016fz bylo mo\u017en\u00e9 spat\u0159it na ulic\u00edch velk\u00e9ho m\u011bsta, ale ne na venkov\u011b, nebo jen vz\u00e1cn\u011b. Byl to p\u00e1rem kon\u00ed ta\u017een\u00fd cabriolet, kr\u00e1sn\u011b zdoben\u00fd, z o\u0159echov\u00e9ho d\u0159eva. Na dve\u0159\u00edch m\u011bl jemn\u011b namalovan\u00e9 past\u00fd\u0159sk\u00e9 sc\u00e9ny a jeho lakovan\u00fd povrch se leskl jako sklo. Stup\u00e1tko vzadu pro lokaje bylo pr\u00e1zdn\u00e9, lokaj kr\u00e1\u010del vedle vozu a m\u011bl na sob\u011b modrozlatou livrej mark\u00fdze de La Tour d\u2019Azyr.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTak!“ vzk\u0159ikl Filip. \u201eTedy pan d\u2019Azyr je na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u va\u0161eho str\u00fdce?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAno, pane,“ \u0159ekla a v hlase i v o\u010d\u00edch m\u011bla cel\u00fd sv\u011bt tajemstv\u00ed, \u010deho\u017e si v\u0161ak Filip nev\u0161iml.<\/p>\n\n\n\n
\u201eAh, pardon,“ uklonil se hluboce a smekl klobouk. \u201eServiteur (slu\u017eebn\u00edk), mademoiselle.“ Obr\u00e1til se a sp\u011b\u0161n\u011b odch\u00e1zel k domu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eM\u00e1m j\u00edt s tebou, Filipe?“ volal za n\u00edm Andr\u00e9-Louis.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNebylo by galantn\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee by se ti cht\u011blo odej\u00edt,“ oto\u010dil se de Vilmorin a pohl\u00e9dl na sle\u010dnu. Pak r\u00e1zoval d\u00e1l ke vchodu do z\u00e1mku. <\/p>\n\n\n\n
D\u00edvka se trylkovit\u011b zasm\u00e1la a zeptala se: \u201eKam tolik posp\u00edch\u00e1?“<\/p>\n\n\n\n
\u201ePromluvit si s va\u0161\u00edm str\u00fdcem a tak\u00e9 trochu s panem de La Tour d\u2019Azyr.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle to nelze. Oni ho nep\u0159ijmou. Ne\u0159ekla jsem, \u017ee jsou velmi d\u016fv\u011brn\u011b zam\u011bstn\u00e1ni? Nejste zv\u011bdav pro\u010d, Andr\u00e9?“ Skr\u00fdvalo se v n\u00ed n\u011bco tajn\u016fstk\u00e1\u0159sk\u00e9ho a n\u011bco jako potla\u010dovan\u00e9 nad\u0161en\u00ed i veselost.<\/p>\n\n\n\n
\u201ePro\u010d bych se ptal, kdy\u017e ho\u0159\u00edte touhou mi to pov\u011bd\u011bt?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eBudete-li u\u0161t\u011bpa\u010dn\u00fd, ne\u0159eknu v\u00e1m nic, i kdybyste prosil. Ale p\u0159ece, ano, \u0159eknu! J\u00e1 v\u00e1m uk\u00e1\u017eu, abyste se ke mn\u011b choval s \u00factou, kter\u00e1 mi n\u00e1le\u017e\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eDouf\u00e1m, \u017ee ji v\u017edycky osv\u011bd\u010d\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eT\u00edm sp\u00ed\u0161e, kdy\u017e v\u00e1m \u0159eknu, \u017ee je t\u011bsn\u00e1 souvislost mezi mnou a n\u00e1v\u0161t\u011bvou pana de La Tour d\u2019Azyr. D\u016fvodem jeho n\u00e1v\u0161t\u011bvy jsem j\u00e1,“ vzty\u010dila hrd\u011b hlavu a pohl\u00ed\u017eela na n\u011bho jisk\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima a s \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo nevy\u0159\u010den\u00e9, je\u017e z\u0159ejm\u011b nazna\u010dujete, m\u016f\u017ee b\u00fdt jasn\u00e9. Ale j\u00e1 jsem hlup\u00e1k, chcete-li, pro mne to jasn\u00e9 nen\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle vy hlup\u00e1\u010dku, p\u0159i\u0161el po\u017e\u00e1dat o mou ruku.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eProboha!“ vyk\u0159ikl Andr\u00e9-Louis a s \u00falekem na ni z\u00edral.<\/p>\n\n\n\n
Poodstoupila od n\u011bho a zamra\u010dila se. \u201eP\u0159ekvapuje v\u00e1s to?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eHnus\u00ed se mi to,“ \u0159ekl hrub\u011b. \u201eSkute\u010dn\u011b. Nemohu tomu uv\u011b\u0159it.“<\/p>\n\n\n\n
Na okam\u017eik p\u0159emohla svou mrzutost. \u201eMluv\u00edm zcela v\u00e1\u017en\u011b, pane. M\u016fj str\u00fdc dostal dnes r\u00e1no form\u00e1ln\u00ed dopis od pana de La Tour d\u2019Azyr, j\u00edm\u017e ohl\u00e1sil tuto n\u00e1v\u0161t\u011bvu a jej\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinu. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee n\u00e1s to nep\u0159ekvapilo\u2026“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAh, rozum\u00edm!“ zvolal Andr\u00e9-Louis, pon\u011bkud pot\u011b\u0161en. \u201eCh\u00e1pu. Na chv\u00edli jsem se ji\u017e skoro ob\u00e1val\u2026“ Umlkl, pohl\u00e9dl na ni a pokr\u010dil ramena.<\/p>\n\n\n\n
\u201ePro\u010d jste nedomluvil? Ob\u00e1v\u00e1te se, \u017ee jsem byla nadarmo ve Versailles? \u017de dovol\u00edm, aby se mi n\u011bkdo dvo\u0159il jako n\u011bjak\u00e9 venkovsk\u00e9 holce. To je o\u0161kliv\u00e9 od v\u00e1s. On se o mne uch\u00e1z\u00ed n\u00e1le\u017eit\u00fdm zp\u016fsobem u m\u00e9ho str\u00fdce.“<\/p>\n\n\n\n
\u201ePodle zp\u016fsob\u016f versaillesk\u00fdch sta\u010d\u00ed \u00fapln\u011b souhlas va\u0161eho str\u00fdce?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eA co jin\u00e9ho?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe\u0161t\u011b je tu v\u00e1\u0161 souhlas.“<\/p>\n\n\n\n
Usm\u00e1la se. \u201eJsem poslu\u0161nou nete\u0159\u00ed sv\u00e9ho str\u00fdce, kdy\u017e se mi to l\u00edb\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eA bude se v\u00e1m l\u00edbit ta poslu\u0161nost, kdy\u017e v\u00e1\u0161 str\u00fdc p\u0159ijme tu obludnou nab\u00eddku?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eObludnou?“ zarazila se. \u201eA pro\u010d obludnou?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eZ mnoha d\u016fvod\u016f,“ odpov\u011b\u010f\u011bl popuzen\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201e\u0158ekn\u011bte mi aspo\u0148 jeden,“ vyzvala ho.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe dvakr\u00e1t star\u0161\u00ed ne\u017e vy.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAni ne,“ \u0159ekla.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe mu p\u0159inejmen\u0161\u00edm p\u011bta\u010dty\u0159icet.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle nezd\u00e1 se star\u0161\u00ed ne\u017e t\u0159icet. Je velmi hezk\u00fd \u2013 to jist\u011b p\u0159ipust\u00edte, a nepop\u0159ete, \u017ee je velmi bohat\u00fd a velmi mocn\u00fd. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161lechtic v Bretani. U\u010din\u00ed mne velkou d\u00e1mou.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eB\u016fh v\u00e1s j\u00ed u\u010dinil, Alino.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eVid\u00edte, te\u010f mluv\u00edte l\u00e9pe. N\u011bkdy dovedete b\u00fdt t\u00e9m\u011b\u0159 zdvo\u0159il\u00fd.“ Vykro\u010dila pod\u00e9l terasy a Andr\u00e9-Louis ji n\u00e1sledoval.<\/p>\n\n\n\n
\u201eDovedu v\u00edc ne\u017e to, kdy\u017e v\u00e1m \u0159eknu d\u016fvod, pro kter\u00fd byste nem\u011bla dovolit tomu netvorovi po\u0161pinit tu kr\u00e1snou bytost, kterou B\u016fh stvo\u0159il.“<\/p>\n\n\n\n
Zamra\u010dila se a st\u00e1hla rty. \u201eMluv\u00edte o m\u00e9m budouc\u00edm man\u017eelovi,“ vytkla mu.<\/p>\n\n\n\n
I on sev\u0159el rty a zbledl.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe tedy rozhodnuto? V\u00e1\u0161 str\u00fdc souhlas\u00ed? M\u00e1te b\u00fdt takto prod\u00e1na? Bez l\u00e1sky, v otroctv\u00ed \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho nezn\u00e1te? Snil jsem o lep\u0161\u00edm osudu pro v\u00e1s, Alino.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eLep\u0161\u00edm ne\u017e b\u00fdt mark\u00fdzou de La Tour d\u2019Azyr?“<\/p>\n\n\n\n
Trhl sebou rozho\u0159\u010den\u011b. \u201eCopak mu\u017ei a \u017eeny nejsou nic v\u00edc ne\u017e jm\u00e9na? Jsou jejich du\u0161e bez ceny? Nen\u00ed jin\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed, jin\u00e9 radosti v \u017eivot\u011b, ne\u017e usilovat o bohatstv\u00ed a rozko\u0161 a pr\u00e1zdn\u00e9, nadut\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed tituly? A j\u00e1 si v\u00e1s tolik v\u00e1\u017eil, Alino. Jste tak srde\u010dn\u011b vesel\u00e1, tak rozumn\u00e1, myslel jsem, \u017ee jste i dost proz\u00edrav\u00e1, abyste se nedala oklamat povrchnost\u00ed a p\u0159etv\u00e1\u0159kou a abyste \u017e\u00e1dala pro sebe opravdov\u00fd a kr\u00e1sn\u00fd \u017eivot. A vy chcete prodat t\u011blo i du\u0161i mark\u00fdzi de La Tour d\u2019Azyr.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJste neslu\u0161n\u00fd,“ mra\u010dila se, ale o\u010di se j\u00ed sm\u00e1ly. \u201eA mysl\u00edte si hned kdov\u00ed co. M\u016fj str\u00fdc d\u00e1 sv\u016fj souhlas, jen kdy\u017e mu to dovol\u00edm. Se str\u00fd\u010dkem si rozum\u00edme. Mne tak snadno neprod\u00e1!“<\/p>\n\n\n\n
D\u00edval se na ni up\u0159en\u011b, nyn\u00ed rozz\u00e1\u0159en\u00fdma o\u010dima, a do tv\u00e1\u0159\u00ed se mu vkr\u00e1dala \u010derve\u0148.<\/p>\n\n\n\n
\u201eMu\u010dila jste mne pro svou z\u00e1bavu,“ vyk\u0159ikl. \u201eAle nevad\u00ed, t\u00edm jste m\u011b zas upokojila. Odpou\u0161t\u00edm v\u00e1m.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eU\u017e zas se ukvapujete, bratr\u00e1nku Andr\u00e9. Dala jsem str\u00fdci souhlas k tomu, aby dovolil panu mark\u00fdzi dvo\u0159it se mi. L\u00edb\u00ed se mi. Lichot\u00ed mi, \u017ee tak vzne\u0161en\u00fd \u0161lechtic si vyhl\u00e9dnul zrovna mne. Mysl\u00edm, \u017ee je to docela z\u00e1vid\u011bn\u00edhodn\u00fd osud sd\u00edlet jeho vzne\u0161en\u00e9 postaven\u00ed. Pan mark\u00fdz nevypad\u00e1 jako hlup\u00e1k. Bylo by zaj\u00edmav\u00e9, kdyby se mi dvo\u0159il. Bylo by je\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, kdybych si ho vzala, a j\u00e1 mysl\u00edm, kdy\u017e se v\u0161ecko uv\u00e1\u017e\u00ed, \u017ee asi \u2013 \u017ee to asi ud\u011bl\u00e1m.“<\/p>\n\n\n\n
Z\u00edral na ni, na tu sladkou, d\u011btsky vzdorovitou tv\u00e1\u0159, lemovanou b\u00edlou ko\u017ee\u0161inkou. Z jeho vlastn\u00ed tv\u00e1\u0159e jako by vyprchal v\u0161echen \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n
\u201eB\u016fh v\u00e1m pom\u00e1hej, Alino!“ zast\u00e9nal.<\/p>\n\n\n\n
Zadupala no\u017ekou. \u201eNechov\u00e1te se slu\u0161n\u011b, pane.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJen se za v\u00e1s modl\u00edm, Alino. To p\u0159ece nen\u00ed neslu\u0161nost. Pot\u0159ebujete, abych se za v\u00e1s modlil.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJste nesnesiteln\u00fd!“ zamra\u010dila se.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo proto, \u017ee trp\u00edm, Alino, sest\u0159enko, rozmyslete si to dob\u0159e. Pomyslete na skute\u010dn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 zaprod\u00e1te za klamn\u00fd p\u0159epych, na opravdov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 nikdy nepozn\u00e1te, proto\u017ee ten fale\u0161n\u00fd lesk v\u00e1m zma\u0159\u00ed cestu k n\u011bmu. A\u017e se v\u00e1m d\u2019Azyr bude dvo\u0159it, prohl\u00e9dn\u011bte si ho dob\u0159e, toho netvora, a pora\u010fte se se sv\u00fdmi jemn\u00fdmi instinkty a citem. Uv\u011bdomte si, \u017ee…“<\/p>\n\n\n\n
\u201eUv\u011bdomuji si, pane, \u017ee h\u0159e\u0161\u00edte na moji vl\u00eddnost, kterou jsem v\u00e1m v\u017edy prokazovala. Zneu\u017e\u00edv\u00e1te trp\u011blivost, se kterou v\u00e1s sn\u00e1\u0161\u00edm. Kdo jste? Kdo jste vy, jen\u017e se drze opova\u017euje mluvit se mnou t\u00edmto t\u00f3nem?“<\/p>\n\n\n\n
Uklonil se, okam\u017eit\u011b vzal na sebe sv\u00e9 star\u00e9 zdr\u017eenliv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a posm\u011b\u0161n\u00fd zp\u016fsob \u0159e\u010di.<\/p>\n\n\n\n
\u201eGratuluji v\u00e1m, sle\u010dno, \u017ee se tak rychle za\u010d\u00edn\u00e1te p\u0159izp\u016fsobovat velk\u00e9 roli, kterou budete hr\u00e1t.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eP\u0159izp\u016fsobte se tak\u00e9, pane,“ odv\u011btila mu hn\u011bviv\u011b a obr\u00e1tila se k n\u011bmu z\u00e1dy.<\/p>\n\n\n\n
\u201eBudu jen prachem, na kter\u00fd \u0161l\u00e1pne vzne\u0161en\u00e1 no\u017eka pan\u00ed mark\u00fdzy. Jist\u011b si pro budoucnost zapamatuji, kde je m\u00e9 m\u00edsto.“<\/p>\n\n\n\n
Tato v\u011bta ji zarazila. Oto\u010dila k n\u011bmu hlavu a on zpozoroval, \u017ee se jej\u00ed o\u010di podivn\u011b lesknou. Jeho u\u0161t\u011bpa\u010dnost okam\u017eit\u011b utonula v l\u00edtosti.<\/p>\n\n\n\n
\u201eBo\u017ee, jak\u00fd jsem to hrubec, Alino,“ zvolal a \u0161el k n\u00ed. \u201eOdpus\u0165te mi.“<\/p>\n\n\n\n
U\u017e se k n\u011bmu obracela, aby ho po\u017e\u00e1dala o odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Ale jeho zkrou\u0161enost ji od toho odradila. \u201eVynasna\u017e\u00edm se,“ \u0159ekla, \u201ekdy\u017e mne nebudete znovu ur\u00e1\u017eet.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eBudu,“ odporoval. \u201eBudu bojovat, abych v\u00e1s zachr\u00e1nil p\u0159ed v\u00e1mi samotnou, a\u0165 u\u017e mi odpust\u00edte, nebo ne.“<\/p>\n\n\n\n
Zat\u00edmco proti sob\u011b st\u00e1li, bez dechu, trochu vzdorovit\u011b, ostatn\u00ed spole\u010dnost vy\u0161la ze z\u00e1mku. Prvn\u00ed kr\u00e1\u010del mark\u00fdz de La Tour d’Azyr, hrab\u011b ze Solzu, ryt\u00ed\u0159 \u0159\u00e1du svat\u00e9ho Ducha (nejvy\u0161\u0161\u00ed francouzsk\u00e9 vyznamen\u00e1n\u00ed) a brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy. Byl to vysok\u00fd, elegantn\u00ed mu\u017e, vojensk\u00e9ho dr\u017een\u00ed t\u011bla, s hlavou hrd\u011b vzty\u010denou. Byl n\u00e1dhern\u011b od\u011bn ve zlatem lemovan\u00e9m kab\u00e1t\u011b z moru\u0161ov\u00e9ho sametu. Jeho vesta, rovn\u011b\u017e sametov\u00e1, m\u011bla barvu zlat\u011b meru\u0148kovou. Kalhoty a pun\u010dochy byly z \u010dern\u00e9ho hedv\u00e1b\u00ed a lakovan\u00e9 st\u0159ev\u00edce s \u010derven\u00fdmi podpatky m\u011bly p\u0159ezky pos\u00e1zen\u00e9 diamanty. Napudrovan\u00e9 vlasy m\u011bl vzadu sta\u017eeny \u0161irokou stuhou z m\u011b\u0148av\u00e9ho hedv\u00e1b\u00ed. \u0160t\u00edhl\u00fd kord se zlatou rukojet\u00ed mu visel po boku.<\/p>\n\n\n\n
Andr\u00e9-Louis se zachv\u011bl strachem o Alinu, kdy\u017e ho spat\u0159il v tomto vystrojen\u00ed, kdy\u017e pozoroval jeho n\u00e1dheru, eleganci jeho pohyb\u016f, chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 neoby\u010dejn\u00fdm zp\u016fsobem spojovalo zpupnost a p\u016fvab. P\u0159ed nimi byl zku\u0161en\u00fd, neodolateln\u00fd z\u00e1letn\u00edk a postrach man\u017eel\u016f kr\u00e1sn\u00fdch \u017een, mu\u017e, nad kter\u00fdm si u\u017e zoufaly urozen\u00e9 vdovy se dcerami na vd\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Hned za n\u00edm \u0161el de Kercadiou, jeho naprost\u00fd kontrast. P\u00e1n z Gavrillacu nesl na kr\u00e1tk\u00fdch noh\u00e1ch t\u011blo, kter\u00e9 v jeho \u010dty\u0159iceti p\u011bti letech ji\u017e tloustlo, a velkou hlavu, kter\u00e1 neobsahovala p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd rozum. Ple\u0165 m\u011bl zarudlou a hojn\u011b po\u010fobanou ne\u0161tovicemi, kter\u00fdm v ml\u00e1d\u00ed div nepodlehl. Oble\u010den byl nedbale, skoro a\u017e nepo\u0159\u00e1dn\u011b, a pr\u00e1v\u011b proto a pro okolnost, \u017ee se neo\u017eenil \u2013 zanedbav t\u00edm prvn\u00ed povinnost \u0161lechtice, a to opat\u0159it si potomka \u2013 byl po cel\u00e9m okol\u00ed pova\u017eov\u00e1n za mrzouta.<\/p>\n\n\n\n
Za panem de Kercadiou vy\u0161el pan de Vilmorin, velmi bled\u00fd a zara\u017een\u00fd, se sev\u0159en\u00fdmi rty a sklopen\u00fdma o\u010dima. Od ko\u010d\u00e1ru jim vy\u0161el vst\u0159\u00edc elegantn\u00ed mlad\u00fd \u0161lechtic, pan de Chabrillane, bratranec pana de La Tour \u010f’Azyr, kter\u00fd, do t\u00e9 doby nepozorov\u00e1n u ko\u010d\u00e1ru, sledoval se zna\u010dn\u00fdm z\u00e1jmem rozmluvu Andr\u00e9-Louise se sle\u010dnou.<\/p>\n\n\n\n
Pan de La Tour d\u2019Azyr zpozoroval Alinu, odlou\u010dil se od ostatn\u00edch a rychl\u00fdm krokem se k n\u00ed bl\u00ed\u017eil p\u0159es terasu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eAndr\u00e9-Louisi,“ uklonil se s obvyklou sm\u011bsic\u00ed dvornosti a blahosklonnosti. Spole\u010densky st\u00e1l mlad\u00fd pr\u00e1vn\u00edk n\u00e1sledkem pov\u011bst\u00ed o sv\u00e9m p\u016fvodu n\u011bkde uprost\u0159ed mezi \u0161lechtou a lidem. Chladn\u011b panu de La Tour \u010f’Azyr oplatil pozdrav a diskr\u00e9tn\u011b poode\u0161el ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli.<\/p>\n\n\n\n
Mark\u00fdz uchopil ruku, kterou mu sle\u010dna pod\u00e1vala, a skloniv se, p\u0159ibl\u00ed\u017eil ji ke rt\u016fm.<\/p>\n\n\n\n
\u201eSle\u010dno,“ \u0159ekl, hled\u011b do modr\u00fdch hlubin jej\u00edch o\u010d\u00ed, usm\u011bvav\u00fdch a nevzru\u0161en\u011b p\u0159ij\u00edmaj\u00edc\u00edch jeho pohled, \u201ev\u00e1\u0161 pan str\u00fdc poctil mne svolen\u00edm, abych v\u00e1m vyj\u00e1d\u0159il sv\u016fj uctiv\u00fd obdiv. Prok\u00e1\u017eete mi tu \u010dest, sle\u010dno, a p\u0159ijmete moji n\u00e1v\u0161t\u011bvu z\u00edtra? Chci v\u00e1m pov\u011bd\u011bt n\u011bco velmi d\u016fle\u017eit\u00e9ho.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eD\u016fle\u017eit\u00e9ho, pane mark\u00fdzi? Vy mne t\u00e9m\u011b\u0159 lek\u00e1te.“ Ale na rozjasn\u011bn\u00e9 tv\u00e1\u0159i nebyly zn\u00e1mky \u00faleku. Ne nadarmo pro\u0161la versailleskou \u0161kolou dvorsk\u00e9 strojenosti.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo by jist\u011b nebylo m\u00fdm \u00famyslem,“ \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe to d\u016fle\u017eit\u00e9 pro v\u00e1s, pane, nebo pro mne?“<\/p>\n\n\n\n
\u201ePro n\u00e1s oba, douf\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl j\u00ed s neoby\u010dejn\u011b v\u00fdznamn\u00fdm pohledem sv\u00fdch hezk\u00fdch, planouc\u00edch o\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201eVzbuzujete mou zv\u011bdavost, pane, a j\u00e1 jsem ov\u0161em poslu\u0161nou nete\u0159\u00ed. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee mi bude ct\u00ed p\u0159ijmout va\u0161i n\u00e1v\u0161t\u011bvu.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eNikoli, sle\u010dno, mn\u011b bude ct\u00ed b\u00fdt p\u0159ijat, jsem \u0161\u0165asten, \u017ee z\u00edtra v tuto hodinu sm\u00edm se s v\u00e1mi setkat.“ Uklonil se a znovu j\u00ed pol\u00edbil ruku. Poklonila se mu a pak se roze\u0161li. Prvn\u00ed led byl prolomen. Byla trochu bez dechu, okouzlena p\u016fvabem toho mu\u017ee, jeho kr\u00e1lovsk\u00fdm vzez\u0159en\u00edm sebejistotou a moc\u00ed, kterou vyza\u0159oval. T\u00e9m\u011b\u0159 bezd\u011b\u010dn\u011b ho srovn\u00e1vala s jeho kritikem \u2013 huben\u00fdm a drz\u00fdm Andr\u00e9-Louisem v oby\u010dejn\u00e9m hn\u011bd\u00e9m kab\u00e1t\u011b a st\u0159ev\u00edc\u00edch s ocelov\u00fdmi p\u0159ezkami \u2013 a zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee se provinila na mark\u00fdzi t\u00edm, \u017ee dovolila Andr\u00e9mu, aby o n\u011bm pron\u00e1\u0161el ta ur\u00e1\u017eliv\u00e1 slova. Z\u00edtra mark\u00fdz p\u0159ijde a nab\u00eddne j\u00ed vysok\u00e9 postaven\u00ed, vzne\u0161en\u00fd stav. U\u017e jen ten z\u00e1m\u011br mark\u00fdze, povzn\u00e9st ji do takov\u00e9 v\u00fd\u0161e, jako by j\u00ed dod\u00e1val d\u016fstojnosti. U\u017e nestrp\u00ed, aby Andr\u00e9-Louis \u0159\u00edkal tak nestoudn\u00e9 pozn\u00e1mky o \u010dlov\u011bku, ve srovn\u00e1n\u00ed s n\u00edm\u017e, nen\u00ed v\u00edc ne\u017e lokaj.<\/p>\n\n\n\n
Mezit\u00edm pan de La Tour d\u2019Azyr nastoupil do cabrioletu. Rozlou\u010dil se s panem Kercadiou a m\u011bl tak\u00e9 sl\u016fvko pro pana de Vilmorin, na\u010de\u017e ten se uklonil.<\/p>\n\n\n\n
Pak de Vilmorin vzal Andr\u00e9-Louise za pa\u017ei a \u0159ekl mu: \u201ePoj\u010f, Andr\u00e9!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eZ\u016fsta\u0148te tu na ob\u011bd oba dva,“ zval je pohostinn\u011b p\u00e1n z Gavrillacu. \u201eP\u0159ipijeme si na n\u011bco,“ dodal a mrknul stranou na sle\u010dnu, kter\u00e1 k nim p\u0159ich\u00e1zela.<\/p>\n\n\n\n
Pan de Vilmorin mu v\u0161ak vyj\u00e1d\u0159il hlubok\u00e9 politov\u00e1n\u00ed, \u017ee jist\u00fd z\u00e1vazek mu br\u00e1n\u00ed p\u0159ijmout tak lichotiv\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed. Byl k baronovi velmi upjat\u00fd a form\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201eA ty, Andr\u00e9?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJ\u00e1? J\u00e1 mus\u00edm s Filipem a pak m\u00e1m p\u0159edsudky proti p\u0159\u00edpitk\u016fm.“
Andr\u00e9 tak\u00e9 necht\u011bl z\u016fstat. Hn\u011bval se na Alinu, \u017ee s \u00fasm\u011bvem p\u0159ijala pana de La Tour, a trp\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
SCARAMOUCHE (meisterkoch.eu)<\/a><\/p>\n\n\n\n Nov\u00fd p\u0159eklad. Ke knize je mo\u017en\u00e9 si vybrat D\u00c1REK viz \u010dl\u00e1nek D\u00c1RKY v pat\u011b str\u00e1nky <\/strong><\/p>\n\n\n\n Koment\u00e1\u0159e k\u00a0<\/strong>Scaramouche | Datab\u00e1ze knih (databazeknih.cz)<\/a><\/p>\n\n\n\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" II. ARISTOKRAT Tich\u00fd Gavrillac, vesnice vzd\u00e1len\u00e1 p\u016fl m\u00edle od hlavn\u00ed silnice vedouc\u00ed k m\u011bstu Rennes, le\u017eel v ohybu \u0159eky Meu. Chalupy byly rozesety po \u00fapat\u00ed […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":44838,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-44835","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/44835","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=44835"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/44835\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/44838"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=44835"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=44835"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=44835"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}