{"id":47880,"date":"2024-04-12T08:21:26","date_gmt":"2024-04-12T06:21:26","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47880"},"modified":"2024-04-12T08:25:12","modified_gmt":"2024-04-12T06:25:12","slug":"cteni-na-jaro-villette-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47880","title":{"rendered":"\u010cTEN\u00cd NA JARO \u2013 VILLETTE"},"content":{"rendered":"\n<pre class=\"wp-block-preformatted\">autor:\u00a0<a href=\"https:\/\/www.databazeknih.cz\/autori\/charlotte-bronte-1428\">Charlotte Bront\u00eb<\/a><br \/><br \/>KAPITOLA 26: P\u0158EDM\u011aST\u00cd SVAT\u00c9 KLOTYLDY<br \/><br \/>Byl sv\u00e1tek Nanebevzet\u00ed a nebyla \u0161kola. Chovanky a u\u010ditelky ode\u0161ly hned po rann\u00ed m\u0161i na dlouhou proch\u00e1zku ven za m\u011bsto. Ne\u0161la jsem s nimi. Zb\u00fdvaly u\u017e jen dva dny odplut\u00ed lodi Paul de Virginie a j\u00e1 se p\u0159imkla k posledn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti asi tak, jako se ztroskotanec chyt\u00e1 z\u00e1chrann\u00e9ho lana. Pocit znovuz\u00edskan\u00e9 volnosti, kter\u00fd jsem si p\u0159inesla dom\u016f z osv\u011btlen\u00e9ho parku, mne bohu\u017eel hned druh\u00fd den opustil. Za\u010dala jsem doufat, \u017ee m\u011b moje dohady a \u017e\u00e1rlivost strhly p\u0159\u00edli\u0161 rychle a p\u0159\u00edli\u0161 daleko.<br \/><br \/>V prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b, kde jsem sed\u011bla, m\u011bli truhl\u00e1\u0159i opravit n\u011bkolik stolk\u016f a lavic. Kdy\u017e jsem je zaslechla p\u0159ich\u00e1zet - chodili v\u017edy ve dvojic\u00edch -, u\u017e jsem si brala klobouk, cht\u011bla jsem se proj\u00edt v zahrad\u011b, abych nep\u0159ek\u00e1\u017eela. Zat\u00edmco jsem si jej uvazovala, podv\u011bdom\u011b jsem se podivila, \u017ee sly\u0161\u00edm kroky jedin\u00e9ho d\u011bln\u00edka. V\u0161imla jsem si<br \/>i toho - tak jako se v\u011bzni v \u017eal\u00e1\u0159i smutn\u011b rozptyluj\u00ed t\u00edm, \u017ee d\u00e1vaj\u00ed pozor i na nepatrn\u00e9 mali\u010dkosti - \u017ee p\u0159\u00edchoz\u00ed m\u00e1 boty, a ne d\u0159ev\u00e1ky; bude to jist\u011b mistr, kter\u00fd sem p\u0159i\u0161el na obhl\u00eddku, ne\u017e po\u0161le sv\u00e9 \u0159emesln\u00edky. P\u0159ehazovala jsem si \u0161\u00e1l z\u00e1dy ke dve\u0159\u00edm, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e. Zachv\u011bla jsem se - projel mnou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit.<br \/><br \/>Obr\u00e1tila jsem se a st\u00e1la tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 domn\u011bl\u00e9mu truhl\u00e1\u0159sk\u00e9mu mistrovi; ve dve\u0159\u00edch jsem spat\u0159ila postavu, jej\u00ed\u017e obraz si vtla\u010dily m\u00e9 o\u010di do v\u011bdom\u00ed - monsieura Paula.<br \/><br \/>M\u011bl na sob\u011b \u0161aty, v kter\u00fdch cht\u011bl pravd\u011bpodobn\u011b i odcestovat, a svrchn\u00edk lemovan\u00fd sametem. Vypadal dob\u0159e a vesele; vstoupil s laskavou dychtivost\u00ed, ve vte\u0159in\u011b byl u mne. Snad ho tak rozja\u0159ovala my\u0161lenka, \u017ee se bude \u017eenit. Nemohla jsem odpov\u011bd\u011bt na jeho slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159i mrakem. Svou posledn\u00ed chv\u00edli s n\u00edm nemohu promarnit tak, abych se od n\u011bho nep\u0159irozen\u011b odtahovala.<br \/><br \/>N\u00e1\u0161 rozhovor bude kr\u00e1tk\u00fd. \u0158ekne mi pr\u00e1v\u011b jen to, co u\u017e p\u0159edt\u00edm pov\u011bd\u011bl ka\u017ed\u00e9 ze shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch \u017ea\u010dek. Vezme m\u011b za ruku a chv\u00edli ji podr\u017e\u00ed ve sv\u00e9; dotkne se rty m\u00e9 tv\u00e1\u0159e - poprv\u00e9 a naposled - a pak u\u017e nikdy v\u00edc.<br \/><br \/>Jednou rukou p\u0159idr\u017eel mou ruku, druhou si st\u00e1hl klobouk; zad\u00edval se mi do tv\u00e1\u0159e a jeho z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv zmizel; jeho rty vyjad\u0159ovaly podobnou bolest, jak\u00e1 mluv\u00ed beze slov z matky, kdy\u017e najde sv\u00e9 d\u00edt\u011b cel\u00e9 zm\u011bn\u011bn\u00e9, zlomen\u00e9 nemoc\u00ed nebo utr\u00e1pen\u00e9 b\u00eddou. Nastalo ticho.<br \/><br \/>\u201eKde jsi, Paule?\u201c ozval se za n\u00e1mi nal\u00e9hav\u00fd \u017eensk\u00fd hlas. \u201ePoj\u010f do sal\u00f3nu, mus\u00edm ti toho je\u0161t\u011b hodn\u011b pov\u011bd\u011bt - je to rozhovor na cel\u00fd den. Victor s tebou taky pot\u0159ebuje mluvit, je tu i Josef.\u201c<br \/><br \/>Madame Beckov\u00e1 se tu zjevila, vedena nevyzpytateln\u00fdm instinktem \u010di bd\u011blost\u00ed, a vtiskla se mezi mne a monsieura Emanuela.<br \/><br \/>\u201ePoj\u010f!\u201c opakovala a jej\u00ed o\u010di se m\u011b dotkly pohledem tvrd\u00fdm jako ocelov\u00e1 d\u00fdka.<br \/><br \/>\u201eZ\u016fsta\u0148te, nebo mi pukne srdce!\u201c vyk\u0159ikla jsem. M\u011bla jsem pocit, jako by mi srdce opravdu pukalo.<br \/><br \/>\u201eD\u016fv\u011b\u0159ujte mi,\u201c zaslechla jsem sp\u00ed\u0161 jenom vydechnut\u00ed monsieura Paula a tato dv\u011b slova uvolnila ventil na jin\u00e9m m\u00edst\u011b. P\u0159epadl m\u011b nezadr\u017eiteln\u00fd pl\u00e1\u010d, ale t\u00edm se mi ulevilo.<br \/><br \/>\u201eM\u00e1 z\u00e1chvat,\u201c \u0159ekla klidn\u011b madame Beckov\u00e1. \u201eNech mi ji na starost, d\u00e1m j\u00ed l\u00e9k na srdce, to p\u0159ejde!\u201c<br \/><br \/>\u201eDej mi pokoj!\u201c obo\u0159il se na ni zlostn\u011b, mn\u011b v\u0161ak zn\u011blo jeho zavr\u010den\u00ed jako podivn\u00e1, siln\u00e1, \u017eivotod\u00e1rn\u00e1 hudba. \u201eNech m\u011b!\u201c<br \/><br \/>\u201eAle to nejde!\u201c odporovala p\u0159\u00edsn\u011b. Ale je\u0161t\u011b p\u0159\u00edsn\u011bji odpov\u011bd\u011bl jej\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fd: \u201eJdi pry\u010d!\u201c<br \/><br \/>\u201ePo\u0161lu pro otce Silase,\u201c vyhro\u017eovala sv\u00e9hlav\u011b, \u201eokam\u017eit\u011b pro n\u011bj po\u0161lu!\u201c<br \/><br \/>\u201e\u017densk\u00e1!\u201c vyk\u0159ikl profesor, ale u\u017e ne sv\u00fdm hlubok\u00fdm hlasem, n\u00fdbr\u017e t\u00f3nem nejvy\u0161\u0161\u00edho rozho\u0159\u010den\u00ed, \u201eokam\u017eit\u011b zmiz!\u201c<br \/><br \/>Byl roz\u010dilen a j\u00e1 ho za ten jeho hn\u011bv milovala s n\u00e1ru\u017eivost\u00ed, kter\u00e1 p\u0159esahovala v\u0161e, co jsem kdy dosud c\u00edtila.<br \/><br \/>\u201eCo d\u011bl\u00e1\u0161, je nespr\u00e1vn\u00e9,\u201c pokra\u010dovala madame. \u201eJedn\u00e1\u0161 jako zmaten\u00fd janek, bez rozvahy a nesmysln\u011b.\u201c<br \/><br \/>\u201eTy nev\u00ed\u0161, jak dovedu b\u00fdt pevn\u00fd a rozhodn\u00fd. Ale te\u010f, Modeste,\u201c pokra\u010doval pon\u011bkud m\u00edrn\u011bji, \u201epros\u00edm, odejdi!\u201c<br \/><br \/>U\u017e otv\u00edrala rty, aby mu odpov\u011bd\u011bla, tvrd\u00e1 a neoblomn\u00e1 jako k\u00e1men. Tv\u00e1\u0159 monsieura Paula zrudla; s rozhodn\u00fdm gestem j\u00ed podal ruku a ona vyb\u011bhla z m\u00edstnosti.<br \/><br \/>Vy\u010dk\u00e1val, a\u017e se uklidn\u00edm. \u201eVy jste opravdu smutn\u00e1, \u017ee m\u00e1te ztratit p\u0159\u00edtele?\u201c zeptal se.<br \/><br \/>\u201eMonsieur na mne zapom\u00ednal a to m\u011b ni\u010dilo,\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem. \u201eTolik dlouh\u00fdch t\u011b\u017ek\u00fdch dn\u016f jsem od v\u00e1s nesly\u0161ela ani slovo; u\u017e m\u011b skoro drtila nejistota, \u017ee odejdete bez rozlou\u010den\u00ed.\u201c<br \/><br \/>\u201eChcete d\u016fkaz, \u017ee um\u00edm b\u00fdt spolehliv\u00fdm p\u0159\u00edtelem? Dob\u0159e - d\u016fkaz je p\u0159ipraven. Ale mus\u00edte j\u00edt se mnou do m\u011bsta. Proto jsem si pro v\u00e1s p\u0159i\u0161el.\u201c<br \/><br \/>Znovu jsem si uv\u00e1zala klobouk a \u0161li jsme. Vedl m\u011b bulv\u00e1ry, n\u011bkolikr\u00e1t m\u011b posadil na lavi\u010dky pod lipami; neptal se, jsem-li unaven\u00e1, jen se na mne d\u00edval a v\u0161ecko uh\u00e1dl.<br \/><br \/>\u201ePo v\u0161echny ty dlouh\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 dny,\u201c opakoval m\u00e1 vlastn\u00ed slova, \u201ejsem na v\u00e1s ani na chvilku nezapomn\u011bl. Pod\u00edvejte se na mne.\u201c<br \/><br \/>Zdvihla jsem o\u010di. \u201eJak jste bled\u00e1! Va\u0161e tv\u00e1\u0159 mi p\u016fsob\u00ed bolest.\u201c<br \/><br \/>\u201eAch! Asi na mne nen\u00ed p\u011bkn\u00fd pohled!\u201c Nemohla jsem za to, \u017ee jsem to \u0159ekla, ta slova p\u0159i\u0161la jakoby sama od sebe.<br \/><br \/>P\u0159es tv\u00e1\u0159 mu p\u0159e\u0161el v\u00fdraz nesm\u00edrn\u00e9 n\u011bhy; jeho fialkov\u011b modr\u00e9 o\u010di zvlhly a zaleskly se pod tmav\u00fdmi \u0161pan\u011blsk\u00fdmi \u0159asami. \u201ePoj\u010fme d\u00e1l,\u201c vysko\u010dil.<br \/><br \/>\u201eNeodpov\u011bd\u011bl jste. Je v\u00e1m nep\u0159\u00edjemn\u00e9 d\u00edvat se na mne?\u201c odv\u00e1\u017eila jsem se nal\u00e9hat; odpov\u011b\u010f pro m\u011b byla nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1.<br \/><br \/>Zastavil se a jeho kr\u00e1tk\u00e1 p\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f m\u011b nejenom uml\u010dela, ale podmanila si m\u011b a hluboce uspokojila. Byla to velk\u00e1 slabost, kdy\u017e jsem kladla tak velk\u00fd d\u016fraz na jeho m\u00edn\u011bn\u00ed o sv\u00e9m zevn\u011bj\u0161ku?<br \/><br \/>Mus\u00edm se p\u0159iznat, \u017ee jsem si neoby\u010dejn\u011b p\u0159\u00e1la, abych se mu aspo\u0148 tro\u0161ku l\u00edbila.<br \/><br \/>Cestou mi vypr\u00e1v\u011bl, jak se po n\u00e1vratu z Guadeloupe zbav\u00ed v\u0161ech z\u00e1vazk\u016f a bude docela voln\u00fd. A j\u00e1? Co hodl\u00e1m d\u011blat v dob\u011b jeho nep\u0159\u00edtomnosti? U\u017e nemysl\u00edm na to, pokusit se o nez\u00e1vislost a za\u0159\u00eddit si vlastn\u00ed malou \u0161kolu? Nerad by m\u011b nech\u00e1val v Rue Fossette...<br \/><br \/>Do\u0161li jsme do \u010dist\u00e9ho p\u0159edm\u011bst\u00ed s mal\u00fdmi p\u0159\u00edjemn\u00fdmi domy.<br \/>Monsieur Paul se zastavil p\u0159ed b\u00edl\u00fdmi sch\u016fdky jednoho p\u011bkn\u00e9ho obydl\u00ed.<br \/><br \/>\u201eSem se p\u016fjdeme pod\u00edvat,\u201c \u0159ekl.<br \/><br \/>Nezaklepal, ale vyt\u00e1hl z kapsy kl\u00ed\u010d, otev\u0159el si a ve\u0161el dovnit\u0159.<br \/>Uvedl i mne a zav\u0159el za n\u00e1mi dve\u0159e. V p\u0159eds\u00edni se nikdo neuk\u00e1zal.<br \/>Byla mal\u00e1, jako cel\u00fd d\u016fm, vkusn\u00e1 malba von\u011bla novotou; uzav\u00edralo<br \/>ji velk\u00e9 k\u0159\u00eddlov\u00e9 okno obrostl\u00e9 pop\u00ednavou r\u00e9vou, jej\u00ed\u017e \u00faponky a listy<br \/>hladily sklen\u011bn\u00e9 tabulky. Vl\u00e1dl tu klid a m\u00edr.<br \/><br \/>Monsieur Paul otev\u0159el vnit\u0159n\u00ed dve\u0159e a ve\u0161li jsme do ob\u00fdvac\u00edho<br \/>pokoje - zase mali\u010dk\u00e9ho, ale p\u011bkn\u00e9ho; vyhovoval mi vkus, s n\u00edm\u017e<br \/>byl za\u0159\u00edzen. Otev\u0159en\u00fdm oknem vanul osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed vzduch, kter\u00e9mu<br \/>dod\u00e1valy sladkou v\u016fni \u010derstv\u00e9 fialky ve v\u00e1zi\u010dce na jednonoh\u00e9m<br \/>stolku s mramorovou deskou.<br \/><br \/>\u201eTo je hezk\u00fd byt,\u201c vydechla jsem.<br \/><br \/>Monsieur Paul se usm\u00e1l, kdy\u017e vid\u011bl, jak se mi tu l\u00edb\u00ed.<br \/><br \/>\u201eM\u00e1me si sednout a \u010dekat?\u201c zeptala jsem se ho \u0161eptem, trochu vystra\u0161en\u00e1 hlubok\u00fdm tichem okolo.<br \/><br \/>\u201eAle nejd\u0159\u00edv se pod\u00edv\u00e1me je\u0161t\u011b do n\u011bkolika koutk\u016f t\u00e9hle chaloupky,\u201c odpov\u011bd\u011bl.<br \/><br \/>\"A to tu sm\u00edte chodit po dom\u011b?\u201c vyzv\u00eddala jsem.<br \/><br \/>\u201eAno, sm\u00edm,\u201c p\u0159ik\u00fdvl klidn\u011b.<br \/><br \/>\u0160el nap\u0159ed. Uk\u00e1zal mi kuchy\u0148ku s n\u011bkolika p\u011bkn\u00fdmi kousky leskl\u00e9ho m\u011bd\u011bn\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed, se stolem a dv\u011bma \u017eidlemi; v mal\u00e9 kredenci st\u00e1la nevelk\u00e1, ale praktick\u00e1 souprava hlin\u011bn\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed.<br \/><br \/>Po \u00fazk\u00fdch to\u010dit\u00fdch schodech m\u011b vyvedl nahoru a tam jsem si mohla prohl\u00e9dnout dv\u011b roztomil\u00e9 lo\u017eni\u010dky. Kdy\u017e jsme zase se\u0161li dol\u016f, zastavil se jakoby slavnostn\u011b p\u0159ed dve\u0159mi v\u011bt\u0161\u00edmi, ne\u017e jak\u00e9 p\u0159edt\u00edm otv\u00edral. Vyt\u00e1hl dal\u0161\u00ed kl\u00ed\u010d a zkou\u0161el, zda se hod\u00ed do z\u00e1mku.<br \/><br \/>Odemkl a postr\u010dil m\u011b dovnit\u0159 p\u0159ed sebou.<br \/><br \/>\u201eVoila! Vid\u00edte?\u201c zvolal.<br \/><br \/>St\u00e1la jsem v m\u00edstnosti pom\u011brn\u011b prostorn\u00e9, \u00fazkostliv\u011b \u010dist\u00e9, i kdy\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e9. Na vydrhnut\u00e9 podlaze nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd koberec, jen dv\u011b \u0159ady zelen\u00fdch lavic a stolk\u016f, uprost\u0159ed s uli\u010dkou, kter\u00e1 kon\u010dila u stup\u00ednku s katedrou a stolkem; za nimi st\u00e1la tabule. Na st\u011bn\u00e1ch visely dv\u011b mapy, v oknech kvetlo n\u011bkolik trvalek; byla to<br \/>zkr\u00e1tka miniaturn\u00ed t\u0159\u00edda - kompletn\u011b za\u0159\u00edzen\u00e1, \u010dist\u00e1 a p\u0159\u00edjemn\u00e1.<br \/><br \/>\u201eTo je \u0161kola?\u201c ptala jsem se. \u201eKdo ji vede? Nikdy jsem nesly\u0161ela o \u017e\u00e1dn\u00e9m \u00fastavu na tomhle p\u0159edm\u011bst\u00ed.\u201c<br \/><br \/>\u201eByla byste tak laskav\u00e1 a rozdala n\u011bkolik prospekt\u016f? Je to v z\u00e1jmu jedn\u00e9 m\u00e9 zn\u00e1m\u00e9,\u201c po\u017e\u00e1dal m\u011b; vyt\u00e1hl z kapsy sv\u00e9ho p\u0159evle\u010dn\u00edku n\u011bkolik karti\u010dek a vlo\u017eil mi je do ruky. <br \/><br \/>Pod\u00edvala jsem se na n\u011b - a \u010detla tento text, vyti\u0161t\u011bn\u00fd p\u011bkn\u00fdmi p\u00edsmeny:<br \/><br \/>D\u00cdV\u010c\u00cd \u0160KOLA<br \/>(extern\u00ed)<br \/>P\u0159edm\u011bst\u00ed svat\u00e9 Klotyldy<br \/>\u0158editelka: sle\u010dna Lucy Snowe<br \/><br \/>A co jsem na to \u0159ekla monsieuru Paulovi Emanuelovi? V \u017eivot\u011b jsou chv\u00edle, na n\u011b\u017e se t\u011b\u017eko rozpom\u00edn\u00e1me, jsou to jist\u00e9 kritick\u00e9 okam\u017eiky, pocity, radosti i \u017ealy, kter\u00e9 si znovu vybavujeme jen zmaten\u011b a nejasn\u011b jako v rozto\u010den\u00e9m koloto\u010di. Pamatuji se, \u017ee jsem znovu a znovu opakovala:<br \/><br \/>\u201eTo jste za\u0159\u00eddil vy, monsieur Paule? To je v\u00e1\u0161 d\u016fm? Vy jste<br \/>dal tisknout ty pap\u00edry? A ta Lucy Snowe, to m\u00e1m b\u00fdt j\u00e1? J\u00e1<br \/>m\u00e1m b\u00fdt \u0159editelkou? Nen\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 jin\u00e1 Lucy Snowe? Tak<br \/>\u0159ekn\u011bte, n\u011bco mi pov\u011bzte!\u201c<br \/><br \/>Ale on nemluvil. Dodnes vid\u00edm p\u0159ed sebou jeho radostn\u00e9 ml\u010den\u00ed, jeho usm\u011bvav\u00fd sklopen\u00fd pohled.<br \/><br \/>\u201eTak jak je to? Mus\u00edm v\u0161echno v\u011bd\u011bt!\u201c zvolala jsem.<br \/><br \/>Bal\u00ed\u010dek s prospekty spadl na zem. Vzt\u00e1hl po nich ruku, a j\u00e1 ji rychle uchopila, zapom\u00ednaj\u00edc na v\u0161echno ostatn\u00ed.<br \/><br \/>\u201e\u0158\u00edkala jste, \u017ee jsem po v\u0161echny ty t\u011b\u017ek\u00e9 dny na v\u00e1s zapomn\u011bl,\u201c za\u010dal. \u201eUbo\u017e\u00e1k Emanuel! To m\u00e1 za to, \u017ee se cel\u00e9 t\u0159i stra\u0161n\u00e9 t\u00fddny honil od mal\u00ed\u0159e k \u010daloun\u00edkovi; od truhl\u00e1\u0159e k posluhova\u010dce, a jedinou my\u0161lenkou v jeho hlav\u011b byla Lucy a Lucyina chaloupka.\u201c<br \/><br \/>Najednou jsem nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1m d\u011blat. Nejd\u0159\u00edv jsem hladila jemn\u00fd samet na jeho man\u017eet\u011b, a pak jsem se dot\u00fdkala i ruky, kterou jsem obj\u00edmala. Jeho p\u0159edv\u00eddavost, jeho ml\u010denliv\u00e1, siln\u00e1 a \u00fa\u010dinn\u00e1 dobrota si m\u011b podma\u0148ovala sv\u00fdm pr\u016fkazn\u00fdm smyslem pro realitu. D\u016fkaz o jeho bd\u011bl\u00e9m z\u00e1jmu m\u011b oblil jako nebesk\u00e9 sv\u011btlo; jeho l\u00e1skypln\u00fd n\u011b\u017en\u00fd pohled - odv\u00e1\u017e\u00edm se to pov\u011bd\u011bt - rozechv\u011bl celou mou bytost. P\u0159inutila jsem se vyj\u00e1d\u0159it se o praktick\u00e9 str\u00e1nce.<br \/><br \/>\u201eTolik starost\u00ed a pr\u00e1ce!\u201c nam\u00edtala jsem nahlas. \u201eA ty v\u00fddaje! M\u011bl jste dost pen\u011bz, monsieur Paule?\u201c<br \/><br \/>\u201eSpoustu pen\u011bz! Hodn\u011b mi vyneslo p\u0159ed\u00e1n\u00ed m\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e9 u\u010ditelsk\u00e9 praxe a \u010d\u00e1st z nich jsem se rozhodl pou\u017e\u00edt na nejbohat\u0161\u00ed hostinu, jakou jsem si mohl dop\u0159\u00e1t: myslel jsem na tuto hodinu posledn\u00ed \u010das ve dne v noci. Necht\u011bl jsem se dostat do va\u0161\u00ed bl\u00edzkosti. <br \/>Ptala byste se m\u011b pohledem i slovy: 'Kde jste byl, monsieur Paule? Co jste d\u011blal? Jak\u00e9 tajemstv\u00ed m\u00e1te?' A m\u00e9 jedin\u00e9 tajemstv\u00ed, prvn\u00ed a posledn\u00ed, by v\u00e1m padlo rozlu\u0161t\u011bn\u00e9 do kl\u00edna. Nu - a od nyn\u011bj\u0161ka,\u201c pokra\u010doval a jeho hlas j\u00e1sal, \u201etady budete bydlet a u\u010dit; budete m\u00edt co d\u011blat, dokud budu pry\u010d, a budete si muset na mne n\u011bkdy vzpomenout; i na sv\u00e9 zdrav\u00ed a \u0161t\u011bst\u00ed si u\u017e kv\u016fli mn\u011b budete muset d\u00e1vat pozor, a a\u017e se vr\u00e1t\u00edm -\u201c<br \/><br \/>Tu se odml\u010del.<br \/><br \/>Sl\u00edbila jsem, \u017ee ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno, jak si p\u0159\u00e1l. \u017de budu usilovn\u011b<br \/>a s chut\u00ed pracovat. \u201eBudu va\u0161\u00ed spr\u00e1vkyn\u00ed,\u201c zav\u00e1zala jsem se. \u201eA a\u017e se<br \/>vr\u00e1t\u00edte, douf\u00e1m, \u017ee bude vy\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed souhlasit. Monsieur, monsieur,<br \/>jste ke mn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00fd.\u201c<br \/><br \/>Tak nep\u0159im\u011b\u0159en\u00fdmi slovy z\u00e1pasily m\u00e9 city o v\u00fdraz. Ti\u0161e m\u011b<br \/>pozoroval, n\u011b\u017en\u011b m\u011b hladil po vlasech; p\u0159itom se dotkl m\u00fdch rt\u016f -<br \/>a j\u00e1 jsem je pevn\u011bji p\u0159itiskla na jeho ruku, abych j\u00ed zaplatila da\u0148.<br \/>Byl m\u00fdm kr\u00e1lem; kr\u00e1lovsk\u00e1 byla i \u0161t\u011bdrost t\u00e9to ruky, j\u00ed\u017e projevit<br \/>\u00factu bylo nejen radost\u00ed, ale i povinnost\u00ed.<br \/><br \/>Odpoledne p\u0159e\u0161lo a klidn\u011bj\u0161\u00ed podve\u010der p\u0159inesl nad tich\u00e9 p\u0159edm\u011bst\u00ed soumrak. Monsieur Paul m\u011b po\u017e\u00e1dal, abych p\u0159evzala \u00falohu hostitelky. V pokoji pr\u00fd m\u00e1m p\u011bkn\u00fd b\u011blozlat\u00fd porcel\u00e1nov\u00fd servis, a do n\u011bj mu m\u00e1m p\u0159ipravit \u010dokol\u00e1du. V nedalek\u00e9m hostinci objednal, co bylo t\u0159eba, a pak vynesl na balk\u00f3n za k\u0159\u00eddlov\u00fdm oknem<br \/>s vinnou r\u00e9vou stolek a dv\u011b \u017eidle. S jakou plachou radost\u00ed jsem se<br \/>ujala sv\u00e9ho \u00fakolu, kladla v\u0161echno na podnos a obsluhovala sv\u00e9ho<br \/>hosta!<br \/><br \/>Balk\u00f3n na zadn\u00ed stran\u011b domu byl obr\u00e1cen do zahrad. Nad topoly, vav\u0159\u00edny, cyp\u0159i\u0161i a r\u016f\u017eemi l\u00edbezn\u011b a klidn\u011b z\u00e1\u0159il m\u011bs\u00edc. Monsieur Paul se rozvypr\u00e1v\u011bl. Jeho hlas se harmonicky spojoval s jemn\u00fdm v\u00e1nkem, se st\u0159\u00edbrn\u00fdm t\u00f3nem vodotrysku z vedlej\u0161\u00ed velk\u00e9 zahrady.<br \/><br \/>Je\u0161t\u011b se chv\u00edli pozdr\u017e, ty bla\u017een\u00e1 hodino!<br \/><br \/>Na\u0161e hostina byla prost\u00e1: \u010dokol\u00e1da, rohl\u00ed\u010dky, m\u00edsa \u010derstv\u00e9ho<br \/>letn\u00edho ovoce v zelen\u00fdch listech; ale to pr\u00e1v\u011b jsme m\u011bli nejrad\u011bji.<br \/>Zat\u00edmco jsem ho bla\u017een\u011b pob\u00edzela, zeptala jsem se, zda jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9,<br \/>otec Silas a madame Beckov\u00e1, v\u011bd\u00ed, co ud\u011blal - vid\u011bli u\u017e tento d\u016fm?<br \/><br \/>\u201eMon amie, \u0159ekl, \u201enikdo krom\u011b v\u00e1s a mne nev\u00ed nic. Tato radost je jenom pro n\u00e1s dva, nikdo jin\u00fd ji nesm\u00ed znesv\u011bcovat. Krom\u011b toho,\u201c usm\u00e1l se, \u201ejsem cht\u011bl sle\u010dn\u011b Lucy dok\u00e1zat, \u017ee dovedu zachov\u00e1vat tajemstv\u00ed. Tak \u010dasto se mi vysm\u00edvala, \u017ee mi chyb\u00ed d\u016fstojn\u00e1 zdr\u017eenlivost a pot\u0159ebn\u00e1 opatrnost.\u201c<br \/><br \/>D\u016fm nepat\u0159il monsieuru Paulovi, nebyl z lid\u00ed, kte\u0159\u00ed tou\u017e\u00ed po<br \/>vlastnictv\u00ed. Dov\u011bd\u011bla jsem se, \u017ee ho najal od jednoho z\u00e1mo\u017en\u00e9ho<br \/>ob\u010dana, m\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Nebyl j\u00edm k m\u00e9mu p\u0159\u00edjemn\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed<br \/>nikdo jin\u00fd ne\u017e knihkupec Miret, kter\u00fd mi s takovou nevt\u00edravou<br \/>ochotou na\u0161el m\u00edsto v parku on\u00e9 pam\u00e1tn\u00e9 noci. Jeho dcery m\u011bly tak\u00e9 b\u00fdt m\u00fdmi prvn\u00edmi \u017e\u00e1kyn\u011bmi.<br \/><br \/>\u201dKrom nich, pokra\u010doval, \u201ev\u00e1m mohu nab\u00eddnout pro za\u010d\u00e1tek<br \/>je\u0161t\u011b jednu \u017ea\u010dku, kter\u00e1 bude denn\u011b doch\u00e1zet na hodiny angli\u010dtiny;<br \/>je bohat\u00e1 a bude dob\u0159e platit. Je to m\u00e1 kmot\u0159enka a schovanka<br \/>Justina Marie Sauveurov\u00e1.\u201c<br \/><br \/>Co je v tom jm\u00e9n\u011b? V t\u011bch pouh\u00fdch t\u0159ech slovech, \u017ee se mne<br \/>tak dotkla a uml\u010dela m\u011b?<br \/><br \/>\u201eCo se stalo?\u201c zeptal se znepokojen\u011b.<br \/><br \/>\u201eNic.\u201c<br \/><br \/>\u201eNic? V\u017edy\u0165 jste cel\u00e1 zbledla a o\u010di v\u00e1m zesmutn\u011bly. \u017de nic?<br \/>N\u011bco v\u00e1s bol\u00ed, pov\u011bzte co!\u201c<br \/><br \/>Nem\u011bla jsem mu co pov\u011bd\u011bt. P\u0159isedl bl\u00ed\u017e ke mn\u011b, nezlobil se,<br \/>i kdy\u017e jsem d\u00e1l ml\u010dela a byla jako led.<br \/><br \/>\u201eJustina Marie je dobr\u00e9 d\u011bv\u010de,\u201c prohodil, \u201eposlu\u0161n\u00e9 a mil\u00e9.<br \/>Nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 bystr\u00e1 - ale budete ji m\u00edt r\u00e1da.\u201c<br \/><br \/>\u201eNemysl\u00edm. Snad sem ani nemus\u00ed chodit.\u201c To byla moje cel\u00e1<br \/>odpov\u011b\u010f.<br \/><br \/>\u201eP\u0159ece m\u011b nechcete p\u0159iv\u00e9st do rozpak\u016f. Zn\u00e1te ji? V tom mus\u00ed<br \/>b\u00fdt opravdu n\u011bco jin\u00e9ho! U\u017e jste zase jako socha. Tak se mi sv\u011b\u0159te,<br \/>co v\u00e1s tr\u00e1p\u00ed.\u201c<br \/><br \/>Jeho \u017eidle se dot\u00fdkala m\u00e9, jeho ruka obr\u00e1tila mou tv\u00e1\u0159 k n\u011bmu. \u201eZn\u00e1te Justinu Marii?\u201c zeptal se znovu.<br \/><br \/>To jm\u00e9no, vysloven\u00e9 jeho rty, mi znovu \u017ehav\u011b projelo \u017eilami,<br \/>p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc mi hodinu ostr\u00e9 bolesti a hodn\u011b dn\u016f a noc\u00ed s bolen\u00edm<br \/>srdce.<br \/><br \/>\u201eTak tedy dob\u0159e,\u201c rozhodla jsem se, \u201e\u0159eknu v\u00e1m v\u0161echno.\u201c<br \/><br \/>Te\u010f u\u017e mi nechyb\u011bla slova. Plynule jsem vypr\u00e1v\u011bla sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh jedn\u00e9 letn\u00ed no\u010dn\u00ed slavnosti se v\u0161\u00edm, co jsem na n\u00ed za\u017eila; jak jsem vid\u011bla i jeho a jak jsem ho pozorovala, co v\u0161echno jsem se tam dov\u011bd\u011bla a co jsem si domyslela. Hovo\u0159ila jsem p\u0159ekotn\u011b, podle pravdy a pln\u00e1 ho\u0159kosti.<br \/><br \/>U\u017e p\u0159i m\u00e9m vypr\u00e1v\u011bn\u00ed m\u011b vzal za ob\u011b ruce a pronikav\u00fdm pohledem se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed; v jeho tv\u00e1\u0159i bylo cosi, co m\u011b ani neuklid\u0148ovalo, ani neskli\u010dovalo. Zasluhovala jsem si p\u0159\u00edsnost, ale on se na mne d\u00edval shov\u00edvav\u011b. Zakazovala jsem Justin\u011b Marii p\u0159ekro\u010dit sv\u016fj pr\u00e1h, a on se usm\u00edval a jeho \u00fasm\u011bv prozrazoval radost. Ve chv\u00edli, kdy jsem se nejv\u00edc bou\u0159ila, zachoval hlubok\u00fd, okouzluj\u00edc\u00ed klid. Jako pohlazen\u00ed se dotkla m\u00e9ho sluchu tato slova:<br \/><br \/>\u201eLucy, p\u0159ijmete mou l\u00e1sku. Rozhodn\u011bme se pro spole\u010dn\u00fd \u017eivot. Bu\u010fte mi nejdra\u017e\u0161\u00ed, prvn\u00ed bytost\u00ed na sv\u011bt\u011b.\u201c<br \/><br \/>Vraceli jsme se do Rue Fossette p\u0159i m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle - takov\u00e9<br \/>sv\u011btlo asi sv\u00edtilo v r\u00e1ji. U\u017e jsem ne\u017e\u00e1rlila na Justinu Marii, kterou<br \/>m\u011bl r\u00e1d jako svou vlastn\u00ed dceru a kter\u00e1 byla u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f zasnoubena s jeho souhlasem mlad\u00e9mu n\u011bmeck\u00e9mu obchodn\u00edkovi Heinrichovi M\u016fhlerovi.<br \/><br \/>U\u017e jsem v\u011bd\u011bla, \u017ee pl\u00e1n n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, aby se s n\u00ed o\u017eenil on s\u00e1m a zachoval tak jej\u00ed jm\u011bn\u00ed v rodin\u011b, byl mu odporn\u00fd; pouh\u00fd takov\u00fd n\u00e1pad pova\u017eoval za nep\u0159\u00edpustn\u00fd.<br \/><br \/>Hodiny na kostele svat\u00e9ho Jana K\u0159titele bily dev\u011bt, kdy\u017e jsme<br \/>do\u0161li ke dve\u0159\u00edm madame Beckov\u00e9. V tuto dobu a v tomto dom\u011b se<br \/>p\u0159ed osmn\u00e1cti m\u011bs\u00edci tento mu\u017e nade mnou skl\u00e1n\u011bl, hled\u011bl mi do<br \/>tv\u00e1\u0159e a do o\u010d\u00ed a rozhodoval o mem osudu. I dnes ve\u010der se zase<br \/>u mne zastavil, zad\u00edval se na mne a rozhodoval o mn\u011b. Ale jak<br \/>\u00fapln\u011b jin\u00fd byl tento jeho pohled - jak docela jin\u00fd byl m\u016fj osud!<br \/><br \/>\u0158\u00edkal o mne, \u017ee jsem se narodila pod jeho hv\u011bzdou: zd\u00e1lo se,<br \/>\u017ee nade mnou rozprost\u0159el jej\u00ed paprsek jako prapor. Kdysi jsem ho<br \/>nezn\u00e1m\u00e1 a nemilovan\u00e1 - pova\u017eovala za drsn\u00e9ho podiv\u00edna; jeho mal\u00e1 postava, \u017eilnat\u00e1 hranat\u00e1 tv\u00e1\u0159, tmav\u00e1 ple\u0165 i jeho chov\u00e1n\u00ed - to v\u0161echno se mi nel\u00edbilo. Nyn\u00ed v\u0161ak, proniknuta jeho p\u016fsoben\u00edm a \u017eiva jeho l\u00e1skou, kdy\u017e jsem rozumem poznala jeho cenu a srdcem jeho dobrotu, d\u00e1v\u00e1m mu p\u0159ednost p\u0159ed v\u0161emi ostatn\u00edmi lidmi.<br \/><br \/>Rozlou\u010dili jsme se; dal mi sv\u016fj slib a potom svoje sbohem.<br \/>Rozlou\u010dili jsme se - a druh\u00fd den odplul.<br \/><br \/>P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<br \/><br \/>Meisterkoch Knihy (myflexumshop.com)<br \/><br \/>.<\/pre>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<div class=\"mh-excerpt\"><p>autor:\u00a0Charlotte Bront\u00ebKAPITOLA 26: P\u0158EDM\u011aST\u00cd SVAT\u00c9 KLOTYLDYByl sv\u00e1tek Nanebevzet\u00ed a nebyla \u0161kola. Chovanky a u\u010ditelky ode\u0161ly hned po rann\u00ed m\u0161i na dlouhou proch\u00e1zku ven za m\u011bsto. <a class=\"mh-excerpt-more\" href=\"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=47880\" title=\"\u010cTEN\u00cd NA JARO \u2013 VILLETTE\">[&#8230;]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":47318,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-47880","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/47880","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=47880"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/47880\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/47318"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=47880"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=47880"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=47880"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}