{"id":47120,"date":"2024-03-17T07:56:51","date_gmt":"2024-03-17T06:56:51","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47120"},"modified":"2024-03-17T07:56:51","modified_gmt":"2024-03-17T06:56:51","slug":"cteni-na-zimu-villette-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47120","title":{"rendered":"\u010cTEN\u00cd NA ZIMU \u2013 VILLETTE"},"content":{"rendered":"\n

autor:\u00a0Charlotte Bront\u00eb<\/a><\/p>\n\n\n\n

Kapitola patn\u00e1ct\u00e1: \u0158ET\u00cdZEK K HODINK\u00c1M<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Monsieur Paul Emanuel byl neoby\u010dejn\u011b ned\u016ftkliv\u00fd, kdy\u017e ho n\u011bkdo p\u0159i vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ru\u0161il; proj\u00edt jeho t\u0159\u00eddou znamenalo p\u0159estupek, pro kter\u00fd \u017ea\u010dky i u\u010ditelky ohro\u017eoval m\u00e1lem na \u017eivot\u011b. I sama madame Beckov\u00e1, kdy\u017e u\u017e nutn\u011b musela proj\u00edt kolem n\u011bho, jen se mihla, a p\u0159idr\u017euj\u00edc si sukn\u011b, opatrn\u011b p\u0159eplula kolem stra\u0161n\u00e9ho stup\u00ednku jako kor\u00e1b ob\u00e1vaj\u00edc\u00ed se p\u0159\u00edboje.<\/p>\n\n\n\n

Jednou r\u00e1no jsem sed\u011bla v carr\u00e9 a vy\u0161\u00edvala jakousi pr\u00e1ci, kterou jedna ze \u017ea\u010dek za\u010dala, ale nedokon\u010dila, a zat\u00edmco se mi prsty zam\u011bstn\u00e1valy na r\u00e1mu, m\u016fj sluch sledoval t\u00f3niny hlasu, kter\u00fd se oz\u00fdval z vedlej\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy a kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b siln\u011b zv\u00fd\u0161il. P\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem se trochu bavila nad rostouc\u00edmi p\u0159\u00edznaky bou\u0159e, kdy\u017e ke mn\u011b p\u0159istoupila vr\u00e1tn\u00e1 Rosina, jej\u00ed\u017e stra\u0161nou povinnost\u00ed bylo odv\u00e1d\u011bt \u017ea\u010dky z jedn\u00e9 \u010di druh\u00e9 t\u0159\u00eddy do hudebn\u00ed hodiny.<\/p>\n\n\n\n

\u201eSle\u010dno, je tu posluha se vzkazem z Athenea,\u201c za\u0161eptala mi. \u201e\u0158ekla jsem madame Beckov\u00e9, \u017ee nem\u00e1m odvahu vy\u0159\u00eddit mu to, a ona pov\u00eddala, abych t\u00edm pov\u011b\u0159ila v\u00e1s.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eMne? Ach ne, to nen\u00ed m\u00e1 povinnost. Jen bu\u010fte state\u010dn\u00e1 a zkuste to sama!“<\/p>\n\n\n\n

\u201eTo nejde! Dnes jsem u\u017e kolem n\u011bj \u0161la p\u011btkr\u00e1t a naposled na mne k\u0159i\u010del, \u017ee jestli je\u0161t\u011b jednou n\u011bkdo otev\u0159e dve\u0159e, tak ho ob\u011bs\u00ed.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eNo, no, to jste tak zbab\u011bl\u00e1? Jak\u00fd je to vzkaz?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u00e1 p\u0159ij\u00edt okam\u017eit\u011b do gymn\u00e1zia, je tam n\u011bjak\u00fd inspektor nebo co – a monsieur se s n\u00edm mus\u00ed setkat; v\u00edte, jak mu je protivn\u00e9 v\u0161echno, co se mus\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Ano, to jsem v\u011bd\u011bla. Ten nepoddajn\u00fd mu\u017e\u00ed\u010dek nen\u00e1vid\u011bl ostruhy a uzdu; zaru\u010den\u011b se vzp\u00edral v\u0161emu, co se na n\u011bm po\u017eadovalo hned a k \u010demu byl nucen. Ale vzala jsem na sebe ten \u00fakol – ne ov\u0161em beze strachu. Otev\u0159ela jsem dve\u0159e, vstoupila a zav\u0159ela je za sebou rychle a co nejti\u0161eji. Zastavila jsem se u stup\u00ednku, pr\u00e1v\u011b p\u0159ed n\u00edm. Neuznal m\u011b ov\u0161em za hodnu pozornosti a pokra\u010doval ve sv\u00e9m v\u00fdkladu. Jen\u017ee s p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00edm si na mne nep\u0159i\u0161el: mus\u00ed m\u011b vyslechnout a odpov\u011bd\u011bt na vzkaz. Nebyla jsem dost vysok\u00e1, abych p\u0159esahovala hlavou jeho katedru, kter\u00e1 byla dost vysoko na stup\u00ednku, tak\u017ee jsem z\u00edskala polohu nebesk\u00e9ho t\u011blesa v zatm\u011bn\u00ed. Odv\u00e1\u017eila jsem se na n\u011bho dvakr\u00e1t ze sv\u00e9ho krytu povystr\u010dit hlavu, ale nev\u0161\u00edmal si m\u011b; pot\u0159et\u00ed v\u0161ak zachytil m\u016fj pohled a zabodl do mne zrak rozzu\u0159en\u00e9ho tygra. <\/p>\n\n\n\n

Na jeho \u017e\u00e1dost, aby mu p\u0159ichystali \u0161ibenici a provaz k vykon\u00e1n\u00ed p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vynesen\u00e9ho ortele, podala jsem mu jehlu s navle\u010denou nit\u00ed na vy\u0161\u00edv\u00e1n\u00ed. Neprok\u00e1zala jsem mu ov\u0161em tuto laskavost ve\u0159ejn\u011b; podala jsem mu jehlu opatrn\u011b kolem rohu katedry a zabodla ji do \u010daloun\u011bn\u00e9ho op\u011bradla jeho \u017eidle.<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo chcete?\u201c zavr\u010del. <\/p>\n\n\n\n

\u201eMonsieur,\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem, \u201echci n\u011bco nemo\u017en\u00e9ho, nesl\u00fdchan\u00e9ho.\u201c A p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee bude nejl\u00e9pe bez okolk\u016f ho pokropit nep\u0159\u00edjemnou sprchou, \u0161eptem jsem vy\u0159\u00eddila nal\u00e9hav\u00fd vzkaz z Athenea, zna\u010dn\u011b p\u0159eh\u00e1n\u011bj\u00edc jeho neodkladnost. <\/p>\n\n\n\n

Jak jsem \u010dekala, necht\u011bl o n\u011b\u010dem takov\u00e9m ani sly\u0161et. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee mus\u00ed j\u00edt, a\u0165 si \u0159\u00edk\u00e1, co chce. Z\u016fstala jsem proto ml\u010dky st\u00e1t a \u010dekala jsem na jeho odpov\u011b\u010f, jako by je\u0161t\u011b ne\u0159ekl ani slovo. Zeptal se, co si je\u0161t\u011b p\u0159eji.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJen va\u0161i odpov\u011b\u010f, kterou vy\u0159\u00edd\u00edm sluhovi.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Zat\u0159epal netrp\u011bliv\u011b rukou, \u017ee ho to nezaj\u00edm\u00e1. Odv\u00e1\u017en\u011b jsem vzt\u00e1hla ruku po jeho odlo\u017een\u00e9 \u0159eck\u00e9 \u010dapce. <\/p>\n\n\n\n

\u201eOch,\u201c zabru\u010del u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b, \u201ekdy\u017e u\u017e to do\u0161lo tak daleko a sle\u010dna Lucy bere mou \u010dapku, a\u0165 si ji tedy posad\u00ed na hlavu, aby z n\u00ed byl na chv\u00edli gareon – chlapec, a jde laskav\u011b do Athenea m\u00edsto mne.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Opatrn\u011b jsem polo\u017eila \u010dapku p\u0159ed n\u011bj na st\u016fl.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNap\u00ed\u0161u l\u00edstek a omluv\u00edm se – to ud\u011bl\u00e1m!\u201c prohl\u00e1sil, st\u00e1le je\u0161t\u011b rozhodnut\u00fd se vykroutit.<\/p>\n\n\n\n

V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee to v tomto p\u0159\u00edpad\u011b nesta\u010d\u00ed, a zlehka jsem mu p\u0159isunula \u010dapku k ruce. Ale ta, jak se dostala do pohybu, zavadila o jeho lehk\u00e9 br\u00fdle, kter\u00e9 – \u00f3 hr\u016fzo! – spadly na zem. Na jejich hladk\u00fdch \u010do\u010dk\u00e1ch nasko\u010dily hv\u011bzdi\u010dky rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e9ho skla. Te\u010f se m\u011b doopravdy zmocnilo zd\u011b\u0161en\u00ed. Monsieur Paul m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zrak, pro kter\u00fd bylo t\u011b\u017eko nal\u00e9zt vhodn\u00e1 skla, a tyto br\u00fdle mu dob\u0159e slou\u017eily. <\/p>\n\n\n\n

Vzhl\u00e9dla jsem k n\u011bmu: cel\u00e1 jeho tv\u00e1\u0159, m\u00edsto aby byla rozhn\u011bvan\u00e1, zamra\u010den\u00e1 a mrzut\u00e1, se zalila \u00fasm\u011bvem. Nep\u0159\u00edstupn\u00fd, pokud jsem mu ni\u010d\u00edm neubli\u017eovala, stal se a\u017e p\u016fvabn\u011b povoln\u00fdm, kdy\u017e jsem p\u0159ed n\u00edm st\u00e1la jako usv\u011bd\u010den\u00e1, ale zkrou\u0161en\u00e1 h\u0159\u00ed\u0161nice. <\/p>\n\n\n\n

Prohl\u00e1sil, \u017ee mu nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e uposlechnout \u010dlov\u011bka, kter\u00fd tu podal takov\u00fd p\u0159\u00edklad nebezpe\u010dn\u00e9 odvahy, okorunoval se svou \u0159eckou \u010dapkou, vzal mi sv\u00e9 rozbit\u00e9 br\u00fdle z rukou, p\u0159i\u010dem\u017e mi je stiskl na znamen\u00ed odpu\u0161t\u011bn\u00ed a uklidn\u011bn\u00ed, uklonil se a v nejlep\u0161\u00ed n\u00e1lad\u011b ode\u0161el do Athenea. Nic naplat, je\u0161t\u011b ne\u017e nastala noc, jsme se v\u0161ak znovu poh\u00e1dali. <\/p>\n\n\n\n

M\u00edval ve zvyku vtrhnout n\u011bkdy ve\u010der bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed do na\u0161\u00ed klidn\u00e9 studijn\u00ed hodiny a sv\u00e9voln\u011b rozhodovat o na\u0161em zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. Musely jsme odlo\u017eit knihy vz\u00edt si ru\u010dn\u00ed pr\u00e1ci a vyslechnout jeho vznosn\u00fd p\u0159ednes n\u011bjak\u00e9 trag\u00e9die nebo dramatu, pov\u00eddky nebo eseje.<\/p>\n\n\n\n

Toho ve\u010dera jsme sed\u011bly u jednoho ze dvou dlouh\u00fdch stol\u016f studovny, ti\u0161e jako jepti\u0161ky; chovanky se u\u010dily a my u\u010ditelky jsme \u0161ily. Pamatuji se na svou pr\u00e1ci: byla podle m\u00e9 vlastn\u00ed fantazie a hodn\u011b mi na n\u00ed z\u00e1le\u017eelo; byla ur\u010dena jako d\u00e1rek a m\u011bla b\u00fdt brzo hotov\u00e1. Usly\u0161ely jsme ostr\u00e9 zazvon\u011bn\u00ed, kter\u00e9 jsme v\u0161echny znaly, pak rychl\u00fd krok, a vtom se rozl\u00e9tly dve\u0159e a u\u017e byl mezi n\u00e1mi. <\/p>\n\n\n\n

Usadil se mezi mne a Ginevru Fanshawovou, kter\u00e1 se v\u017edy sna\u017eila b\u00fdt mou sousedkou. Proto\u017ee jsem necht\u011bla, aby se tla\u010dil, po\u017e\u00e1dala jsem d\u00edvky, aby se posunuly. Nez\u016fstala mezi n\u00e1mi mezera v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e p\u016fl metru a ka\u017ed\u00fd rozumn\u00fd \u010dlov\u011bk by ji pova\u017eoval za pat\u0159i\u010dnou. Ale monsieur Paul nebyl rozumn\u00fd; byl jako z\u00e1palka – jen \u0161krtnout a u\u017e ho\u0159el. <\/p>\n\n\n\n

\u201eTak vy m\u011b nechcete za souseda?\u201c zavr\u010del. \u201eDobr\u00e1. Sle\u010dny, vsta\u0148te!\u201c A p\u0159ik\u00e1zal d\u011bv\u010dat\u016fm p\u0159ej\u00edt k druh\u00e9mu stolu, mne usadil na sam\u00e9m konci dlouh\u00e9 lavice, a kdy\u017e mi opatrn\u011b p\u0159enesl ko\u0161\u00ed\u010dek se \u0161it\u00edm, uvelebil se na jej\u00edm druh\u00e9m konci.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJsme dost daleko od sebe?\u201c zeptal se m\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTo mus\u00ed posoudit monsieur!\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem. <\/p>\n\n\n\n

\u201eV\u00edte dob\u0159e, \u017ee ne. To vy sama jste ud\u011blala ten velk\u00fd odstup, j\u00e1 jsem ani prstem nehnul.\u201c A po tomto v\u00fdroku se dal do \u010dten\u00ed. Nane\u0161t\u011bst\u00ed si vybral francouzsk\u00fd p\u0159eklad n\u011b\u010deho, co nazval \u201edrama Viliama Shakespeara, fale\u0161n\u00e9 modly Angli\u010dan\u016f, t\u011bch omezen\u00fdch neznaboh\u016f.\u201c Byl to chab\u00fd p\u0159eklad; nesna\u017eila jsem se zvl\u00e1\u0161\u0165 skr\u00fdvat sv\u00e9 opovr\u017een\u00ed, kter\u00e9 ve mn\u011b jako naschv\u00e1l vzbuzovaly n\u011bkter\u00e9 ne\u0161\u0165astn\u00e9 omyly. \u010clov\u011bk m\u016f\u017ee i pohledem vyj\u00e1d\u0159it sv\u016fj n\u00e1zor, a monsieurovy br\u00fdle nep\u0159ehl\u00e9dly ani jedin\u00fd m\u016fj takov\u00fd bezd\u011b\u010dn\u00fd pohled. <\/p>\n\n\n\n

P\u0159inesli ve\u010de\u0159i, chl\u00e9b a ml\u00e9ko z\u0159ed\u011bn\u00e9 teplou vodou, pr\u00e1v\u011b kdy\u017e do\u010detl, a st\u00e1le z\u016fst\u00e1valo otev\u0159enou ot\u00e1zkou, jestli d\u00e1 sv\u00e9 zlosti pr\u016fchod, nebo odejde bez v\u00fdstupu. \u201eNave\u010de\u0159te se, d\u00e1my,\u201c vyb\u00eddl n\u00e1s a tv\u00e1\u0159il se, jako by si d\u011blal pozn\u00e1mky na okraj sv\u00e9ho \u201eShakespeara\u201c.<\/p>\n\n\n\n

D\u00e1my se tedy pustily do j\u00eddla. Ale proto\u017ee mi tolik z\u00e1le\u017eelo na t\u00e9 pr\u00e1ci, z\u016fstala jsem sed\u011bt ve sv\u00e9 oslovsk\u00e9 lavici a d\u00e1l jsem si klidn\u011b vy\u0161\u00edvala; p\u0159itom jsem ukusovala z kraj\u00edce a up\u00edjela ze sklenky. <\/p>\n\n\n\n

Vstal. Odejde beze slova? Zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm, ale p\u0159ece jen se vr\u00e1til, snad aby si vzal tu\u017eku, kterou zapomn\u011bl na stole. Chvilku vytahoval a zatahoval tuhu, kdy\u017e zlomil o st\u016fl \u0161pi\u010dku, pe\u010dliv\u011b ji p\u0159iost\u0159il, pak tu\u017eku str\u010dil do kapsy – a n\u00e1hle p\u0159istoupil ke mn\u011b. <\/p>\n\n\n\n

Zeptal se, co d\u011bl\u00e1m, a j\u00e1 mu \u0159ekla, \u017ee \u0159et\u00edzek k hodink\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n

\u201ePro koho?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201ePro jist\u00e9ho p\u00e1na, jednoho z m\u00fdch p\u0159\u00e1tel.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Monsieur Paul se ke mn\u011b sklonil a – jak \u0159\u00edkaj\u00ed romanopisci a jak to bylo v tomto p\u0159\u00edpad\u011b doslova – \u201esy\u010del\u201c mi do ucha ostr\u00e1 obvin\u011bn\u00ed: Ze v\u0161ech \u017eensk\u00fdch, kter\u00e9 zn\u00e1, pr\u00fd se um\u00edm chovat nejprotivn\u011bji. Ned\u00e1 se se mnou \u017e\u00edt v kamar\u00e1dsk\u00e9m pom\u011bru, proto\u017ee m\u00e1m povahu tak nepoddajnou, \u017ee to p\u0159esahuje v\u0161echny meze, a a\u0165 ke mn\u011b \u010dlov\u011bk p\u0159ijde se sebelep\u0161\u00edmi \u00famysly – v\u017edycky je z toho krach. To pr\u00fd j\u00e1 m\u011bn\u00edm dobrou v\u016fli v nev\u016fli a p\u0159\u00e1telstv\u00ed v nep\u0159\u00e1telstv\u00ed. Pokud v\u00ed, on \u017ee mi je\u0161t\u011b nikdy neubl\u00ed\u017eil, a j\u00e1 se k n\u011bmu takhle chov\u00e1m. Ur\u00e1\u017eliv\u011b, vzdorovit\u011b, nespravedliv\u011b!<\/p>\n\n\n\n

Tady jsem u\u017e musela na n\u011bho otev\u0159\u00edt o\u010di dost udiven\u011b a vyjeknout \u00fa\u017easem. Ale on d\u00e1l vedl svou. V\u011b\u0159\u00ed v hloubi du\u0161e, \u017ee m\u00e1m i n\u011bjak\u00e9 dobr\u00e9 vlastnosti, a kdybych si jen dala poradit, kdybych byla rozv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed, st\u0159\u00edzliv\u011bj\u0161\u00ed, m\u00e9n\u011b \u201een air\u201c – do v\u011btru – , m\u00e9n\u011b coquette, nedala tolik na vn\u011bj\u0161ek a nezakl\u00e1dala si tolik na pozornosti lid\u00ed, kte\u0159\u00ed vynikaj\u00ed jen t\u00edm, \u017ee maj\u00ed vysokou postavu, v\u00edce m\u00e9n\u011b poveden\u00fd nos a notnou d\u00e1vku hlouposti, mohl by se ze mne snad je\u0161t\u011b st\u00e1t u\u017eite\u010dn\u00fd, ba dokonce i p\u0159\u00edkladn\u00fd zjev. Ale takto – hlas se mu na chvilku zadrhl. <\/p>\n\n\n\n

Byla bych se na n\u011bj r\u00e1da pod\u00edvala, vzt\u00e1hla k n\u011bmu ruku nebo mu \u0159ekla p\u00e1r konej\u0161iv\u00fdch slov, ale ob\u00e1vala jsem se, \u017ee jakmile se pohnu, ur\u010dit\u011b se rozesm\u011bju nebo pust\u00edm do pl\u00e1\u010de nad tou roztodivnou sm\u011bsic\u00ed dojemn\u00fdch i nesmysln\u00fdch v\u00fdpad\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Domn\u00edvala jsem se, \u017ee u\u017e s nimi skon\u010dil, ale kde! Jen se pohodln\u011b posadil, aby mohl pokra\u010dovat. Kdy\u017e u\u017e se zab\u00fdv\u00e1 t\u00edmto trapn\u00fdm t\u00e9matem, odva\u017euje se m\u011b upozornit pro m\u00e9 dobro na ot\u00e1zku m\u00e9ho obl\u00e9k\u00e1n\u00ed. R\u00e1d p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee zpo\u010d\u00e1tku byl se mnou spokojen: v\u00e1\u017enost a p\u0159\u00edsn\u00e1 prostota m\u00fdch \u0161at\u016f co nejl\u00edp hovo\u0159ila v m\u016fj prosp\u011bch. Co m\u011blo na m\u011b tak neblah\u00fd vliv, \u017ee jsem si ned\u00e1vno p\u0159ipjala na klobouk kv\u011btiny, \u017ee nos\u00edm vy\u0161\u00edvan\u00e9 l\u00edme\u010dky a jak jsem se mohla jednou dokonce objevit v \u0161arlatov\u00fdch \u0161atech? <\/p>\n\n\n\n

Znovu jsem mu vpadla do \u0159e\u010di, ale te\u010f u\u017e s neskr\u00fdvan\u00fdm pocitem rozho\u0159\u010den\u00ed a zd\u011b\u0161en\u00ed. \u201eV \u0161arlatov\u00fdch \u0161atech, monsieur Paule? Ty p\u0159ece nebyly rud\u00e9, ale r\u016f\u017eov\u00e9, bled\u011b r\u016f\u017eov\u00e9, a je\u0161t\u011b na nich byly \u010dern\u00e9 krajky.\u201c <\/p>\n\n\n\n

R\u016f\u017eov\u00e9 nebo rud\u00e9, to v\u0161echno pr\u00fd je jedno, jsou to n\u00e1padn\u00e9, bl\u00e1zniv\u00e9 barvy, a k tomu je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 krajkov\u00e9 hadry! Nebude se o tom \u0161\u00ed\u0159it, nezn\u00e1 bohu\u017eel odborn\u00e9 v\u00fdrazy pro ty tretky a toho \u017ee bych j\u00e1 mohla vyu\u017e\u00edt k sarkastick\u00fdm pozn\u00e1mk\u00e1m, \u017ee mi chce jen tak v\u0161eobecn\u011b s politov\u00e1n\u00edm ozn\u00e1mit, \u017ee jsem se v posledn\u00ed dob\u011b dala na sv\u011btskou par\u00e1du a to \u017ee ho rmout\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Na mou ot\u00e1zku, jakou sv\u011btskou par\u00e1du p\u0159edstavuj\u00ed m\u00e9 zimn\u00ed vln\u011bn\u00e9 \u0161aty s prost\u00fdm b\u00edl\u00fdm l\u00edme\u010dkem, podotkl, \u017ee v\u0161echno je na mn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 vypo\u010dteno na efekt, a nav\u00edc – copak nem\u00e1m na krku uv\u00e1zanou stu\u017eku?<\/p>\n\n\n\n

\u201eJestli\u017ee vy, pane, odsuzujete stu\u017eku u d\u00e1my, jist\u011b byste tak\u00e9 nesouhlasil s podobnou v\u011bc\u00ed pro p\u00e1na?\u201c nadhodila jsem a zvedla rozd\u011blan\u00fd leskl\u00fd \u0159et\u00edzek. <\/p>\n\n\n\n

Jedinou jeho odpov\u011bd\u00ed bylo povzdechnut\u00ed, podle v\u0161eho nad mou frivolnost\u00ed. N\u011bkolik minut ti\u0161e sed\u011bl a pozoroval, jak pokra\u010duje pr\u00e1ce na \u0159et\u00edzku, a pak se zeptal: \u201eBudu v\u00e1m u\u017e docela protivn\u00fd po tom, co jsem v\u00e1m te\u010f \u0159ekl?\u201c <\/p>\n\n\n\n

U\u017e nev\u00edm, co jsem mu odpov\u011bd\u011bla, mo\u017en\u00e1 \u017ee jsem v\u016fbec nepromluvila, jen si pamatuji, \u017ee jsme si p\u0159\u00e1telsky pop\u0159\u00e1li dobrou noc, a kdy\u017e u\u017e byl monsieur Paul u dve\u0159\u00ed, je\u0161t\u011b se obr\u00e1til, aby mi vysv\u011btlil, \u017ee bych mu \u0161patn\u011b rozum\u011bla, kdybych si myslela, a \u017ee ty \u0161arlatov\u00e9 \u0161aty do\u010dista odsuzuje (\u201eR\u016f\u017eov\u00e9, r\u016f\u017eov\u00e9!\u201c nam\u00edtala jsem), a \u017ee mus\u00ed uznat, \u017ee mi slu\u0161ely (skute\u010dnost byla takov\u00e1, \u017ee profesor m\u011bl z\u00e1libu v n\u00e1padn\u00fdch barv\u00e1ch). <\/p>\n\n\n\n

\u201eA co kv\u011btiny na klobouku, monsieur? Jsou p\u0159ece tak mal\u00e9…\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eNoste je tedy, ale mal\u00e9. Nedovolte jim, aby se rozvily.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eA ma\u0161li\u010dka na krku – ten kousek stu\u017eky?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201ePro mne za mne si ji noste!\u201c byla jeho milostiv\u00e1 odpov\u011b\u010f. Tak vid\u00ed\u0161, Lucy Snowov\u00e1, musela jsi vyslechnout p\u011bkn\u00e9 k\u00e1z\u00e1n\u00ed pro sv\u016fj h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd sklon k sv\u011btsk\u00fdm marnostem. <\/p>\n\n\n\n

Doktor John Bretton zn\u00e1 jenom \u201em\u00edrnou Lucy\u201c, \u201ebytost ne\u0161kodnou jako st\u00edn\u201c, dokonce \u0159ekl, sama jsi to sly\u0161ela: \u201eU Lucy vad\u00ed jej\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 solidn\u00ed vkus a chov\u00e1n\u00ed; jej\u00ed povaze i oble\u010den\u00ed chyb\u00ed barvitost.\u201c A najednou se tu z\u010distajasna vyno\u0159\u00ed takov\u00fd mu\u017e\u00ed\u010dek s odli\u0161n\u00fdm n\u00e1zorem a vol\u00e1 t\u011b p\u0159ed soudnou stolic\u00ed za tv\u00e9 nejmen\u0161\u00ed h\u0159\u00edchy marnivosti!<\/p>\n\n\n\n

P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n\n\n\n

Meisterkoch Knihy (myflexumshop.com)<\/a><\/p>\n\n\n\n

–<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor:\u00a0Charlotte Bront\u00eb Kapitola patn\u00e1ct\u00e1: \u0158ET\u00cdZEK K HODINK\u00c1M Monsieur Paul Emanuel byl neoby\u010dejn\u011b ned\u016ftkliv\u00fd, kdy\u017e ho n\u011bkdo p\u0159i vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ru\u0161il; proj\u00edt jeho t\u0159\u00eddou znamenalo p\u0159estupek, pro […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":46636,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-47120","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/47120","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=47120"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/47120\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/46636"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=47120"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=47120"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=47120"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}