{"id":46537,"date":"2024-03-03T11:46:57","date_gmt":"2024-03-03T10:46:57","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=46537"},"modified":"2024-03-03T11:46:58","modified_gmt":"2024-03-03T10:46:58","slug":"cteni-na-zimu-villette-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=46537","title":{"rendered":"\u010cTEN\u00cd NA ZIMU \u2013 VILLETTE"},"content":{"rendered":"\n

autor:\u00a0Charlotte Bront\u00eb<\/a><\/p>\n\n\n\n

Kapitola des\u00e1t\u00e1 – V DIVADLE<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

M\u016fj \u017eivot se dostal do nov\u00fdch kolej\u00ed a po jistou dobu jsem si sv\u016fj smutek udr\u017eovala v odstupu. Osvojovala jsem si novou v\u00edru ve \u0161t\u011bst\u00ed. Od p\u0159\u00edhody v podkrov\u00ed uplynuly t\u0159i t\u00fddny a j\u00e1 m\u011bla v lo\u017enici uschov\u00e1ny v krabi\u010dce s prvn\u00edm listem je\u0161t\u011b jeho dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i dopisy, psan\u00e9 t\u00fdm\u017e pevn\u00fdm perem, zape\u010det\u011bn\u00e9 tou\u017e z\u0159etelnou pe\u010det\u00ed a zapln\u011bn\u00e9 stejnou \u017eivotod\u00e1rnou \u00fat\u011b\u0161nost\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Byly to mil\u00e9, vl\u00eddn\u00e9 dopisy, i kdy\u017e jsem si je \u010detla po letech; v posledn\u00edch dvou se objevily na konci t\u0159i \u010dty\u0159i polo\u017eertovn\u00e9 n\u011b\u017en\u00e9 \u0159\u00e1dky, v nich\u017e se \u201ecit ozval, ale nep\u0159evl\u00e1dal\u201c. \u010casem dozr\u00e1ly v m\u00edrn\u011b lahodn\u00fd n\u00e1poj, p\u0159i prvn\u00edm \u010dten\u00ed mi v\u0161ak p\u0159ipadaly jako \u0161\u0165\u00e1va z olympsk\u00e9 vinice, jakou si pochvaluj\u00ed sami bohov\u00e9. Na tyto listy jsem v\u017edycky odpov\u00eddala dvakr\u00e1t: jednou pro vlastn\u00ed uspokojen\u00ed a podruh\u00e9 pro Grahamovy o\u010di. <\/p>\n\n\n\n

Nejd\u0159\u00edv jsem za pomoci citu vystr\u010dila za dve\u0159e rozum, zat\u00e1hla za n\u00edm z\u00e1voru a pak jsem se posadila, nedo\u010dkav\u011b namo\u010dila pero do inkoustu, abych na pap\u00edr vyma\u010dkala cel\u00e9 sv\u00e9 srdce. Kdy\u017e jsem s t\u00edm byla hotova a m\u011bla dva archy popsan\u00e9 slovy vyjad\u0159uj\u00edc\u00edmi oddanost a p\u0159ekypuj\u00edc\u00edmi vd\u011b\u010dnost\u00ed (v t\u00e9to z\u00e1vorce r\u00e1zn\u011b odm\u00edt\u00e1m jak\u00fdkoli n\u00e1znak tak \u0159e\u010den\u00fdch \u201ev\u0159el\u00fdch cit\u016f\u201c; \u017eeny nep\u011bstuj\u00ed \u201ev\u0159el\u00e9 city\u201c tam, kde od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku vztahu ani na okam\u017eik nezapochybuj\u00ed o tom, \u017ee by to znamenalo dokonalou bl\u00e1hovost), v tom u\u017e z\u00e1vorka na srdci povolila, rozum vnikl dovnit\u0159, popadl popsan\u00e9 archy, se sm\u00edchem si je pro\u010d\u00edtal, \u0161krtal v nich, trhal je na kousky, a\u017e je nanovo p\u0159epsal a odeslal odpov\u011b\u010f stru\u010dnou a\u017e \u00fase\u010dnou, na pouh\u00e9 jedn\u00e9 str\u00e1nce. A ud\u011blal spr\u00e1vn\u011b. <\/p>\n\n\n\n

Ne\u017eivily m\u011b v\u0161ak jen dopisy. Brettonovi m\u011b nav\u0161t\u011bvovali a starali se o m\u011b, jednou t\u00fddn\u011b jsem byla pozv\u00e1na k nim. Doktor Bretton mi neopomn\u011bl vysv\u011btlit, pro\u010d je ke mn\u011b tak mil\u00fd: \u201eMus\u00edme udr\u017eovat jepti\u0161ku v pat\u0159i\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti a bojovat s n\u00ed o jej\u00ed ko\u0159ist!\u201c<\/p>\n\n\n\n

Byl odhodl\u00e1n z\u00edskat nad n\u00ed navrch a p\u0159\u00e1l si jen, aby m\u011b jednou nav\u0161t\u00edvila, a\u017e bude p\u0159i tom i on. Zkr\u00e1tka, d\u00edval se na mne s odborn\u00fdm z\u00e1jmem jako na svou pacientku, ale jeho srde\u010dn\u00e9 a pozorn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed se krylo i s jeho p\u0159irozenou dobrosrde\u010dnost\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00edho prosince ve\u010der za mnou p\u0159ib\u011bhla Rosina: \u201eMademoiselle Lucye! V sal\u00f3nu m\u00e1te n\u00e1v\u0161t\u011bvu!\u201c <\/p>\n\n\n\n

Zam\u00ed\u0159ila jsem do sal\u00f3nu a na\u0161la jsem tam podle sv\u00e9ho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed dr. Brettona ve ve\u010dern\u00edm obleku. \u201eM\u00e1m pro v\u00e1s venku ko\u010d\u00e1r,\u201c hl\u00e1sil mi. \u201ePos\u00edl\u00e1 m\u011b maminka, abych si v\u00e1s odvezl do divadla. Cht\u011bla j\u00edt sama, ale m\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Hned mi nak\u00e1zala: ‚Vem m\u00edsto m\u011b Lucy!‘ Poje\u010fte se mnou!\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eHned te\u010f? Na to nejsem oble\u010den\u00e1!\u201c vyk\u0159ikla jsem a sklesle jsem uk\u00e1zala na sv\u00e9 tmav\u00e9 vln\u011bn\u00e9 \u0161aty.<\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u00e1te p\u016flhodinku na oble\u010den\u00ed. M\u011bl jsem v\u00e1m vzk\u00e1zat d\u0159\u00edv, ale s\u00e1m jsem se rozhodl teprve v p\u011bt hodin, kdy\u017e jsem se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee to bude v\u00fdjime\u010dn\u00e1 ud\u00e1lost, vystoup\u00ed slavn\u00e1 here\u010dka.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Vyslovil jm\u00e9no, je\u017e m\u011b elektrizovalo, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b vzru\u0161ovalo celou Evropu. \u201eJdu s v\u00e1mi – budu hotov\u00e1 za deset minut,\u201c slibovala jsem. <\/p>\n\n\n\n

Ani jsem nepomyslela, \u017ee by se snad neslu\u0161elo jet do spole\u010dnosti bez doprovodu pan\u00ed Brettonov\u00e9. V\u017edy\u0165 mou kmotru by ani nenapadlo d\u011blat garded\u00e1mu d\u011bv\u010deti, kter\u00e9 jde s bratrem; v\u011bd\u011bla, \u017ee n\u00e1s dva nemus\u00ed hl\u00eddat p\u0159i \u017e\u00e1dn\u00e9 spole\u010dn\u00e9 vych\u00e1zce. <\/p>\n\n\n\n

Zam\u00ed\u0159ila jsem k velk\u00e9mu dubov\u00e9mu \u0161atn\u00edku v lo\u017enici pro sv\u00e9 krepov\u00e9 mlhovit\u00e9 \u0161aty. Ale ve sk\u0159\u00edni, kde se ma\u010dkalo n\u011bjak\u00fdch \u010dty\u0159icet od\u011bv\u016f, zat\u00edm n\u011bkdo d\u011blal po\u0159\u00e1dek a odnesl n\u011bkter\u00e9 \u0161aty do podkrov\u00ed, mezi nimi i m\u016fj krepov\u00fd \u00fabor. Musela jsem si tam pro n\u011bj doj\u00edt. Vzala jsem kl\u00ed\u010d a \u0160lapala jsem nahoru, beze strachu a tak\u0159ka bez uva\u017eov\u00e1n\u00ed. Odemkla jsem a vstoupila dovnit\u0159, ale podkrovn\u00ed komora nebyla tak tmav\u00e1, jak by m\u011bla b\u00fdt: z jednoho m\u00edsta z\u00e1\u0159ilo sv\u011bt\u00e9lko, sv\u00edtilo jako hv\u011bzdicovit\u00e1 skvrna, \u017ee p\u0159i n\u011bm bylo jasn\u011b vid\u011bt hlubokou alkovnu i \u010d\u00e1st skvrnit\u00e9 rud\u00e9 z\u00e1clony, kter\u00e1 byla p\u0159es ni nata\u017eena.<\/p>\n\n\n\n

Vtom v\u0161ak sv\u011btlo r\u00e1zem a nesly\u0161n\u011b p\u0159ed m\u00fdma o\u010dima zmizelo a z\u00e1rove\u0148 se alkovna a cel\u00fd kout pono\u0159il do nejhlub\u0161\u00ed tmy. Neodv\u00e1\u017eila jsem se p\u00e1trat po tom, co to znamen\u00e1, na to jsem nem\u011bla ani \u010das, ani chu\u0165, popadla jsem sv\u00e9 \u0161aty, kter\u00e9 na\u0161t\u011bst\u00ed visely na zdi nedaleko dve\u0159\u00ed, a vyrazila ven. S k\u0159e\u010dovit\u00fdm chvatem jsem za sebou zamkla a jako st\u0159ela jsem seb\u011bhla do lo\u017enice. Ale cel\u00e1 jsem se t\u0159\u00e1sla, tak\u017ee jsem nebyla s to se obl\u00e9knout, upravit si \u00fa\u010des a rozt\u0159esen\u00fdma rukama si pozap\u00ednat v\u0161echny h\u00e1\u010dky. <\/p>\n\n\n\n

Zavolala jsem Rosinu, a ta se za zpropitn\u00e9 doopravdy vyznamenala: u\u010desala m\u011b jako kade\u0159nice, vzorn\u011b mi p\u0159ipevnila krajkov\u00fd l\u00edmec a uv\u00e1zala na krk stu\u017eku, podala mi kapesn\u00edk i rukavice a sv\u00edtila mi po schodech na cestu. Zapomn\u011bla jsem jenom na \u0161\u00e1l, b\u011b\u017eela pro n\u011bj a j\u00e1 jsem zat\u00edm st\u00e1la s doktorem Johnem v hale a \u010dekala na ni.<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo je to s v\u00e1mi, Lucy?\u201c zeptal se a pozorn\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017eel. \u201eJste rozru\u0161en\u00e1 jako tenkr\u00e1t! Snad ne zase z jepti\u0161ky?\u201c <\/p>\n\n\n\n

Zap\u00edrala jsem; tr\u00e1pila m\u011b p\u0159edstava, \u017ee m\u011b bude znova podez\u0159\u00edvat z halucinac\u00ed. Ale vypt\u00e1val se tak tvrdo\u0161\u00edjn\u011b, \u017ee jsem nakonec uznala za vhodn\u00e9 vyl\u00ed\u010dit mu, co jsem skute\u010dn\u011b vid\u011bla. Pro n\u011bho to ov\u0161em znamenalo jen nov\u00fd projev stejn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny, v\u0161echno sv\u00e1d\u011bl na optick\u00fd klam a nervov\u00e9 podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Nebrala jsem to za bernou minci, ale neodv\u00e1\u017eila jsem se mu odporovat: l\u00e9ka\u0159i jsou tak sebejist\u00ed, a tak nev\u00fdvratn\u011b trvaj\u00ed na sv\u00fdch st\u0159\u00edzliv\u00fdch materialistick\u00fdch stanovisc\u00edch. <\/p>\n\n\n\n

U\u017e tu byla Rosina se \u0161\u00e1lem a j\u00e1 byla vstr\u010dena do ko\u010d\u00e1ru. divadlo bylo pln\u00e9 do posledn\u00edho m\u00edste\u010dka: byl tam i kr\u00e1lovsk\u00fd dv\u016fr a \u0161lechta, obyvatel\u00e9 pal\u00e1c\u016f i hotel\u016f se p\u0159est\u011bhovali do p\u0159epln\u011bn\u00fdch a uctiv\u011b ztichl\u00fdch l\u00f3\u017e\u00ed a k\u0159esel. C\u00edtila jsem se hluboce poct\u011bna, \u017ee p\u0159ed t\u00edmto jevi\u0161t\u011bm mohu sed\u011bt i j\u00e1, a \u010dekala jsem se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm nap\u011bt\u00edm, a\u017e se na n\u011bm zjev\u00ed proslul\u00e1 hv\u011bzda, zjev, s jak\u00fdm se m\u00e9 o\u010di dosud nesetkaly. <\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se kr\u00e1lovna Va\u0161ti objevila na sc\u00e9n\u011b, dost dlouho jsem v n\u00ed vid\u011bla pouhou, t\u0159ebas v\u00fdjime\u010dnou \u017eenu, kter\u00e1 se dovede p\u0159ed obecenstvem pohybovat s velkolepou gr\u00e1ci\u00ed. Ale ponen\u00e1hlu jsem pozn\u00e1vala sv\u016fj omyl. Zji\u0161\u0165ovala jsem, \u017ee z n\u00ed vyza\u0159uje s\u00edla, kter\u00e1 nen\u00ed \u017eensk\u00e1, ba ani lidsk\u00e1, \u017ee j\u00ed z o\u010d\u00ed hled\u00ed d\u00e9moni. A tyto zl\u00e9 mocnosti ji prov\u00e1zely celou trag\u00e9di\u00ed, umoc\u0148ovaly jej\u00ed slab\u00e9 s\u00edly – nebo\u0165 to byla bytost vskutku k\u0159ehk\u00e1 -, dod\u00e1valy jej\u00edmu hlasu dr\u00e1sav\u00e9 zabarven\u00ed a k\u0159ivily j\u00ed tv\u00e1\u0159, jej\u00ed kr\u00e1lovskou tv\u00e1\u0159, v d\u00e9monickou masku. P\u0159edstavovala zosobn\u011bnou nen\u00e1vist a vra\u017eedn\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Byla to podivuhodn\u00e1 pod\u00edvan\u00e1, velkolep\u00e9 zjeven\u00ed. Kde je mal\u00ed\u0159, kter\u00fd zobrazil Kleopatru? Sem by m\u011bl p\u0159ij\u00edt, posadit se p\u0159ed ni a studovat zcela odli\u0161n\u00e9 pojet\u00ed um\u011bn\u00ed. Tady a\u0165 hled\u00e1 pohled na plnokrevn\u00e9 t\u011blo, na hru sval\u016f a tepl\u00e9ho masa, kter\u00e9mu se obdivoval! Co si v\u0161ak mysl\u00ed Graham o t\u00e9to bytosti? V dlouh\u00fdch intervalech jsem se na n\u011bj zapomn\u011bla ot\u00e1\u010det. Geni\u00e1ln\u00ed here\u010dka m\u011b p\u0159itahovala jako magnet, vykolejila m\u011b z obvykl\u00e9 polohy, moje slune\u010dnice se neobracela za sv\u00fdm sluncem, ale k p\u0159eletuj\u00edc\u00edmu rud\u00e9mu sv\u011btlu komety. N\u011bco podobn\u00e9ho jsem na jevi\u0161ti je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eila. <\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e jsem si kone\u010dn\u011b na\u0161la \u010das a vr\u00e1tila se mi touha obracet se na n\u011bho, ujasnilo se mi, \u017ee tuto pochmurnou a vlada\u0159skou Va\u0161ti nepozoruje s \u00fa\u017easem, ani s obdivem, ani s hr\u016fzou, ale s napjatou zv\u011bdavost\u00ed. Jej\u00ed tr\u00fdze\u0148 ho nezabolela, jej\u00ed divn\u00e9 steny – p\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u00e1\u0161niv\u00e9 v\u00fdk\u0159iky – j\u00edm nehnuly. <\/p>\n\n\n\n

Sledovala jsem jeho tv\u00e1\u0159 a zatou\u017eila jsem poznat, co si vlastn\u011b mysl\u00ed; oslovila jsem ho a zeptala se, jak se mu Va\u0161ti l\u00edb\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201eHmmm-mmm,“ zn\u011bla neartikulovan\u00e1, ale v\u00fdmluvn\u00e1 prvn\u00ed odpov\u011b\u010f; kolem \u00fast mu pohr\u00e1val \u00fasm\u011bv tak\u0159ka bezcitn\u00fd. N\u011bkolika stroh\u00fdmi v\u011btami mi vyj\u00e1d\u0159il sv\u016fj n\u00e1zor na here\u010dku. Posuzoval ji jako \u017eenu, ne jako um\u011blkyni, a byl to pran\u00fd\u0159uj\u00edc\u00ed odsudek. <\/p>\n\n\n\n

Onen ve\u010der se pro mne za\u010dal ve znamen\u00ed \u0161arlatov\u00e9ho vyk\u0159i\u010dn\u00edku, ale je\u0161t\u011b nekon\u010dil; bylo ur\u010deno, aby se mi zapsal do pam\u011bti nesmazateln\u00fdm p\u00edsmem. K p\u016flnoci, kdy u\u017e temn\u00e1 trag\u00e9die \u00fastila k z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9mu v\u00fdjevu, kdy v\u0161ichni tajili dech, a dokonce i Graham si hryzal ret a dojat\u011b se mra\u010dil, kdy\u017e cel\u00e9 divadlo viselo pohledem na jedin\u00e9m bod\u011b, na b\u00edl\u00e9 postav\u011b zhroucen\u00e9 v k\u0159esle a zm\u00edtaj\u00edc\u00ed se v z\u00e1pase se sv\u00fdm posledn\u00edm, nejurputn\u011bj\u0161\u00edm a z\u0159ejm\u011b v\u00edt\u011bz\u00edc\u00edm nep\u0159\u00edtelem, pr\u00e1v\u011b tehdy se strhl za sc\u00e9nou zlov\u011bstn\u00fd hluk, zaslechli jsme hlasit\u00fd dupot a uc\u00edtili z\u00e1pach d\u00fdmu. <\/p>\n\n\n\n

\u201eHo\u0159\u00ed!\u201c ozvalo se na gal\u00e9rii. \u201eHo\u0159\u00ed!\u201c oz\u00fdvalo se ze v\u0161ech stran; a nepopsateln\u011b rychle propukla panika, divok\u00e1 tla\u010denice – bezohledn\u00fd \u00faprk. <\/p>\n\n\n\n

A doktor John? Dodnes ho vid\u00edm, jak m\u011b povzbuzuje s chladnokrevn\u00fdm, srde\u010dn\u00fdm \u00fasm\u011bvem: \u201eLucy z\u016fstane klidn\u011b sed\u011bt, \u017ee?\u201c pronesl a pod\u00edval se na mne s tou m\u00edrnou dobrotou, jakou jsem u n\u011bho poznala v bezpe\u010dn\u00e9m z\u00e1ti\u0161\u00ed u dom\u00e1c\u00edho krbu jeho matky. <\/p>\n\n\n\n

A j\u00e1 bych se nehnula z m\u00edsta, i kdyby m\u011b to m\u011blo st\u00e1t \u017eivot. Po n\u011bkolik minut okolo n\u00e1s panovala stra\u0161n\u00e1 v\u0159ava a nemilosrdn\u00fd boj. <\/p>\n\n\n\n

\u201eTy \u017eeny se cpou \u00fapln\u011b bezhlav\u011b,\u201c podotkl, \u201eale kdyby mu\u017e\u0161t\u00ed neztr\u00e1celi hlavu, dal by se udr\u017eet po\u0159\u00e1dek. N\u011bkter\u00e9 \u017eeny jsou state\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e chlapi. Tamhle je jedna – proboha!\u201c <\/p>\n\n\n\n

Hrubi\u00e1n \u0159eznick\u00e9 postavy odtrhl p\u0159ed na\u0161ima o\u010dima d\u00edvku, kter\u00e1 se pom\u011brn\u011b klidn\u011b dr\u017eela pod pa\u017e\u00ed star\u0161\u00edho p\u00e1na, od jej\u00edho ochr\u00e1nce a srazil ji pod nohy davu. Zmizela v\u0161ak jen na p\u00e1r vte\u0159in. Graham se k n\u00ed vrhl a spole\u010dn\u011b s t\u00edm p\u00e1nem, kter\u00fd m\u011bl p\u0159es sv\u00e9 \u0161ediny dost s\u00edly, ji osvobodil z n\u00e1valu; d\u00edv\u010dina hlava a dlouh\u00e9 vlasy mu padly p\u0159es rameno, zd\u00e1lo se, \u017ee ztratila v\u011bdom\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNechte mi ji na starost, jsem l\u00e9ka\u0159,\u201c \u0159ekl dr. John. <\/p>\n\n\n\n

\u201ePokud s sebou nem\u00e1te d\u00e1mu, budu velmi r\u00e1d,\u201c zn\u011bla odpov\u011b\u010f. \u201eVy ji neste a j\u00e1 v\u00e1m budu razit cestu. Mus\u00edme ji dostat na vzduch.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eD\u00e1mu zde m\u00e1m, ale ta n\u00e1m nebude p\u0159ek\u00e1\u017eet,\u201c \u0159ekl Graham. Vyzval m\u011b o\u010dima, a\u0165 jdu za n\u00edm. <\/p>\n\n\n\n

Odhodlan\u011b jsem se prod\u00edrala tou \u017eivou bari\u00e9rou a\u017e k n\u011bmu. P\u00e1n, kter\u00fd n\u00e1m razil cestu, se projevil jako siln\u00fd a obratn\u00fd pr\u016fkopn\u00edk, vytrvale jako kl\u00edn rozr\u00e1\u017eel hradbu lidsk\u00fdch t\u011bl, a\u017e n\u00e1s vyvedl do sv\u011b\u017e\u00ed mraziv\u00e9 noci. <\/p>\n\n\n\n

\u201eVy jste Angli\u010dan?\u201c oto\u010dil se k dr. Brettonovi, kdy\u017e jsme se octli na ulici. <\/p>\n\n\n\n

\u201eAngli\u010dan. A mluv\u00edm snad s krajanem?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eSpr\u00e1vn\u011b. Ale te\u010f bu\u010fte tak laskav a je\u0161t\u011b chv\u00edli po\u010dkejte, ne\u017e si vyhled\u00e1m sv\u016fj v\u016fz.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eTat\u00ednku, mn\u011b se nic nestalo,\u201c ozval se d\u00edv\u010d\u00ed hl\u00e1sek, \u201ejsem p\u0159ece u tat\u00ednka?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eJste v dobr\u00fdch ruk\u00e1ch a v\u00e1\u0161 otec tu bude hned.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201e\u0158ekn\u011bte mu, \u017ee mi nic nen\u00ed, jen m\u011b bol\u00ed rameno… Ach, to bol\u00ed! Tady mi na n\u011bj n\u011bkdo dupl.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eNejsp\u00ed\u0161 vymknut\u00e1 ruka,\u201c uva\u017eoval doktor polohlasn\u011b, \u201edoufejme, \u017ee to nebude nic hor\u0161\u00edho. Lucy, poj\u010fte sem!\u201c <\/p>\n\n\n\n

A j\u00e1 jsem mu pom\u00e1hala, kdy\u017e d\u00edvce upravoval \u0161aty a ukl\u00e1dal si ji v n\u00e1ru\u010d\u00ed do lep\u0161\u00ed polohy, aby j\u00ed p\u016fsobil co nejmen\u0161\u00ed bolest. Potla\u010dovala steny a spo\u010d\u00edvala mu na prsou klidn\u011b a trp\u011bliv\u011b. <\/p>\n\n\n\n

\u201eJe jako p\u00edrko,\u201c poznamenal Graham, \u201ejako d\u00edt\u011b!\u201c A \u0161eptem se ke mn\u011b obr\u00e1til: \u201eJe to d\u011bcko, Lucy? Nev\u0161imla jste si, jak je asi star\u00e1?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eNejsem \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u011bcko, je mi u\u017e sedmn\u00e1ct,\u201c ozvala se nemocn\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b a d\u016fle\u017eit\u011b. A hned nato: \u201e\u0158ekn\u011bte tat\u00ednkovi, a\u0165 u\u017e jde, boj\u00edm se bez n\u011bho.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Ko\u010d\u00e1r p\u0159ijel a d\u00edv\u010din otec ji vzal Grahamovi z n\u00e1ru\u010d\u00ed, ale p\u0159itom ji rameno op\u011bt zabolelo, tak\u017ee ti\u0161e zast\u00e9nala. \u201eChudinko moje mal\u00e1,\u201c oslovil ji otec n\u011b\u017en\u011b a obr\u00e1til se ke Grahamovi: \u201e\u0158\u00edkal jste, \u017ee jste l\u00e9ka\u0159?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, pane. Jsem doktor Bretton.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u016f\u017eete jet se mnou m\u00fdm vozem?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u00e1m tady vlastn\u00ed ko\u010d\u00e1r. Jen si ho vyhled\u00e1m a doprovod\u00edm v\u00e1s.“ <\/p>\n\n\n\n

\u201eBu\u010fte tedy tak laskav a p\u0159ije\u010fte za n\u00e1mi. Bydl\u00edme v hotelu Cr\u00e9cy.\u201c <\/p>\n\n\n\n

N\u00e1\u0161 v\u016fz jel rychle, Graham i j\u00e1 jsme ml\u010deli. Vypadalo to dost dobrodru\u017en\u011b. Dorazili jsme k hotelu asi deset minut za cizinci, vystoupili jsme po p\u011bkn\u00e9m \u0161irok\u00e9m schodi\u0161ti do druh\u00e9ho poschod\u00ed k bytu \u010d\u00edslo 2. Livrejovan\u00fd sluha n\u00e1s ohl\u00e1sil a uvedl do sal\u00f3nu, jeho\u017e krb s\u00e1lal anglick\u00fdm ohn\u011bm a st\u011bny sv\u00edtily cizokrajn\u00fdmi zrcadly. U krbu jsme uvid\u011bli skupinku lid\u00ed: v hlubok\u00e9m k\u0159esle zabo\u0159en\u00e1 \u00fatl\u00e1 postavi\u010dka, okolo n\u00ed se to\u010dily n\u011bjak\u00e9 dv\u011b \u017eeny a p\u00e1n s ocelov\u011b \u0161edou hlavou je vystra\u0161en\u011b pozoroval. <\/p>\n\n\n\n

\u201eKde je Harriet? A\u0165 ke mn\u011b p\u0159ijde,\u201c oz\u00fdval se slab\u00fd d\u00edv\u010d\u00ed hl\u00e1sek. <\/p>\n\n\n\n

\u201eKde je pan\u00ed Hurstov\u00e1?\u201c spustil \u0161edovlas\u00fd p\u00e1n na sluhu, kter\u00fd n\u00e1s sem uvedl. <\/p>\n\n\n\n

\u201eBohu\u017eel nen\u00ed ve m\u011bst\u011b. Sle\u010dna j\u00ed dala a\u017e do z\u00edt\u0159ka volno.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eAno – ano u\u017e si vzpom\u00edn\u00e1m. Odjela ke sv\u00e9 sest\u0159e, dovolila jsem j\u00ed to,\u201c vlo\u017eila se te\u010f do \u0159e\u010di mlad\u00e1 d\u00e1ma. \u201eAle Manon a Luisa nerozum\u011bj\u00ed, co jim \u0159\u00edk\u00e1m, a tak mi necht\u00edc d\u011blaj\u00ed samou bolest.\u201c <\/p>\n\n\n\n

D\u00edv\u010din otec te\u010f doktora Johna p\u0159iv\u00edtal, a zat\u00edmco se chvilku radili, p\u0159istoupila jsem k leno\u0161ce a poslou\u017eila jsem d\u00edvce vy\u010derpan\u00e9 bolest\u00ed podle jej\u00edho p\u0159\u00e1n\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

Byla jsem je\u0161t\u011b zabran\u00e1 do t\u00e9to \u010dinnosti, kdy\u017e se ke mn\u011b p\u0159ipojil Graham. Prohl\u00eddkou zjistil, \u017ee jeho vlastn\u00ed o\u0161et\u0159en\u00ed sta\u010d\u00ed a \u017ee nebude t\u0159eba volat dal\u0161\u00edho odborn\u00edka. Na\u0159\u00eddil, aby d\u00edvku odnesli do lo\u017enice, a m\u011b potichu vyb\u00eddl: \u201eLucy, jd\u011bte s nimi. Ty \u017eensk\u00e9 jsou z\u0159ejm\u011b dost nech\u00e1pav\u00e9, aspo\u0148 jim pora\u010fte, jak ji maj\u00ed n\u00e9st, aby ji u\u0161et\u0159ily zbyte\u010dn\u00e9 bolesti. Mus\u00ed se s n\u00ed zach\u00e1zet Opatrn\u011b.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Lo\u017enice m\u011bla okna zast\u0159ena bled\u011b modr\u00fdmi z\u00e1clonami a byla ov\u011b\u0161ena pr\u016fzra\u010dn\u00fdmi mu\u0161el\u00ednov\u00fdmi z\u00e1v\u011bsy, m\u011bkk\u00e9 b\u011blostn\u00e9 l\u016f\u017eko mi p\u0159ipom\u00ednalo sn\u011bhovou z\u00e1v\u011bj v ml\u017en\u00e9m oparu. Po\u017e\u00e1dala jsem slu\u017eky, a\u0165 poodstoup\u00ed, a svl\u00e9kla jsem jejich velitelku bez jejich dob\u0159e m\u00edn\u011bn\u00e9, ale nemotorn\u00e9 pomoci. Sama sle\u010dna byla drobn\u00e1, ale m\u011bla kr\u00e1snou postavi\u010dku. <\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e jsem j\u00ed shrnula dozadu bohat\u00e9 jemn\u00e9 vlasy, uvid\u011bla jsem p\u0159ed sebou mladinkou, zbledlou, av\u0161ak velice u\u0161lechtilou tv\u00e1\u0159. \u010celo hladk\u00e9 a b\u00edl\u00e9, obo\u010d\u00ed v\u00fdrazn\u00e9, i kdy\u017e \u00fazk\u00e9, vyb\u00edhaj\u00edc\u00ed do ztracena k sp\u00e1nk\u016fm, a jej\u00ed o\u010di – to byl nejv\u011bt\u0161\u00ed dar p\u0159\u00edrody – kr\u00e1sn\u00e9, velik\u00e9 hlubok\u00e9 v\u00e9vodily cel\u00e9 jej\u00ed tv\u00e1\u0159i a za jin\u00fdch okolnost\u00ed se jist\u011b um\u011bly uplat\u0148ovat zcela jinak; te\u010f vyjad\u0159ovaly jen \u00fanavu a utrpen\u00ed. Ple\u0165 m\u011bla \u00fapln\u011b sv\u011btlou, na krku i na rukou protk\u00e1vanou \u017eilkami jako u kv\u011btinov\u00fdch pl\u00e1tk\u016f; cel\u00fd ten jej\u00ed n\u011b\u017en\u00fd zevn\u011bj\u0161ek pokr\u00fdval mraziv\u00fd povlak p\u00fdchy, tv\u00e1\u0159ila se zvysoka – kdybych ji nebyla hned napoprv\u00e9 vid\u011bla obklopenou zn\u00e1mkami bohatstv\u00ed a urozenosti, p\u0159ipadalo by mi to jako nep\u0159im\u011b\u0159en\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed o tom, \u017ee ta mladink\u00e1 d\u00e1ma nic nev\u00ed o skute\u010dn\u00e9m \u017eivot\u011b. <\/p>\n\n\n\n

Jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed pod l\u00e9ka\u0159ov\u00fdma rukama u mne vyvol\u00e1valo \u00fasm\u011bv; nek\u0148ourala, naopak se jim podrobovala trp\u011bliv\u011b a odhodlan\u011b, jen jednou se ohradila, aby byl opatrn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee ji to moc bol\u00ed. Vid\u011bla jsem, jak na jeho obli\u010deji ulp\u00edv\u00e1 t\u00e1zav\u00fdm pohledem sv\u00fdch velk\u00fdch d\u011btsk\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Nev\u00edm, jestli Graham c\u00edtil jej\u00ed zkoumav\u00fd zrak – jestli\u017ee ano, st\u0159e\u017eil se znepokojit ji na opl\u00e1tku sv\u00fdm pohledem. Mysl\u00edm, \u017ee ji o\u0161et\u0159il s nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed a ohleduplnost\u00ed, aby ji co nejv\u00edc u\u0161et\u0159il bolesti; uznala to sama, kdy\u017e skon\u010dil, \u0159ekla mu: \u201eD\u011bkuji v\u00e1m, doktore, a dobrou noc!\u201c velice vd\u011b\u010dn\u00fdm t\u00f3nem. Znovu se v\u0161ak p\u0159itom na n\u011bho zad\u00edvala t\u00edm v\u00e1\u017en\u00fdm p\u0159\u00edm\u00fdm pohledem, a\u017e p\u0159ekvapiv\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fdm. <\/p>\n\n\n\n

L\u00e9ka\u0159ovo uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee jej\u00ed zran\u011bn\u00ed nen\u00ed patrn\u011b nebezpe\u010dn\u00e9, vyvolalo u jej\u00edho otce radostn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv, pro n\u011bj\u017e ho \u010dlov\u011bk hned musel m\u00edt r\u00e1d. Zahrnul te\u010f Grahama projevy d\u00edk\u016f, jak je dovede vyj\u00e1d\u0159it Angli\u010dan v\u016f\u010di n\u011bkomu, kdo mu prok\u00e1\u017ee slu\u017ebu, ale s k\u00fdm se dosud bl\u00ed\u017e nezn\u00e1, a po\u017e\u00e1dal ho, aby je nav\u0161t\u00edvil i p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den. <\/p>\n\n\n\n

\u201eTat\u00ednku,\u201c ozval se hl\u00e1sek zpoza nebes na l\u016f\u017eku, \u201epod\u011bkuj taky t\u00e9 d\u00e1m\u011b. Je tu je\u0161t\u011b?\u201c<\/p>\n\n\n\n

S \u00fasm\u011bvem jsem odhrnula z\u00e1clonu a pod\u00edvala se na ni. Z\u0159ejm\u011b se j\u00ed u\u017e ulevilo, p\u0159es svou bledost vypadala hezky; jej\u00ed tv\u00e1\u0159 m\u011bla jemn\u00e9 rysy, a a\u010dkoli na prvn\u00ed pohled vypadala py\u0161n\u011b, zd\u00e1lo se mi, \u017ee kdo si na ni zvykne, bude z n\u00ed vn\u00edmat jen tu n\u011b\u017enost.<\/p>\n\n\n\n

Lou\u010dili jsme se tedy u\u017e m\u00e1lem jako sta\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9; bylo n\u00e1m nab\u00eddnuto ob\u010derstven\u00ed, ale vzhledem k pozdn\u00ed hodin\u011b jsme jej odm\u00edtli a opustili hotel Cr\u00e9cy. <\/p>\n\n\n\n

Na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b jsme op\u011bt jeli kolem divadla; tam bylo ticho a tma. Druh\u00fd den st\u00e1lo v novin\u00e1ch, \u017ee p\u0159i p\u0159edstaven\u00ed padla jiskra na uvoln\u011bnou z\u00e1clonu, ta se vz\u0148ala, ale ohe\u0148 byl v z\u00e1rodku uha\u0161en.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n\n\n\n

Meisterkoch Knihy (myflexumshop.com)<\/a><\/p>\n\n\n\n

—<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor:\u00a0Charlotte Bront\u00eb Kapitola des\u00e1t\u00e1 – V DIVADLE M\u016fj \u017eivot se dostal do nov\u00fdch kolej\u00ed a po jistou dobu jsem si sv\u016fj smutek udr\u017eovala v odstupu. […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":46542,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-46537","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46537","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=46537"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46537\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/46542"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=46537"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=46537"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=46537"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}