autor: Emily Bront\u00eb<\/p>\n\n\n\n
9. KAPITOLA<\/p>\n\n\n\n
Ve\u0161el s takov\u00fdm klen\u00edm a hul\u00e1k\u00e1n\u00edm, \u017ee to byla hr\u016fza, poslouchat. P\u0159istihl m\u011b pr\u00e1v\u011b, kdy\u017e jsem cpala jeho synka do kredence. Hareton si u\u017e vyp\u011bstoval opr\u00e1vn\u011bn\u00fd strach, z jeho divo\u0161sk\u00fdch projev\u016f l\u00e1sky i z jeho \u0161\u00edlen\u00fdch v\u00fdbuch\u016f vzteku, proto\u017ee mu hrozilo, \u017ee ho otec bu\u010f k smrti uma\u010dk\u00e1 a udus\u00ed polibky, anebo j\u00edm mr\u0161t\u00ed do ohn\u011b \u010di t\u0159\u00edskne o ze\u010f.<\/p>\n\n\n\n
Chud\u00e1k rad\u0161i ani necekl, a\u0165 jsem ho schov\u00e1vala, kam cht\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
„Aha, u\u017e jsem v\u00e1m na to p\u0159i\u0161el!\u201c zah\u0159m\u011bl Hindley a ch\u0148apl m\u011b za k\u016f\u017ei na \u0161\u00edji jako psa. „Blesky bo\u017e\u00ed, vy jste se tu v\u0161ichni spikli, \u017ee mi to d\u011b\u0165\u00e1tko zavra\u017ed\u00edte! Te\u010f to za\u010d\u00edn\u00e1m ch\u00e1pat, pro\u010d ho jak\u017eiv nevid\u00edm. A\u0165 m\u011b \u010dert vezme, Nelly, za to v\u00e1m d\u00e1m spolknout tenhle n\u016f\u017e!<\/p>\n\n\n\n
„To nen\u00ed nic k sm\u00edchu, p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem shodil Kennetha po hlav\u011b do ba\u017einy – jednoho \u010di dva, to mi nic neud\u011bl\u00e1! N\u011bkoho tady mus\u00edm zab\u00edt, jinak nebude pokoj!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„Ale pane Hindley, ten n\u016f\u017e nen\u00ed dobr\u00fd na chu\u0165, kr\u00e1jela jsem s n\u00edm slane\u010dky,“ sm\u00e1la jsem se. „P\u011bkn\u011b v\u00e1s pros\u00edm,nemohl byste m\u011b rad\u0161i zast\u0159elit?“<\/p>\n\n\n\n
„Mohl, nemohl, po\u0161lu v\u00e1s k \u010dertu, jak s\u00e1m budu cht\u00edt.“ bou\u0159il. „Podle z\u00e1kona sm\u00ed p\u0159ece p\u00e1n trestat nepo\u0159\u00e1dek v dom\u011b, a tady je sam\u00e1 ohavnost spu\u0161t\u011bn\u00ed. Otev\u0159ete hubu!“ <\/p>\n\n\n\n
Dr\u017eel n\u016f\u017e v ruce a \u0161pi\u010dku mi strkal mezi zuby, ale j\u00e1 se nikdy moc neb\u00e1la, kdy\u017e \u0159\u00e1dil. Odplivla jsem si a st\u00e1la si na sv\u00e9m, \u017ee n\u016f\u017e p\u00e1chne a \u017ee ho polykat nebudu.<\/p>\n\n\n\n
„Kdy\u017e mysl\u00edte,“ \u0159ekl a pustil m\u011b. „Vlastn\u011b te\u010f vid\u00edm, \u017ee to nen\u00ed Hareton, ale n\u011bjak\u00fd \u0161kared\u00fd uli\u010dn\u00edk, to byl omyl, Nelly, laskav\u011b mi prominete! Proto\u017ee kdyby to byl Hareton, zaslou\u017eil by nasekat p\u0159es zadek, \u017ee neb\u011b\u017e\u00ed v\u00edtat tat\u00ednka. On zat\u00edm je\u010d\u00ed, jako by si pro n\u011bj p\u0159i\u0161el bub\u00e1k. Ml\u00e1d\u011b nevd\u011b\u010dn\u00e9, p\u0159istup bl\u00ed\u017ee! Tak ty, synu nehodn\u00fd, bude\u0161 klamat miluj\u00edc\u00edho, zhrzen\u00e9ho otce? Nelly, co \u0159\u00edk\u00e1te, neslu\u0161elo by klukovi, kdybych mu p\u0159ist\u0159ihl u\u0161i? Pes je potom divo\u010dej\u0161\u00ed, a j\u00e1 nem\u00e1m r\u00e1d krotk\u00e9 – dejte sem n\u016f\u017eky to bude vztekloun, to bude fe\u0161\u00e1k! A v\u017edy\u0165 je to pitomost, drzost je to, nech\u00e1vat si u\u0161i. \u010clov\u011bk je u\u017e tak dost hodn\u00fd osel, a je\u0161t\u011b u\u0161i k tomu! Ti\u0161e, ti\u0161e, d\u011b\u0165\u00e1tko. No, kdopak by plakal? Poj\u010f sem, srd\u00ed\u010dko, dej mi pusu! Co, ty nechce\u0161! Hned mi d\u00e1\u0161 pusu, Haretone ! Setsakra, j\u00e1 chci pusu! Panebo\u017ee, zplodil jsem netvora! Na mou du\u0161i, j\u00e1 tomu spratkovi p\u0159eraz\u00edm vaz!“<\/p>\n\n\n\n
Uboh\u00fd Hareton je\u010del a kopal v\u0161\u00ed silou v otcov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed a dvojn\u00e1sob se roze\u0159val, kdy\u017e ho Hindley vynesl po schodech a zdvihl nad z\u00e1bradl\u00ed. K\u0159i\u010dela jsem, \u017ee z toho d\u00edt\u011b dostane psotn\u00edk, jak se vyd\u011bs\u00ed, a b\u011b\u017eela jsem mu na pomoc.<\/p>\n\n\n\n
Ne\u017e jsem k nim dob\u011bhla, Hindley zaslechl zdola n\u011bjak\u00fd h\u0159mot a naklonil se p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed. U\u017e m\u00e1lem zapomn\u011bl, \u017ee n\u011bco dr\u017e\u00ed v ruce. <\/p>\n\n\n\n
„Kdo to jde?“ zavolal, proto\u017ee sly\u0161el \u010d\u00edsi kroky dole u schodi\u0161t\u011b. J\u00e1 jsem podle ch\u016fze poznala Heathcliffa a rovn\u011b\u017e jsem se naklonila, abych mu dala znamen\u00ed, \u017ee se do toho rad\u011bji nem\u00e1 pl\u00e9st. T\u00edm jsem na vte\u0159inu pustila Haretona z o\u010d\u00ed. Chlapec sebou \u0161kubl, vyklouzl otci, kter\u00fd ho pevn\u011b nedr\u017eel, a spadl.<\/p>\n\n\n\n
Jen n\u00e1s zamrazilo d\u011bsn\u00fdm leknut\u00edm, a u\u017e jsme vid\u011bli, \u017ee se chud\u00e1ku klukovi nic nestalo. V pravou chv\u00edli se toti\u017e Heathcliff octl p\u0159\u00edmo pod n\u00edm, bezd\u011bky ho zachytil a postavil na nohy. Pak se pod\u00edval nahoru, aby zjistil, kdo tu nehodu zavinil. P\u0159edstavte si lakomce, kter\u00fd za p\u011bt \u0161ilink\u016f prod\u00e1 sv\u016fj v\u00fdhern\u00ed l\u00edstek a druh\u00fd den pozn\u00e1, \u017ee na tom prod\u011blal p\u011bt tis\u00edc liber – nejinak se tv\u00e1\u0159il Heathcliff, kdy\u017e nad sebou spat\u0159il st\u00e1t pana Earnshawa. Obli\u010dej mluvil za n\u011bho – jak je zoufal\u00fd, \u017ee si s\u00e1m p\u0159ekazil vytou\u017eenou pomstu. St\u00e1t se to n\u011bkde potm\u011b, v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by zkusil sv\u016fj omyl napravit a rozbil by Haretonovi hlavu o schody. Ale takhle jsme v\u0161ichni byli sv\u011bdky, \u017ee mu zachr\u00e1nil \u017eivot, a j\u00e1 u\u017e seb\u011bhla dol\u016f a p\u0159itiskla drah\u00e9ho chr\u00e1n\u011bnce k srdci.<\/p>\n\n\n\n
Hindley \u0161el za mnou pomaleji, vyst\u0159\u00edzliv\u011bl a styd\u011bl se.<\/p>\n\n\n\n
„Stejn\u011b je to va\u0161e vina, Nelly,“ \u0159ekl. „M\u011bla jste ho p\u0159ede mnou schovat, m\u011bla jste mi ho vz\u00edt! Neubl\u00ed\u017eil si.“<\/p>\n\n\n\n
„Jestli si neubl\u00ed\u017eil!“ vzk\u0159ikla jsem dop\u00e1len\u011b. „Mohl se zab\u00edt! M\u016f\u017ee z toho je\u0161t\u011b zblbnout! J\u00e1 v\u00edm, \u017ee se jeho matka v hrob\u011b obrac\u00ed, jak s n\u00edm zach\u00e1z\u00edte! Jste hor\u0161\u00ed ne\u017e Pohan. Je to va\u0161e krev, a vy s n\u00edm takhle!\u201c<\/p>\n\n\n\n
Zkou\u0161el hocha pohladit. Chlapec se tulil ke mn\u011b a vyplak\u00e1val se z p\u0159est\u00e1l\u00e9ho leknut\u00ed. Ale sotva na n\u011bho otec jen prstem s\u00e1hl, spustil nanovo a h\u016f\u0159, \u0159val a \u0161kubal sebou, jako by ho chytaly k\u0159e\u010de.<\/p>\n\n\n\n
„Nesahejte na n\u011bj!\u201c bou\u0159ila jsem d\u00e1l. „On v\u00e1s nen\u00e1vid\u00ed, v\u0161ichni v\u00e1s nen\u00e1vid\u00edme – jen co je pravda! M\u00e1te p\u011bknou dom\u00e1cnost, daleko jste to dopracoval!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„To je\u0161t\u011b uvid\u00edte, Nelly, kam to dopracuju,“ zachechtal se ten pobloudilec. U\u017e se zas zatvrdil. „Zat\u00edm se kli\u010fte i s t\u00edm klukem! A ty, poslouchej, Heathcliffe, ty koukej zmizet, a\u0165 t\u011b tu nevid\u00edm! Dneska ti je\u0161t\u011b daruju \u017eivot, leda\u017ee bych to tu podp\u00e1lil – no, a\u017e jak se mi bude cht\u00edt.“<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i t\u011bch slovech vzal z p\u0159\u00edborn\u00edku l\u00e1hev brandy a nalil si do sklenice. „Tak tohle ne,“ prosila jsem ho. „Pane Hindley, dejte si \u0159\u00edct! M\u011bjte ohled aspo\u0148 na to ne\u0161\u0165astn\u00e9 d\u00edt\u011b, kdy\u017e u\u017e nedb\u00e1te na sebe.“<\/p>\n\n\n\n
„Ka\u017ed\u00fd jin\u00fd mu poslou\u017e\u00ed l\u00edp ne\u017e j\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
„Tak m\u011bjte ohled na vlastn\u00ed du\u0161i,“ vol\u00e1m \u00fap\u011bnliv\u011b a zkou\u0161\u00edm mu vytrhnout sklenici z ruky.<\/p>\n\n\n\n
„I co v\u00e1s nem\u00e1! Naopak – s n\u00e1ramn\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm, ji po\u0161lu do pekla – p\u00e1nubohu na vztek,“ chechtal se rouha\u010d. „Srde\u010dn\u011b se napijeme na to v\u011b\u010dn\u00e9 zatracen\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
Obr\u00e1til do sebe sklenici a nevrle n\u00e1s hnal pry\u010d. Sv\u016fj rozkaz doprov\u00e1zel tak bohapust\u00fdm sp\u00edl\u00e1n\u00edm, \u017ee na to ani vzpom\u00ednat nechci.<\/p>\n\n\n\n
„\u0160koda, \u017ee se nem\u016f\u017ee na smrt uchlastat,“ \u0159ekl Heathcliff, kdy\u017e za n\u00e1mi zapadly dve\u0159e, a je\u0161t\u011b dodal jakoby ozv\u011bnou p\u00e1r nad\u00e1vek.<\/p>\n\n\n\n
„On by to r\u00e1d dok\u00e1zal, ale t\u011blo se ned\u00e1. Pan Kenneth by na to svou kobylu vsadil, \u017ee ten chlap p\u0159e\u017eije kdekoho z gimmertonsk\u00e9 strany a ulo\u017e\u00ed se do hrobu a\u017e jako zpustl\u00fd d\u011bdek – leda\u017ee ho postihne n\u011bco nep\u0159edv\u00eddan\u00e9ho.“<\/p>\n\n\n\n
Za\u0161la jsem do kuchyn\u011b a usedla, abych ukonej\u0161ila to sv\u00e9 jeh\u0148\u00e1tko ke sp\u00e1nku. Heathcliff pro\u0161el kuchyn\u00ed – myslila jsem, \u017ee jde do chl\u00e9va. Jen\u017ee pak se uk\u00e1zalo, \u017ee pouze obe\u0161el mou lavici a nat\u00e1hl se na pry\u010dnu ve vzd\u00e1len\u00e9m kout\u011b a ti\u0161e tam le\u017eel.<\/p>\n\n\n\n
Kol\u00e9bala jsem Haretona v n\u00e1ru\u010d\u00ed na kl\u00edn\u011b a zp\u00edvala mu p\u00edsni\u010dku, kter\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1:<\/p>\n\n\n\n
Byl pozdn\u00ed ve\u010der, plakala d\u011bcka,<\/p>\n\n\n\n
matka je pod drnem sly\u0161ela…“<\/p>\n\n\n\n
A tu sle\u010dna Katka nahl\u00e9dla do dve\u0159\u00ed. Sly\u0161ela ov\u0161em ten r\u00e1mus p\u0159ed chv\u00edl\u00ed a\u017e do sv\u00e9ho pokoje. Zeptala se \u0161eptem: <\/p>\n\n\n\n
„Jste tu sama, Nelly?“<\/p>\n\n\n\n
„Ano, sle\u010dinko.“<\/p>\n\n\n\n
Ve\u0161la a p\u0159istoupila ke krbu. Ohl\u00e9dla jsem se zv\u011bdav\u011b, co mi chce. Vypadala rozru\u0161en\u011b a st\u00edsn\u011bn\u011b. Pootev\u0159ela rty, jako by cht\u011bla promluvit, nabrala dechu, ale m\u00edsto slov j\u00ed unikl jen povzdech. Dala jsem se znovu do zp\u011bvu – je\u0161t\u011b jsem j\u00ed neodpustila, jak se ke mn\u011b prve zachovala.<\/p>\n\n\n\n
„Kde je Heathcliff?“ p\u0159eru\u0161ila m\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Asi \u0161el po sv\u00e9 pr\u00e1ci, do st\u00e1je,“ odpov\u011bd\u011bla jsem. A on m\u011b neopravil, mo\u017en\u00e1 \u017ee d\u0159\u00edmal. N\u00e1sledovalo nov\u00e9 dlouh\u00e9 ml\u010den\u00ed – v\u0161imla jsem si, \u017ee Kate\u0159in\u011b uk\u00e1plo p\u00e1r slzi\u010dek z l\u00edc\u00ed na dla\u017edi\u010dky. \u017de by se styd\u011bla za sv\u00e9 o\u0161kliv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed? To by skute\u010dn\u011b bylo n\u011bco nov\u00e9ho, \u0159\u00edkala jsem si. Nu, a\u0165 se k tomu vyj\u00e1d\u0159\u00ed sama, j\u00e1 j\u00ed pom\u00e1hat nebudu. Ale kdepak ona! T\u00e9 bylo v\u0161echno jedno, starala se jen o sebe.<\/p>\n\n\n\n
„Ach bo\u017ee,“ posteskla si kone\u010dn\u011b, „j\u00e1 jsem tak ne\u0161\u0165astn\u00e1.“<\/p>\n\n\n\n
„To je smutn\u00e9,“ poznamenala jsem. „V\u00e1m je v\u016fbec t\u011b\u017eko vyhov\u011bt. M\u00e1te tolik p\u0159\u00e1tel, starosti skoro \u017e\u00e1dn\u00e9, a je\u0161t\u011b v\u00e1m to nen\u00ed vhod.“<\/p>\n\n\n\n
„Nelly, mohu v\u00e1m sv\u011b\u0159it tajemstv\u00ed?“ Klekla si ke mn\u011b a pod\u00edvala se na mne t\u011bma \u010darovn\u00fdma o\u010dima. Um\u011bla ud\u011blat takov\u00fd kuku\u010d, \u017ee \u010dlov\u011bka hned p\u0159e\u0161la zlost, i kdy\u017e se zlobil pln\u00fdm pr\u00e1vem.<\/p>\n\n\n\n
„Podle toho, jak\u00e9 je,“ pov\u00edd\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n
„Hned v\u00e1m to pov\u00edm. Ned\u00e1 mi to pokoje, mus\u00ed to ven. \u0158ekn\u011bte mi, co m\u00e1m d\u011blat! Edgar Linton m\u011b po\u017e\u00e1dal o ruku, a j\u00e1 mu dala odpov\u011b\u010f: Ne\u017e usly\u0161\u00edte, jak\u00e1 byla; mus\u00edte mi poradit, jak\u00e1 m\u011bla b\u00fdt.“<\/p>\n\n\n\n
„Pod\u00edvejte, sle\u010dno Kate\u0159ino,“ \u0159ekla jsem j\u00ed na to, „jakpak bych j\u00e1 to mohla v\u011bd\u011bt? Uv\u00e1\u017e\u00edme-li teda, jak jste vyv\u00e1d\u011bla, kdy\u017e tu dnes byl, bylo by ur\u010dit\u011b moud\u0159ej\u0161\u00ed ho odm\u00edtnout. Nab\u00eddku v\u00e1m ud\u011blal a\u017e potom – tak mus\u00ed b\u00fdt bu\u010f zabedn\u011bn\u00fd, nebo st\u0159elen\u00fd.“<\/p>\n\n\n\n
„Jestli se v\u00e1m chce takhle mluvit, u\u017e se nic nedozv\u00edte “ broukla rozmrzele. „\u0158ekla jsem mu ano. Honem, Nelly, \u0159ekn\u011bte mi, zdali jsem nepochybila!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„Vy jste mu \u0159ekla ano? Tak pro\u010d se d\u00e1l pt\u00e1te? Dala jste mu slovo, a to se ned\u00e1 jen tak vz\u00edt zp\u00e1tky.“<\/p>\n\n\n\n
„No dob\u0159e, ale pov\u011bzte mi, co jsem m\u011bla ud\u011blat, a\u0165 to v\u00edm!\u201c zvolala podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. Mnula si nerv\u00f3zn\u011b ruce a kabonila se.<\/p>\n\n\n\n
„Na to nen\u00ed lehk\u00e1 odpov\u011b\u010f, nap\u0159ed se mus\u00ed uv\u00e1\u017eit moc v\u011bc\u00ed,“ zatv\u00e1\u0159ila jsem se d\u016fle\u017eit\u011b. „Za prv\u00e9 a p\u0159edev\u0161\u00edm: m\u00e1te pana Edgara r\u00e1da?“<\/p>\n\n\n\n
„Kdo by ho nem\u011bl r\u00e1d? Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee ano!“<\/p>\n\n\n\n
A tak jsem j\u00ed za\u010dala zkou\u0161et, jako z katechismu. Na dvaadvacetiletou d\u00edvku jsem nebyla nerozumn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
„Pro\u010d ho m\u00e1te r\u00e1da, sle\u010dno?“<\/p>\n\n\n\n
„To jsou mi ot\u00e1zky., M\u00e1m, a to sta\u010d\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
„V\u016fbec nesta\u010d\u00ed. Mus\u00edte mi vysv\u011btlit pro\u010d.“<\/p>\n\n\n\n
„No, \u017ee je hezk\u00fd a je s n\u00edm z\u00e1bava.“<\/p>\n\n\n\n
Chyba,“ podotkla jsem.<\/p>\n\n\n\n
„Proto\u017ee je mlad\u00fd a p\u0159\u00edjemn\u00fd.“<\/p>\n\n\n\n
„Zase chyba.“<\/p>\n\n\n\n
„A proto\u017ee on m\u011b m\u00e1 taky r\u00e1d.“<\/p>\n\n\n\n
„Ani to nen\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed d\u016fvod.“<\/p>\n\n\n\n
„A bude bohat\u00fd, a mne to bude t\u011b\u0161it, a\u017e se stanu nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00e1mou v cel\u00e9m kraji, a budu py\u0161n\u00e1 na takov\u00e9ho mu\u017ee.“<\/p>\n\n\n\n
„Nejhor\u0161\u00ed chyba. A co d\u00e1l. Te\u010f mi \u0159ekn\u011bte, jak ho m\u00e1te r\u00e1da!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„Jak? No jak se lid\u00e9 maj\u00ed r\u00e1di. Ne\u017eva\u0148te hlouposti, Nelly!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 hlouposti – jen odpov\u00eddejte!“<\/p>\n\n\n\n
„Abyste v\u011bd\u011bla – zbo\u017e\u0148uju p\u016fdu, po kter\u00e9 kr\u00e1\u010d\u00ed, a vzduch, kter\u00fd d\u00fdch\u00e1, a v\u0161echno, \u010deho se dotkne, a ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 \u0159ekne. L\u00edb\u00ed se mi, jak vypad\u00e1 a co d\u011bl\u00e1, l\u00edb\u00ed se mi on cel\u00fd, od hlavy k pat\u011b. Pros\u00edm!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„Dob\u0159e, a pro\u010d?“<\/p>\n\n\n\n
„Vy u\u017e si ze mne d\u011bl\u00e1te legraci, a to nen\u00ed od v\u00e1s hezk\u00e9. J\u00e1 to nemysl\u00edm \u017eertem,“ \u0159ekla sle\u010dna, zachmu\u0159ila se a odvr\u00e1tila se k ohni.<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 teprve ne, sle\u010dno Kate\u0159ino,“ odpov\u011bd\u011bla jsem.<\/p>\n\n\n\n
„\u0158\u00edk\u00e1te, \u017ee ho m\u00e1te r\u00e1da, proto\u017ee je hezk\u00fd, mlad\u00fd, bohat\u00fd, z\u00e1bavn\u00fd, a proto\u017ee v\u00e1s miluje. Tenhle v\u00e1\u0161 posledn\u00ed d\u016fvod ov\u0161em nepad\u00e1 na v\u00e1hu. Bez jeho l\u00e1sky byste se klidn\u011b obe\u0161la, ale bez t\u011bch ostatn\u00edch p\u0159ednost\u00ed sotva – nec\u00edtila byste s n\u00edm, kdyby v\u00e1s nev\u00edm jak miloval.“<\/p>\n\n\n\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Nanejv\u00fd\u0161 bych k n\u011bmu c\u00edtila soucit mo\u017en\u00e1 odpor, kdyby byl nehezk\u00fd a neobratn\u00fd.“<\/p>\n\n\n\n
„Ale takov\u00fdch hezk\u00fdch, mlad\u00fdch a bohat\u00fdch p\u00e1n\u016f je na sv\u011bt\u011b v\u00edc. Dokonce je\u0161t\u011b hez\u010d\u00edch a bohat\u0161\u00edch. Do v\u0161ech se m\u016f\u017eete zamilovat. Tolik mo\u017enost\u00ed!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„To by ale museli b\u00fdt tady. A tady nikdo takov\u00fd nen\u00ed, jen Edgar.“<\/p>\n\n\n\n
„\u010casem t\u0159eba p\u0159ijde. A pan Edgar taky nebude v\u011b\u010dn\u011b hezk\u00fd a mlad\u00fd. A co kdyby jednou ani bohat\u00fd nebyl?“<\/p>\n\n\n\n
„Te\u010f ale je . co je mi po budoucnosti? Pod\u00edvejte se, Nelly, nemluvte hloup\u011b!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„No, to je jin\u00e1. Kdy\u017e mysl\u00edte jen na p\u0159\u00edtomnost, tak si pro mne za mne vezm\u011bte pana Lintona.`<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 se v\u00e1s o dovolen\u00ed nepros\u00edm. Jednodu\u0161e si ho vezmu a dost! Vy jste mi ale neodpov\u011bd\u011bla, je to tak spr\u00e1vn\u011b?“<\/p>\n\n\n\n
„Spr\u00e1vn\u011b, sle\u010dno. Kdy\u017e p\u0159itom nechcete myslet na budoucnost, jednala jste naprosto spr\u00e1vn\u011b. A te\u010f mi laskav\u011b pov\u011bzte, pro\u010d jste ne\u0161\u0165astn\u00e1. V\u00e1\u0161 pan bratr to p\u0159ece uv\u00edt\u00e1 a Edgarovi p\u00e1ni rodi\u010de proti tomu jist\u011b nebudou. Vym\u011bn\u00edte neut\u011b\u0161en\u00fd, zpustl\u00fd domov za elegantn\u00ed a spo\u0159\u00e1dan\u00fd. Vy pana Edgara milujete a on v\u00e1s m\u00e1 taky r\u00e1d. V\u0161echno je na nejlep\u0161\u00ed cest\u011b, nevid\u00edm nikde z\u00e1vadu. Tak kde to tedy V\u011bz\u00ed?\u201c<\/p>\n\n\n\n
„Tady a tady!“ odpov\u011bd\u011bla Kate\u0159ina, a p\u0159itom si polo\u017eila jednu ruku na \u010delo a druhou na prsa. „Tam n\u011bkde, co m\u00e1m du\u0161i. Du\u0161e a srdce mi \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee nejedn\u00e1m spr\u00e1vn\u011b.“<\/p>\n\n\n\n
„Hm, to je divn\u00e9. Tomu nerozum\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
„To je pr\u00e1v\u011b to tajemstv\u00ed. Vysv\u011btl\u00edm v\u00e1m to, ale nesm\u00edte se mi posm\u00edvat. Neum\u00edm to vysv\u011btlit, ale kdy\u017e v\u00e1m nazna\u010d\u00edm, co c\u00edt\u00edm, m\u016f\u017eete si to aspo\u0148 p\u0159edstavit.“<\/p>\n\n\n\n
Usadila se zas u mne. Vypadala te\u010f docela jinak, smutn\u011b, v\u00e1\u017en\u011b, a sepjat\u00e9 ruce se j\u00ed chv\u011bly.<\/p>\n\n\n\n
„Nelly,“ zeptala se z ni\u010deho nic po kr\u00e1tk\u00e9m zamy\u0161len\u00ed, „zdaj\u00ed se v\u00e1m n\u011bkdy divn\u00e9 sny?“<\/p>\n\n\n\n
„No – tak ob\u010das,“ odpov\u011bd\u011bla jsem.<\/p>\n\n\n\n
„Mn\u011b taky. M\u00edv\u00e1m n\u011bkdy takov\u00e9 sny, kter\u00fdch se pak u\u017e nemohu zbavit. Ovl\u00e1daj\u00ed m\u00e9 my\u0161lenky, rozl\u00e9vaj\u00ed se a m\u00eds\u00ed s nimi jako v\u00edno s vodou, zbarvuj\u00ed je po sv\u00e9m. Jako tenhle sen – budu v\u00e1m ho vypravovat – ale \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fasm\u011bv, Nelly, to v\u00e1m pov\u00edd\u00e1m!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„Nechte toho, sle\u010dno Kate\u0159ino!“ p\u0159eru\u0161ila jsem j\u00ed r\u00e1zn\u011b. „\u010clov\u011bku je u\u017e dost \u00fazko z toho, jak tu \u017eijeme. M\u00e1me se je\u0161t\u011b d\u011bsit v\u0161elijak\u00fdmi p\u0159\u00edzraky a p\u0159eludy? Vzpamatujte se, pros\u00edm v\u00e1s, smutek v\u00e1m neslu\u0161\u00ed! Pod\u00edvejte se, jak Hareton hezky spink\u00e1. Toho netr\u00e1p\u00ed zl\u00e9 sny. V\u017edy\u0165 se tak roztomile usm\u00edv\u00e1 ze span\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 v\u00edm, a jeho t\u00e1ta roztomile kleje ve sv\u00e9m brlohu. Pamatujete si, \u017ee to taky b\u00fdval takov\u00fdhle cval\u00edk a vypadal jako nevinn\u00fd and\u00edlek? Nic naplat, Nelly, tomu snu neujdete. Nebude to dlouh\u00e9. A do veselosti bych se dnes marn\u011b nutila.“<\/p>\n\n\n\n
„Nechci nic sly\u0161et! Nechci nic sly\u0161et!“ sko\u010dila jsem j\u00ed do \u0159e\u010di. M\u011bla jsem ze sn\u016f pov\u011br\u010div\u00fd strach. Je\u0161t\u011b te\u010f na n\u011b d\u00e1m. A Kat\u010dina z\u00e1dum\u010divost nev\u011bstila nic dobr\u00e9ho. B\u00e1la jsem se, aby nep\u0159ivolala n\u011bjakou d\u011bsnou pohromu. <\/p>\n\n\n\n
Nebylo j\u00ed to po chuti, ale p\u0159estala s t\u00edm. Za chvilku za\u010dala znovu – z jin\u00e9ho konce.<\/p>\n\n\n\n
„V\u00edte, Nelly, mn\u011b by se t\u011b\u017eko \u017eilo v nebi.“<\/p>\n\n\n\n
„V\u017edy\u0165 vy se tam taky nedostanete,“ odpov\u011bd\u011bla jsem: „H\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 du\u0161e nemaj\u00ed v nebi co d\u011blat – to d\u00e1 rozum, \u017ee by se jim tam zle vedlo.“<\/p>\n\n\n\n
„To nen\u00ed proto. Mn\u011b se u\u017e jednou zd\u00e1lo, \u017ee jsem v nebi.“<\/p>\n\n\n\n
„Sly\u0161ela jste p\u0159ece, sle\u010dno Kate\u0159ino, \u017ee o snech nechci nic v\u011bd\u011bt! Dobrou noc!\u201c k\u0159ikla jsem znova.<\/p>\n\n\n\n
Ale ona se zasm\u00e1la a nedovolila mi vst\u00e1t. „Tenhle je docela nevinn\u00fd,“ uklid\u0148ovala m\u011b. „Cht\u011bla jsem v\u00e1m jenom \u0159\u00edct, \u017ee jsem se tam nec\u00edtila doma. Mohla jsem si o\u010di vyplakat, jak se mi st\u00fdskalo po zemi, And\u011bl\u00e9 se tak urazili, \u017ee m\u011b odtamtud shodili doprost\u0159ed v\u0159esovi\u0161t\u011b naho\u0159e nad V\u011btrnou h\u016frkou. Kdy\u017e jsem se tam probudila, rozplakala jsem se sam\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm. To je to cel\u00e9 moje tajemstv\u00ed. Rozum\u00edte u\u017e, pro\u010d jsem tak ne\u0161\u0165astn\u00e1? Nebe pro mne nen\u00ed – a Edgar Linton taky ne. Kdyby ten b\u00edd\u00e1k Hindley z Heathcliffa neud\u011blal takov\u00e9ho sprost\u00e9ho n\u00e1den\u00edka, v\u016fbec bych na Edgara ani nepomyslela. Ale jak to te\u010f je, Heathcliffa si vz\u00edt nemohu. To bych se znemo\u017enila. A tak se nikdy nedozv\u00ed, jak ho miluji. Ne \u017ee je tak kr\u00e1sn\u00fd, ale proto\u017ee v n\u011bm \u017eiju daleko v\u00edc ne\u017e sama v sob\u011b. Na\u0161e du\u0161e, Nelly – t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, co v nich je, ale jsou z jednoho kusu. Kde\u017eto Linton a j\u00e1 – to je jako m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed paprsek proti blesku, mr\u00e1z proti ohni!\u201c<\/p>\n\n\n\n
U\u017e chv\u00edli p\u0159edt\u00edm jsem zjistila, \u017ee je tam Heathcliff s n\u00e1mi. Ohl\u00e9dla jsem se, kdy\u017e se za n\u00e1mi n\u011bco ti\u0161e pohnulo, a zahl\u00e9dla jsem ho, jak vstal z lavice a nesly\u0161n\u011b se vykradl ven. Vyslechl v\u0161echno a\u017e do t\u00e9 chv\u00edle, kdy Kate\u0159ina prohl\u00e1sila, \u017ee by se znemo\u017enila, kdyby se za n\u011bho provdala. To mu sta\u010dilo. D\u00e1l u\u017e necht\u011bl nic sly\u0161et. Kate\u0159ina sed\u011bla na zemi, tak\u017ee kv\u016fli lavici na Heathcliffa nevid\u011bla. Nem\u011bla tu\u0161en\u00ed, \u017ee tam byl, a tak\u00e9 nepost\u0159ehla, kdy\u017e odch\u00e1zel. J\u00e1 jsem ale sebou trhla a zarazila j\u00ed, aby byla zticha.<\/p>\n\n\n\n
„Pro\u010d?“ ptala se a nejist\u011b se rozhl\u00e9dla kolem. „Josef u\u017e je tu,“ jako na zavolanou k n\u00e1m zven\u010d\u00ed dolehlo drkot\u00e1n\u00ed Josefovy k\u00e1ry po cest\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Heathcliff sem asi p\u0159ijde s n\u00edm. Skoro jako bych ho zaslechla za dve\u0159mi.“<\/p>\n\n\n\n
„Za dve\u0159mi nemohl nic sly\u0161et. Jd\u011bte p\u0159ipravit ve\u010de\u0159i, Nelly, j\u00e1 v\u00e1m zat\u00edm Haretona podr\u017e\u00edm. A\u017e ostatn\u00ed p\u0159ijdou, pozvete m\u011b, a j\u00e1 budu ve\u010de\u0159et s v\u00e1mi. Nem\u011bla bych klid, dokud se neujist\u00edm, \u017ee Heathcliff o tom v\u0161em nem\u00e1 ani zd\u00e1n\u00ed. Ale moc bych se divila. Co mysl\u00edte? Ten p\u0159ece ani nev\u00ed, co je to l\u00e1ska.“<\/p>\n\n\n\n
„A pro\u010dpak – kdy\u017e vy to v\u00edte?“ odpov\u011bd\u011bla jsem. „Co kdy\u017e on miluje v\u00e1s? Dovedete si p\u0159edstavit, jak\u00e9 by to pro n\u011bho bylo ne\u0161t\u011bst\u00ed? Jakmile z v\u00e1s bude pan\u00ed Lintonov\u00e1, Heathcliff p\u0159ijde o jedin\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00e9ho na sv\u011bt\u011b miluje. Zkr\u00e1tka o v\u0161echno! Mysl\u00edte v\u016fbec na to, jak snesete rozlou\u010den\u00ed a jak bude jemu, a\u017e ho opust\u00edte a on z\u016fstane na sv\u011bt\u011b s\u00e1m a s\u00e1m? Toti\u017e abyste v\u011bd\u011bla, sle\u010dno Kate\u0159ino… „<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 \u017ee opust\u00edm Heathcliffa? Co to pov\u00edd\u00e1te?“ vzk\u0159ikla a na hlase j\u00ed bylo zn\u00e1t pobou\u0159en\u00ed. „Rozlou\u010den\u00ed – jako by n\u00e1s n\u011bkdo mohl rozlou\u010dit! Dopadlo by to s n\u00edm jako s Milonem. Ne, co \u017eiva budu, od Heathcliffa se neodlou\u010d\u00edm, Elleno!“ pro nikoho na sv\u011bt\u011b. To se v\u0161ichni Lintonov\u00e9 sv\u011bta d\u0159\u00edv propadnou do vlastn\u00ed nicoty, ne\u017eli se j\u00e1 dobrovoln\u011b z\u0159eknu Heathcliffa. N\u011bco takov\u00e9ho m\u011b ani nenapadlo – tak si to v\u016fbec nep\u0159edstavuji. Za tu cenu by p\u0159ece nest\u00e1lo za to b\u00fdt pan\u00ed Lintonovou. Nic se mezi n\u00e1mi nezm\u011bn\u00ed, z\u016fstane pro mne v\u017edycky v\u0161\u00edm, \u010d\u00edm byl odjak\u017eiva. Edgar mus\u00ed p\u0159ekonat odpor k n\u011bmu, alespo\u0148 trp\u011bt ho bude. A on si d\u00e1 \u0159\u00edct, a\u017e pozn\u00e1, jak mi na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed. J\u00e1 v\u00e1m u\u017e rozum\u00edm, Nelly. Vy si mysl\u00edte, \u017ee jsem jen prachoby\u010dejn\u00fd sobec. A to v\u00e1s nenapadlo, \u017ee by z n\u00e1s byli \u017eebr\u00e1ci, kdybych si Heathcliffa vzala? Zato kdy\u017e se provd\u00e1m za Lintona, budu m\u00edt mo\u017enost Heathcliffovi pom\u00e1hat, aby nebyl vyd\u00e1n bratrovi na milost a nemilost a aby to n\u011bkam p\u0159ivedl.“<\/p>\n\n\n\n
„Za pen\u00edze va\u0161eho man\u017eela, sle\u010dno Kate\u0159ino? A co kdy\u017e v tomhle man\u017eel nebude tak poddajn\u00fd? Abyste se nep\u0159epo\u010d\u00edtala! J\u00e1 sice nem\u00e1m pr\u00e1vo posuzovat va\u0161e jedn\u00e1n\u00ed, ale \u0159ekla bych, \u017ee tohle je nejhor\u0161\u00ed ze v\u0161ech t\u011bch d\u016fvod\u016f, pro\u010d chcete b\u00fdt \u017eenou mlad\u00e9ho Lintona.“<\/p>\n\n\n\n
„Naopak,“ odporovala, „to je ten nejlep\u0161\u00ed. Ty ostatn\u00ed d\u016fvody slou\u017e\u00ed jen k tomu, abych mohla uspokojit sv\u00e9 z\u00e1liby – a abych ud\u011blala Edgarovi radost. Ale tenhle d\u016fvod je v z\u00e1jmu toho, kdo ve sv\u00e9 bytosti obs\u00e1hne i mn\u011b celou, a to i s mou slabost\u00ed pro Edgara. Neum\u00edm to vyj\u00e1d\u0159it, ale p\u0159ece ka\u017ed\u00fd m\u00e1me n\u011bjakou p\u0159edstavu, \u017ee n\u00e1\u0161 \u017eivot p\u0159er\u016fst\u00e1, nebo by m\u011bl p\u0159er\u016fstat na\u0161i ohrani\u010denou osobu. K \u010demu bych byla stvo\u0159ena, kdybych m\u011bla z\u016fstat uzav\u0159ena jen sama v sob\u011b? Nejv\u011bt\u0161\u00ed muka m\u00e9ho \u017eivota byla muka, kter\u00fdmi trp\u011bl Heathcliff. Znala jsem je a pro\u017e\u00edvala je s n\u00edm od mali\u010dka. Podstatou \u017eivota je mi on. Kdyby v\u0161echno ostatn\u00ed propadlo zk\u00e1ze a jen on tu z\u016fstal, \u017eila bych i j\u00e1. Kdyby tu ale z\u016fstalo v\u0161echno ostatn\u00ed a jen jehon stihl…zmar, sv\u011bt by se mi prom\u011bnil v \u00faplnou cizotu. Nem\u011bla bych tu co d\u011blat. Moje l\u00e1ska k Lintonovi je jako list v lese – \u010das j\u00ed zeslab\u00ed, to v\u00edm, tak jako zima ochud\u00ed stromy… Ale m\u00e1 l\u00e1ska k Heathcliffovi je jako ty v\u011b\u010dn\u00e9 sk\u00e1ly pod lesem. Ne oku pro radost, ale podklad \u017eivota. Heathcliff, Nelly! St\u00e1le, st\u00e1le je v duchu se mnou. Ne proto, \u017ee by se mi tolik l\u00edbil, j\u00e1 se ani sama sob\u011b \u010dasto nel\u00edb\u00edm, ale proto\u017ee sama moje bytost je on! Nemluvte proto v\u00edckr\u00e1t o na\u0161em rozlou\u010den\u00ed! Vid\u00edte, \u017ee by to ani ne\u0161lo. V\u017edy\u0165.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Zmlkla a zabo\u0159ila obli\u010dej do z\u00e1hyb\u016f m\u00e9 sukn\u011b, ale j\u00e1 jsem se r\u00e1zn\u011b odt\u00e1hla. Takov\u00e9 blouzn\u011bn\u00ed m\u011b u\u017e dop\u00e1lilo: „Sle\u010dno! Jestli va\u0161e \u0159e\u010dn\u011bn\u00ed d\u00e1v\u00e1 v\u016fbec n\u011bjak\u00fd smysl, tak to tedy jenom dokazuje, \u017ee asi nem\u00e1te pon\u011bt\u00ed o povinnostech man\u017eelky – anebo \u017ee nem\u00e1te kouska cti a studu v t\u011ble. Pros\u00edm v\u00e1s, nesv\u011b\u0159ujte mi u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 tajemstv\u00ed!, nen\u00ed o co st\u00e1t – a neslibuju, \u017ee bych ml\u010dela.“<\/p>\n\n\n\n
„Tohle si ale nech\u00e1te pro sebe?“ zeptala se popla\u0161en\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 nic neslibuju,“ opakovala jsem.<\/p>\n\n\n\n
Je\u0161t\u011b by nal\u00e9hala, ale Josef\u016fv p\u0159\u00edchod n\u00e1m dal\u0161\u00ed \u0159e\u010d p\u0159ekazil. Kate\u0159ina se odklidila do kouta a vzala si Haretona na kl\u00edn, zat\u00edmco j\u00e1 jsem va\u0159ila. Kdy\u017e jsem m\u011bla ve\u010de\u0159i hotovou, dostali jsme se s Josefem do sporu, kdo j\u00ed donese panu Hindleymu. A ne\u017e jsme to roz\u0159e\u0161ili, j\u00eddlo vystydlo. Tak jsme se shodli na tom, \u017ee po\u010dk\u00e1me, a\u017e si \u0159ekne s\u00e1m – nikdo si toti\u017e netroufal chodit mu na o\u010di po takov\u00fdch z\u00e1chvatech samot\u00e1\u0159stv\u00ed, kdy\u017e trvaly del\u0161\u00ed dobu.<\/p>\n\n\n\n
„A ten lajd\u00e1k je je\u0161t\u011b na poli? Co je to zas za ro\u0161\u0165\u00e1rnu? Kde se ulejv\u00e1?“ ptal se Josef, kdy\u017e Heathcliffa nikde kolem nevid\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 pro n\u011bho dojdu,“ \u0159ekla jsem. „Bude nejsp\u00ed\u0161 ve stodole.“<\/p>\n\n\n\n
Vy\u0161la jsem ven, volala, ale odnikud se mi neoz\u00fdval. Tak jsem se vr\u00e1tila do kuchyn\u011b a po\u0161eptala Kate\u0159in\u011b, \u017ee on bohu\u017eel vyslechl hodn\u011b z toho, co mi tu pov\u00eddala, a \u017ee jsem ho zahl\u00e9dla odch\u00e1zet zrovna v tu chv\u00edli, kdy\u017e si st\u011b\u017eovala, co z n\u011bho jej\u00ed bratr ud\u011blal. Vymr\u0161tila se leknut\u00edm, hodila Haretona na lavici a b\u011b\u017eela hledat sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele sama. Nem\u011bla ani \u010das si uv\u011bdomit, pro\u010d j\u00ed to tak vyd\u011bsilo a jak se mohla jej\u00ed zpov\u011b\u010f Heathcliffa dotknout. <\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se dlouho nevracela, Josef byl pro to, abychom s j\u00eddlem ne\u010dekali. \u017de pr\u00fd je prokoukl – cht\u011bj\u00ed se vyhnout modlitb\u011b, t\u011bm dv\u011bma je pr\u00fd v\u017edycky moc dlouh\u00e1. A \u017ee nen\u00ed divu, kdy\u017e takov\u00e1 „banda h\u0159\u00ed\u0161n\u00e1 nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00f3resy“. A tak p\u0159idal tentokr\u00e1t pro jejich blaho je\u0161t\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed modlitbu p\u0159ed obvyklou prosbou za po\u017eehn\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 trvala zpravidla \u010dtvrt hodiny, a po j\u00eddle cht\u011bl obdobn\u011b prot\u00e1hnout i d\u00edk\u016fvzd\u00e1n\u00ed, ale vpadla mu do toho sle\u010dna s ud\u00fdchan\u00fdm rozkazem, aby honem b\u011b\u017eel cestou dol\u016f, a a\u017e vyp\u00e1tr\u00e1, kam se Heathcliff zatoulal, aby ho ihned p\u0159ivedl zp\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
„Pot\u0159ebuji s n\u00edm nutn\u011b mluvit, je\u0161t\u011b te\u010f ve\u010der, rozum\u00edte?“ pov\u00eddala. „Branka je otev\u0159en\u00e1 a on b\u016fhv\u00edkde. Byla jsem naho\u0159e u ov\u010dince a k\u0159i\u010dela jsem jak jsem mohla na v\u0161echny strany, ale odnikud se mi neoz\u00fdval.“<\/p>\n\n\n\n
Josef za\u010dal protestovat, ale s n\u00ed nebyly \u017eerty. Kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee s odmluvami nepochod\u00ed, narazil si s mrzut\u00fdm huhl\u00e1n\u00edm na hlavu klobouk a \u0161el. Kate\u0159ina zat\u00edm p\u0159ech\u00e1zela po kuchyni a mluvila roz\u010dilen\u011b:<\/p>\n\n\n\n
„Kde m\u016f\u017ee b\u00fdt – kde jenom m\u016f\u017ee b\u00fdt! Co jsem to v\u0161echno \u0159\u00edkala, Nelly? J\u00e1 si te\u010f na nic nevzpom\u00edn\u00e1m. Nebo se ho dotklo, \u017ee jsem ho odpoledne tak mrzut\u011b odbyla? No tak, pov\u011bzte mi, co zl\u00e9ho jsem \u0159ekla. \u010c\u00edm jsem mu ubl\u00ed\u017eila? Jen a\u0165 p\u0159ijde! Jen a\u0165 prob\u016fh p\u0159ijde!`<\/p>\n\n\n\n
„No, no, to je n\u011bjak\u00e9ho r\u00e1musu pro nic za nic,“ ok\u0159ikla jsem j\u00ed, ale nahn\u00e1no jsem m\u011bla sama dost. „Stoj\u00ed to v\u016fbec za \u0159e\u010d? Copak je zapot\u0159eb\u00ed d\u011blat hned poplach, kdy\u017e Heathcliff vyjde p\u0159i m\u011bs\u00ed\u010dku na v\u0159esovi\u0161t\u011b? A co jestli je zalezl\u00fd n\u011bkde na sen\u00edku a nechce s n\u00e1mi nic m\u00edt? U\u017e to tak bude. No po\u010dkejte – v\u0161ak j\u00e1 ho tam vysl\u00edd\u00edm!`<\/p>\n\n\n\n
\u0160la jsem znovu v\u0161echno prohledat, ale skon\u010dilo to zklam\u00e1n\u00edm, a Josef se taky vr\u00e1til s nepo\u0159\u00edzenou.<\/p>\n\n\n\n
„Ten kluk vyv\u00e1d\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l, t\u00edm h\u016f\u0159,“ spustil u\u017e ve dve\u0159\u00edch. „Branku nechal doko\u0159\u00e1n, sle\u010dnin pon\u00edk vyb\u011bhl, rozdupal obil\u00ed a pak utek a\u017e na louku. Hospod\u00e1\u0159 mu to z\u00edtra spo\u010d\u00edt\u00e1, v\u0161ak u\u017e je na\u010dase! On m\u00e1 je\u0161t\u011b svatou trp\u011blivost s t\u00edm hn\u00edzdem nepravost\u00ed tady – svatou trp\u011blivost pov\u00edd\u00e1m. Jen\u017ee ona mu taky jednou dojde, a pak se t\u011b\u0161te – v\u0161ichni, jak tu jste! Dy\u0165 to vol\u00e1 do nebe. Vy byste ho sam\u00fdmi daremnostmi skoro p\u0159ipravili o rozum.“<\/p>\n\n\n\n
„Na\u0161el jste Heathcliffa, vy \u0165ulpasi?“ zak\u0159ikla ho Kate\u0159ina.<\/p>\n\n\n\n
„Hledal jste ho, jak jsem v\u00e1m na\u0159\u00eddila?“<\/p>\n\n\n\n
„Kon\u011b jsem m\u011bl rad\u0161i hledat,“ Josef na to, „to by bylo u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Jen\u017ee ono ne\u0161lo hledat nic, ani kon\u011b, ani \u010dlov\u011bka – dy\u0165 je tam tma jako v pytli! Leda p\u00edskat – ale copak Heathcliff p\u0159ib\u011bhne na moje zap\u00edsk\u00e1n\u00ed? V\u00e1m by se t\u0159eba sp\u00ed\u0161 ozval.“<\/p>\n\n\n\n
Na letn\u00ed dobu to byl neoby\u010dejn\u011b temn\u00fd ve\u010der – z mrak\u016f jen, jen zah\u0159m\u00edt. Navrhla jsem, a\u0165 rad\u0161i z\u016fstaneme v\u0161ichni sed\u011bt doma, na\u010d se za n\u00edm pachtit, kdy\u017e ho stejn\u011b za\u017eene pod st\u0159echu d\u00e9\u0161\u0165, a\u017e spust\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
Ale Kate\u0159ina si nedala sv\u016fj strach rozmluvit. P\u0159ech\u00e1zela sem tam od branky ke dve\u0159\u00edm, v takov\u00e9m nap\u011bt\u00ed, \u017ee nem\u011bla nikde st\u00e1n\u00ed. Nakonec zaujala trval\u00e9 stanovi\u0161t\u011b na z\u00eddce, na stran\u011b obr\u00e1cen\u00e9 k cest\u011b, a z\u016fstala tam p\u0159es v\u0161echny moje domluvy, a\u010dkoliv hrom u\u017e bur\u00e1cel a velk\u00e9 kapky de\u0161t\u011b za\u010daly dopadat kolem n\u00ed. Chv\u00edlemi volala, pak zas naslouchala, a\u017e se nakonec rozplakala. \u017d\u00e1dn\u00e9 d\u00edt\u011b, ani Hareton, si s n\u00ed nezadalo v brekotu, kdy\u017e j\u00ed to chytlo.<\/p>\n\n\n\n
Je\u0161t\u011b o p\u016flnoci jsme se neodv\u00e1\u017eili j\u00edt sp\u00e1t a bou\u0159e se nad V\u011btrnou h\u016frkou rozb\u011bsnila v pln\u00e9 s\u00edle. Vich\u0159ice z\u00e1vodila s hromem – a bu\u010f v\u00edtr, nebo blesk roz\u0161t\u00edply strom na rohu staven\u00ed, siln\u00e1 v\u011btev narazila na st\u0159echu a urazila kus kom\u00edna z v\u00fdchodn\u00ed strany. Do ohni\u0161t\u011b v kuchyni se z\u0159\u00edtila lavina z kamen\u00ed a saz\u00ed. My mysleli, \u017ee mezi n\u00e1s uhodilo – Josef padl na kolena a vz\u00fdval P\u00e1naboha, aby jako za \u010das\u016f patriarch\u016f Noema a Lota u\u0161et\u0159il nevinn\u00fdch a poml\u00e1til jen bezbo\u017en\u00edky. <\/p>\n\n\n\n
J\u00e1 m\u011bla taky takovou p\u0159edtuchu, \u017ee je to na n\u00e1s bo\u017e\u00ed soud. Podle m\u00e9ho zd\u00e1n\u00ed ten potrestan\u00fd Jon\u00e1\u0161 by mohl b\u00fdt pan Earnshaw, a tak jsem zacloumala klikou u jeho pokoje, abych zjistila, zdali je na\u017eivu. Dal se sly\u0161et hezky nahlas, a to takov\u00fdmi slovy, \u017ee n\u00e1\u0161 d\u011bda zahalekal z pln\u00fdch plic, a\u0165 si jen P\u00e1nb\u016fh nesplete ctnostn\u00e9 lidi jako on s h\u0159\u00ed\u0161n\u00edky jako hospod\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n
Ale h\u0159m\u011bn\u00ed polevilo v \u010dtvrthodince a nikomu se nic nestalo, jenom Katka promokla na k\u016f\u017ei, proto\u017ee tvrdo\u0161\u00edjn\u011b odm\u00edtala schovat se a st\u00e1la v tom nejv\u011bt\u0161\u00edm lij\u00e1ku bez klobouku a bez \u0161\u00e1lu, a\u017e j\u00ed z vlas\u016f a \u0161at\u016f cr\u010delo. Kone\u010dn\u011b za\u0161la dovnit\u0159 a cel\u00e1 prom\u00e1\u010den\u00e1 si lehla na lavici, obr\u00e1tila se tv\u00e1\u0159\u00ed k op\u011bradlu a zakryla si obli\u010dej dlan\u011bmi.<\/p>\n\n\n\n
Copak je to, sle\u010dno?“ \u0159ekla jsem a poklepala j\u00ed na rameno, „vy si chcete uhnat smrt? V\u00edte, kolik je hodin? P\u016fl jedn\u00e9. Tak jen honem do postele! Dnes u\u017e se toho bl\u00e1zniv\u00e9ho kluka nedo\u010dk\u00e1te. Zab\u011bhl nejsp\u00ed\u0161 do Gimmertonu a te\u010f tam z\u016fstane p\u0159es noc. Jist\u011b m\u00e1 za to, \u017ee takhle pozd\u011b nebude u n\u00e1s u\u017e nikdo vzh\u016fru – leda pan Hindley – a to si ur\u010dit\u011b rozmysl\u00ed, aby si dal otv\u00edrat d\u016fm od hospod\u00e1\u0159e.“<\/p>\n\n\n\n
„Co v\u00e1s vede, ten nedo\u0161el do Gimmertonu,„ prorokoval Josef. „U\u017e to jin\u00e1\u010d nen\u00ed, ne\u017e \u017ee zapadl v mo\u010d\u00e1le do d\u00edry a je po n\u011bm. Tohle dopu\u0161t\u011bn\u00ed nep\u0159i\u0161lo jen tak zb\u016fhdarma. J\u00e1 na va\u0161em m\u00edst\u011b, sle\u010dinko, bych si te\u010f dal moc a moc pozor, t\u0159eba jste vy na \u0159ad\u011b. Chv\u00e1la bohu, v\u0161echno zl\u00e9 je pro n\u011bco dobr\u00e9, jen kdy\u017e je \u010dlov\u011bk vyvolen\u00fd jako ber\u00e1nek po pravici, a ne jako kozel po levici – p\u0159e\u010dt\u011bte si o tom v P\u00edsm\u011b Svat\u00e9m!\u201c<\/p>\n\n\n\n
A za\u010dal od\u0159\u00edk\u00e1vat r\u016fzn\u00e9 texty s ud\u00e1n\u00edm kapitoly a ver\u0161e, abychom je l\u00e9pe na\u0161li.<\/p>\n\n\n\n
Bylo marn\u00e9 prosit tu sv\u00e9hlavou holku, aby vstala a p\u0159evl\u00e9kla si mokr\u00e9 \u0161atstvo. Tak jsem j\u00ed tam nechala drkotat zuby a Josefa k\u00e1zat a \u0161la jsem ulo\u017eit mal\u00e9ho Haretona a sama si lehnout. Klu\u010d\u00edk u\u017e d\u00e1vno tvrd\u011b spal jako buk. V\u0161echno kolem klidn\u011b odpo\u010d\u00edvalo. Je\u0161t\u011b jsem chvilku sly\u0161ela Josefa p\u0159ed\u010d\u00edtat z bible, pak jsem zaslechla, jak se pomalu \u0161our\u00e1 do sv\u00e9 kom\u016frky po \u017eeb\u0159\u00edku, a u\u017e jsem nev\u011bd\u011bla o ni\u010dem.<\/p>\n\n\n\n
R\u00e1no jsem p\u0159i\u0161la do kuchyn\u011b o n\u011bco pozd\u011bji ne\u017e jindy a p\u0159i paprsc\u00edch sv\u011btla, kter\u00e9 dopadalo \u0161kv\u00edrami v okenic\u00edch, jsem vid\u011bla, \u017ee sle\u010dna Kate\u0159ina sed\u00ed dosud u krbu.<\/p>\n\n\n\n
Sv\u011btlo sem \u0161lo otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi z jizby, kde byly okenice zav\u0159en\u00e9. Hindley se u\u017e vyno\u0159il ze sv\u00e9 samoty a st\u00e1l te\u010f u ohni\u0161t\u011b. Obli\u010dej m\u011bl ztrhan\u00fd a nevyspal\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
„Co ti je, Katko?“ ptal se, kdy\u017e jsem vch\u00e1zela. „Ty vypad\u00e1\u0161! \u201ejako utopen\u00e9 kot\u011b. Cos to d\u011blala, d\u011bv\u010de, \u017ee jsi tak bled\u00e1 a cel\u00e1 mokr\u00e1?“<\/p>\n\n\n\n
„Zmokla jsem,“ odpov\u011bd\u011bla na p\u016fl \u00fast, „a je mi zima, nic v\u00edc.“<\/p>\n\n\n\n
„Neposlucha je to,“ \u017ealovala jsem, kdy\u017e jsem vid\u011bla, \u017ee hospod\u00e1\u0159 u\u017e skoro vyst\u0159\u00edzliv\u011bl. „V\u010dera v tom lij\u00e1ku promokla na k\u016f\u017ei a pak tu sed\u011bla takhle a\u017e do r\u00e1na. Co jsem se do n\u00ed namluvila – v\u0161echno marn\u00e9! Nehnula se z m\u00edsta.<\/p>\n\n\n\n
Pan Earnshaw na n\u00e1s z\u016fstal koukat. „A\u017e do r\u00e1na? A pro\u010d si ne\u0161la lehnout? Copak se boj\u00ed bou\u0159ky? V\u017edy\u0165 u\u017e je d\u00e1vno po n\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
Necht\u011blo se n\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 prozrazovat, \u017ee tu Heathcliff nen\u00ed, dokud to nevyjde samo najevo. \u0158ekla jsem tedy, \u017ee nev\u00edm, co j\u00ed to napadlo, a ona ne\u0159\u00edkala nic. R\u00e1no bylo sv\u011b\u017e\u00ed, chladn\u00e9, a tak jsem otev\u0159ela okno doko\u0159\u00e1n.<\/p>\n\n\n\n
Kuchy\u0148 se hned naplnila v\u016fn\u00ed kv\u011btin ze zahrady, ale Kate\u0159ina m\u011b zlostn\u011b ok\u0159ikla: \u201eZav\u0159ete to okno, Nelly! J\u00e1 um\u00edr\u00e1m hlady.“ Zuby j\u00ed cvakaly a choulila se je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k dohas\u00ednaj\u00edc\u00edmu ohni.<\/p>\n\n\n\n
„To bude nemoc,“ prohl\u00e1sil Hindley, kdy\u017e j\u00ed s\u00e1hl na z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Proto se j\u00ed asi necht\u011blo j\u00edt sp\u00e1t. To n\u00e1m byl \u010dert dlu\u017een! J\u00e1 u\u017e \u017e\u00e1dnou nemoc v dom\u011b nechci! Pro\u010d jsi pros\u00edm t\u011b, b\u011bhala v de\u0161ti?“<\/p>\n\n\n\n
„Za klukama, jako oby\u010dejn\u011b,“ zaskuhral Josef. Vyu\u017eil toho, \u017ee n\u00e1m nebylo do \u0159e\u010di, aby pana Earnshawa pop\u00edchl sv\u00fdm jedovat\u00fdm jazykem. „J\u00e1 na va\u0161em m\u00edst\u011b, hospod\u00e1\u0159i, j\u00e1 bych jim v\u0161em p\u0159ibouchl dve\u0159e p\u0159ed nosem, panstvo nepanstvo ! Jak vyt\u00e1hnete paty, u\u017e se sem pl\u00ed\u017e\u00ed Linton jako kocour. A sle\u010dna Nelly – taky p\u011bkn\u00e1 ochechule ! – ta hl\u00edd\u00e1 v kuchyni, a\u017e p\u016fjdete dom\u016f – vy do dve\u0159\u00ed, a Linton ze dve\u0159\u00ed. A pak si jde zas milostsle\u010dna na frej. Co tomu \u0159\u00edk\u00e1te, \u017ee se v\u00e1m sest\u0159i\u010dka toul\u00e1 po p\u016flnoci v pol\u00edch s t\u00edm parchantem mizern\u00fdm cik\u00e1nsk\u00fdm heathcliffsk\u00fdm? Vy jste si myslely, \u017ee na d\u00e1lku nevid\u00edm, \u017ee jo? I kdepak, to se n\u00e1ramn\u011b pletete! J\u00e1 ho vid\u011bl, Lintona, jak sem zapad a pak rychle vypad, a taky v\u00e1s jsem vid\u011bl“ (to platilo mn\u011b), „vy couro jedna kupl\u00ed\u0159sk\u00e1, jak jste to hnala dovnit\u0159 jako spla\u0161en\u00e1, jen zacvakaly podkovy p\u00e1nova kon\u011b na cest\u011b.“<\/p>\n\n\n\n
„Tak dost, d\u011bdku sl\u00eddiv\u00e1!\u201c ok\u0159ikla ho Kate\u0159ina. „Na mne s takovou necho\u010fte! To byla \u010dir\u00e1 n\u00e1hoda, Hindleyi, \u017ee se tu Edgar v\u010dera stavil. A pry\u010d jsem ho poslala j\u00e1. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee by ses mu nerad ukazoval, kdy\u017e jsi byl v takov\u00e9m stavu.“<\/p>\n\n\n\n
„Hm – j\u00e1 v\u00edm, \u017ee mi l\u017ee\u0161, Katko,“ promluvil Hindley, „a je\u0161t\u011b k tomu hloup\u011b. Ale o Lintona te\u010f nejde – byla jsi v noci s Heathcliffem? Mluv! Mluv pravdu! Neboj se, \u017ee mu t\u00edm u\u0161kod\u00ed\u0161. Ne \u017ee bych ho p\u0159estal nen\u00e1vid\u011bt, ale n\u011bco dobr\u00e9ho pro mne ud\u011blal, a tak u\u017e mi sv\u011bdom\u00ed ned\u00e1, abych mu zl\u00e1mal vaz. Rad\u011bji ho po\u0161lu z domu, hned te\u010f, abych se n\u00e1hodou nezapomn\u011bl. Pak se ale m\u011bjte v\u0161ichni na pozoru, to v\u00e1m pov\u00edd\u00e1m, kdy\u017e tu nebudu m\u00edt Heathcliffa, vynahrad\u00edm si to na v\u00e1s.“<\/p>\n\n\n\n
„V\u017edy\u0165 jsem Heathcliffa ve\u010der ani nevid\u011bla,“ roze\u0161tkala se Kate\u0159ina. „A jestli ho vy\u017eene\u0161 z domu, odejdu s n\u00edm. Ale k tomu mo\u017en\u00e1 ani nedojde – mo\u017en\u00e1 \u017ee u\u017e je pry\u010d.“<\/p>\n\n\n\n
Srdcelomn\u00fd pl\u00e1\u010d j\u00ed tak p\u0159emohl, \u017ee j\u00ed d\u00e1l nebylo nic rozum\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
Hindley ztropil d\u011bsnou bou\u0159i, po\u010dastoval j\u00ed spoustou opovr\u017eliv\u00fdch nad\u00e1vek a pak j\u00ed pohrozil, a\u0165 se okam\u017eit\u011b klid\u00ed do sv\u00e9ho pokoje, nebo \u017ee bude m\u00edt pro\u010d bre\u010det!<\/p>\n\n\n\n
P\u0159im\u011bla jsem j\u00ed, aby poslechla. Jak ale vyv\u00e1d\u011bla, kdy\u017e jsme tam p\u0159i\u0161ly, na to hned tak nezapomenu. Dostala jsem strach, \u017ee se snad zbl\u00e1znila – prosila jsem Josefa, aby b\u011b\u017eel pro doktora. No, a pak se potvrdilo, \u017ee opravdu fantaz\u00edruje. Jen se na n\u00ed pan Kenneth pod\u00edval, hned prohl\u00e1sil, \u017ee je to s n\u00ed v\u00e1\u017en\u00e9, \u017ee m\u00e1 zimnici. Pustil j\u00ed \u017eilou a mn\u011b \u0159ekl, \u017ee se j\u00ed nesm\u00ed d\u00e1vat nic ne\u017e syrov\u00e1tka a odvar z ovesn\u00fdch vlo\u010dek a \u017ee j\u00ed m\u00e1m hl\u00eddat, aby nesko\u010dila ze schod\u016f nebo z okna. Pak zas \u0161el, proto\u017ee m\u011bl co d\u011blat, aby obe\u0161el sv\u00e9 nemocn\u00e9 – v t\u00e9hle farnosti je to od domku k domku dobr\u00e9 t\u0159i m\u00edle.<\/p>\n\n\n\n
Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee jsem byla zvl\u00e1\u0161\u0165 n\u011b\u017en\u00e1 o\u0161et\u0159ovatelka, a Josef s hospod\u00e1\u0159em taky moc okolk\u016f nenad\u011blali, a s na\u0161\u00ed pacientkou bylo t\u011b\u017ek\u00e9 po\u0159\u00edzen\u00ed, v ni\u010dem si necht\u011bla d\u00e1ti \u0159\u00edct, ale nakonec z toho p\u0159ece jen vyv\u00e1zla. Star\u00e1 pan\u00ed Lintonov\u00e1 k n\u00e1m ov\u0161em p\u0159ijela n\u011bkolikr\u00e1t, hned se ujala velen\u00ed – s ka\u017ed\u00fdm se h\u00e1dala a proh\u00e1n\u011bla n\u00e1s. A kdy\u017e Kate\u0159ina byla z nejhor\u0161\u00edho venku, odvezla si j\u00ed do Drozdova. Za to jsme j\u00ed byli moc vd\u011b\u010dni a v\u0161ichni jsme si oddechli. Chud\u00e1k star\u00e1 pan\u00ed ! – brzy m\u011bla pro\u010d t\u00e9hle laskavosti litovat. Se star\u00fdm p\u00e1nem se oba od Kate\u0159iny nakazili a zem\u0159eli n\u011bkolik dn\u00ed po sob\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Tak se na\u0161e milostsle\u010dna zase vr\u00e1tila a byla od t\u00e9 doby je\u0161t\u011b nezkrotn\u011bj\u0161\u00ed, \u00fato\u010dn\u011bj\u0161\u00ed a p\u00e1novit\u011bj\u0161\u00ed. O Heathcliffovi jsme od toho bou\u0159liv\u00e9ho ve\u010dera nesly\u0161eli. Jednou, v ne\u0161\u0165astn\u00e9m okam\u017eiku, kdy\u017e m\u011b obzvl\u00e1\u0161\u0165 dop\u00e1lila, jsem j\u00ed neproz\u0159eteln\u011b vy\u010detla, \u017ee Heathcliffovo zmizen\u00ed m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed sama – ona tak\u00e9 dob\u0159e v\u011bd\u011bla, kdo to zavinil. Od t\u00e9 doby na mne n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f nepromluvila, krom\u011b b\u011b\u017en\u00fdch rozkaz\u016f. Josefa stihla podobn\u00e1 kletba – vyklopil j\u00ed beze v\u0161eho, co si o n\u00ed mysl\u00ed, a za\u010dal j\u00ed \u010d\u00edst levity jako mal\u00e9 holce. <\/p>\n\n\n\n
Ona se ale pokl\u00e1dala za dosp\u011blou a za na\u0161i velitelku, nehled\u00edc k tomu, \u017ee po tak v\u00e1\u017en\u00e9 nemoci \u010dekala ode v\u0161ech sam\u00e9 ohledy. Doktor n\u00e1s toti\u017e varoval, abychom j\u00ed rad\u011bji neodporovali a hled\u011bli j\u00ed ve v\u0161em vyhov\u011bt, a tak se d\u00edvala na ka\u017ed\u00e9ho, kdo si necht\u011bl d\u00e1t v\u0161echno l\u00edbit a odmlouval, jako na vraha. Panu Earnshawovi a jeho kump\u00e1n\u016fm se vyh\u00fdbala. <\/p>\n\n\n\n
Jen\u017ee bratr, zastra\u0161en\u00fd Kennethov\u00fdmi v\u00fdstrahami a jej\u00edmi vztekl\u00fdmi v\u00fdbuchy, kter\u00e9 \u010dasto hrozily skute\u010dn\u00fdm z\u00e1chvatem, povoloval j\u00ed te\u010f ve v\u0161em, co si zamanula, jen aby nedr\u00e1\u017edil jej\u00ed prchlivost. Hov\u011bl a\u017e moc shov\u00edvav\u011b jej\u00edm rozmar\u016fm, ne z bratrsk\u00e9 l\u00e1sky – p\u00fdcha v tom byla! Jemu na tom nesm\u00edrn\u011b z\u00e1le\u017eelo, aby se jeho rodina povznesla s\u0148atkem s potomkem Linton\u016f, a proto nechal sest\u0159e \u00faplnou volnost, aby si z n\u00e1s nad\u011blala otroky – jen kdy\u017e on m\u011bl od n\u00ed svat\u00fd pokoj! Edgar Linton nebyl prvn\u00ed ani posledn\u00ed ob\u011b\u0165 zaslepen\u00e9 l\u00e1sky – pova\u017eoval se za nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka pod sluncem toho dne, co j\u00ed vedl do gimmertonsk\u00e9ho kostel\u00edku, t\u0159i roky potom, co jeho otec zem\u0159el.<\/p>\n\n\n\n
J\u00e1 jsem pak tak\u00e9 ode\u0161la z V\u011btrn\u00e9 h\u016frky – proti sv\u00e9 v\u016fli, ale nedali jinak – musela jsem do Drozdova s n\u00ed. Haretonovi \u0161lo u\u017e na p\u00e1t\u00fd rok a zrovna jsem ho za\u010dala u\u010dit prvn\u00ed p\u00edsmenka. Bylo to smutn\u00e9 lou\u010den\u00ed, ale slzy pan\u00ed Kate\u0159iny zmohly v\u00edc ne\u017e na\u0161e. Kdy\u017e jsem prohl\u00e1sila, \u017ee z\u016fstanu, a kdy\u017e poznala, \u017ee se mnou nic nesvede, spustila n\u00e1\u0159ek p\u0159ed man\u017eelem a p\u0159ed bratrem. Man\u017eel mi nab\u00eddl velkolep\u00fd plat; ten druh\u00fd mi poru\u010dil, abych se klidila, \u017ee tam \u017e\u00e1dnou \u017eenskou nechce m\u00edt, kdy\u017e je d\u016fm te\u010f bez pan\u00ed. Haretona \u017ee si beztak vezme do par\u00e1dy kaplan. Co jin\u00e9ho mi zb\u00fdvalo ne\u017e poslechnout? Jen jsem panu Hindleymu \u0159ekla, \u017ee chce asi urychlit svou zk\u00e1zu, kdy\u017e vyh\u00e1n\u00ed posledn\u00edho slu\u0161n\u00e9ho \u010dlov\u011bka z domu. Zl\u00edbala jsem Haretona a dala sbohem. Od t\u00e9 doby jsme se nevid\u011bli. T\u011b\u017eko si zvyk\u00e1m na to pomy\u0161len\u00ed, \u017ee dnes ani nev\u00ed, kdo je Ellena Deanov\u00e1, a \u017ee byly doby, kdy j\u00ed znamenal cel\u00fd sv\u011bt a ona jemu.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i t\u011bchto slovech zavadila m\u00e1 hospodyn\u011b pohledem o hodiny nad krbem a u\u017easla, \u017ee minutov\u00e1 ru\u010di\u010dka ukazuje p\u016fl druh\u00e9. Nedala se u\u017e zdr\u017eet ani o vte\u0159inu d\u00e9le. Ani j\u00e1, po pravd\u011b \u0159e\u010deno, jsem nebyl proti tomu, aby se pokra\u010dov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhu odlo\u017eilo na jindy. \u0160la se oddat odpo\u010dinku a j\u00e1 jsem skoro dv\u011b hodiny je\u0161t\u011b rozj\u00edmal. Te\u010f v\u0161ak mus\u00edm sebrat ve\u0161kerou odvahu, abych se zvedl a n\u00e1sledoval jej\u00edho p\u0159\u00edkladu. Hlavu i \u00fady m\u00e1m bolestn\u011b mal\u00e1tn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n\n\n\n
Meisterkoch Knihy<\/a><\/p>\n\n\n\n –<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" autor: Emily Bront\u00eb 9. KAPITOLA Ve\u0161el s takov\u00fdm klen\u00edm a hul\u00e1k\u00e1n\u00edm, \u017ee to byla hr\u016fza, poslouchat. P\u0159istihl m\u011b pr\u00e1v\u011b, kdy\u017e jsem cpala jeho synka do […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":48455,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-48666","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/48666","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=48666"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/48666\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/48455"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=48666"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=48666"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=48666"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}