autor: Emily Bront\u00eb<\/p>\n\n\n\n
10. KAPITOLA<\/p>\n\n\n\n
B\u00e1je\u010dn\u00fd \u00favod do poustevnick\u00e9ho \u017eivota. \u010cty\u0159i t\u00fddny utrpen\u00ed, p\u0159evracen\u00ed v posteli, ston\u00e1n\u00ed. A ty truchliv\u00e9 vich\u0159ice, ta chmurn\u00e1 severn\u00ed oblaka, ty nesj\u00edzdn\u00e9 cesty, ti neochotn\u00ed venkov\u0161t\u00ed l\u00e9ka\u0159i! A b\u011bda, takov\u00e1 nouze o pohled na n\u011bjakou lidskou tv\u00e1\u0159 \u2013 a co hor\u0161\u00edho, ten zdrcuj\u00edc\u00ed Kenneth\u016fv n\u00e1znak, abych se net\u011b\u0161il, \u017ee bych mohl p\u0159ed jarem vst\u00e1t a chodit.<\/p>\n\n\n\n
Pan Heathcliff m\u011b p\u0159ed ned\u00e1vnem laskav\u011b nav\u0161t\u00edvil. Je to asi t\u00fdden, co mi poslal p\u00e1r tet\u0159\u00edvk\u016f \u2013 jsou pr\u00fd letos posledn\u00ed. Mizera jeden, nen\u00ed tak docela bez viny na m\u00e9m ochurav\u011bn\u00ed, div \u017ee jsem mu to nevy\u010detl. Jen\u017ee jak bych se mohl pustit do \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mi prok\u00e1zal to dobrodin\u00ed, \u017ee si na hodinku sedl ke mn\u011b u postele a vybral si za p\u0159edm\u011bt hovoru n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e pr\u00e1\u0161ky a pilulky a n\u00e1plasti a pijavice?<\/p>\n\n\n\n
Te\u010f zas je mi na chv\u00edli snesiteln\u011b. Na \u010dten\u00ed jsem je\u0161t\u011b dost slab\u00fd, ale tou\u017eil bych po n\u011bjak\u00e9m zaj\u00edmav\u00e9m vyra\u017een\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Co\u017e si zavolat pan\u00ed Deanovou, aby mi dopov\u00eddala sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh? M\u00e1m docela v pam\u011bti hlavn\u00ed ud\u00e1losti, a\u017e kam dosp\u011bla. Ano, vzpom\u00edn\u00e1m, \u017ee jej\u00ed hrdina utekl a t\u0159i l\u00e9ta se o n\u011bm nev\u011bd\u011blo \u2013 hrdinka se vdala za jin\u00e9ho. Zazvon\u00edm \u2013 pan\u00ed bude m\u00edt radost, \u017ee m\u011b najde v tak p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9 spole\u010densk\u00e9 n\u00e1lad\u011b. Pan\u00ed Deanov\u00e1 p\u0159i\u0161la.<\/p>\n\n\n\n
„Je\u0161t\u011b nen\u00ed \u010das na u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed – a\u017e za dvacet minut,“ prohl\u00e1sila.<\/p>\n\n\n\n
„To nic,“ odpov\u011bd\u011bl jsem. „Cht\u011bl bych rad\u0161i…“<\/p>\n\n\n\n
„Pr\u00e1\u0161ky? Ty u\u017e se br\u00e1t nebudou, pov\u00eddal doktor!“<\/p>\n\n\n\n
„V\u00fdborn\u011b! A pus\u0165te m\u011b ke slovu! P\u011bkn\u011b se tu posa\u010fte! Nerovnejte mi tady to proces\u00ed odporn\u00fdch lahvi\u010dek. Vyt\u00e1hn\u011bte si pleten\u00ed z kapsy \u2013 tak je to dob\u0159e \u2013 a te\u010f mi dopov\u00eddejte v\u0161ecko o panu Heathcliffovi. Od toho bodu, kde jste posledn\u011b p\u0159estala, a\u017e do dne\u0161ka! Tak co, vystudoval v Evrop\u011b a vr\u00e1til se jako p\u00e1n? Nebo dostal kolejn\u00ed stipendium n\u011bkde v Anglii, nebo utekl do Ameriky a proslavil se vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00edm sv\u00e9 nov\u00e9 vlasti? Anebo se vzmohl rychleji jako loupe\u017en\u00edk doma?“<\/p>\n\n\n\n
„Mo\u017en\u00e1, pane Lockwoode, \u017ee d\u011blal od v\u0161eho trochu, ale tvrdit bych to nemohla. U\u017e prve jsem v\u00e1m \u0159ekla, \u017ee nev\u00edm, jak p\u0159i\u0161el k pen\u011bz\u016fm. A taky nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, jak\u00fdm zp\u016fsobem se zbavil t\u00e9 divo\u0161sk\u00e9 nev\u011bdomosti, v kter\u00e9 byl vychov\u00e1n. Ale kdy\u017e dovol\u00edte, vypr\u00e1v\u011bla bych d\u00e1l podle sv\u00e9ho. Jestli v\u00e1s to ov\u0161em bav\u00ed a neunavuje. Je v\u00e1m u\u017e l\u00edp?“<\/p>\n\n\n\n
„Mnohem.“<\/p>\n\n\n\n
„To r\u00e1da sly\u0161\u00edm. P\u0159est\u011bhovala jsem pan\u00ed Kate\u0159inu i sebe do Drozdova a byla jsem p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapena, kdy\u017e se tam chovala mnohem l\u00edp, ne\u017e jsem se odva\u017eovala \u010dekat. Pana Lintona m\u011bla na pohled a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 r\u00e1da, i na jeho sestru se jen rozpl\u00fdvala. Ov\u0161em oba si j\u00ed n\u00e1ramn\u011b p\u0159edch\u00e1zeli. Ne \u017ee by se trn sh\u00fdbl k \u00faponk\u016fm, ale \u00faponky se p\u0159ivinuly k trnu. \u017d\u00e1dn\u00e9 vz\u00e1jemn\u00e9 \u00fastupky nebyly. Ona st\u00e1la nehnut\u011b a ti druz\u00ed povolili. A jak by mohla projevovat zlobu a prchlivost, kdy\u017e se nesetk\u00e1vala s odporem ani lhostejnost\u00ed? V\u0161imla jsem si, \u017ee se pan Edgar z hloubi du\u0161e boj\u00ed j\u00ed roz\u010dilit.<\/p>\n\n\n\n
Neukazoval to sice p\u0159ed n\u00ed, ale jak jsem si dovolila j\u00ed trochu ost\u0159eji odseknout nebo jak se n\u011bkdo ze slu\u017eebnictva zamra\u010dil p\u0159i jej\u00edm p\u00e1novit\u00e9m rozkazu, hned bylo na p\u00e1novi vid\u011bt znepokojen\u00ed \u2013 p\u0159\u00edsn\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed, a to p\u0159ec kv\u016fli sob\u011b nikdy ned\u011blal. Mnohokr\u00e1t m\u011b k\u00e1ral za mou hubatost.<\/p>\n\n\n\n
Ani bodnut\u00ed no\u017eem by ho pr\u00fd tak nebolelo jako vid\u011bt, \u017ee se pan\u00ed hn\u011bv\u00e1. Abych hodn\u00e9ho p\u00e1na netr\u00e1pila, p\u0159em\u00e1hala jsem ned\u016ftklivost. A tak asi p\u016fl roku se v\u00fdbu\u0161n\u00e9 l\u00e1tky chovaly ne\u0161kodn\u011b jako p\u00edsek \u2013 nem\u011bly pobl\u00ed\u017e plamen, aby je p\u0159ivedl k v\u00fdbuchu. Kate\u0159ina m\u00edvala \u010dasem chv\u00edle zasmu\u0161ilosti a nemluvnosti, ale man\u017eel se k nim stav\u011bl \u0161etrn\u011b a s tich\u00fdm soucitem. Vykl\u00e1dal si je zesl\u00e1bl\u00fdm t\u011blesn\u00fdm stavem po nebezpe\u010dn\u00e9 nemoci, proto\u017ee d\u0159\u00edv ji takov\u00e9 z\u00e1chvaty skl\u00ed\u010denosti netr\u00e1pily. Jen u n\u00ed vysvitlo slun\u00ed\u010dko, a rozz\u00e1\u0159il se vd\u011b\u010dn\u011b i on. D\u011blali na mne dojem, \u017ee na\u0161li tajemstv\u00ed trval\u00e9ho a rostouc\u00edho \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Ale to p\u0159e\u0161lo. Nakonec \u010dlov\u011bk se nem\u016f\u017ee v\u011b\u010dn\u011b p\u0159em\u00e1hat, hodn\u00ed a p\u0159ej\u00edc\u00ed lid\u00e9 jsou tak\u00e9 jen sobci, jen\u017ee uznalej\u0161\u00ed. A kdy\u017e okolnosti uk\u00e1zaly, \u017ee z\u00e1jem jednoho, nen\u00ed na prvn\u00edm m\u00edst\u011b v my\u0161lenk\u00e1ch druh\u00e9ho, p\u0159i\u0161el konec.<\/p>\n\n\n\n
Jednou se vrac\u00edm ze zahrady \u2013 byl takov\u00fd p\u011bkn\u00fd ve\u010der v z\u00e1\u0159\u00ed, s t\u011b\u017ek\u00fdm ko\u0161\u00edkem na\u010desan\u00fdch jablek. U\u017e byla tma, m\u011bs\u00edc se d\u00edval do dvora p\u0159es vysokou ze\u010f a v kout\u011b r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edstavk\u016f domu se m\u00edhaly nejasn\u00e9 st\u00edny. Postavila jsem si n\u00e1klad u kuchy\u0148sk\u00fdch dve\u0159\u00ed na sch\u016fdky a chvilku jsem odpo\u010d\u00edvala, abych pook\u0159\u00e1la v tom p\u0159\u00edjemn\u00e9m vlah\u00e9m vzduchu. Tak tam stoj\u00edm obr\u00e1cena z\u00e1dy ke vchodu, a d\u00edv\u00e1m se na m\u011bs\u00ed\u010dek, a tu najednou sly\u0161\u00edm za sebou hlas:<\/p>\n\n\n\n
„Jste to vy, Nelly?“<\/p>\n\n\n\n
Byl to hlubok\u00fd hlas, mn\u011b ciz\u00ed, ale kdy\u017e vyslovil moje jm\u00e9no, bylo v tom p\u0159ece jen cosi pov\u011bdom\u00e9ho. Pln\u00e1 strachu se ohl\u00e9dnu, kdo to mluv\u00ed. V\u017edy\u0165 dve\u0159e byly zav\u0159en\u00e9 a nikoho jsem u nich nevid\u011bla, kdy\u017e jsem p\u0159ich\u00e1zela ke sch\u016fdk\u016fm. Na verand\u011b se n\u011bco hnulo, popo\u0161la jsem bl\u00ed\u017e a uvid\u011bla tam vysok\u00e9ho mu\u017ee v tmav\u00fdch \u0161atech, s tmav\u00fdm obli\u010dejem i vlasy. Op\u00edral se o sloup dve\u0159\u00ed a sahal po z\u00e1vo\u0159e, jako by si s\u00e1m cht\u011bl otev\u0159\u00edt. <\/p>\n\n\n\n
Kdo by to byl? uva\u017euju. Pan Earnshaw? To ne, ten m\u00e1 docela jin\u00fd hlas.<\/p>\n\n\n\n
„U\u017e hodinu tu \u010dek\u00e1m,“ \u0159ekl ten \u010dlov\u011bk a j\u00e1 si ho nep\u0159estala prohl\u00ed\u017eet. „Celou tu dobu je tu ticho jako v hrob\u011b. Netroufal jsem si vej\u00edt. Vy jste na mne zapomn\u011bla? Pod\u00edvejte se p\u0159ece, v\u017edy\u0165 m\u011b zn\u00e1te!\u201c<\/p>\n\n\n\n
Postoupil k sv\u011btlu – l\u00edce m\u011bl sn\u011bd\u00e9 a zarostl\u00e9 \u010dern\u00fdm plnovousem, zamra\u010den\u00e9 \u010delo, o\u010di zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, hluboko vpadl\u00e9. Ty o\u010di jsem znala.<\/p>\n\n\n\n
„No ne!\u201c vyk\u0159ikla jsem a spr\u00e1skla ruce \u00fa\u017easem. Nev\u011bd\u011bla jsem, m\u00e1m-li ho pokl\u00e1dat za zjeven\u00ed z tohoto sv\u011bta.<\/p>\n\n\n\n
„No ne, vy jste se vr\u00e1til? Jste to v\u00e1\u017en\u011b vy? V\u00e1\u017en\u011b?“<\/p>\n\n\n\n
„Ano, j\u00e1! Heathcliff!“ odpov\u011bd\u011bl a vzhl\u00e9dl ode mne vzh\u016fru k okn\u016fm, kter\u00e1 t\u0159pytiv\u011b odr\u00e1\u017eela m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed pablesky, ale neukazovala \u017e\u00e1dn\u00e9 sv\u011btlo zevnit\u0159. „Je n\u011bkdo doma? A kde je ona? Nelly, vy nem\u00e1te radost? Nepla\u0161te se tak! Je tady? Mluvte! Mus\u00edm si promluvit s va\u0161\u00ed pan\u00ed, jenom p\u00e1r slov. Jd\u011bte, \u0159ekn\u011bte j\u00ed, \u017ee s n\u00ed chce mluvit n\u011bkdo z Gimmertonu !“<\/p>\n\n\n\n
„Jak to na n\u00ed bude p\u016fsobit?“ zvolala jsem. „Co si po\u010dne? V\u017edy\u0165 i j\u00e1 jsem z toho cel\u00e1 pry\u010d. Ona se zbl\u00e1zn\u00ed. Heathcliff zase u n\u00e1s! Ale tak zm\u011bn\u011bn\u00fd! Mn\u011b to nejde do hlavy. Byl jste na vojn\u011b?“<\/p>\n\n\n\n
„Jd\u011bte a vy\u0159i\u010fte, co jsem \u0159ekl!“ p\u0159eru\u0161il m\u011b netrp\u011bliv\u011b. „A\u0165 u\u017e m\u00e1m to peklo za sebou.“<\/p>\n\n\n\n
Nadzdvihl mi z\u00e1voru a j\u00e1 ve\u0161la. Ale kdy\u017e jsem st\u00e1la p\u0159ede dve\u0159mi sal\u00f3nku, kde sed\u011bl pan Linton s pan\u00ed, nemohla jsem se odhodlat, abych vstoupila. A\u017e kdy\u017e m\u011b napadla v\u00fdmluva, \u017ee se zept\u00e1m, neporou\u010dej\u00ed-li rozsv\u00edtit sv\u00ed\u010dky, teprve jsem otev\u0159ela dve\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
Sed\u011bli spolu v okenn\u00edm v\u00fdklenku. Okenice byly rozev\u0159eny pod\u00e9l postrann\u00edch zd\u00ed, a tak se jim otv\u00edral v\u00fdhled p\u0159es koruny zahradn\u00edch strom\u016f a rozlehl\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed park na gimmertonsk\u00e9 \u00fadol\u00ed, kde se dlouh\u00fd to\u010dit\u00fd pruh mlhy zvedal skoro a\u017e po h\u0159ebeny.<\/p>\n\n\n\n
Jist\u011b jste si v\u0161iml, \u017ee za kapl\u00ed se vl\u00e9v\u00e1 pram\u00e9nek ze slatin do potoka, a ten se klikat\u00ed celou d\u00e9lkou \u00fadol\u00ed. Nad st\u0159\u00edb\u0159itou p\u00e1rou vyvst\u00e1vala V\u011btrn\u00e1 h\u016frka, ale star\u00fd d\u016fm nebylo vid\u011bt. Sed\u00ed trochu n\u00ed\u017e na opa\u010dn\u00e9m svahu. Byl to \u00fa\u017easn\u011b poklidn\u00fd obraz, ten pokoj, ti lid\u00e9 v n\u011bm, ta krajina, na kterou se d\u00edvali. Necht\u011blo se mi vy\u0159izovat vzkaz a m\u00e1lem bych jej i zaml\u010dela, kdy\u017e jsem se popt\u00e1vala na to sv\u011btlo. Ale pak se mi to zd\u00e1lo trochu hloup\u00e9, vr\u00e1tila jsem se a zahu\u010dela: „Milostpan\u00ed, n\u011bkdo z Gimmertonu chce s v\u00e1mi mluvit.“<\/p>\n\n\n\n
„Co chce?“ t\u00e1zala se pan\u00ed Lintonov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 se ho neptala.“<\/p>\n\n\n\n
„No dob\u0159e, Nelly. Shr\u0148te z\u00e1clony a p\u0159ineste \u010daj! Hned se vr\u00e1t\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
Vy\u0161la z pokoje. Pan Edgar se lhostejn\u011b zeptal, kdo to je.<\/p>\n\n\n\n
„\u010clov\u011bk, kter\u00e9ho pan\u00ed jist\u011b ne\u010dekala,“ pov\u00edd\u00e1m. „Ten Heathcliff, jestli se na n\u011bho r\u00e1\u010d\u00edte pamatovat – b\u00fdval u pana Earnshawa.“<\/p>\n\n\n\n
„Co\u017ee, ten cik\u00e1n \u2013 ten chasn\u00edk?“ zvolal. „Pro\u010d jste to nehl\u00e1sila Kate\u0159in\u011b?“<\/p>\n\n\n\n
„Ti\u0161e, pane, nesm\u00edte mu tak sp\u00edlat,“ domlouvala jsem mu. „Pan\u00ed by to moc mrzelo, kdyby v\u00e1s tak sly\u0161ela. V\u017edy\u0165 j\u00ed to div srdce neutrhlo, kdy\u017e tenkr\u00e1t zmizel! Uvid\u00edte, \u017ee to pro n\u00ed bude sv\u00e1tek, a\u017e se s n\u00edm shled\u00e1.“<\/p>\n\n\n\n
Pan Linton \u0161el k oknu do dvora na druh\u00e9 stran\u011b pokoje. Otev\u0159el je a vyklonil se ven. Spat\u0159il asi oba dole, nebo\u0165 zavolal netrp\u011bliv\u011b: \u201eNest\u016fj tam, drahou\u0161ku! Pozvi toho p\u00e1na dovnit\u0159, jestli je to n\u011bkdo zn\u00e1m\u00fd!“<\/p>\n\n\n\n
Za chvili\u010dku jsem sly\u0161ela klapnout z\u00e1voru a Kate\u0159ina divoce vyb\u011bhla po schodech, cel\u00e1 ud\u00fdchan\u00e1. Byla p\u0159\u00edli\u0161 rozru\u0161en\u00e1, ne\u017e aby dala najevo radost, – sp\u00ed\u0161e se podle jej\u00edho vzhledu mohlo soudit na n\u011bjak\u00e9 stra\u0161n\u00e9 ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
„Ach, Edgare, Edgare,“ zvolala p\u0159er\u00fdvan\u011b a objala ho kolem krku. „Edgare, mil\u00e1\u010dku! Heathcliff se vr\u00e1til, je tady!“ Tiskla ho, div ho neuma\u010dkala.<\/p>\n\n\n\n
„No, no,“ ok\u0159ikl j\u00ed man\u017eel podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, „a proto m\u011b mus\u00ed\u0161 \u0161krtit? Nikdy jsem v n\u011bm nevid\u011bl n\u011bco tak vz\u00e1cn\u00e9ho. Nepla\u0161 se hned pro nic za nic!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi ho nikdy nem\u011bl r\u00e1d,“ odpov\u011bd\u011bla a ztlumila v\u00fdbuch sv\u00e9 prudk\u00e9 radosti. „Ale kv\u016fli mn\u011b se s n\u00edm shodne\u0161, douf\u00e1m. Sm\u00edm ho pozvat nahoru?“<\/p>\n\n\n\n
„Sem?“ podivil se. „Do sal\u00f3nu?“<\/p>\n\n\n\n
„Kam jinam?“<\/p>\n\n\n\n
Zatv\u00e1\u0159il se pohor\u0161en\u011b a podotkl, \u017ee Heathcliff by pat\u0159il sp\u00ed\u0161 do kuchyn\u011b. Pan\u00ed Lintonov\u00e1 na n\u011bho u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b pohl\u00e9dla, zpola v hn\u011bvu, zpola v posm\u011bchu nad jeho ned\u016ftklivost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
„Ne,“ usoudila po chv\u00edli, „j\u00e1 v kuchyni sed\u011bt nemohu. Elleno, prost\u0159ete tu dva stoly \u2013 jeden pro p\u00e1na a sle\u010dnu Isabelu, a\u0165 je panstvo zvl\u00e1\u0161\u0165, a druh\u00fd pro mne a Heathcliffa, proto\u017ee jsme z ni\u017e\u0161\u00edho rodu. Sta\u010d\u00ed ti to tak, drahou\u0161ku? Nebo ti m\u00e1m d\u00e1t zatopit jinde? Jestli ano, vydej zat\u00edm rozkaz! J\u00e1 b\u011b\u017e\u00edm pro hosta. To je tak \u00fa\u017easn\u00e1 radost, \u017ee se mi to snad jen zd\u00e1!\u201c<\/p>\n\n\n\n
Cht\u011bla zas odkvapit, ale Edgar j\u00ed zadr\u017eel.<\/p>\n\n\n\n
„Vy ho jd\u011bte pozvat d\u00e1l,“ \u0159ekl mi, „a ty, Kate\u0159ino, zkus projevovat svou radost v mez\u00edch slu\u0161nosti! Nemus\u00ed cel\u00e1 dom\u00e1cnost v\u011bd\u011bt, \u017ee v\u00edt\u00e1\u0161 zb\u011bhl\u00e9ho poh\u016fnka jako bratra.“<\/p>\n\n\n\n
Seb\u011bhla jsem dol\u016f a Heathcliff u\u017e st\u00e1l u hlavn\u00edho vchodu, zjevn\u011b se spol\u00e9hal, \u017ee bude pozv\u00e1n dovnit\u0159. \u0160el za mnou bez zbyte\u010dn\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed a j\u00e1 jsem ho uvedla k p\u00e1novi a pan\u00ed. Podle zard\u011bl\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed byli asi po vzru\u0161en\u00e9 debat\u011b. Ale jej\u00ed l\u00ed\u010dka zaho\u0159ela docela jin\u00fdm citem, kdy\u017e jej\u00ed p\u0159\u00edtel vstoupil do dve\u0159\u00ed. Rozb\u011bhla se k n\u011bmu, vzala ho za ruce a vedla ho k Lintonovi. Pak uchopila upjat\u00e9ho Lintona za ruku a vtiskla j\u00ed Heathcliffovi do dlan\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Mne p\u0159edev\u0161\u00edm udivila zm\u011bna, kter\u00e1 se s Heathcliffemu d\u00e1la. Mohla jsem si ho jaksepat\u0159\u00ed prohl\u00e9dnout ve sv\u011btle ohn\u011b a sv\u00ed\u010dek. Byl to te\u010f statn\u00fd, vysok\u00fd, urostl\u00fd mu\u017e. N\u00e1\u0161 p\u00e1n vedle n\u011bho vypadal jako \u00fatl\u00fd mlad\u00ed\u010dek.<\/p>\n\n\n\n
Dr\u017eel se zp\u0159\u00edma, podle toho se dalo usuzovat, \u017ee byl asi na vojn\u011b. V obli\u010deji vypadal mnohem star\u0161\u00ed ne\u017e pan Linton a m\u011bl zralej\u0161\u00ed i v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed rysy \u2013 dokonce inteligentn\u00ed, po n\u011bkdej\u0161\u00ed zaostalosti nebylo ani pam\u00e1tky. Jen na urputn\u00e9m \u010dele a v bl\u00fdskav\u00fdch \u010dern\u00fdch o\u010d\u00edch se je\u0161t\u011b zra\u010dila ne\u00fapln\u011b civilizovan\u00e1 divokost, ale um\u011bl ji dr\u017eet na uzd\u011b. A choval se vlastn\u011b d\u016fstojn\u011b, u\u017e v\u016fbec ne hrub\u011b, ov\u0161em do elegance mu cosi chyb\u011blo, byl p\u0159\u00edli\u0161 drsn\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
N\u00e1\u0161 p\u00e1n nebyl p\u0159ekvapen\u00fd o nic m\u00ed\u0148 ne\u017e j\u00e1. Chvilku byl na vah\u00e1ch, jak oslovit toho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho pr\u00e1v\u011b nazval poh\u016fnkem. Heathcliff pustil jeho drobnou ruku a m\u011b\u0159il si ho chladn\u00fdm pohledem. \u010cekal, a\u017e se mu ur\u00e1\u010d\u00ed promluvit.<\/p>\n\n\n\n
Kone\u010dn\u011b se p\u00e1n odhodlal. „Posa\u010fte se, pros\u00edm. Pan\u00ed Lintonov\u00e1 se rozpomn\u011bla na star\u00e9 \u010dasy a p\u0159imluvila se, abych v\u00e1s srde\u010dn\u011b p\u0159iv\u00edtal. J\u00e1 j\u00ed samoz\u0159ejm\u011b kdykoliv miler\u00e1d vyhov\u00edm, je-li to n\u011bco, \u010d\u00edm ji pot\u011b\u0161\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 tak\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Heathcliff, „zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e to n\u011bco zahrnuje mou p\u0159\u00edtomnost. R\u00e1d se tu n\u011bjakou hodinku pozdr\u017e\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
Posadil se naproti Kate\u0159in\u011b, kter\u00e1 z n\u011bho nespou\u0161t\u011bla zrak, jako by se b\u00e1la, \u017ee zmiz\u00ed, kdyby pohl\u00e9dla jinam.<\/p>\n\n\n\n
On k n\u00ed vzhl\u00e9dl jen m\u00e1lokdy. Ob\u010dasn\u00fd, letm\u00fd pohled mu sta\u010dil \u2013 a v tom se poka\u017ed\u00e9 zra\u010dila furiantsk\u00e1 a nezast\u00edran\u00e1 radost, kterou pil z jej\u00edch o\u010d\u00ed. Rozpaky je netr\u00e1pily \u2013 odd\u00e1vali se oba jen spole\u010dn\u00e9 radosti ze shled\u00e1n\u00ed. Jinak bylo panu Edgarovi. Ten zbledl \u010dirou zlost\u00ed, kter\u00e1 vyvrcholila, kdy\u017e jeho cho\u0165 vstala, p\u0159istoupila k Heathcliffovi, popadla ho znovu za ruce a rozesm\u00e1la se jako zt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
„Z\u00edtra si budu myslet, \u017ee se mi to jen zd\u00e1lo!“ zvolala. „Ani nebudu v\u011b\u0159it, \u017ee jsem t\u011b zas vid\u011bla, dot\u00fdkala se t\u011b a mluvila s tebou! Jdi, ty ukrutn\u00edku, tohle p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed si nezaslou\u017e\u00ed\u0161! T\u0159i roky jsi byl pry\u010d, a nevzk\u00e1zal jsi, ani sis na mne nevzpomn\u011bl!“<\/p>\n\n\n\n
„Jist\u011b \u010dast\u011bji ne\u017e ty na mne,“ \u0159ekl polohlasem. „Teprve ned\u00e1vno jsem sly\u0161el, Katko, \u017ee ses vdala. Kdy\u017e jsem tu \u010dekal dole na dvo\u0159e, rozhodl jsem se, co ud\u011bl\u00e1m: aspo\u0148 jednou t\u011b zahl\u00e9dnout, uvid\u011bt ti v o\u010d\u00edch \u00fadiv a v obli\u010deji snad zdvo\u0159il\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed. Pak se vypo\u0159\u00e1dat s Hindleym .a pak p\u0159edej\u00edt z\u00e1kon a s\u00e1m se odpravit. Po tv\u00e9m uv\u00edt\u00e1n\u00ed se v\u0161echny tyhle \u00famysly zhroutily, ale opova\u017e se hled\u011bt na v\u0161e kolem mne jinak, a\u017e p\u0159ijdu podruh\u00e9! Ne, te\u010f u\u017e se mne nezbav\u00ed\u0161! Tak tebe to opravdu mrzelo, \u017ee jsem ode\u0161el? V\u0161ak bylo pro\u010d. T\u011b\u017ece jsem se rval s \u017eivotem od t\u00e9 chv\u00edle, co jsme se roze\u0161li. Ale nesm\u00ed\u0161 mi to m\u00edt za zl\u00e9 \u2013 j\u00e1 bojoval o tebe!“<\/p>\n\n\n\n
„Kate\u0159ino, poj\u010f si sednout, pros\u00edm, ne\u017e n\u00e1m vystydne \u010daj!\u201c P\u0159eru\u0161il ho Linton. Nutil se do lhostejn\u00e9ho t\u00f3nu a n\u00e1le\u017eit\u00e9 zdvo\u0159ilosti. „Pan Heathcliff m\u00e1 jist\u011b dalekou cestu za noclehem, nev\u00edm, kam jde, a j\u00e1 m\u00e1m \u017e\u00edze\u0148.“<\/p>\n\n\n\n
Kate\u0159ina zaujala sv\u00e9 m\u00edsto u \u010dajov\u00e9 konvice a zazvon\u011bn\u00ed p\u0159ivolalo sle\u010dnu Isabelu. J\u00e1 jsem jim p\u0159isunula \u017eidle a ode\u0161la z pokoje. Sed\u011bli u sva\u010diny sotva deset minut.<\/p>\n\n\n\n
Kate\u0159ina si \u010daj v\u016fbec nenalila, nemohla j\u00edst ani p\u00edt.<\/p>\n\n\n\n
Edgar si rozlil \u010daj na tal\u00ed\u0159ek a st\u011b\u017e\u00ed polkl sousto. Host se tenkr\u00e1t nezdr\u017eel d\u00e9le ne\u017e hodinu. Ptala jsem se ho, kdy\u017e byl na odchodu, m\u00e1-li nam\u00ed\u0159eno do Gimmertonu.<\/p>\n\n\n\n
„Ne, na V\u011btrnou h\u016frku,“ odpov\u011bd\u011bl. „Pan Earnshaw m\u011b pozval, kdy\u017e jsem ho dopoledne nav\u0161t\u00edvil.“<\/p>\n\n\n\n
On nav\u0161t\u00edvil pana Earnshawa! A pan Earnshaw ho pozval! Tohle mi dlouho nedalo sp\u00e1t, kdy\u017e ode\u0161el. Vyklube se z n\u011bho je\u0161t\u011b pokrytec? Vr\u00e1til se dom\u016f jen proto, aby tu skryt\u011b osnoval n\u011bjak\u00fd \u00faklad? V hloubi srdce mi n\u011bco \u0159\u00edkalo, \u017ee k n\u00e1m nem\u011bl chodit.<\/p>\n\n\n\n
Kolem p\u016flnoci m\u011b pan\u00ed Lintonov\u00e1 vytrhla z prvn\u00edho sp\u00e1nku. Vklouzla ke mn\u011b do kom\u016frky, posadila se mi na postel a zatahala m\u011b za vlasy, aby m\u011b vyburcovala.<\/p>\n\n\n\n
„Nechce se mi sp\u00e1t, Elleno,“ \u0159ekla na omluvu, „a pot\u0159ebuji se z toho \u0161t\u011bst\u00ed n\u011bkomu vypov\u00eddat. Edgar se mra\u010d\u00ed, proto\u017ee m\u00e1m radost z n\u011b\u010deho, co je mu ciz\u00ed, – \u00fasta neotev\u0159e, a kdy\u017e, tak jenom k malichern\u00fdm a hloup\u00fdm pozn\u00e1mk\u00e1m. Pr\u00fd jsem bezohledn\u00e1 a sobeck\u00e1, \u017ee je mi do \u0159e\u010di, kdy\u017e on by tak spal a je churav\u00fd. On je hned churav\u00fd, jak mu n\u011bco nen\u00ed vhod! J\u00e1 jsem jen \u0159ekla p\u00e1r pochvaln\u00fdch slov o Heathcliffovi, a on se div nerozplakal. Bu\u010f ho rozbolela hlava, nebo \u017e\u00e1rl\u00ed. Tak jsem vstala a \u0161la pry\u010d.“<\/p>\n\n\n\n
„A pro\u010d p\u0159ed n\u00edm chv\u00e1l\u00edte Heathcliffa?“ nam\u00edtla jsem. „U\u017e od d\u011btstv\u00ed se nem\u011bli r\u00e1di a Heathcliff by taky nesnesl, kdyby sly\u0161el vychvalovat jeho – to je p\u0159ece lidsk\u00e9.“<\/p>\n\n\n\n
„Ale nen\u00ed to pr\u00e1v\u011b d\u016fkaz jeho slabosti?“ trvala na sv\u00e9m.<\/p>\n\n\n\n
„Nevnucujte ho panu Lintonovi, leda\u017ee byste je cht\u011bla zjevn\u011b znep\u0159\u00e1telit!“<\/p>\n\n\n\n
„To j\u00e1 zas nejsem z\u00e1vistiv\u00e1. Mne to nebol\u00ed, \u017ee Isabela m\u00e1 z\u00e1\u0159iv\u011b plav\u00e9 vlasy a b\u00edlou ple\u0165 a jemn\u00fd vkus, a \u017ee se v n\u00ed cel\u00e1 rodina shl\u00ed\u017e\u00ed. V\u017edy\u0165 i vy, Nelly, stoj\u00edte hned p\u0159i n\u00ed, kdy\u017e se n\u011bkdy neshodneme, a j\u00e1 hned ustoup\u00edm jako n\u011bjak\u00e1 po\u0161etil\u00e1 matka, mazl\u00edm se s n\u00ed a uchl\u00e1chol\u00edm j\u00ed do lep\u0161\u00ed n\u00e1lady. Brat\u0159\u00ed\u010dka to t\u011b\u0161\u00ed, kdy\u017e jsme spolu zadob\u0159e, a to zas t\u011b\u0161\u00ed mne. Jen\u017ee oni jsou oba stejn\u00ed, jako rozmazlen\u00e9 d\u011bti, mysl\u00ed si, \u017ee sv\u011bt je tu pro jejich pohodl\u00ed. J\u00e1 jim st\u00e1le ustupuji, ale ne\u0161kodilo by jim, tu\u0161\u00edm, kdyby je jednou n\u011bkdo \u0159\u00e1dn\u011b vytrestal!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„Nev\u011b\u0159te tomu, pan\u00ed Lintonov\u00e1,“ pov\u00edd\u00e1m j\u00ed. „Oni ustupuj\u00ed v\u00e1m. To by byl jina\u010d\u00ed poprask! V\u00e1s to nic nestoj\u00ed, vyhov\u011bt jejich drobn\u00fdm z\u00e1lib\u00e1m, kdy\u017e oni mysl\u00ed jenom na to, aby v\u0161echno bylo po va\u0161em. Ale jednou se t\u0159eba neshodnete pro n\u011bco, na \u010dem bude v\u00e1m i jim z\u00e1le\u017eet stejn\u011b, a pak se uk\u00e1\u017ee, jestli ti slabo\u0161i a rozmazlenci podle v\u00e1s – nedovedou b\u00fdt stejn\u011b tvrdohlav\u00ed jako vy.“<\/p>\n\n\n\n
„To se asi popereme na smrt, vi\u010fte, Nelly?“ zasm\u00e1la“se. „Ne, ne, j\u00e1 naprosto spol\u00e9h\u00e1m na Lintonovu oddanost. Kdybych ho cht\u011bla zab\u00edt, nebr\u00e1nil by se.“<\/p>\n\n\n\n
Radila jsem j\u00ed, aby si ho pro takovou oddanost t\u00edm v\u00edce v\u00e1\u017eila.<\/p>\n\n\n\n
„Tak\u00e9 si ho v\u00e1\u017e\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bla, „ale nemusel k\u0148ourat pro hlouposti, to je d\u011btinsk\u00e9. Rozbre\u010d\u00ed se mi, kdy\u017e mu pov\u00edd\u00e1m, \u017ee si Heathcliff te\u010f zaslou\u017e\u00ed \u00factu ka\u017ed\u00e9ho. A nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u00e1n by si mohl pokl\u00e1dat za \u010dest b\u00fdt jeho p\u0159\u00edtelem. Mohl na to p\u0159ij\u00edt s\u00e1m a radostn\u011b Heathcliffa p\u0159iv\u00edtat, z ohledu ke mn\u011b! Zvyknout si na n\u011bho mus\u00ed, tak a\u0165 to spolkne ochotn\u011b! To Heathcliff se choval skv\u011ble, kdy\u017e uv\u00e1\u017e\u00edme, jak by se byl mohl na Edgara zlobit.“<\/p>\n\n\n\n
„Jak se na to d\u00edv\u00e1te, \u017ee \u0161el sp\u00e1t na V\u011btrnou h\u016frku? ‚zeptala jsem se. „Patrn\u011b se v ka\u017ed\u00e9m sm\u011bru polep\u0161il a jako prav\u00fd k\u0159es\u0165an pod\u00e1v\u00e1 ruku na usm\u00ed\u0159enou kdejak\u00e9mu nep\u0159\u00edteli.“<\/p>\n\n\n\n
„To mi vysv\u011btlil,“ odpov\u011bd\u011bla. „Bylo mi to divn\u00e9 stejn\u011b,jako v\u00e1m. On pr\u00fd myslel, \u017ee tam je\u0161t\u011b bydl\u00edte, a \u0161el se k v\u00e1m poptat na mne. Josef to ohl\u00e1sil Hindleymu a ten vy\u0161el ven, a za\u010dal na n\u011bm vyzv\u00eddat, kde byl a co d\u011blal, a nakonec ho pozval do domu. N\u011bkolik lid\u00ed tam hr\u00e1lo karty, Heathcliff se p\u0159ipojil a vyhr\u00e1l na bratrovi n\u011bkolik pen\u011bz, ten vid\u011bl, \u017ee jich m\u00e1 Heathcliff plno, a pozval ho nave\u010der zas a Heathcliff p\u0159ijal. Hindley je moc ukvapen\u00fd, nedovede si vyb\u00edrat sv\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 s rozvahou. Nenapadne ho, \u017ee by m\u011bl ned\u016fv\u011b\u0159ovat \u010dlov\u011bku, kter\u00e9mu t\u011b\u017ece ubl\u00ed\u017eil. Ale Heathcliff uji\u0161\u0165uje, \u017ee nav\u00e1zal styky se sv\u00fdm b\u00fdval\u00fdm tyranem jen proto, aby se mohl ubytovat nedaleko Drozdova.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159ilnul pr\u00fd k tomu domu, kde jsme spolu bydl\u00edvali, a tak\u00e9 douf\u00e1, \u017ee se tu budeme v\u00eddat \u010dast\u011bji, ne\u017e kdyby se us\u00eddlil v Gimmertonu. Za ubytov\u00e1n\u00ed na V\u011btrn\u00e9 h\u016frce hodl\u00e1 \u0161t\u011bd\u0159e platit, a bratr je tak lakom\u00fd, \u017ee tu nab\u00eddku jist\u011b p\u0159ijme. Byl odjak\u017eiva na pen\u00edze jako \u010dert, jen\u017ee mu v\u017edycky proklouznou mezi prsty.“<\/p>\n\n\n\n
„P\u011bkn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed pro mlad\u00e9ho \u010dlov\u011bka!“ \u0159ekla jsem. „Neboj\u00edte se, pan\u00ed Lintonov\u00e1, co z toho vzejde?“<\/p>\n\n\n\n
„Nic zl\u00e9ho pro m\u00e9ho p\u0159\u00edtele,“ odpov\u011bd\u011bla. „Ten u\u017e si dovede poradit, kdyby mu hrozilo nebezpe\u010d\u00ed. Sp\u00ed\u0161 bych se b\u00e1la o Hindleyho, ale tomu u\u017e nem\u016f\u017ee nic u\u0161kodit na duchu a j\u00e1 nedovol\u00edm, aby se mu ubl\u00ed\u017eilo na t\u011ble. Po dne\u0161n\u00edm ve\u010deru jsem sm\u00ed\u0159ena s bohem i lidmi. V\u017edy\u0165 j\u00e1 jsem reptala proti proz\u0159etelnosti. Stra\u0161n\u011b, stra\u0161n\u011b jsem zkusila, Nelly! Kdyby ten m\u016fj \u010dlov\u011bk v\u011bd\u011bl, jak stra\u0161n\u011b, styd\u011bl by se reptat pro nic za nic, kdy\u017e moje tr\u00e1pen\u00ed p\u0159estalo. V\u017edy\u0165 jenom z laskavosti k n\u011bmu jsem se sna\u017eila sn\u00e1\u0161et to sama. Kdybych vyk\u0159ikovala tu bolest, co m\u011b s\u017e\u00edrala, tak by ho to p\u0159im\u011blo, aby tou\u017eil po vysvobozen\u00ed stejn\u011b horoucn\u011b jako j\u00e1. Ale co na tom, u\u017e to p\u0159e\u0161lo a j\u00e1 se mu za tu poctu mst\u00edt nechci. Po t\u00e9hle zkou\u0161ce jsem u\u017e ochotna sn\u00e1\u0161et v\u0161echno. Nejposledn\u011bj\u0161\u00ed tvor na sv\u011bt\u011b m\u011b sm\u00ed uhodit do tv\u00e1\u0159e, j\u00e1 mu nastav\u00edm druhou, a je\u0161t\u011b ho odpros\u00edm, \u017ee jsem ho k tomu vydr\u00e1\u017edila. Na d\u016fkaz toho se jdu okam\u017eit\u011b sm\u00ed\u0159it s Edgarem. Dobrou noc, jsem prav\u00fd and\u011bl!\u201c<\/p>\n\n\n\n
V t\u00e9to samolib\u00e9 n\u00e1lad\u011b ode\u0161la a sv\u00e9 p\u0159edsevzet\u00ed z\u0159ejm\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b splnila. Bylo to vid\u011bt hned r\u00e1no. Pan Linton se z\u0159ekl sv\u00e9 rozmrzelosti, a\u010dkoliv se po\u0159\u00e1d nedovedl p\u0159izp\u016fsobit Kat\u010din\u011b p\u0159ekypuj\u00edc\u00edmu vesel\u00ed. Ba dokonce si netroufal n\u011bco nam\u00edtat, kdy\u017e odpoledne vzala s sebou Isabelu na V\u011btrnou h\u016frku. A ona mu to spl\u00e1cela tak l\u00edbeznou a l\u00e1skyplnou n\u011bhou, \u017ee u n\u00e1s bylo n\u011bkolik dn\u00ed jako v r\u00e1ji – v t\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u00e9, neru\u0161en\u00e9 pohod\u011b se slunilo nejen panstvo, ale i slu\u017eebnictvo.<\/p>\n\n\n\n
Heathcliff – m\u011bla bych mu te\u010f \u0159\u00edkat pan Heathcliff, m\u011bl te\u010f do Drozdova voln\u00fd p\u0159\u00edstup, ale zpo\u010d\u00e1tku si po\u010d\u00ednal opatrn\u011b, jako by odhadoval, v jak\u00e9m asi rozsahu hodl\u00e1 p\u00e1n domu jeho nev\u00edtan\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy sn\u00e1\u0161et. Kate\u0159ina tak\u00e9 zjistila, \u017ee bude moud\u0159ej\u0161\u00ed m\u00edrnit se v projevech radosti, kdy\u017e ho v\u00edtala, a tak si Heathcliff ponen\u00e1hlu z\u00edskal v\u00fdsadu pravideln\u00e9ho hosta. Z\u016fstalo mu hodn\u011b z tzv. \u00fa\u017easn\u00e9 sebevl\u00e1dy, kterou se vyzna\u010doval jako chlapec, a ta mu pomohla dr\u017eet na uzd\u011b jak\u00fdkoli nevhodn\u00fd projev citu. P\u00e1n\u016fv nepokoj na \u010das polevil; pozd\u011bji sice propukl znova, ale to bylo pro n\u011bco jin\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n
T\u00edm nov\u00fdm zdrojem starost\u00ed byla pohroma, kter\u00e9 se nenad\u00e1l \u2013 trp\u011bn\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk vzbudil n\u00e1hl\u00fd a bou\u0159liv\u00fd z\u00e1jem v Isabele Lintonov\u00e9. Byla to takov\u00e1 osmn\u00e1ctilet\u00e1 roztomil\u00e1 sle\u010dinka; chov\u00e1n\u00ed m\u011bla je\u0161t\u011b trochu d\u011btinsk\u00e9; ale jinak byla a\u017e dost vyvinut\u00e1 \u2013 chytr\u00e1, citliv\u00e1 a tak vzn\u011btliv\u00e1, kdy\u017e j\u00ed n\u011bco podr\u00e1\u017edilo. Bratr si na n\u00ed n\u011bjak zakl\u00e1dal, a proto se t\u00e9hle nemo\u017en\u00e9 n\u00e1klonnosti zhrozil.<\/p>\n\n\n\n
U\u017e s\u00e1m s\u0148atek s \u010dlov\u011bkem beze jm\u00e9na by byl ostudn\u00fd, nato\u017e pak mo\u017enost, \u017ee by tomu chlap\u00edkovi spadl do kl\u00edna rodinn\u00fd majetek, kdyby p\u00e1n zem\u0159el bez potomk\u016f! Ale hlavn\u011b um\u011bl pan Edgar prohl\u00e9dnout Heathcliffovu pravou tv\u00e1\u0159 \u2013 v\u011bd\u011bl, \u017ee se zm\u011bnil jen vzhledem, ale jeho nitro \u017ee se nezm\u011bnilo a zm\u011bnit nemohlo. A to nitro ho d\u011bsilo, odpuzovalo, p\u0159edem se br\u00e1nil pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by m\u011bl takov\u00e9mu \u010dlov\u011bku Isabelu sv\u011b\u0159it. Ur\u010dit\u011b by se hrozil je\u0161t\u011b v\u00edc, kdyby tu\u0161il, \u017ee jej\u00ed l\u00e1ska vznikla bez podn\u011btu z druh\u00e9 strany, \u017ee nebud\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd ohlas v srdci toho \u010dlov\u011bka \u2013 pan Linton j\u00ed toti\u017e od prvn\u00ed chv\u00edle, co se o n\u00ed dozv\u011bd\u011bl, p\u0159i\u010d\u00edtal myln\u011b Heathcliffov\u011b z\u00e1ludnosti.<\/p>\n\n\n\n
V\u0161ichni jsme u\u017e hezkou dobu pozorovali, \u017ee sle\u010dnu Lintonovou n\u011bco tr\u00e1p\u00ed a hry\u017ee. Byla st\u00e1le mrzut\u011bj\u0161\u00ed a protivn\u011bj\u0161\u00ed, bez p\u0159est\u00e1n\u00ed si Kate\u0159inu dob\u00edrala a vztekle j\u00ed odsek\u00e1vala, a\u010d se p\u0159itom vyd\u00e1vala v nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee vy\u010derp\u00e1 jej\u00ed nevalnou trp\u011blivost. Trochu jsme j\u00ed omlouvali ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f. Ch\u0159adla a usychala n\u00e1m p\u0159ed o\u010dima. <\/p>\n\n\n\n
A\u017e to jednoho dne vy\u0161lo na sv\u011btlo. Byla tenkr\u00e1t obzvl\u00e1\u0161\u0165 pln\u00e1 rozmar\u016f, necht\u011bla sn\u00eddat, hubovala, \u017ee j\u00ed slu\u017eebnictvo neposlouch\u00e1, \u017ee j\u00ed pan\u00ed nenech\u00e1 v dom\u011b na nic s\u00e1hnout, \u017ee j\u00ed Edgar zanedb\u00e1v\u00e1, \u017ee se nastydla z pr\u016fvanu, kdy\u017e jsme j\u00ed nechali schv\u00e1ln\u011b vyhasnout v sal\u00f3n\u011b ohe\u0148, a na\u0161la si kopu jin\u00fdch, je\u0161t\u011b malichern\u011bj\u0161\u00edch obvin\u011bn\u00ed. To u\u017e j\u00ed pan\u00ed Lintonov\u00e1 p\u0159\u00edsn\u011b na\u0159\u00eddila, aby si \u0161la lehnout, d\u016fkladn\u011b j\u00ed vy\u010dinila a hrozila, \u017ee po\u0161le pro doktora. P\u0159i zm\u00ednce o Kennethovi za\u010dala hned Isabela protestovat, \u017ee m\u00e1 zdrav\u00ed v po\u0159\u00e1dku a \u017ee jenom Kat\u010dina nevl\u00eddnost j\u00ed tak rozru\u0161uje.<\/p>\n\n\n\n
„Co t\u011b to napadlo, ty bl\u00e1z\u00ednku rozmazlen\u00fd? J\u00e1 \u017ee jsem nevl\u00eddn\u00e1?“ zvolala pan\u00ed, zara\u017een\u00e1 t\u00edm nerozumn\u00fdm obvin\u011bn\u00edm. „Ty jsi n\u011bjak\u00e1 pomaten\u00e1. Kdy \u017ee jsem byla nevl\u00eddn\u00e1, Mluv!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„V\u010dera,“ vzlykala Isabela, „a te\u010f zase.“<\/p>\n\n\n\n
„V\u010dera?“ divila se \u0161vagrov\u00e1. „Kdy to bylo?“<\/p>\n\n\n\n
„Kdy\u017e jsme se proch\u00e1zeli po slatin\u00e1ch. Poslalas m\u011b pry\u010d, a\u0165 pr\u00fd si chod\u00edm, kde chci, a sama ses bavila s panem Heathcliffem.“<\/p>\n\n\n\n
„Takhle ty si vykl\u00e1d\u00e1\u0161 nevl\u00eddnost?“ sm\u00e1la se Kate\u0159ina. „To nem\u011blo znamenat, \u017ee bys n\u00e1m p\u0159ek\u00e1\u017eela, n\u00e1m bylo jedno, jde\u0161-li s n\u00e1mi nebo ne. Myslela jsem jen, \u017ee Heathcliffovy \u0159e\u010di t\u011b nemohou bavit.“<\/p>\n\n\n\n
„Kdepak,“ plakala sle\u010dna, „cht\u011bla ses mne zbavit, v\u0161ak jsi dob\u0159e v\u011bd\u011bla, \u017ee chci b\u00fdt u v\u00e1s!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„M\u00e1 zdrav\u00fd rozum?“ obr\u00e1tila se pan\u00ed Lintonov\u00e1 ke mn\u011b. „Hle\u010f, Isabelo, zopakuji ti n\u00e1\u0161 hovor slovo za slovem a ty mi pak \u0159ekni, co by t\u011b na n\u011bm okouzlilo!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„Mn\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed na hovoru!\u201c odpov\u011bd\u011bla Isabela. „Cht\u011bla jsem j\u00edt…“<\/p>\n\n\n\n
„Tak d\u00e1l!\u201c vyb\u00eddla ji Kate\u0159ina, pozoruj\u00edc, \u017ee se j\u00ed nechce dokon\u010dit v\u011btu.<\/p>\n\n\n\n
„S n\u00edm \u2013 a ned\u00e1m se po\u0159\u00e1d odh\u00e1n\u011bt!\u201c rozk\u0159ikla se Isabela podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. „Ty jsi, Katko, jako p\u00e1vice, ka\u017ed\u00fd se mus\u00ed dvo\u0159it jen tob\u011b!“<\/p>\n\n\n\n
„Ty jedna potv\u016frko opov\u00e1\u017eliv\u00e1!“ zvolala p\u0159ekvapen\u011b pan\u00ed Lintonov\u00e1. „Takov\u00e9 bl\u00e1znovstv\u00ed nebudu br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b. P\u0159ece nem\u016f\u017ee\u0161 cht\u00edt, aby se ti Heathcliff dvo\u0159il, nem\u016f\u017ee\u0161 v n\u011bm vid\u011bt mil\u00e9ho \u010dlov\u011bka! Ur\u010dit\u011b jsem ti dob\u0159e nerozum\u011bla.“<\/p>\n\n\n\n
„I dob\u0159e jsi rozum\u011bla,“ st\u00e1lo na sv\u00e9m to zaslepen\u00e9 d\u011bv\u010de. „Miluji ho v\u00edc ne\u017e ty Edgara, a on by m\u011b snad taky miloval, kdybys mu nebr\u00e1nila.“<\/p>\n\n\n\n
„Pak bych necht\u011bla b\u00fdt na tv\u00e9m m\u00edst\u011b za nic!\u201c prohl\u00e1sila Kate\u0159ina d\u016frazn\u011b. Myslela to asi v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Nelly, pomozte mi vymluvit j\u00ed tuhle bl\u00e1hovost! Vylo\u017ete j\u00ed, jak\u00fd Heathcliff je zaostalec a divoch, nevzd\u011blan\u00fd, nevychovan\u00fd, suchop\u00e1r z kamen\u00ed a bodl\u00e1k\u016f. To bych zrovna tak mohla v zim\u011b vyhodit tohohle kan\u00e1rka z okna jako ti doporu\u010dit, abys v\u011bnovala srdce Heathcliffovi. Takov\u00e9 blouzn\u011bn\u00ed se ti mohlo v hlav\u011b vyl\u00edhnout jen proto, \u017ee bohu\u017eel nezn\u00e1\u0161 jeho pravou povahu, ty d\u011btino, dej na m\u00e1 slova. A nep\u0159edstavuj si, pros\u00edm t\u011b, \u017ee pod drsn\u00fdm vzhledem taj\u00ed bezednou dobrotu a laskavost! To nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd nabrou\u0161en\u00fd d\u00e9mant \u2013 \u017e\u00e1dn\u00e1 perla v hrub\u00e9 mu\u0161li! Surovec je to, nel\u00edtostn\u00fd vlk Nikdy mu ne\u0159\u00edk\u00e1m, Neubli\u017euj tomu \u010di onomu nep\u0159\u00edteli, proto\u017ee by to bylo nehezk\u00e9, ukrutn\u00e9! \u0158\u00edk\u00e1m, neubli\u017euj jim, proto\u017ee mn\u011b se to nel\u00edb\u00ed! Tebe, Isabelo;by rozm\u00e1\u010dkl jako vrab\u010d\u00ed vaj\u00ed\u010dko, kdybys ho omrzela. V\u011b\u0159, \u017ee nem\u016f\u017ee m\u00edt v l\u00e1sce nikoho z Linton\u016f – a p\u0159ece by byl schopen vz\u00edt si t\u011b pro pen\u00edze a n\u00e1rok na d\u011bdictv\u00ed. Za\u010d\u00edn\u00e1 pov\u00e1\u017eliv\u011b propadat hrabivosti. Takhle tedy vypad\u00e1, a to je\u0161t\u011b mluv\u00edm jako jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Takov\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b, \u017ee kdyby t\u011b v\u00e1\u017en\u011b cht\u011bl ulovit, dr\u017eela bych mo\u017en\u00e1 jazyk za zuby a nechala t\u011b, a\u0165 se nachyt\u00e1\u0161.“<\/p>\n\n\n\n
Sle\u010dna Lintonov\u00e1 hled\u011bla na \u0161vagrovou pohor\u0161en\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Sty\u010f se! Sty\u010f se!\u201c vyk\u0159ikovala zlostn\u011b. „To je mi milej\u0161\u00ed dvacet nep\u0159\u00e1tel ne\u017e takov\u00e1 jedovat\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b.“<\/p>\n\n\n\n
„Tak ty mi nev\u011b\u0159\u00ed\u0161?“ \u0159ekla Kate\u0159ina. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee ze mne mluv\u00ed n\u00edzk\u00e9 sobectv\u00ed?“<\/p>\n\n\n\n
„Co jin\u00e9ho?“ odsekla j\u00ed Isabela. „Jde z tebe hr\u016fza.“<\/p>\n\n\n\n
„Pros\u00edm!\u201c zvolala Kate\u0159ina. „P\u0159esv\u011bd\u010d se sama, kdy\u017e ned\u00e1\u0161 jinak! U\u017e ml\u010d\u00edm, s takovou drzou dom\u00fd\u0161livost\u00ed se ned\u00e1 debatovat.“<\/p>\n\n\n\n
„A tohle sobectv\u00ed j\u00e1 mus\u00edm sn\u00e1\u0161et,“ vzlykala Isabela, kdy\u017e pan\u00ed Lintonov\u00e1 vy\u0161la z pokoje. „Nikdo se mne tu nezastane, a ona mi te\u010f vzala jedinou \u00fat\u011bchu. Ale to byly sam\u00e9 pomluvy, \u017ee? Pan Heathcliff p\u0159ece nen\u00ed b\u011bs \u2013 je to \u010destn\u00fd \u010dlov\u011bk, a v\u011brn\u00fd. Pro\u010d by jinak na n\u00ed vzpom\u00ednal?<\/p>\n\n\n\n
„Pus\u0165te to z hlavy, sle\u010dno!\u201c pov\u00edd\u00e1m j\u00ed. „Nev\u011bz\u00ed v n\u011bm nic dobr\u00e9ho, to nen\u00ed ml\u00e1denec pro v\u00e1s. Pan\u00ed Lintonov\u00e1 mluvila bez obalu, ale pop\u0159\u00edt se to ned\u00e1. Ona do n\u011bho vid\u00ed hloub\u011bji ne\u017e j\u00e1 a ka\u017ed\u00fd jin\u00fd, a nevykreslila by ho h\u016f\u0159, ne\u017e jak\u00fd je. Po\u010destn\u00ed lid\u00e9 nepot\u0159ebuj\u00ed sv\u00e9 skutky tajit. Z \u010deho \u017eil? Jak p\u0159i\u0161el k pen\u011bz\u016fm? Pro\u010d bydl\u00ed na V\u011btrn\u00e9 h\u016frce, v dom\u011b \u010dlov\u011bka, kter\u00fd je mu sol\u00ed v o\u010d\u00edch? S panem Hindleym to pr\u00fd jde z kopce, co je Heathcliff u n\u011bho. Vysed\u00e1vaj\u00ed spolu po noc\u00edch, Hindley si p\u016fj\u010duje pen\u00edze na pozemky a ustavi\u010dn\u011b jen karban\u00ed a pije, jak jsem sly\u0161ela sotva p\u0159ed t\u00fddnem. \u0158ekl mi to Josef. Potkala jsem ho v Gimmertonu, pov\u00edd\u00e1 mi: „Nelly, m\u00e1me to u n\u00e1s doma zv\u011b\u0159inec. Jednomu chlapovi div neusekli prsty, kdy\u017e se br\u00e1nil, aby ho nepod\u0159\u00edzli jako tele. N\u00e1\u0161 p\u00e1n, na mou du\u0161i, ten se ani hrdeln\u00edho soudu neboj\u00ed, a kdyby na soudn\u00e9 stolici sed\u011bli t\u0159eba Petr s Pavlem a Jan s Matou\u0161em \u2013 on na n\u011b ka\u0161le. Pr\u00fd by jim uk\u00e1zal, \u017ee na n\u011bho nesta\u010d\u00ed! A ten ml\u00e1denec Heathcliff, ten se povedl! Ten je s \u010dertem jedna ruka! Nevykl\u00e1d\u00e1 v\u00e1m, kdy\u017e p\u0159ijde na n\u00e1v\u0161t\u011bvu do Drozdova, jak si u n\u00e1s \u017eije? To m\u00e1te tak, sn\u00edd\u00e1 se ve\u010der, a potom p\u0159ijdou na \u0159adu karty, chlast, p\u0159i sv\u00ed\u010dk\u00e1ch a zav\u0159en\u00fdch okenic\u00edch a\u017e druh\u00fd den do poledne. Pak se ten n\u00e1\u0161 bl\u00e1zen uklid\u00ed do postele s klen\u00edm a k\u0159ikem, \u017ee si slu\u0161n\u00fd \u010dlov\u011bk mus\u00ed studem u\u0161i zacpat. A ten druh\u00fd, ten lump, shr\u00e1bne jeho pen\u00edze, naj\u00ed se a vysp\u00ed a pak hur\u00e1 k sousedovi, bavit se s jeho \u017eenou. Jestlipak tu\u0161\u00ed pan\u00ed Kate\u0159ina, \u017ee zlato jej\u00edho t\u00e1ty se hrne chlapovi do kapsy a syn jej\u00edho t\u00e1ty \u017ee uj\u00ed\u017ed\u00ed \u0161irokou cestou do pekel a Heathcliff si to \u017eene p\u0159ed n\u00edm, aby mu zotv\u00edral \u0161ra\u0148ky?` Tak pros\u00edm, sle\u010dno Lintonov\u00e1, Josef je star\u00fd lotr, ale lh\u00e1\u0159 to nen\u00ed. A jestli mluv\u00ed o Heathcliffov\u011b chov\u00e1n\u00ed pravdu, p\u0159ece byste takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka necht\u011bla za man\u017eela? Ani by v\u00e1s to nenapadlo!“<\/p>\n\n\n\n
„Vy jste s nimi spol\u010dena, Elleno,“ odpov\u011bd\u011bla. „Nebudu poslouchat va\u0161e klevety. Jak\u00e1 ve v\u00e1s mus\u00ed b\u00fdt zloba, kdy\u017e mi chcete namluvit, \u017ee na sv\u011bt\u011b nen\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed!\u201c<\/p>\n\n\n\n
Kdo v\u00ed, jestli by j\u00ed ten rozmar p\u0159e\u0161el, kdyby j\u00ed nechali na pokoji, nebo jestli by si ho p\u011bstovala trvale, nem\u011bla \u010das na rozmy\u0161lenou.<\/p>\n\n\n\n
Dal\u0161\u00edho dne bylo v sousedn\u00edm m\u00edst\u011b shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed soudc\u016f a m\u016fj p\u00e1n byl povinen se z\u00fa\u010dastnit. Proto\u017ee pan Heathcliff po\u010d\u00edtal s jeho nep\u0159\u00edtomnost\u00ed, dostavil se o n\u011bco d\u0159\u00edve ne\u017e obvykle.<\/p>\n\n\n\n
Kate\u0159ina s Isabelou sed\u011bly v knihovn\u011b \u2013 hn\u011bvaly se, nemluvily spolu. Isabelu mrzela vlastn\u00ed neopatrnost, \u017ee v chvilkov\u00e9m z\u00e1chvatu hn\u011bvu prozradila sv\u00e9 tajn\u00e9 city.<\/p>\n\n\n\n
Kate\u0159ina se po zral\u00e9 \u00favaze na \u0161vagrovou doopravdy rozhn\u011bvala. Sm\u00e1la se sice jej\u00ed opov\u00e1\u017elivosti, ale byla pevn\u011b rozhodnuta, \u017ee j\u00ed to nedaruje. Kdy\u017e oknem vid\u011bla p\u0159ich\u00e1zet Heathcliffa, usm\u00e1la se. Zametala jsem zrovna u krbu a ten zlomysln\u00fd \u00fasm\u011bv mi neu\u0161el. Isabela byla zabr\u00e1na do sv\u00fdch my\u0161lenek nebo snad do knihy a z\u016fstala sed\u011bt, dokud se neotev\u0159ely dve\u0159e. Pak by r\u00e1da unikla, kdyby to bylo mo\u017en\u00e9 \u2013 ale bylo u\u017e pozd\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Jen poj\u010f d\u00e1l, jsme tady!\u201c zvolala pan\u00ed vesele a p\u0159istr\u010dila mu k\u0159eslo k ohni. „N\u00e1m dv\u011bma nen\u00ed do \u0159e\u010di a pot\u0159ebujeme t\u0159et\u00edho, aby mezi n\u00e1mi prolomil led. Ty jsi zrovna tenprav\u00fd. Heathcliffe, s pot\u011b\u0161en\u00edm ti p\u0159edstavuji osobu,kter\u00e1 je do tebe bl\u00e1zen je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e j\u00e1. To m\u00e1\u0161 radost, co.<\/p>\n\n\n\n
Kdepak, Nelly ta to nen\u00ed, na tu se ned\u00edvej! Tady moje chudinka \u0161vagrov\u00e1 z\u00e1\u0159\u00ed touhou, jak ji dojala tv\u00e1 t\u011blesn\u00e1 adu\u0161evn\u00ed kr\u00e1sa. Sta\u010d\u00ed, abys \u0159ekl sl\u016fvko, a m\u016f\u017ee\u0161 se k Edgarovi p\u0159i\u017eenit. Nic, Isabelo, nikam neute\u010de\u0161!\u201c a s p\u0159edst\u00edranou \u0161k\u00e1dlivost\u00ed zadr\u017eela zmaten\u00e9 d\u011bv\u010de, kter\u00e9 ura\u017eeno povstalo.<\/p>\n\n\n\n
„M\u00e1lem jsme si kv\u016fli tob\u011b vjely do vlas\u016f, Heathcliffe, ale nesta\u010dila jsem j\u00ed \u2013 p\u0159ekonala m\u011b v projevech obdivu a oddanosti k tob\u011b. Dala mi na srozum\u011bnou, \u017ee bych m\u011bla m\u00edt tolik slu\u0161nosti a ustoupit sv\u00e9 sokyni. To m\u00e1 jako b\u00fdt ona! Z cesty, aby t\u011b mohla zas\u00e1hnout \u0161\u00edpem L\u00e1sky rovnou do srdce. T\u00edm by si t\u011b nav\u017edy podmanila a m\u016fj obraz by ti \u00fapln\u011b vymizel z pam\u011bti.“<\/p>\n\n\n\n
„Kate\u0159ino!“ pravila Isabela, kter\u00e1 se d\u016fstojn\u011b ovl\u00e1dla a nesn\u00ed\u017eila se k tomu, aby se pokou\u0161ela vyt\u00e1hnout z jej\u00edho pevn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. „Bu\u010f tak laskava, dr\u017e se pravdy a nepomlouvejme ani \u017eertem! Pane Heathcliffe, po\u017e\u00e1dejte pros\u00edm, svou p\u0159\u00edtelkyni, aby m\u011b pustila! Ona si neuv\u011bdomuje, \u017ee my dva nejsme sta\u0159\u00ed zn\u00e1m\u00ed, a co bav\u00ed j\u00ed, mn\u011b je nev\u00fdslovn\u011b trapn\u00e9.“<\/p>\n\n\n\n
Host neodpov\u00eddal; posadil se s lhostejn\u00fdm v\u00fdrazem, jako by ho city, kter\u00e9 vzbudil, v nejmen\u0161\u00edm nezaj\u00edmaly.<\/p>\n\n\n\n
Obr\u00e1tila se tedy k sv\u00e9 mu\u010ditelce a sna\u017en\u011b j\u00ed \u0161eptem \u017e\u00e1dala, aby j\u00ed nebr\u00e1nila odej\u00edt.<\/p>\n\n\n\n
„Ale kde\u017e,“ sm\u00e1la se pan\u00ed Lintonov\u00e1. „J\u00e1 si ned\u00e1m podruh\u00e9 \u0159\u00edkat py\u0161n\u00e1 p\u00e1vice. Z\u016fstane\u0161 tady, a konec! Heathcliffe, tebe to radostn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed nevzru\u0161uje? Isabela by odp\u0159is\u00e1hla, \u017ee Edgar m\u011b zdaleka nezbo\u017e\u0148uje tolik jako, ona tebe. N\u011bco takov\u00e9ho tu prohla\u0161ovala, Ellena mi to m\u016f\u017ee dosv\u011bd\u010dit. A od p\u0159edv\u010derej\u0161\u00ed proch\u00e1zky se post\u00ed ze z\u00e1rmutku a vzteku, \u017ee jsem j\u00ed p\u0159ipravila o tvou spole\u010dnost pod z\u00e1minkou, \u017ee se pro ni nehod\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
To si \u0161patn\u011b vykl\u00e1d\u00e1\u0161,“ \u0159ekl Heathcliff a p\u0159esunul k\u0159eslo, aby na n\u011b l\u00e9pe vid\u011bl. „Te\u010f aspo\u0148 po m\u00e9 spole\u010dnosti netou\u017e\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
A zahled\u011bl se pevn\u011b na p\u0159edm\u011bt hovoru jako na podivn\u00e9ho, odporn\u00e9ho \u017eivo\u010dicha \u2013 nap\u0159\u00edklad indickou stono\u017eku, kterou si \u010dlov\u011bk zv\u011bdav\u011b prohl\u00e9dne p\u0159es o\u0161klivost, jakou v n\u011bm bud\u00ed. Uboh\u00e1 d\u00edvka to nemohla sn\u00e9st, st\u0159\u00eddav\u011b bledla a rudla a \u0159asy se j\u00ed, orosily slzami. V\u0161\u00ed silou sv\u00fdch drobn\u00fdch prst\u00edk\u016f se sna\u017eila uvolnit z pevn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed, ale sotva odtrhla jeden Kate\u0159inin prst, u\u017e j\u00ed pa\u017ei sev\u0159el druh\u00fd, a v\u0161echny najednou nezmohla. Pou\u017eila tedy neht\u016f a Kate\u0159in\u011b se ve chvilce objevil na ruce n\u00e1ramek z rud\u00fdch p\u016flm\u011bs\u00ed\u010dk\u016f.<\/p>\n\n\n\n
„Ty dra\u010dice!“ zvolala pan\u00ed Lintonov\u00e1, pustila j\u00ed a bolest\u00ed pot\u0159ep\u00e1vala rukou. „Jdi u\u017e, proboha, a\u0165 t\u011b nevid\u00edm!<\/p>\n\n\n\n
To je ale hloupost \u2013 ukazovat mu, jak\u00e9 m\u00e1\u0161 dr\u00e1py. Co si o tob\u011b pomysl\u00ed? Jen se pod\u00edvej, Heathcliffe, na ty drav\u010d\u00ed sp\u00e1ry! Mus\u00ed\u0161 si d\u00e1t pozor na o\u010di!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 bych j\u00ed je vytrhal z prst\u016f, kdyby m\u011b jen \u0161kr\u00e1bla,“ odpov\u011bd\u011bl surov\u011b, kdy\u017e se za n\u00ed zav\u0159ely dve\u0159e. „Ale co t\u011b to napadlo, Katko, \u017ee jsi tu holku tak tr\u00e1pila? P\u0159ece jsi nemluvila pravdu?!“<\/p>\n\n\n\n
„Na mou du\u0161i, \u017ee ano. Ona se u\u017e tolik t\u00fddn\u016f m\u016f\u017ee pro tebe usou\u017eit. Je\u0161t\u011b dnes r\u00e1no po tob\u011b \u0161\u00edlela a na mne vychrlila salvu ur\u00e1\u017eek, proto\u017ee jsem j\u00ed vyl\u00ed\u010dila tv\u00e9 \u0161patn\u00e9 str\u00e1nky v prav\u00e9m sv\u011btle, abych to jej\u00ed zbo\u017e\u0148ov\u00e1n\u00ed trochu zchladila. Ale d\u00e1l si toho u\u017e nev\u0161\u00edmej, cht\u011bla jsem j\u00ed vytrestat za dom\u00fd\u0161livost, nic v\u00edc! M\u00e1m j\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 r\u00e1da, mil\u00fd Heathcliffe, ne\u017e abych ti ji nechala polapit a poz\u0159\u00edt.“<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 zas ji m\u00e1m p\u0159\u00edli\u0161 nerad, abych to zkou\u0161el,“ \u0159ekl, „leda snad po zp\u016fsobu lido\u017erout\u016f. To bys o n\u00e1s sly\u0161ela p\u011bkn\u00e9 v\u011bci, kdybych m\u011bl \u017e\u00edt spole\u010dn\u011b s takovou unylou bledul\u00ed! Nejb\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1bava by byla, \u017ee bych j\u00ed \u010das od \u010dasu zmaloval b\u00edlou k\u016f\u017ei v\u0161emi duhov\u00fdmi barvami a k modr\u00fdm o\u010d\u00edm p\u0159id\u011blal \u010dern\u00e9 podlitiny, m\u00e1 je odporn\u011b podobn\u00e9 o\u010d\u00edm toho Lintona.“<\/p>\n\n\n\n
„Roztomile podobn\u00e9,“ poznamenala Kate\u0159ina. „Holubi\u010d\u00ed o\u010di\u010dka \u2013 and\u011blsk\u00e1 o\u010di\u010dka.“<\/p>\n\n\n\n
„Bude po bratrovi d\u011bdit, tu\u0161\u00edm?“ ot\u00e1zal se Heathcliff po kr\u00e1tk\u00e9m zamy\u0161len\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
„Doufejme, \u017ee ne,“ odv\u011btila jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b. „Aspo\u0148 p\u016fl tuctu synovc\u016f j\u00ed p\u0159edejde, d\u00e1-li p\u00e1nb\u016fh! Zat\u00edm si takov\u00e9 my\u0161lenky nep\u0159ipou\u0161t\u011bj \u2013 jsi velmi pohotov\u00fd \u0161ilhat po statku sv\u00fdch bli\u017en\u00edch. Pamatuj, \u017ee statek tohohle bli\u017en\u00edho pat\u0159\u00ed taky mn\u011b!\u201c<\/p>\n\n\n\n
„Kdyby pat\u0159il mn\u011b, byl by stejn\u011b tv\u016fj!\u201c \u0159ekl Heathcliff.<\/p>\n\n\n\n
„A Isabela je snad hloup\u00e1, ale takov\u00fd bl\u00e1zen p\u0159ece jen nen\u00ed. M\u00e1\u0161 pravdu, nechme podobn\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed!\u201c<\/p>\n\n\n\n
Zanechali podobn\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed \u2013 Kate\u0159ina snad i my\u0161lenek. On v\u0161ak si to b\u011bhem ve\u010dera je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ipomn\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
Mohla bych na to p\u0159\u00edsahat, proto\u017ee jsem ho vid\u011bla, jak se pro sebe usm\u00edv\u00e1 “ nebo sp\u00ed\u0161e u\u0161kl\u00edb\u00e1 “ a jak se zlov\u011bstn\u011b zadum\u00e1, kdykoliv pan\u00ed Lintonov\u00e1 vy\u0161la z pokoje.<\/p>\n\n\n\n
Rozhodla jsem se, \u017ee budu st\u0159e\u017eit ka\u017ed\u00fd jeho pohyb. Moje srdce v\u017edycky stranilo sp\u00ed\u0161e p\u00e1novi ne\u017e Kate\u0159in\u011b, a to pr\u00e1vem, douf\u00e1m, proto\u017ee on byl vl\u00eddn\u00fd, d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd a \u010destn\u00fd, kde\u017eto ona \u2013 nu, nedalo by se \u0159\u00edci, \u017ee byla jeho prav\u00fd opak, ale na nikoho a na nic se neohl\u00ed\u017eela, tak\u017ee jsem moc nev\u011b\u0159ila jej\u00edm pohnutk\u00e1m, a je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b schvalovala jej\u00ed city. Tou\u017eila jsem po n\u011bjak\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e1 by odvedla pana Heathcliffa daleko od V\u011btrn\u00e9 h\u016frky i Drozdova a n\u00e1m vr\u00e1tila tu pohodu, v jak\u00e9 jsme \u017eili p\u0159ed jeho p\u0159\u00edchodem.<\/p>\n\n\n\n
Jeho n\u00e1v\u0161t\u011bvy m\u011b d\u011bsily jako m\u016fra a p\u00e1na asi tak\u00e9. Heathcliff\u00fav pobyt na H\u016frce m\u011b t\u00ed\u017eil tak, \u017ee se to ned\u00e1 vypov\u011bd\u011bt. M\u011bla jsem obavu, \u017ee B\u016fh zanechal na\u0161\u00ed zbloudilou ove\u010dku jej\u00edm h\u0159\u00ed\u0161n\u00fdm toulk\u00e1m, a \u017ee p\u0159ed ov\u010dincem j\u00ed zastoupila cestu zl\u00e1 \u0161elma, kter\u00e1 jen vy\u010dk\u00e1v\u00e1 \u010dasu, aby se na n\u00ed vrhla a zad\u00e1vila j\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n\n\n\n
Meisterkoch Knihy<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" autor: Emily Bront\u00eb 10. KAPITOLA B\u00e1je\u010dn\u00fd \u00favod do poustevnick\u00e9ho \u017eivota. \u010cty\u0159i t\u00fddny utrpen\u00ed, p\u0159evracen\u00ed v posteli, ston\u00e1n\u00ed. A ty truchliv\u00e9 vich\u0159ice, ta chmurn\u00e1 severn\u00ed oblaka, […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":48765,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-48761","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/48761","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=48761"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/48761\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/48765"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=48761"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=48761"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=48761"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}