{"id":46386,"date":"2024-03-03T19:12:44","date_gmt":"2024-03-03T18:12:44","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=46386"},"modified":"2024-03-03T19:12:44","modified_gmt":"2024-03-03T18:12:44","slug":"neobycejne-pribehy-nevidomych","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=46386","title":{"rendered":"Neoby\u010dejn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy nevidom\u00fdch"},"content":{"rendered":"\n

\u010cRo

V rodin\u011b, v pr\u00e1ci, v hudb\u011b, v p\u0159\u00e1telstv\u00ed, p\u0159\u00edb\u011bhy nevidom\u00fdch ve sv\u011btle \u017eivota man\u017eel\u016f Ji\u0159iny a Hynka Mazourov\u00fdch a Eleonory a \u0160tefana\u00a0Hudecov\u00fdch<\/strong>\u00a0z Ji\u010d\u00edna v\u00e1m p\u0159edstav\u00edme v ned\u011bli.
<\/p>\n\n\n\n

P\u0159i nat\u00e1\u010den\u00ed neoby\u010dejn\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed. Jsme v byt\u011b Hudcov\u00fdch. Takto Eleonory a \u0160tefana z druh\u00e9ho konce m\u011bsta jsem dovezla man\u017eel\u00e9 Mazourovy, Ji\u0159\u00ednku a Hynka. Oni dok\u00e1\u017eou u\u017e sami sebe i \u017eivot kolem sebe br\u00e1t s humorem, maj\u00ed pro n\u011bj vymy\u0161lenou i n\u011bjakou tu denn\u00ed melodii, proto\u017ee to jsou v\u0161echno muzik\u00e1ln\u00ed host\u00e9 Hudecovi a Mazourovi. Dobr\u00fd den.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Ji\u0159\u00ednko, vy jste odsud.

mluv\u010d\u00ed 11,
——————–
Poch\u00e1z\u00edm od ji\u0159i\u010d\u00edna. Ale chodila jsem, proto\u017ee jsem m\u011bla t\u011b\u017ekou zrakovou vadu, tak jsem chodila v Praze do \u0161koly, byla to intern\u00e1tn\u00ed \u0161kola pro ml\u00e1de\u017e s vadami zraku, st\u00fdskalo se n\u00e1m, proto\u017ee jsem byla od d\u011btstv\u00ed pry\u010d od rodi\u010d\u016f, jezdili jsme jenom na pr\u00e1zdniny, tenkr\u00e1t nebyli voln\u00e9 soboty, j\u00e1 jsem m\u011bla vynikaj\u00edc\u00ed rodi\u010de, miluj\u00edc\u00ed rodi\u010de, tak\u017ee za mnou do toho intern\u00e1tu jezdili ka\u017ed\u00fd t\u00fdden, ale samoz\u0159ejm\u011b ve \u0161kole i v intern\u00e1t\u011b jsme byli odk\u00e1zan\u00ed sami na sebe a byl docela p\u0159\u00edsn\u00fd re\u017eim, co\u017e se n\u00e1m potom v \u017eivot\u011b v\u016fbec neztratilo.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Kam jste potom zam\u00ed\u0159ila po \u0161kole? To jste se hned vd\u00e1vala, proto\u017ee jste poznala pana Mazoura.

mluv\u010d\u00ed 11,
——————–
No, skoro, skoro to tak je. Po \u0161kole jsem byla jako telefonistka tady v Ji\u010d\u00edn\u011b v \u010cSAD, proto\u017ee tenkr\u00e1t nebyly mobily.

mluv\u010d\u00ed 12,
——————–
Tak\u017ee jsem 26 Let pracovala v \u010cSAD na \u00fast\u0159edn\u011b a bylo to vynikaj\u00edc\u00ed, no, a poznala jsem pr\u00e1v\u011b man\u017eela, toho jsem poznala, kdy\u017e jsem byla v tom telefonn\u00edm kurzu v Praze, tak jsme se tam skamar\u00e1dili a pozvolna za\u010dal jezdit do Ji\u010d\u00edna.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Pan mazour by te\u010f mohl povypr\u00e1v\u011bt s\u00e1m. Vy jste vlastn\u011b svou budouc\u00ed \u017eenu u\u017e nevid\u011bl, p\u0159esto\u017ee jste do 17 let, jak jste mi \u0159\u00edkal, vid\u011bl.

mluv\u010d\u00ed 13,
——————–
V 17 letech jsem p\u0159i\u0161el \u00farazem o zrak, pak jsem asi dva roky pendloval po nemocnic\u00edch r\u016fzn\u011b a tam jsem se dozv\u011bd\u011bl od n\u011bjak\u00e9ho pana doktora, \u017ee se po\u0159\u00e1daj\u00ed n\u011bjak\u00fd kurzy mas\u00e9rsk\u00fd v Praze, tak jsem se tam p\u0159ihl\u00e1sil. Jen\u017ee ten rok se zrovna Kurz ned\u011blal, tak kdy\u017e u\u017e jsem byl v t\u00e9 Praze v t\u00e9 u\u010d\u0148ovsk\u00e9 \u0161kole intern\u00e1tn\u00ed pro ml\u00e1de\u017e S vadami zraku to byl v kr\u010di, Tak mn\u011b dali jako Na ten rok, tam jsem se nau\u010dil \u010d\u00edst, Braillovo bodov\u00fd p\u00edsmo, psal na psac\u00edm stroji, ps\u00e1t na pitov\u011b stroji. Tady jsem byl rok, \u010daloun\u00edk, dekorat\u00e9r jsem se u\u010dil, nerad m\u011bn\u00edm v\u011bci, tak u\u017e jsem z\u016fstal a byl jsem tam t\u0159i roky, jak trval ten u\u010debn\u00ed obor, no a z t\u00e9 Prahy jsem se dostal do Mlad\u00e9 Boleslavi do \u0161kodovky, kde jsem d\u011blal p\u0159edn\u00ed sed\u00e1ky p\u011bt let a ve \u010dty\u0159iasedmdes\u00e1t\u00fdm jsem skon\u010dil v Boleslavi. Ud\u011blal jsem si ten Kurz, telefony. A 1. \u00fanora budova soudu, tak jsem tady nastoupil, to bylo jako hektick\u00fd, proto\u017ee byl tam soud, prokuratura, not\u00e1\u0159stv\u00ed, advok\u00e1ti, poji\u0161\u0165ovna, geod\u00e9zie, kartografie, a to v\u0161echno bylo na tu jednu \u00fast\u0159ednu zapojen\u00fd. Byl jsem tam 36 let.

mluv\u010d\u00ed 11,
——————–
A n\u00e1s spojila technika, spojila n\u00e1s, v t\u00e9 \u0161kole jsme se \u0161k\u00e1dlili, tam mi neud\u011blal pan mazour nic dobr\u00fdho, ale tam jsme se honili tenkr\u00e1t. J\u00e9, to byly \u010dasy, to jsem je\u0161t\u011b nem\u011bla Berle.

moder\u00e1torka
——————–
Co se \u0161k\u00e1dl\u00edv\u00e1, r\u00e1do se m\u00edv\u00e1. A tito sedmdes\u00e1tn\u00edci si ani dnes neodpust\u00ed \u017eertov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 vztahu d\u00e1v\u00e1 jiskru. Smyslem jejich \u017eivota se staly i dv\u011b u\u017e odrostl\u00e9 d\u011bti a tak\u00e9 vnou\u010data. \u010clov\u011bk si ani neum\u00ed p\u0159edstavit, jak nevidom\u00ed rodi\u010de dok\u00e1zali zvl\u00e1dnout p\u00e9\u010di a v\u00fdchovu dcery a syna, jak na sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed pro\u017eit\u00e9 v rodin\u011b Ji\u0159iny a Hynka mazourov\u00fdch, vzpom\u00edn\u00e1 jejich dcera Jitka. <\/p>\n\n\n\n


mluv\u010d\u00ed 15,
——————–
Vyr\u016fstala jsem tady na s\u00eddli\u0161ti. Je\u0161t\u011b jsme jezdili k babi\u010dce do Popovic a k d\u011bdovi, tak\u017ee jsme tam b\u00fdvali tak prost\u011b na st\u0159\u00edda\u010dku.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Ona se o tom zmi\u0148ovala va\u0161e maminka, \u017ee si spousta lid\u00ed t\u0159eba myslela, \u017ee doma nem\u00e1te televizi a \u017ee ten \u017eivot se ub\u00edr\u00e1 jin\u00fdmi cestami ne\u017e \u017eivot jin\u00fdch rodin s mal\u00fdmi d\u011btmi.

mluv\u010d\u00ed 15,
——————–
V\u016fbec jsem si to neuv\u011bdomovala, prost\u011b, \u017ee na\u0161i vlastn\u011b maj\u00ed n\u011bjak\u00fd posti\u017een\u00ed, sp\u00ed\u0161 jsem si to Uv\u011bdomovala a\u017e jako V dosp\u011blosti s t\u00edm, \u017ee na to poukazovaly t\u0159eba jakoby kamar\u00e1dky, ty soudob\u00fd, j\u00e1 jsem to brala jako samoz\u0159ejmost, \u017ee to takhle je. Nic nechyb\u011bllo. M\u011bla jsem dokonal\u00fd rodi\u010de, no, \u017ee to tak bylo, no.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Oni nemaj\u00ed b\u00e1ze\u0148 t\u0159eba cestovat.

mluv\u010d\u00ed 15,
——————–
Ur\u010dit\u011b, jezdili jsme prost\u011b na v\u00fdlety, na dovolen\u00fd jsme nem\u011bli jako auto, tak\u017ee jsme cestovali prost\u011b autobusem nejv\u00edc. J\u00e1 jsem v\u016fbec nem\u011bla pocit jako d\u00edt\u011b, \u017ee bych byla v \u010demkoliv jejich vadou zrakovou, omezen\u00e1. Mn\u011b to p\u0159i\u0161lo prost\u011b v\u0161echno oby\u010dejn\u00fd, samoz\u0159ejm\u00fd, \u017ee to tak, je, jo, a \u010dlov\u011bk a\u017e s t\u011bma svejma d\u011btma to ocen\u00ed a na\u0161i i hl\u00eddali holky jakoby odmala jako vnou\u010data, pom\u00e1haly celej \u017eivot se v\u0161\u00edm. Kdykoliv jsem si na n\u011b mohla prost\u011b obr\u00e1tit s jak\u00fdmkoliv probl\u00e9mem, tak\u017ee v\u017edycky s t\u011bmi za….

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edm je\u0161t\u011b k tomu va\u0161emu p\u0159\u00edb\u011bhu, pane, tak vy jste se k t\u00e9 hudb\u011b dostal.

mluv\u010d\u00ed 13,
——————–
Snad do t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddy jsem vy\u0161kemral na str\u00fd\u010dkovi heligonku, harmoniku, no, a t\u00e1ta tro\u0161ku na to um\u011bl, no, tak m\u011b nau\u010dil n\u011bco, no, a \u010dasem jsem potom p\u0159e\u0161el na pianovku. To u\u017e potom \u00farazy a v Praze v t\u00e9 \u0161kole taky jsem se tam p\u0159ihl\u00e1sil, tam byl pan u\u010ditel Papou\u0161ek, u\u010dil tam na klav\u00edr, na harmoniku, na v\u0161echny mo\u017en\u00fd kytaru, tak jsem tam n\u011bjak\u00fd hodiny str\u00e1vil, ale v\u00edc m\u011b zaj\u00edmaly hlouposti kolem d\u011bv\u010dat atd.Tak jsem tomu tak moc nedal.

mluv\u010d\u00ed 11,
——————–
No, rodi\u010de cht\u011bli, proto\u017ee \u0159\u00edkaj\u00ed skoro ka\u017ed\u00fd nevidom\u00fd se v\u011bnuje hudb\u011b a mohl by se v\u011bnovat hudb\u011b, ale j\u00e1 jsem byla trochu flink, m\u011b prost\u011b bavila hudba, p\u00edsni\u010dky, hran\u00ed na piano a nebavili m\u011b t\u00fd cvi\u010den\u00ed, ale j\u00e1 jsem byla lajd\u00e1k, j\u00e1 se p\u0159izn\u00e1m. Tak\u017ee rodi\u010de se jim nepoda\u0159ilo m\u011b u t\u00e9 hudby udr\u017eet, i kdy\u017e pro svoji pot\u0159ebu, a kdy\u017e byly na\u0161e d\u011bti mal\u00e9, tak se mi ta hudba hodila, je\u0161t\u011b jsem cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee jsme m\u011bli, s man\u017eelem n\u00e1s sbl\u00ed\u017eilo vlastn\u011b za svobodna, magnetofon, my jsme m\u011bli jak man\u017eel, tak j\u00e1 magnetofon a pos\u00edlali jsme Si zvukov\u00e9 dopisy jako O mlad\u00ed, jako svobodn\u00ed a tam jsme si nat\u00e1\u010deli r\u016fzn\u00e9 v\u011bci. J\u00e1 jsem mu tam nazp\u00edvala n\u011bjakou p\u00edsni\u010dku a cht\u011bla jsem mu to tro\u0161ku jako vylep\u0161it a my jsme m\u011bli u rodi\u010d\u016f kr\u00e1vu, tak jsem nat\u00e1hla reproduktor do chl\u00e9va a man\u017eelovi jsem. To je kr\u00e1sa a nebo \u0161t\u011b\u0148\u00e1tka, tak jsem mu nato\u010dila jako.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Va\u0161e \u017eena pook\u0159eje. Kdy\u017e vy vezmete, jestli m\u00e1te heligonku nebo co.

mluv\u010d\u00ed 13,
——————–
Ne, te\u010f m\u00e1m pianovku.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Tady Ji\u0159inka pok\u00fdv\u00e1 hlavou, \u017ee to pro ni radost.

mluv\u010d\u00ed 13,
——————–
Jo, ona r\u00e1da zp\u00edv\u00e1.

mluv\u010d\u00ed 11,
——————–
v\u0161echny jsme u\u010dili zp\u00edvat, a kdy\u017e byly mal\u00e9, tak jsme ty lidov\u00e9 p\u00edsni\u010dky a tohle v\u0161ecko pr\u00e1v\u011b to m\u011b i bylo potom vhod, \u017ee jsem um\u011bla trochu na to piano brnkat, ne moc, tady u\u010ditel\u00e9 hudby by se ze m\u011b zbl\u00e1znili, proto\u017ee to byla jenom takov\u00e1 primitivn\u00ed hra, ale na ty p\u00edsni\u010dky d\u011bti zp\u00edvaly

, moder\u00e1torka
——————–
Ovlivnilo i \u017eivotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh eleonory nebo tak\u00e9 Lenky Hudecov\u00e9, kter\u00e1 poch\u00e1z\u00ed ze \u0160ale z jihoz\u00e1padn\u00edho Slovenska. Bratislavsk\u00e1 operace o\u010d\u00ed se u tehdy je\u0161t\u011b mal\u00e9ho d\u011bv\u010d\u00e1tka nezda\u0159ila, a tak o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00ed l\u00e9ka\u0159ka rodi\u010d\u016fm doporu\u010dila speci\u00e1ln\u00ed \u0161kolu. V \u00favahu p\u0159ich\u00e1zela jen jedna jedin\u00e1. A ta byla v Levo\u010di.

mluv\u010d\u00ed 16,
——————–
M\u00e1ma bre\u010dela, no, ale bylo rozhodnuto, tak jsem v \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m osm\u00e9m roce nastoupila v z\u00e1\u0159\u00ed do Levo\u010de, no, a tam jsem chodila t\u011bch osm let jako osmiletku, no, a tak kam bych m\u011bla j\u00edt d\u00e1l? No, j\u00e1 jsem cht\u011bla studovat \u0159e\u010di a \u0159editel \u0159ekl, no, to ne, to ne, proto\u017ee to je probl\u00e9m, kdy\u017e ona vystuduje \u0159e\u010d, tak nem\u016f\u017ee b\u00fdt t\u0159eba p\u0159ekladat rukou, proto\u017ee na to nevid\u00ed, nem\u016f\u017ee b\u00fdt pr\u016fvodkyni, proto\u017ee nen\u00ed atraktivn\u00ed, tak kdy\u017e jste se u\u010dila na klav\u00edr, tak to zkuste do Prahy. Bejl\u016fv \u00fastav, no, tak tam jsem nastoupila, no a jak Ji\u0159inka \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nem\u011bla trp\u011blivost, tak j\u00e1 jsem byla takov\u00e1 jako je\u0161t\u011b v t\u00fd Levo\u010di, sp\u00ed\u0161 b\u011bhat po h\u0159i\u0161ti a d\u011blali jsme v\u0161elijak\u00fd sporty, tomu cvi\u010den\u00ed jsem moc nedala. No, ale taky jeden p\u00e1n, u\u010ditel se jmenoval Otakar Haindl, tak on m\u011b znal a \u0159\u00edkal, necht\u011bla by si n\u011bjakej dechovej n\u00e1stroj, tak co by se ti l\u00edbilo? Klarinet nebo fl\u00e9tna? J\u00e1 jsem, fl\u00e9tnu, jakt\u011b\u017eivo v ruce nem\u011bla, ale klarinet, to jsem z t\u011bch lidov\u00fdch muzik znala, co u n\u00e1s byla ta cik\u00e1nsk\u00e1 muzika, tak tam hr\u00e1l n\u011bjak\u00fd cik\u00e1n na klarinet. Pov\u00edd\u00e1m, no jo, to se mn\u011b l\u00edb\u00ed a te\u010f mn\u011b \u0159ekl zase \u0159editel, no, to je takov\u00e1 pr\u00e1ce, ty nese\u017eene\u0161 tolik d\u011bt\u00ed, aby si m\u011bla pln\u00fd \u00favazek na klarinet, tak my ti doporu\u010d\u00edme harmoniku. To tenkr\u00e1t byla velik\u00e1nsk\u00e1 m\u00f3da, \u017ee Sov\u011btsk\u00fd svaz, harmonika, karmo\u0161ka, \u017ee jo, tak jsme za\u010dli d\u011blat harmoniku a ten klarinet, je\u0161t\u011b mus\u00edm podotknout, povinn\u00fd klav\u00edr.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Kter\u00fd z nich v\u00e1m byl nejbli\u017e\u0161\u00ed klarinet?

mluv\u010d\u00ed 16,
——————–
Po\u0159\u00e1d jsem sly\u0161ela tu cik\u00e1nskou muziku A jak tam ten klarinet, kdy\u017e bl\u016fnka, ta se m\u011b l\u00edbilo

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
A te\u010f ho\u0159\u00edm zv\u011bdavost\u00ed. Kde jste se sezn\u00e1mila s panem \u0160tefanem?

mluv\u010d\u00ed 16,
——————–
Chodili v Praze spolu jako do \u0161koly

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Tam mezi v\u00e1mi p\u0159el\u00e9tla jiskra

mluv\u010d\u00ed 16,
——————–
Ne On m\u011bl jinou holku a j\u00e1 m\u011bla jin\u00fdho. Ti, kdy\u017e jsme vy\u0161li ze \u0161koly, tak m\u016fj vztah, ten se rozpadl velice brzo, no, a jeho asi taky, mn\u011b se \u0160tefan l\u00edbil, proto\u017ee on byl takovej veselej, tak jsem si \u0159\u00edkal, je to tak lep\u0161\u00ed, kdy\u017e \u010dlov\u011bk m\u00e1 komu napsat a s k\u00fdm se sej\u00edt V \u0161edes\u00e1t\u00e9m dev\u00e1t\u00e9m jsme se vzali, no, a v sedmdes\u00e1t\u00e9m prvn\u00edm se narodila dcera na svobod\u00e1rn\u011b jsme bydleli, Stefan u\u010dil v P\u00fachov\u011b, to byla hlavn\u00ed \u0161kola v lednick\u00e9 rovn\u011b, to byla pobo\u010dka, tak j\u00e1 jsem musela jenom na t\u011bch rovn\u00e1ch. Potom jsme si rozmysleli, \u017ee tedy p\u016fjdeme do \u010cech, proto\u017ee to \u0160tefan po\u0159\u00e1d n\u011bjak, on byl takovej bou\u0159iv\u00e1k, neum\u011bl dr\u017eet pusu a krok, j\u00e1 jsem byla takov\u00e1 pokorn\u011bj\u0161\u00ed, j\u00e1 jsem zatla zuby a d\u011blala jsem, co se ode m\u011b cht\u011blo, \u017ee jo, j\u00e1 bych tam byla na tom Slovensku, vydr\u017eela.

Pavla Kindernayov\u00e1, moder\u00e1torka
——————–
Ze Slovenska se tady man\u017eel\u00e9 Hudecovi p\u0159est\u011bhovali do \u010cech a po dal\u0161\u00edch \u0161tac\u00edch, kter\u00e9 svou nezkrotnou povahou inicioval \u0160tefan, nakonec zakotvili v Ji\u010d\u00edn\u011b. Pr\u00e1ci nedostali v tehdej\u0161\u00ed…

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
\u0160tefan tak\u00e9 m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 zbytky zraku.

mluv\u010d\u00ed 13,
——————–
jsem Takov\u00fdm jednook\u00fdm kr\u00e1lem teda, proto\u017ee to takzvan\u00fd zorn\u00fd pole dost omezen\u00fd, jestli teda m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, u n\u00e1s je to takov\u00e1 v\u011bc, ten v\u00fdzus. Zbytek zraku m\u00e1 takov\u00fd r\u016fzn\u00fd projevy, t\u0159eba jsme to m\u011bli tak, \u017ee man\u017eelka jako \u0161patn\u011b \u010dte, tak v\u017edycky na\u0161la n\u011bjakou tabuli u\u017e z d\u00e1lky a j\u00e1 jsem se tam pod\u00edval, co je tam napsan\u00fd, jo, takhle, \u017ee jsme m\u011bli takovouhle d\u011blbu, no, a ono se to t\u011b\u017eko pov\u00edd\u00e1, ale \u010dlov\u011bk, kter\u00fd trochu kouk\u00e1, tak oni to lidi jinak ch\u00e1pou, nem\u016f\u017eou v\u011bd\u011bt, \u017ee prost\u011b j\u00e1 t\u0159eba podle tv\u00e1\u0159e nikoho nepozn\u00e1m a \u017ee prost\u011b si mysl\u00ed, jak jsem namy\u0161lenej a oni, kdy\u017e jsem byl mlad\u0161\u00ed, tak m\u011bli s t\u00edm v\u0161elijak\u00fd probl\u00e9my, kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl n\u011bkdy, hlavn\u011b, kdy\u017e jsem sly\u0161el hlas nebo tak, tak jsem pozdravil, no, ale kolikr\u00e1t m\u011b samoz\u0159ejm\u011b, proto\u017ee jsem nem\u011bl o tom ani p\u00e1ru, prost\u011b \u010dlov\u011bk t\u00fd karamboly v\u0161elijak\u00fd, \u017ee, zahu\u010d\u00ed n\u011bkam do p\u0159\u00edkopu, to v\u0161ecko samoz\u0159ejm\u011b jsem absolvoval, a to prost\u011b u\u017e pat\u0159\u00ed k tomu, proto\u017ee ten zbytek zraku jsem n\u011bjak vyu\u017e\u00edval, proto\u017ee jsem chodil pod \u0161estou t\u0159\u00eddu, potom m\u011b dali na\u0161i do Brna, kde jsem dokon\u010dil z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Ze kter\u00e9ho m\u011bsta? Do toho Brna, kde jste \u017eili?

mluv\u010d\u00ed 13,
——————–
No, j\u00e1 jsem narozenej v Tren\u010d\u00edn\u011b, bl\u00edzko jsem to m\u011bl pak do Brna taky rozhodla operace. V pades\u00e1t\u00fdm \u0161est\u00fdm, kdy\u017e jsem teda chodil ty \u0161est\u00fd t\u0159\u00eddy, nad\u0161en, p\u0159episovali noty a tak v\u0161elijak, abych to vid\u011bl lep\u0161\u00ed, tak u doktora man\u00fd\u0159ka to bylo tady v Hradci, no a on potom teda byl v Brn\u011b, proto\u017ee otec snad poch\u00e1zel nebo, no, a tak v Brn\u011b m\u011b operoval s t\u00edm, \u017ee jo, to oko teda zkusil, kde nebylo riziko, tak jako nic, a pak teda m\u011b u\u017e dali na\u0161i do Brna, j\u00e1 jsem tam taky m\u011bl je\u0161t\u011b babi\u010dku, v t\u011bch z\u00e1kladk\u00e1ch d\u00e1valy d\u016fraz na tu hudebku. No, Chodil jsem do hudebky norm\u00e1ln\u011b, no, a tak u\u017e m\u011b po\u010d\u00edtali do stavu na to piano, k tomu d\u00e1vali je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed voliteln\u00fd n\u00e1stroje, m\u011bl jsem dokonce t\u0159i n\u00e1stroje, to byla harmonika a je\u0161t\u011b housle, ale to nikdo se mnou nevydr\u017eel, harmonika, pediakordeon, spr\u00e1vn\u011b, to byl n\u00e1stroj, kterej nebyl je\u0161t\u011b dostate\u010dn\u011b uznanej, tak\u017ee nebyla na n\u011bj ani po\u0159\u00e1dn\u00e1 literatura a hr\u00e1li se n\u011bkdy, co\u017e bylo dost jako takov\u00fd absurdn\u00ed, proto\u017ee ta lev\u00e1 ruka, kdy\u017e hraje ty noty jako Tlust\u00fd, tak prost\u011b u\u017e je n\u011bco jin\u00e9ho a hr\u00e1la se tam klav\u00edrn\u00ed literatura, pedagogick\u00e1, jo, potom pr\u00e1v\u011b z t\u011bch housl\u00ed, potom u\u017e jsem m\u011bl jako druh\u00fd n\u00e1stroj a\u017e n\u011bkdy ve t\u0159et\u00edm ro\u010dn\u00edku, tak jsem m\u011bl Kl\u00e1rinet, s t\u00edm jsem u\u017e teda z\u016fstal, tam byl prof. Kratochv\u00edl, to byl stra\u0161n\u011b fajn \u010dlov\u011bk, no, a my jsme vlastn\u011b dceru potom u\u017e k n\u011bmu p\u0159ivedli, kdy\u017e p\u0159i\u0161el jej\u00ed v\u011bk na ty zkou\u0161ky a tak.

Pavla Kindernayov\u00e1, moder\u00e1torka
——————–
Vy jste vystudoval, pak tady byly n\u011bjak\u00e9 ty \u0161tace, kter\u00e9 byly i kv\u016fli tomu, \u017ee vy jste byl takov\u00fd bou\u0159liv\u00e1k, Hudec, poj\u010fme se dotoulat sem, tady se p\u00ed\u0161e ta kapitola va\u0161eho \u017eivota od roku 1989, tady jste vyu\u010doval.

mluv\u010d\u00ed 13,
——————–
A taky akordeon.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
A va\u0161e \u017eena tady u\u010dila.

mluv\u010d\u00ed 13,
——————–
No, zobcov\u00fd fl\u00e9tny

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Kl\u00e1ra<\/strong>\u00a0Richterov\u00e1<\/strong>, dcera man\u017eel\u016f Lenky a \u0160tefana hudecov\u00fdch, se u\u017e od d\u011btstv\u00ed tak\u00e9 pot\u00fdk\u00e1 s t\u011b\u017ek\u00fdm zrakov\u00fdm posti\u017een\u00edm. Za rodi\u010dema do Ji\u010d\u00edna pravideln\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed z Turnova. Zastihla jsem ji ve chv\u00edli, kdy u nich p\u0159esazovala kv\u011btiny.

mluv\u010d\u00ed 17,
——————–
Tak to je takov\u00e1 moje radost, ty kyti\u010dky tady po mn\u011b zbyly. Mamka se jich vzd\u00e1t nechce, kdy\u017e u\u017e jsem si je tady natahala, tak si mus\u00edm opatrovat.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Jak\u00e9 pro v\u00e1s bylo d\u011btstv\u00ed? Bylo to jin\u00e9 ne\u017e d\u011btstv\u00ed jin\u00fdch d\u011bt\u00ed?

mluv\u010d\u00ed 17,
——————–
Je to t\u011b\u017ek\u00e9 srovn\u00e1vat, proto\u017ee j\u00e1 jsem \u017eila na intern\u00e1t\u011b a nem\u011bla jsem \u017e\u00e1dn\u00e9 sourozence, j\u00e1 jsem jedin\u00e1\u010dek. V dob\u011b socialismu byl dost uzav\u0159en\u00fd sv\u011bt a mezi zdrav\u00fdmi d\u011btmi jsem kamar\u00e1dy nem\u011bla, co\u017e byl podpo\u0159en\u00fd je\u0161t\u011b t\u00edm, \u017ee jsme se st\u011bhovali, jezdila jsem dom\u016f potom jenom na v\u00edkendy, j\u00e1 jsem se narodila se zrakovou vadou vrozen\u00fdm \u0161ed\u00fdm z\u00e1kalem. V t\u00e9 dob\u011b to ne\u0161lo odoperovat tak, abych mohla vid\u011bt norm\u00e1ln\u011b. Nechodila jsem do \u0161kolky, m\u011bla jsem t\u00edm p\u00e1dem jako jedin\u00e1\u010dek v\u0161ecku pozornost rodi\u010d\u016f, tak\u017ee \u00fa\u017easn\u00e9.

mluv\u010d\u00ed 7,
——————–
Oba rodi\u010de jsou muzik\u00e1ln\u00ed, vy jste to zd\u011bdila po rodi\u010d\u00edch.

mluv\u010d\u00ed 17,
——————–
Tak j\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee talent p\u0159esko\u010dil na m\u00e9ho syna a j\u00e1 jsem to tak n\u011bjak vyd\u0159ela, proto\u017ee nebylo moc mo\u017enost\u00ed, jak se smyslupln\u011b zam\u011bstnat. S t\u00edmhle t\u011b\u017ek\u00fdm handicapem m\u011b zaj\u00edmaly ty rostliny a zv\u00ed\u0159ata, v tomhle oboru jsem se zam\u011bstnat nemohla, proto\u017ee k tomu ten zrak je nezbytn\u00fd. Te\u010f s t\u011bmi d\u011btmi se mi pracuje dob\u0159e, proto\u017ee to jsou takov\u00e9 moje kyti\u010dky a m\u016f\u017eou se rozv\u00edjet a je to kr\u00e1sn\u00e9.

mluv\u010d\u00ed 2,
——————–
Kl\u00e1ra Richterov\u00e1 vyu\u010duje na z\u00e1kladn\u00ed um\u011bleck\u00e9 \u0161kole v Turnov\u011b. Nebo kde? Tam jste? Ano.

mluv\u010d\u00ed 4,
——————–
Konkr\u00e9tn\u011b klav\u00edr, klarinet a zobcov\u00e9 fl\u00e9tny.

mluv\u010d\u00ed 2,
——————–
Co vy obdivujete na sv\u00fdch rodi\u010d\u00edch?

mluv\u010d\u00ed 4,
——————–
Ur\u010dit\u011b to, \u017ee se v\u017edycky k \u017eivotu stav\u011bli p\u0159\u00edmo, pracovali v\u017edycky usilovn\u011b a starali se o rodinu. V\u0161ecko jsme to tak n\u011bjak spole\u010dn\u011b v\u017edycky p\u0159ekon\u00e1vali v\u0161ecky ty n\u00e1strahy \u017eivota.

mluv\u010d\u00ed 2,
——————–
V z\u00e1v\u011bru dne\u0161n\u00edch neoby\u010dejn\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed se vra\u0165me na za\u010d\u00e1tek, tedy zp\u011bt ke stolu v ji\u010d\u00ednsk\u00e9m byt\u011b man\u017eel\u016f Eleonory a \u0160tefana Hudecov\u00fdch, u kter\u00e9ho spole\u010dn\u011b s n\u00e1mi usedli i man\u017eela Ji\u0159ina a Hynek Mazourovi, a pr\u00e1v\u011b pan\u00ed Ji\u0159ina se stala p\u0159irozen\u00fdm mluv\u010d\u00edm t\u00e9to \u010dtve\u0159ice, Zuzana si pova\u017euje \u017ee. Navzdory zrakov\u00e9mu handicapu na\u0161li v\u0161ichni \u010dty\u0159i v \u017eivot\u011b sv\u00e9 pracovn\u00ed uplatn\u011bn\u00ed.

mluv\u010d\u00ed 5,
——————–
\u010clov\u011bk, kter\u00fd m\u016f\u017ee b\u00fdt mezi lidma, tak si mysl\u00edm, \u017ee to ur\u010dit\u011b tomuto v\u011bku dod\u00e1v\u00e1 takovou chu\u0165 do \u017eivota, proto\u017ee se sna\u017e\u00ed vyrovnat t\u011bm lidem, kte\u0159\u00ed nemaj\u00ed ten zrakov\u00fd handicap a m\u00e1 pocit, nejen pocit, ale \u017ee je pro ten sv\u011bt pot\u0159ebn\u00fd, a to si mysl\u00edm, \u017ee nen\u00ed jenom pro zrakov\u011b\u00a0posti\u017een\u00e9<\/strong>, \u017ee to je pro v\u0161echny lidi. Kdy\u017e lidi dneska maj\u00ed deprese, jsou otr\u00e1ven\u00ed, j\u00e1 nev\u00edm, co v\u0161ecko, \u017ee je d\u016fle\u017eit\u00fd b\u00fdt pot\u0159ebn\u00fd, m\u00edt ten pocit, \u017ee ho n\u011bkdo pot\u0159ebuje. N\u00e1m se s man\u017eelem v tom sedmdes\u00e1t\u00fdm \u010dtvrt\u00fdm narodila dcera, a to prost\u011b byla kr\u00e1sa. Kdy\u017e m\u00e1te p\u0159ed sebou ten mal\u00fd uzl\u00ed\u010dek, to d\u011b\u0165\u00e1tko, i kdy\u017e ho nevid\u00edte. My oba nevid\u00edme, a to d\u00edt\u011b jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee se o n\u011bj mus\u00edme postarat, \u017ee to je na\u0161e \u017eivotn\u00ed radost, l\u00e1ska a je to pravda, a kdy\u017e \u010dlov\u011bk t\u011bm d\u011btem tu l\u00e1sku d\u00e1, tak se mu v \u017eivot\u011b vr\u00e1t\u00ed a m\u00e1m radost, \u017ee i ty vnu\u010dky si k n\u00e1m vod\u011bj\u00ed ty sv\u00e9 kluky a \u017ee prost\u011b ta rodina jde dohromady. T\u011bch\u00a0nevidom\u00fdch<\/strong>\u00a0je hodn\u011b, t\u0159eba doma nemaj\u00ed tu n\u00e1pl\u0148 t\u00fd pr\u00e1ce, to je hrozn\u00e1 \u0161koda, proto\u017ee to ten \u010dlov\u011bk potom tak n\u011bjak by ur\u010dit\u011b zatrpknul a ten \u017eivot by mu nep\u0159in\u00e1\u0161el starosti, velk\u00e9 starosti taky samoz\u0159ejm\u011b, ale radosti.

moder\u00e1torka
——————–
S dne\u0161n\u00edmi neoby\u010dejn\u00fdmi p\u0159\u00edb\u011bhy oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed jsme vstoupili do sv\u011bta\u00a0nevidom\u00fdch<\/strong>\u00a0a slabozrak\u00fdch, mimo jin\u00e9 jste se dozv\u011bd\u011bli, jak se d\u00e1 \u017e\u00edt se zrakov\u00fdm handicapem, aby to i p\u0159es v\u0161echny p\u0159ek\u00e1\u017eky a komplikace byl napln\u011bn\u00fd \u017eivot, \u017eivot v rodin\u011b s d\u011btmi s pracovn\u00edm uplatn\u011bn\u00edm, s hudbou, s p\u0159\u00e1teli, s cestov\u00e1n\u00edm, ale tak\u00e9 jakkoliv to zn\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u011b, s nadhledem. .

moder\u00e1torka
——————–
Ned\u011ble se n\u00e1m dostala do podve\u010dern\u00edho \u010dasu. Venku u\u017e je tma. I\u00a0nevidom\u00ed<\/strong>\u00a0to v\u011bd\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed v\u00e1s budou doprov\u00e1zet po ulici a vypr\u00e1v\u011bt, kde je park, kde je provoz, kolik je hodin, jak se m\u011bn\u00ed den v pr\u016fb\u011bhu \u010dasu. No, mo\u017en\u00e1 si toho n\u011bkte\u0159\u00ed v\u0161\u00edmaj\u00ed daleko v\u00edc ne\u017e my koukavci, jak n\u00e1m n\u011bkte\u0159\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, ale d\u016fle\u017eit\u00e9 je naj\u00edt tu chu\u0165, po\u0159\u00e1d hledat n\u011bco, co n\u00e1s pot\u011b\u0161\u00ed. Tak\u017ee mysl\u00edm, \u017ee p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd jsme v\u00e1m dnes nab\u00eddli, byl p\u0159esn\u011b takov\u00fd pln\u00fd inspirace, co\u017e bylo c\u00edlem cel\u00e9ho tohoto cyklu, kter\u00fd u\u017e najdete i na na\u0161em webu Hradec rozhlas cz.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010cRo V rodin\u011b, v pr\u00e1ci, v hudb\u011b, v p\u0159\u00e1telstv\u00ed, p\u0159\u00edb\u011bhy nevidom\u00fdch ve sv\u011btle \u017eivota man\u017eel\u016f Ji\u0159iny a Hynka Mazourov\u00fdch a Eleonory a \u0160tefana\u00a0Hudecov\u00fdch\u00a0z Ji\u010d\u00edna v\u00e1m […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":14570,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[12,9],"tags":[],"class_list":["post-46386","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovory","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46386","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=46386"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46386\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/14570"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=46386"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=46386"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=46386"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}