autor: Emily Bront\u00eb<\/p>\n\n\n\n
Kapitola 21.<\/p>\n\n\n\n
Ten den bylo s Katkou t\u011b\u017ek\u00e9 po\u0159\u00edzen\u00ed – probudila se v b\u00e1je\u010dn\u00e9 n\u00e1lad\u011b a hned se sh\u00e1n\u011bla po bratranci, ale kdy\u017e j\u00ed \u0159ekli, \u017ee odjel, to bylo pl\u00e1\u010de a n\u00e1\u0159ku! Edgar s\u00e1m se musel do toho vlo\u017eit a konej\u0161it ji, \u017ee bratrance p\u0159ivede zp\u00e1tky, dodal v\u0161ak v\u00fdhradu: \u201eJestli to p\u016fjde!\u201c A na to byly skrovn\u00e9 vyhl\u00eddky.<\/p>\n\n\n\n
Slib Katku jak\u017e tak\u017e upokojil, ale v\u011bt\u0161\u00ed \u00fat\u011bchou byl \u010das. Nep\u0159estala se co chv\u00edli otce vypt\u00e1vat, kdy se Linton vr\u00e1t\u00ed – ale ne\u017e se s n\u00edm znovu setkala, jeho rysy j\u00ed tak vybledly v pam\u011bti, \u017ee by ho u\u017e nepoznala. <\/p>\n\n\n\n
P\u0159i n\u00e1kupech v Gimmertonu jsem potk\u00e1vala hospodyni z V\u011btrn\u00e9 h\u016frky a v\u017edycky jsem se j\u00ed pt\u00e1vala, jak se da\u0159\u00ed mlad\u00e9mu p\u00e1novi. Nikdy ho toti\u017e nebylo vid\u011bt, \u017eil stejn\u011b samot\u00e1\u0159sky jako Kate\u0159ina. Z odpov\u011bd\u00ed jsem vyrozum\u011bla, \u017ee chlapec ustavi\u010dn\u011b churav\u00ed a je obt\u00ed\u017en\u00fd pacient. Pr\u00fd je panu Heathcliffovi \u010d\u00edm d\u00e1l protivn\u011bj\u0161\u00ed, a\u010dkoliv ten se celkem sna\u017e\u00ed ned\u00e1vat mu to najevo. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b nesn\u00e1\u0161\u00ed zvuk chlapcova hlasu a nevydr\u017e\u00ed s n\u00edm b\u00fdt del\u0161\u00ed dobu pohromad\u011b v jedn\u00e9 m\u00edstnosti. V\u016fbec spolu m\u00e1lo mluv\u00ed – Linton se p\u0159es den u\u010d\u00ed a ve\u010der vysed\u00e1v\u00e1 v mal\u00e9m pokoj\u00edku, kter\u00e9mu se te\u010f \u0159\u00edk\u00e1 sal\u00f3nek, a nebo tam le\u017e\u00ed cel\u00fd den v posteli, proto\u017ee m\u00e1 ka\u017edou chv\u00edli ka\u0161el, r\u00fdmu, tr\u00e1pen\u00ed nebo jin\u00fd neduh. <\/p>\n\n\n\n
„Zkr\u00e1tka je to ticho\u0161l\u00e1pek k pohled\u00e1n\u00ed,“ dodala ta \u017eena. „A jak se o sebe boj\u00ed! To v\u00e1m je \u0159e\u010d\u00ed, kdy\u017e ve\u010der n\u011bkdy zapomenu dov\u0159\u00edt okno, \u017ee pr\u00fd by z no\u010dn\u00edho chladu mohl m\u00edt smrt! A hned se mu mus\u00ed topit, i kdyby bylo uprost\u0159ed l\u00e9ta! A Josefovo kou\u0159en\u00ed je prav\u00fd jed. A po\u0159\u00e1d mus\u00ed dost\u00e1vat cukrov\u00ed a lah\u016fdky. A ustavi\u010dn\u011b ml\u00e9ko – v\u011b\u010dn\u011b ml\u00e9ko! \u017de my ostatn\u00ed ho dost\u00e1v\u00e1me v zim\u011b po kapi\u010dk\u00e1ch, to je pan\u00e1\u010dkovi jedno. Tak se v\u00e1m tam povaluje v k\u0159esle u krbu, topinky mus\u00ed m\u00edt po\u0159\u00e1d \u010derstv\u00e9, a n\u011bjak\u00fd ten odvar nebo \u0161\u0165\u00e1vu si p\u0159ih\u0159\u00edv\u00e1 v hrn\u00ed\u010dku, aby si m\u011bl \u010deho l\u00edznout! A kdy\u017e ho p\u0159ijde Hareton z dobr\u00e1ctv\u00ed trochu pobavit, on Hareton nen\u00ed zl\u00fd, jen trochu klackovit\u00fd. v\u011b\u0159te, \u017ee za chv\u00edli se daj\u00ed do sebe, jeden kleje a druh\u00fd bre\u010d\u00ed. Leckdy si tak \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee by p\u00e1n m\u011bl vlastn\u011b radost, kdyby Earnshaw zmaloval kluka namodro, ale ov\u0161em nem\u016f\u017ee d\u00e1t na syna dopustit. Ostatn\u011b to p\u00e1n o n\u011bm ani nev\u00ed, jak se po\u0159\u00e1d h\u00fd\u010dk\u00e1 a po\u0159\u00e1d z n\u011b\u010deho kur\u00fdruje, jinak by ho snad vztekem vyrazil ze dve\u0159\u00ed. Ale p\u00e1n se rad\u0161i nechce zlobit, te\u010f u\u017e ani do sal\u00f3nku nevkro\u010d\u00ed, a kdy\u017e n\u00e1hodou za\u010dne Linton otravovat v jizb\u011b a p\u00e1n je p\u0159i tom, hned ho \u017eene pry\u010d do poschod\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
Dovedla jsem si podle takov\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed p\u0159edstavit, \u017ee v neciteln\u00e9m prost\u0159ed\u00ed se vyvinul z mlad\u00e9ho Heathcliffa nez\u0159\u00edzen\u00fd sobec, a\u010d takov\u00fd neb\u00fdval od d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka. Nen\u00ed divu, \u017ee jsem se o n\u011bho p\u0159estala zaj\u00edmat, ale i tak jsem neztr\u00e1cela soucit s jeho osudem a litovala jsem, \u017ee nemohl z\u016fstat u n\u00e1s. Pan Edgar si i nad\u00e1le o n\u011bm vy\u017eadoval zpr\u00e1vy, asi na n\u011bho hodn\u011b vzpom\u00ednal. Tak\u00e9 by ho r\u00e1d vid\u011bl, i kdyby to m\u011blo v\u00e9st k mrzutostem, a jednou cht\u011bl, abych od hospodyn\u011b zjistila, jestli hoch n\u011bkdy p\u0159ijde do vesnice. \u0158ekla mi, \u017ee tam p\u0159ijel na koni jenom dvakr\u00e1t, s otcem, a poka\u017ed\u00e9 \u017ee pr\u00fd ho to porazilo na n\u011bkolik dn\u00ed. Ta hospodyn\u011b pak dala v\u00fdpov\u011b\u010f, jestli se nem\u00fdl\u00edm, asi dv\u011b l\u00e9ta potom, co p\u0159i\u0161el na V\u011btrnou h\u016frku, a vzali si n\u011bjakou jinou, kterou nezn\u00e1m – ta je tam dodnes. <\/p>\n\n\n\n
N\u00e1m na Drozdov\u011b plynul \u010das neru\u0161en\u011b jako d\u0159\u00edv, a\u017e bylo Kate\u0159in\u011b \u0161estn\u00e1ct. Jej\u00ed narozeniny se nikdy neslavily, proto\u017ee to byl sou\u010dasn\u011b \u00famrtn\u00ed den zesnul\u00e9 pan\u00ed. Pan Linton se v\u017edycky na cel\u00fd ten den zahrabal do knihovny a vy\u0161el a\u017e za soumraku na gimmertonsk\u00fd h\u0159bitov, odkud se leckdy vrac\u00edval po p\u016flnoci. Kate\u0159ina se musela zabavit, jak um\u011bla. <\/p>\n\n\n\n
Tenkr\u00e1t bylo na dvac\u00e1t\u00e9ho b\u0159ezna kr\u00e1sn\u00e9 jarn\u00ed po\u010das\u00ed, a jakmile se otec vytratil, na\u0161e sle\u010dna se\u0161la dol\u016f vystrojen\u00e1 na proch\u00e1zku a \u0159ekla, \u017ee m\u00e1 dovoleno j\u00edt se mnou a\u017e na pomez\u00ed slatin – pan Linton \u017ee nic nenam\u00edt\u00e1, pokud nezajdeme daleko a vr\u00e1t\u00edme se do hodiny. <\/p>\n\n\n\n
„Tak si posp\u011b\u0161te, Elleno,“ vyb\u00edzela mne, „j\u00e1 v\u00edm, kam m\u00e1m nam\u00ed\u0159eno. Na jednom m\u00edst\u011b se usadilo hejno tet\u0159\u00edvk\u016f, mus\u00edm se pod\u00edvat, jestli tam hn\u00edzd\u00ed.“ <\/p>\n\n\n\n
„No to asi bude hodn\u011b daleko,“ zapochybovala jsem, „ti p\u0159ece nehn\u00edzd\u00ed jen tak na kraji slatin!“<\/p>\n\n\n\n
„Nen\u00ed to daleko,“ odporovala. „Vid\u011bla jsem je s tat\u00ednkem, byli jsme jen kous\u00ed\u010dek od nich.“<\/p>\n\n\n\n
D\u00e1l jsem si s t\u00edm nel\u00e1mala hlavu; nasadila jsem klobouk a \u0161la. Katka poskakovala p\u0159ede mnou, vracela se ke mn\u011b a zas vyb\u00edhala kup\u0159edu jako mlad\u00fd chrt. Tak\u00e9 j\u00e1 jsem byla plna radosti – sly\u0161ela jsem sk\u0159iv\u00e1nky zp\u00edvat zbl\u00edzka zdaleka, t\u011b\u0161ila jsem se z tepl\u00e9ho slun\u00e9\u010dka, a hlavn\u011b jsem se d\u00edvala na n\u00ed, sv\u00e9ho mazl\u00ed\u010dka a mil\u00e1\u010dka, jak se j\u00ed \u010dechraj\u00ed zlat\u00e9 kade\u0159e, jak se j\u00ed zard\u00edvaj\u00ed tv\u00e1\u0159i\u010dky do rum\u011bnce hebk\u00e9ho a jemn\u00e9ho jako kv\u011bt divok\u00e9 r\u016f\u017ei\u010dky a o\u010di j\u00ed sv\u00edt\u00ed nezkalenou radost\u00ed. Bylo to tenkr\u00e1t \u0161\u0165astn\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko, prav\u00fd And\u011bl! Jej\u00ed ne\u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee byla tak v\u0161ete\u010dn\u00e1. <\/p>\n\n\n\n
„Tak jak, sle\u010dno?“ pov\u00edd\u00e1m. „Kde m\u00e1te ty sv\u00e9 tet\u0159\u00edvky? “ U\u017e bychom m\u011bly b\u00fdt u nich, nechaly jsme plot obory daleko za sebou.“ <\/p>\n\n\n\n
„Je\u0161t\u011b trochu d\u00e1l – jen o kous\u00ed\u010dek d\u00e1l, Elleno,“ pob\u00edzela m\u011b op\u011bt a op\u011bt. „Vylezte tady na ten svah, p\u0159elezte ten kope\u010dek, a ne\u017e budete na druh\u00e9 stran\u011b, u\u017e n\u011bco vypla\u0161\u00edm!\u201c <\/p>\n\n\n\n
Ale bylo tu tolik svah\u016f a kope\u010dk\u016f k vyl\u00e9z\u00e1n\u00ed a p\u0159el\u00e9z\u00e1n\u00ed, \u017ee m\u011b to kone\u010dn\u011b unavilo, a j\u00e1 prohl\u00e1sila, \u017ee je na\u010dase obr\u00e1tit a zam\u00ed\u0159it nazp\u011bt. Musela jsem na n\u00ed k\u0159i\u010det, proto\u017ee m\u011b o hodn\u011b p\u0159edb\u011bhla. Ale bu\u010f nesly\u0161ela, nebo nedbala, zkr\u00e1tka b\u011b\u017eela po\u0159\u00e1d d\u00e1l a mn\u011b nezb\u00fdvalo, ne\u017e se plaho\u010dit za n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Najednou mi zmizela v dol\u00edku, a ne\u017e jsem ji dostihla, u\u017e jsme byli o dv\u011b m\u00edle bl\u00ed\u017ee V\u011btrn\u00e9 h\u016frce ne\u017e domovu. Zahl\u00e9dla jsem, jak j\u00ed zastavili dva mu\u017ei. v jednom jsem pozn\u00e1vala Heathcliffa. P\u0159istihli Katku, kdy\u017e vyb\u00edrala hn\u00edzdo, a ne-li to, tedy aspo\u0148 pla\u0161ila ptactvo. Okol\u00ed H\u016frky pat\u0159ilo k Heathcliffov\u00fdm pozemk\u016fm a on j\u00ed obvinil z pytla\u010den\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
„V\u017edy\u0165 jsem nic nebrala – ani tu vaj\u00ed\u010dka nejsou,“ br\u00e1nila se Katka a na dotvrzen\u00ed ukazovala pr\u00e1zdn\u00e9 dlan\u011b; sp\u011bchala jsem j\u00ed na pomoc. „Nic jsem necht\u011bla vz\u00edt, jenom se pod\u00edvat na vaj\u00ed\u010dka. Tat\u00ednek \u0159\u00edkal, \u017ee jich bude v hn\u00edzdech plno!\u201c <\/p>\n\n\n\n
Heathcliff na mne mrkl se \u0161kodolib\u00fdm \u00fasm\u011bvem, aby mi dal najevo, \u017ee n\u00e1s zn\u00e1, a proto s n\u00e1mi nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 dobr\u00e9 \u00famysly. Zeptal se Katky, kdo\u017ee je ten tat\u00ednek? <\/p>\n\n\n\n
„Pan Linton z Drozdova,“ odpov\u011bd\u011bla. „Hned jsem v\u011bd\u011bla, \u017ee m\u011b nezn\u00e1te, jinak byste se mnou tak nemluvil!\u201c <\/p>\n\n\n\n
„Aha, vy mysl\u00edte, \u017ee p\u0159ed va\u0161\u00edm tat\u00ednkem se tu v\u0161echno klan\u00ed, co?“<\/p>\n\n\n\n
„A kdopak jste vy?“ prohl\u00ed\u017eela si zv\u011bdav\u011b mluv\u010d\u00edho. “ <\/p>\n\n\n\n
„Tamtoho druh\u00e9ho jsem u\u017e vid\u011bla. Je to v\u00e1\u0161 syn?“ Uk\u00e1zala na druh\u00e9ho mu\u017ee – byl to Hareton, siln\u011bj\u0161\u00ed a urostlej\u0161\u00ed, nikoli v\u0161ak p\u016fvabn\u011bj\u0161\u00ed nebo u\u0161lechtilej\u0161\u00ed. <\/p>\n\n\n\n
„Sle\u010dno Katko,“ p\u0159eru\u0161ila jsem je, „u\u017e to budou t\u0159i hodiny, co jsme venku. Nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das j\u00edt dom\u016f!\u201c <\/p>\n\n\n\n
„Ne ten chlap nen\u00ed m\u016fj syn,“ vy\u0159adil m\u011b Heathcliff z hovoru. „Ale m\u00e1m syna, a toho u\u017e taky zn\u00e1te. Va\u0161e ch\u016fva sice sp\u011bch\u00e1, ale j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee by v\u00e1m ob\u011bma jen prosp\u011blo, kdybyste si chvilku odpo\u010dinuly. Nechcete se stavit u mne doma? Sta\u010d\u00ed jen obej\u00edt ten vr\u0161ek a jsme tam. Dojdete d\u0159\u00edv dom\u016f, kdy\u017e budete odpo\u010dat\u00e9, a my v\u00e1s srde\u010dn\u011b uv\u00edt\u00e1me u n\u00e1s.“ <\/p>\n\n\n\n
Po\u0161eptala jsem Kate\u0159in\u011b, aby to kv\u016fli mn\u011b nep\u0159ij\u00edmala, \u017ee je to naprosto nevhodn\u00e9. <\/p>\n\n\n\n
„A pro\u010d?“ odpov\u011bd\u011bla mi nahlas, „nohy m\u011b bol\u00ed, jak jsem b\u011b\u017eela, a tr\u00e1va je pln\u00e1 rosy – tady si sednout nemohu. Poj\u010fme, Elleno! V\u017edy\u0165 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se zn\u00e1me s jeho synem! Nejsp\u00ed\u0161 se m\u00fdl\u00ed, ale j\u00e1 u\u017e tu\u0161\u00edm, kde asi bydl\u00ed – v tom dvo\u0159e, kde jsem se zastavila na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b z Penistonsk\u00fdch skal. Je to tak?“ <\/p>\n\n\n\n
„Spr\u00e1vn\u011b,“ vpadl j\u00ed do \u0159e\u010di Heathcliff. „Nelly, nemluvte n\u00e1m do toho! Sle\u010dnu to pobav\u00ed, kdy\u017e se k n\u00e1m na chvilku pod\u00edv\u00e1. Haretone, jdi se sle\u010dnou nap\u0159ed! Vy p\u016fjdete se mnou, Nelly!“ <\/p>\n\n\n\n
„Ne, nikam se nep\u016fjde!“ k\u0159i\u010dela jsem a cht\u011bla se mu vy\u0161kubnout, proto\u017ee m\u011b chytil za ruku. Ale Kate\u0159ina se u\u017e tryskem rozb\u011bhla kolem kope\u010dku a bl\u00ed\u017eila se k brance. Spole\u010dn\u00edk, kter\u00e9ho j\u00ed Heathcliff p\u0159id\u011blil, se nijak nesna\u017eil ji dohonit – uhnul do \u00favozu a zmizel. <\/p>\n\n\n\n
„Pane Heathcliffe, to jste nem\u011bl d\u011blat,“ protestovala jsem. „V\u0161ak vy v\u00edte, \u017ee z toho nevzejde nic dobr\u00e9ho! Ona tam uvid\u00ed Lintona a v\u0161echno pov\u00ed otci, jen co se vr\u00e1t\u00edme. J\u00e1 si to pak odnesu.“ <\/p>\n\n\n\n
„To pr\u00e1v\u011b chci, aby vid\u011bla Lintona,“ odpov\u011bd\u011bl. „Teprve posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed vypad\u00e1 trochu k sv\u011btu. m\u00e1lokdy stoj\u00ed za pod\u00edvanou. A sle\u010dnu brzo p\u0159emluv\u00edme, aby dr\u017eela jazyk za zuby. Nikomu to nebude na \u0161kodu.“<\/p>\n\n\n\n
„To si dovedu p\u0159edstavit! Jej\u00ed otec mi nikdy neodpust\u00ed, \u017ee jsem j\u00ed nechala vkro\u010dit do va\u0161eho domu. A j\u00e1 m\u00e1m sama tu\u0161en\u00ed, \u017ee m\u00e1te n\u011bco zl\u00e9ho v \u00famyslu, kdy\u017e j\u00ed zvete.“ <\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 m\u00e1m jen poctiv\u00e9 \u00famysly a v\u0161echny v\u00e1m je pov\u00edm. Aby se toti\u017e bratranec a sest\u0159enice do sebe zamilovali a vzali se! Vid\u00edte, jak jsem \u0161lechetn\u00fd k va\u0161emu p\u00e1nu. Jeho \u017e\u00e1ba nem\u00e1 nad\u011bji na d\u011bdictv\u00ed, a kdyby vyhov\u011bla m\u00e9mu p\u0159\u00e1n\u00ed, m\u00e1 budoucnost zaji\u0161t\u011bnou – bude d\u011bdi\u010dkou spole\u010dn\u011b s Lintonem.“ <\/p>\n\n\n\n
„Na\u010d to?“ odpov\u011bd\u011bla jsem. „Kdyby Linton um\u0159el – a jeho \u017eivot je stejn\u011b na v\u00e1\u017ek\u00e1ch – Kate\u0159ina by d\u011bdila tak jako tak.“ <\/p>\n\n\n\n
„To zas ne,“ \u0159ekl. „V posledn\u00ed v\u016fli nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 dolo\u017eka v jej\u00ed prosp\u011bch. Jeho majetek by nakonec p\u0159ipadl mn\u011b. Ale abych p\u0159ede\u0161el v\u0161echny spory, p\u0159eji si jejich s\u0148atek a jsem pevn\u011b rozhodnut, \u017ee ho uskute\u010dn\u00edm.“ <\/p>\n\n\n\n
„A j\u00e1 jsem zas pevn\u011b rozhodnut\u00e1, \u017ee v\u00edckr\u00e1t se s n\u00ed k va\u0161emu domu nep\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm,“ odsekla jsem mu. Do\u0161li jsme pr\u00e1v\u011b k brance, kde na n\u00e1s Katka \u010dekala. Heathcliff mi \u0159ekl, abych byla zticha, \u0161el cesti\u010dkou nap\u0159ed a sp\u011b\u0161n\u011b n\u00e1m odemkl dve\u0159e. Na\u0161e sle\u010dna si ho n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011b\u0159ila pohledem, jako by se je\u0161t\u011b \u0159\u00e1dn\u011b nerozmyslela, jak ho posuzovat. Ale on se na n\u00ed usm\u00e1l, kdy\u017e se jejich pohledy setkaly, a vl\u00eddn\u011b j\u00ed oslovil – a j\u00e1 hlup\u00e1k jsem se domn\u00edvala, \u017ee vzpom\u00ednka na jej\u00ed matku ho snad obm\u011bk\u010d\u00ed, aby j\u00ed neubli\u017eoval.<\/p>\n\n\n\n
POKRA\u010c<\/strong>https\/www.meisterkoch.eu\/articles\/na-vetrne-hurce-kap-21<\/a>OV\u00c1N\u00cd<\/strong><\/p>\n\n\n\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" autor: Emily Bront\u00eb Kapitola 21. Ten den bylo s Katkou t\u011b\u017ek\u00e9 po\u0159\u00edzen\u00ed – probudila se v b\u00e1je\u010dn\u00e9 n\u00e1lad\u011b a hned se sh\u00e1n\u011bla po bratranci, ale […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":49632,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-49911","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/49911","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=49911"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/49911\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/49632"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=49911"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=49911"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=49911"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}