autor: Emily Bront\u00eb<\/p>\n\n\n\n
Kapitola 28<\/p>\n\n\n\n
P\u00e1t\u00fd den k poledni – vlastn\u011b u\u017e sp\u00ed\u0161e odpoledne – se p\u0159ibl\u00ed\u017eily jin\u00e9 kroky, leh\u010d\u00ed a rychlej\u0161\u00ed. Tentokr\u00e1t osoba, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la, vstoupila do pokoje. Byla to Zila se svou \u010dervenou \u0161\u00e1lou, \u010dern\u00fdm hedv\u00e1bn\u00fdm kloboukem na hlav\u011b a prout\u011bn\u00fdm ko\u0161\u00edkem zav\u011b\u0161en\u00fdm na p\u0159edlokt\u00ed. \u201eNo ne, pan\u00ed Deanov\u00e1!“ spr\u00e1skla ruce. \u201eCo se o v\u00e1s v\u0161echno v Gimmertonu nepov\u00edd\u00e1! J\u00e1 myslela, \u017ee jste na dn\u011b mo\u010d\u00e1lu i se sle\u010dinkou, a\u017e teprve p\u00e1n mi pov\u011bd\u011bl, \u017ee v\u00e1s na\u0161li a on \u017ee v\u00e1m poskytl p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed u n\u00e1s! No tohle! A to jste se dostaly na n\u011bjak\u00fd pevn\u00fd ostr\u016fvek? Jak dlouho jste v tom bahn\u011b v\u011bzely? To v\u00e1s zachr\u00e1nil n\u00e1\u0161 p\u00e1n? Ale vy jste ani moc nezhubla, pan\u00ed Deanov\u00e1 – moc v\u00e1s to nevzalo, \u017ee jo?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eV\u00e1\u0161 p\u00e1n je lotr,“ k\u0159ikla jsem. \u201eTohle si odnese! A a\u0165 o n\u00e1s ne\u0161\u00ed\u0159\u00ed b\u00e1chorky – pravda stejn\u011b vyjde najevo!“ <\/p>\n\n\n\n
\u201eJak to mysl\u00edte?“ divila se Zila. \u201eOn nic ne\u0161\u00ed\u0159\u00ed – to pov\u00eddaj\u00ed lidi ve vsi – \u017ee pr\u00fd jste zapadly do ba\u017einy! J\u00e1 tu p\u0159ijdu dom\u016f a \u0159\u00edk\u00e1m panu Earnshawovi: ,No co v\u0161echno \u010dlov\u011bk nesly\u0161\u00ed, jen vyt\u00e1hne paty z domu! \u0160koda p\u0159e\u0161koda sle\u010dinky, takov\u00e1 p\u011bkn\u00e1 d\u011bvenka to byla! A Nely Deanov\u00e1, forteln\u00e1 \u017eensk\u00e1, jakbysmet!‘ A on na m\u011b vyvalil o\u010di, tak vid\u00edm, \u017ee tu je\u0161t\u011b o ni\u010dem nev\u011bd\u00ed, a hned mu to v\u0161echno vykl\u00e1d\u00e1m, co se \u0161u\u0161k\u00e1. N\u00e1\u0161 p\u00e1n to poslouch\u00e1, mali\u010dko se usm\u011bje a pov\u00edd\u00e1: „Mo\u017en\u00e1, \u017ee byly v ba\u017ein\u011b, ale u\u017e tam nejsou. V tuhle chv\u00edli le\u017e\u00ed Nely Deanov\u00e1 ve va\u0161\u00ed kom\u016frce. A\u017e p\u016fjdete nahoru, m\u016f\u017eete j\u00ed vzk\u00e1zat, a\u0165 vypadne – tady je kl\u00ed\u010d. Ta bahnit\u00e1 voda, co spolykala, j\u00ed vlezla na mozek, v hore\u010dce by let\u011bla dom\u016f jako st\u0159elen\u00e1, tak jsem ji tu zadr\u017eel, ne\u017e se j\u00ed to v hlav\u011b srovn\u00e1. Vy\u0159i\u010fte j\u00ed, a\u0165 se st\u011bhuje dom\u016f na Drozdov, jestli ji nohy unesou. A ode mne a\u0165 ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee sle\u010dna p\u0159ijde v\u010das za n\u00ed, p\u00e1novi na funus.“ <\/p>\n\n\n\n
\u201eSnad pan Edgar neum\u0159el?“ vyjekla jsem. \u201eAch Zilo!“ <\/p>\n\n\n\n
\u201eAle ne, jen se posa\u010fte, pani\u010dko!“ chl\u00e1cholila m\u011b. \u201eJe vid\u011bt, \u017ee je\u0161t\u011b nejste ve sv\u00fd k\u016f\u017ei. Neum\u0159el! Pan doktor Kenneth mysl\u00ed, \u017ee tak asi den dva je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed – potkala jsem ho na silnici a ptala se ho.“<\/p>\n\n\n\n
Nem\u011bla jsem pomy\u0161len\u00ed na to, abych si sedla. Popadla jsem pl\u00e1\u0161\u0165 a klobouk a let\u011bla dol\u016f, dokud byla cesta voln\u00e1. V s\u00edni jsem se rozhl\u00ed\u017eela po n\u011bkom, kdo by mi dal zpr\u00e1vu o Kate\u0159in\u011b. Dve\u0159e tam byly doko\u0159\u00e1n, velk\u00fd pokoj proza\u0159ovalo slunce, ale nikde \u010dlov\u00ed\u010dka. V\u00e1hala jsem, m\u00e1m-li ut\u00edkat pry\u010d, nebo se zdr\u017eet a p\u00e1trat po sle\u010dn\u011b, a tu m\u011b od krbu upozornilo slab\u00e9 zaka\u0161l\u00e1n\u00ed. Na pohovce tam le\u017eel Linton a lhostejn\u00fdm pohledem sledoval ka\u017ed\u00fd m\u016fj krok. V \u00fastech p\u0159evaloval cukrkandlov\u00fd \u0161pal\u00edk. <\/p>\n\n\n\n
\u201eKde je sle\u010dna Kate\u0159ina?“ spustila jsem na n\u011bj zhurta. Doufala jsem, \u017ee ho zastra\u0161\u00edm a n\u011bco z n\u011bho vym\u00e1m\u00edm, kdy\u017e jsem ho p\u0159ekvapila o samot\u011b. Cucal d\u00e1l jako nemluvn\u011b. \u201e\u0160la dom\u016f?“ vypt\u00e1vala jsem se. <\/p>\n\n\n\n
\u201eNe,“ r\u00e1\u010dil odpov\u011bd\u011bt. \u201eJe naho\u0159e. Dom\u016f nesm\u00ed, my ji nepust\u00edme.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eVy \u017ee ji nepust\u00edte, vy \u0148oumo?“ houkla jsem. \u201eOkam\u017eit\u011b mi uka\u017ete, kam jste ji zav\u0159eli, nebo v\u00e1s nau\u010d\u00edm zp\u00edvat jinou!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJen aby tat\u00ednek nenau\u010dil zp\u00edvat jinou v\u00e1s, jestli ji budete hledat!“ odsekl. \u201eKate\u0159ina se pr\u00fd rozmazlovat nebude! Je to moje \u017eena a \u017ee se pr\u00fd nestyd\u00ed cht\u00edt mi ut\u00edkat! Tat\u00ednek \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee m\u011b nen\u00e1vid\u00ed a chce, abych um\u0159el, aby shr\u00e1bla moje pen\u00edze, ale ona nic nedostane a nikam nep\u016fjde. Nikam! M\u016f\u017ee si bre\u010det a stonat, jak chce!“ Str\u010dil op\u011bt \u0161pal\u00edk do \u00fast a zav\u0159el o\u010di, jako by si cht\u011bl zd\u0159\u00edmnout. <\/p>\n\n\n\n
\u201eMlad\u00fd pane,“ mluvila jsem do n\u011bho, \u201eto u\u017e jste zapomn\u011bl, jak se v\u00e1m Katka v zim\u011b v\u011bnovala? Vy jste j\u00ed \u0159\u00edkal, jak ji m\u00e1te r\u00e1d, a ona v\u00e1m nosila kn\u00ed\u017eky a zp\u00edvala p\u00edsni\u010dky a mnohokr\u00e1t za v\u00e1mi jezdila, a\u0165 byl v\u00edtr nebo sn\u00edh! Oplakala ka\u017ed\u00fd ve\u010der, kter\u00fd musela vynechat, proto\u017ee jste se pak na ni marn\u011b t\u011b\u0161il, a vy jste tenkr\u00e1t dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee si ji zdaleka nezaslou\u017e\u00edte – a dnes v\u011b\u0159\u00edte v\u0161emu, co v\u00e1m otec nabul\u00edkuje, jako byste nev\u011bd\u011bl, \u017ee v\u00e1s nem\u016f\u017ee oba ani c\u00edtit! Sp\u0159\u00e1hl jste se s n\u00edm proti n\u00ed. To je mi p\u011bkn\u00e1 vd\u011b\u010dnost!“ <\/p>\n\n\n\n
Linton pootev\u0159el \u00fasta a vyndal cukrkandl. <\/p>\n\n\n\n
\u201ePro\u010d by chodila na V\u011btrnou h\u016frku, kdyby v\u00e1s nen\u00e1vid\u011bla?“ domlouvala jsem mu. \u201eRozva\u017ete si to p\u0159ece; A jak\u00e9 va\u0161e pen\u00edze m\u00e1 shr\u00e1bnout? V\u017edy\u0165 ani nev\u00ed, jestli n\u011bjak\u00e9 budete m\u00edt! \u0158\u00edk\u00e1te, \u017ee st\u016fn\u011b – nech\u00e1te ji stonat, opu\u0161t\u011bnou v ciz\u00edm dom\u011b? S\u00e1m jste poznal na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei, jak\u00e9 to je, kdy\u017e o v\u00e1s nikdo nedb\u00e1. Sebe jste um\u011bl litovat, kdy\u017e jste trp\u011bl, a ona s v\u00e1mi m\u011bla soucit – ale vy ji nepolitujete. J\u00e1 pro ni pl\u00e1\u010du, mlad\u00fd pane Heathcliffe – vid\u00edte m\u011b, j\u00e1 star\u00e1 \u017eensk\u00e1 a oby\u010dejn\u00e1 slu\u017eka – a vy, kter\u00fd jste m\u011bl plno \u0159e\u010d\u00ed o l\u00e1sce, a pr\u00e1vem, proto\u017ee byste ji m\u011bl zbo\u017e\u0148ovat na kolenou – vy si st\u0159\u00e1d\u00e1te slzy pro sebe a spokojen\u011b se tu povalujete. \u017de se nestyd\u00edte! Jste sobec bez srdce!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAle kdy\u017e j\u00e1 s n\u00ed nevydr\u017e\u00edm.“ lamentoval. \u201eJe to k uzouf\u00e1n\u00ed s n\u00ed b\u00fdt. Po\u0159\u00e1d bre\u010d\u00ed, kdo to m\u00e1 poslouchat? A nep\u0159estane a nep\u0159estane, i kdy\u017e j\u00ed pohroz\u00edm tat\u00ednkem. Jednou jsem ho opravdu zavolal a on \u0159ekl, \u017ee ji u\u0161krt\u00ed, kdy\u017e nebude zticha. A v\u00edte, \u017ee sotva ode\u0161el z pokoje, u\u017e spustila nanovo? Takhle na\u0159\u00edk\u00e1 a k\u0148u\u010d\u00ed cel\u00e9 noci \u2013 j\u00e1 bych vzteky z k\u016f\u017ee vylet\u011bl, \u017ee kv\u016fli n\u00ed nem\u016f\u017eu sp\u00e1t!“<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe pan Heathcliff doma?“ vyzv\u00eddala jsem. Pochopila jsem, \u017ee ten mal\u00fd zmetek nedovede m\u00edt \u0161petku soucitu s tou chud\u011brou, kdyby trp\u011bla sebev\u011bt\u0161\u00ed du\u0161evn\u00ed muka.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe na dvo\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl. \u201eMluv\u00ed s doktorem Kennethem o str\u00fd\u010dkovi – ten pr\u00fd u\u017e opravdu um\u0159e. J\u00e1 jsem jen r\u00e1d, proto\u017ee po n\u011bm budu p\u00e1nem na Drozdov\u011b. Kate\u0159ina v\u017edycky \u0159\u00edkala Drozdovu n\u00e1\u0161 d\u016fm – u\u017e nen\u00ed jej\u00ed, je m\u016fj. Tat\u00ednek \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee v\u0161ecko, co bylo jej\u00ed, pat\u0159\u00ed te\u010f mn\u011b. I ty jej\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 kn\u00ed\u017eky jsou moje. V\u00edte, \u017ee mi je nab\u00edzela, i svoje hezk\u00e9 pt\u00e1\u010dky v kleci a ponyho Minku, jestli j\u00ed najdu kl\u00ed\u010d od pokoje a pust\u00edm ji ven? A j\u00e1 ji zpra\u017eil, \u017ee nem\u00e1 co rozd\u00e1vat, to v\u0161ecko \u017ee je te\u010f moje! V\u0161ecko! Ona se rozbre\u010dela a vzala z krku medailonek a \u0159ekla, \u017ee aspo\u0148 ten nedostanu – byly to dva obr\u00e1zky v zlat\u00e9m pouzd\u0159e, na jedn\u00e9 stran\u011b m\u011bla maminku a na druh\u00e9 tat\u00ednka, m\u00e9ho str\u00fd\u010dka, kdy\u017e byli mlad\u00ed. To bylo v\u010dera – a j\u00e1 na to, \u017ee i ten medailonek je m\u016fj, a cht\u011bl jsem j\u00ed ho vytrhnout. A ta drz\u00e1 opice mi ho necht\u011bla d\u00e1t, str\u010dila do m\u011b, a\u017e to zabolelo. J\u00e1 za\u010dal k\u0159i\u010det – toho se ona v\u017edycky lekne. Sly\u0161ela, \u017ee jde tat\u00ednek, tak rozlomila pouzdro na dv\u011b p\u016flky a dala mi podobiznu maminky, tu druhou si cht\u011bla schovat. M\u016fj tat\u00ednek se ptal, co to prov\u00e1d\u00edme, a j\u00e1 mu \u017ealoval. Vzal mi tu moji p\u016flku a poru\u010dil Katce, aby tu svou vydala mn\u011b. Necht\u011bla, a on – on ji uhodil p\u011bst\u00ed, a\u017e se sk\u00e1cela. Utrhl j\u00ed ten obr\u00e1zek od \u0159et\u00edzku a rozdupal ho botou.“ <\/p>\n\n\n\n
\u201eA copak d\u011bl\u00e1te vy, kdy\u017e ji bije? M\u00e1te radost?“ Cht\u011bla jsem z n\u011bho n\u011bco vyt\u00e1hnout, a tak jsem ho m\u011bla k \u0159e\u010di.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJ\u00e1 zav\u00edr\u00e1m o\u010di,“ odpov\u011bd\u011bl. \u201eV\u017edycky zav\u00edr\u00e1m o\u010di, kdy\u017e tat\u00ednek bije psa nebo kon\u011b, on bije v\u0161\u00ed silou! Ale celkem jsem byl r\u00e1d, \u017ee ji potrestal, zaslou\u017eila si to, kdy\u017e do m\u011b strk\u00e1! No a pak tat\u00ednek ode\u0161el a ona m\u011b zavolala bl\u00ed\u017e ke sv\u011btlu a uk\u00e1zala mi krvavou r\u00e1nu vevnit\u0159 v \u00fastech, jak j\u00ed zuby roztrhly tv\u00e1\u0159. A posb\u00edrala kousky obr\u00e1zku a pak si sedla a oto\u010dila se ke zdi a od t\u00e9 doby na m\u011b nemluv\u00ed. J\u00e1 m\u00e1m takov\u00fd dojem, \u017ee asi nem\u016f\u017ee mluvit bolest\u00ed – a to m\u011b dost tr\u00e1p\u00ed. Ale kdy\u017e je takov\u00e1 protiva a ustavi\u010dn\u011b bre\u010d\u00ed! A kouk\u00e1 se tak divoce a je bled\u00e1 jako st\u011bna, a\u017e z n\u00ed jde strach!“ <\/p>\n\n\n\n
\u201eA m\u00e1te p\u0159\u00edstup ke kl\u00ed\u010di, kdybyste k n\u00ed cht\u011bl j\u00edt?“ <\/p>\n\n\n\n
\u201eAno, je naho\u0159e, ale tam bych te\u010f nedo\u0161el.“<\/p>\n\n\n\n
\u201eKter\u00fd je to pokoj?“ <\/p>\n\n\n\n
\u201eTo tak, v\u00e1m to budu pov\u00eddat!“ zvolal. \u201eTo je na\u0161e tajemstv\u00ed. Nikdo to nesm\u00ed v\u011bd\u011bt, ani Hareton! A mn\u011b je mdlo – kv\u016fli v\u00e1m! Jd\u011bte pry\u010d, jd\u011bte pry\u010d!“ Podep\u0159el si tv\u00e1\u0159 rukou a op\u011bt zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n\n\n\n
Usoudila jsem, \u017ee l\u00e9pe ne\u017e \u010dekat na Heathcliffa bude p\u0159ivolat sle\u010dn\u011b pomoc z Drozdova. T\u011b\u017eko vyl\u00ed\u010dit \u00fadiv slu\u017eebnictva, kdy\u017e jsem dob\u011bhla dom\u016f, i jejich radost, \u017ee m\u011b zas vid\u00ed \u017eivou a zdravou. A kdy\u017e sly\u0161eli, \u017ee ani sle\u010dn\u011b se nic nestalo, hned jich n\u011bkolik cht\u011blo b\u011b\u017eet k p\u00e1novi a zavolat mu tu dobrou zpr\u00e1vu skrze dve\u0159e. Ale j\u00e1 si tohle ohl\u00e1\u0161en\u00ed vyhradila pro sebe. Jak jsem ho na\u0161la zm\u011bn\u011bn\u00e9ho za t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed! Le\u017eel tam jako vt\u011blen\u00fd smutek, sm\u00ed\u0159en\u00fd s osudem, a \u010dekal jen na smrt. Vypadal \u00fa\u017easn\u011b mlad\u011b. Bylo mu vlastn\u011b dev\u011btat\u0159icet, ale \u010dlov\u011bk by mu h\u00e1dal aspo\u0148 o deset let m\u00ed\u0148. Vzpom\u00ednal na Kate\u0159inu – \u0161eptal jej\u00ed jm\u00e9no. Pohladila jsem mu lehce ruku a za\u0161eptala: \u201eMil\u00fd pane, Kate\u0159ina se v\u00e1m vr\u00e1t\u00ed. Nic se j\u00ed nestalo a snad do ve\u010dera ji tu m\u00e1te!“ <\/p>\n\n\n\n
A\u017e jsem se lekla, jak to na n\u011bho zap\u016fsobilo. Zpola se vzty\u010dil, dychtiv\u011b se rozhl\u00e9dl pokojem a v mdlob\u00e1ch sklesl nazp\u011bt. Kdy\u017e zas p\u0159i\u0161el k sob\u011b, vypravovala jsem mu o na\u0161\u00ed nucen\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b a v\u011bzn\u011bn\u00ed na H\u016frce. \u0158ekla jsem, \u017ee m\u011b Heathcliff p\u0159inutil vej\u00edt, co\u017e nebylo docela pravda. Nenasazovala jsem p\u0159\u00edli\u0161 na Lintona ani jsem nevyl\u00ed\u010dila v\u0161echny Heathcliffovy surovosti – necht\u011bla jsem zbyte\u010dn\u011b p\u0159il\u00e9vat ho\u0159kosti do jeho kalichu, kter\u00fd u\u017e beztak p\u0159et\u00e9kal. P\u00e1n uhodl, \u017ee nep\u0159\u00edtelov\u00fdm \u00famyslem bylo zajistit si v\u0161echen jeho majetek i drozdovsk\u00fd statek pro syna, \u010di sp\u00ed\u0161e pro sebe, ale m\u00e1tlo ho, pro\u010d Heathcliff nevy\u010dk\u00e1 jeho smrti. Netu\u0161il ov\u0161em, \u017ee jeho synovec stejn\u011b jako on s\u00e1m je na odchodu ze sv\u011bta. P\u0159esto usoudil, \u017ee by m\u011bl zm\u011bnit posledn\u00ed v\u016fli. M\u00edsto aby z\u016fstavil v\u0161echno jm\u011bn\u00ed Kate\u0159in\u011b k voln\u00e9mu nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed, rozhodl se sv\u011b\u0159it je poru\u010dn\u00edk\u016fm, aby je pro ni do\u017eivotn\u011b spravovali a pak i pro jej\u00ed d\u011bti, bude-li n\u011bjak\u00e9 m\u00edt. Tak by nemohl majetek p\u0159ipadnout Heathcliffovi, a\u017e by Linton zem\u0159el. Dal mi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 rozkazy a j\u00e1 podle nich vypravila jednoho sluhu pro advok\u00e1ta a \u010dty\u0159i ozbrojen\u00e9 mu\u017ee na V\u011btrnou h\u016frku, aby vyprostili na\u0161i sle\u010dnu z moci v\u011bznitele.<\/p>\n\n\n\n
Ob\u011b v\u00fdpravy se vr\u00e1tily se zpo\u017ed\u011bn\u00edm a\u017e ve\u010der. Prvn\u00ed p\u0159i\u0161el samotn\u00fd sluha a hl\u00e1sil, \u017ee pan advok\u00e1t Green nebyl doma, kdy\u017e ho hledal, a \u017ee na n\u011bj musel dv\u011b hodiny \u010dekat, a potom pan Green vzk\u00e1zal, \u017ee m\u00e1 je\u0161t\u011b jak\u00e9si \u0159\u00edzen\u00ed ve vsi a na Drozdov p\u0159ijede a\u017e \u010dasn\u011b r\u00e1no. Tak\u00e9 \u010dty\u0159i \u010deled\u00edni se vr\u00e1tili s nepo\u0159\u00edzenou – vy\u0159\u00eddili vzkaz, \u017ee Kate\u0159ina je t\u011b\u017ece nemocn\u00e1 a nem\u016f\u017ee se proto hnout z l\u016f\u017eka. Pan Heathcliff je k n\u00ed v\u016fbec nepustil. Vy\u010dinila jsem hlup\u00e1k\u016fm, \u017ee se dali nap\u00e1lit, ale p\u00e1novi jsem nic ne\u0159ekla. M\u00ednila jsem s celou tlupou t\u00e1hnout na V\u011btrnou h\u016frku za dne a doslova ji vz\u00edt \u00fatokem, kdyby n\u00e1m Katku nevydali dobrovoln\u011b. Otec ji mus\u00ed p\u0159ed smrt\u00ed vid\u011bt – to jsem si znovu a znovu p\u0159\u00edsahala – a\u0165 t\u0159eba ten zloduch Heathcliff zahyne na vlastn\u00edm prahu, v p\u0159\u00edpad\u011b \u017ee by n\u00e1m v tom cht\u011bl zabr\u00e1nit.<\/p>\n\n\n\n
Dopadlo to tak, \u017ee jsem byla u\u0161et\u0159en\u00e1 cesty i obt\u00ed\u017e\u00ed. Ve t\u0159i hodiny r\u00e1no jsem si \u0161la pro vodu do d\u017eb\u00e1nku, a kdy\u017e jsem se vracela p\u0159eds\u00edn\u00ed, sly\u0161ela jsem slab\u00e9 za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. \u201eTo bude ten pan Green,“ vzpomn\u011bla jsem si, \u201eur\u010dit\u011b Green!“ A \u0161la jsem d\u00e1l. Cht\u011bla jsem n\u011bkoho poslat, aby mu otev\u0159el, ale klep\u00e1n\u00ed se opakovalo \u2013 ne hlasit\u011b, ale nal\u00e9hav\u011b. Postavila jsem d\u017eb\u00e1nek na z\u00e1bradl\u00ed a sp\u011bchala otev\u0159\u00edt sama. <\/p>\n\n\n\n
Nebyl to advok\u00e1t. Sama moje mil\u00e1 zlat\u00e1 velitelka mi padla kolem krku s hlasit\u00fdm pl\u00e1\u010dem. \u201eEleno, Eleno, \u017eije tat\u00ednek?“<\/p>\n\n\n\n
\u201eAno,“ plakala jsem taky, \u201eano, m\u016fj and\u00edlku, \u017eije. Bohud\u00edky, \u017ee jste zas doma!“ Tak bez dechu, jak p\u0159ib\u011bhla, cht\u011bla ut\u00edkat nahoru k panu Lintonovi. Ale j\u00e1 jsem ji posadila na \u017eidli, dala j\u00ed nap\u00edt a omyla j\u00ed tv\u00e1\u0159i\u010dky a t\u0159ela je z\u00e1st\u011brou, aby trochu dostaly barvu. Pak jsem \u0159ekla, \u017ee ji mus\u00edm nap\u0159ed ohl\u00e1sit a velice jsem ji prosila, aby tat\u00ednkovi namluvila, \u017ee bude s mlad\u00fdm Heathcliffem \u0161\u0165astn\u00e1. <\/p>\n\n\n\n
Vyt\u0159e\u0161tila na m\u011b o\u010di, ale brzy pochopila, pro\u010d j\u00ed rad\u00edm ke l\u017ei, a prohl\u00e1sila, \u017ee si st\u011b\u017eovat nebude. Nesnesla jsem b\u00fdt p\u0159i tom, kdy\u017e se otec s dcerou setkali. Aspo\u0148 \u010dtvrt hodiny jsem st\u00e1la venku p\u0159ede dve\u0159mi, ne\u017e jsem se odhodlala p\u0159ibl\u00ed\u017eit k lo\u017ei nemocn\u00e9ho. Ale uvnit\u0159 vl\u00e1dlo naprost\u00e9 ticho \u2013 Kat\u010dino zoufalstv\u00ed bylo stejn\u011b ml\u010denliv\u00e9 jako otcova radost. Kate\u0159ina ho podp\u00edrala, na pohled zcela klidn\u00e1, a on se v n\u00ed jen zhl\u00ed\u017eel s v\u00fdrazem bla\u017een\u00e9ho vytr\u017een\u00ed. Um\u0159el \u0161\u0165astn\u011b, pane Lockwoode, ano – \u0161\u0165astn\u011b! Pol\u00edbil ji na tv\u00e1\u0159 a za\u0161eptal: \u201eJdu k n\u00ed – a ty, m\u00e9 drah\u00e9 d\u011b\u0165\u00e1tko, p\u0159ijde\u0161 za n\u00e1mi!“ A pak se u\u017e nepohnul ani nepromluvil. Jen se tak na ni d\u00edval t\u00edm okouzlen\u00fdm z\u00e1\u0159iv\u00fdm pohledem, a\u017e se mu tep nepozorovan\u011b zastavil a du\u0161e odlet\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
Nebylo mo\u017en\u00e9 ur\u010dit p\u0159esn\u00fd okam\u017eik smrti, stalo se to naprosto bez z\u00e1pasu. Kate\u0159ina snad u\u017e vyplakala v\u0161echny slzy nebo m\u011bla p\u0159\u00edli\u0161 velkou bolest, aby j\u00ed pl\u00e1\u010d ulevil. Sed\u011bla tam se such\u00fdma o\u010dima a\u017e do v\u00fdchodu slunce, sed\u011bla do poledn\u00edch hodin a byla by tak nehnut\u011b sed\u011bla u smrteln\u00e9ho lo\u017ee napo\u0159\u00e1d, ale j\u00e1 jsem ji p\u0159im\u011bla, aby vstala a \u0161la si trochu odpo\u010dinout.<\/p>\n\n\n\n
Dob\u0159e \u017ee se mi poda\u0159ilo ji odv\u00e9st, proto\u017ee v dob\u011b ob\u011bda se dostavil advok\u00e1t, kter\u00fd si nejprve do\u0161el pro pokyny na V\u011btrnou h\u016frku. Zaprodal se panu Heathcliffovi – z toho d\u016fvodu se den p\u0159edt\u00edm ome\u0161kal a nep\u0159i\u0161el na p\u00e1novo zavol\u00e1n\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro klid sv\u00e9 du\u0161e nem\u011bl p\u00e1n pomy\u0161len\u00ed na sv\u011btsk\u00e9 v\u011bci od t\u00e9 chv\u00edle, co se mu vr\u00e1tila dcera. Pan Green vzal hned do rukou spr\u00e1vu v\u0161ech v\u011bc\u00ed i lid\u00ed v cel\u00e9m dom\u011b. S v\u00fdjimkou mne dal v\u00fdpov\u011b\u010f ve\u0161ker\u00e9mu slu\u017eebnictvu. Cht\u011bl svoji plnou moc hn\u00e1t do takov\u00e9 krajnosti, \u017ee na\u0159izoval, aby nepochov\u00e1vali pana Lintona vedle jeho \u017eeny na h\u0159bitov\u011b, n\u00fdbr\u017e v kostel\u00edku v hrobce jeho p\u0159edk\u016f. To se ov\u0161em p\u0159\u00ed\u010dilo ustanoven\u00edm posledn\u00ed v\u016fle a j\u00e1 jsem strhla velk\u00fd pok\u0159ik a zabr\u00e1nila hrub\u00e9mu poru\u0161en\u00ed pr\u00e1va. <\/p>\n\n\n\n
Poh\u0159eb se odbyl s velk\u00fdm sp\u011bchem. Kate\u0159ina, nap\u0159\u00ed\u0161t\u011b cho\u0165 pana Lintona, m\u011bla povoleno z\u016fstat v Drozdov\u011b, ne\u017e odtud odvezou t\u011blo jej\u00edho otce. Vysv\u011btlila mi, \u017ee se nad n\u00ed Linton nakonec ustrnul a odv\u00e1\u017eil se ji osvobodit. Sly\u0161ela, jak ji dole u dve\u0159\u00ed vym\u00e1haj\u00ed drozdov\u0161t\u00ed \u010deled\u00edni, a pochopila smysl Heathcliffovy odpov\u011bdi. Byla m\u00e1lem bez sebe.<\/p>\n\n\n\n
Brzy po m\u00e9m odchodu dovedli nahoru do sal\u00f3nku Lintona, kter\u00fd byl tak vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee j\u00ed do\u0161el pro kl\u00ed\u010d, je\u0161t\u011b ne\u017e se vr\u00e1til otec. Napadla ho lest, \u017ee dve\u0159e k n\u00ed odemkne a pak je zase nedov\u0159en\u00e9 zamkne. Kdy\u017e m\u011bl j\u00edt sp\u00e1t, vym\u00ednil si, \u017ee si lehne u Haretona. Pro jednou mu to bylo povoleno. Kate\u0159ina se potom vypl\u00ed\u017eila z pokoje je\u0161t\u011b p\u0159ed \u00fasvitem. Neodva\u017eovala se ut\u00e9ct dve\u0159mi, aby psi nestrhli poplach. Nahl\u00ed\u017eela do pr\u00e1zdn\u00fdch m\u00edstnost\u00ed, kudy by vylezla oknem. Na\u0161t\u011bst\u00ed se j\u00ed to poda\u0159ilo v pokoji jej\u00ed matky, kde snadno se\u0161plhala po v\u011btv\u00edch borovice, kter\u00e9 dosahuj\u00ed a\u017e k oknu. Jej\u00ed spoluvin\u00edk si t\u011b\u017ece odnesl, \u017ee j\u00ed pom\u00e1hal k \u00fat\u011bku – jeho chatrn\u00fd \u00faskok se neutajil.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159elo\u017eila Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n\n\n\n
Meisterkoch Knihy<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" autor: Emily Bront\u00eb Kapitola 28 P\u00e1t\u00fd den k poledni – vlastn\u011b u\u017e sp\u00ed\u0161e odpoledne – se p\u0159ibl\u00ed\u017eily jin\u00e9 kroky, leh\u010d\u00ed a rychlej\u0161\u00ed. Tentokr\u00e1t osoba, kter\u00e1 […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":48660,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-50595","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/50595","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=50595"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/50595\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/48660"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=50595"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=50595"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=50595"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}