David Herbert Lawrence<\/p>\n\n\n\n
KAPITOLA 2.<\/p>\n\n\n\n
Connie s Cliffordem p\u0159ijeli dom\u016f na Wragby na podzim roku 1920. Sle\u010dna Chatterleyov\u00e1, znechucen\u00e1 bratrov\u00fdm odpadlictv\u00edm, odjela pry\u010d a \u017eila v mal\u00e9m byt\u011b v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Wragby byl n\u00edzk\u00fd star\u00fd d\u016fm z hn\u011bd\u00e9ho kamene, s jeho\u017e stavbou se zapo\u010dalo v polovin\u011b osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed a k n\u011bmu\u017e se p\u0159istavovalo, a\u017e vznikl rozs\u00e1hl\u00fd konglomer\u00e1t bez valn\u00e9 osobitosti. St\u00e1l na n\u00e1vr\u0161\u00ed v p\u011bkn\u00e9m dubov\u00e9m parku, ale nabl\u00edzku byl bohu\u017eel vid\u011bt kom\u00edn tevershallsk\u00e9 \u0161achty s mra\u010dny p\u00e1ry a kou\u0159e a o n\u011bco d\u00e1l na vlhk\u00e9m a zaml\u017een\u00e9m \u00fabo\u010d\u00ed kopce nev\u00e1bn\u011b roztrou\u0161enou vesnici Tevershall, vesnici, kter\u00e1 za\u010d\u00ednala skoro u bran parku a t\u00e1hla se v beznad\u011bjn\u00e9 o\u0161klivosti dlouhou a ponurou \u0159adou uboh\u00fdch, mal\u00fdch, ukopt\u011bn\u00fdch cihlov\u00fdch domk\u016f s v\u00edky \u010dern\u00fdch b\u0159idlicov\u00fdch st\u0159ech, vyz\u00fdvav\u011b zpustl\u00fdch a bez\u00fat\u011b\u0161n\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n
Connie byla zvykl\u00e1 na Kensington nebo na skotskou vyso\u010dinu nebo na sussexsk\u00e9 duny; to byla jej\u00ed Anglie. Se stoicismem ml\u00e1d\u00ed vzala jedin\u00fdm pohledem na v\u011bdom\u00ed svrchovan\u011b bezduchou o\u0161klivost uheln\u00e9ho a \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00e9ho vnitrozem\u00ed a d\u00e1l se o n\u011b nestarala: brala je jako n\u011bco neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho, o \u010dem se nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Z dost st\u00eds\u0148uj\u00edc\u00edch pokoj\u016f na Wragby sly\u0161ela hrk\u00e1n\u00ed t\u0159\u00eddic\u00edch s\u00edt, sup\u011bn\u00ed parostroje na spou\u0161t\u011bn\u00ed d\u016fln\u00edch klec\u00ed, \u0159inkot hunt\u016f a chraplav\u00e9 pohvizdov\u00e1n\u00ed d\u016fln\u00edch lokomotiv. Tevershallsk\u00e9 haldy ho\u0159ely, ho\u0159ely u\u017e cel\u00e1 l\u00e9ta, a bylo by st\u00e1lo tis\u00edce uhasit je. A kdy\u017e odtamtud v\u00e1l v\u00edtr, co\u017e bylo \u010dasto, d\u016fm byl pln\u00fd \u010dmoudu z toho sirn\u00e9ho spalov\u00e1n\u00ed v\u00fdm\u011bt\u016f zemsk\u00e9ho nitra. Ale i za bezv\u011btrn\u00fdch dn\u016f bylo ve vzduchu v\u017edycky c\u00edtit n\u011bco podzemn\u00edho: s\u00edru, \u017eelezo, uhl\u00ed nebo kyselinu. Dokonce i na jarn\u00ed \u010deme\u0159ici se ustavi\u010dn\u011b usazoval mour, jako \u010dern\u00e1 mana z oblohy posledn\u00edho soudu.<\/p>\n\n\n\n
Prost\u011b to tu bylo, osudov\u011b p\u0159edur\u010deno jako v\u0161echno ostatn\u00ed! Bylo to dost ohavn\u00e9, ale pro\u010d se proti tomu bou\u0159it? Odkopnout to \u010dlov\u011bk nemohl. Trvalo to d\u00e1l. \u017divot, jako v\u0161echno ostatn\u00ed! Na n\u00edzk\u00e9m temn\u00e9m strop\u011b mrak\u016f ho\u0159ely v noci rud\u00e9 skvrny a t\u0159\u00e1sly se, bobtnaly a op\u011bt se svra\u0161\u0165ovaly jako bolestn\u00e9 sp\u00e1leniny. To byly pece. Zpo\u010d\u00e1tku Connii fascinovaly jakousi hr\u016fzou; p\u0159ipadala si, \u017ee \u017eije v podzem\u00ed. Pak si na n\u011b zvykla. A r\u00e1no pr\u0161elo.<\/p>\n\n\n\n
Clifford prohla\u0161oval, \u017ee se mu na Wragby l\u00edb\u00ed v\u00edc ne\u017e v Lond\u00fdn\u011b. \u017de tenhle kraj m\u00e1 svou vlastn\u00ed krutou v\u016fli a lid\u00e9 kur\u00e1\u017e. Connii napadlo, co maj\u00ed krom\u011b toho; ur\u010dit\u011b ne o\u010di ani mozky. Lid\u00e9 tu byli stejn\u011b divoc\u00ed a pochmurn\u00ed jako krajina, a pr\u00e1v\u011b tak nevl\u00eddn\u00ed. Jenom\u017ee v jejich hrdeln\u00edm spl\u00fdvav\u00e9m n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed a v klapotu jejich ocvo\u010dkovan\u00fdch d\u016fln\u00edch bagan\u010dat, kdy\u017e t\u00e1hli po asfaltu dom\u016f z pr\u00e1ce, bylo n\u011bco jaksi tajemn\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n
Nikdo mlad\u00e9ho milostp\u00e1na dom\u016f nev\u00edtal, \u017e\u00e1dn\u00e9 oslavy, ba ani jedin\u00fd kv\u011bt. Jenom zmokl\u00e1 j\u00edzda autem po temn\u00e9 mokr\u00e9 cest\u011b prod\u00edraj\u00edc\u00ed se ponur\u00fdmi stromy ke svahu parku, kde se p\u00e1sly \u0161ediv\u00e9 zmokl\u00e9 ovce, na n\u00e1vr\u0161\u00ed, kde se roztahovalo tmavohn\u011bd\u00e9 pr\u016f\u010del\u00ed domu, a hospodyn\u011b se sv\u00fdm man\u017eelem, kte\u0159\u00ed se t\u0159epetali p\u0159i zemi jako nejist\u00ed n\u00e1jemci, p\u0159ipraven\u00ed vykoktat p\u00e1r slov na uv\u00edtanou.<\/p>\n\n\n\n
Mezi z\u00e1mkem Wragby a vesnic\u00ed Tevershall nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd styk, naprosto \u017e\u00e1dn\u00fd. Nikdo nesmekal, nikdo nevysek\u00e1val pukrlata. Hav\u00ed\u0159i jenom koukali; obchodn\u00edci po\u0161upovali p\u0159ed Connii \u010depicemi jako p\u0159ed zn\u00e1mou a Cliffordovi nedbale k\u00fdvali; to bylo v\u0161echno. Nep\u0159ekro\u010diteln\u00e1 propast a jak\u00fdsi tich\u00fd odpor na obou stran\u00e1ch. Connie zpo\u010d\u00e1tku trp\u011bla t\u00edm vytrval\u00fdm mrholen\u00edm odporu ze strany vesni\u010dan\u016f. Pak se proti n\u011bmu zatvrdila a stal se pro ni jakousi ho\u0159kou posiluj\u00edc\u00ed medic\u00ednou, n\u011b\u010d\u00edm, co \u010dlov\u011bk mus\u00ed spolknout. Ne\u0161lo o to, \u017ee by ona a Clifford byli neobl\u00edben\u00ed, pat\u0159ili prost\u011b k docela jin\u00e9mu \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9mu druhu ne\u017e horn\u00edci. Nep\u0159ekro\u010diteln\u00e1 propast, nepopsateln\u00fd rozpor, jak\u00fd snad neexistuje na jih od \u0159eky Trentu. Ale ve st\u0159edn\u00ed Anglii a na pr\u016fmyslov\u00e9m severu nep\u0159ekro\u010diteln\u00e1 propast, p\u0159es kterou se nelze domluvit.<\/p>\n\n\n\n
Ty si z\u016fsta\u0148 na sv\u00e9 stran\u011b, j\u00e1 si z\u016fstanu na sv\u00e9! Podivn\u00e9 pop\u0159en\u00ed spole\u010dn\u00e9ho tepu lidstva.
Abstraktn\u011b v\u0161ak vesnice s Cliffordem a Conni\u00ed sympatizovala. Hmatateln\u011b se to ov\u0161em projevovalo tendenc\u00ed – Nech m\u011b na pokoji! – na obou stran\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
Far\u00e1\u0159 byl p\u0159\u00edjemn\u00fd \u010dlov\u011bk, asi \u0161edes\u00e1tn\u00edk, \u017eij\u00edc\u00ed jen pro svou povinnost a osobn\u011b zatla\u010den\u00fd skoro do ztracena t\u00edm ml\u010denliv\u00fdm – Nech m\u011b na pokoji! \u017deny hav\u00ed\u0159\u016f byly skoro v\u0161echny metodistky. Hav\u00ed\u0159i nebyli nic. Ale i to m\u00e1lo z ofici\u00e1ln\u00ed kn\u011b\u017esk\u00e9 uniformy, co duchovn\u00ed nosil, sta\u010dilo \u00fapln\u011b zakr\u00fdt skute\u010dnost, \u017ee je mu\u017e jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd. Kdepak, byl pan\u00e1\u010dek Ashby, jak\u00fdsi automat na k\u00e1z\u00e1n\u00ed a na modlen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Tohle pali\u010dat\u00e9 a pudov\u00e9 – Mysl\u00edme si, \u017ee jsme stejn\u011b dob\u0159\u00ed jako ty, t\u0159eba\u017ee ty jsi lady Chatterleyov\u00e1, – Connii zpo\u010d\u00e1tku hrozn\u011b m\u00e1tlo a zar\u00e1\u017eelo. Ta zv\u011bdav\u00e1, podez\u00edrav\u00e1 fale\u0161n\u00e1 roztomilost, se kterou \u017eeny hav\u00ed\u0159\u016f p\u0159ij\u00edmaly jej\u00ed pokusy o sbl\u00ed\u017een\u00ed, ten podivn\u011b ur\u00e1\u017eliv\u00fd p\u0159\u00edzvuk jejich – A j\u00e9mine! To teda sem nej\u010dko n\u011bkdo, kdy\u017e se mnou promluvila lady Chatterleyov\u00e1! Ale jen a\u0165 si proto nemysl\u00ed, \u017ee sem n\u011bco m\u00ed\u0148 ne\u017e vona! -, co\u017e v\u017edycky sly\u0161ela sk\u0159\u00edpat v jejich nap\u016fl podl\u00e9zav\u00e9m t\u00f3nu, to bylo n\u011bco nemo\u017en\u00e9ho. Nemohla to nijak p\u0159ekonat. Bylo to beznad\u011bjn\u011b a ur\u00e1\u017eliv\u011b nekonformn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Clifford je nech\u00e1val na pokoji a ona se nau\u010dila jednat pr\u00e1v\u011b tak: chodila kolem nich, ani\u017e se na n\u011b pod\u00edvala, a oni na ni civ\u011bli jako na kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00ed voskovou figur\u00ednu. Kdy\u017e s nimi Clifford m\u011bl co d\u011blat, choval se dost pov\u00fd\u0161en\u011b a pohrdav\u011b; \u010dlov\u011bk si u\u017e nemohl dovolit jednat p\u0159\u00e1telsky. Vlastn\u011b byl v\u016fbec dost p\u0159ez\u00edrav\u00fd a pohrdav\u00fd ke ka\u017ed\u00e9mu, kdo nebyl z jeho vlastn\u00ed t\u0159\u00eddy. Nikomu neustupoval a nijak se nesna\u017eil o domluvu. A lid\u00e9 ho nem\u011bli r\u00e1di ani neradi; pat\u0159il prost\u011b k okol\u00ed jako d\u016fl a s\u00e1m z\u00e1me\u010dek Wragby.<\/p>\n\n\n\n
Ale ve skute\u010dnosti byl Clifford te\u010f, po sv\u00e9m zmrza\u010den\u00ed, krajn\u011b plach\u00fd a nejist\u00fd. Nesn\u00e1\u0161el pohled na nikoho krom\u011b osobn\u00edho slu\u017eebnictva. To proto, \u017ee musel sed\u011bt na kole\u010dkov\u00e9 \u017eidli nebo ve voz\u00edku pro mrz\u00e1ky na zp\u016fsob poj\u00edzdn\u00e9ho k\u0159esla. Obl\u00e9kal se nicm\u00e9n\u011b se stejnou p\u00e9\u010d\u00ed jako v\u017edycky u n\u00e1kladn\u00fdch krej\u010d\u00ed a nosil vybran\u00e9 kravaty z Bond Street stejn\u011b jako d\u0159\u00edv, a odshora do pasu vypadal pr\u00e1v\u011b tak elegantn\u011b a p\u016fsobiv\u011b jako p\u0159edt\u00edm. Nepat\u0159il nikdy k on\u011bm modern\u00edm z\u017een\u0161til\u00fdm mlad\u00edk\u016fm; a se sv\u00fdm rum\u011bn\u00fdm obli\u010dejem a \u0161irok\u00fdmi rameny p\u016fsobil dokonce trochu venkovansky. Ale jeho velice tich\u00fd v\u00e1hav\u00fd hlas a jeho o\u010di, z\u00e1rove\u0148 sm\u011bl\u00e9 i polekan\u00e9, sebev\u011bdom\u00e9 i nejist\u00e9, odhalovaly jeho povahu. Choval se \u010dasto s ur\u00e1\u017elivou p\u0159ez\u00edravost\u00ed a pak se zase skromn\u011b stahoval do pozad\u00ed, \u017ee se skoro t\u0159\u00e1sl.
Connie a on k sob\u011b byli p\u0159ipout\u00e1ni on\u00edm zdr\u017eenliv\u00fdm modern\u00edm zp\u016fsobem. On byl p\u0159\u00edli\u0161 vnit\u0159n\u011b zran\u011bn prudk\u00fdm \u0161okem sv\u00e9ho zmrza\u010den\u00ed, ne\u017e aby se choval p\u0159irozen\u011b a lehkomysln\u011b. Byl jako pol\u00e1man\u00e1 v\u011bc. A jako k takov\u00e9 k n\u011bmu Connie v\u00e1\u0161niv\u011b lnula.<\/p>\n\n\n\n
Ale nemohla se ubr\u00e1nit pocitu, jak m\u00e1lo je vlastn\u011b Clifford ve spojen\u00ed s lidmi. Hav\u00ed\u0159i byli v jist\u00e9m smyslu jeho vlastn\u00ed lid\u00e9, ale on je vid\u011bl sp\u00ed\u0161 jako p\u0159edm\u011bty ne\u017e jako lidi, jako by pat\u0159ili sp\u00ed\u0161 k dolu ne\u017e k \u017eivotu, sp\u00ed\u0161 jako hrub\u00e9 syrov\u00e9 fenom\u00e9ny ne\u017e jako lidsk\u00e9 bytosti kolem sebe. Sv\u00fdm zp\u016fsobem se jich b\u00e1l, nemohl te\u010f jako mrz\u00e1k sn\u00e9st, aby se na n\u011bj d\u00edvali. A jejich podivn\u00fd primitivn\u00ed \u017eivot mu p\u0159ipadal stejn\u011b nep\u0159irozen\u00fd jako \u017eivot je\u017ek\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Zpovzd\u00e1l\u00ed se o n\u011b zaj\u00edmal, ale jako \u010dlov\u011bk, kter\u00fd pozoruje hem\u017een\u00ed pod mikroskopem nebo vzhl\u00ed\u017e\u00ed teleskopem vzh\u016fru. Nebyl s nimi v kontaktu. Nebyl v opravdov\u00e9m kontaktu s nik\u00fdm, krom\u011b tradi\u010dn\u00edho kontaktu s Wragby. Jinak se ho ve skute\u010dnosti nedot\u00fdkalo nic; Connie c\u00edtila, \u017ee ona s n\u00edm opravdu, docela opravdu v kontaktu nen\u00ed; snad tu nebylo nic, k \u010demu mohli nakonec dosp\u011bt, jenom k tomu pop\u0159en\u00ed lidsk\u00e9ho dotyku.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159esto v\u0161ak na n\u00ed byl naprosto z\u00e1visl\u00fd; pot\u0159eboval ji v jednom kuse. Jak byl velk\u00fd a siln\u00fd, tak byl bezmocn\u00fd. Mohl se vozit na kole\u010dkov\u00e9 \u017eidli a m\u011bl sv\u016fj voz\u00edk s p\u0159ipojen\u00fdm bafaj\u00edc\u00edm motorkem, ve kter\u00e9m se mohl pomalu proj\u00ed\u017ed\u011bt po parku. Ale ponech\u00e1n s\u00e1m sob\u011b byl docela ztracen. Pot\u0159eboval Connii, aby byla s n\u00edm, aby ho uji\u0161\u0165ovala, \u017ee v\u016fbec existuje.<\/p>\n\n\n\n
Zachoval si v\u0161ak cti\u017e\u00e1dost. Dal se do psan\u00ed pov\u00eddek; podivn\u00fdch, velmi osobn\u00edch pov\u00eddek o lidech, kter\u00e9 zn\u00e1val. Byly chytr\u00e9, dost po\u0165ouchl\u00e9, a p\u0159ece n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem bezv\u00fdznamn\u00e9. Byly v nich neoby\u010dejn\u00e9 a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed post\u0159ehy. Ale chyb\u011bl jim dotyk, opravdov\u00fd kontakt. Jako by se v nich v\u0161echno odb\u00fdvalo ve vzduchopr\u00e1zdnu. A proto\u017ee pole \u017eivota je dnes v\u011bt\u0161inou um\u011ble osv\u011btlen\u00e9 jevi\u0161t\u011b, vystihovaly ty pov\u00eddky s podivnou v\u011brnost\u00ed modern\u00ed \u017eivot, toti\u017e modern\u00ed psychologii.<\/p>\n\n\n\n
Clifford byl na sv\u00e9 pov\u00eddky t\u00e9m\u011b\u0159 chorobn\u011b citliv\u00fd. Cht\u011bl, aby je ka\u017ed\u00fd pokl\u00e1dal za dobr\u00e9, za nejlep\u0161\u00ed, za non plus ultra. Vych\u00e1zely v nejmodern\u011bj\u0161\u00edch magaz\u00ednech a byly chv\u00e1leny a han\u011bny, jak u\u017e to b\u00fdv\u00e1. Jenom\u017ee pro Clifforda byla hana mukou, jako by ho probod\u00e1valy no\u017ee. Jako by v t\u011bch pov\u00eddk\u00e1ch byla cel\u00e1 jeho bytost.<\/p>\n\n\n\n
Connie mu pom\u00e1hala, jak jen mohla. Zpo\u010d\u00e1tku ji to vzru\u0161ovalo. O v\u0161em s n\u00ed diskutoval, monot\u00f3nn\u011b, nal\u00e9hav\u011b a vytrvale, a ona musela reagovat ze v\u0161ech sil. Jako by se musela sebrat cel\u00e1 jej\u00ed du\u0161e i t\u011blo i sex a vstoupit do t\u011bch jeho pov\u00eddek. To ji vzru\u0161ovalo a pohlcovalo.<\/p>\n\n\n\n
T\u011blesn\u011b \u017eili velice m\u00e1lo. Connie musela dohl\u00ed\u017eet na dom\u00e1cnost. Ale hospodyn\u011b slou\u017eila siru Geoffreymu u\u017e mnoho let, a ta vyschl\u00e1, postar\u0161\u00ed, svrchovan\u011b korektn\u00ed bytost – sotva se j\u00ed dalo \u0159\u00edkat pansk\u00e1, ba ani ne \u017eena -, kter\u00e1 obsluhovala u stolu, byla v dom\u011b u\u017e \u010dty\u0159icet rok\u016f. Ani oby\u010dejn\u00e9 slu\u017eky u\u017e nebyly mlad\u00e9. Bylo to stra\u0161n\u00e9! Co si m\u00e1 \u010dlov\u011bk s takovou dom\u00e1cnost\u00ed po\u010d\u00edt ne\u017e nev\u0161\u00edmat si j\u00ed? <\/p>\n\n\n\n
V\u0161echny ty nekone\u010dn\u00e9 pokoje, ve kter\u00fdch nikdo nebydlel, v\u0161echna ta st\u0159edoanglick\u00e1 pravidelnost, ta mechanick\u00e1 \u010distota a po\u0159\u00e1dek! Clifford si vymohl novou kucha\u0159ku, zku\u0161enou \u017eenu, kter\u00e1 mu d\u0159\u00edv va\u0159ila v jeho lond\u00fdnsk\u00e9m byt\u011b. Jinak jako by v dom\u011b vl\u00e1dla n\u011bjak\u00e1 mechanick\u00e1 anarchie. V\u0161echno \u0161lo docela hladce a v po\u0159\u00e1dku, v p\u0159\u00edsn\u00e9 \u010distot\u011b a v p\u0159\u00edsn\u00e9 dochvilnosti; dokonce i v celkem p\u0159\u00edsn\u00e9 poctivosti. A p\u0159ece to Connie poci\u0165ovala jako metodickou anarchii. Chyb\u011blo tomu organick\u00e9 pouto h\u0159ejiv\u00e9ho citu. D\u016fm p\u016fsobil stejn\u011b pust\u011b jako ulice, kudy nikdo nechod\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Co mohla d\u011blat ne\u017e nev\u0161\u00edmat si toho? A tak si toho tedy nev\u0161\u00edmala. N\u011bkdy p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bla sle\u010dna Chatterleyov\u00e1 se svou aristokratickou hubenou tv\u00e1\u0159\u00ed a triumfovala, kdy\u017e shledala, \u017ee se nic nezm\u011bnilo. Nikdy Connii neodpustila, \u017ee ji vypudila z duchovn\u00edho svazku s bratrem. To ona, Emma, s n\u00edm m\u011bla plodit ty pov\u00eddky a ty knihy; n\u011bco nov\u00e9ho na sv\u011bt\u011b, co sem uvedli pr\u00e1v\u011b oni, Chatterleyov\u00e9. Jin\u00e9 m\u011b\u0159\u00edtko neexistovalo. Neexistovala \u017e\u00e1dn\u00e1 organick\u00e1 spojitost s my\u0161lenkami a zp\u016fsobem vyj\u00e1d\u0159en\u00ed, kter\u00e9 tu byly p\u0159edt\u00edm. Jenom to nov\u00e9 na sv\u011bt\u011b: chatterleyovsk\u00e9 knihy.<\/p>\n\n\n\n
Conniin otec, kdy\u017e letmo nav\u0161t\u00edvil Wragby, \u0159ekl dce\u0159i v soukrom\u00ed: „To Cliffordovo psan\u00ed je chytr\u00e9, ale nic v tom nen\u00ed. To nevydr\u017e\u00ed!“\u2026 Connie se pod\u00edvala na statn\u00e9ho skotsk\u00e9ho ryt\u00ed\u0159e, kter\u00fd si cel\u00fd \u017eivot u\u017e\u00edval, a do jej\u00edch o\u010d\u00ed, do t\u011bch velk\u00fdch a dosud udiven\u00fdch modr\u00fdch o\u010d\u00ed se vloudil pr\u00e1zdn\u00fd v\u00fdraz. Nic v tom nen\u00ed! Co t\u00edm mysl\u00ed, \u017ee v tom nic nen\u00ed? Kdy\u017e to kritika chv\u00e1l\u00ed a Cliffordovo jm\u00e9no je skoro slavn\u00e9, a dokonce to vyn\u00e1\u0161\u00ed pen\u00edze\u2026 co t\u00edm otec mysl\u00ed, \u017ee v Cliffordov\u011b psan\u00ed nic nen\u00ed? Co jin\u00e9ho by v n\u011bm m\u011blo b\u00fdt?<\/p>\n\n\n\n
Connie toti\u017e p\u0159ijala m\u011b\u0159\u00edtko mlad\u00fdch: p\u0159\u00edtomn\u00fd okam\u017eik znamen\u00e1 v\u0161echno. A jeden okam\u017eik n\u00e1sleduje za druh\u00fdm a nemus\u00ed k sob\u011b navz\u00e1jem pat\u0159it.<\/p>\n\n\n\n
Bylo to jej\u00ed druhou zimu na Wragby, kdy\u017e j\u00ed otec \u0159ekl: „Douf\u00e1m, Connie, \u017ee se nenech\u00e1\u0161 okolnostmi donutit, aby z tebe byla demi-vierge.“<\/p>\n\n\n\n
„Demi-vierge!“ odpov\u011bd\u011bla Connie mlhav\u011b. „Ale pro\u010d? Pro\u010d ne?“<\/p>\n\n\n\n
„Leda\u017ee by se ti to ov\u0161em l\u00edbilo,“ posp\u00ed\u0161il si dodat otec. Cliffordovi pak \u0159ekl tot\u00e9\u017e, kdy\u017e byli oba mu\u017ei o samot\u011b: „M\u00e1m strach, \u017ee Connii zrovna nesv\u011bd\u010d\u00ed, aby z\u016fstala demi-vierge.“<\/p>\n\n\n\n
„Polopannou!“ odpov\u011bd\u011bl Clifford, p\u0159ekl\u00e1daje si ten v\u00fdraz, aby si j\u00edm byl jist.
Na okam\u017eik se zamyslel a pak se do krvava zard\u011bl. Pobou\u0159ilo ho to a urazilo.
„V jak\u00e9m smyslu j\u00ed to nesv\u011bd\u010d\u00ed?“ zeptal se \u0161kroben\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Hubne\u2026 hranat\u00ed. Nen\u00ed to jej\u00ed styl. Connie nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 nanicovat\u00e1 m\u0159enka, ale po\u0159\u00e1dn\u00fd skotsk\u00fd pstruh.“<\/p>\n\n\n\n
„Samoz\u0159ejm\u011b beze skvrn!“ poznamenal Clifford.<\/p>\n\n\n\n
Cht\u011bl potom Connii n\u011bco \u0159\u00edci o t\u00e9 demi-vierge\u2026 o tom jej\u00edm polopanenstv\u00ed, ale nedok\u00e1zal se k tomu p\u0159im\u011bt. Byl s n\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 d\u016fv\u011brn\u00fd, a zase ne natolik d\u016fv\u011brn\u00fd. Byl s n\u00ed ohromn\u011b zajedno, ve sv\u00fdch i v jej\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch, ale t\u011blesn\u011b jeden pro druh\u00e9ho neexistovali a \u017e\u00e1dn\u00fd z nich by nesnesl zatahov\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00e9ho corpus delicti do jejich vztahu. Byli tak d\u016fv\u011brn\u00ed a naprosto mimo kontakt.<\/p>\n\n\n\n
Connie nicm\u00e9n\u011b uhodla, \u017ee otec mu n\u011bco \u0159ekl a \u017ee Clifford m\u00e1 n\u011bco na mysli. V\u011bd\u011bla, \u017ee by mu na n\u00ed nevadilo, kdyby byla polopanna nebo z polosv\u011bta, pokud by o tom nem\u011bl naprostou jistotu a nebyl by nucen p\u0159esv\u011bd\u010dit se o tom. Co o\u010di nevid\u00ed, toho du\u0161e ne\u017eel\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Connie s Cliffordem te\u010f byli na Wragby skoro dva roky a tr\u00e1vili matn\u00fd \u017eivot pohlceni Cliffordem a jeho psan\u00edm. Nad jeho psan\u00edm jejich z\u00e1jmy nikdy nep\u0159estaly spl\u00fdvat. Diskutovali a z\u00e1pasili s obt\u00ed\u017eemi kompozice a m\u011bli pocit, jako by se n\u011bco d\u011blo, skute\u010dn\u011b, ale v pr\u00e1zdnu.<\/p>\n\n\n\n
A potud to byl tak\u00e9 \u017eivot: \u017eivot v pr\u00e1zdnu. V\u0161echno ostatn\u00ed byla nicota. Bylo tu Wragby, bylo tu slu\u017eebnictvo\u2026 ale p\u0159\u00edzra\u010dn\u00e9, ve skute\u010dnosti neexistuj\u00edc\u00ed. Connie chodila na proch\u00e1zky do parku a do les\u016f, kter\u00e9 sousedily s parkem, vychutn\u00e1vala samotu a tajemnost, odkop\u00e1vala hn\u011bd\u00e9 podzimn\u00ed list\u00ed a trhala jarn\u00ed petrkl\u00ed\u010de. Ale to v\u0161echno bylo jako sen; nebo sp\u00ed\u0161 jako zd\u00e1nliv\u00e1 podoba skute\u010dnosti. <\/p>\n\n\n\n
Dubov\u00e9 list\u00ed pro ni bylo jako dubov\u00e9 list\u00ed zahl\u00e9dnut\u00e9 v \u010de\u0159\u00edc\u00edm se zrcadle, ona sama byla postavou, o kter\u00e9 kdosi \u010detl, jak trh\u00e1 petrkl\u00ed\u010de, je\u017e byly pouh\u00fdmi st\u00edny nebo vzpom\u00ednkami \u010di slovy. Ani ona, ani co jin\u00e9ho nem\u011blo \u017e\u00e1dnou podstatu\u2026 \u017e\u00e1dn\u00fd dotyk, \u017e\u00e1dn\u00fd kontakt! Jen ten \u017eivot s Cliffordem, to nekone\u010dn\u00e9 sp\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edze vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, detailn\u00edch podrobnost\u00ed v\u011bdom\u00ed, t\u011bch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, o kter\u00fdch sir Malcolm prohl\u00e1sil, \u017ee v nich nic nen\u00ed, \u017ee nep\u0159etrvaj\u00ed. Pro\u010d by v nich n\u011bco m\u011blo b\u00fdt, pro\u010d by m\u011bly p\u0159etrv\u00e1vat? Dosti m\u00e1 den na sv\u00e9m tr\u00e1pen\u00ed. A okam\u017eiku sta\u010d\u00ed zd\u00e1n\u00ed skute\u010dnosti.<\/p>\n\n\n\n
Clifford m\u011bl \u0159adu p\u0159\u00e1tel, vlastn\u011b sp\u00ed\u0161 zn\u00e1m\u00fdch, a zv\u00e1val je na Wragby. Zval nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed lidi, kritiky a spisovatele, lidi, kte\u0159\u00ed by pomohli chv\u00e1lit jeho knihy. A jim lichotilo, \u017ee jsou na Wragby zv\u00e1ni, a chv\u00e1lili. Connie to v\u0161echno dokonale ch\u00e1pala. Ale pro\u010d ne? I to byl jeden z t\u011bch prchav\u00fdch odraz\u016f v zrcadle. Co na tom bylo \u0161patn\u00e9ho?<\/p>\n\n\n\n
D\u011blala t\u011bm lidem hostitelku\u2026 v\u011bt\u0161inou mu\u017e\u016fm. D\u011blala p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b hostitelku i Cliffordov\u00fdm aristokratick\u00fdm p\u0159\u00edbuzn\u00fdm. Proto\u017ee byla r\u016f\u017eol\u00edc\u00ed, venkovsky vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed d\u011bv\u010de n\u00e1chyln\u00e9 k pih\u00e1m, s velk\u00fdma modr\u00fdma o\u010dima, s kade\u0159av\u00fdmi hn\u011bd\u00fdmi vlasy, s m\u011bkk\u00fdm hlasem a s dost siln\u00fdmi \u017eensk\u00fdmi boky, byla pokl\u00e1d\u00e1na za trochu starosv\u011btskou a „nad\u011blanou“. Nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 „nanicovat\u00e1 m\u0159enka“ s chlapeckou postavou, s plochou hrud\u00ed a s mal\u00fdm zadkem. Byla p\u0159\u00edli\u0161 \u017eensk\u00e1 na to, aby byla docela podle m\u00f3dy.<\/p>\n\n\n\n
A tak mu\u017ei, zejm\u00e9na u\u017e ne mlad\u00ed, se k n\u00ed chovali skute\u010dn\u011b velice roztomile. Proto\u017ee v\u0161ak v\u011bd\u011bla, jak by chud\u00e1ka Clifforda tr\u00fdznil sebemen\u0161\u00ed n\u00e1znak jej\u00edho flirtov\u00e1n\u00ed, v\u016fbec nijak je nepovzbuzovala. Byla klidn\u00e1 a neur\u010dit\u00e1, nem\u011bla s nimi \u017e\u00e1dn\u00fd kontakt a taky ho m\u00edt nehodlala. Clifford na sebe byl neoby\u010dejn\u011b py\u0161n\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Jeho p\u0159\u00edbuzn\u00ed s n\u00ed jednali velmi vl\u00eddn\u011b. V\u011bd\u011bla, \u017ee ta vl\u00eddnost pramen\u00ed z nedostatku strachu a \u017ee tihle lid\u00e9 \u010dlov\u011bka nerespektuj\u00ed, dokud je nedok\u00e1\u017ee trochu postra\u0161it. Ale zase s nimi nebyla v \u017e\u00e1dn\u00e9m kontaktu. Nech\u00e1vala je, aby byli vl\u00eddn\u00ed a p\u0159ez\u00edrav\u00ed, d\u00e1vala jim poc\u00edtit, \u017ee nemaj\u00ed pro\u010d tasit kordy a stav\u011bt se do st\u0159ehu. Nenav\u00e1zala s nimi \u017e\u00e1dn\u00e9 opravdov\u00e9 spojen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u010cas plynul. A\u0165 se d\u011blo cokoli, ned\u011blo se nic. \u017dili s Cliffordem ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch a v jeho knih\u00e1ch. Ona d\u011blala hostitelku\u2026 v\u017edycky n\u011bkoho m\u011bli v dom\u011b. \u010cas plynul jako na hodin\u00e1ch, najednou je p\u016fl dev\u00e1t\u00e9 m\u00edsto p\u016fl osm\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
nakladatelstv\u00ed MEISTERKOCH knihy ZDE<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" David Herbert Lawrence KAPITOLA 2. Connie s Cliffordem p\u0159ijeli dom\u016f na Wragby na podzim roku 1920. Sle\u010dna Chatterleyov\u00e1, znechucen\u00e1 bratrov\u00fdm odpadlictv\u00edm, odjela pry\u010d a \u017eila […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":54394,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-54391","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/54391","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=54391"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/54391\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/54394"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=54391"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=54391"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=54391"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}