{"id":47313,"date":"2024-03-24T04:12:03","date_gmt":"2024-03-24T03:12:03","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47313"},"modified":"2024-03-24T04:12:04","modified_gmt":"2024-03-24T03:12:04","slug":"cteni-na-jaro-villette-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47313","title":{"rendered":"\u010cTEN\u00cd NA JARO \u2013 VILLETTE"},"content":{"rendered":"\n

autor: Charlotte Bront\u00eb<\/a><\/p>\n\n\n\n

Kapitola 17.: ZJEVEN\u00cd V ALEJI <\/p>\n\n\n\n

Jaro postupovalo a najednou se oteplilo. Tato zm\u011bna teploty u mne vyvol\u00e1vala jarn\u00ed \u00fanavu. Po bezesn\u00fdch noc\u00edch p\u0159ich\u00e1zely mal\u00e1tn\u00e9 dny. Jednou odpoledne po n\u00e1vratu z protestantsk\u00e9ho kostela jsem se uch\u00fdlila do sv\u00e9 samot\u00e1\u0159sk\u00e9 svatyn\u011b, do prvn\u00ed t\u0159\u00eddy, a byla jsem r\u00e1da, \u017ee se mohu posadit a na lavici slo\u017eit hlavu na ruce. Poslouchala jsem ukol\u00e9bavku, kterou bzu\u010dely v\u010dely okolo bes\u00eddky, a potom jsem pozorovala madame Beckovou a veselou spole\u010dnost jej\u00edch p\u0159\u00e1tel, kter\u00e9 si ten den k sob\u011b pozvala na ob\u011bd. <\/p>\n\n\n\n

Ve skupin\u011b host\u016f, proch\u00e1zej\u00edc\u00edch se rozkvetlou prost\u0159edn\u00ed alej\u00ed, m\u011b upoutala hezk\u00e1 d\u00edv\u010dina, kterou jsem u madame Beckov\u00e9 v\u00eddala u\u017e d\u0159\u00edv a o n\u00ed\u017e jsem zaslechla, \u017ee je to kmot\u0159enka profesora Paula Emanuela a \u017ee jej\u00ed matku \u010di tetu nebo jinou jej\u00ed p\u0159\u00edbuznou s profesorem v\u00e1zalo n\u011bjak\u00e9 mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 star\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Monsieur Paul tu dnes nebyl, ale zahl\u00e9dla jsem s n\u00edm tuto mladou sle\u010dnu zd\u00e1lky jindy, jak se k n\u011bmu chov\u00e1 jako schovanka k shov\u00edvav\u00e9mu poru\u010dn\u00edkovi. Jednou jsem ji vid\u011bla, jak k n\u011bmu b\u011b\u017e\u00ed a obj\u00edm\u00e1 ho kolem krku. Projel mnou tehdy podivn\u00fd pocit, ale necht\u011bla jsem ho rozeb\u00edrat.<\/p>\n\n\n\n

A jak jsem sledovala tu d\u00edvku, jmenovala se mademoiselle Sauveur, jak se jej\u00ed leskl\u00e9 hedv\u00e1bn\u00e9 \u0161aty m\u00edhaj\u00ed mezi kv\u011bty a mlad\u00fdmi listy, za\u010daly se mi kl\u00ed\u017eit o\u010di; \u00fanava, tepl\u00fd den, v\u010del\u00ed bzukot a pta\u010d\u00ed zp\u011bv, to v\u0161echno m\u011b usp\u00e1valo, a\u017e jsem kone\u010dn\u011b usnula. <\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e jsem se probudila, slunce u\u017e za\u0161lo za vysok\u00e9 domy; \u0161e\u0159ilo se, v\u010dely odl\u00e9tly do sv\u00fdch \u00fal\u016f a kv\u011bty se zav\u00edraly, i host\u00e9 se vytratili. C\u00edtila jsem se p\u0159i procitnut\u00ed mnohem l\u00e9pe, nebyla jsem ani zk\u0159ehl\u00e1, a\u010dkoli jsem nehybn\u011b sed\u011bla alespo\u0148 dv\u011b hodiny, ani tv\u00e1\u0159e a ruce na lavici jsem nem\u011bla zd\u0159ev\u011bn\u011bl\u00e9. A nebylo to nic divn\u00e9ho. Kdosi mi podlo\u017eil na desku pod \u010delo siln\u00fd, n\u011bkolikr\u00e1t slo\u017een\u00fd \u0161\u00e1l, a do jin\u00e9ho \u0161\u00e1lu m\u011b teple zabalil. Kdo se to projevil jako p\u0159\u00edtel? N\u011bkter\u00e1 u\u010ditelka? \u010ci snad \u017ea\u010dka? Kdo m\u00e1 tak tich\u00fd krok a jemnou ruku, \u017ee jsem ji ani nesly\u0161ela, ani nec\u00edtila? <\/p>\n\n\n\n

Mohla to b\u00fdt jen sama madame Beckov\u00e1, pomyslela jsem si nakonec. Kdy\u017e m\u011b vid\u011bla, jak sp\u00edm, dostala strach, abych tu nenastydla. Najala si m\u011b jako u\u017eite\u010dn\u00fd a vyhovuj\u00edc\u00ed n\u00e1stroj, nesm\u00ed m\u011b nechat zbyte\u010dn\u011b po\u0161kodit. <\/p>\n\n\n\n

Otev\u0159ela jsem sklen\u011bn\u00e9 dve\u0159e a vy\u0161la ven do sv\u00e9 aleje. Je\u0161t\u011b nebyla tma, jinak bych se tam neodv\u00e1\u017eila, nebo\u0165 jsem je\u0161t\u011b nezapomn\u011bla na tu divnou halucinaci (jestli to byla halucinace) p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci, kdy jsem tu poh\u0159b\u00edvala sv\u016fj poklad. Proch\u00e1zela jsem se sem a tam a hlavou mi t\u00e1hly skoro tyt\u00e9\u017e my\u0161lenky jako toho ve\u010dera: jak bych si m\u011bla zajistit n\u011bjak\u00fd postup v \u017eivot\u011b, jak bych se mohla postarat o budouc\u00ed nez\u00e1vislost. Pomalu ve mn\u011b zr\u00e1l pl\u00e1n. <\/p>\n\n\n\n

Uva\u017eovala jsem, \u017ee \u017eivotn\u00ed n\u00e1klady ve Villette nejsou velk\u00e9. Lid\u00e9 jsou zde rozumn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v na\u0161\u00ed star\u00e9 Anglii, nedbaj\u00ed tolik na vn\u011bj\u0161ek a ok\u00e1zalost a v\u016fbec se nestyd\u00ed \u017e\u00edt tak dom\u00e1cky a spo\u0159iv\u011b, jak jim to vyhovuje. N\u00e1jemn\u00e9 na vhodn\u00e9m m\u00edst\u011b nemus\u00ed b\u00fdt vysok\u00e9. A\u017e si uspo\u0159\u00edm tis\u00edc frank\u016f, najmu si byt s jednou velkou m\u00edstnost\u00ed a snad t\u0159emi men\u0161\u00edmi, opat\u0159\u00edm si lavice, psac\u00ed stolky, tabuli a houbu s k\u0159\u00eddami. Ze za\u010d\u00e1tku budu m\u00edt jen externistky a pomalu si za\u010dnu p\u0159ipravovat cestu v\u00fd\u0161. Tak pr\u00fd za\u010d\u00ednala i madame Beckov\u00e1 – a kde je te\u010f? Jen odvahu, Lucy Snowov\u00e1! \u0160et\u0159i a \u0161kudli, piln\u011b pracuj a nedej se odradit, dos\u00e1hne\u0161 sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed mety! <\/p>\n\n\n\n

Zastavila jsem se p\u0159ed sv\u00fdm metuzal\u00e9mem, nejstar\u0161\u00edm stromem v zahrad\u011b; op\u0159ela jsem \u010delo o sukovit\u00fd kmen a nohu jsem dala na k\u00e1men, kter\u00fd p\u0159ikr\u00fdval hrobe\u010dek u jeho ko\u0159ene. P\u0159ipomn\u011bla jsem si v\u0161echny city, kter\u00e9 tam byly pochov\u00e1ny, vzpomn\u011bla jsem na doktora Johna, na svou v\u0159elou n\u00e1klonnost k n\u011bmu. Dobrou noc, doktore Johne; jste dobr\u00fd, jste kr\u00e1sn\u00fd, ale nejste m\u016fj. Tak jsem kon\u010dila sv\u00e9 \u00favahy.<\/p>\n\n\n\n

\u201eDobrou noc,\u201c sklouzlo z m\u00fdch rt\u016f nahlas – a zbl\u00edzka to opakovala ozv\u011bna. <\/p>\n\n\n\n

\u201eDobrou noc, mademoiselle; \u010di sp\u00ed\u0161 dobr\u00fd ve\u010der – v\u017edy\u0165 slunce za\u0161lo teprv p\u0159ed chvilkou. Douf\u00e1m, \u017ee jste spala dob\u0159e?\u201c<\/p>\n\n\n\n

Trhla jsem sebou, ale hned jsem poznala hlas i mluv\u010d\u00edho. \u201eSpala, monsieur? Kdy a kde?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eJen se ptejte kdy a kde! Jak se zd\u00e1, m\u011bn\u00edte si den na noc a lavici za podu\u0161ku. Trochu tvrd\u00e9 l\u016f\u017eko!\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eN\u011bkdo mi je vystlal, zat\u00edmco jsem spala. Z\u0159ejm\u011b si na mne vzpomn\u011bl ten dobr\u00fd duch, kter\u00fd mi tajn\u011b nos\u00ed d\u00e1rky do stolku.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eZah\u0159\u00e1ly v\u00e1s ty \u0161\u00e1ly?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eJak by ne. Vy\u017eadujete si za to d\u00edky?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eNe, ne! Ve sp\u00e1nku jste byla tak bled\u00e1! St\u00fdsk\u00e1 se v\u00e1m po domov\u011b?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eAby se \u010dlov\u011bku st\u00fdskalo po domov\u011b, mus\u00ed n\u011bjak\u00fd m\u00edt. Ale j\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd domov nem\u00e1m.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eT\u00edm v\u00edc pot\u0159ebujete starostliv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Nezn\u00e1m nikoho, sle\u010dno Lucy, kdo by ho pot\u0159eboval v\u00edc; u\u017e va\u0161e chyby se ho nal\u00e9hav\u011b do\u017eaduj\u00ed. V\u00e1s n\u011bkdo mus\u00ed dr\u017eet na uzd\u011b, \u0159\u00eddit a krotit.\u201c <\/p>\n\n\n\n

My\u0161lenka, \u017ee mus\u00edm b\u00fdt \u201ezkrocena\u201c, ne\u0161la profesoru Paulovi z hlavy. \u201ePot\u0159ebujete dozor a dohled,\u201c pokra\u010doval. \u201eA je pro v\u00e1s dobr\u00e9, \u017ee to v\u00edm a \u017ee se sna\u017e\u00edm podle sv\u00e9ho v\u011bdom\u00ed a sv\u011bdom\u00ed plnit svou povinnost. D\u00e1v\u00e1m na v\u00e1s i na ostatn\u00ed pozor, mnohem soustavn\u011bji, \u010dast\u011bji a z v\u011bt\u0161\u00ed bl\u00edzkosti, ne\u017e si mysl\u00edte. Vid\u00edte tamto okno?\u201c Uk\u00e1zal na zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e9 okno v jedn\u00e9 z budov studentsk\u00e9 koleje. \u201eTo je pokoj, kter\u00fd jsem si najal \u00fadajn\u011b ke studiu – ale ve skute\u010dnosti jako pozorovac\u00ed stanici. Tam vysed\u00e1v\u00e1m a \u010dtu. Ale mou knihou je tato zahrada; jej\u00ed str\u00e1nky tvo\u0159\u00ed lidsk\u00e9 povahy, povahy \u017een. Zn\u00e1m v\u00e1s tu v\u0161echny nazpam\u011b\u0165. Ach! V\u0161echny v\u00e1s dob\u0159e zn\u00e1m, tu Pa\u0159\u00ed\u017eanku, St. Pierrovou – dokonce i tu na\u0161i velitelku, sest\u0159enici Beckovou.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eAle to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9, monsieur.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eA vlastn\u011b pro\u010d? Podle jak\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed? Zakazuje to snad n\u011bkter\u00e9 Kalv\u00ednovo nebo Lutherovo dogma? Co je mi do nich! J\u00e1 protestant nejsem. M\u016fj otec byl katol\u00edk a dal m\u011b na vychov\u00e1n\u00ed jezuitovi.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201ePoznatky z\u00edskan\u00e9 pokoutn\u00edmi cestami mi p\u0159ipadaj\u00ed ne\u010destn\u00e9.“<\/p>\n\n\n\n

\u201eVy purit\u00e1nko! Ale pozn\u00e1te, jak m\u016fj jezuitsk\u00fd syst\u00e9m pom\u00e1h\u00e1. Zn\u00e1te St. Pierrovou?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201e\u010c\u00e1ste\u010dn\u011b.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Zasm\u00e1l se: \u201e\u0158\u00edk\u00e1te spr\u00e1vn\u011b ‚\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b‘. J\u00e1 ji zn\u00e1m dokonale, skrz na skrz. Byla ke mn\u011b tak milou\u010dk\u00e1, hladila m\u011b sametovou pacinkou, lichotila mi a l\u00edsala se ke mn\u011b. V\u00edte, j\u00e1 nejsem k \u017eensk\u00fdm lichotk\u00e1m odoln\u00fd, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e mi jej\u00ed studen\u00e1 nenucenost a spole\u010densk\u00e1 jistota u\u0161et\u0159ila hodn\u011b trapn\u00fdch rozpak\u016f.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eMonsieur, to ur\u010dit\u011b nebylo zapot\u0159eb\u00ed. V\u00e1s jsem nikdy v rozpac\u00edch nevid\u011bla.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u00e1lo m\u011b zn\u00e1te. Dovedu b\u00fdt rozpa\u010dit\u00fd jako \u0161kol\u00e1\u010dek.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eU\u017e jsem v\u00e1s vid\u011bla na ve\u0159ejnosti, na p\u00f3di\u00edch a tribun\u00e1ch, p\u0159ed urozen\u00fdmi i korunovan\u00fdmi poslucha\u010di, a v\u0161ude jste se choval nenucen\u011b jako u n\u00e1s ve t\u0159\u00edd\u011b.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eUrozen\u00e9 ani korunovan\u00e9 hlavy ve mn\u011b nevzbuzuj\u00ed ostych, sle\u010dno Lucy. Na ve\u0159ejnosti jsem ve sv\u00e9m \u017eivlu a c\u00edt\u00edm se tam jako ryba ve vod\u011b. Ale… zkr\u00e1tka, kdy\u017e se octnu v citov\u00e9 oblasti, tam se dost nevyzn\u00e1m. Kdybych se t\u0159eba cht\u011bl o\u017eenit (ale nebojte se, to nem\u00edn\u00edm, nemus\u00edte se nad takov\u00fdm n\u00e1padem u\u0161kl\u00edbat) a m\u011bl bych se zeptat n\u011bjak\u00e9 \u017eeny, zdali bych pro ni p\u0159ich\u00e1zel v \u00favahu jako man\u017eel, pak by se uk\u00e1zalo, jak jsem vlastn\u011b nesm\u011bl\u00fd.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Te\u010f jsem mu u\u017e v\u011b\u0159ila, a\u017e m\u011b nad n\u00edm skoro srdce zabolelo. Monsieur rychle p\u0159ekonal sv\u00e9 dojet\u00ed a pokra\u010doval: \u201eSt. Pierrov\u00e1 m\u011bla v pl\u00e1nu p\u0159ijmout m\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed, a nev\u00edm, nev\u00edm, jak daleko by to s n\u00e1mi do\u0161lo, neb\u00fdt toho zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e9ho okna. Byl jsem sv\u011bdkem v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 m\u011b ochr\u00e1nily p\u0159ed jej\u00edmi intrikami. Dnes jsem v\u016f\u010di uboh\u00e9 Z\u00e9lii imunn\u00ed. V\u00eddal jsem taky, jak m\u00e9 skromn\u00e9, n\u011b\u017en\u00e9 \u017ea\u010dky rvaly hrozny a st\u0159\u00e1saly hru\u0161ky jako kluci. A kdy\u017e p\u0159i\u0161la nov\u00e1 anglick\u00e1 u\u010ditelka, v\u0161iml jsem si, jak si brzy obl\u00edbila tuhle alej, post\u0159ehl jsem jej\u00ed sklon k samot\u00e1\u0159stv\u00ed. Pamatujete si je\u0161t\u011b, jak jsem k v\u00e1m jednou ml\u010dky p\u0159istoupil a pod\u00e1val v\u00e1m kyti\u010dku b\u00edl\u00fdch fialek, kdy\u017e jsme se je\u0161t\u011b v\u016fbec neznali?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201ePamatuji. Usu\u0161ila jsem si je a m\u00e1m je schovan\u00e9.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eL\u00edbilo se mi, \u017ee jste si je vzala tak klidn\u011b a bez zdr\u00e1h\u00e1n\u00ed, bez stydlivosti – upejpavost\u00ed pohrd\u00e1m. Ale vra\u0165me se k v\u011bci. M\u011bla jste je\u0161t\u011b jin\u00e9ho and\u011bla str\u00e1\u017en\u00e9ho. \u010casto, zvl\u00e1\u0161t\u011b v podve\u010der, sch\u00e1zela dol\u016f po tamt\u011bch schodech m\u00e1 sest\u0159enka Beckov\u00e1 a potajmu v\u00e1s sledovala.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eAle monsieur, to okno je p\u0159ece tak daleko, \u017ee jste nemohl vid\u011bt, co se tu v noci d\u011bje.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eP\u0159i m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle je dalekohledem vid\u011bt – a nav\u00edc mohu p\u0159\u00edmo do zahrady. V k\u016fln\u011b na druh\u00e9m konci jsou dve\u0159e na dv\u016fr a p\u0159es ten se d\u00e1 p\u0159ej\u00edt do studentsk\u00e9 koleje; m\u00e1m od t\u011bch dve\u0159\u00ed kl\u00ed\u010d, a tak mohu p\u0159ij\u00edt i odej\u00edt, kdy se mi zachce. I dnes odpoledne jsem tudy \u0161el a na\u0161el jsem v\u00e1s sp\u00edc\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b. Te\u010f ve\u010der jsem pou\u017eil toho vchodu taky.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Nedalo mi, abych ne\u0159ekla: \u201eJak by to v\u0161echno bylo hrozn\u00e9, kdybyste byl zl\u00fd, z\u00e1ke\u0159n\u00fd \u010dlov\u011bk. Ale i tak jsou v\u011bdomosti, kter\u00e9 takhle tajn\u011b z\u00edsk\u00e1v\u00e1te, monsieur, p\u0159\u00edli\u0161 draze placen\u00e9 ztr\u00e1tou va\u0161\u00ed d\u016fstojnosti.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u00e1 d\u016fstojnost?\u201c zasm\u00e1l se. \u201eKdypak jste vid\u011bla, \u017ee bych si l\u00e1mal hlavu nad svou d\u016fstojnost\u00ed? To vy, sle\u010dno Lucy, jste d\u016fstojn\u00e1, v\u00e1\u017en\u00e1. Jak \u010dasto jsem p\u0159ed v\u00e1mi s pot\u011b\u0161en\u00edm \u0161lapal po v\u0161em, co naz\u00fdv\u00e1te mou d\u016fstojnost\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eMonsieur, v\u011b\u0159te tomu, \u017ee ka\u017ed\u00fd pohled, kter\u00fd vrhnete z tohoto okna, je k\u0159ivda, kterou p\u00e1ch\u00e1te na sv\u00e9m charakteru.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Zap\u00e1lil si doutn\u00edk, op\u0159el se o strom a ml\u010del. Chv\u00edli s \u00fasm\u011bvem p\u0159em\u00fd\u0161lel a dost ne\u010dekan\u011b prohodil. \u201eVid\u011bl jsem i jin\u00e9 v\u011bci.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eJak\u00e9 v\u011bci?\u201c Odhodil zbytek doutn\u00edku do k\u0159ov\u00ed. \u201eVid\u011bl jsem v\u011bci, kter\u00e9 si nedovedu vysv\u011btlit, kv\u016fli nim\u017e jsem tu \u010d\u00edhal celou noc, a p\u0159ece jsem jim dosud nep\u0159i\u0161el na kloub.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u00f3n jeho hlasu m\u011b rozechv\u011bl: \u201eJe mi zima a u\u017e je pozd\u011b.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eJe n\u011bco m\u00e1lo po osm\u00e9. Ale u\u017e budete moci odej\u00edt, jen mi odpov\u011bzte na jednu ot\u00e1zku.\u201c Odml\u010del se. Na zahrad\u011b se je\u0161t\u011b v\u00edc setm\u011blo. Soumrak zhoustl mraky a ve stromech \u0161elestily prvn\u00ed kapky de\u0161t\u011b. \u201eMademoiselle, v\u011b\u0159\u00edte vy protestanti v nadp\u0159irozen\u00e9 v\u011bci?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201ePro\u010d mi d\u00e1v\u00e1te takovou ot\u00e1zku?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eA pro\u010d se kr\u010d\u00edte a mluv\u00edte tak potichu? Jste pov\u011br\u010div\u00e1?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eNem\u00e1m dobr\u00e9 nervy. Nerada o takov\u00fdch v\u011bcech mluv\u00edm. T\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee…\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eTak tedy v\u011b\u0159\u00edte?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eNe; ale n\u00e1hodou jsem zahl\u00e9dla n\u011bco…\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eU\u017e v t\u00e9 dob\u011b, co jste tady?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eAno, p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eTady v dom\u011b?\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eAno.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201eDob\u0159e. To r\u00e1d sly\u0161\u00edm, proto\u017ee jsem o tom v\u011bd\u011bl n\u011bco je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jste mi to \u0159ekla. Ale mezi n\u00e1mi je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vztah. Vy jste trp\u011bliv\u00e1, j\u00e1 jsem prudk\u00fd, vy klidn\u00e1 a bled\u00e1, j\u00e1 jsem sn\u011bd\u00fd a divok\u00fd; vy p\u0159\u00edsn\u00e1 protestantka, j\u00e1 jak\u00fdsi druh laick\u00e9ho jezuity – a p\u0159ece je mezi n\u00e1mi vz\u00e1jemn\u00e1 sp\u0159\u00edzn\u011bnost. Narodila jste se pod mou hv\u011bzdou. T\u0159este se! Na\u0161e osudy jsou sp\u0159edeny vl\u00e1kny, kter\u00e9 se t\u011b\u017eko daj\u00ed rozmotat; jestli\u017ee se na nich ud\u011bl\u00e1 uzel – lehce se trhnut\u00edm vl\u00e1kno po\u0161kod\u00ed. Ale vra\u0165me se k t\u011bm ‚dojm\u016fm‘, jak vy s pravou anglickou opatrnost\u00ed \u0159\u00edk\u00e1te. Za\u017eil jsem tak\u00e9 sv\u00e9 ‚dojmy‘.\u201c <\/p>\n\n\n\n

\u201ePov\u011bzte mi o tom, monsieur.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eZn\u00e1te legendu o tomto dom\u011b a zahrad\u011b?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eZn\u00e1m. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee p\u0159ed n\u011bkolika stalet\u00edmi pr\u00e1v\u011b u tohoto stromu za\u017eiva pochovali jepti\u0161ku.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eA \u017ee se tu pak zjevoval jej\u00ed duch.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eCo kdy\u017e sem ten duch chod\u00ed a stra\u0161\u00ed dodnes, monsieur?\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eN\u011bco se tu zjevuje; v noci chod\u00ed do tohoto domu postava, kter\u00e1 se nepodob\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9mu z jeho obyvatel. Kl\u00e1\u0161tern\u00ed roucho toho zjevu je pro mne zvl\u00e1\u0161\u0165 podivn\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm; hovo\u0159\u00ed ke mn\u011b v\u00edc, ne\u017e by mohlo k jin\u00e9 \u017eiv\u00e9 bytosti. Je to jepti\u0161ka.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eTak\u00e9 jsem ji vid\u011bla, monsieur.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eTu\u0161il jsem to. Ale a\u0165 u\u017e je z masa a krve, anebo z n\u011b\u010deho, co z\u016fst\u00e1v\u00e1, kdy\u017e krev vyschne a t\u011blo se rozpadne, zd\u00e1 se, \u017ee se to dot\u00fdk\u00e1 pr\u00e1v\u011b tak v\u00e1s jako mne. P\u0159edsevzal jsem si, \u017ee tomu mus\u00edm p\u0159ij\u00edt na kloub. Hodl\u00e1m -\u201c M\u00edsto toho, aby do\u0159ekl, co hodl\u00e1 ud\u011blat, zdvihl n\u00e1hle hlavu a j\u00e1 jsem ud\u011blala tot\u00e9\u017e. Oba jsme se zad\u00edvali na jedno m\u00edsto: na vysok\u00fd strom nad bes\u00eddkou, dosahuj\u00edc\u00ed n\u011bkolika v\u011btvemi a\u017e k prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b. <\/p>\n\n\n\n

Ano: a\u010dkoli se nehnul ani v\u00e1nek, cosi se d\u011blo v jeho korun\u011b. I v tom p\u0159\u00edtm\u00ed bylo zn\u00e1t, jak se cosi temn\u00e9ho \u010dern\u00e1 mezi v\u011btvemi. Kone\u010dn\u011b k\u0159e\u010dovit\u00fd pohyb ustal. Z\u00edrali jsme jako p\u0159imra\u017een\u00ed. V dom\u011b se ozval zvonek – zvonili k ve\u010dern\u00ed modlitb\u011b.<\/p>\n\n\n\n

A vtom vstoupilo do na\u0161\u00ed aleje zjeven\u00ed, cel\u00e9 \u010dern\u00e9 a b\u00edl\u00e9. S jak\u00fdmsi zlostn\u00fdm sp\u011bchem – bl\u00edzko, docela bl\u00edzko na\u0161ich tv\u00e1\u0159\u00ed – rychle se mihla ta JEPTI\u0160KA! <\/p>\n\n\n\n

Nikdy p\u0159edt\u00edm jsem ji nevid\u011bla tak z\u0159eteln\u011b. P\u0159ipadalo mi, \u017ee je vysok\u00e1 a divoce se rozh\u00e1n\u00ed. Jak n\u00e1s m\u00edjela, zasku\u010del v\u00edtr a spustil se studen\u00fd lij\u00e1k. Jako by ji doprov\u00e1zel pl\u00e1\u010d noci.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n\n\n\n

Meisterkoch Knihy (myflexumshop.com)<\/a><\/p>\n\n\n\n

–<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Charlotte Bront\u00eb Kapitola 17.: ZJEVEN\u00cd V ALEJI Jaro postupovalo a najednou se oteplilo. Tato zm\u011bna teploty u mne vyvol\u00e1vala jarn\u00ed \u00fanavu. Po bezesn\u00fdch noc\u00edch p\u0159ich\u00e1zely […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":46829,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-47313","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/47313","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=47313"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/47313\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/46829"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=47313"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=47313"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=47313"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}