David Herbert Lawrence<\/p>\n\n\n\n
KAPITOLA 5.<\/p>\n\n\n\n
Jednoho mraziv\u00e9ho jitra s chab\u00fdm \u00fanorov\u00fdm sluncem si Clifford a Connie vy\u0161li na proch\u00e1zku p\u0159es park do lesa. Toti\u017e Clifford se vezl ve sv\u00e9m poj\u00edzdn\u00e9m k\u0159esle s bafaj\u00edc\u00edm motorkem a Connie \u0161la vedle n\u011bho.<\/p>\n\n\n\n
\u0160tiplav\u00fd vzduch \u010dp\u011bl po\u0159\u00e1d s\u00edrou, ale na to si u\u017e oba zvykli. Po bl\u00edzk\u00e9m obzoru se dokola t\u00e1hla mlha, duhov\u011b se t\u0159pyt\u00edc\u00ed mrazem a kou\u0159em, a naho\u0159e se klenul kousek modr\u00e9 oblohy, tak\u017ee to p\u016fsobilo, jako by byli uvnit\u0159 n\u011bjak\u00e9 ohrady. \u017divot v\u017edycky jako sen nebo \u0161\u00edlen\u00ed, v\u017edycky uvnit\u0159 ohrady.<\/p>\n\n\n\n
Ovce poka\u0161l\u00e1valy v drsn\u00e9, mrazem se\u017eehnut\u00e9 tr\u00e1v\u011b parku, kde v d\u016flc\u00edch drn\u016f le\u017eela modrav\u00e1 jinovatka. P\u0159es park vedla cesti\u010dka k brance do lesa, kr\u00e1sn\u00e1 r\u016f\u017eov\u00e1 stu\u017eka. Clifford ji dal ned\u00e1vno posypat pros\u00e1t\u00fdm \u0161t\u011brkem z haldy dolu. Kdy\u017e kamen\u00ed a v\u00fdm\u011bty z podsv\u011bt\u00ed vyho\u0159ely a vydaly svou s\u00edru, jasn\u011b zr\u016f\u017eov\u011bly, za such\u00fdch dn\u016f jako krevety a za mokr\u00e9ho po\u010das\u00ed v\u00edc do tmava, jako krabi. Te\u010f m\u011bl \u0161t\u011brk bled\u011b r\u016f\u017eovou barvu krevet s modrav\u011b b\u00edl\u00fdm n\u00e1dechem jinovatky. Connii se to v\u017edycky l\u00edbilo, to pros\u00e1t\u00e9 a jasn\u011b r\u016f\u017eov\u00e9 podno\u017e\u00ed. V\u017edycky n\u011bco zl\u00e9ho pro n\u011bco dobr\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n
Clifford opatrn\u011b \u0159\u00eddil ze svahu od z\u00e1me\u010dku a Connie p\u0159idr\u017eovala voz\u00edk rukou. P\u0159ed nimi st\u00e1l les, nejbl\u00ed\u017e l\u00edskov\u00e9 hou\u0161t\u00ed a za n\u00edm hust\u00e1 nafialov\u011bl\u00e1 doubrava. Na pokraji lesa hopkali a p\u00e1sli se kr\u00e1l\u00edci. Najednou se vznesly v \u010dern\u00e9m \u0161iku vr\u00e1ny a odlet\u011bly p\u0159es kousek viditeln\u00e9 oblohy.<\/p>\n\n\n\n
Connie otev\u0159ela branku do lesa a Clifford projel pomalu, se sup\u011bn\u00edm motorku, na \u0161irokou lesn\u00ed cestu, kter\u00e1 vedla do vr\u0161ku pr\u016fsekem v l\u00edskov\u00e9m hou\u0161t\u00ed. Les byl poz\u016fstatkem velk\u00e9ho hvozdu, kde kdysi lov\u00edval Robin Hood, a tahle lesn\u00ed cesta b\u00fdvala prastarou pr\u016fjezdn\u00ed tepnou nap\u0159\u00ed\u010d krajem. Ale te\u010f ov\u0161em to byla jenom cesta soukrom\u00fdm lesem. Silnice z Mansfieldu se to\u010dila oklikou k severu.
V lese bylo v\u0161echno nehybn\u00e9, star\u00e9 list\u00ed na zemi z\u016fst\u00e1valo zespoda oj\u00edn\u011bno. Ozval se drsn\u00fd k\u0159ik sojky a t\u0159epet\u00e1n\u00ed k\u0159\u00eddel drobn\u00e9ho ptactva. Ale nebyla tu \u017e\u00e1dn\u00e1 zv\u011b\u0159, \u017e\u00e1dn\u00ed ba\u017eanti. Byli vybiti za v\u00e1lky a les byl ponech\u00e1n bez ochrany, dokud si te\u010f Clifford nesehnal hajn\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n
Clifford les miloval; miloval star\u00e9 duby. M\u011bl pocit, \u017ee mu pat\u0159\u00ed u\u017e po cel\u00e9 generace. Cht\u011bl je chr\u00e1nit. Cht\u011bl zachovat tohle m\u00edsto neporu\u0161en\u00e9, uzav\u0159en\u00e9 p\u0159ed sv\u011btem.<\/p>\n\n\n\n
Motorek pomalu bafal do vr\u0161ku, voz\u00edk se kodrcal a kym\u00e1cel p\u0159es zmrzl\u00e9 hroudy. A najednou se vlevo objevila m\u00fdtina, kde nebylo nic ne\u017e sple\u0165 odum\u0159el\u00e9ho kaprad\u00ed, tu a tam tenk\u00fd a vyt\u00e1hl\u00fd mlad\u00fd stromek a velik\u00e9 pa\u0159ezy, vystavuj\u00edc\u00ed sv\u00e9 se\u0159\u00edznut\u00e9 vr\u0161ky a chapadlovit\u00e9 ko\u0159eny bez \u017eivota. A \u010dern\u00e9 skvrny, kde d\u0159evorubci p\u00e1lili podrost a osekan\u00e9 v\u011btve.<\/p>\n\n\n\n
Bylo to jedno z m\u00edst, kter\u00e1 sir Geoffrey dal za v\u00e1lky vyk\u00e1cet na d\u0159\u00edv\u00ed do z\u00e1kop\u016f. Cel\u00fd pahorek, jen\u017e se povlovn\u011b zvedal napravo od pr\u016fseku, byl obna\u017een\u00fd a podivn\u011b osi\u0159el\u00fd. Na jeho temeni, kde kdysi st\u00e1valy duby, zelo te\u010f hol\u00e9 m\u00edsto, odkud bylo vid\u011bt p\u0159es stromy k d\u016fln\u00ed \u017eeleznici a na nov\u00fd d\u016fl ve Stacks Gate. Connie z\u016fstala st\u00e1t a d\u00edvala se, byl to pr\u016flom do \u010dir\u00e9 odlou\u010denosti lesa. Vpou\u0161t\u011bl dovnit\u0159 sv\u011bt. Ale Cliffordovi to ne\u0159ekla.<\/p>\n\n\n\n
Tohle obna\u017een\u00e9 m\u00edsto Clifforda v\u017edycky podivn\u011b popuzovalo. Prod\u011blal v\u00e1lku a vid\u011bl, co znamenala. Ale nepoc\u00edtil opravdu vztek, dokud neuvid\u011bl tenhle hol\u00fd vr\u0161ek. Dal ho znovu os\u00e1zet. Ale ten vr\u0161ek v n\u011bm vzbudil nen\u00e1vist k siru Geoffreymu.<\/p>\n\n\n\n
Clifford sed\u011bl s nehybnou tv\u00e1\u0159\u00ed, zat\u00edmco poj\u00edzdn\u00e9 k\u0159eslo jelo pomalu do kopce. Kdy\u017e se octli na vrcholu stoup\u00e1n\u00ed, zastavil; necht\u011bl riskovat sjezd po dlouh\u00e9m a velice kostrbat\u00e9m svahu. Sed\u011bl a d\u00edval se na zelenav\u00fd p\u00e1s lesn\u00ed cesty klesaj\u00edc\u00ed dol\u016f, na sv\u011btl\u00fd pr\u016fsek mezi kaprad\u00edm a duby. Na \u00fapat\u00ed pahorku cesta zah\u00fdbala a ztr\u00e1cela se v tak p\u016fvabn\u00e9 k\u0159ivce, \u017ee to p\u0159ipom\u00ednalo ryt\u00ed\u0159e a d\u00e1my na o\u0159\u00edch a komon\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
„Tohle pokl\u00e1d\u00e1m za skute\u010dn\u00e9 srdce Anglie,“ \u0159ekl Clifford Connii, jak tam sed\u011bl v chab\u00e9m \u00fanorov\u00e9m slunci.<\/p>\n\n\n\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ ozvala se a posadila se v modr\u00fdch pleten\u00fdch \u0161atech na pa\u0159ez u cesty.<\/p>\n\n\n\n
„Ur\u010dit\u011b! Tohle je star\u00e1 Anglie, jej\u00ed srdce, a chci je zachovat neporu\u0161en\u00e9.“<\/p>\n\n\n\n
„Ov\u0161em,“ p\u0159isv\u011bd\u010dila Connie. Ale pr\u00e1v\u011b kdy\u017e to \u0159\u00edkala, usly\u0161ela houkat jeden\u00e1ct z dolu ve Stacks Gate. Clifford byl na ten zvuk tak zvykl\u00fd, \u017ee ho ani nevn\u00edmal.<\/p>\n\n\n\n
„Chci, aby tenhle les z\u016fstal dokonal\u00fd\u2026 nedot\u010den\u00fd. Nechci, aby po n\u011bm n\u011bkdo chodil,“ prohl\u00e1sil.<\/p>\n\n\n\n
Zazn\u011bl v tom jist\u00fd patos. Les si dosud podr\u017eel n\u011bco z tajemnosti divok\u00e9 star\u00e9 Anglie, ale k\u00e1cen\u00ed sira Geoffreyho za v\u00e1lky mu zasadilo r\u00e1nu. Jak tich\u00e9 byly ty stromy s k\u0159ivolakou splet\u00ed nes\u010detn\u00fdch v\u011btv\u00ed proti obloze a s \u0161ed\u00fdmi ne\u00fastupn\u00fdmi kmeny, ty\u010d\u00edc\u00edmi se z hn\u011bd\u00e9ho kaprad\u00ed! Jak bezpe\u010dn\u011b mezi nimi poletovali pt\u00e1ci! A kdysi tady b\u00fdvala vysok\u00e1 a lu\u010di\u0161tn\u00edci a mni\u0161i tudy putovali na oslech. To m\u00edsto n\u011bco pamatovalo.<\/p>\n\n\n\n
Clifford sed\u011bl v bled\u00e9m slunci s odleskem sv\u011btla na hladk\u00fdch, sv\u011btl\u00fdch vlasech a v rum\u011bn\u00e9 pln\u00e9 tv\u00e1\u0159i m\u011bl nevyzpytateln\u00fd v\u00fdraz.<\/p>\n\n\n\n
„Kdy\u017e p\u0159ijdu sem, vad\u00ed mi v\u00edc ne\u017e kdy jindy, \u017ee nem\u00e1m syna,“ \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n
„Ale ten les je star\u0161\u00ed ne\u017e tvoje rodina,“ poznamenala Connie jemn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Jist\u011b!“ odpov\u011bd\u011bl Clifford. „Ale my jsme ho zachovali. Neb\u00fdt n\u00e1s, zmizel by\u2026 byl by u\u017e pry\u010d jako ostatek toho hvozdu. \u010clov\u011bk mus\u00ed zachovat n\u011bco ze star\u00e9 Anglie!“<\/p>\n\n\n\n
„Mus\u00ed?“ nam\u00edtla Connie. „Kdy\u017e je to t\u0159eba zachovat, zachovat proti nov\u00e9 Anglii? Je to smutn\u00e9, j\u00e1 v\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
„Jestli nez\u016fstane zachov\u00e1n alespo\u0148 kus star\u00e9 Anglie, neudr\u017e\u00ed se Anglie v\u016fbec,“ \u0159ekl Clifford. „A my, kdo m\u00e1me takov\u00fdhle majetek a c\u00edt\u00edme s n\u00edm, m\u00e1me povinnost ho zachovat.“
Nastala smutn\u00e1 odmlka.<\/p>\n\n\n\n
„Ano, na chv\u00edli,“ \u0159ekla Connie.<\/p>\n\n\n\n
„Na chv\u00edli! To je v\u0161echno, co zm\u016f\u017eeme. M\u016f\u017eeme p\u0159isp\u011bt jenom svou tro\u0161kou. M\u00e1m pocit, \u017ee ka\u017ed\u00fd mu\u017e z na\u0161eho rodu tou svou tro\u0161kou p\u0159isp\u011bl, od t\u00e9 doby, co n\u00e1m to tady pat\u0159\u00ed. \u010clov\u011bk m\u016f\u017ee j\u00edt proti konvenci, ale mus\u00ed zachovat tradici.“ Znovu se odml\u010deli.<\/p>\n\n\n\n
„Jakou tradici?“ zeptala se pak Connie.<\/p>\n\n\n\n
„Tradici Anglie! Tady toho!“<\/p>\n\n\n\n
„Ano,“ p\u0159isv\u011bd\u010dila po chv\u00edli.<\/p>\n\n\n\n
„Proto pom\u00e1h\u00e1 m\u00edt syna; jednotlivec je jenom \u010dl\u00e1nek v \u0159et\u011bzu,“ \u0159ekl Clifford.<\/p>\n\n\n\n
Connie na \u0159et\u011bzech nijak nelp\u011bla, ale ne\u0159ekla nic. Myslela na to, jak podivn\u011b neosobn\u011b zatou\u017eil po synovi.<\/p>\n\n\n\n
„Je mi l\u00edto, \u017ee syna m\u00edt nem\u016f\u017eeme,“ ozvala se pak.<\/p>\n\n\n\n
Up\u0159en\u011b se na ni zad\u00edval okrouhl\u00fdma bled\u011b modr\u00fdma o\u010dima.<\/p>\n\n\n\n
„Bylo by skoro dob\u0159e, kdybys m\u011bla d\u00edt\u011b s n\u011bjak\u00fdm jin\u00fdm mu\u017eem,“ \u0159ekl. „Kdybychom to vychovali na Wragby, pat\u0159ilo by n\u00e1m a tomuhle m\u00edstu. Nev\u011b\u0159\u00edm tak zvl\u00e1\u0161\u0165 siln\u011b v otcovstv\u00ed. Kdybychom m\u011bli d\u00edt\u011b na vychov\u00e1n\u00ed, bylo by to na\u0161e a udr\u017eelo by rod. Nezd\u00e1 se ti, \u017ee to stoj\u00ed za \u00favahu?“<\/p>\n\n\n\n
Connie k n\u011bmu kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dla. D\u00edt\u011b, jej\u00ed d\u00edt\u011b, pro n\u011bj bylo prost\u011b „to“. To\u2026 to\u2026 to!
„Ale co ten jin\u00fd mu\u017e?“ zeptala se.<\/p>\n\n\n\n
„Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom tolik? Dot\u00fdkaj\u00ed se n\u00e1s tyhle v\u011bci opravdu n\u011bjak hluboce?\u2026 M\u011bla jsi toho milence v N\u011bmecku\u2026 co to znamen\u00e1 te\u010f? Skoro nic. Mn\u011b se zd\u00e1, \u017ee na t\u011bchhle bezv\u00fdznamn\u00fdch aktech a spojen\u00edch, jak\u00e1 v \u017eivot\u011b navazujeme, tolik nez\u00e1le\u017e\u00ed. Pominou, a kde jsou? Kde?\u2026 Kde \u017ee lo\u0148sk\u00e9 sn\u011bhy jsou?\u2026 Z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co \u010dlov\u011bku v \u017eivot\u011b vytrv\u00e1; mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed na m\u00e9m vlastn\u00edm \u017eivot\u011b, na jeho dlouh\u00e9m pokra\u010dov\u00e1n\u00ed a rozvoji. Ale co z\u00e1le\u017e\u00ed na p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fdch vztaz\u00edch? A zvl\u00e1\u0161\u0165 na sexu\u00e1ln\u00edch vztaz\u00edch! Kdy\u017e je lid\u00e9 komicky nep\u0159eh\u00e1n\u011bj\u00ed, zapomene se na n\u011b jako na p\u00e1\u0159en\u00ed pt\u00e1k\u016f. A spr\u00e1vn\u011b. Co na nich z\u00e1le\u017e\u00ed? Z\u00e1le\u017e\u00ed na spole\u010dn\u00e9m \u017eivot\u011b den po dni, ne na jednom \u010di dvoj\u00edm vysp\u00e1n\u00ed. My dva jsme man\u017eel\u00e9, a\u0165 se s n\u00e1mi stane co stane. Jsme na sebe zvykl\u00ed. A zvyk je podle m\u00e9ho n\u00e1zoru daleko d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e9koli p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed. Dlouh\u00fd, pomal\u00fd a vytrval\u00fd proces\u2026 t\u00edm \u017eijeme\u2026 ne n\u011bjakou n\u00e1hodnou k\u0159e\u010d\u00ed. Dva lid\u00e9, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed spolu, vpadnou ponen\u00e1hlu do jak\u00e9hosi souzvu\u010dn\u00e9ho rytmu, vibruj\u00ed slo\u017eit\u011b jeden podle druh\u00e9ho. To je prav\u00e9 tajemstv\u00ed man\u017eelstv\u00ed, ne sex; aspo\u0148 ne sex ve sv\u00e9 primitivn\u00ed funkci. My dva se spolu prol\u00edn\u00e1me v man\u017eelstv\u00ed. Kdy\u017e se toho budeme dr\u017eet, m\u011bli bychom zvl\u00e1dnout tuhle sexu\u00e1ln\u00ed z\u00e1le\u017eitost, jako si za\u0159izujeme n\u00e1v\u0161t\u011bvu u zuba\u0159e, kdy\u017e n\u00e1m u\u017e osud v tomhle ohledu dal fyzicky \u0161ach mat.“<\/p>\n\n\n\n
Connie sed\u011bla a poslouchala ho s jak\u00fdmsi \u00fa\u017easem i s jak\u00fdmsi strachem. Nev\u011bd\u011bla, jestli m\u00e1 Clifford pravdu, nebo ne. Byl tu Michaelis, kter\u00e9ho milovala, jak si \u0159\u00edkala. Ale ta jej\u00ed l\u00e1ska byla v jist\u00e9m smyslu jenom v\u00fdlet z man\u017eelstv\u00ed s Cliffordem, z toho dlouh\u00e9ho a pomal\u00e9ho d\u016fv\u011brn\u00e9ho n\u00e1vyku, utv\u00e1\u0159en\u00e9ho l\u00e9ty str\u00e1d\u00e1n\u00ed a trp\u011blivosti. Lidsk\u00e1 du\u0161e mo\u017en\u00e1 pot\u0159ebuje v\u00fdlety a nesm\u011bj\u00ed j\u00ed b\u00fdt odp\u00edr\u00e1ny. Ale pointa takov\u00e9ho v\u00fdletu je, \u017ee se z n\u011bho \u010dlov\u011bk vrac\u00ed dom\u016f.
„A to by ti nevadilo, \u010d\u00ed bych m\u011bla d\u00edt\u011b?“ zeptala
se.<\/p>\n\n\n\n
„Ale Connie, spolehl bych se p\u0159ece na tv\u016fj p\u0159irozen\u00fd smysl pro slu\u0161nost a pro v\u00fdb\u011br. N\u011bkomu nehodn\u00e9mu bys prost\u011b nedovolila, aby na tebe s\u00e1hl.“<\/p>\n\n\n\n
Vzpomn\u011bla si na Michaelise. Ten absolutn\u011b odpov\u00eddal Cliffordov\u011b p\u0159edstav\u011b o n\u011bkom nevhodn\u00e9m!
„Jen\u017ee lid\u00e9 mohou m\u00edt rozd\u00edln\u00e9 p\u0159edstavy o tom, kdo je n\u011b\u010deho hodn\u00fd \u010di nehodn\u00fd.“<\/p>\n\n\n\n
„Ba ne,“ odpov\u011bd\u011bl. „Stoj\u00ed\u0161 o mne. Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bys n\u011bkdy mohla st\u00e1t o n\u011bkoho, kdo by se mi z hloubi du\u0161e protivil. Tv\u016fj rytmus by ti to nedovolil.“<\/p>\n\n\n\n
Connie ml\u010dela. Na takovou logiku se nedalo odpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee byla tak z gruntu fale\u0161n\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
„A \u010dekal bys, \u017ee ti o tom \u0159eknu?“ zeptala se a vzhl\u00e9dla k n\u011bmu skoro pokradmu.<\/p>\n\n\n\n
„V\u016fbec ne, rad\u0161i bych to nev\u011bd\u011bl\u2026 Ale souhlas\u00ed\u0161 se mnou, vi\u010f, \u017ee takov\u00fd n\u00e1hodn\u00fd sexu\u00e1ln\u00ed styk nic neznamen\u00e1 ve srovn\u00e1n\u00ed s dlouh\u00fdm, spole\u010dn\u011b pro\u017eit\u00fdm \u017eivotem? Nezd\u00e1 se ti, \u017ee \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee takovou sexu\u00e1ln\u00ed z\u00e1le\u017eitost prost\u011b pod\u0159\u00eddit pot\u0159eb\u00e1m dlouh\u00e9ho \u017eivota? Prost\u011b j\u00ed vyu\u017e\u00edt, kdy\u017e ho to k tomu t\u00e1hne? Koneckonc\u016f, z\u00e1le\u017e\u00ed opravdu na takov\u00e9m chvilkov\u00e9m vzru\u0161en\u00ed? Nen\u00ed cel\u00fd probl\u00e9m \u017eivota v pomal\u00e9m formov\u00e1n\u00ed celistv\u00e9 osobnosti, po cel\u00e1 l\u00e9ta? V pro\u017eit\u00ed harmonicky pln\u00e9ho \u017eivota? Rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00fd \u017eivot nen\u00ed k ni\u010demu. Jestli t\u011b nedostatek sexu t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed, b\u011b\u017e a najdi si milence. Jestli t\u011b t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed to, \u017ee nem\u00e1\u0161 d\u00edt\u011b, m\u011bj d\u00edt\u011b, jestli m\u016f\u017ee\u0161. Ale d\u011blej to jenom tak, abys \u017eila pln\u00fdm \u017eivotem, a ten znamen\u00e1 trvalou harmonii. A my dva to dok\u00e1\u017eeme spolu\u2026 nemysl\u00ed\u0161?\u2026 kdy\u017e se p\u0159izp\u016fsob\u00edme nutnosti a z\u00e1rove\u0148 to p\u0159izp\u016fsoben\u00ed vetk\u00e1me v jednu tk\u00e1\u0148 s na\u0161\u00edm ust\u00e1len\u00fdm \u017eivotem. Nezd\u00e1 se ti?“<\/p>\n\n\n\n
Connii jeho slova trochu ohromila. V\u011bd\u011bla, \u017ee Clifford m\u00e1 teoreticky pravdu. Ale kdy\u017e se skute\u010dn\u011b dotkla sv\u00e9ho ust\u00e1len\u00e9ho \u017eivota s n\u00edm, pak zav\u00e1hala. Je skute\u010dn\u011b jej\u00edm osudem vetk\u00e1vat se v\u011b\u010dn\u011b do jeho \u017eivota a\u017e nadosmrti? A nic v\u00edc? Jenom tohle? M\u00e1 se spokojit s t\u00edm, \u017ee s n\u00edm bude v jednom kuse tk\u00e1t ten ust\u00e1len\u00fd \u017eivot, jedinou osnovu, ale vy\u0161\u00edvanou mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fdm kv\u011btem n\u011bjak\u00e9ho dobrodru\u017estv\u00ed? Ale jak m\u016f\u017ee sama v\u011bd\u011bt, co bude c\u00edtit nap\u0159esrok? Jak to m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bk v\u016fbec kdy v\u011bd\u011bt? Jak m\u016f\u017ee \u0159\u00edci ano na cel\u00e1 dl;ouh\u00e1 l\u00e9ta? To mal\u00e9 ano, vysloven\u00e9 jedn\u00edm vydechnut\u00edm? Pro\u010d by se \u010dlov\u011bk m\u011bl d\u00e1t p\u0159ip\u00edchnout t\u00edm mot\u00fdl\u00edm slovem? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to slovo mus\u00ed odt\u0159epetat a zmizet, a po n\u011bm p\u0159ijdou dal\u0161\u00ed ano a dal\u0161\u00ed ne! Jako poletuj\u00edc\u00ed mot\u00fdli.<\/p>\n\n\n\n
„M\u00e1\u0161 mysl\u00edm pravdu, Clifforde. Pokud t\u011b ch\u00e1pu, tak s tebou souhlas\u00edm. Jenom\u017ee \u017eivot to v\u0161echno m\u016f\u017ee oto\u010dit z docela nov\u00e9 str\u00e1nky.“<\/p>\n\n\n\n
„Ale dokud to \u017eivot z nov\u00e9 str\u00e1nky neoto\u010d\u00ed, tak souhlas\u00ed\u0161?“<\/p>\n\n\n\n
„Jist\u011b. Opravdu mysl\u00edm, \u017ee ano.“
Zahled\u011bla se na hn\u011bd\u00e9ho k\u0159epel\u00e1ka, kter\u00fd vyb\u011bhl postrann\u00ed stezkou, d\u00edval se sm\u011brem k nim se zdvi\u017een\u00fdm \u010dum\u00e1kem a ti\u0161e, tlumen\u011b po\u0161t\u011bk\u00e1val. Za psem rychle a ti\u0161e vykro\u010dil n\u011bjak\u00fd mu\u017e s pu\u0161kou, obli\u010dejem proti nim, jako by se je chystal napadnout, ale m\u00edsto toho se zarazil, zasalutoval a obr\u00e1til se dol\u016f z kopce. Byl to ten nov\u00fd hajn\u00fd, ale nahnal Connii strach, p\u0159ipadalo j\u00ed, \u017ee se vyno\u0159il prudce a v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b. Tak ho vn\u00edmala, jako n\u00e1hl\u00fd hroziv\u00fd z\u00e1blesk z\u010distajasna.<\/p>\n\n\n\n
M\u011bl na sob\u011b tmavozelen\u00fd dyft\u00fdnov\u00fd oblek a kama\u0161e\u2026 ve star\u00e9m stylu, zarudl\u00fd obli\u010dej a rezav\u00e9 kn\u00edry a chladn\u00fd v\u00fdraz v o\u010d\u00edch. Sestupoval rychle ze svahu.<\/p>\n\n\n\n
„Mellorsi!“ zavolal na n\u011bj Clifford.
Mu\u017e se pru\u017en\u011b obr\u00e1til a zasalutoval rychl\u00fdm drobn\u00fdm gestem, voj\u00e1k!<\/p>\n\n\n\n
„Oto\u010dil byste mi to k\u0159eslo a roztla\u010dil m\u011b? L\u00edp se mi pojede,“ \u0159ekl Clifford.<\/p>\n\n\n\n
Mu\u017e si okam\u017eit\u011b p\u0159ehodil pu\u0161ku p\u0159es rameno a p\u0159istoupil zase t\u011bmi zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi rychl\u00fdmi, ale m\u011bkk\u00fdmi pohyby, jako by cht\u011bl z\u016fstat neviditeln\u00fd. Byl st\u0159edn\u011b vysok\u00fd a \u0161t\u00edhl\u00fd a ml\u010del. Na Connii se v\u016fbec nepod\u00edval, jenom na poj\u00edzdn\u00e9 k\u0159eslo.<\/p>\n\n\n\n
„Connie, tohle je n\u00e1\u0161 nov\u00fd hajn\u00fd, Mellors. Vy jste se je\u0161t\u011b s milostivou pan\u00ed nesetkal, Mellorsi?“
„Ne, pane!“ p\u0159i\u0161la pohotov\u011b neutr\u00e1ln\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/p>\n\n\n\n
Mu\u017e smekl klobouk, jak tu st\u00e1l, a odhalil hust\u00e9, skoro plav\u00e9 vlasy. Hled\u011bl Connii p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed neuh\u00fdbav\u00fdm, neboj\u00e1cn\u00fdm a neosobn\u00edm pohledem. Probouzel v n\u00ed plachost. Pla\u0161e mu pok\u00fdvla hlavou a on si p\u0159endal klobouk do lev\u00e9 ruky a lehce se j\u00ed uklonil, jako d\u017eentlmen, ale ne\u0159ekl v\u016fbec nic. Z\u016fstal chv\u00edli bez pohnut\u00ed s kloboukem v ruce.<\/p>\n\n\n\n
„Ale n\u011bjakou dobu tady u\u017e jste, \u017ee?“ zeptala se ho Connie.<\/p>\n\n\n\n
„Osm m\u011bs\u00edc\u016f, pan\u00ed\u2026 milostiv\u00e1 pan\u00ed!“ opravil se klidn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„A l\u00edb\u00ed se v\u00e1m to?“
Pod\u00edvala se mu do o\u010d\u00ed. Trochu je p\u0159imhou\u0159il, ironicky nebo snad drze.<\/p>\n\n\n\n
„Ale jo, d\u011bkuju za vopt\u00e1n\u00ed, milospan\u00ed! Sem tady voc\u00e1\u010f\u2026“ Znovu se lehce uklonil, oto\u010dil se, nasadil si klobouk a vykro\u010dil, aby se chopil voz\u00edku. P\u0159i posledn\u00edch slovech zapadl do t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9ho, \u0161irok\u00e9ho a prot\u00e1hl\u00e9ho n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed\u2026 snad taky posm\u011b\u0161n\u011b, pon\u011bvad\u017e d\u0159\u00edv nebylo v jeho hlase po n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed ani stopy. Mluvil skoro jako d\u017eentlmen. Bu\u010f jak bu\u010f to byl zaj\u00edmav\u00fd, \u017eiv\u00fd, sv\u00e9r\u00e1zn\u00fd chlap\u00edk, s\u00e1m pro sebe, ale sebejist\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Clifford nastartoval motorek, mu\u017e pozorn\u011b oto\u010dil voz\u00edk a postavil ho p\u0159edkem ze svahu, kter\u00fd se t\u00e1hl k tmav\u00e9mu l\u00edskov\u00e9mu hou\u0161t\u00ed.
„To je v\u0161echno, sire Clifforde?“ zeptal se pak.<\/p>\n\n\n\n
„Ne, poj\u010fte rad\u0161i s n\u00e1mi pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by to uv\u00edzlo. P\u0159i stoup\u00e1n\u00ed ten motorek nen\u00ed dost siln\u00fd.“ Mu\u017e se rozhl\u00e9dl po sv\u00e9m psu\u2026 starostliv\u011b. K\u0159epel\u00e1k se na n\u011bj pod\u00edval a lehce zavrt\u011bl ohonem. Mu\u017ei se na okam\u017eik mihl v o\u010d\u00edch z\u00e1blesk \u00fasm\u011bvu, posm\u011b\u0161n\u00e9ho nebo \u0161k\u00e1dliv\u00e9ho v\u016f\u010di Connii, pak zmizel a hajn\u00fd se tv\u00e1\u0159il zase bezv\u00fdrazn\u011b. Pustili se dost rychle z kopce, hajn\u00fd s rukou na op\u011bradle poj\u00edzdn\u00e9ho k\u0159esla, a udr\u017eoval je v p\u0159\u00edm\u00e9m sm\u011bru. Vypadal sp\u00ed\u0161 jako svobodn\u00fd voj\u00e1k ne\u017e jako sluha. A n\u011b\u010d\u00edm Connii p\u0159ipom\u00ednal Tommyho Dukese.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eili k l\u00edskov\u00e9mu hou\u0161t\u00ed, Connie se najednou rozb\u011bhla a otev\u0159ela branku do parku. Jak potom st\u00e1la a dr\u017eela ji, oba mu\u017ei se na ni pod\u00edvali, kdy\u017e ji m\u00edjeli. Clifford kriticky a ten druh\u00fd se zv\u011bdav\u00fdm lhostejn\u00fdm \u00fadivem; jako by se cht\u011bl neosobn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit, jak vypad\u00e1. A ona v jeho modr\u00fdch neosobn\u00edch o\u010d\u00edch zahl\u00e9dla v\u00fdraz jak\u00e9hosi utrpen\u00ed a odlou\u010den\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 i jistou vroucnost. Ale pro\u010d jen je tak povznesen\u00fd, tak stranou?<\/p>\n\n\n\n
Jakmile Clifford projel brankou, zastavil a hajn\u00fd dvorn\u011b p\u0159isp\u011bchal, aby ji zav\u0159el.<\/p>\n\n\n\n
„Pro\u010d jsi b\u011b\u017eela otev\u0159\u00edt?“ zeptal se Clifford sv\u00fdm tich\u00fdm klidn\u00fdm hlasem, kter\u00fd prozrazoval, \u017ee mu to je proti mysli. „Mellors by to ud\u011blal.“<\/p>\n\n\n\n
„Myslela jsem, \u017ee pojede\u0161 rovnou d\u00e1l,“ \u0159ekla Connie.<\/p>\n\n\n\n
„A nech\u00e1m t\u011b, abys b\u011b\u017eela za n\u00e1mi?“ podivil se Clifford.<\/p>\n\n\n\n
„Pro\u010d ne, j\u00e1 n\u011bkdy r\u00e1da b\u011bh\u00e1m!“<\/p>\n\n\n\n
Mellors se znovu chopil k\u0159esla s naprosto nete\u010dn\u00fdm v\u00fdrazem, ale Connie c\u00edtila, \u017ee si v\u0161iml v\u0161eho. Kdy\u017e tla\u010dil voz\u00edk do sr\u00e1zn\u00e9ho n\u00e1vr\u0161\u00ed v parku, d\u00fdchal zrychlen\u011b pootev\u0159en\u00fdmi rty. Byl ve skute\u010dnosti dost k\u0159ehk\u00fd. Podivn\u011b pln\u00fd \u017eivotnosti, ale trochu k\u0159ehk\u00fd a zara\u017een\u00fd. Vyc\u00edtila to sv\u00fdm \u017eensk\u00fdm instinktem.
Connie z\u016fstala pozadu a nechala voz\u00edk p\u0159edjet. Den n\u011bjak ze\u0161edl; kousek modr\u00e9 klenby, kter\u00fd t\u011b\u017ece spo\u010d\u00edval na kruhov\u00e9m rouben\u00ed mlhy, se znovu zat\u00e1hl a bylo c\u00edtit lezav\u00fd chlad. Chystalo se sn\u011b\u017eit. Sam\u00e1 \u0161e\u010f, sam\u00e1 \u0161e\u010f! Sv\u011bt vypadal vy\u010derpan\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Voz\u00edk \u010dekal na vrcholku r\u016f\u017eov\u00e9 cesti\u010dky. Clifford se ohl\u00e9dl po Connii.<\/p>\n\n\n\n
„Snad nejsi unaven\u00e1?“ zeptal se.<\/p>\n\n\n\n
„Ale ne!“ odpov\u011bd\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
Jenom\u017ee byla. Zmocnilo se j\u00ed divn\u00e9, mal\u00e1tn\u00e9 roztou\u017een\u00ed, n\u011bjak\u00e1 nespokojenost. Clifford si toho nev\u0161iml: takov\u00e9 v\u011bci nevn\u00edmal. Ale ten ciz\u00ed mu\u017e to poznal. Connii n\u00e1hle v\u0161echno v jej\u00edm sv\u011bt\u011b a \u017eivot\u011b p\u0159ipadalo vy\u010derpan\u00e9 a ta nespokojenost byla star\u0161\u00ed ne\u017e okoln\u00ed kopce.<\/p>\n\n\n\n
Dorazili k domu a kolem k zadn\u00edmu vchodu, kde nebyly schody. Clifford se dok\u00e1zal s\u00e1m p\u0159ehoupnout na n\u00edzkou dom\u00e1c\u00ed kole\u010dkovou \u017eidli; m\u011bl velice siln\u00e9 a obratn\u00e9 pa\u017ee. Connie potom zdvihla b\u0159\u00edm\u011b jeho mrtv\u00fdch nohou.<\/p>\n\n\n\n
Hajn\u00fd, kter\u00fd \u010dekal v pozoru, a\u017e bude propu\u0161t\u011bn, v\u0161echno bedliv\u011b pozoroval a nic mu neu\u0161lo. Kdy\u017e vid\u011bl, jak Connie p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed mu\u017eovy nehybn\u00e9 nohy na druhou \u017eidli, zat\u00edmco Clifford se p\u0159itom oto\u010dil kolem sv\u00e9 osy, zbledl jak\u00fdmsi strachem. Pod\u011bsilo ho to.<\/p>\n\n\n\n
„D\u00edky za pomoc, Mellorsi,“ \u0159ekl Clifford ledabyle, kdy\u017e se rozj\u00ed\u017ed\u011bl chodbou k p\u0159\u00edbytk\u016fm pro slu\u017eebnictvo.<\/p>\n\n\n\n
„Nic jin\u00e9ho, pane?“ ozval se neutr\u00e1ln\u00ed hlas, jako hlas ve snu.<\/p>\n\n\n\n
„U\u017e nic, na shledanou.“<\/p>\n\n\n\n
„Na shledanou, pane.“<\/p>\n\n\n\n
„Na shledanou. Byl jste hodn\u00fd, \u017ee jste vytla\u010dil ten voz\u00edk do kopce\u2026 Douf\u00e1m, \u017ee to pro v\u00e1s nebylo moc t\u011b\u017ek\u00e9,“ \u0159ekla Connie, ohl\u00ed\u017eej\u00edc se na hajn\u00e9ho p\u0159ed dve\u0159mi.<\/p>\n\n\n\n
Jeho o\u010di se na okam\u017eik setkaly s jej\u00edmi, jako by se probudil. Vzal ji na v\u011bdom\u00ed.
„Ale ne, v\u016fbec ne!“ \u0159ekl rychle. Pak op\u011bt upadl do \u0161irok\u00fdch t\u00f3n\u016f m\u00edstn\u00edho n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed: „Brejden, milospan\u00ed!“<\/p>\n\n\n\n
„Kdo to je ten tv\u016fj hajn\u00fd?“ zeptala se Connie u ob\u011bda.<\/p>\n\n\n\n
„Mellors. Vid\u011blas ho p\u0159ece,“ \u0159ekl Clifford.<\/p>\n\n\n\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale odkud se tu vzal?“<\/p>\n\n\n\n
„Je odtud z Tevershallu\u2026 syn n\u011bjak\u00e9ho horn\u00edka mysl\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
„A byl s\u00e1m horn\u00edkem?“<\/p>\n\n\n\n
„Kov\u00e1\u0159em na dole mysl\u00edm, kov\u00e1\u0159em v d\u00edln\u00e1ch. Ale dva roky p\u0159ed v\u00e1lkou tady d\u011blal hajn\u00e9ho\u2026 p\u0159edt\u00edm, ne\u017e narukoval. M\u016fj otec o n\u011bm v\u017edycky m\u011bl dobr\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, tak\u017ee kdy\u017e se vr\u00e1til a uch\u00e1zel se na dole o zam\u011bstn\u00e1n\u00ed v d\u00edln\u011b, vzal jsem ho zkr\u00e1tka zp\u00e1tky sem jako hajn\u00e9ho. Byl jsem opravdu hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee jsem ho dostal\u2026 je skoro nemo\u017en\u00e9 naj\u00edt tady po\u0159\u00e1dn\u00e9ho hajn\u00e9ho\u2026 na to mus\u00ed b\u00fdt \u010dlov\u011bk, co zn\u00e1 lidi.“<\/p>\n\n\n\n
„A nen\u00ed \u017eenat\u00fd?“<\/p>\n\n\n\n
„Byl. Jenom\u017ee mu \u017eena utekla\u2026 s r\u016fzn\u00fdmi chlapy\u2026 ale nakonec s jedn\u00edm horn\u00edkem ze Stacks Gate, a mysl\u00edm, \u017ee tam \u017eije po\u0159\u00e1d.“<\/p>\n\n\n\n
„Tak\u017ee je ten \u010dlov\u011bk s\u00e1m?“<\/p>\n\n\n\n
„V\u00edcem\u00e9n\u011b. M\u00e1 ve vesnici matku\u2026 a n\u011bjak\u00e9 d\u00edt\u011b mysl\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
Clifford se na Connii pod\u00edval sv\u00fdma bled\u00fdma, lehce vystoupl\u00fdma o\u010dima, ve kter\u00fdch se mu objevil jak\u00fdsi nep\u0159\u00edtomn\u00fd v\u00fdraz. Navenek se zd\u00e1l du\u0161evn\u011b \u010dil\u00fd, ale uvnit\u0159 jeho duch p\u0159ipom\u00ednal atmosf\u00e9ru st\u0159edn\u00ed Anglie, nepr\u016fhledn\u00fd opar, kou\u0159 a mlhu. A ta mlha jako by se te\u010f plou\u017eila bl\u00ed\u017e k povrchu. Tak\u017ee kdy\u017e se na Connii zad\u00edval t\u00edm sv\u00fdm podivn\u00fdm zp\u016fsobem a poskytoval j\u00ed ty podivn\u011b p\u0159esn\u00e9 informace, m\u011bla pocit, \u017ee se spodn\u00ed vrstvy jeho ducha zast\u00edraj\u00ed mlhou, nicotou. A to ji d\u011bsilo. P\u0159ipadal j\u00ed t\u00edm n\u011bjak neosobn\u00ed, skoro a\u017e k slabomyslnosti.<\/p>\n\n\n\n
A matn\u011b si uv\u011bdomovala jeden z velk\u00fdch z\u00e1kon\u016f lidsk\u00e9 du\u0161e: kdy\u017e citliv\u00e1 du\u0161e utrp\u00ed n\u011bjakou ot\u0159esnou r\u00e1nu, kter\u00e1 nezabije t\u011blo, du\u0161e se zd\u00e1nliv\u011b zotav\u00ed stejn\u011b jako t\u011blo. Ale je to jenom zd\u00e1n\u00ed. Je to vlastn\u011b jenom mechanismus znovunabyt\u00e9ho zvyku. Pomalu za\u010dne b\u00fdt du\u0161evn\u00ed poran\u011bn\u00ed citeln\u00e9, jako podlitina, kter\u00e1 pomalu za\u010d\u00edn\u00e1 stra\u0161liv\u011b bolet, a\u017e to pronikne celou ps\u00fdchou. A pr\u00e1v\u011b kdy\u017e si mysl\u00edme, \u017ee jsme se zotavili a zapomn\u011bli, mus\u00edme hrozn\u00e9 n\u00e1sledky n\u00e9st nejt\u00ed\u017ee.<\/p>\n\n\n\n
Tak tomu bylo s Cliffordem. Jakmile byl jednou „v po\u0159\u00e1dku“, jakmile byl zp\u00e1tky na Wragby a psal svoje pov\u00eddky a p\u0159ipadal si p\u0159ese v\u0161echno jist\u00fd \u017eivotem, zd\u00e1lo se, \u017ee zapomn\u011bl a na\u0161el znovu du\u0161evn\u00ed rovnov\u00e1hu. Ale te\u010f, jak m\u00edjela l\u00e9ta, Connie c\u00edtila, jak v n\u011bm znovu vyvst\u00e1v\u00e1 podlitina strachu a hr\u016fzy a \u0161\u00ed\u0159\u00ed se v n\u011bm. N\u011bjakou dobu tkv\u011bla tak hluboko, \u017ee nebolela, jako by v\u016fbec neexistovala. Ale te\u010f se za\u010dala znovu hl\u00e1sit \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00edm se strachem, skoro ochromen\u00edm. Du\u0161evn\u011b byl po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u010dil\u00fd. Ale to ochromen\u00ed, ta podlitina z p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9ho \u0161oku postupn\u011b zachvacovala jeho aktivn\u00ed j\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
A jak se \u0161\u00ed\u0159ila v n\u011bm, Connie c\u00edtila, \u017ee se \u0161\u00ed\u0159\u00ed i v n\u00ed. Jej\u00ed du\u0161i postupn\u011b zachvacovala jak\u00e1si vnit\u0159n\u00ed hr\u016fza, n\u011bjak\u00e1 pr\u00e1zdnota, lhostejnost ke v\u0161emu. Kdy\u017e byl Clifford vyburcov\u00e1n, dok\u00e1zal po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b brilantn\u011b mluvit a jakoby ovl\u00e1dat budoucnost: nap\u0159\u00edklad kdy\u017e j\u00ed onehdy v lese vykl\u00e1dal, \u017ee by m\u011bla m\u00edt d\u00edt\u011b a d\u00e1t Wragby d\u011bdice. Ale druh\u00fd den v\u0161echna ta brilantn\u00ed slova jako by zvadla v such\u00e9 list\u00ed, zkroucen\u00e9 a rozpadaj\u00edc\u00ed se v prach, nic ve skute\u010dnosti neznamenaj\u00edc\u00ed, odv\u00edvan\u00e9 ka\u017ed\u00fdm z\u00e1vanem v\u011btru. Nebyla to listnat\u00e1 slova \u017eivota pln\u00e9ho m\u00edzy, mlad\u00e9 energie a pat\u0159\u00edc\u00ed ke stromu. Byla to hromada spadan\u00e9ho list\u00ed \u017eivota, kter\u00fd zjalov\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
Tak j\u00ed to p\u0159ipadalo ve v\u0161em. Hav\u00ed\u0159i v Tevershallu znovu mluvili o st\u00e1vce a Connii se znovu zd\u00e1lo, \u017ee to nen\u00ed projev energie, n\u00fdbr\u017e podlitina z v\u00e1lky, kter\u00e1 n\u011bjak\u00fd \u010das nebolela, ale te\u010f pomalu vystupuje na povrch a vyvol\u00e1v\u00e1 velkou bolest neklidu a trnut\u00ed nespokojenosti. Podlitina v\u011bzela hluboko, velice hluboko\u2026 podlitina fale\u0161n\u00e9, nelidsk\u00e9 v\u00e1lky. Bylo by t\u0159eba mnoha let, aby \u017eiv\u00e1 krev cel\u00fdch generac\u00ed rozpustila ohromnou \u010dernou sedlinu sra\u017een\u00e9 krve hluboko v du\u0161\u00edch. A bylo by t\u0159eba nov\u00e9 nad\u011bje.<\/p>\n\n\n\n
Chudinka Connie! Jak l\u00e9ta ut\u00edkala, vzm\u00e1hal se v n\u00ed strach z nicotnosti vlastn\u00edho \u017eivota. Za\u010d\u00ednala postupn\u011b c\u00edtit Clifford\u016fv i sv\u016fj du\u0161evn\u00ed \u017eivot jako nicotu. Jejich man\u017eelstv\u00ed, jejich \u017eivot, zalo\u017een\u00fd na d\u016fv\u011brn\u00e9m n\u00e1vyku, o kter\u00e9m Clifford mluvil: byly dny, kdy j\u00ed to v\u0161echno p\u0159ipadalo pr\u00e1zdn\u00e9 a nicotn\u00e9. Byla to slova, jenom slova. Jedinou skute\u010dnost\u00ed byla nicota a nad n\u00ed pokrytectv\u00ed slov.<\/p>\n\n\n\n
Byl tu Clifford\u016fv \u00fasp\u011bch: \u010dub\u010d\u00ed bohyn\u011b! Pravda, byl skoro slavn\u00fd a jeho knihy mu vyn\u00e1\u0161ely na tis\u00edc liber ro\u010dn\u011b. Jeho fotografie se objevovaly v\u0161ude. V jedn\u00e9 galerii byla jeho bysta a ve dvou galeri\u00edch jeho portr\u00e9t. Byl pokl\u00e1d\u00e1n za nejmodern\u011bj\u0161\u00ed z modern\u00edch hlas\u016f. Se sv\u00fdm nep\u0159irozen\u011b pokroucen\u00fdm smyslem pro reklamu se stal za \u010dty\u0159i p\u011bt let jedn\u00edm z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch mlad\u00fdch „intelektu\u00e1l\u016f“. Co s t\u00edm m\u011bl co d\u011blat intelekt, Connie dost dob\u0159e nech\u00e1pala. Clifford byl opravdu chytr\u00fd p\u0159i t\u00e9 lehce humorn\u00e9 anal\u00fdze lid\u00ed a jejich motiv\u016f, kter\u00e1 nakonec v\u0161echno rozcupuje na c\u00e1ry. Ale p\u0159ipom\u00ednalo to sp\u00ed\u0161 \u0161t\u011b\u0148ata, kter\u00e1 trhaj\u00ed na c\u00e1ry podu\u0161ky z pohovky, leda\u017ee to nebylo mlad\u00e9 a hrav\u00e9, n\u00fdbr\u017e podivn\u011b star\u00e9 a dost je\u0161itn\u00e9. Bylo to p\u0159\u00edzra\u010dn\u00e9 a nebylo to nic. Takov\u00fd pocit se znovu a znovu oz\u00fdval na dn\u011b Conniiny du\u0161e: neznamen\u00e1 to v\u0161echno dohromady nic, je to obdivuhodn\u00e9 p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00ed nicoty. Ale p\u0159ece jenom p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00ed. P\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00ed! <\/p>\n\n\n\n
Michaelis z Clifforda ud\u011blal \u00fast\u0159edn\u00ed postavu divadeln\u00ed hry; u\u017e na\u010drtl z\u00e1pletku a napsal prvn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed. Michaelis toti\u017e dovedl p\u0159edv\u00e1d\u011bt nicotu je\u0161t\u011b l\u00e9pe ne\u017e Clifford. Byl to v t\u011bch mu\u017e\u00edch posledn\u00ed zbytek v\u00e1\u0161n\u011b: v\u00e1\u0161n\u011b p\u0159edv\u00e1d\u011bt se. Sexu\u00e1ln\u011b byli bez v\u00e1\u0161n\u011b, dokonce odum\u0159el\u00ed. A Michaelisovi ne\u0161lo o pen\u00edze. Ani Clifford se nehnal za pen\u011bzi, i kdy\u017e je vyd\u011bl\u00e1val, kde mohl, pon\u011bvad\u017e pen\u00edze jsou pe\u010det\u00ed a stvrzen\u00edm \u00fasp\u011bchu. A o ten jim pr\u00e1v\u011b \u0161lo. <\/p>\n\n\n\n
Bylo to divn\u00e9\u2026 to prostituov\u00e1n\u00ed s \u010dub\u010d\u00ed bohyn\u00ed. Connie, kter\u00e1 st\u00e1la vlastn\u011b mimo a jej\u00ed\u017e vzru\u0161en\u00ed z \u00fasp\u011bchu otup\u011blo, v tom vid\u011bla zase jenom nicotu. Dokonce i prostituovat se s \u010dub\u010d\u00ed bohyn\u00ed bylo nicotn\u00e9, t\u0159eba\u017ee se mu\u017ei zprostituovali nes\u010detn\u011bkr\u00e1t. Nicota i v tom.<\/p>\n\n\n\n
Michaelis Cliffordovi o h\u0159e napsal. Connie to ov\u0161em v\u011bd\u011bla u\u017e d\u00e1vno. A Clifforda to op\u011bt vzru\u0161ilo. Znovu se p\u0159edvede a v p\u0159\u00edzniv\u00e9m sv\u011btle. Pozval Michaelise s prvn\u00edm jedn\u00e1n\u00edm na Wragby.<\/p>\n\n\n\n
Michaelis p\u0159ijel: v l\u00e9t\u011b, ve sv\u011btl\u00e9m obleku a v b\u00edl\u00fdch jelenicov\u00fdch rukavic\u00edch, se sl\u00e9zov\u00fdmi orchidejemi pro Connii, velice \u0161armantn\u00ed, a prvn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed m\u011blo ohromn\u00fd \u00fasp\u011bch. Dokonce i Connii vzru\u0161ilo\u2026 a\u017e do toho zbytku morku, kter\u00fd j\u00ed z\u016fstal. A Michaelis, vzru\u0161en\u00fd svou moc\u00ed vzru\u0161ovat, byl opravdu b\u00e1je\u010dn\u00fd\u2026 a v Conniin\u00fdch o\u010d\u00edch p\u0159\u00edmo kr\u00e1sn\u00fd. Vid\u011bla v n\u011bm onu prad\u00e1vnou nehybnost n\u011bjak\u00e9 rasy, kter\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017ee ztratit \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed iluze, snad extr\u00e9mn\u00ed p\u0159\u00edpad ne\u010distoty, kter\u00e1 je \u010dist\u00e1. Na opa\u010dn\u00e9m p\u00f3lu sv\u00e9ho bezmezn\u00e9ho prostituov\u00e1n\u00ed s \u010dub\u010d\u00ed bohyn\u00ed se zd\u00e1l \u010dist\u00fd, \u010dist\u00fd jako africk\u00e1 maska ze slonoviny, v jej\u00edch\u017e slonovinov\u00fdch k\u0159ivk\u00e1ch se ne\u010distota jako ve snu prom\u011b\u0148uje v \u010distotu.<\/p>\n\n\n\n
Okam\u017eik \u010dir\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed s ob\u011bma Chatterleyov\u00fdmi, kdy\u017e Connii a Clifforda prost\u011b strhl, pat\u0159il k vrcholn\u00fdm okam\u017eik\u016fm Michaelisova \u017eivota. M\u011bl \u00fasp\u011bch: strhl je. Dokonce i Clifford se do n\u011bho na chv\u00edli zamiloval\u2026 jestli se to tak d\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it.<\/p>\n\n\n\n
Proto byl Mick druh\u00fd den r\u00e1no v\u00edc nesv\u016fj ne\u017e kdy jindy: neklidn\u00fd, poni\u010den\u00fd, s nerv\u00f3zn\u00edma rukama v kaps\u00e1ch kalhot. Connie za n\u00edm v noci nep\u0159i\u0161la\u2026 a on nev\u011bd\u011bl, kde ji naj\u00edt. Koketa!\u2026 V okam\u017eiku jeho triumfu!<\/p>\n\n\n\n
Za\u0161el za n\u00ed r\u00e1no nahoru do jej\u00edho pokoje. V\u011bd\u011bla, \u017ee p\u0159ijde. A jeho neklid byl o\u010dividn\u00fd. Zeptal se j\u00ed na svou hru\u2026 zd\u00e1 se j\u00ed dobr\u00e1? Musel sly\u0161et jej\u00ed chv\u00e1lu: vzru\u0161ovalo ho to posledn\u00edm slab\u00fdm z\u00e1chv\u011bvem v\u00e1\u0161n\u011b v\u00edc ne\u017e jak\u00fdkoli sexu\u00e1ln\u00ed orgasmus. A ona chv\u00e1lou p\u0159\u00edmo p\u0159ekypovala. Ale celou tu dobu v hloubi du\u0161e v\u011bd\u011bla, \u017ee je ta hra nicotn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
„Pod\u00edvej se!“ vyhrkl kone\u010dn\u011b. „Co abychom si to spolu jasn\u011b vy\u0159e\u0161ili? Co abychom se vzali?“<\/p>\n\n\n\n
„V\u017edy\u0165 jsem p\u0159ece vdan\u00e1,“ nam\u00edtla u\u017easle, ale nic p\u0159i tom nec\u00edtila.<\/p>\n\n\n\n
„Ach s n\u00edm\u2026! Rozvede se s tebou docela klidn\u011b\u2026 Co abychom se vzali my dva? Chci se o\u017eenit. V\u00edm, \u017ee by to pro mne bylo to nejlep\u0161\u00ed\u2026 o\u017eenit se a v\u00e9st pravideln\u00fd \u017eivot. \u017diju pekeln\u011b, t\u0159\u00ed\u0161t\u00edm se prost\u011b na kusy. Pod\u00edvej se, my dva jsme pro sebe jako stvo\u0159en\u00ed\u2026 jako rukavi\u010dka na ruku. Pro\u010d bychom se nevzali? Vid\u00ed\u0161 n\u011bjak\u00fd d\u016fvod, pro\u010d ne?“<\/p>\n\n\n\n
Connie se na n\u011bj d\u00edvala s \u00fa\u017easem, ale nec\u00edtila v\u016fbec nic. Tihle mu\u017ei jsou v\u0161ichni stejn\u00ed, v\u0161echno podstatn\u00e9 vynechaj\u00ed. N\u011bco jim vybuchne v hlav\u011b, vylet\u00ed jako rachejtle, a \u010dekaj\u00ed, \u017ee se d\u00e1te un\u00e9st k nebes\u016fm, zav\u011b\u0161en\u00e9 za jejich \u0161pejli\u010dky.<\/p>\n\n\n\n
„Ale v\u017edy\u0165 jsem u\u017e vdan\u00e1,“ opakovala. „Nem\u016f\u017eu Clifforda opustit, to p\u0159ece v\u00ed\u0161.“<\/p>\n\n\n\n
„Ale pro\u010d? Pro\u010d ne?“ vyk\u0159ikl. „Za p\u016fl roku nebude ani v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi pry\u010d. Nev\u00ed, \u017ee vedle n\u011bho v\u016fbec n\u011bkdo existuje. Ten \u010dlov\u011bk t\u011b p\u0159ece v\u016fbec nepot\u0159ebuje, pokud vid\u00edm; je naprosto zaujat\u00fd s\u00e1m sebou.“<\/p>\n\n\n\n
Connie c\u00edtila, \u017ee v tomhle m\u00e1 Mick pravdu. Ale c\u00edtila tak\u00e9, \u017ee s\u00e1m je sotva p\u0159\u00edklad nesobeckosti.
„Nejsou snad v\u0161ichni mu\u017ei zaujat\u00ed sami sebou?“ zeptala se.<\/p>\n\n\n\n
„No, v\u00edcem\u00e9n\u011b, to p\u0159ipou\u0161t\u00edm. Mu\u017e mus\u00ed, aby prorazil. Ale o to tady nejde. Jde o to, co m\u016f\u017ee \u017een\u011b poskytnout. Jestli j\u00ed dok\u00e1\u017ee jaksepat\u0159\u00ed zp\u0159\u00edjemnit \u017eivot nebo ne. Kdy\u017e to nedok\u00e1\u017ee, nem\u00e1 na ni pr\u00e1vo\u2026“ Odml\u010del se a zad\u00edval se na ni sv\u00fdma kulat\u00fdma o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdma o\u010dima, skoro hypnoticky. „A j\u00e1 si mysl\u00edm,“ dodal, „\u017ee dok\u00e1\u017eu \u017een\u011b zp\u0159\u00edjemnit \u017eivot, jak si jen sakra m\u016f\u017ee p\u0159\u00e1t. V tom za sebe mysl\u00edm m\u016f\u017eu ru\u010dit.“<\/p>\n\n\n\n
„Jak zp\u0159\u00edjemnit \u017eivot?“ zeptala se Connie s up\u0159en\u00fdm pohledem, dosud pln\u00fdm jak\u00e9hosi \u00fa\u017easu, kter\u00fd navenek vypadal jako vzru\u0161en\u00ed, ale uvnit\u0159 nec\u00edtila docela nic.<\/p>\n\n\n\n
„Jak jen bude\u0161 cht\u00edt, sakra, jak si vzpomene\u0161! Bude\u0161 m\u00edt \u0161aty, n\u011bjak\u00e9 ty \u0161perky, p\u016fjde\u0161 si do jak\u00e9ho chce\u0161 baru, sezn\u00e1m\u00ed\u0161 se s ka\u017ed\u00fdm, kdo t\u011b bude zaj\u00edmat, po\u0159\u00e1dn\u011b to rozto\u010d\u00ed\u0161\u2026 bude\u0161 cestovat a n\u011bco znamenat, kam jen p\u0159ijde\u0161\u2026 Krucin\u00e1l, prost\u011b u\u017eije\u0161 si, co jen t\u011b napadne!“<\/p>\n\n\n\n
Vychrlil to t\u00e9m\u011b\u0159 s triumf\u00e1ln\u00ed fanf\u00e1rou a Connie se na n\u011bj d\u00edvala jako osln\u011bn\u00e1, ale ve skute\u010dnosti nec\u00edtila naprosto nic. S\u00e1m povrch jej\u00ed mysli byl sotva polecht\u00e1n z\u00e1\u0159iv\u00fdmi vyhl\u00eddkami, kter\u00e9 j\u00ed Michaelis nab\u00edzel. Sama nejvn\u011bj\u0161n\u011bj\u0161\u00ed vrstva jej\u00ed bytosti, kter\u00e1 by jindy poc\u00edtila vzru\u0161en\u00ed, te\u010f sotva zareagovala. Nevyvolalo to v n\u00ed prost\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd pocit, nedok\u00e1zala se „odv\u00e1zat“. Jenom sed\u011bla a om\u00e1men\u011b z\u00edrala a nec\u00edtila nic, pouze n\u011bkde kolem v\u011bt\u0159ila neoby\u010dejn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd pach \u010dub\u010d\u00ed bohyn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Mick sed\u011bl jako na trn\u00ed, nakl\u00e1n\u011bl se k n\u00ed v k\u0159esle a visel na n\u00ed o\u010dima t\u00e9m\u011b\u0159 hystericky, a kdo v\u00ed, jestli z je\u0161itnosti \u00fap\u011bnliv\u011bji tou\u017eil, aby odpov\u011bd\u011bla ano, nebo jestli ho v\u00edc ochromovala hr\u016fza z mo\u017enosti, \u017ee to ano opravdu \u0159ekne?<\/p>\n\n\n\n
„Musela bych si to rozmyslet,“ \u0159ekla Connie. „Te\u010f nem\u016f\u017eu odpov\u011bd\u011bt. Tob\u011b se t\u0159eba zd\u00e1, \u017ee o Clifforda nejde, ale jde. Kdy\u017e si uv\u011bdom\u00ed\u0161, jak je bezmocn\u00fd\u2026“<\/p>\n\n\n\n
„Krucin\u00e1l u\u017e jednou! Jestli m\u00e1 chlap vytloukat kapit\u00e1l ze sv\u00e9 bezmocnosti, mohl bych j\u00e1 za\u010d\u00edt na\u0159\u00edkat, jak jsem opu\u0161t\u011bn\u00fd, a v\u017edycky jsem byl, a vyrukovat s cel\u00fdm t\u00edm sentiment\u00e1ln\u00edm doj\u00e1kem! Krucin\u00e1l sakra, jestli chlap nem\u00e1 jin\u00e9 doporu\u010den\u00ed ne\u017e svou bezmocnost\u2026“<\/p>\n\n\n\n
Odvr\u00e1til se, zat\u00ednaje zu\u0159iv\u011b p\u011bsti v kaps\u00e1ch kalhot. Ten ve\u010der j\u00ed \u0159ekl:
„P\u0159ijde\u0161 dnes v noci ke mn\u011b, vi\u010f? J\u00e1 sakra nev\u00edm, kde sp\u00ed\u0161 ty.“<\/p>\n\n\n\n
„Dobr\u00e1!“ p\u0159isv\u011bd\u010dila.<\/p>\n\n\n\n
Tu noc byl je\u0161t\u011b nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed milenec v t\u00e9 sv\u00e9 podivn\u00e9 k\u0159ehk\u00e9 nahot\u011b mal\u00e9ho chlape\u010dka. Connie nedok\u00e1zala dosp\u011bt k vlastn\u00edmu vyvrcholen\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e byl hotov on. A tou chlapeckou nahotou a k\u0159ehkost\u00ed v n\u00ed vzbudil jakousi \u017e\u00e1dostivou v\u00e1\u0161e\u0148; musela pokra\u010dovat, kdy\u017e on skon\u010dil, s divok\u00fdm zm\u00edt\u00e1n\u00edm a vln\u011bn\u00edm beder, zat\u00edmco on se hrdinn\u011b dr\u017eel vzty\u010den\u00fd a z\u016fst\u00e1val v n\u00ed s ve\u0161ker\u00fdm vyp\u011bt\u00edm v\u016fle a sebeob\u011btov\u00e1n\u00edm, dokud nedos\u00e1hla sv\u00e9ho vyvrcholen\u00ed s osudov\u00fdmi drobn\u00fdmi v\u00fdk\u0159iky.
Kdy\u017e se od n\u00ed kone\u010dn\u011b odt\u00e1hl, \u0159ekl j\u00ed zatrpkl\u00fdm, skoro v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fdm polohlasem:<\/p>\n\n\n\n
„To nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt hotov\u00e1 z\u00e1rove\u0148 s mu\u017esk\u00fdm, co? Mus\u00ed\u0161 se dorazit sama! Abys v\u017edycky m\u011bla vrch!“<\/p>\n\n\n\n
T\u011bch p\u00e1r slov v tom okam\u017eiku pro ni znamenalo jeden ze \u017eivotn\u00edch \u0161ok\u016f. V\u017edy\u0165 to jeho pas\u00edvn\u00ed odevzd\u00e1n\u00ed byl naprosto o\u010dividn\u011b jedin\u00fd zp\u016fsob, jak byl schopen styku.<\/p>\n\n\n\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ zeptala se ho.<\/p>\n\n\n\n
„V\u00ed\u0161 dob\u0159e, co t\u00edm mysl\u00edm. Pokra\u010duje\u0161 v\u017edycky cel\u00e9 hodiny, kdy\u017e jsem j\u00e1 hotov\u00fd\u2026 a j\u00e1 mus\u00edm dr\u017eet se za\u0165at\u00fdmi zuby, dokud si to neodbude\u0161 vlastn\u00edm p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm.“<\/p>\n\n\n\n
Tenhle ne\u010dekan\u00fd projev brutality pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku, kdy v\u0161ecka z\u00e1\u0159ila jakousi nev\u00fdslovnou rozko\u0161\u00ed a jist\u00fdm druhem l\u00e1sky k n\u011bmu, ji p\u0159\u00edmo omr\u00e1\u010dil. V\u017edy\u0165 koneckonc\u016f jako tolik modern\u00edch mu\u017e\u016f skon\u010dil m\u00e1lem d\u0159\u00edv, ne\u017e za\u010dal. A to nutilo \u017eenu k aktivit\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Ale snad chce\u0161, abych pokra\u010dovala, abych do\u0161la k vlastn\u00edmu ukojen\u00ed?“ nam\u00edtla.<\/p>\n\n\n\n
Pochmurn\u011b se zasm\u00e1l. „Chci to! To je dobr\u00e9! Chci dr\u017eet se za\u0165at\u00fdmi zuby, zat\u00edmco ty se \u010din\u00ed\u0161 za m\u011b!“<\/p>\n\n\n\n
„Nebo to nechce\u0161?“ nal\u00e9hala.<\/p>\n\n\n\n
Vyhnul se t\u00e9 ot\u00e1zce. „Krucin\u00e1l, v\u0161echny \u017eensk\u00e9 jsou stejn\u00e9!“ utrhl se. „Bu\u010fto se k tomu nedostanou v\u016fbec, jako by tam byly mrtv\u00e9\u2026 nebo \u010dekaj\u00ed, a\u017e m\u00e1 chlap po v\u0161em, a pak si to za\u010dnou odb\u00fdvat samy, a chlap aby dr\u017eel. Je\u0161t\u011b jsem nem\u011bl \u017eenskou, kter\u00e1 by byla hotov\u00e1 z\u00e1rove\u0148 se mnou.“<\/p>\n\n\n\n
Connie sly\u0161ela tuhle novou informaci z mu\u017esk\u00e9 strany jenom na p\u016fl ucha. Byla omr\u00e1\u010den\u00e1 jeho nep\u0159\u00e1telstv\u00edm v\u016f\u010di sob\u011b\u2026 jeho nepochopitelnou brutalitou. P\u0159ipadala si tak nevinn\u00e1.
„Ale chce\u0161 p\u0159ece, abych byla taky ukojen\u00e1, ne?“ opakovala.<\/p>\n\n\n\n
„No dobr\u00e1! Pro\u010d ne. Ale a\u0165 m\u011b \u010dert veme, jestli je to pro mu\u017esk\u00e9ho n\u011bjak\u00e1 z\u00e1bava dr\u017eet a \u010dekat, a\u017e bude \u017eensk\u00e1 hotov\u00e1\u2026“<\/p>\n\n\n\n
Tenhle projev znamenal jednu z nejkrut\u011bj\u0161\u00edch ran Conniina \u017eivota. N\u011bco v n\u00ed zabil. Nebyla do Michaelise nikdy cel\u00e1 div\u00e1; dokud s\u00e1m neza\u010dal, ani o n\u011bj nest\u00e1la. Nikdy o n\u011bj vlastn\u011b nest\u00e1la doopravdy. Ale kdy\u017e si s n\u00ed jednou za\u010dal, p\u0159ipadalo j\u00ed jenom p\u0159irozen\u00e9, \u017ee s n\u00edm sama doch\u00e1z\u00ed k sv\u00e9mu vlastn\u00edmu vyvrcholen\u00ed. Skoro ho za to milovala\u2026 tu noc ho skoro milovala a cht\u011bla se za n\u011bj vd\u00e1t.
T\u0159eba to instinktivn\u011b vytu\u0161il, a pr\u00e1v\u011b proto musel v\u0161echno jedn\u00edm \u00faderem zbo\u0159it: jako domek z karet. V\u0161echen jej\u00ed sexu\u00e1ln\u00ed cit k n\u011bmu, a k jak\u00e9mukoli mu\u017ei, se tu noc zhroutil. Jej\u00ed \u017eivot odpadl od jeho \u017eivota tak naprosto, jako by Michaelis nikdy neexistoval.<\/p>\n\n\n\n
A proch\u00e1zela pak \u017eivotem jako pustinou. Nebylo tu u\u017e nic ne\u017e ten pr\u00e1zdn\u00fd \u0161lapac\u00ed ml\u00fdn, kter\u00e9mu Clifford \u0159\u00edkal celistv\u00fd \u017eivot, vlekl\u00e9 spolu\u017eit\u00ed dvou lid\u00ed, kte\u0159\u00ed jsou zvykl\u00ed bydlet spolu v jednom dom\u011b.
Nicota! P\u0159ijmout tu velkou nicotu \u017eivota j\u00ed p\u0159ipadalo jako se \u017eivotem skoncovat. V\u0161echna ta spousta ru\u0161n\u00fdch a d\u016fle\u017eit\u00fdch mali\u010dkost\u00ed, kter\u00e9 dohromady tvo\u0159\u00ed celkov\u00fd z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd sou\u010det nicoty!<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n\n\n\n
nakladatelstv\u00ed MEISTERKOCH knihy ZDE<\/a><\/p>\n\n\n\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" David Herbert Lawrence KAPITOLA 5. Jednoho mraziv\u00e9ho jitra s chab\u00fdm \u00fanorov\u00fdm sluncem si Clifford a Connie vy\u0161li na proch\u00e1zku p\u0159es park do lesa. Toti\u017e Clifford […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":54557,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-54554","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/54554","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=54554"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/54554\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/54557"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=54554"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=54554"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=54554"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}