O \u010d\u00e1st zraku p\u0159i\u0161la v inkub\u00e1toru. V \u0161estn\u00e1cti prod\u011blala \u0161ed\u00fd z\u00e1kal a o rok pozd\u011bji podstoupila transplantaci obou o\u010d\u00ed. \u201eNejhor\u0161\u00ed bylo vz\u00edt do ruky b\u00edlou slepeckou h\u016fl. Styd\u011bla jsem se za ni a \u0159\u00edkala si, to je super, te\u010f v\u0161ichni uvid\u00ed, \u017ee jsem slep\u00e1,\u201c vzpom\u00edn\u00e1 v rozhovoru nevidom\u00e1 Alena Terezie V\u00edtek, kter\u00e1 o p\u00e1r let pozd\u011bji musela po porodu c\u00edsa\u0159sk\u00fdm \u0159ezem bojovat i o sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u00edt\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Vy jste z dvoj\u010dat, je to tak?<\/p>\n\n\n\n
Ano. Narodila jsem se p\u0159ed\u010dasn\u011b. N\u011bkdy v polovin\u011b sedm\u00e9ho m\u011bs\u00edce spolu s m\u00fdm bratrem. M\u00e1ma tenkr\u00e1t v\u016fbec netu\u0161ila, \u017ee \u010dek\u00e1 dvoj\u010data, a proto\u017ee jsme se narodili brzy, tak jsme museli oba do inkub\u00e1tor\u016f. Ten se mi stal osudn\u00fdm. Z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti mi v n\u011bm sp\u00e1lili s\u00edtnici. Nebyla jsem tenkr\u00e1t ojedin\u011bl\u00fd p\u0159\u00edpad, v tom roce 1987 se to d\u011blo dost \u010dasto.<\/p>\n\n\n\n
Jak se k tomu postavila nemocnice?<\/p>\n\n\n\n
Dom\u016f m\u011b z nemocnice propustili jako zdrav\u00e9 miminko. A\u017e doma maminka zjistila, \u017ee nereaguji na hra\u010dky, neberu je do ru\u010di\u010dky a na rozd\u00edl od m\u00e9ho bratra ani nevrac\u00edm pohled. Pediatr tenkr\u00e1t \u0159ekl, \u017ee jsem asi opo\u017ed\u011bn\u00e1, \u017ee nem\u00e1 k dispozici dokumentaci z porodnice, \u017ee se n\u011bkde ztratila. L\u00e9ka\u0159i ud\u011blali chybu a nebyli p\u0159ipraveni to p\u0159iznat, tak dokumentaci rad\u011bji zlikvidovali.<\/p>\n\n\n\n
Tak\u017ee cokoliv z porodu a dvoum\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho pobytu v porodnici u\u017e nikdy nedohled\u00e1te.<\/p>\n\n\n\n
Ne. Dokumentace neexistuje.<\/p>\n\n\n\n
A kdy se teda p\u0159i\u0161lo na to, \u017ee nevid\u00edte?<\/p>\n\n\n\n
Nakonec jsem na\u0161t\u011bst\u00ed vid\u011bla na lev\u00e9 oko. Vid\u011bla jsem obrysy, p\u0159ek\u00e1\u017eky, m\u00ed\u010d ve \u0161kolce, lidi kolem sebe. V prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b jsem se u\u010dila \u010dernopis a za\u010dala i sportovat. Pozd\u011bji kolem \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho roku se k po\u0161kozen\u00e9mu zraku p\u0159idal \u0161ed\u00fd z\u00e1kal. O rok pozd\u011bji jsem musela podstoupit oboustrannou transplantaci o\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edte do d\u011btstv\u00ed, jak reagovali na za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed slepotu rodi\u010de?<\/p>\n\n\n\n
T\u00e1ta n\u00e1s opustil a m\u00e1ma z\u016fstala na t\u0159i d\u011bti sama. J\u00e1 jsem nevid\u011bla a moje dvoj\u010de br\u00e1cha se narodil s d\u011btskou obrnou a jednou nohou o t\u0159i centimetry krat\u0161\u00ed. Bylo to n\u00e1ro\u010dn\u00e9 obdob\u00ed. Cvi\u010den\u00ed, pl\u00e1\u010d, samota. K tomu m\u00e1ma pe\u010dovala je\u0161t\u011b o rok star\u0161\u00edho sourozence. Hodn\u011b se o n\u00e1s b\u00e1la a pozd\u011bji \u010delila nelehk\u00fdm rozhodnut\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
Jedno z t\u011bch nelehk\u00fdch rozhodnut\u00ed bylo um\u00edstit v\u00e1s do vzd\u00e1len\u00e9 \u0161kolky t\u00e9m\u011b\u0159 sto kilometr\u016f daleko. Jak jste to zvl\u00e1dla?<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e mi byly \u010dty\u0159i, musela jsem doch\u00e1zet do brn\u011bnsk\u00e9 mate\u0159sk\u00e9 \u0161kolky vzd\u00e1len\u00e9 v\u00edce ne\u017e osmdes\u00e1t kilometr\u016f. Neexistovala varianta r\u00e1no vst\u00e1t a j\u00edt za ruku do \u0161kolky s m\u00e1mou a odpoledne zp\u011bt. Tenkr\u00e1t \u0161kolky s integrac\u00ed nebyly. Od pond\u011bl\u00ed do p\u00e1tku jsem \u017eila na intern\u00e1t\u011b. Na jednu stranu si mysl\u00edm, \u017ee je moc dob\u0159e, \u017ee jsem pro\u0161la t\u00edm vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm syst\u00e9mem pro zrakov\u011b posti\u017een\u00e9, na druhou stranu to bylo opravdu v ran\u00e9m v\u011bku a mysl\u00edm si, \u017ee d\u00edt\u011b pat\u0159\u00ed k m\u00e1m\u011b. Jen\u017ee ona nem\u011bla jinou volbu. Chodila do pr\u00e1ce, musela n\u00e1s u\u017eivit. Tak\u017ee kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edte, \u017ee jsem odjela v ned\u011bli odpoledne a vracela se v p\u00e1tek odpoledne nejen b\u011bhem mate\u0159sk\u00e9 \u0161kolky, ale i potom z t\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed, je t\u00e9m\u011b\u0159 logick\u00e9, \u017ee to n\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fd vztah naru\u0161ilo. Ta pupe\u010dn\u00ed \u0161\u0148\u016fra byla p\u0159est\u0159i\u017een\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 brzy. Ale je to u\u017e d\u00e1vno a d\u011btsk\u00e1 k\u0159ivda byla odpu\u0161t\u011bna.<\/p>\n\n\n\n
A co bylo d\u00e1l?<\/p>\n\n\n\n
Tam jsem z\u016fstala i na st\u0159edn\u00ed \u0161kole a pak jsem se p\u0159est\u011bhovala je\u0161t\u011b d\u00e1l, proto\u017ee se mi v osmn\u00e1cti letech poda\u0159ilo ud\u011blat talentov\u00e9 zkou\u0161ky na hudebn\u00ed konzervato\u0159. Tak\u017ee jsem z toho dom\u00e1c\u00edho prost\u0159ed\u00ed byla vytr\u017een\u00e1 od 4 let a u\u017e jsem se tam po\u0159\u00e1dn\u011b nikdy nevr\u00e1tila.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee zrakov\u011b posti\u017een\u00ed maj\u00ed studium v mnoha ohledech n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Jak k nim p\u0159istupuje vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed syst\u00e9m?<\/p>\n\n\n\n
M\u00e1me to n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed v tom smyslu, \u017ee nejsme schopn\u00ed vz\u00edt klasick\u00e1 vyti\u0161t\u011bn\u00e1 skripta a \u010d\u00edst si je p\u0159\u00edmo. Nicm\u00e9n\u011b v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je k n\u00e1m vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed syst\u00e9m velmi milostiv\u00fd, proto\u017ee existuj\u00ed po\u010d\u00edta\u010de s hlasov\u00fdm v\u00fdstupem, tak\u017ee v\u0161echna skripta, kter\u00e1 chceme, si m\u016f\u017eeme naskenovat a \u010d\u00edst pomoc\u00ed hlasov\u00e9ho v\u00fdstupu. Spoustu materi\u00e1l\u016f najdete dneska i na internetu. J\u00e1 m\u00e1m fotografickou pam\u011b\u0165. Kdy\u017e jsem maturovala, tak i p\u0159esto, \u017ee jsem mohla pou\u017e\u00edvat hlasov\u00fd v\u00fdstup a u\u010dit se ze zvuku, jsem si spoustu v\u011bc\u00ed tiskla do Braillova p\u00edsma, proto\u017ee mi p\u0159i\u0161lo, \u017ee si to pamatuji mnohem l\u00edp. Jsem zast\u00e1ncem toho, aby lidi \u010detli i rukama. U\u017e na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole by se m\u011bly d\u011bti sezn\u00e1mit s Braillov\u00fdm p\u00edsmem nejenom proto, \u017ee ho budou zn\u00e1t, ale taky proto, \u017ee si budou upev\u0148ovat gramatiku. \u010clov\u011bk, kter\u00fd vid\u00ed, tak se d\u00edv\u00e1 okolo sebe, a kdy\u017e se rozhl\u00ed\u017e\u00ed, tak vid\u00ed spoustu psan\u00e9ho textu a t\u00edm si ho automaticky ukl\u00e1d\u00e1 do hlavy, kde\u017eto nevidom\u00fd \u010dlov\u011bk tohle d\u011blat nem\u016f\u017ee. A proto si mysl\u00edm, \u017ee je dobr\u00e9 \u010d\u00edst rukama. Je spousta p\u0159\u00edpad\u016f, kdy lid\u00e9 um\u00ed mluvit, ale neum\u011bj\u00ed ps\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n
Tak\u017ee jste pro integraci d\u011bt\u00ed?<\/p>\n\n\n\n
Integrace nen\u00ed pro ka\u017ed\u00e9ho studenta vhodn\u00e1, a to z toho d\u016fvodu, \u017ee ka\u017ed\u00e9 d\u00edt\u011b je jin\u00e9. Ka\u017ed\u00e9 d\u00edt\u011b m\u00e1 svoje tempo a navzdory tomu, \u017ee m\u00e1 b\u00fdt odtr\u017eeno od rodiny, tak si opravdu mysl\u00edm, \u017ee aspo\u0148 ten prvn\u00ed stupe\u0148 by m\u011blo absolvovat ve speci\u00e1ln\u00ed \u0161kole, a to z toho d\u016fvodu, \u017ee se tam pr\u00e1v\u011b nau\u010d\u00ed to Braillovo p\u00edsmo. Nau\u010d\u00ed se tam vych\u00e1zet s lidmi, komunikovat, pracovat s lidmi, kte\u0159\u00ed jsou na tom stejn\u011b jako on, nau\u010d\u00ed se pohybovat s\u00e1m ve sv\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, nau\u010d\u00ed se b\u00fdt zodpov\u011bdn\u00fd za sv\u00e9 \u010diny, proto\u017ee pokud m\u00e1te asistentku v b\u011b\u017en\u00fdch \u0161kol\u00e1ch, kam jste v r\u00e1mci integrace za\u010dlen\u011bn\u00ed, tak ta asistentka mus\u00ed d\u011blat opravdu svoji \u00falohu. A to je pom\u00e1hat jenom tam, kde je to t\u0159eba.<\/p>\n\n\n\n
Co bylo nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed na uv\u011bdom\u011bn\u00ed si, \u017ee dal\u0161\u00ed \u017eivot bude u\u017e jen ve tm\u011b?<\/p>\n\n\n\n
Nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed na tom je p\u0159ipustit si to a \u0159\u00edct to nahlas. Jakmile to \u0159eknete nahlas, tak m\u00e1te vyhr\u00e1no, proto\u017ee v\u00edte, \u017ee to tak je. Spousta lid\u00ed, kte\u0159\u00ed postupn\u011b p\u0159ich\u00e1z\u00ed o zrak, \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to je\u0161t\u011b nen\u00ed tak zl\u00e9, tohle je\u0161t\u011b vid\u00edm, sice jsou ty p\u00edsmenka zase v\u011bt\u0161\u00ed, ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d to vid\u00edm. Nicm\u00e9n\u011b kdy\u017e potom p\u0159ijde okam\u017eik, kdy o ten zrak skute\u010dn\u011b p\u0159ijdete, tak si pak neum\u00edte poradit, proto\u017ee jste ztratili n\u011bco, co pro v\u00e1s bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b a vy te\u010f najednou nev\u00edte. Mn\u011b se to stalo v moment\u011b, kdy\u017e jsme se spolu\u017e\u00e1kem dob\u00edhali na posledn\u00ed chv\u00edli do \u0161koly, zavadila jsem o sloup a do\u0161lo mi, \u017ee asi fakt nevid\u00edm, a to byl nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed okam\u017eik. Dote\u010f m\u00e1m tendence, kdy\u017e n\u011bco kr\u00e1j\u00edm, d\u00edvat se na ruce. Dote\u010f, kdy\u017e p\u0159ijdu n\u011bkam k zrcadlu, v\u00edm o n\u011bm, proto\u017ee to pozn\u00e1te i akusticky, tak se zastav\u00edm a pod\u00edv\u00e1m se. Sice u\u017e tam nen\u00ed ta zp\u011btn\u00e1 vazba, ale i tak se pod\u00edv\u00e1m, to je prost\u011b asi automatika.<\/p>\n\n\n\n
M\u011bla jste strach, \u017ee to nezvl\u00e1dnete?<\/p>\n\n\n\n
J\u00e1 jsem se stra\u0161n\u011b b\u00e1la toho, co bude, a hlavn\u011b jsem se b\u00e1la toho, \u017ee p\u0159ijdu o svoje kamar\u00e1dy, \u017ee u\u017e pro n\u011b nebudu takov\u00fd par\u0165\u00e1k. V sedmn\u00e1cti si m\u00e1 d\u00edt\u011b u\u017e\u00edvat hlouposti, m\u00e1 d\u011blat chyby, kter\u00e9 ho n\u011bkam posunou, m\u00e1 za\u017e\u00edvat dobrodru\u017estv\u00ed, prvn\u00ed l\u00e1sky a j\u00e1 v sedmn\u00e1cti podstoupila enukleaci obou o\u010d\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161lela, co bude d\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n
A co bylo?<\/p>\n\n\n\n
Musela jsem vz\u00edt do ruky b\u00edlou slepeckou h\u016fl. Styd\u011bla jsem se za ni a \u0159\u00edkala si: to je super, te\u010f si vezmu tu h\u016fl a v\u0161ichni budou v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem slep\u00e1. Toto se mi va\u0159ilo v hlav\u011b. Dneska v\u00e1s v\u0161echny pros\u00edm, noste tu h\u016fl s sebou, je to kv\u016fli va\u0161\u00ed bezpe\u010dnosti, p\u0159ekonejte to. Je to n\u00e1ro\u010dn\u00e9, ale uvid\u00edte, \u017ee pak budete komfortn\u00ed, proto\u017ee kdy\u017e budete st\u00e1t na zast\u00e1vce, pob\u011b\u017e\u00ed dav a shod\u00ed v\u00e1s, tak za to budete moct vy, proto\u017ee jste nebyli ozna\u010den\u00ed a ten \u010dlov\u011bk nemohl vid\u011bt, \u017ee nevid\u00edte, tak\u017ee se toho nebojte. Je to jenom b\u00edl\u00e1 h\u016fl, ona v\u00e1m ve v\u00fdsledku nakonec pom\u016f\u017ee.<\/p>\n\n\n\n
Zaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co se v\u00e1m honilo hlavou, kdy\u017e jste zjistila, \u017ee jste t\u011bhotn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Sed\u011bla jsem na podlaze, v ruce jsem dr\u017eela t\u011bhotensk\u00fd test, klepaly se mi kolena a \u0159\u00edkala jsem si: Tak to je pr\u016f\u0161vih. Je mi sedmat\u0159icet, jsem star\u00e1, m\u00e1m cukrovku, jsem posti\u017een\u00e1 a nem\u00e1m pevnou p\u016fdu pod nohama. Ten prvn\u00ed moment jsem se opravdu lekla. Po p\u00e1r minut\u00e1ch jsem se oklepala a \u0159ekla si, \u017ee tento boj vyhraji. Charlottce jsou dnes \u010dty\u0159i roky a jsem \u0161\u0165astn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed my\u0161lenka byla, \u017ee jste star\u00e1 na to, abyste byla matkou?<\/p>\n\n\n\n
Zrakov\u00e9 posti\u017een\u00ed neberu tak, \u017ee je to v\u011bc, kterou bych se m\u011bla zab\u00fdvat prvotn\u011b. Je to prost\u011b situace, se kterou se mus\u00edm srovnat. Je to moje sou\u010d\u00e1st, a tak to je.<\/p>\n\n\n\n
Jak reagoval na to, \u017ee jste t\u011bhotn\u00e1, v\u00e1\u0161 partner?<\/p>\n\n\n\n
Zasko\u010den\u011b. Postupn\u011b se t\u011b\u0161il, a nakonec to dopadlo tak, \u017ee jsme si \u0159ekli hodn\u011b zl\u00e9ho a z\u016fstala jsem sama. Nechci to tady otev\u00edrat, proto\u017ee si mysl\u00edm, \u017ee kdy\u017e o tom mluv\u00edte, tak jste je\u0161t\u011b neodpustili a nezapomn\u011bli. M\u00e1me to za sebou. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b moje dcera i jej\u00ed otec jsou dob\u0159\u00ed par\u0165\u00e1ci.<\/p>\n\n\n\n
Byla v\u00e1m tenkr\u00e1t oporou alespo\u0148 rodina a p\u0159\u00e1tel\u00e9?<\/p>\n\n\n\n
Maminka u\u017e to nestihla. Nen\u00ed mezi n\u00e1mi u\u017e sedm let, ale kdyby byla, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by st\u00e1la p\u0159i mn\u011b. \u017de bych dnes nebydlela v Beroun\u011b, ale s n\u00ed, o malou Charlottku by pe\u010dovala se mnou a nikdy by n\u00e1s u\u017e nikam nepustila. Oporou mi byla hlavn\u011b moje kamar\u00e1dka Eva, kter\u00e1 \u0159\u00edkala, \u017ee to zvl\u00e1dnu, proto\u017ee to zvl\u00e1dnout chci. Byla se mnou po celou tu dobu a je se mnou i dnes.<\/p>\n\n\n\n
A l\u00e9ka\u0159i? Nerozmlouvali v\u00e1m to i s ohledem na dal\u0161\u00ed nemoci, kter\u00fdm jste \u010delila?<\/p>\n\n\n\n
Rozmlouvali. Hodn\u011b se b\u00e1li pr\u00e1v\u011b kv\u016fli m\u00fdm dal\u0161\u00edm nemocem. S moj\u00ed pan\u00ed doktorkou jsme m\u011bly dohodu. V okam\u017eiku, kdy bych byla v ohro\u017een\u00ed \u017eivota, tak t\u011bhotenstv\u00ed ukon\u010d\u00edme. Na\u0161t\u011bst\u00ed nebylo t\u0159eba.<\/p>\n\n\n\n
Setkala jste se i s n\u00e1zorem, \u017ee je to nezodpov\u011bdn\u00e9?<\/p>\n\n\n\n
Velmi \u010dasto. Jeden z prvn\u00edch byl i otec Charlottky, kter\u00fd \u0159\u00edkal, \u017ee jsem nezodpov\u011bdn\u00e1, co kdy\u017e se n\u011bco stane. J\u00e1 jsem ale v\u011bd\u011bla, \u017ee to bude n\u00e1ro\u010dn\u00e9, ale z\u00e1rove\u0148 jsem prost\u011b v\u011bd\u011bla a v\u011b\u0159ila jsem tomu, \u017ee to dok\u00e1\u017eu.<\/p>\n\n\n\n
Nav\u0161t\u011bvovala jste n\u011bjak\u00e9 kurzy pro t\u011bhotn\u00e9 a budouc\u00ed maminky?<\/p>\n\n\n\n
Nav\u0161t\u011bvovala. Nau\u010dila jsem se jezdit s ko\u010d\u00e1rkem. Ten nevidom\u00e9 \u017eeny voz\u00ed, respektive t\u00e1hnou za sebou, aby si mohly b\u00edlou hol\u00ed sm\u011brovat cestu. Pr\u00fd jsem se pro mate\u0159stv\u00ed narodila, \u0159\u00edkala sest\u0159i\u010dka Blanka, proto\u017ee ko\u010d\u00e1rek se nenakl\u00e1n\u011bl na \u017e\u00e1dnou stranu. V\u011bt\u0161ina nevidom\u00fdch d\u00edtko nevoz\u00ed, ale pou\u017e\u00edv\u00e1 nos\u00edtko. D\u016fle\u017eit\u00e9 bylo nau\u010dit se koup\u00e1n\u00ed, kdy bylo pot\u0159eba dlan\u00ed podporovat hlavi\u010dku, obl\u00e9kan\u00ed a p\u0159ebalov\u00e1n\u00ed. To v\u0161e jsem si tr\u00e9novala na speci\u00e1ln\u00ed t\u0159\u00edkilov\u00e9 panence. Realita pak byla n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Panenka se neh\u00fdbala, nep\u0159evalovala a pozd\u011bji ani nelezla. (sm\u00edch)<\/p>\n\n\n\n
M\u011bla jste pochybnosti, jestli jako nevidom\u00e1 a vlastn\u011b i ne dob\u0159e sly\u0161\u00edc\u00ed maminka v\u0161echno zvl\u00e1dnete?<\/p>\n\n\n\n
Jedin\u00e9, \u010deho jsem se b\u00e1la, byl prvn\u00ed den a noc doma. Se Charlottkou jsem z\u016fstala v nemocnici je\u0161t\u011b \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed, proto\u017ee to tak rozhodla porodnice. Po\u0159\u00e1d za mnou n\u011bkdo st\u00e1l, hl\u00eddal, jestli v\u0161echno d\u011bl\u00e1m spr\u00e1vn\u011b, kontrolovali m\u011b. Kdy\u017e jsme p\u0159ijeli dom\u016f, zav\u0159ela jsem dve\u0159e, sedla jsme si s malou v n\u00e1ru\u010d\u00ed na gau\u010d, za\u010dala ji krmit a \u0159ekla: tak a te\u010f u\u017e jsme samy. Jestli p\u0159e\u017eijeme tuto noc, p\u0159e\u017eijeme v\u0161echno, a tak to bylo. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem obre\u010dela kojen\u00ed, proto\u017ee mi to ne\u0161lo a byla jsem t\u00edm vystresovan\u00e1 j\u00e1 i mal\u00e1 a cel\u00e9 \u0161estined\u011bl\u00ed bylo n\u00e1ro\u010dn\u00e9, ale uv\u011bdomila jsem si, \u017ee jsem na um\u011bl\u00e9m ml\u00e9ku vyrostla taky a jsem v pohod\u011b, a takto jsem si to v hlav\u011b nastavovala po\u0159\u00e1d.<\/p>\n\n\n\n
Jako matku m\u011b napadaj\u00ed dal\u0161\u00ed b\u011b\u017en\u00e9 situace, krom\u011b koupan\u00ed t\u0159eba st\u0159\u00edh\u00e1n\u00ed neht\u00edk\u016f, kap\u00e1n\u00ed do o\u010di\u010dek, \u010di\u0161t\u011bn\u00ed pup\u00ed\u010dku. I jako vidom\u00e1 jsem z toho m\u011bla obrovsk\u00fd respekt.<\/p>\n\n\n\n
V\u00edte, j\u00e1 se p\u0159izn\u00e1m, \u017ee je spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 bych t\u0159eba i zvl\u00e1dnout mohla, ale j\u00e1 je ani zvl\u00e1dat nechci. Te\u010f to mo\u017en\u00e1 zn\u00ed pateticky, ale je to z toho d\u016fvodu, \u017ee si \u0159\u00edk\u00e1m, pro\u010d j\u00e1 bych se m\u011bla za ka\u017edou cenu pokou\u0161et st\u0159\u00edhat neht\u00edky, kdy\u017e m\u016f\u017eu poprosit n\u011bkoho, kdo tam je. M\u00e1me te\u010f prost\u011b spoustu p\u0159\u00e1tel a zn\u00e1m\u00fdch. Tak\u017ee co si vy\u017eaduje p\u0159esnost, r\u00e1da p\u0159enech\u00e1m ostatn\u00edm, kte\u0159\u00ed n\u00e1m pomohou.<\/p>\n\n\n\n
Co v\u0161echno bylo pot\u0159eba doma p\u0159izp\u016fsobit d\u00edt\u011bti a s \u010d\u00edm pom\u00e1hali ostatn\u00ed? Zase m\u011b napadaj\u00ed situace jako spor\u00e1k nebo hork\u00e1 voda v hrnku s \u010dajem, p\u00e1dy z v\u00fd\u0161ky, pozd\u011bji tak\u00e9 listov\u00e1n\u00ed v knize, ukazov\u00e1n\u00ed a popis, co je na obr\u00e1zku, rozezn\u00e1v\u00e1n\u00ed barev\u2026<\/p>\n\n\n\n
M\u011bla jsem obrovsk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee moje Charlottka byla odmala velmi klidn\u00e9 d\u00edt\u011b. Do ni\u010deho se nehrnula a v\u0161e si prom\u00fd\u0161lela. Od \u010dtvrt\u00e9ho m\u011bs\u00edce, kdy se mi m\u00e1lem skut\u00e1lela z p\u0159ebalovac\u00edho pultu a visela hlavi\u010dkou dol\u016f, jsem se rozhodla, \u017ee p\u0159ebalov\u00e1n\u00ed a v\u0161echny podobn\u00e9 praktiky u\u017e budeme prov\u00e1d\u011bt jen na posteli nebo na zemi, proto\u017ee to bylo nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto, kde se mohla i rozv\u00edjet. Na parapet nikdy nelezla a douf\u00e1m, \u017ee to tak z\u016fstane. Co se t\u00fdk\u00e1 barev a pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, dnes existuj\u00ed knihy s perem, kter\u00e9 v\u00e1m po zm\u00e1\u010dknut\u00ed obr\u00e1zku p\u0159e\u010dtou, co na obr\u00e1zku je nebo jak\u00e1 je to barva. Charlottka m\u00e1 \u010dty\u0159i roky a co je na obr\u00e1zku nebo jak\u00e9 jsou \u010deho barvy \u0159\u00edk\u00e1 dnes ona mn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Jste samo\u017eivitelka, stejn\u011b jako byla va\u0161e m\u00e1ma. Li\u0161\u00ed se v n\u011b\u010dem tyto dva genera\u010dn\u00ed sv\u011bty?<\/p>\n\n\n\n
My jsme tenkr\u00e1t m\u011bli obrovskou v\u00fdhodu toho, \u017ee jsme \u017eili na vesnici a m\u011bli jsme svoje hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, tak\u017ee jsme m\u011bli maso, m\u011bli jsme vaj\u00ed\u010dka, m\u011bli jsme p\u0159\u00edstup k ml\u00e9ku, proto\u017ee mamka pracovala v tehdej\u0161\u00edm JZD. \u017dili jsme na vesnici, kter\u00e1 byla opravdu mali\u010dk\u00e1 a ka\u017ed\u00fd znal ka\u017ed\u00e9ho, tak\u017ee kolikr\u00e1t se prost\u011b stalo, \u017ee jste dob\u011bhla za sousedem pro trochu mouky nebo oni k n\u00e1m pro vaj\u00ed\u010dka. Mamka to m\u011bla mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed v tom, \u017ee jsme byli t\u0159i, ona musela chodit do pr\u00e1ce, a hlavn\u011b tenkr\u00e1t neexistovala \u017e\u00e1dn\u00e1 materi\u00e1ln\u00ed pomoc, a pokud ano, tak v \u00fapln\u011b jin\u00e9 m\u00ed\u0159e. Pleny byly l\u00e1tkov\u00e9, tak\u017ee furt prala a prala. J\u00e1 m\u00e1m d\u00edky sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm su\u0161i\u010dku. Mamka tenkr\u00e1t nem\u011bla mo\u017enost se obr\u00e1tit na organizaci, kter\u00e1 by j\u00ed t\u0159eba mohla pomoct t\u00edm, \u017ee nakoup\u00ed nebo \u017ee n\u00e1m p\u0159isp\u011bje na pl\u00ednky.<\/p>\n\n\n\n
Bylo pro v\u00e1s t\u011b\u017ek\u00e9 naj\u00edt si pr\u00e1ci a ne\u010dekat na to, co v\u00e1m kdo d\u00e1 nebo s \u010d\u00edm v\u00e1m pom\u016f\u017ee?<\/p>\n\n\n\n
Je to mnohem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Vid\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd je po maturit\u011b, tak se m\u016f\u017ee na n\u011bjakou p\u0159echodnou dobu postavit k pultu a m\u016f\u017ee b\u00fdt t\u0159eba za kasou. M\u016f\u017ee pracovat v McDonaldu. M\u016f\u017ee n\u011bkomu pomoct opravit webovky. Nevidom\u00ed mohou d\u00edky modern\u00ed technice pracovat profesion\u00e1ln\u011bji s po\u010d\u00edta\u010dem, mohou b\u00fdt t\u0159eba program\u00e1to\u0159i, m\u016f\u017eou mas\u00edrovat, zp\u00edvat, mohou toho d\u011blat spoustu, ale na trhu pr\u00e1ce jsme po\u0159\u00e1d vn\u00edman\u00ed jako lidi, kte\u0159\u00ed nemus\u00ed b\u00fdt sob\u011bsta\u010dn\u00ed, i kdy\u017e to nen\u00ed pravda. Je p\u0159eci logick\u00e9, \u017ee nep\u016fjdu \u017e\u00e1dat o pr\u00e1ci, na kterou nesta\u010d\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
Sob\u011bsta\u010dnost jste uk\u00e1zala v zalo\u017een\u00ed projektu Spolu s v\u00e1mi. Co je jeho n\u00e1pln\u00ed?<\/p>\n\n\n\n
Je to projekt, kter\u00fd p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv i na druh\u00e9 stran\u011b. Dneska se hodn\u011b pom\u00e1h\u00e1 d\u011btem, ale na seniory se mali\u010dko zapom\u00edn\u00e1. Tak\u017ee my doch\u00e1z\u00edme za seniory a tr\u00e1v\u00edme s nimi jejich voln\u00fd \u010das. Jsme pro n\u011b ten par\u0165\u00e1k, kter\u00fd si s nimi pov\u00edd\u00e1 a je ochoten poslouchat jeho p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd on vypr\u00e1v\u00ed desetkr\u00e1t za sebou, proto\u017ee u\u017e to zapomn\u011bl. My jsme schopni ho poslouchat, proto\u017ee my to ucho m\u00e1me otev\u0159en\u00e9 a m\u00e1me na n\u011bj \u010das, na rozd\u00edl od sest\u0159i\u010dek nebo zdravotn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed na to ten \u010das nemaj\u00ed. Je n\u00e1s deset koleg\u016f, kte\u0159\u00ed nevid\u00ed v\u016fbec nic anebo maj\u00ed zbytky zraku, a ka\u017ed\u00fd d\u011bl\u00e1 to, na co sta\u010d\u00ed. Mimo jin\u00e9 jsme za\u010dali po\u0159\u00e1dat workshopy, jak se chovat k lidem s posti\u017een\u00edm, jak \u017eijeme beze zraku, jak spr\u00e1vn\u011b nab\u00eddnout pomoc. \u0160kol\u00edme d\u011bti ve \u0161kol\u00e1ch, person\u00e1l v nemocnic\u00edch nebo v bank\u00e1ch a v kinech, aby to prost\u0159ed\u00ed bezbari\u00e9rovosti v tomto smyslu bylo co nejp\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed pro v\u0161echny.<\/p>\n\n\n\n
Vzpomenete si na n\u011bjakou nejv\u00edc nep\u0159\u00edjemnou situaci, kterou jste musela \u0159e\u0161it?<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e jsem byla nucen\u00e1 z\u016fstat t\u011bch \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed v porodnici. Pamatuji si situaci, kdy mi l\u00e9ka\u0159i odm\u00edtli d\u00e1t Charlottku do p\u00e9\u010de. \u0158ekli mi: Nyn\u00ed za ni m\u00e1me zodpov\u011bdnost my, co kdy\u017e v\u00e1m spadne? Sna\u017eila jsem se jim vysv\u011btlit, \u017ee m\u00e1m mate\u0159sk\u00fd instinkt, kter\u00fd mi p\u0159ece vel\u00ed, aby to d\u00edt\u011b nespadlo. Kdyby mi ji nedali, jak bych jim mohla uk\u00e1zat, \u017ee to zvl\u00e1dnu? Po dvou dnech se mal\u00e1 vr\u00e1tila z inkub\u00e1toru na klasick\u00e9 odd\u011blen\u00ed. Poprosila jsem tenkr\u00e1t sest\u0159i\u010dku, aby mi Charlottku p\u0159ivezla. V tom okam\u017eiku jsem byla rozhodnut\u00e1, \u017ee u\u017e z\u016fstane u m\u011b. Zp\u011bt na o\u0161et\u0159ovnu u\u017e jsem ji neodvezla. Sest\u0159i\u010dka p\u0159ib\u011bhla vyd\u011b\u0161en\u00e1 do pokoje na kontrolu a vyk\u0159ikla na m\u011b, co tam na tom pult\u011b d\u011bl\u00e1te? P\u0159ebaluji, to je p\u0159eci norm\u00e1ln\u00ed, odpov\u011bd\u011bla jsem. Zara\u017een\u00e1 sestra vid\u011bla, \u017ee to zvl\u00e1d\u00e1me, a kdy\u017e jsem pak odch\u00e1zela, byla prvn\u00ed, kdo se mi omluvil, \u017ee se chovala neadekv\u00e1tn\u011b, proto\u017ee byla vylekan\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Chcete n\u011bco l\u00e9ka\u0159\u016fm vzk\u00e1zat?<\/p>\n\n\n\n
D\u00edt\u011b pat\u0159\u00ed k m\u00e1m\u011b. Neberte je nevidom\u00fdm. Zkuste n\u00e1m v\u00edc v\u011b\u0159it, zkuste n\u00e1m p\u0159ipravit tu cestu, podm\u00ednky tak, abychom d\u00edt\u011b mohli m\u00edt od za\u010d\u00e1tku u sebe. V\u011b\u0159te n\u00e1m, proto\u017ee my v\u00e1m taky mus\u00edme v\u011b\u0159it.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edte ob\u010das o tom, jak\u00e9 by to bylo zase vid\u011bt?<\/p>\n\n\n\n
Ano. Jsou situace, kdy m\u011b to, \u017ee nevid\u00edm, mrz\u00ed. R\u00e1da bych se dnes pod\u00edvala na fotku m\u00e1my a \u0159ekla si, \u017ee jsem cel\u00e1 ona, cht\u011bla bych vid\u011bt sm\u011bj\u00edc\u00ed se Charlottku nebo se jen tak zahl\u00e9dnout v zrcadle. Na druhou stranu, kdybych nep\u0159i\u0161la o zrak, tak tady dneska spolu nesed\u00edme, pravd\u011bpodobn\u011b bych ne\u0161la studovat hudbu, ale stala bych se zdravotn\u00ed sest\u0159i\u010dkou, proto\u017ee to byl m\u016fj sen. Ale nelituji toho. Nahrazuji to intenzivn\u00edm kontaktem a bl\u00edzkost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Jak celou tu situaci vn\u00edm\u00e1 \u010dty\u0159let\u00e1 Charlottka?<\/p>\n\n\n\n
Od mali\u010dka byla v\u00fdjime\u010dn\u00e1 t\u00edm, \u017ee byla klidn\u00e1, trp\u011bliv\u00e1 a neut\u00edkala. V\u011bd\u011bla, \u017ee je n\u011bco jinak. Kdy\u017e byla se mnou, v\u011bci neukazovala, vid\u00edc\u00edm ano. P\u0159i prohl\u00ed\u017een\u00ed kn\u00ed\u017eky jen obracela str\u00e1nky a j\u00e1 j\u00ed popisovala obr\u00e1zky, proto\u017ee jsem si pamatovala str\u00e1nky. Panovala mezi n\u00e1mi jak\u00e1si synchronizace. Je vysp\u011blej\u0161\u00ed ne\u017e jej\u00ed vrstevn\u00edci. Hodn\u011b mi pom\u00e1h\u00e1. Kdy\u017e n\u011bco upadne, ona to automaticky zvedne, ani\u017e bych j\u00ed musela \u0159\u00edkat. Ud\u011bl\u00e1 to sama, proto\u017ee chce. Charlottka je dnes m\u00fdma o\u010dima. Hlavn\u011b venku. Popisuje mi, co je okolo, co vid\u00ed. Kdy\u017e zabloud\u00edme, zvol\u00ed n\u011bjakou trasu, ani nev\u00edm kudy jdeme, ale v\u017edycky cestu dom\u016f najde. Je to m\u016fj par\u0165\u00e1k do \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n
Bohumila \u010cih\u00e1kov\u00e1<\/p>\n\n\n\n
Den\u00edk.cz<\/p>\n\n\n\n
https:\/\/www.denik.cz\/<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" O \u010d\u00e1st zraku p\u0159i\u0161la v inkub\u00e1toru. V \u0161estn\u00e1cti prod\u011blala \u0161ed\u00fd z\u00e1kal a o rok pozd\u011bji podstoupila transplantaci obou o\u010d\u00ed. \u201eNejhor\u0161\u00ed bylo vz\u00edt do ruky b\u00edlou […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":13435,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-46850","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46850","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=46850"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46850\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/13435"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=46850"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=46850"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=46850"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}