Chci a proto um\u00edm! Takov\u00e9 bylo \u017eivotn\u00ed motto spisovatele a podnikatele Franti\u0161ka Filipa, kter\u00fd se ve sv\u00e9 dob\u011b proslavil po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b jako \u201ebezruk\u00fd Frant\u00edk\u201c. Narodil se toti\u017e bez rukou, co\u017e mu ale nijak nebr\u00e1nilo v \u010dinorodosti. Stal se jedn\u00edm z prvn\u00edch chovanc\u016f zn\u00e1m\u00e9ho Jedli\u010dkova \u00fastavu v Praze a d\u00edky citliv\u00e9mu veden\u00ed tam\u011bj\u0161\u00edho pedagoga Franti\u0161ka Bakuleho dos\u00e1hl \u00fasp\u011bchu. Nohy mu podsekli a\u017e komunist\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
V obecn\u00e9m pov\u011bdom\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 bezruk\u00fd Frant\u00edk zejm\u00e9na d\u00edky dodnes popul\u00e1rn\u00edmu filmu Jak sv\u011bt p\u0159ich\u00e1z\u00ed o b\u00e1sn\u00edky, v n\u011bm\u017e postava star\u00e9ho Flori\u00e1na v pod\u00e1n\u00ed Franti\u0161ka Filipovsk\u00e9ho pron\u00e1\u0161\u00ed slavnou sentenci: \u201eChlapci, v\u00edte, kdo to byl bezrukej Frant\u00edk? J\u00e1 ho znal, chud\u00e1ka\u2026 Ten \u010dlov\u011bk nohama psal i maloval! A te\u010f si p\u0159edstavte, \u017ee Frant\u00edk si i s\u00e1m st\u0159\u00edhal nehty na nohou!\u201c<\/p>\n\n\n\n
A na pozn\u00e1mku, \u017ee kdy\u017e mohl malovat, mohl i st\u0159\u00edhat, dod\u00e1: \u201eNo jo \u2013 ale byla to pedik\u00fara nebo manik\u00fara?\u201c<\/p>\n\n\n\n
Byla by ale \u0161koda, kdyby vzpom\u00ednka na \u201ebezruk\u00e9ho Frant\u00edka\u201c z\u016fstala jenom v t\u00e9to filmov\u00e9 anekdot\u011b. Proto\u017ee Franti\u0161ek Filip toho dok\u00e1zal mnohem v\u00edc. A jeho \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh nav\u00edc hodn\u011b vypov\u00edd\u00e1 i o tom, \u017ee re\u00e1ln\u00fd socialismus, kter\u00fd celou svou existenci stav\u011bl na \u00fadajn\u00e9m \u201epom\u00e1h\u00e1n\u00ed t\u011bm slab\u0161\u00edm\u201c, byl ve skute\u010dnosti k hendikepovan\u00fdm daleko bezohledn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e vysm\u00edvan\u00e1 \u201ebur\u017eoazn\u00ed demokracie\u201c.<\/p>\n\n\n\n
\u017divot, nebo smrt? U\u017eiv\u00edm ho, \u0159ekla matka<\/p>\n\n\n\n
Slavn\u00fd bezruk\u00fd um\u011blec se narodil pr\u00e1v\u011b p\u0159ed 120 lety, 20. \u00fanora 1904, jako \u0161est\u00e9 ze sedmi d\u011bt\u00ed d\u011bln\u00edka \u0160t\u011bp\u00e1na Filipa a jeho \u017eeny Marie. Otec \u0160t\u011bp\u00e1n pracoval na pile a matka byla v dom\u00e1cnosti. Rodina \u017eila v d\u0159ev\u011bn\u00e9 chalup\u011b v Jamn\u00e9m nad Orlic\u00ed, obci nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v drsn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed Orlick\u00fdch hor.<\/p>\n\n\n\n
\u201e\u0160est\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek u Filipov\u00fdch nen\u00ed nic mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho, prost\u011b jen dal\u0161\u00ed hladov\u00fd krk, o kter\u00fd se bude pot\u0159eba postarat. Po n\u011bkolik n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dn\u016f pe\u010dovaly sousedky o novorozen\u011b. Um\u00fdvaly chlapce. Balily do povijanu, aby urostl p\u011bkn\u011b rovn\u00fd, a takto zabalen\u00e9ho jej d\u00e1valy matce do jej\u00edho lo\u017ee. Jen m\u011bly p\u0159i tom divn\u00e9 o\u010di. Bu\u010f ml\u010dely, nebo odpov\u00eddaly vyh\u00fdbav\u011b. V\u0161echno se zd\u00e1lo b\u00fdt jako jindy, a p\u0159ece\u2026\u201c popsal prvn\u00ed chv\u00edle Franti\u0161kova \u017eivota spisovatel Richard Sobotka ve sv\u00e9 knize Bezruk\u00fd Frant\u00edk, \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh Franti\u0161ka Filipa.<\/p>\n\n\n\n
Pod\u00e1v\u00e1n\u00ed chlapce v\u017edy jen d\u016fsledn\u011b zabalen\u00e9ho do povijanu bylo matce po n\u011bkolika dnech divn\u00e9, tak p\u0159ik\u00e1zala, a\u0165 d\u00edt\u011b p\u0159ed n\u00ed rozbal\u00ed. Poprv\u00e9 uvid\u011bla, \u017ee jej\u00ed syn nem\u00e1 v\u016fbec ruce.<\/p>\n\n\n\n
\u201eSousedky pozorovaly zd\u011b\u0161en\u00ed v Mariin\u011b tv\u00e1\u0159i. \u017d\u00e1dn\u00e1 z nich nepromluvila, p\u0159ece v\u0161echny myslely na tu stejnou jedinou v\u011bc. Chlapec nem\u011bl do \u017eivota prakticky \u017e\u00e1dn\u00e9 vyhl\u00eddky\u2026 I zdrav\u00ed lid\u00e9 se m\u011bli v chud\u00e9m hornat\u00e9m kraji co oh\u00e1n\u011bt, aby se u\u017eivili. Nato\u017e mrz\u00e1k bez rukou. Ud\u011blat zav\u010das, co je pot\u0159eba, hned te\u010f, jako se to d\u011bl\u00e1 s je\u0161t\u011b slep\u00fdmi ko\u0165aty. Utopit, pokud tvore\u010dek je\u0161t\u011b nic nech\u00e1pe, nevn\u00edm\u00e1, jen k\u0159i\u010d\u00ed a k\u0159i\u010d\u00ed\u2026\u201c l\u00ed\u010dil dal\u0161\u00ed o\u0161kliv\u00e9 chvilky Sobotka.<\/p>\n\n\n\n
Matka v\u0161ak sv\u00e9ho syna nedala: \u201eU\u017eivila jsem p\u011bt d\u011bt\u00ed, u\u017eiv\u00edm i jeho.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eT\u00edm zpe\u010detila m\u016fj osud. A nikdy jsem j\u00ed za to, pro ni tak bolestn\u00e9 rozhodnut\u00ed, nep\u0159estal b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd\u2026\u201c vypr\u00e1v\u011bl pozd\u011bji s \u00fasm\u011bvem Franti\u0161ek.<\/p>\n\n\n\n
Po n\u011bm se Filipov\u00fdm narodila je\u0161t\u011b dcera Lidmila, zdrav\u00e1 d\u00edvka, kter\u00e1 mu v dosp\u011blosti byla nejv\u011bt\u0161\u00ed oporou.<\/p>\n\n\n\n
Rozvern\u00e9 d\u011btstv\u00ed a laskav\u00fd u\u010ditel<\/p>\n\n\n\n
Navzdory t\u011b\u017ek\u00e9mu hendikepu se mal\u00fd Franti\u0161ek ukazoval u\u017e od ran\u00e9ho d\u011btstv\u00ed jako mimo\u0159\u00e1dn\u011b hou\u017eevnat\u00e9 d\u00edt\u011b, nav\u00edc s v\u00fdrazn\u00fdm sklonem k rozpustilostem. V nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch lump\u00e1rn\u00e1ch p\u0159ed\u010dil podle Sobotky \u0159adu sv\u00fdch vrstevn\u00edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n
S citlivou pomoc\u00ed obecn\u00edho u\u010ditele Citty se nau\u010dil jen za pomoci nohou pou\u0161t\u011bt draka a navzdory chyb\u011bj\u00edc\u00edm ruk\u00e1m se pr\u00fd stal mezi kluky nejobratn\u011bj\u0161\u00edm v h\u00e1zen\u00ed kam\u00ednk\u016f.<\/p>\n\n\n\n
\u201eOby\u010dejn\u011b jsme se odtud strefovali kam\u00ednky do chalupy, ve kter\u00e9 jsme bydleli v podn\u00e1jmu. Ale tenkr\u00e1t n\u011bkomu napadlo sout\u011b\u017eit, jestli n\u011bkdo dok\u00e1\u017ee p\u0159ehodit \u0161koln\u00ed budovu. Mo\u017en\u00e1 by se to nepovedlo ani dosp\u011bl\u00e9mu. Ze \u0161kol\u00e1k\u016f nikomu. Krom\u011b mne. Vyhr\u00e1l jsem!\u201c cituje jeho vzpom\u00ednky Sobotka.<\/p>\n\n\n\n
Citta mu tak\u00e9 nechal v roce 1910 zhotovit s pomoc\u00ed okresn\u00edho l\u00e9ka\u0159e a za p\u0159isp\u011bn\u00ed \u0161koln\u00edho inspektora a m\u00edstodr\u017e\u00edc\u00edho rady do \u0161koly speci\u00e1ln\u00ed lavici s polohovac\u00ed nakl\u00e1p\u011bc\u00ed deskou, aby mohl nohama pohodln\u011b ps\u00e1t i kreslit.<\/p>\n\n\n\n
\u201eM\u00e1lokdo si um\u00ed p\u0159edstavit, jak bylo t\u011b\u017ek\u00e9 nau\u010dit se ps\u00e1t nohou\u2026 \u010cty\u0159i t\u00fddny sed\u011bl nad p\u00edsankou od osmi hodin r\u00e1no a\u017e skoro do 23 hodin a b\u011bhem t\u00e9 doby se nau\u010dil ps\u00e1t. Nau\u010dil se ps\u00e1t l\u00e9pe nohou ne\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed \u017e\u00e1ci rukou. Pan u\u010ditel ho za to pozval dom\u016f na ob\u011bd s jeho man\u017eelkou, kam Franti\u0161ka br\u00e1val v\u017edy, kdy\u017e se mu ve \u0161kole n\u011bco povedlo. D\u00edky tomuto u\u010diteli si Franti\u0161ek za\u010dal v\u011b\u0159it,\u201c vysv\u011btluje Sobotka.<\/p>\n\n\n\n
Do Jedli\u010dkova \u00fastavu<\/p>\n\n\n\n
Na ja\u0159e roku 1913 vznikl v Praze na z\u00e1klad\u011b iniciativy pra\u017esk\u00e9ho Spolku pro v\u00fdchovu mrz\u00e1k\u016f nov\u00fd \u00fastav, jen\u017e m\u011bl podle dobov\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed N\u00e1rodn\u00edch list\u016f slou\u017eit jako l\u00e9\u010debn\u00e1 a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed instituce postaven\u00e1 na v\u011bdecky podlo\u017een\u00fdch, nov\u00e1torsk\u00fdch, medic\u00ednsky obhajiteln\u00fdch a hospod\u00e1\u0159sky sv\u00e9pomocn\u00fdch z\u00e1kladech. Z\u00edskal jm\u00e9no Jedli\u010dk\u016fv podle p\u0159edsedy spolku l\u00e9ka\u0159e Rudolfa Jedli\u010dky, brzy se v\u0161ak jeho v\u00fdraznou osobnost\u00ed stal \u0159editel Franti\u0161ek Bakule, kter\u00fd byl po Cittovi ji\u017e druh\u00fdm pedagogem, kter\u00fd pozitivn\u011b ovlivnil Franti\u0161k\u016fv \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJednoho dne vystoupil na n\u00e1dra\u017e\u00ed v Jablonn\u00e9m nad Orlic\u00ed z rychl\u00edku zavalit\u00fd mu\u017e. Se z\u00e1jmem pozoroval bezruk\u00e9ho chlapce, kter\u00fd \u010dipern\u011b pob\u00edhal po n\u00e1stupi\u0161ti, kluk do n\u011bj p\u0159i tom sv\u00e9m poskakov\u00e1n\u00ed m\u00e1lem vrazil\u2026\u201c l\u00ed\u010dil Sobotka osudov\u00e9 setk\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Nezn\u00e1m\u00fd mu\u017e se Franti\u0161ka zeptal na jm\u00e9no, vyptal se na jeho rodinn\u00e9 pom\u011bry i zku\u0161enosti se \u0161kolou a nakonec mu \u0159ekl, \u017ee v Praze vznikla speci\u00e1ln\u00ed \u0161kola, kter\u00e1 se jmenuje Jedli\u010dk\u016fv \u00fastav a kde by se mohl nau\u010dit, jak se v dosp\u011blosti i bez rukou postarat s\u00e1m o sebe.<\/p>\n\n\n\n
\u201eFranti\u0161ek netu\u0161il, \u017ee pr\u00e1v\u011b mluvil se \u0161\u00e9fem \u010desk\u00e9 d\u011btsk\u00e9 nemocnice a m\u00edstop\u0159edsedou spolku pro v\u00fdchovu mrz\u00e1\u010dk\u016f v Praze,\u201c glosoval spisovatel.<\/p>\n\n\n\n
Do Prahy Franti\u0161ka doprov\u00e1zeli matka a starosta Jamn\u00e9ho. V \u00fastavu je p\u0159iv\u00edtal osobn\u011b Bakule a hned tak\u00e9 p\u0159edstavil Franti\u0161ka ostatn\u00edm d\u011btem. V roce 1913 jich tam nastoupilo celkem 12, v\u0161echny r\u016fzn\u00fdch zp\u016fsobem posti\u017een\u00e9. Pr\u00e1v\u011b t\u00edm ale bylo Franti\u0161kovi toto prost\u0159ed\u00ed bl\u00edzk\u00e9. K dobr\u00e9mu pocitu p\u0159isp\u011blo i laskav\u00e9 Bakuleho p\u0159ijet\u00ed a dal\u0161\u00ed p\u0159\u00e1telsk\u00e9 veden\u00ed v\u0161ech d\u011bt\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201ePro n\u00e1s chovance byl Bakule na\u0161\u00edm sluncem. V\u0161ichni jsme ho m\u011bli r\u00e1di, byl pro n\u00e1s v\u0161\u00edm,\u201c vyzn\u00e1val se i po t\u011bch letech Franti\u0161ek.<\/p>\n\n\n\n
Sv\u00e9r\u00e1zn\u00fd pedagog a ak\u010dn\u00ed \u0159editel<\/p>\n\n\n\n
Pr\u016fkopnick\u00fd u\u010ditel Bakule zah\u00e1jil pedagogickou kari\u00e9ru 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1897 v obecn\u00e9 \u0161kole ve Vrapic\u00edch, co\u017e je dnes sou\u010d\u00e1st Kladna. Jeho n\u00e1stup se tak trochu podobal n\u00e1stupu legend\u00e1rn\u00edho u\u010ditele Hn\u00edzda ze Sv\u011br\u00e1kovy Obecn\u00e9 \u0161koly.<\/p>\n\n\n\n
\u201eZe za\u010d\u00e1tku byl na \u017e\u00e1ky velice p\u0159\u00edsn\u00fd, r\u00e1d nech\u00e1val \u017e\u00e1ky po \u0161kole a pou\u017e\u00edval r\u00e1kosku,\u201c napsal o n\u011bm Boris Titzl v knize To byl \u010desk\u00fd u\u010ditel \u2013 Franti\u0161ek Bakule, jeho d\u011bti a zp\u011bv\u00e1\u010dci.<\/p>\n\n\n\n
Z Vrapic p\u0159e\u0161el Bakule v roce 1900 do Kozel u V\u0161etat a odtamtud po roce na Malou Sk\u00e1lu, proto\u017ee v Kozlech se dostal do sporu o veden\u00ed v\u00fduky s tam\u011bj\u0161\u00edm far\u00e1\u0159em.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159edehrou k n\u00e1stupu do Jedli\u010dkova \u00fastavu se pak stala jeho studijn\u00ed cesta po obdobn\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch \u00fastavech koncem pr\u00e1zdnin 1912. Bakule p\u0159i n\u00ed analyzoval p\u0159ednosti i nedostatky t\u011bchto instituc\u00ed a tyto sv\u00e9 poznatky prom\u00edtl do pl\u00e1n\u016f rekonstrukce hlavn\u00ed budovy \u00fastavu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eCht\u011bl m\u00edt prostorn\u00e9 m\u00edstnosti s p\u0159\u00edstupem denn\u00edho sv\u011btla a propojen\u00e9 verandou se zahradou. Prostor k pracovn\u00ed \u010dinnosti d\u011bt\u00ed si p\u0159edstavoval roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd o m\u00edsto ke hr\u00e1m a o\u017eiven\u00fd akv\u00e1riem. Asi nejv\u00edc Bakule p\u0159em\u00fd\u0161lel o \u0161koln\u00edm vyu\u010dov\u00e1n\u00ed: aby ho nebylo moc, aby l\u00e9\u010dbou nebyla ru\u0161ena v\u00fdchova a naopak,\u201c cituje Titzlovu knihu Monika Tvrzn\u00edkov\u00e1 v pr\u00e1ci Jedli\u010dk\u016fv \u00fastav v prom\u011bn\u00e1ch \u010dasu.<\/p>\n\n\n\n
Bakule tak\u00e9 souhlasil s Jedli\u010dkov\u00fdm n\u00e1vrhem, \u017ee by jako u\u010ditel m\u011bl bydlet p\u0159\u00edmo v \u00fastavu, aby se mohl d\u011btem v\u011bnovat co nejv\u00edce.<\/p>\n\n\n\n
Vychovat posti\u017een\u00e9 jako zdrav\u00e9<\/p>\n\n\n\n
\u201eJak tedy Bakule s d\u011btmi vlastn\u011b pracoval? \u0160koln\u00ed lavice ustoupily pracovn\u00edm stolk\u016fm, katedra truhl\u00e1\u0159sk\u00e9 hoblici a t\u0159\u00edda se prom\u011bnila v d\u00edlnu. Bakule, pokud mu \u010das dovolil, chodil do \u0159emesln\u00fdch kurz\u016f, a hlavn\u011b s d\u011btmi manu\u00e1ln\u011b pracoval,\u201c p\u00ed\u0161e Titzl.<\/p>\n\n\n\n
U\u010ditel nav\u00edc vyzr\u00e1l. Svou n\u011bkdej\u0161\u00ed p\u0159\u00edsnost nahradil up\u0159\u00edmnost\u00ed a jednal s d\u011btmi v\u00edce jako se sob\u011b rovn\u00fdmi partnery ne\u017e se sv\u011b\u0159enci. V \u00fastavu d\u00edky tomu panovala p\u0159\u00e1telsk\u00e1 a bezprost\u0159edn\u00ed atmosf\u00e9ra.<\/p>\n\n\n\n
V bezruk\u00e9m Franti\u0161kovi velmi rychle spr\u00e1vn\u011b rozeznal silnou osobnost a v jeho \u00fasil\u00ed st\u00e1t se zcela sob\u011bsta\u010dn\u00fdm ho um\u011bl podpo\u0159it. V roce 1915 pak o n\u011bm napsal: \u201eFranti\u0161ek Filip je ho\u0161\u00edk jeden\u00e1ctilet\u00fd, synek d\u011bln\u00edk\u016fv, od narozen\u00ed bezruk\u00fd\u2026 Je nej\u010dipern\u011bj\u0161\u00edm na\u0161\u00edm chovancem. Nau\u010dil se u\u017e v\u0161echny sv\u00e9 pot\u0159eby obstar\u00e1vat si s\u00e1m no\u017ekama, a nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi \u0159emesln\u00fdmi v\u00fdkony dokazuje, \u017ee nen\u00ed pr\u00e1zdnou fr\u00e1z\u00ed, co jako heslo p\u0159ijal za sv\u00e9: Chci, a proto um\u00edm!\u201c<\/p>\n\n\n\n
I d\u00edky citliv\u00e9mu Bakuleho veden\u00ed \u2013 a zejm\u00e9na d\u00edky sv\u00e9 vlastn\u00ed pevn\u00e9 v\u016fli, hou\u017eevnatosti a optimistick\u00e9 povaze \u2013 se Franti\u0161ek doslova vymanil osudu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eDok\u00e1zal ps\u00e1t na psac\u00edm stroji, kter\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b s\u00e1m o sob\u011b technickou vymo\u017eenost\u00ed, um\u011bl \u0159\u00eddit automobil, pil k\u00e1vu ze \u0161\u00e1lku a um\u011bl mnoho dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed \u2013 to v\u0161e pouze nohama. M\u011bl tak\u00e9 velmi \u00fahledn\u00fd rukopis \u2013 vlastn\u011b nohopis, za kter\u00fd by se v jeho dob\u011b nemusel styd\u011bt \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk a jak\u00fdm dnes, v dob\u011b po\u010d\u00edta\u010d\u016f, neum\u00ed napsat jedin\u00fd \u0159\u00e1dek u\u017e m\u00e1lem v\u016fbec nikdo. Um\u011bl ps\u00e1t nohou na \u0161koln\u00ed tabuli, svedl si s\u00e1m zapnout pod krkem knofl\u00ed\u010dek ko\u0161ile, podnikal, p\u0159isp\u00edval do novin a dokonce napsal n\u011bkolik knih,\u201c napsal o n\u011bm Sobotka.<\/p>\n\n\n\n
Traduje se, \u017ee p\u0159i z\u00e1jezdu d\u011bt\u00ed Jedli\u010dkova \u00fastavu do USA p\u0159ekvapoval \u201ebezruk\u00fd Frant\u00edk\u201c lidi p\u0159i setk\u00e1n\u00ed t\u00edm, \u017ee si zul botu a podal jim nohu, a \u017ee tak u\u010dinil i p\u0159i sch\u016fzce s americk\u00fdm prezidentem\u2026<\/p>\n\n\n\n
\u0160\u0165astn\u00fd \u017eivot \u2013 do n\u00e1stupu komunismu<\/p>\n\n\n\n
B\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla v Jedli\u010dkov\u011b z\u0159\u00edzena \u0161kola pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 invalidy, kter\u00e1 je m\u011bla p\u0159ipravovat pro nov\u00e1 povol\u00e1n\u00ed. Franti\u0161ek se do t\u00e9to \u010dinnosti s vervou zapojil a pom\u00e1hal zmrza\u010den\u00fdm voj\u00e1k\u016fm s jejich adaptac\u00ed na nov\u00fd \u017eivot, p\u0159i\u010dem\u017e je inspiroval svou vitalitou a psychick\u00fdm klidem.<\/p>\n\n\n\n
Za prvn\u00ed republiky cestoval po cel\u00e9 zemi a ukazoval sv\u00e9 um\u011bn\u00ed prov\u00e1d\u011bt b\u011b\u017en\u00e9 lidsk\u00e9 \u010dinnosti jen nohama. To jej za\u010dalo \u017eivit, stal se podnikatelem.<\/p>\n\n\n\n
Po komunistick\u00e9m p\u0159evratu v roce 1948 mu komunist\u00e9 dal\u0161\u00ed p\u0159edstaven\u00ed zak\u00e1zali. \u201ePak u\u017e jsem nebyl pan podnikatel, ale jenom mrz\u00e1k,\u201c glosoval jednou ho\u0159ce.<\/p>\n\n\n\n
Zem\u0159el 9. \u00fanora 1957 v Brn\u011b, 11 dn\u00ed p\u0159ed sv\u00fdmi 53. narozeninami.<\/p>\n\n\n\n
Jaroslav Krupka<\/p>\n\n\n\n
Den\u00edk.cz<\/p>\n\n\n\n
ht<\/a>tps:\/\/ww<\/a>w.denik.cz\/<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Chci a proto um\u00edm! Takov\u00e9 bylo \u017eivotn\u00ed motto spisovatele a podnikatele Franti\u0161ka Filipa, kter\u00fd se ve sv\u00e9 dob\u011b proslavil po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b jako \u201ebezruk\u00fd Frant\u00edk\u201c. […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-46280","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46280","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=46280"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46280\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=46280"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=46280"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=46280"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}