autor: Emily Bront\u00eb<\/p>\n\n\n\n
5. KAPITOLA<\/p>\n\n\n\n
Pan Earnshaw za\u010dal rychle sch\u00e1zet. Byl v\u017edycky tak \u010dil\u00fd a zdrav\u00fd, a te\u010f ho najednou s\u00edly opou\u0161t\u011bly. T\u011b\u017ece nesl, kdy\u017e musel jen ne\u010dinn\u011b posed\u00e1vat u krbu, a byl tak ned\u016ftkliv\u00fd, \u017ee se zlobil pro nic za nic. Po\u0159\u00e1d si myslel, \u017ee u\u017e jeho slovo tolik neplat\u00ed, a to ho p\u0159iv\u00e1d\u011blo k nep\u0159\u00ed\u010detnosti. Nejv\u00edc byl citliv\u00fd na to, aby se nikdo ned\u00edval z vrchu na jeho mazl\u00ed\u010dka nebo ho v n\u011b\u010dem neodstrkoval.<\/p>\n\n\n\n
Heathcliffovi se nesm\u011blo \u0159\u00edct k\u0159iv\u00e9 slovo. Vzal si nejsp\u00ed\u0161e do hlavy, \u017ee v\u0161ichni Heathcliffa nen\u00e1vid\u00ed a nejrad\u011bji by ho u\u0161t\u00edpali za to, \u017ee mu star\u00fd p\u00e1n p\u0159eje. Chlapci bylo tohle nadr\u017eov\u00e1n\u00ed sp\u00ed\u0161 na \u0161kodu. My \u00fatlocitn\u011bj\u0161\u00ed jsme necht\u011bli star\u00e9ho p\u00e1na dr\u00e1\u017edit, a tak jsme se ve v\u0161em \u0159\u00eddili podle jeho p\u0159\u00e1n\u00ed – a ta na\u0161e povolnost jen stup\u0148ovala Heathcliffovu nezkrotnou p\u00fdchu. Kdy\u017e to ale jinak ne\u0161lo!<\/p>\n\n\n\n
Hindley se p\u0159ed otcem p\u00e1rkr\u00e1t na Heathcliffa osopil a star\u00fd p\u00e1n se tak rozzu\u0159il, \u017ee jednou i popadl h\u016fl a byl by mlad\u00e9ho p\u00e1na zml\u00e1til, ale nedok\u00e1zal j\u00ed ani uzvednout a vztekem se cel\u00fd rozt\u0159\u00e1sl.<\/p>\n\n\n\n
My tu m\u011bli jen kaplana, kter\u00fd se m\u011bl co oh\u00e1n\u011bt, aby se u\u017eivil – na sv\u00e9m pol\u00ed\u010dku, sedla\u010dil s\u00e1m a je\u0161t\u011b vyu\u010doval d\u011bti Lintonov\u00fdch a Earnshawov\u00fdch, panu Earnshawovi poradil, aby mlad\u00e9ho p\u00e1na poslal na univerzitu. Star\u00fd p\u00e1n ho poslechl, ale moc si od toho nesliboval, pov\u00eddal, \u017ee z Hindleyho beztak nic kloudn\u00e9ho, jak\u017eiv nebude, a \u017ee to nikam nep\u0159ivede, tak na\u010d ho pos\u00edlat do sv\u011bta.<\/p>\n\n\n\n
T\u011b\u0161ila jsem se, \u017ee te\u010f bude u n\u00e1s klid. V\u017edy\u0165 by to bylo krut\u00e9, aby star\u00fd p\u00e1n takhle trp\u011bl za dobr\u00fd skutek! J\u00e1 to p\u0159ipisovala jen t\u011bm dom\u00e1c\u00edm nesv\u00e1r\u016fm, \u017ee tak kvapem ch\u0159adne a mrzout\u00ed, a on to taky po\u0159\u00e1d \u0159\u00edkal. Ale nebylo to tak – pan Earnshaw prost\u011b u\u017e mlel z posledn\u00edho. A mohli jsme si vskutku \u017e\u00edt docela dob\u0159e, neb\u00fdt t\u011bch dvou sle\u010dny Katky a Josefa. V\u0161iml jste si tam Josefa, toho sluhy, vi\u010fte? To byl – a ur\u010dit\u011b je po\u0159\u00e1d – stra\u0161liv\u00fd farizej, pane Lockwoode. Zn\u00e1te ty nesnesiteln\u00e9, licom\u011brn\u00e9 svatou\u0161ky, co ustavi\u010dn\u011b le\u017e\u00ed v bibli, pro sebe si tam vyb\u00edraj\u00ed sam\u00e9 po\u017eehn\u00e1n\u00ed a tresty odkazuj\u00ed t\u011bm druh\u00fdm? Pana Earnshawa se mu poda\u0159ilo t\u00edm pobo\u017en\u016fstk\u00e1\u0159sk\u00fdm \u0159e\u010d\u0148ov\u00e1n\u00edm docela obalamutit a m\u011bl na n\u011bho v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed vliv, co star\u00fd p\u00e1n sl\u00e1bl. Mo\u0159il ho bez p\u0159est\u00e1n\u00ed, aby pamatoval na sp\u00e1su, du\u0161e a d\u011btem aby vl\u00e1dl tvrdou rukou. Posiloval ho je\u0161t\u011b v hn\u011bvu proti Hindleymu, \u017ee je to h\u0159\u00ed\u0161n\u00fd vyvrhel, a neminul den, aby nep\u0159i\u0161el s nekone\u010dn\u00fdmi \u017ealobami na Kate\u0159inu. Na Katku toho v\u017edycky svedl nejv\u00edc, proto\u017ee se cht\u011bl panu Earnshawovi zavd\u011b\u010dit, kdy\u017e ten m\u011bl takovou slabost pro Heathcliffa.<\/p>\n\n\n\n
Katka – to byla prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed povaha. Stokr\u00e1t za den n\u00e1s v\u0161ecky p\u0159iv\u00e1d\u011bla z m\u00edry – od \u010dasn\u00e9ho r\u00e1na, jak vstala, a\u017e do chv\u00edle, kdy \u0161la zase sp\u00e1t, jsme byli po\u0159\u00e1d jako na trn\u00ed, co kde asi trop\u00ed. \u0160ili s n\u00ed ustavi\u010dn\u011b v\u0161ichni \u010derti a jazyk se j\u00ed na chvilku nezastavil: zp\u00edvala; sm\u00e1la se a dot\u00edrala na lidi, kter\u00fdm zrovna do zp\u011bvu a sm\u00edchu nebylo, \u017e\u00e1ba jedna rozj\u00edven\u00e1!<\/p>\n\n\n\n
Ale v cel\u00e9m okol\u00ed byste nena\u0161el takov\u00e1 kukadla roztomil\u00e1, neodolateln\u00fd \u00fasm\u011bv a no\u017eky – inu, jako srnka. A zle to nikdy nemyslela, kdy\u017e zlobila. Jestli n\u011bkdy n\u011bkoho doopravdy rozplakala, dala se sama do pl\u00e1\u010de a tak si to brala, \u017ee \u010dlov\u011bk musel nakonec p\u0159estat, aby mohl uti\u0161it ji.<\/p>\n\n\n\n
Heathcliffa m\u011bla nad pomy\u0161len\u00ed r\u00e1da. Nejv\u011bt\u0161\u00edm trestem pro n\u00ed bylo, kdy\u017e jsme j\u00ed nedovolili s n\u00edm b\u00fdt – a p\u0159itom za n\u011bho v\u0161ecko nejv\u00edc odn\u00e1\u0161ela. Kdy\u017e jsme si hr\u00e1li, d\u011blala r\u00e1da velitelku, komandovala ostatn\u00ed a rozd\u00e1vala r\u00e1ny na v\u0161echny strany. J\u00e1 jsem ale nesnesla, aby m\u011b proh\u00e1n\u011bla, a taky jsem j\u00ed to \u0159ekla, \u017ee si od n\u00ed nenech\u00e1m porou\u010det.<\/p>\n\n\n\n
Pan Earnshaw nerozum\u011bl \u017eert\u016fm, jednal s d\u011btmi v\u017edycky jen v\u00e1\u017en\u011b a p\u0159\u00edsn\u011b. Kate\u0159in\u011b zase ne\u0161lo do hlavy, pro\u010d by musel b\u00fdt churav\u00fd tat\u00ednek zlostn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e zdrav\u00fd tat\u00ednek.<\/p>\n\n\n\n
Schv\u00e1ln\u011b ho dr\u00e1\u017edila, kdy\u017e j\u00ed po\u0159\u00e1d jen nevrle pl\u00edsnil. Byla ve sv\u00e9m \u017eivlu, kdy\u017e jsme se s n\u00ed h\u00e1dali v\u0161ichni najednou a ona n\u00e1m vzdorovala se vzpurn\u00fdm pohledem a pohotovou vy\u0159\u00eddilkou: Josefa s jeho prorock\u00fdmi kletbami zesm\u011b\u0161\u0148ovala, mne si dob\u00edrala a otce zra\u0148ovala na nejcitliv\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b. Jednala p\u0159ed n\u00edm s Heathcliffem naoko bezohledn\u011b, aby se pan Earnshaw domn\u00edval, \u017ee jej\u00ed v\u016fle zm\u016f\u017ee u chlapce v\u00edc ne\u017e jeho dobrota a \u017ee j\u00ed Heathcliff, poslechne na slovo, kde\u017eto jeho jen kdy\u017e s\u00e1m chce. Cel\u00fd den prov\u00e1d\u011bla jen to nejhor\u0161\u00ed, ale ve\u010der se p\u0159ich\u00e1zela k otci vlichotit, aby si ho usm\u00ed\u0159ila. <\/p>\n\n\n\n
„Ne, Katko,“ \u0159\u00edk\u00e1val star\u00fd p\u00e1n, nem\u016f\u017eu t\u011b m\u00edt takhle r\u00e1d, jsi je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e Hindley. Jdi se modlit, d\u00edt\u011b, a pros P\u00e1naboha za odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Abychom jednou s maminkou nelitovali, \u017ee jsme t\u011b vychovali!\u201c<\/p>\n\n\n\n
D\u0159\u00edve po takov\u00fdch slovech v\u017edycky plak\u00e1vala, ale pozd\u011bji se zatvrdila, \u017ee j\u00ed po\u0159\u00e1d jen odm\u00edtal, a dokonce se mi sm\u00e1la, kdy\u017e jsem j\u00ed pos\u00edlala, aby ho \u0161la odprosit.<\/p>\n\n\n\n
A\u017e se pak naplnil \u010das a panu Earnshawovi skon\u010dily pozemsk\u00e9 strasti. Jednoho \u0159\u00edjnov\u00e9ho ve\u010dera zhasl ti\u0161e ve sv\u00e9m k\u0159esle u krbu. Na V\u011btrn\u00e9 h\u016frce \u0159\u00e1dil vichr a kom\u00ednem se rozl\u00e9hal stra\u0161n\u00fd hukot. Bou\u0159ilo a fi\u010delo to hroziv\u011b, ale nebyla velk\u00e1 zima. Byli jsme v\u0161ichni uvnit\u0159. J\u00e1 sed\u011bla s pleten\u00edm d\u00e1l od krbu a Josef \u010detl u stolu bibli. Tenkr\u00e1t je\u0161t\u011b slu\u017eebnictvo oby\u010dejn\u011b sed\u00e1valo po pr\u00e1ci v jizb\u011b. Sle\u010dn\u011b Katce ten den nebylo dob\u0159e, a tak se v\u00fdjime\u010dn\u011b chovala ti\u0161e. Sed\u011bla op\u0159en\u00e1 otci o koleno a HeathclifF le\u017eel na zemi, s hlavou Katce na kl\u00edn\u011b. Dodnes si pamatuju, jak j\u00ed star\u00fd p\u00e1n, ne\u017e usnul, pohladil po vl\u00e1sk\u00e1ch – m\u011bl takovou radost, \u017ee je jednou hodn\u00e1! – a pov\u00edd\u00e1: „Pro\u010dpak nejsi takhle mil\u00e1 po\u0159\u00e1d, Katko?“ <\/p>\n\n\n\n
Katka k n\u011bmu vzhl\u00e9dla, dala se do sm\u00edchu a zeptala se: \u201eA pro\u010d ty nejsi po\u0159\u00e1d takhle mil\u00fd, tati?“ Ale kdy\u017e vid\u011bla, \u017ee ho zas popudila, pol\u00edbila mu ruku a \u0159ekla, \u017ee mu zazp\u00edv\u00e1, aby se mu hezky usnulo.<\/p>\n\n\n\n
Zp\u00edvala tichounce a star\u00e9mu p\u00e1novi brzy klesla hlava na prsa a prsty mu vyklouzly z jej\u00ed ru\u010dky. Po\u0161eptala jsem j\u00ed, aby p\u0159estala a neh\u00fdbala se, \u017ee by bylo \u0161koda ho vzbudit.<\/p>\n\n\n\n
Dobrou p\u016flhodinku jsme ani nedutaly a kdo v\u00ed, jak dlouho bychom tak sed\u011bly; jen\u017ee Josef zat\u00edm do\u010detl kapitolu, zvedl se a prohl\u00e1sil, \u017ee je \u010das, aby se on za n\u00e1s pomodlil a \u0161el do postele, a \u017ee ho mus\u00ed vzbudit. \u0160el k n\u011bmu oslovil ho a polo\u017eil mu ruku na rameno. Ale p\u00e1n se neh\u00fdbal a tak na n\u011bho Josef posv\u00edtil sv\u00ed\u010dkou. Podle toho, jak se tv\u00e1\u0159il, kdy\u017e sv\u00ed\u010dku zase stav\u011bl na m\u00edsto, nebylo asi n\u011bco v po\u0159\u00e1dku. Vzal ob\u011b d\u011bti za ruce, na\u0159\u00eddil jim \u0161eptem, aby \u0161ly sp\u00e1t a ned\u011blaly po schodech r\u00e1mus, a aby se dnes pro jednou pomodlily samy, on \u017ee tu m\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bco na pr\u00e1ci.<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 mus\u00edm d\u00e1t tat\u00ednkovi dobrou noc,“ prohl\u00e1sila Kate\u0159ina, a ne\u017e j\u00ed n\u011bkdo mohl zadr\u017eet, vzala otce kolem krku…<\/p>\n\n\n\n
Poznala to hned – \u017ee osi\u0159ela, ubo\u017e\u00e1tko, a vyk\u0159ikla: „Heathcliffe, on um\u0159el! Um\u0159el, Heathcliffe !“ A oba propukli v srdcervouc\u00ed pl\u00e1\u010d.<\/p>\n\n\n\n
Tak\u00e9 j\u00e1 jsem spustila hlasit\u00fd, \u017ealostn\u00fd n\u00e1\u0159ek. Ale Josef zakro\u010dil, co pr\u00fd n\u00e1s to napad\u00e1, takhle povykovat pro sv\u011btce, kter\u00fd je u\u017e v nebi. Vyzval m\u011b, abych si vzala pl\u00e1\u0161\u0165 a dob\u011bhla do Gimmertonu pro doktora a pro far\u00e1\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
Nech\u00e1pala jsem sice, na\u010d je je\u0161t\u011b pot\u0159ebuje, ale \u0161la jsem, lij\u00e1kem a vichrem. P\u0159ivedla jsem jen jednoho, doktora. far\u00e1\u0159 vzk\u00e1zal, \u017ee p\u0159ijde a\u017e r\u00e1no. Nechala jsem na Josefovi, aby vysv\u011btlil, o\u010d jde, a sp\u011bchala jsem za d\u011btmi. M\u011bly dve\u0159e otev\u0159en\u00e9 doko\u0159\u00e1n. Vid\u011bla jsem, \u017ee jsou po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b vzh\u016fru, a\u010dkoli u\u017e bylo po p\u016flnoci, \u017ee se trochu uklidnily a nemaj\u00ed zapot\u0159eb\u00ed, abych je ut\u011b\u0161ovala. Ty du\u0161inky si na\u0161ly lep\u0161\u00ed \u00fat\u011bchu, ne\u017e bych jim dovedla d\u00e1t j\u00e1. pov\u00eddaly si o nebi, a \u017e\u00e1dn\u00fd far\u00e1\u0159 by nedovedl nebe vyl\u00ed\u010dit v t\u00e9 kr\u00e1se, jakou si p\u0159edstavovala tahle nevinn\u00e1 d\u011bcka.<\/p>\n\n\n\n
St\u00e1la jsem tam, vzlykala, a jak jsem je tak poslouchala; zatou\u017eila jsem, abychom se tam jednou v\u0161ichni shledali.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n\n\n\n
Meisterkoch Knihy<\/a><\/p>\n\n\n\n –<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" autor: Emily Bront\u00eb 5. KAPITOLA Pan Earnshaw za\u010dal rychle sch\u00e1zet. Byl v\u017edycky tak \u010dil\u00fd a zdrav\u00fd, a te\u010f ho najednou s\u00edly opou\u0161t\u011bly. T\u011b\u017ece nesl, kdy\u017e […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":48455,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-48453","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/48453","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=48453"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/48453\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":48545,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/48453\/revisions\/48545"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/48455"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=48453"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=48453"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=48453"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}