{"id":46853,"date":"2024-03-09T07:33:54","date_gmt":"2024-03-09T06:33:54","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=46853"},"modified":"2024-03-09T07:39:54","modified_gmt":"2024-03-09T06:39:54","slug":"cteni-na-zimu-villette-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=46853","title":{"rendered":"\u010cTEN\u00cd NA ZIMU \u2013 VILLETTE"},"content":{"rendered":"\n

autor: Charlotte Bront\u00eb<\/a><\/p>\n\n\n\n

Kapitola dvan\u00e1ct\u00e1: MLAD\u00c1 HRAB\u011aNKA<\/p>\n\n\n\n

M\u00e1 kmotra byla od p\u0159\u00edrody vesel\u00e1 a tak\u00e9 ten ve\u010der se sna\u017eila n\u00e1s dv\u011b \u017eiv\u011b bavit, a p\u0159ece se opravdov\u00e1 z\u00e1bava st\u00e1le nemohla rozproudit, dokud jsme mezi kv\u00edliv\u00fdmi steny bou\u0159liv\u00e9ho ve\u010dera nezaslechly zvuky ohla\u0161uj\u00edc\u00ed \u010d\u00edsi p\u0159\u00edjezd. <\/p>\n\n\n\n

Nev\u00edm, kter\u00e1 z na\u0161eho tria zaslechla prvn\u00ed ten ko\u0148sk\u00fd dusot. Ale ta divok\u00e1 nepohoda byla pro v\u0161echny dostate\u010dn\u00fdm ospravedln\u011bn\u00edm, abychom seb\u011bhly dol\u016f do haly a p\u0159iv\u00edtaly dva jezdce vch\u00e1zej\u00edc\u00ed do domu; pos\u00edlali n\u00e1s v\u0161ak pry\u010d: byli cel\u00ed b\u00edl\u00ed – dva velc\u00ed sn\u011bhul\u00e1ci. A kdy\u017e pan\u00ed Brettonov\u00e1 vid\u011bla, jak vypadaj\u00ed, vyk\u00e1zala je do kuchyn\u011b: dokud neshod\u00ed masku svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e, nesm\u011bj\u00ed se opov\u00e1\u017eit vkro\u010dit na b\u011bhoun schodi\u0161t\u011b. <\/p>\n\n\n\n

Do kuchyn\u011b jsme cht\u011b necht\u011b musely za nimi; byla to star\u00e1 holandsk\u00e1 kuchyn\u011b, malebn\u00e1, p\u0159\u00edjemn\u00e1 m\u00edstnost. Mal\u00e1 hrab\u011bnka se to\u010dila kolem sv\u00e9ho hrab\u011bc\u00edho otce, tleskala rukama a pok\u0159ikovala: \u201eTati, tati, ty vypad\u00e1\u0161 jako ohromn\u00fd pol\u00e1rn\u00ed medv\u011bd!\u201c<\/p>\n\n\n\n

Medv\u011bd se oklepal a mal\u00e1 v\u00edla ut\u00edkala p\u0159ed mrazivou sprchou; ale hned se se sm\u00edchem vr\u00e1tila a horliv\u011b mu pom\u00e1hala odstranit jeho pol\u00e1rn\u00ed zakuklen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

A tak zat\u00edmco se hrab\u011b oh\u0159\u00edval u krbu a Paulina bla\u017een\u011b poletovala prostornou kuchyn\u00ed, pan\u00ed Brettonov\u00e1 p\u0159ik\u00e1zala Mart\u011b, a\u0165 jim sva\u0159\u00ed pro zah\u0159\u00e1t\u00ed star\u00e9 pivo s ko\u0159en\u00edm a cukrem, a hork\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed pun\u010d nalila do starobyl\u00e9ho rodinn\u00e9ho korbele.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNa star\u00e9 zlat\u00e9 \u010dasy!\u201c ozval se hrab\u011b a zdvihl lesklou n\u00e1dobu. \u201eA co ty tady tancuje\u0161, ty v\u00edlo ze skotsk\u00e9 vyso\u010diny?\u201c obr\u00e1til se ke sv\u00e9 dce\u0159i. \u201ePan\u00ed Brettonov\u00e1, za chv\u00edli v\u00e1m tady uprost\u0159ed kuchyn\u011b vyroste zelen\u00fd prut. Neru\u010d\u00edm v\u00e1m za ni, nen\u00ed to oby\u010dejn\u00e1 smrtelnice.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eVyzvi Lucy, a\u0165 si se mnou zatan\u010d\u00ed, tat\u00ednku. Poznal jsi Lucy Snowovou?\u201c <\/p>\n\n\n\n

Pan Home (byl st\u00e1le je\u0161t\u011b z\u00e1rove\u0148 prost\u00fdm panem Homem jako hrd\u00fdm hrab\u011btem de Bassompierre) mi vl\u00eddn\u011b podal ruku a ujistil m\u011b, \u017ee se na m\u011b dob\u0159e pamatuje, a i kdyby mu pam\u011b\u0165 n\u011bkdy selh\u00e1vala, p\u0159ece by m\u011b pokl\u00e1dal za starou zn\u00e1mou, proto\u017ee m\u00e9 jm\u00e9no sl\u00fdchal tak \u010dasto z \u00fast sv\u00e9 dcery.<\/p>\n\n\n\n

V\u0161ichni se te\u010f u\u017e napili hork\u00e9ho n\u00e1poje, a\u017e na Paulinu, kterou nikdo necht\u011bl vyru\u0161ovat z jej\u00edho v\u00edl\u00edho tance nab\u00eddkou tak lidsk\u00e9ho dou\u0161ku; ale ona se nem\u00ednila nechat p\u0159ehl\u00ed\u017eet nebo se vzd\u00e1t sv\u00fdch smrtelnick\u00fdch pr\u00e1v. \u201eDejte mi taky ochutnat,\u201c obr\u00e1tila se na Grahama, kter\u00fd postavil poh\u00e1r na kredenc, kam nedos\u00e1hla. <\/p>\n\n\n\n

Byla jsem zv\u011bdav\u00e1, jak s n\u00ed bude jednat, dosud jsem ho s n\u00ed nevid\u011bla mluvit. U\u017e jeho prvn\u00ed slova dokazovala, \u017ee mu jej\u00ed jakoby d\u011btinsk\u00e1 rozpustilost p\u0159ipomn\u011bla n\u011bkdej\u0161\u00ed \u201emalou Polly\u201c. \u201eMilostiv\u00e1 sle\u010dna si p\u0159eje podat korbel?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eSnad jste to pochopil? Snad jsem se vyj\u00e1d\u0159ila dost jasn\u011b.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eAle s takov\u00fdm z\u00e1m\u011brem nemohu souhlasit, bohu\u017eel, to nemohu.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eA pro\u010dpak? Jsem u\u017e p\u0159ece zdrav\u00e1 a t\u00edm si nezlom\u00edm kl\u00ed\u010dn\u00ed kost ani nevykloub\u00edm rameno. Je to v\u00edno?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eNen\u00ed to v\u00edno ani rosa.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eRosu nechci, o rosu nestoj\u00edm. Ale co to vlastn\u011b je?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eJe to pivo – star\u00fd le\u017e\u00e1k, kter\u00fd va\u0159ili asi tehdy, kdy\u017e jsem se narodil.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eTo mus\u00ed b\u00fdt n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho – m\u00e1 to dobrou chu\u0165?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eVynikaj\u00edc\u00ed.\u201c A vzal do ruky korbel, znova se zhluboka napil toho siln\u00e9ho elix\u00edru, o\u010dima rozpustile nazna\u010dil, jak velice si pochutn\u00e1v\u00e1, a zas n\u00e1dobu slavnostn\u011b postavil na polici.<\/p>\n\n\n\n

\u201eDejte mi tro\u0161i\u010dku,\u201c \u017eebronila Paulina, \u201ej\u00e1 jsem je\u0161t\u011b nikdy takov\u00fd star\u00fd le\u017e\u00e1k nepila. Je sladk\u00fd?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eA\u017e p\u0159\u00edli\u0161 sladk\u00fd,\u201c \u0159ekl Graham. Po\u0159\u00e1d k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eela jako d\u011bcko, kter\u00e9 tou\u017e\u00ed po zak\u00e1zan\u00e9 lah\u016fdce. <\/p>\n\n\n\n

Kone\u010dn\u011b se dal doktor obm\u011bk\u010dit. Vzal korbel do ruky a dop\u0159\u00e1l si to pot\u011b\u0161en\u00ed, \u017ee j\u00ed ho p\u0159idr\u017eel k \u00fast\u016fm. Jeho o\u010di, kter\u00e9 dovedly tak z\u0159eteln\u011b vyjad\u0159ovat lib\u00e9 pocity, prozrazovaly te\u010f rozz\u00e1\u0159en\u00fdm \u00fasm\u011bvem, \u017ee mu to p\u016fsob\u00ed skute\u010dn\u00fd po\u017eitek; prodlu\u017eoval si ho t\u00edm, \u017ee okraj n\u00e1doby nakl\u00e1n\u011bl jen natolik, \u017ee jen tu a tam uk\u00e1pla kr\u016fp\u011bj k jej\u00edm nastaven\u00fdm r\u016f\u017eov\u00fdm rt\u016fm. <\/p>\n\n\n\n

\u201eJe\u0161t\u011b tro\u0161ku, je\u0161t\u011b tro\u0161ku,\u201c prosila a \u0161elmovsky p\u0159idr\u017eela ukazov\u00e1\u010dkem jeho ruku, aby j\u00ed korbel naklonil pro \u0161t\u011bd\u0159ej\u0161\u00ed d\u00e1vku. \u201eJe z toho c\u00edtit ko\u0159en\u00ed a cukr, ale po\u0159\u00e1d to nem\u016f\u017eu po\u0159\u00e1dn\u011b vychutnat, proto\u017ee nechcete povolit – nebu\u010fte tak lakom\u00fd.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Vyhov\u011bl j\u00ed, ale p\u0159itom j\u00ed za\u0161eptal, naoko v\u00e1\u017en\u011b: \u201eNepochlubte se s t\u00edm m\u00e9 mamce ani Lucy, ty by to jist\u011b neschvalovaly.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eJ\u00e1 taky ne,\u201c zm\u011bnila r\u00e1zem t\u00f3n i chov\u00e1n\u00ed, jakmile se opravdu napila. \u201eNen\u00ed to v\u016fbec sladk\u00e9, jen hork\u00e9 a ho\u0159k\u00e9, a\u017e mi to sv\u00edr\u00e1 jazyk. V\u00e1\u0161 le\u017e\u00e1k m\u011b l\u00e1kal, dokud byl zak\u00e1zan\u00fd. D\u011bkuji, u\u017e nechci.\u201c<\/p>\n\n\n\n

A s lehkou \u00faklonou – nedbalou, ale stejn\u011b p\u016fvabnou, jako byl jej\u00ed tanec odb\u011bhla a p\u0159isedla si k otci. V tomto sedmn\u00e1ctilet\u00e9m d\u011bv\u010deti opravdu zbyl kus sedmilet\u00e9ho d\u011bcka. Graham se na ni d\u00edval zara\u017een\u011b a trochu p\u0159ekvapen\u011b, jeho o\u010di na n\u00ed \u010dasto spo\u010dinuly i v dal\u0161\u00edm pr\u016fb\u011bhu ve\u010dera, ale ona si ho u\u017e okat\u011b nev\u0161\u00edmala.<\/p>\n\n\n\n

Druh\u00fd den r\u00e1no, kdy\u017e jsme se v\u0161ichni se\u0161li u sn\u00eddan\u011b, tro\u0161ku prochladli, ale jinak \u010derstv\u00ed jako rybi\u010dky, proto\u017ee jsme se myli studenou vodou, vyhl\u00e1sila pan\u00ed Brettonov\u00e1 z\u00e1kaz vych\u00e1zen\u00ed. Skute\u010dn\u011b se zd\u00e1lo, \u017ee tak brzy nebude mo\u017eno vykro\u010dit z domu: chumelenice sice ustala, ale jinak se venku \u010derti \u017eenili a vichr rozv\u00e1l napadl\u00fd sn\u00edh do z\u00e1v\u011bj\u00ed fantastick\u00fdch tvar\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Hrab\u011bnka p\u0159izvukovala pan\u00ed Brettonov\u00e9: \u201eTat\u00ednek nikam nesm\u00ed! Budu si ho hl\u00eddat. Vi\u010f, \u017ee nepojede\u0161 do m\u011bsta, tat\u00ednku, \u017ee ne?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eAno i ne. Po\u010dk\u00e1m je\u0161t\u011b hodinku po sn\u00eddani, snad se zat\u00edm ta fujavice zti\u0161\u00ed. Ale ty m\u011b nech\u00e1v\u00e1\u0161 hladov\u011bt, nepod\u00e1\u0161 mi sn\u00eddani?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eHonem, pan\u00ed Brettonov\u00e1, pros\u00edm v\u00e1s, honem mu nalejte k\u00e1vu,\u201c nal\u00e9hala Paulina, \u201ej\u00e1 si jinak pana hrab\u011bte obslou\u017e\u00edm sama; v\u00edte, co se z n\u011bho vyklubal pan hrab\u011b, vy\u017eaduje pro sebe velk\u00e9 ohledy.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Rozkrojila housku a mazala mu ji m\u00e1slem. \u201eMaj\u00ed tady stejnou pomeran\u010dovou zava\u0159eninu jako v Brettonu, v\u00ed\u0161, jak jsi o n\u00ed prohla\u0161oval, \u017ee ani ve Skotsku ji neva\u0159\u00ed l\u00edp.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eA o kterou milostiv\u00e1 sle\u010dna v\u017edycky p\u0159i\u0161la prosit pro m\u00e9ho chlapce, pamatuje\u0161?\u201c vpadla pan\u00ed Brettonov\u00e1. \u201eV\u017edycky jsi m\u011b zatahala za ruk\u00e1v a \u0161eptala mi:\u201ePros\u00edm, po\u0161lete Grahamovi n\u011bco sladk\u00e9ho, tro\u0161ku medu nebo marmel\u00e1dy\u201c.<\/p>\n\n\n\n

\u201eAle to snad ne, maminko,\u201c sm\u00e1l se doktor, ale zrudl p\u0159i tom, \u201e\u017ee bych tenkr\u00e1t st\u00e1l o takov\u00e9 sladkosti?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eSt\u00e1l o n\u011b, Paulino?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u011bl je r\u00e1d,\u201c potvrdila Paulina.<\/p>\n\n\n\n

\u201eZa to se nemus\u00edte styd\u011bt, Johne,\u201c ozval se pan Home. \u201eA Polly osv\u011bd\u010dila dobr\u00e9 srdce, kdy\u017e se tak starala o hmotn\u00e9 blaho sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Pod\u00e1\u0161 mi kousek t\u00e9 housky, Polly?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eTady m\u00e1\u0161, tat\u00ednku. Ale uv\u011bdom si, \u017ee t\u011b tak obskakuji jen proto, abys tady p\u011bkn\u011b z\u016fstal cel\u00fd den s n\u00e1mi.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201ePan\u00ed Brettonov\u00e1,\u201c povzdychl si hrab\u011b, \u201ebudu se muset sv\u00e9 dcery zbavit, poslat ji n\u011bkam do \u0161koly. Nezn\u00e1te n\u011bjak\u00fd dobr\u00fd \u00fastav?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eJe tady penzion\u00e1t pan\u00ed Beckov\u00e9, tam, co je Lucy.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eSle\u010dna Snowov\u00e1 je ve \u0161kole?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eU\u010d\u00edm tam,\u201c \u0159ekla jsem a byla jsem r\u00e1da, \u017ee se naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost, abych to mohla na sebe pov\u011bd\u011bt. U\u017e del\u0161\u00ed dobu jsem m\u011bla nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, \u017ee se jim ukazuji v nespr\u00e1vn\u00e9m sv\u011btle. Brettonovi znali mou situaci, ale hrab\u011b a jeho dcera o mn\u011b nev\u011bd\u011bli vlastn\u011b nic. Snad sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di mn\u011b o vl\u00e1sek zm\u011bn\u00ed, a\u017e poznaj\u00ed m\u00e9 skute\u010dn\u00e9 postaven\u00ed ve spole\u010dnosti. <\/p>\n\n\n\n

Pan Home chv\u00edli nezdv\u00edhal o\u010di od tal\u00ed\u0159e a ml\u010del. Ale kdy\u017e na mne pak pohl\u00e9dl, m\u011bl o\u010di laskav\u00e9 a jeho hlas zn\u011bl vl\u00eddn\u011b. \u201eTo m\u00e1te t\u011b\u017ek\u00e9 povol\u00e1n\u00ed. P\u0159\u00e1l bych v\u00e1m hodn\u011b zdrav\u00ed a s\u00edly, aby se v\u00e1m v n\u011bm pr\u00e1ce da\u0159ila.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Jeho hezk\u00e1 dceru\u0161ka nep\u0159ijala mou zpr\u00e1vu se stejn\u00fdm klidem, up\u00edrala na mne o\u010di roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 \u00fa\u017easem, ba skoro zd\u011b\u0161en\u00edm: \u201eVy jste u\u010ditelka? A l\u00edb\u00ed se v\u00e1m u\u010dit?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eV\u017edycky ne.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eTak pro\u010d to d\u011bl\u00e1te?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u0159edev\u0161\u00edm proto, abych si vyd\u011blala na \u017eivobyt\u00ed.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eTedy ne z pouh\u00e9 lidumilnosti?\u201c vm\u00edsil se do hovoru jej\u00ed otec. \u201eMy dva s Polly jsme se u\u017e m\u00e1lem domn\u00edvali, \u017ee jen to je d\u016fvodem k takov\u00e9 v\u00fdst\u0159edn\u00ed \u010dinnosti.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eKdepak. Sp\u00ed\u0161 pro st\u0159echu nad hlavou, kterou tam z\u00edsk\u00e1v\u00e1m, a snad i pro dobr\u00e9 v\u011bdom\u00ed, \u017ee kdy\u017e se sama \u017eiv\u00edm, u\u0161et\u0159\u00edm si hanbu b\u00fdt jin\u00fdm na obt\u00ed\u017e.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eTat\u00ednku, ale mn\u011b je stejn\u011b Lucy l\u00edto.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eKdyby m\u011bla moje Polly n\u011bkdy na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei poznat, jak nejist\u00e9 jsou statky tohoto sv\u011bta, byl bych r\u00e1d, kdyby si po\u010d\u00ednala jako Lucy, kdyby sama pracovala a nep\u0159ipadala na obt\u00ed\u017e sv\u00fdm p\u0159\u00edbuzn\u00fdm nebo zn\u00e1m\u00fdm.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, tat\u00ednku,\u201c \u0159ekla krotce, ale zahlouban\u011b dodala: \u201eStejn\u011b je na tom Lucy \u0161patn\u011b. P\u0159edstavovala jsem si, \u017ee je z\u00e1mo\u017en\u00e1 a \u017ee m\u00e1 bohat\u00e9 p\u0159\u00e1tele.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eUva\u017eovala jsi jako mal\u00e1 po\u0161etilka. Mn\u011b to nikdy ani nenapadlo. Pokud jsem m\u011bl mo\u017enost Lucy pozorovat, a nen\u00ed to dlouho, vid\u011bl jsem, \u017ee si po\u010d\u00edn\u00e1 samostatn\u011b a \u017ee v\u017edycky sp\u00ed\u0161 pomoc poskytne, ne\u017e aby ji od n\u011bkoho \u010dekala. Ale a\u0165 to nezamluv\u00edme,\u201c p\u0159e\u0161el z v\u00e1\u017en\u00e9ho t\u00f3nu do vesel\u00e9ho, \u201emysl\u00edte, sle\u010dno Lucy, \u017ee by madame Beckov\u00e1 Polly p\u0159ijala?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eKdybyste t\u0159eba je\u0161t\u011b dnes posadil sle\u010dnu de Bassompierre do ko\u010d\u00e1ru, ru\u010d\u00edm v\u00e1m za to, pane hrab\u011b, \u017ee na\u0161e pan\u00ed \u0159editelka se oble\u010de do gala, aby v\u00e1s ve sv\u00e9m sal\u00f3nku n\u00e1le\u017eit\u011b p\u0159iv\u00edtala.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eV tom p\u0159\u00edpad\u011b nemus\u00edme na nic \u010dekat a Polly by mohla je\u0161t\u011b dnes ve\u010der zasednout do \u0161koly.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eAle tat\u00ednku…\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eCopak?\u201c <\/p>\n\n\n\n

„J\u00e1 p\u0159ece jen vid\u00edm ur\u010ditou p\u0159ek\u00e1\u017eku!“<\/p>\n\n\n\n

\u201eJ\u00e1 \u017e\u00e1dnou nevid\u00edm.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eJe to ohromn\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka: jsi to ty s\u00e1m. Lucy, varujte p\u0159edem madame, \u017ee by se mnou nakonec musela p\u0159ijmout do \u0161koly i tat\u00ednka. A proto\u017ee si m\u011b po\u0159\u00e1d jen dob\u00edr\u00e1, pov\u00edm v\u00e1m na n\u011bho taky n\u011bco. Kdy\u017e mi bylo dvan\u00e1ct, vzal si do hlavy, \u017ee m\u011b doma rozmazluje, \u017ee takhle nebudu p\u0159ipravena pro \u017eivot a kdesi cosi, \u017ee zkr\u00e1tka mus\u00edm do \u0161koly. Plakala jsem, ale on z\u016fstal jako sk\u00e1la. A v\u00edte, jak to dopadlo? V\u011b\u0159te nebo nev\u011b\u0159te, tat\u00ednek den co den chodil do \u0161koly se mnou. Madame Aigredoux na jeho v\u011b\u010dn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy bru\u010dela, ale nic nepom\u00e1halo. Nakonec m\u011b i s tat\u00ednkem ze \u0161koly m\u00e1lem vyhnali. Lucy m\u016f\u017ee madame Beckovou o tomhle detailu informovat, a\u0165 p\u0159edem v\u00ed, co ji \u010dek\u00e1.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Pan\u00ed Brettonov\u00e1 vyzvala pana Homea, aby se k tomu vyj\u00e1d\u0159il, a proto\u017ee to nemohl pop\u0159\u00edt, byl nad n\u00edm vynesen ortel a Paulina triumfovala. Ale dovedla b\u00fdt i jin\u00e1 ne\u017e jenom \u017eertovn\u00e1 a prosto\u0159ek\u00e1. <\/p>\n\n\n\n

Po sn\u00eddani jsme z\u016fstali na chv\u00edli my mlad\u00ed – hrab\u011bnka, doktor a j\u00e1 – o samot\u011b, a tu jako by z n\u00ed v\u0161echno d\u011btinstv\u00ed r\u00e1zem vyprchalo. Vedle n\u00e1s dvou, kte\u0159\u00ed jsme od n\u00ed nebyli v\u011bkem p\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1leni, se zm\u011bnila najednou v mladou d\u00e1mu. I Graham si t\u00e9to jej\u00ed prom\u011bny bezpochyby v\u0161iml; nehovo\u0159il s n\u00ed tak nenucen\u011b jako jindy. Postupn\u011b nap\u011bt\u00ed na obou stran\u00e1ch povolovalo, a kdyby se na\u0161e z\u00e1bava prot\u00e1hla, mysl\u00edm, \u017ee by na\u0161la sv\u016fj obvykl\u00fd p\u0159irozen\u00fd t\u00f3n. <\/p>\n\n\n\n

Paulin\u011b se na rty vracel \u00fasm\u011bv a na tv\u00e1\u0159 dol\u00ed\u010dky; i doktor John se zm\u011bnil, a\u010dkoli bych neum\u011bla vyj\u00e1d\u0159it v \u010dem. P\u0159ed deseti lety si ti dva m\u011bli po\u0159\u00e1d co pov\u00eddat; a existuj\u00ed jist\u00e9 typy, kter\u00e9 na sebe navz\u00e1jem p\u016fsob\u00ed tak, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edc jsou spolu, t\u00edm v\u00edc maj\u00ed n\u00e1m\u011bt\u016f k hovoru. <\/p>\n\n\n\n

Graham v\u0161ak musel odej\u00edt, v jeho povol\u00e1n\u00ed se povinnosti nedaj\u00ed zanedb\u00e1vat, ani odkl\u00e1dat. Opustil m\u00edstnost, ale je\u0161t\u011b jednou se vr\u00e1til. A jsem p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee se nevr\u00e1til pro pap\u00edr ani pro nav\u0161t\u00edvenky ze sv\u00e9ho stolu – to byla jen z\u00e1minka, aby se ujistil, \u017ee Paulina je opravdu takov\u00e1, jak si ji s sebou v hlav\u011b odn\u00e1\u0161\u00ed. Ve sv\u00fdch dojmech se nem\u00fdlil, a nav\u00edc si s sebou nesl na rozlou\u010denou je\u0161t\u011b jeden pohled, plach\u00fd, ale opravdu zjihl\u00fd. <\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e jsme z\u016fstaly s Paulinou samy, ob\u011b jsme chv\u00edli ml\u010dely. Vzaly jsme si ka\u017ed\u00e1 ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ci a piln\u011b jsme se ji v\u011bnovaly. Ten nevl\u00eddn\u00fd lednov\u00fd den m\u011b jaksi deptal a zbavoval chuti mluvit; meluz\u00edna sku\u010dela a chraptiv\u011b je\u010dela, ale z\u0159ejm\u011b se t\u00edm nijak nevys\u00edlila. <\/p>\n\n\n\n

Kdyby byla se mnou v tomto pokoji Ginevra Fanshawov\u00e1, jist\u011b by mi nedovolila, abych se tak zahloubala do sv\u00fdch my\u0161lenek. Moje dne\u0161n\u00ed spole\u010dnice se na m\u011b dvakr\u00e1t t\u0159ikr\u00e1t pod\u00edvala a pootev\u0159ela \u00fasta jakoby k ot\u00e1zce, ale kdy\u017e vid\u011bla, \u017ee mi nen\u00ed do \u0159e\u010di, taktn\u011b to respektovala. Ta to dlouho nevydr\u017e\u00ed, \u0159\u00edkala jsem si, nebo\u0165 jsem nebyla zvykl\u00e1 setk\u00e1vat se u \u017een nebo d\u011bv\u010dat se siln\u00fdm sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00edm nebo schopnost\u00ed sebezap\u0159en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Mal\u00e1 hrab\u011bnka se v\u0161ak projevila jako v\u00fdjimka. Nejprve \u0161ila, a kdy\u017e ji to omrzelo, vzala si do ruky knihu. N\u00e1hoda tomu cht\u011bla, \u017ee si ji vybrala pr\u00e1v\u011b v odd\u011blen\u00ed, kde m\u011bl sv\u00e9 knihy doktor. Vyhledala si jednu starou kn\u00ed\u017eku, jak\u00fdsi ilustrovan\u00fd p\u0159\u00edrodopis. <\/p>\n\n\n\n

V\u00edd\u00e1vala jsem Polly post\u00e1vat vedle Grahama, kter\u00fd m\u011bl pr\u00e1v\u011b tuto knihu na kl\u00edn\u011b a u\u010dil se z n\u00ed do \u0161koly. A kdy\u017e se svou lekci nau\u010dil, \u017eadon\u00edvala, aby byl tak hodn\u00fd a pov\u00eddal j\u00ed o t\u011bch obr\u00e1zc\u00edch. <\/p>\n\n\n\n

Pozorn\u011b jsem se na ni zad\u00edvala: Tady se uk\u00e1\u017ee, m\u00e1-li opravdu tak dobrou pam\u011b\u0165, jak se chlubila. O tom se te\u010f nedalo pochybovat. Jak v kn\u00ed\u017ece listovala, na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed zrcadlily odlesky vzpom\u00ednek. Obr\u00e1tila tituln\u00ed list a zad\u00edvala se na podpis majitele kn\u00ed\u017eky, napsan\u00fd \u0161kol\u00e1ck\u00fdm p\u00edsmem; lehce po n\u011bm p\u0159ejela prsty s podv\u011bdom\u00fdm n\u011b\u017en\u00fdm pousm\u00e1n\u00edm. <\/p>\n\n\n\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed na tom v\u00fdjevu bylo, \u017ee dok\u00e1zala sv\u00e9 city projevit bez slovn\u00edch v\u00fdlev\u016f. Ze zamy\u0161len\u00ed ji probudilo vrznut\u00ed dve\u0159\u00ed a hlas jej\u00edho otce, kter\u00fd v hale mluvil s pan\u00ed Brettonovou. Vysko\u010dila a v m\u017eiku byla dole: \u201eTati, tati, snad p\u0159ece nejde\u0161 ven?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, ko\u0165\u00e1tko, mus\u00edm do m\u011bsta.\u201c Sly\u0161ela jsem, jak j\u00ed pan Bassompierre ukazuje, \u017ee je dost navle\u010den\u00fd, a jak j\u00ed slibuje, \u017ee pojede vozem a bude jako ve vati\u010dce. <\/p>\n\n\n\n

\u201eMus\u00ed\u0161 mi sl\u00edbit, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b za sv\u011btla – a \u017ee pojedete oba, ty i doktor, ko\u010d\u00e1rem! Dnes se ned\u00e1 jet na koni.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eDob\u0159e, jestli se sejdu s doktorem, vy\u0159\u00edd\u00edm mu, \u017ee mu jist\u00e1 d\u00e1ma na\u0159izuje, aby si opatroval svou vz\u00e1cnou osobu a brzy p\u0159ijel dom\u016f s m\u00fdm doprovodem.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, \u0159ekni ‚jist\u00e1 d\u00e1ma‘, bude si myslet, \u017ee mu to p\u0159ikazuje maminka, a poslechne. Ale opravdu se brzy vra\u0165, budu jako na jehl\u00e1ch.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Ko\u010d\u00e1r odjel po sn\u011bhu potichu a hrab\u011bnka se vr\u00e1tila cel\u00e1 ustaran\u00e1. Toho ve\u010dera otce nev\u00edtala tancem. Sotva vstoupil do pokoje, zmocnila se ho s jakousi v\u00e1\u017enost\u00ed. Kdy\u017e se objevil Graham, n\u011bkolik minut po hrab\u011bti, Paulina se k n\u011bmu poobr\u00e1tila, podali si ruce, ale jen zleh\u00fdnka.<\/p>\n\n\n\n

Paulina z\u016fstala po boku sv\u00e9ho otce, Graham se usadil do k\u0159esla na druh\u00e9 stran\u011b pokoje. Bylo dob\u0159e, \u017ee si pan\u00ed Brettonov\u00e1 m\u011bla s panem Homem co pov\u00eddat, jinak by asi byla na\u0161e ve\u010dern\u00ed spole\u010dnost dost zamlkl\u00e1. <\/p>\n\n\n\n

Po \u010daji se Paulin\u011b jenjen v ruce kmitala jehla a zlat\u00fd n\u00e1prstek bl\u00fdskal ve sv\u011btle lampy; jej\u00ed jaz\u00fd\u010dek odpo\u010d\u00edval a o\u010di jakoby zdr\u00e1hav\u011b zdvihaly hebounk\u00e1 v\u00ed\u010dka s hust\u00fdmi \u0159asami. I Graham byl asi unaven\u00fd celodenn\u00edm zam\u011bstn\u00e1n\u00edm: poslouchal vypr\u00e1v\u011bn\u00ed star\u0161\u00edch, t\u00e9m\u011b\u0159 nepromluvil a zaujat\u011b sledoval kmit\u00e1n\u00ed Paulinina n\u00e1prstku, kter\u00fd se m\u00edhal jako zlat\u00e1 m\u016fra nebo t\u0159pytiv\u00e1 hlavi\u010dka \u017elut\u00e9ho h\u00e1d\u011bte.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n\n\n\n

Meisterkoch Knihy (myflexumshop.com)<\/a><\/p>\n\n\n\n

–<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Charlotte Bront\u00eb Kapitola dvan\u00e1ct\u00e1: MLAD\u00c1 HRAB\u011aNKA M\u00e1 kmotra byla od p\u0159\u00edrody vesel\u00e1 a tak\u00e9 ten ve\u010der se sna\u017eila n\u00e1s dv\u011b \u017eiv\u011b bavit, a p\u0159ece se […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":46349,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-46853","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46853","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=46853"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/46853\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/46349"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=46853"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=46853"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=46853"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}