{"id":47737,"date":"2024-04-07T03:49:49","date_gmt":"2024-04-07T01:49:49","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47737"},"modified":"2024-04-07T04:49:33","modified_gmt":"2024-04-07T02:49:33","slug":"cteni-na-jaro-villette-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47737","title":{"rendered":"\u010cTEN\u00cd NA JARO \u2013 VILLETTE"},"content":{"rendered":"\n<pre class=\"wp-block-preformatted\">autor:\u00a0<a href=\"https:\/\/www.databazeknih.cz\/autori\/charlotte-bronte-1428\">Charlotte Bront\u00eb<\/a><br \/><br \/>KAPITOLA 24: MRA\u010cNO<br \/><br \/>Ve \u010dtvrtek r\u00e1no jsme \u010dekaly na za\u010d\u00e1tek hodiny literatury. Bylo kr\u00e1sn\u00e9 \u010dervencov\u00e9 jitro, sklen\u011bn\u00e9 dve\u0159e prvn\u00ed t\u0159\u00eddy byly pootev\u0159en\u00e9 do zahrady. Monsieur Emanuel neb\u00fdval v\u017edycky jako hodiny, a tak jsme se ani nedivily, \u017ee se trochu opozdil; p\u0159ekvapilo n\u00e1s v\u0161ak, kdy\u017e kone\u010dn\u011b m\u00edsto n\u011bho do t\u0159\u00eddy vstoupila vyrovnan\u00e1 madame Beckov\u00e1.<br \/><br \/>P\u0159istoupila ke kated\u0159e, p\u0159it\u00e1hla si sv\u016fj lehk\u00fd \u0161\u00e1l a spustila ti\u0161e,<br \/>ale energicky:<br \/><br \/>\u201eDnes hodina literatury odpad\u00e1.\u201c Po tomto za\u010d\u00e1tku ud\u011blala<br \/>dlouhou odmlku. \u201eJe pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee tyto hodiny odpadnou na<br \/>cel\u00fd t\u00fdden. Aspo\u0148 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee d\u0159\u00edv nenajdu n\u00e1hradu za monsieura Emanuela. V\u00e1\u0161 profesor, sle\u010dny, se p\u0159ipravuje na dalekou cestu. Neo\u010dek\u00e1van\u00e9, nal\u00e9hav\u00e9 povinnosti ho odvol\u00e1vaj\u00ed velmi daleko, rozhodl se odej\u00edt na neur\u010dito z Evropy. Snad v\u00e1m o tom pov\u00ed v\u00edc on s\u00e1m. M\u00edsto obvykl\u00e9 hodiny s monsieurem Emanuelem budete m\u00edt te\u010f<br \/>anglick\u00e9 \u010dten\u00ed se sle\u010dnou Lucy.\u201c<br \/><br \/>Po jej\u00edm odchodu nastalo velk\u00e9 ticho, teprve potom se po t\u0159\u00edd\u011b rozlehl \u0161um, n\u011bkolik \u017ea\u010dek snad i plakalo. Uv\u011bdomila jsem si, \u017ee se k\u00e1ze\u0148 uvolnila. Zvyk a smysl pro povinnost mi pomohly, \u017ee jsem se brzy vzpamatovala a jako oby\u010dejn\u011b za\u010dala mluvit sv\u00fdm obvykl\u00fdm hlasem; rychle jsem se domohla ticha. <br \/><br \/>S anglick\u00fdm \u010dten\u00edm jsme se tr\u00e1pily cel\u00e9 dopoledne. Pamatuji si, jak m\u011b poplak\u00e1vaj\u00edc\u00ed d\u00edvky roz\u010dilovaly. Jejich l\u00edtost za moc nest\u00e1la - byl to jen projev hysterick\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed. \u0158ekla jsem jim to do o\u010d\u00ed a trochu jsem je i zesm\u011b\u0161\u0148ovala. Po pravd\u011b jsem nesn\u00e1\u0161ela jejich slzy a vzlykot. <br \/><br \/>Jedno prostoduch\u00e9 z\u00e1dum\u010div\u00e9 d\u011bv\u010de vzlykalo d\u00e1l, kdy\u017e u\u017e v\u0161echny ostatn\u00ed d\u00e1vno p\u0159estaly. Kdy\u017e po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed jej\u00ed spolu\u017ea\u010dky odch\u00e1zely, po\u017e\u00e1dala jsem ji, a\u0165 chvilku po\u010dk\u00e1 - a pak jsem ud\u011blala, co jsem je\u0161t\u011b u \u017ea\u010dek nikdy nesvedla: p\u0159itiskla jsem ji k sob\u011b a pol\u00edbila na tv\u00e1\u0159. Pak jsem ji rychle vyprovodila ze t\u0159\u00eddy, proto\u017ee se rozplakala t\u00edm usedav\u011bji. <br \/><br \/>Toho dne jsem ani minutu nez\u016fstala bez pr\u00e1ce a nejrad\u011bji bych prosed\u011bla celou noc, kdybych sm\u011bla nechat ho\u0159et sv\u00ed\u010dku; byla to zl\u00e1 noc a \u0161patn\u011b m\u011b p\u0159ipravila na zkou\u0161ku nerv\u016f, kter\u00e1 m\u011b druh\u00fd den \u010dekala. V cel\u00e9m dom\u011b se oz\u00fdvalo ze v\u0161ech \u00fast jm\u00e9no \u201eEmanuel\u201c. V\u0161em to bylo divn\u00e9, tak n\u00e1hl\u00fd odchod! <br \/><br \/>T\u0159et\u00ed den jsem vyrozum\u011bla, \u017ee m\u00e1 odplout za t\u00fdden a c\u00edlem jeho cesty je Z\u00e1padn\u00ed Indie. Marn\u011b jsem hledala v o\u010d\u00edch madame Beckov\u00e9 vyvr\u00e1cen\u00ed nebo potvrzen\u00ed t\u00e9to pov\u011bsti. Nevzru\u0161en\u011b mluvila o tom, \u017ee profesor\u016fv odchod je pro ni velikou ztr\u00e1tou. \u017de bratranec byl jej\u00ed pravou rukou - co si bez n\u011bho po\u010dne? \u017de mu ten krok rozmlouvala, ale on ji p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee je to jeho povinnost. To v\u0161echno<br \/>\u0159\u00edkala ve\u0159ejn\u011b, ve t\u0159\u00edd\u011b i u stolu, nahlas to vypr\u00e1v\u011bla Z\u00e9lii Saint<br \/>Pierrov\u00e9. Nikdy se p\u0159i tom nepod\u00edvala na mne.<br \/><br \/>Uplynul skoro t\u00fdden. U\u017e se nehovo\u0159ilo o tom, \u017ee se monsieur<br \/>Emanuel s n\u00e1mi p\u0159ijde rozlou\u010dit; z\u0159ejm\u011b nikoho netr\u00e1pilo, jestli<br \/>odejde beze slova a u\u017e se n\u00e1m neuk\u00e1\u017ee. U\u017e jsme v\u011bd\u011bly, kam odj\u00ed\u017ed\u00ed; \u017ee ho z\u00e1jmy jeho p\u0159\u00edbuzn\u00fdch volaj\u00ed a\u017e do Basse Tere\u201c a \u201e Guadeloupe,<br \/><br \/>V t\u00e9 dob\u011b jsem skoro nespala, ale kdykoli jsem zd\u0159\u00edmla, hned<br \/>vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem se r\u00e1zem budila, jako by mi n\u011bkdo vyslovil u u\u0161\u00ed slova<br \/>\u201eBasse Terre\u201c a \u201eGuadeloupe.\u201c<br \/><br \/>Se sv\u00fdmi city jsem si nev\u011bd\u011bla rady. Monsieur Emanuel ke<br \/>mn\u011b byl v posledn\u00edch dnech velice hodn\u00fd. Po cel\u00fd tento m\u011bs\u00edc od<br \/>chv\u00edle, kdy jsme ud\u011blali narovn\u00e1n\u00ed sv\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch n\u00e1zor\u016f,<br \/>jsme se ani jednou nepoh\u00e1dali. Tr\u00e1vili jsme spolu v klidu a pohod\u011b<br \/>cel\u00e9 hodiny. Hovo\u0159ili jsme o m\u00fdch \u017eivotn\u00edch pl\u00e1nech, o tom, jak r\u00e1da bych si za\u0159\u00eddila soukromou \u0160kolu. St\u00e1le v\u00edc se upev\u0148ovalo na\u0161e<br \/>vz\u00e1jemn\u00e9 dorozum\u011bn\u00ed, pocit jednoty a nad\u011bje.<br \/><br \/>Jednou ve\u010der, ani ne p\u0159ed deseti kr\u00e1tk\u00fdmi dny, se ke mn\u011b p\u0159ipojil, kdy\u017e jsem se proch\u00e1zela ve sv\u00e9 aleji. Vzal m\u011b za ruku a j\u00e1 mu pohl\u00e9dla do tv\u00e1\u0159e. Myslela jsem, \u017ee chce upoutat mou pozornost.<br \/><br \/>\u201eBonne petite amie! M\u00e1 dobr\u00e1 mal\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b!\u201c<br \/>pronesl jemn\u011b. \u201eM\u00e1 sladk\u00e1 ut\u011b\u0161itelko!\u201c<br \/><br \/>Ale t\u00edm dotekem a slovy jako by ve mn\u011b probudil nov\u00fd cit, novou my\u0161lenku. Bylo by mo\u017en\u00e9, aby mi byl v\u00edc ne\u017e p\u0159\u00edtelem nebo bratrem?<br \/>Jeho v\u00fdmluvn\u00fd pohled cht\u011bl n\u011bco dopov\u011bd\u011bt, jeho ruka m\u011b<br \/>t\u00e1hla dop\u0159edu, na jeho rtech se chv\u011blo vysv\u011btlen\u00ed. <br \/><br \/>Ne. Je\u0161t\u011b ne. Tady v soumraku aleje n\u00e1s p\u0159eru\u0161ili; bylo to dvojit\u00e9 p\u0159eru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 nev\u011bst\u00ed nic dobr\u00e9ho; st\u0159etli jsme se s postavou \u017eeny a kn\u011bze - s madame Beckovou a p\u00e1terem Silasem.<br \/><br \/>Nikdy nezapomenu na tv\u00e1\u0159 star\u00e9ho kn\u011bze v t\u00e9 chv\u00edli; se mnou<br \/>sice prohodil n\u011bkolik vl\u00eddn\u00fdch v\u011bt, ale na sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka se zad\u00edval<br \/>p\u0159\u00edsn\u011b. Madame Beckov\u00e1 nevid\u011bla nic; jej\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fd v\u0161ak nepustil<br \/>ruku t\u00e9 kac\u00ed\u0159sk\u00e9 cizinky, dokonce ji je\u0161t\u011b pevn\u011bji stiskl.<br \/><br \/>Kdy\u017e jsem uva\u017eovala nad touto ud\u00e1lost\u00ed, necht\u011blo se mi v\u016fbec<br \/>v\u011b\u0159it, \u017ee by n\u00e1hl\u00e9 ozn\u00e1men\u00ed o jeho odchodu mohlo m\u00edt pravdiv\u00fd<br \/>podklad. Na ten t\u00fdden nejistoty p\u0159ed jeho stanoven\u00fdm odjezdem,<br \/>na cel\u00fd ten t\u00fdden, kdy jsem od n\u011bho nedostala ani sl\u016fvko vysv\u011btlen\u00ed, si pamatuji p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, ale nedovedla bych vyl\u00ed\u010dit, jak jsem ho<br \/>p\u0159e\u017eila.<br \/><br \/>Nastal posledn\u00ed den. Dnes u\u017e n\u00e1s jist\u011b nav\u0161t\u00edv\u00ed. Ur\u010dit\u011b p\u0159ijde<br \/>a d\u00e1 n\u00e1m sv\u00e9 sbohem. Nebo zmiz\u00ed beze slova a u\u017e ho nikdy v\u00edc neuvid\u00edme? Ale zd\u00e1lo se, \u017ee se touto ot\u00e1zkou nezab\u00fdvala ani jedna du\u0161e z cel\u00e9 \u0161koly. V tom dom\u011b se tak lehce zapom\u00ednalo. Co\u017e nikdo za mne nepromluv\u00ed? V\u00eddala jsem je, jak se jednomysln\u011b do\u017eadovaly r\u016fzn\u00fdch hloupost\u00ed. Pro\u010d se te\u010f nespoj\u00ed a nevymohou si na madame<br \/>Beckov\u00e9 posledn\u00ed rozhovor s u\u010ditelem, kter\u00e9ho m\u011bly r\u00e1dy?<br \/><br \/>V\u011bd\u011bla jsem, kde bydl\u00ed. V\u011bd\u011bla jsem, kde bych o n\u011bm mohla<br \/>sly\u0161et nebo kde bych se s n\u00edm mohla setkat - ale i kdyby byl t\u0159eba<br \/>v sousedn\u00ed m\u00edstnosti, bez jeho v\u00fdzvy bych toho nikdy nevyu\u017eila.<br \/><br \/>P\u0159e\u0161lo r\u00e1no. P\u0159e\u0161lo i poledne a j\u00e1 myslela, \u017ee u\u017e je po v\u0161em.<br \/>Srdce se mi chv\u011blo a krev se mi neklidn\u011b tetelila v \u017eil\u00e1ch. Bylo mi<br \/>mdlo a nev\u011bd\u011bla jsem, jak vydr\u017e\u00edm pokra\u010dovat ve sv\u00e9 pr\u00e1ci.<br \/><br \/>Kr\u00e1tce p\u0159ed p\u00e1tou hodinou, vyu\u010dov\u00e1n\u00ed u\u017e kon\u010dilo, poslala pro<br \/>mne madame Beckov\u00e1, abych j\u00ed v jej\u00edm pokoji p\u0159e\u010detla a p\u0159elo\u017eila<br \/>n\u011bjak\u00fd anglick\u00fd dopis, kter\u00fd dostala, a napsala i odpov\u011b\u010f. Ale ne\u017e<br \/>jsem se zabrala do pr\u00e1ce, zpozorovala jsem, \u017ee ti\u0161e zav\u0159ela dve\u0159e,<br \/>a dokonce i okno, a\u010dkoli byl hork\u00fd den a ona sama obvykle pova\u017eovala m\u00edrn\u00fd pr\u016fvan za cosi nezbytn\u00e9ho. Pro\u010d takov\u00e1 opatrnost?<br \/><br \/>Byla jsem asi v polovin\u011b pr\u00e1ce, kdy\u017e jsem zaslechla - a to mi<br \/>zadr\u017eelo pero - v p\u0159eds\u00edni kroky. Zvonek nad dve\u0159mi se neozval;<br \/>Rosina, jak jist\u011b m\u011bla instrukce, otev\u0159ela u\u017e p\u0159edem. Madame post\u0159ehla, <br \/>jak jsem se zarazila. Odka\u0161lala si a nahlas se rozhovo\u0159ila.<br \/>Kroky m\u00edjely d\u00e1l k t\u0159\u00edd\u00e1m.<br \/><br \/>\u201ePokra\u010dujte, pros\u00edm,\u201c \u0159ekla madame, ale j\u00e1 te\u010f usly\u0161ela zd\u00e1lky<br \/>hluk, jako by cel\u00e1 t\u0159\u00edda najednou povstala.<br \/><br \/>\u201eDovolte na chvilku, madame - pod\u00edv\u00e1m se, co se tam d\u011bje.\u201c<br \/><br \/>Odlo\u017eila jsem pero a nechala ji samotnou. Ale ne - ona<br \/>ov\u0161em nehodlala z\u016fstat sama; kdy\u017e u\u017e m\u011b nemohla zadr\u017eet, vstala<br \/>a \u0161la v pat\u00e1ch za mnou jako m\u016fj st\u00edn.<br \/><br \/>\u201eVy jdete tak\u00e9?\u201c zeptala jsem se.<br \/><br \/>\u201eAno,\u201c odpov\u011bd\u011bla. M\u016fj pohled se p\u0159itom st\u0159etl se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm<br \/>odhodlan\u00fdm v\u00fdrazem jej\u00ed tv\u00e1\u0159e.<br \/><br \/>P\u0159i\u0161el. Spat\u0159ila jsem ho, sotva jsem vstoupila do prvn\u00ed t\u0159\u00eddy.<br \/>D\u011bv\u010data st\u00e1la v p\u016flkruhu. P\u0159ech\u00e1zel kolem nich a s ka\u017edou se lou\u010dil. Ka\u017ed\u00e9 stiskl ruku a dotkl se rty jej\u00ed tv\u00e1\u0159e. Tento cizokrajn\u00fd posledn\u00ed ob\u0159ad prob\u00edhal slavnostn\u011b a hodn\u011b dlouho.<br \/><br \/>T\u011b\u017ece jsem nesla, \u017ee m\u011b madame Beckov\u00e1 st\u0159e\u017e\u00ed jako hl\u00eddac\u00ed<br \/>pes. Jej\u00ed bl\u00edzkost m\u011b stra\u0161n\u011b popouzela.<br \/><br \/>P\u0159ibli\u017eoval se ke mn\u011b; obe\u0161el u\u017e skoro cel\u00fd p\u016flkruh, p\u0159istoupil<br \/>k posledn\u00ed \u017ea\u010dce a obr\u00e1til se. Ale vtom u\u017e byla madame p\u0159ede<br \/>mnou, a jako by pojednou zv\u011bt\u0161ila sv\u016fj objem, celou m\u011b zast\u00ednila.<br \/>Znala mou slabost; um\u011bla si vypo\u010d\u00edtat, do jak\u00e9 m\u00edry budu ochromena, <br \/>neschopna \u010dinu. P\u0159istoupila k p\u0159\u00edbuzn\u00e9mu, spustila proud sv\u00e9<br \/>v\u00fd\u0159e\u010dnosti a rychle ho t\u00e1hla ke sklen\u011bn\u00fdm dve\u0159\u00edm do zahrady.<br \/><br \/>Madame dos\u00e1hla, \u010deho cht\u011bla. Ano, poda\u0159ilo se j\u00ed odv\u00e9st ho pry\u010d,<br \/>ani\u017e m\u011b spat\u0159il; myslel si jist\u011b, \u017ee jsem tam nebyla.<br \/><br \/>Z\u016fstala jsem sama ve vypr\u00e1zdn\u011bn\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b a zaplavil m\u011b nev\u00fdslovn\u00fd smutek nad tou nesnesitelnou ztr\u00e1tou. Co si po\u010dnu! Co si jen po\u010dnu! Nev\u00edm, co by se se mnou stalo, kdyby tam nep\u0159ib\u011bhlo mal\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko, nejmen\u0161\u00ed z cel\u00e9 \u0161koly.<br \/><br \/>\u201eMademoiselle,\u201c za\u0161eptal jasn\u00fd hl\u00e1sek, \u201em\u00e1m v\u00e1m n\u011bco odevzdat. Monsieur Paul \u0159\u00edkal, \u017ee v\u00e1s m\u00e1m hledat po cel\u00e9m dom\u011b, od p\u016fdy a\u017e do sklepa, a a\u017e v\u00e1s najdu, m\u00e1m v\u00e1m tohle odevzdat.\u201c<br \/><br \/>A podala mi l\u00edstek; nena\u0161la jsem na n\u011bm ani adresu, ani jm\u00e9no, jen t\u011bchto p\u00e1r slov:<br \/>\u201eNem\u011bl jsem v \u00famyslu lou\u010dit se s V\u00e1mi, kdy\u017e jsem d\u00e1val sbohem ostatn\u00edm. Ale doufal jsem, \u017ee V\u00e1s uvid\u00edm, a byl jsem zklam\u00e1n. Rozhovor se tedy odkl\u00e1d\u00e1. Bu\u010fte p\u0159ipravena a \u010dekejte mne. D\u0159\u00edv ne\u017e odpluji, mus\u00edm s V\u00e1mi mluvit, ob\u0161\u00edrn\u011b a bez sv\u011bdk\u016f. Bu\u010fte p\u0159ipravena, m\u00e9 chv\u00edle jsou se\u010dteny a pr\u00e1v\u011b nyn\u00ed vyhrazeny jin\u00fdm lidem. Krom\u011b toho m\u00e1m na starosti je\u0161t\u011b jednu soukromou z\u00e1le\u017eitost, o kter\u00e9 nechci s nik\u00fdm mluvit - ani s V\u00e1mi - Paul.\u201c<br \/><br \/>M\u00e1m b\u00fdt p\u0159ipravena! Mus\u00ed to tedy b\u00fdt dnes ve\u010der - nebo snad z\u00edtra neodjede? Odjede, t\u00edm jsem si byla jista. Vid\u011bla jsem ozn\u00e1men\u00ed, kdy jeho lo\u010f odplouv\u00e1. Ach ano, budu p\u0159ipravena. Ale zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen tak m\u00e1lo \u010dasu!<br \/><br \/>\u010cekala jsem cel\u00fd ve\u010der; v\u011b\u0159ila jsem, \u017ee p\u0159ijde, a p\u0159ece jsem m\u011bla velkou obavu. Byla to takov\u00e1 chladn\u00e1, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed obava - pozn\u00e1vala jsem v n\u00ed spole\u010dnici neklamn\u00e9 p\u0159edtuchy.<br \/><br \/>Skon\u010dily ve\u010dern\u00ed modlitby, bylo na\u010dase j\u00edt sp\u00e1t. Ale j\u00e1 z\u016fstala<br \/>v temn\u00e9 prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b, snad poprv\u00e9 jsem zapomn\u011bla na pravidla dom\u00e1c\u00edho \u0159\u00e1du. Ani nev\u00edm, jak dlouho jsem tam chodila; musela jsem b\u00fdt na nohou mnoho hodin; mechanicky jsem se proch\u00e1zela mezi lavicemi a stolky, a kdy\u017e jsem si u\u017e byla jista, \u017ee je cel\u00fd d\u016fm v posteli a nikdo m\u011b nem\u016f\u017ee sly\u0161et, povolila jsem pr\u016fchod sv\u00fdm slz\u00e1m a vzlyk\u016fm.<br \/><br \/>Brzy po jeden\u00e1ct\u00e9 - v Rue Fossette to byla velmi pozdn\u00ed hodina - se otev\u0159ely dve\u0159e a dovnit\u0159 ve\u0161la madame Beckov\u00e1 se stejn\u011b klidn\u00fdm vzez\u0159en\u00edm, jako by p\u0159ich\u00e1zela za oby\u010dejn\u00fdch okolnost\u00ed a v obvyklou dobu. \u0160la ml\u010dky k sv\u00e9mu stolku, vyt\u00e1hla kl\u00ed\u010de a tv\u00e1\u0159ila se, jako by n\u011bco hledala.<br \/><br \/>\u201eJe nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das j\u00edt si lehnout,\u201c ozvala se kone\u010dn\u011b.<br \/><br \/>Nedostala \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f; nep\u0159eru\u0161ila jsem svou obch\u016fzku,<br \/>a kdy\u017e se mi postavila do cesty, odstr\u010dila jsem ji.<br \/><br \/>\u201eMiss, dejte si \u0159\u00edct, tak se u\u017e uklidn\u011bte. Dovolte, a\u0165 v\u00e1s odvedu<br \/>do lo\u017enice. Mus\u00edme v\u00e1m vyh\u0159\u00e1t postel. Gotonov\u00e1 je je\u0161t\u011b vzh\u016fru,<br \/>postar\u00e1 se o v\u00e1s, d\u00e1 v\u00e1m n\u011bco pro span\u00ed.\u201c<br \/><br \/>\u201eMadame,\u201c vybuchla jsem, \u201ejen si sama zah\u0159ejte svou postel<br \/>a vezm\u011bte si v\u0161echny sv\u00e9 sladk\u00e9 lektvary pro span\u00ed, ale m\u011b nechte na<br \/>pokoji. Pov\u00edd\u00e1m v\u00e1m, nechte m\u011b na pokoji!\u201c<br \/><br \/>\u201eCo m\u00e1te proti mn\u011b, miss? Za Paula se p\u0159ece vd\u00e1t nem\u016f\u017eete.<br \/>On se nesm\u00ed o\u017eenit.\u201c<br \/><br \/>\u201eProto\u017ee mi ho nep\u0159ejete!\u201c \u0159ekla jsem; poznala jsem, \u017ee ho<br \/>cht\u011bla sama, \u017ee ho v\u017edycky cht\u011bla pro sebe. Sm\u00e1la se mu, \u017ee je protivn\u00fd p\u00e1nb\u00ed\u010dk\u00e1\u0159, r\u00e1da ho nem\u011bla, ale cht\u011bla se za n\u011bho provdat, aby<br \/>ho je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159ipoutala ke sv\u00fdm z\u00e1jm\u016fm. Odhalila jsem jedno jej\u00ed<br \/>tajemstv\u00ed, sama nev\u00edm, jak, snad n\u011bjak\u00fdm vnuknut\u00edm. B\u011bhem t\u00e9 doby, co jsem \u017eila vedle n\u00ed, jsem zvolna pochopila, \u017ee madame mus\u00ed<br \/>soupe\u0159it s ka\u017ed\u00fdm, kdo nen\u00ed pod jej\u00ed \u00farovn\u00ed. Stala se i mn\u011b zavilou<br \/>sokyn\u00ed, i kdy\u017e vskrytu, a jej\u00ed sladkou p\u0159etv\u00e1\u0159ku nikdo krom\u011b n\u00e1s<br \/>dvou neprohl\u00e9dl.<br \/><br \/>Te\u010f jsem vedle n\u00ed chvilku st\u00e1la s v\u011bdom\u00edm p\u0159evahy - jej\u00ed obvykl\u00e1 maska najednou prod\u011brav\u011bla a pod n\u00ed jsem rozeznala bytost bez citu, bez z\u00e1bran a bez \u0161petky u\u0161lechtilosti. Klidn\u011b ode mne poodstoupila a m\u00edr\u0148ou\u010dce, i kdy\u017e j\u00ed bylo v\u0161elijak, prohl\u00e1sila:<br \/><br \/> \u201eKdy\u017e v\u00e1s nemohu p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee byste si m\u011bla j\u00edt lehnout,<br \/>mus\u00edm v\u00e1s volky nevolky opustit.\u201c<br \/><br \/> A bez prodlen\u00ed se vzd\u00e1lila, ke sv\u00e9 i m\u00e9 radosti.<br \/><br \/>Byla to jedin\u00e1 prudk\u00e1 v\u00fdm\u011bna n\u00e1zor\u016f z o\u010d\u00ed do o\u010d\u00ed, nikdy se u\u017e<br \/>podobn\u00fd no\u010dn\u00ed v\u00fdjev mezi n\u00e1mi neopakoval. Nezm\u011bnilo se ani jej\u00ed<br \/>chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di mn\u011b. Nev\u00edm, \u017ee by se mi n\u011bkdy mstila. Domn\u00edv\u00e1m se,<br \/>\u017ee se rozumn\u011b rozhodla zapomenout na to, co j\u00ed nebylo p\u0159\u00edjemn\u00e9.<br \/>Ka\u017ed\u00e1 noc mine, p\u0159e\u0161la i tato. K \u0161est\u00e9 r\u00e1no, kdy\u017e se d\u016fm probouzel, vy\u0161la jsem na dv\u016fr a umyla se u studny \u010derstvou vodou.<br \/><br \/>Kdy\u017e jsem proch\u00e1zela carr\u00e9, prozradilo mi zrcadlo, jak jsem se<br \/>zm\u011bnila: m\u00e9 tv\u00e1\u0159e i rty byly popelav\u011b bled\u00e9, o\u010di m\u011bly skeln\u00fd lesk<br \/>a v\u00ed\u010dka jsem m\u011bla nab\u011bhl\u00e1 a zarudl\u00e1.<br \/><br \/>Kdy\u017e jsem se op\u011bt octla mezi ostatn\u00edmi, v\u011bd\u011bla jsem, \u017ee se na<br \/>m\u011b v\u0161ichni d\u00edvaj\u00ed - myslela jsem, \u017ee mi vid\u00ed a\u017e na dno srdce, a byla<br \/>jsem p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee jsem se sama prozradila.<br \/><br \/>Ale b\u011bhem dne jsem m\u011bla mnoho d\u016fvod\u016f k vd\u011b\u010dnosti za to, \u017ee<br \/>cel\u00fd ustav byl hluch\u00fd a slep\u00fd; nikdo z nich neuhodl p\u0159\u00ed\u010dinu m\u00e9ho<br \/>z\u00e1rmutku, ba cel\u00fd m\u016fj vnit\u0159n\u00ed \u017eivot za posledn\u00edch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f pat\u0159il<br \/>v\u00fdhradn\u011b mn\u011b. Nev\u011bd\u011blo se, nikdo si nepov\u0161iml, \u017ee jsem si mezi<br \/>v\u0161emi lidmi jednoho \u010dlov\u011bka zvl\u00e1\u0161\u0165 cenila. Klevety se mi vyhnuly,<br \/>zv\u011bdav\u00e9 o\u010di na mne nesoust\u0159edily svou palbu. Tak jsou n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9<br \/>imunn\u00ed, ve \u0161pit\u00e1le pln\u00e9m t\u011b\u017ek\u00fdch pacient\u016f se jich tyfus nechyt\u00ed.<br \/><br \/>Monsieur Paul Emanuel ke mn\u011b p\u0159ich\u00e1zel a odch\u00e1zel se mnou, u\u010dil<br \/>m\u011b, v r\u016fzn\u00e9 vhodn\u00e9 i nevhodn\u00e9 doby m\u011b hledal a dal si vyvol\u00e1vat.<br \/><br \/>\u201eMonsieur Paul je se sle\u010dnou Lucy\u201c - bylo na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku,<br \/>a p\u0159ece si k tomu nikdo nedovolil pozn\u00e1mku, ba ani nar\u00e1\u017eku nebo<br \/>vtip. Jenom madame Beckov\u00e1 rozlu\u0161tila na\u0161e tajemstv\u00ed, nikdo jin\u00fd.<br \/>M\u00e9mu tr\u00e1pen\u00ed \u0159\u00edkali nemoc, migr\u00e9na, a j\u00e1 to pojmenov\u00e1n\u00ed p\u0159ijala<br \/>za sv\u00e9.<br \/><br \/>Ale \u010d\u00edm kdy bylo t\u011blesn\u00e9 utrpen\u00ed proti t\u00e9to m\u00e9 tr\u00fdzni? Proti<br \/>jistot\u011b, \u017ee odjel bez rozlou\u010den\u00ed - proti \u017ealu, \u017ee \u017eensk\u00e1 z\u00e1vist a kn\u011bzoursk\u00e9 pobo\u017en\u016fstk\u00e1\u0159stv\u00ed mi nedovolily, abych ho je\u0161t\u011b jednou uvid\u011bla? Jak\u00fd div, \u017ee jsem i p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed ve\u010der prochodila v tich\u00e9m zouf\u00e1n\u00ed?<br \/><br \/>Tentokr\u00e1t m\u011b u\u017e madame nevyzvala, abych si \u0161la lehnout, poslala za mnou Ginevru, a lep\u0161\u00edho posla si vybrat nemohla. U\u017e jej\u00ed prvn\u00ed slova: \u201eMoc v\u00e1s dnes tr\u00e1p\u00ed migr\u00e9na?\u201c ve mn\u011b vyvolala p\u0159\u00e1n\u00ed n\u011bkam uprchnout. A to, co vz\u00e1p\u011bt\u00ed n\u00e1sledovalo - n\u00e1\u0159ky nad t\u00edm,<br \/>jak i ji \u010dasto bol\u00edv\u00e1 hlava -, dokon\u010dily jej\u00ed posl\u00e1n\u00ed.<br \/><br \/>\u0160la jsem nahoru. Le\u017eela jsem na lo\u017ei - na sv\u00e9m Z\u00e1ho\u0159ov\u011b lo\u017ei -, kdy\u017e se ke mn\u011b dostavila dal\u0161\u00ed poselkyn\u011b: to p\u0159i\u0161la Gotonov\u00e1<br \/>a p\u0159inesla mi n\u00e1poj. Mu\u010dila m\u011b \u017e\u00edze\u0148, a tak jsem se s velkou chut\u00ed<br \/>napila; n\u00e1poj byl sladk\u00fd, ale c\u00edtila jsem v n\u011bm jakousi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edchu\u0165.<br \/><br \/>\u201eMadame \u0159\u00edkala, \u017ee se v\u00e1m po tom bude dob\u0159e sp\u00e1t, drahou\u0161ku,\u201c podotkla Gotonov\u00e1, kdy\u017e jsem j\u00ed vracela pr\u00e1zdn\u00fd \u0161\u00e1lek.<br \/><br \/>Tak mi tedy p\u0159ece jen vnutili usp\u00e1vac\u00ed prost\u0159edek! Dostala<br \/>jsem siln\u00fd opi\u00e1t, jednu noc jsem m\u011bla z\u016fstat potichu.<br \/>D\u016fm se odebral na lo\u017ee, rozsv\u00edtili no\u010dn\u00ed lampi\u010dku, lo\u017enice<br \/>ztichla. Zanedlouho v\u0161echno spalo, sp\u00e1nek lehce p\u0159emohl hlavy<br \/>i srdce, kter\u00e9 nic nebolelo, ale mne minul.<br \/><br \/>Droga ne\u00fa\u010dinkovala. Nev\u00edm, jestli madame dala do n\u00e1poje<br \/>p\u0159\u00edli\u0161 velkou nebo p\u0159\u00edli\u0161 malou d\u00e1vku, ale jej\u00ed z\u00e1m\u011br se nesplnil.<br \/>M\u00edsto \u00fatlumu se dostavilo zjit\u0159en\u00e9 vzru\u0161en\u00ed. Moje odpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed fantazie byla zburcov\u00e1na a vydala se na odv\u00e1\u017enou pou\u0165. Lo\u017enice, dusn\u00e1 a t\u011bsn\u00e1, se st\u00e1vala m\u00fdm rozdycht\u011bn\u00fdm smysl\u016fm nesnesitelnou.<br \/><br \/>Fatanzie m\u011b l\u00e1kala opustit toto doup\u011b a vydat se do rosn\u00e9ho chladu<br \/>z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed noci.<br \/><br \/>Stav\u011bla mi p\u0159ed o\u010di vidinu p\u016flno\u010dn\u00edho m\u011bsta, a zvl\u00e1\u0161t\u011b jeho<br \/>parku, letn\u00edho parku s t\u00e1hl\u00fdmi, tich\u00fdmi alejemi; mezi nimi se leskla<br \/>v hlubok\u00e9m st\u00ednu strom\u016f kamenn\u00e1 n\u00e1dr\u017e, a\u017e po okraj napln\u011bn\u00e1<br \/>studenou, \u010dis\u0165ounkou vodou, obrostl\u00e1 lekn\u00edny a r\u00e1kos\u00edm.<br \/><br \/>Ale co z toho? Br\u00e1ny jsou te\u010f zav\u0159en\u00e9, dovnit\u0159 bych se nedostala. Opravdu by to ne\u0161lo? Vtom se mi vybavil obraz d\u00edry v plot\u011b, kter\u00e9 jsem si ned\u00e1vno letmo pov\u0161imla. Mu\u017e ani siln\u011bj\u0161\u00ed \u017eena, t\u0159eba takov\u00e1 madame, by se tudy neprot\u00e1hli, ale j\u00e1 snad ano.<br \/>A jakmile jednou budu uvnit\u0159, cel\u00fd park bude m\u016fj, ten p\u016flno\u010dn\u00ed<br \/>park zalit\u00fd m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159\u00ed!<br \/><br \/>A jak jsem takto uva\u017eovala, mechanicky jsem se obl\u00e9kala. Bij\u00ed hodiny! Teprve jeden\u00e1ct, a jak\u00e9 stra\u0161ideln\u00e9 ticho vl\u00e1dne v tomto kl\u00e1\u0161te\u0159e. V u\u0161\u00edch mi dozn\u00edv\u00e1 posledn\u00ed \u00fader a vtom zaslechnu z m\u011bsta, kter\u00e9 le\u017e\u00ed za zd\u00ed, vzd\u00e1lenou hudbu. Ach, kdybych se k n\u00ed tak mohla p\u0159ibl\u00ed\u017eit, naslouchat j\u00ed o samot\u011b u jez\u00edrka! Mus\u00edm<br \/>tam j\u00edt - ach, mus\u00edm tam j\u00edt!<br \/><br \/>Na chodb\u011b vis\u00ed m\u016fj zahradn\u00ed oblek, m\u016fj klobouk i \u0161\u00e1l. Na t\u011b\u017ek\u00fdch domovn\u00edch vratech nen\u00ed z\u00e1mek, k n\u011bmu\u017e by bylo zapot\u0159eb\u00ed sh\u00e1n\u011bt kl\u00ed\u010d: zav\u00edraj\u00ed se na z\u00e1voru, kter\u00e1 se ned\u00e1 zven\u010d\u00ed otev\u0159\u00edt, ale uvnit\u0159 ji lze zticha odt\u00e1hnout. Povoluje mi zlehka pod rukou, tak podivuhodn\u011b lehce. P\u0159ipad\u00e1 mi, jako by se mi vrata sama od sebe<br \/>otv\u00edrala - nepot\u0159ebuji vynakl\u00e1dat \u017e\u00e1dnou n\u00e1mahu.<br \/><br \/>Vid\u00edm nad sebou m\u011bs\u00edc, c\u00edt\u00edm padat rosu. Pustila jsem se zn\u00e1mou cestou a do\u0161la jsem ke vzne\u0161en\u00e9 pal\u00e1cov\u00e9 \u010dtvrti - jist\u011b pr\u00e1v\u011b z n\u00ed se oz\u00fdvala hudba, kterou jsem zaslechla, te\u010f ztichla, ale snad se ozve znova. Pokra\u010dovala jsem v ch\u016fzi, nesly\u0161ela jsem hudbu ani zvonkovou hru, ale m\u00edsto toho jsem se setkala s jak\u00fdmsi hlukem,<br \/>bylo to jako mohutn\u00fd p\u0159\u00edliv, kter\u00fd byl st\u00e1le hlasit\u011bj\u0161\u00ed, \u010d\u00edm bl\u00ed\u017e jsem<br \/>p\u0159ich\u00e1zela. Rozsv\u011btlilo se, v\u0161ude kolem pohyb a cinkot - kam jsem<br \/>se to dostala? Octla jsem se na Hlavn\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed a jako kouzlem<br \/>jsem se octla uprost\u0159ed ru\u0161n\u00e9ho davu.<br \/><br \/>Villette je pln\u00e9 sv\u011btel, pln\u00e9 iluminac\u00ed, zd\u00e1 se, \u017ee v\u0161ichni jeho<br \/>obyvatel\u00e9 jsou venku; m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo se ztr\u00e1c\u00ed ve svitu zap\u00e1len\u00fdch<br \/>pochodn\u00ed - po oz\u00e1\u0159en\u00fdch ulic\u00edch se hrnou lid\u00e9 v pestr\u00fdch \u0161atech,<br \/>vzne\u0161en\u00e9 ekvip\u00e1\u017ee a skv\u011bl\u00ed jezdci. Vid\u00edm kolem i mnoho masek. Je<br \/>to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pod\u00edvan\u00e1, takovou nepotk\u00e1\u0161 ani ve snu. Ale kde je park?<br \/>Tam snad je st\u00edn a klid - tam snad nebudou pochodn\u011b, lampy ani<br \/>tla\u010denice?<br \/><br \/>Kladla jsem si tuto ot\u00e1zku, kdy\u017e vtom kolem p\u0159ejel otev\u0159en\u00fd<br \/>ko\u010d\u00e1r se zn\u00e1m\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi, poznala jsem hrab\u011bte de Bassompierre,<br \/>vid\u011bla jsem svou kmotru v p\u011bkn\u00e9 toalet\u011b, p\u016fvabnou a rozesm\u00e1tou;<br \/>vid\u011bla jsem i Paulinu Mary, z n\u00ed\u017e d\u00fdchala kr\u00e1sa, ml\u00e1d\u00ed a \u0161t\u011bst\u00ed. Proti ni sed\u011bl Graham Bretton - to jeho odleskem z\u00e1\u0159ily jej\u00ed o\u010di.<br \/><br \/>P\u016fsobilo mi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed radost, \u017ee mohu sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele nepozorovan\u011b sledovat. Bezd\u011bky m\u011b vedli a\u017e k parku, tam vystoupili a pro\u0161li \u017eeleznou br\u00e1nou, nov\u011b a nev\u00eddan\u011b p\u0159eklenutou sv\u011bteln\u00fdm obloukem, kdy\u017e jsem je opatrn\u011b n\u00e1sledovala pod z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed slavobr\u00e1nou, kde u\u017e zat\u00edm byli - a kde jsem se to octla sama?<br \/><br \/>V jak\u00e9si \u010darovn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, v p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 zahrad\u011b s tr\u00e1vn\u00edky poset\u00fdmi<br \/>barevn\u00fdmi l\u00e9tavicemi, v lese s jiskrami purpurov\u00e9ho, rub\u00ednov\u00e9ho<br \/>a zlat\u00e9ho ohn\u011b. Te\u010f u\u017e jsem si dovedla vysv\u011btlit celou tu velkou<br \/>slavnost, kter\u00e9 se na\u0161e kl\u00e1\u0161tern\u00ed Rue Fossette nez\u00fa\u010dastnila, t\u0159eba\u017ee<br \/>za\u010dala u\u017e r\u00e1no za sv\u00edt\u00e1n\u00ed a je\u0161t\u011b te\u010f, nedlouho p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed, byla<br \/>v pln\u00e9m proudu.<br \/><br \/>Historie vypravuje, \u017ee kdysi byl Labassecour ohro\u017een, jeho<br \/>osud u\u017e visel na vl\u00e1sku, pr\u00e1va a svoboda ob\u010dan\u016f byly v s\u00e1zce a do\u0161lo k boj\u016fm, p\u0159i nich\u017e p\u0159i\u0161lo o \u017eivot mnoho vlastenc\u016f. Na jejich pam\u011b\u0165 se ve v\u00fdro\u010dn\u00ed den rok co rok konala velk\u00e1 oslava. <br \/><br \/>Za\u010d\u00ednala slavnostn\u00ed m\u0161\u00ed v kostele svat\u00e9ho Jana K\u0159titele a vyvrcholila ve\u010der<br \/>divadeln\u00edmi sc\u00e9nami p\u0159i slavnostn\u00edm osv\u011btlen\u00ed a v\u00fdzdob\u011b.<br \/><br \/>Spole\u010dnost, kterou jsem sledovala od poloviny velk\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed, se mi ztratila z o\u010d\u00ed, zmizela jako sen. Ale j\u00e1 jsem v\u016fbec nelitovala, \u017ee tu nejsem pod jej\u00ed ochranou. Ta sv\u00e1te\u010dn\u00ed noc by toti\u017e byla bezpe\u010dn\u00e1 i pro d\u00edt\u011b. Byli tu vesni\u010dan\u00e9 z okol\u00ed m\u011bsta i po\u010destn\u00ed m\u011b\u0161\u0165an\u00e9, oble\u010den\u00ed do sv\u00e1te\u010dn\u00edho. M\u016fj slam\u011bn\u00fd klobouk se pohyboval mezi \u010dapkami a kazajkami, kr\u00e1tk\u00fdmi sukn\u011bmi a dlouh\u00fdmi bavln\u011bn\u00fdmi pl\u00e1\u0161ti a nikdo snad na n\u011bm neutkv\u011bl pohledem; jen z opatrnosti jsem si st\u00e1hla dol\u016f jeho \u0161irokou st\u0159echu a uv\u00e1zala stuhu pod bradu, a pak jsem se u\u017e c\u00edtila jist\u00e1, jako bych byla v masce.<br \/><br \/>Beze strachu jsem kr\u00e1\u010dela stromo\u0159ad\u00edm, m\u00edsila se do nejhust\u0161\u00edho z\u00e1stupu. M\u00fdm neur\u010dit\u00fdm c\u00edlem bylo naj\u00edt kamennou n\u00e1dr\u017e, na jej\u00ed\u017e chlad a zele\u0148 jsem myslela p\u0159i sv\u00e9 hore\u010dnat\u00e9 \u017e\u00edzni, kterou jsem si ani neuv\u011bdomovala. Znala jsem cestu, ale zd\u00e1lo se, jako by m\u011b cosi t\u00e1hlo, abych tam ne\u0161la p\u0159\u00edmo. U\u017e jsem vid\u011bla stromy, kter\u00e9<br \/>vroubily roztetelen\u00e9 vodn\u00ed zrcadlo, kdy\u017e z m\u00fdtiny na prav\u00e9 stran\u011b<br \/>zazn\u011bl zp\u011bv.<br \/><br \/>Na rychl\u00fdch k\u0159\u00eddlech se sem p\u0159ihnala p\u0159es tyto prvn\u00ed t\u00f3ny tak<br \/>prudk\u00e1 bou\u0159e harmoni\u00ed, \u017ee neb\u00fdt nabl\u00edzku strom, o kter\u00fd jsem se<br \/>op\u0159ela, tak bych snad upadla. <br \/><br \/>Mocn\u00fd p\u0159\u00edliv se p\u0159ivalil a potom zase ustupoval - a j\u00e1 jsem \u0161la za n\u00edm, a\u017e k jak\u00e9si byzantsk\u00e9 stavb\u011b, kiosku uprost\u0159ed parku. Kolem se t\u00edsnily tis\u00edce div\u00e1k\u016f p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch a naslouchaj\u00edc\u00edch velk\u00e9mu koncertu pod \u0161ir\u00fdm nebem. To, co jsem<br \/>sly\u0161ela, byl asi divok\u00fd loveck\u00fd sbor; noc, voln\u00fd prostor a sc\u00e9na i m\u00e9<br \/>du\u0161evn\u00ed rozpolo\u017een\u00ed je\u0161t\u011b umocnily tyto z\u00e1hadn\u00e9 zvuky a jejich dojem.<br \/><br \/>D\u00e1my, kter\u00e9 tu byly shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9, vypadaly v slavnostn\u00edm<br \/>osv\u011btlen\u00ed kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jindy: n\u011bkter\u00e9 m\u011bly pr\u016fsvitn\u00e9 \u0161aty, jin\u00e9<br \/>z leskl\u00e9ho atlasu; jejich kv\u011btiny a hedv\u00e1bn\u00e9 krajky se chv\u011bly, z\u00e1voje<br \/>vl\u00e1ly nad ozdobn\u00fdmi klobouky. V\u011bt\u0161ina dam sed\u011bla na lehk\u00fdch zahradn\u00edch \u017eidli\u010dk\u00e1ch a za nimi nebo i vedle nich st\u00e1li jejich mu\u017en\u00ed ochr\u00e1nci. V zadn\u00edch \u0159ad\u00e1ch post\u00e1vali prosti ob\u010dan\u00e9, venkovan\u00e9 a str\u00e1\u017en\u00edci.<br \/><br \/>Z\u016fstala jsem vzadu. R\u00e1da jsem se stala tichou, nezn\u00e1mou,<br \/>a proto tak\u00e9 nev\u0161\u00edmanou sousedkou kr\u00e1tk\u00fdch sukn\u00ed a venkovsk\u00fdch<br \/>d\u0159ev\u00e1k\u016f.<br \/><br \/>\u201eMademoiselle nem\u00e1 dobr\u00e9 m\u00edsto,\u201c ozval se vedle mne ciz\u00ed<br \/>hlas.<br \/><br \/>Obr\u00e1tila jsem se, sp\u00ed\u0161 abych se ohradila, ne\u017e odpov\u011bd\u011bla. Spat\u0159ila jsem mu\u017ee, nezn\u00e1m\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ana, jak se mi v prvn\u00ed chv\u00edli zd\u00e1lo,<br \/>ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem v n\u011bm poznala knihkupce, kter\u00fd z\u00e1soboval Rue<br \/>Fossette knihami a psac\u00edmi pot\u0159ebami. Byl to inteligentn\u00ed mu\u017e, pod<br \/>jeho\u017e drsn\u00fdm zevn\u011bj\u0161kem se skr\u00fdvalo dobrosrde\u010dn\u00e9 j\u00e1dro; n\u011bkdy<br \/>jsem m\u011bla pocit, \u017ee \u010d\u00e1st jeho povahy je p\u0159\u00edbuzn\u00e1 s povahou monsieura Emanuela.<br \/><br \/>Poznal m\u011b kupodivu i pod m\u00fdm slam\u011bn\u00fdm kloboukem a t\u011bsn\u011b zahalenou v \u0161\u00e1lu; a a\u010dkoli jsem se tomu v\u0161emo\u017en\u011b br\u00e1nila, razil mi cestu davem a na\u0161el mi lep\u0161\u00ed m\u00edsto. Ve sv\u00e9 nezi\u0161tn\u00e9 zdvo\u0159ilosti v\u0161ak \u0161el je\u0161t\u011b d\u00e1l a odn\u011bkud mi p\u0159inesl i \u017eidli\u010dku. Nevid\u011bl z\u0159ejm\u011b nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho v tom, \u017ee jsem tu sama; byl to pro n\u011bho jen d\u016fvod, aby<br \/>mi poskytl nevt\u00edravou, ale \u00fa\u010dinnou pomoc. A kdy\u017e mi tak zajistil<br \/>m\u00edsto a sedadlo, vzd\u00e1lil se beze sl\u016fvka zv\u011bdavosti. <br \/><br \/>Nedivila jsem se, \u017ee si profesor Emanuel r\u00e1d v prodejn\u011b pana Mireta zap\u00e1lil doutn\u00edk,<br \/>posed\u011bl tam a p\u0159e\u010detl sv\u016fj fejeton - ti dva se k sob\u011b jist\u011b hodili.<br \/><br \/>Nesed\u011bla jsem je\u0161t\u011b ani p\u011bt minut, kdy\u017e jsem poznala, \u017ee m\u011b n\u00e1hoda a m\u016fj uctiv\u00fd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00fd p\u0159\u00edtel p\u0159ivedli zase do bl\u00edzkosti d\u016fv\u011brn\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 skupiny. Vpravo p\u0159ede mnou sed\u011bli Brettonovi spolu s de Bassompierrov\u00fdmi. Kdybych cht\u011bla, mohla jsem se rukou<br \/>dotknout postavy, je\u017e vypadala jako kr\u00e1lovna v\u00edl. M\u00e1 kmotra byla<br \/>tak\u00e9 tak bl\u00edzko, \u017ee kdybych se naklonila dop\u0159edu, mohla bych j\u00ed<br \/>fouknout do stu\u017eky na klobouku. Po tom, co m\u011b poznal celkem m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fd \u010dlov\u011bk, c\u00edtila jsem se v takov\u00e9 bl\u00edzkosti sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel trochu nesv\u00e1.<br \/>P\u0159\u00edmo jsem sebou trhla, kdy\u017e jsem zaslechla, jak laskav\u011b si na<br \/>mne pan\u00ed Brettonov\u00e1 vzpomn\u011bla:<br \/><br \/>\u201eCo by tomu v\u0161emu asi \u0159\u00edkala m\u00e1 v\u00e1\u017en\u00e1 Lucy? \u0161koda \u017ee jsme<br \/>ji nevzali s sebou, ur\u010dit\u011b by se j\u00ed to l\u00edbilo.\u201c<br \/><br \/>A pan Home k tomu poznamenal:<br \/>\u201eR\u00e1d ji vid\u00edm, kdy\u017e je tak m\u00edrn\u011b rozveselen\u00e1; navenek se p\u0159\u00edli\u0161<br \/>neprojevuje, ale b\u00fdv\u00e1 takov\u00e1 spokojen\u00e1.\u201c<br \/><br \/>U\u017e jsem byla napolo odhodlan\u00e1 pod\u011bkovat jim za jejich dobrotu, ale pr\u00e1v\u011b tehdy se obr\u00e1til Graham. Pro\u010d se v tom tis\u00edcihlav\u00e9m z\u00e1stupu soust\u0159edil jeho pohled pr\u00e1v\u011b na mne? Pro\u010d, kdy\u017e u\u017e se cht\u011bl pod\u00edvat, mu nesta\u010dil jeden pohled? Pro\u010d se obr\u00e1til na \u017eidli, op\u0159el loket o op\u011bradlo a za\u010dal si m\u011b d\u016fkladn\u011b prohl\u00ed\u017eet? Nemohl<br \/>mi vid\u011bt do tv\u00e1\u0159e, m\u011bla jsem ji sklon\u011bnou; ur\u010dit\u011b m\u011b nemohl poznat. Sh\u00fdbla jsem se a odvr\u00e1tila, ale on vstal a poda\u0159ilo se mu p\u0159ibl\u00ed\u017eit se ke mn\u011b. Za okam\u017eik bude v\u011bd\u011bt, kdo jsem. Zb\u00fdvala jedin\u00e1 cesta, jak se tomu vyhnout: zastavit ho. Prosebn\u00fdm posunkem jsem mu dala najevo, \u017ee chci z\u016fstat sama. Zavrt\u011bl svou hezkou hlavou,<br \/>ale nepromluvil. Zase si sedl a u\u017e se neobr\u00e1til; jen jednou se po<br \/>mn\u011b je\u0161t\u011b potaj\u00ed ohl\u00e9dl - a byl to pohled sp\u00ed\u0161 starostliv\u00fd ne\u017e zv\u011bdav\u00fd; <br \/>prozrazoval, co uklid\u0148ovalo m\u00e9 srdce: Graham v\u016f\u010di mn\u011b p\u0159ece jen nebyl tak docela chladn\u00fd a nete\u010dn\u00fd.<br \/><br \/>I kdy\u017e byl dnes ve\u010der ke mn\u011b tak ohledupln\u00fd, nemohla jsem z\u016fstat v jeho bl\u00edzkosti; \u010dekala jsem na vhodnou p\u0159\u00edle\u017eitost, abych mohla nepozorovan\u011b vst\u00e1t ze sv\u00e9 \u017eidle a tajn\u011b zmizet. Mohl si myslet, dokonce mohl b\u00fdt p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee postava zahalen\u00e1 v \u0161\u00e1tku a zast\u00edn\u011bn\u00e1 kloboukem je Lucy, ale nikdy si t\u00edm nemohl b\u00fdt jist\u00fd, dokud mi nevid\u011bl do tv\u00e1\u0159e.<br \/><br \/>Bloudila jsem nazda\u0159b\u016fh, usm\u011br\u0148ov\u00e1na ka\u017ed\u00fdm loktem, kter\u00fd<br \/>do mne n\u00e1hodou vrazil, a\u017e jsem se dostala na m\u00edsto, kde rostly ve<br \/>skupin\u00e1ch i osam\u011ble stromy a rozd\u011blovaly davy lid\u00ed. Bylo to ji\u017e daleko od hudby a trochu stranou i od lamp, ale i tady se dalo docela dob\u0159e poslouchat; a p\u0159i \u00fapl\u0148ku m\u011bs\u00edce, kter\u00fd st\u00e1l vysoko na obloze, nebylo ani um\u011bl\u00e9ho osv\u011btlen\u00ed zapot\u0159eb\u00ed. <br \/><br \/>Tady se usadily hlavn\u011b rodiny; a\u010dkoli bylo ji\u017e pozd\u011b, obklopovaly n\u011bkter\u00e9 rodi\u010de jejich d\u011bti, s nimi\u017e by nebylo rozumn\u00e9 pustit se do v\u011bt\u0161\u00ed tla\u010denice.<br \/><br \/>T\u0159i kr\u00e1sn\u00e9 vysok\u00e9 stromy s t\u00e9m\u011b\u0159 srostl\u00fdmi kmeny st\u00ednily na<br \/>mal\u00e9 vyv\u00fd\u0161enin\u011b p\u011bknou lavi\u010dku; Ve\u0161lo by se na n\u00ed v\u00edc lid\u00ed, ale jak se mi zd\u00e1lo, sed\u011bla na n\u00ed jen jedna osoba, zat\u00edmco ostatn\u00ed \u010dlenov\u00e9 spole\u010dnosti st\u00e1li uctiv\u011b v kruhu; v tomto ctihodn\u00e9m seskupen\u00ed byla je\u0161t\u011b jedna d\u00e1ma dr\u017e\u00edc\u00ed za ruku d\u011bv\u010d\u00e1tko.<br \/><br \/>Kdy\u017e jsem si toho d\u011bv\u010d\u00e1tka v\u0161imla, to\u010dilo se pr\u00e1v\u011b na pat\u011b,<br \/>pohazovalo rukou sv\u00e9 pr\u016fvodkyn\u011b a rozpustile se pohupovalo ze<br \/>strany na stranu - byla to Desir\u00e9e, Desir\u00e9e Beckov\u00e1 nebo n\u011bjak\u00fd<br \/>sk\u0159\u00edtek v jej\u00ed podob\u011b. A na \u010d\u00ed ruce se mohla ta mil\u00e1 hol\u010di\u010dka tak sv\u00e9voln\u011b houpat? <br \/><br \/>To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed! Byla jsem pevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee madame le\u017e\u00ed ve sv\u00e9 posteli a Desir\u00e9e ve sv\u00e9 post\u00fdlce a \u017ee v tuto chv\u00edli u\u017e ob\u011b dv\u011b sp\u00ed sp\u00e1nkem spravedliv\u00fdch. A zcela ur\u010dit\u011b si ani ony nep\u0159edstavovaly, \u017ee by \u201esle\u010dna Lucy\u201c mohla d\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho. A zat\u00edm jsme v\u0161echny t\u0159i ponocovaly v osv\u011btlen\u00e9m parku.<br \/><br \/>Kolem madame st\u00e1lo asi p\u016fl tuctu p\u00e1n\u016f, jej\u00edch p\u0159\u00e1tel. Dva t\u0159i<br \/>jsem poznala. Byl to jej\u00ed bratr Viktor Kint, vedle n\u011bho tich\u00fd<br \/>a ml\u010denliv\u00fd mu\u017e s kn\u00edrem a dlouhou bradou, jeho\u017e rysy nesly pe\u010de\u0165<br \/>a podobu n\u011bkoho jin\u00e9ho, tak\u017ee jsem na n\u011bj nemohla pohl\u00e9dnout<br \/>bez pohnut\u00ed. Ano, byl to Josef Emanuel, klidn\u00fd sourozenec sv\u00e9ho<br \/>prudk\u00e9ho bratra.<br \/><br \/>Krom\u011b t\u011bchto dvou p\u00e1n\u016f jsem znala je\u0161t\u011b jednoho z t\u00e9 spole\u010dnosti St\u00e1l vzadu a ve st\u00ednu, ale i kdy\u017e byla jeho postava shrben\u00e1, oble\u010den\u00ed a hol\u00e1 b\u00edl\u00e1 hlava z n\u011bj d\u011blala nejv\u00fdzna\u010dn\u011bj\u0161\u00ed osobu ve skupince.<br \/><br \/> Byl to duchovn\u00ed - otec Silas. Skl\u00e1n\u011bl se nad lavi\u010dkou. Hle\u010fme, pan\u00ed Walravensov\u00e1! Podobala se te\u010f \u010darod\u011bjnici je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e kdy jindy. A pr\u00e1v\u011b te\u010f ta dobr\u00e1 d\u00e1ma tak\u00e9 dok\u00e1zala, \u017ee nen\u00ed ani mrtvola, ani p\u0159\u00edzrak, ale mrzut\u00e1 a bezcitn\u00e1 star\u00e1 \u017eensk\u00e1: kdy\u017e Desiree Beckov\u00e1 trochu hlasit\u011bji za\u017eadonila, aby j\u00ed matinka koupila ve st\u00e1nku bonb\u00f3nky, klepla ji hrbat\u00e1 sta\u0159ena h\u016flkou se zlat\u00fdm dr\u017e\u00e1tkem.<br \/><br \/>Tak tady byli: pan\u00ed Walravensov\u00e1, madame Beckov\u00e1, otec Silas - cel\u00fd ten poveden\u00fd spolek, tajn\u00e1 junta. Vid\u011bt je takhle pohromad\u011b bylo povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed. P\u0159evy\u0161ovali m\u011b po\u010dtem, le\u017eela jsem p\u0159emo\u017eena u jejich nohou, ale mrtv\u00e1 jsem je\u0161t\u011b nebyla.<br \/><br \/>P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<br \/><br \/>Meisterkoch Knihy (myflexumshop.com)<br \/><br \/>-<\/pre>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<div class=\"mh-excerpt\"><p>autor:\u00a0Charlotte Bront\u00ebKAPITOLA 24: MRA\u010cNOVe \u010dtvrtek r\u00e1no jsme \u010dekaly na za\u010d\u00e1tek hodiny literatury. Bylo kr\u00e1sn\u00e9 \u010dervencov\u00e9 jitro, sklen\u011bn\u00e9 dve\u0159e prvn\u00ed t\u0159\u00eddy byly pootev\u0159en\u00e9 do zahrady. Monsieur <a class=\"mh-excerpt-more\" href=\"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47737\" title=\"\u010cTEN\u00cd NA JARO \u2013 VILLETTE\">[&#8230;]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":46829,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-47737","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/47737","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=47737"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/47737\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/46829"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=47737"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=47737"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=47737"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}