David Herbert Lawrence<\/p>\n\n\n\n
KAPITOLA 19.<\/p>\n\n\n\n
Drah\u00fd Clifforde, ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee do\u0161lo k tomu, cos p\u0159edv\u00eddal. Opravdu jsem se zamilovala do jin\u00e9ho mu\u017ee a douf\u00e1m, \u017ee se se mnou rozvede\u0161. Bydl\u00edm te\u010f s Duncanem v jeho byt\u011b. Psala jsem ti, \u017ee byl s n\u00e1mi v Ben\u00e1tk\u00e1ch. Jsem hrozn\u011b ne\u0161\u0165astn\u00e1 kv\u016fli tob\u011b, ale sna\u017e se to br\u00e1t klidn\u011b. U\u017e m\u011b vlastn\u011b nepot\u0159ebuje\u0161 a j\u00e1 bych nesnesla vr\u00e1tit se na Wragby. Opravdu se pro tebe nehod\u00edm, jsem nejsp\u00ed\u0161 moc netrp\u011bliv\u00e1 a sobeck\u00e1. Ale nem\u016f\u017eu se u\u017e vr\u00e1tit a \u017e\u00edt s tebou. A je mi to v\u0161ecko tak stra\u0161n\u011b l\u00edto, kv\u016fli tob\u011b. Ale kdy\u017e se nenech\u00e1\u0161 moc roz\u010d\u00edlit, uvid\u00ed\u0161, \u017ee ti to nebude tak stra\u0161n\u011b vadit. Osobn\u011b jsi o m\u011b vlastn\u011b tolik nest\u00e1l. Tak mi odpus\u0165 a zbav se m\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Clifforda tenhle dopis nep\u0159ekvapil. Vnit\u0159n\u011b v\u011bd\u011bl u\u017e dlouho, \u017ee ho Connie opou\u0161t\u00ed. Ale odm\u00edtal p\u0159ipustit si to navenek. Proto ho to postihlo jako stra\u0161n\u00e1 r\u00e1na a ot\u0159es. Na povrchu si udr\u017eoval d\u016fv\u011bru k n\u00ed naprosto nedot\u010denou.<\/p>\n\n\n\n
A takov\u00ed jsme. Silou v\u016fle odd\u011blujeme sv\u00e9 vnit\u0159n\u00ed intuitivn\u00ed pozn\u00e1n\u00ed od toho, co si v\u011bdom\u011b p\u0159izn\u00e1v\u00e1me. To vyvol\u00e1v\u00e1 stav strachu nebo neblah\u00e9 p\u0159edtuchy, ve kter\u00e9m r\u00e1na, kdy\u017e pak dopadne, p\u016fsob\u00ed desetkr\u00e1t drtiv\u011bji.<\/p>\n\n\n\n
Clifford byl jako hysterick\u00e9 d\u00edt\u011b. Hrozn\u011b pan\u00ed Boltonovou vyd\u011bsil, kdy\u017e ho na\u0161la sed\u011bt v posteli, smrteln\u011b bled\u00e9ho a vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9ho do pr\u00e1zdna.
„Ale sire Clifforde, copak je to s v\u00e1mi?“<\/p>\n\n\n\n
\u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f! Polekala se, \u017ee snad ho ranila mrtvice. Rozb\u011bhla se k n\u011bmu a ohmatala mu obli\u010dej a zm\u011b\u0159ila tep.
„Bol\u00ed v\u00e1s n\u011bco! Pokuste se mi pov\u011bd\u011bt, kde v\u00e1s bol\u00ed? Pov\u011bzte mi!“<\/p>\n\n\n\n
\u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f!
„Pro p\u00e1na kr\u00e1le! Tak zatelefonuju do Sheffieldu pro doktora Carringtona a doktor Lecky by mohl p\u0159ib\u011bhnout hned.“<\/p>\n\n\n\n
Vykro\u010dila ke dve\u0159\u00edm, kdy\u017e ji dut\u00fdm hlasem zarazil:
„Ne!“
Z\u016fstala st\u00e1t a up\u0159en\u011b se na n\u011bj zad\u00edvala. M\u011bl \u017elut\u00fd a pr\u00e1zdn\u00fd obli\u010dej.
„Chcete \u0159\u00edct, \u017ee doktora nem\u00e1m volat?“
„Ne! Nechci ho,“ ozval se hrobov\u00fd hlas.
„Ale sire Clifforde, jste p\u0159ece nemocn\u00fd a j\u00e1 si to nem\u016f\u017eu vz\u00edt na zodpov\u011bdnost. Mus\u00edm poslat pro doktora, nebo bych to odnesla j\u00e1.“
Pauza, a potom dut\u00fd hlas \u0159ekl:
„Nejsem nemocn\u00fd. Moje \u017eena se nevr\u00e1t\u00ed.“ – Bylo to, jako by promluvila socha.
„Nevr\u00e1t\u00ed? To mysl\u00edte milostiv\u00e1 pan\u00ed?“ Pan\u00ed Boltonov\u00e1 postoupila o kr\u016f\u010dek k posteli. „Ale tomu nev\u011b\u0159te! M\u016f\u017eete se spolehnout, \u017ee se milostiv\u00e1 pan\u00ed vr\u00e1t\u00ed.“
Socha na l\u016f\u017eku se nezm\u011bnila, ale p\u0159isunula j\u00ed po pokr\u00fdvce n\u011bjak\u00fd dopis.
„P\u0159e\u010dt\u011bte si to!“ \u0159ekl hrobov\u00fd hlas.
„Ale jestli je to dopis od milostiv\u00e9 pan\u00ed, milostiv\u00e1 pan\u00ed by jist\u011b necht\u011bla, abych \u010detla jej\u00ed dopis v\u00e1m, sire Clifforde. M\u016f\u017eete mi \u0159\u00edct, co p\u00ed\u0161e, jestli si p\u0159ejete.“
„P\u0159e\u010dt\u011bte si to!“ opakoval hlas.
„Inu, kdy\u017e mus\u00edm, ud\u011bl\u00e1m to, abych v\u00e1s poslechla, sire Clifforde.“
A p\u0159e\u010detla si ten dopis.<\/p>\n\n\n\n
„To m\u011b tedy milostiv\u00e1 pan\u00ed p\u0159ekvapila,“ \u0159ekla pak. „Sl\u00edbila tak svatosvat\u011b, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed!“<\/p>\n\n\n\n
Na obli\u010deji v posteli jako by se prohloubil v\u00fdraz divok\u00e9ho, ale nehybn\u00e9ho zoufalstv\u00ed. Pan\u00ed Boltonov\u00e1 to pozorovala znepokojen\u011b. V\u011bd\u011bla, s \u010d\u00edm m\u00e1 co d\u011blat: s mu\u017eskou hysteri\u00ed. Neo\u0161et\u0159ovala nadarmo voj\u00e1ky, poznala p\u0159itom ledacos o t\u00e9hle velice nep\u0159\u00edjemn\u00e9 chorob\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Byla na sira Clifforda trochu rozzloben\u00e1. Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk p\u0159i zdrav\u00e9m rozumu by musel v\u011bd\u011bt, \u017ee je jeho \u017eena zamilovan\u00e1 do n\u011bkoho jin\u00e9ho a \u017ee se ho chyst\u00e1 opustit. Byla si jist\u00e1, \u017ee i sir Clifford si to uv\u011bdomoval, jenom\u017ee si to necht\u011bl p\u0159iznat. Kdyby si to byl p\u0159iznal a p\u0159ipravil se na to, nebo si to p\u0159iznal a aktivn\u011b proti tomu se svou \u017eenou bojoval, to by b\u00fdvalo mu\u017en\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed. Ale ne! V\u011bd\u011bl to, a celou tu dobu se pokou\u0161el obalamutit s\u00e1m sebe, \u017ee to tak nen\u00ed. C\u00edtil, jak \u010f\u00e1bel mrsk\u00e1 ohonem, a namlouval si, \u017ee se na n\u011bj usm\u00edvaj\u00ed and\u011bl\u00e9. Tenhle stav p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed te\u010f vedl ke krizi p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed a k du\u0161evn\u00edmu vyklouben\u00ed, k hysterii, kter\u00e1 je formou nep\u0159\u00ed\u010detnosti. „To m\u00e1 z toho,“ \u0159\u00edkala si v duchu trochu nen\u00e1vistn\u011b, „\u017ee po\u0159\u00e1d mysl\u00ed jen na sebe. Je tak zapleten\u00fd do sv\u00e9ho vlastn\u00edho nesmrteln\u00e9ho j\u00e1, \u017ee kdy\u017e dostane r\u00e1nu, je jako mumie zamotan\u00e1 do sv\u00fdch obvaz\u016f. Jen se na n\u011bj pod\u00edvejme!“<\/p>\n\n\n\n
Ale hysterie je nebezpe\u010dn\u00e1 a ona byla o\u0161et\u0159ovatelka, jej\u00ed povinnost\u00ed bylo dostat ho z toho. Ka\u017ed\u00fd pokus apelovat na jeho mu\u017enost a hrdost by to jen zhor\u0161il, proto\u017ee jeho mu\u017enost odum\u0159ela, aspo\u0148 do\u010dasn\u011b, jestli ne definitivn\u011b. Jenom by se sv\u00edjel jako \u010derv, po\u0159\u00e1d m\u011bk\u010d\u00ed a m\u011bk\u010d\u00ed, a pom\u00e1tl by se je\u0161t\u011b v\u00edc.
Nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho ne\u017e uvolnit v n\u011bm jeho sebel\u00edtost. Jako ta d\u00e1ma u Tennysona se musel vyplakat, nebo um\u0159\u00edt.<\/p>\n\n\n\n
A tak pan\u00ed Boltonov\u00e1 za\u010dala plakat prvn\u00ed. Zakryla si obli\u010dej rukou a prudce se roze\u0161tkala. „To bych byla nikdy do milostiv\u00e9 pan\u00ed ne\u0159ekla, nikdy!“ Vzlykala a najednou v sob\u011b sebrala v\u0161echen star\u00fd \u017eal a bol a prol\u00e9vala slzy vlastn\u00ed trpkosti. Jakmile jednou za\u010dala, plakala docela p\u0159irozen\u011b, pon\u011bvad\u017e m\u011bla pro\u010d plakat.
Clifford myslel na zradu, kterou na n\u011bm sp\u00e1chala Connie, a naka\u017elivost \u017ealu mu zaplnila o\u010di slzami, kter\u00e9 mu za\u010daly st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch. Plakal s\u00e1m nad sebou. Pan\u00ed Boltonov\u00e1, jakmile vid\u011bla, \u017ee mu po obli\u010deji bez v\u00fdrazu kanou slzy, ut\u0159ela si honem vlastn\u00ed tv\u00e1\u0159e kapesn\u00ed\u010dkem a naklonila se k n\u011bmu.<\/p>\n\n\n\n
„Nesm\u00edte si to tak br\u00e1t, sire Clifforde!“ konej\u0161ila ho s p\u0159ekypuj\u00edc\u00edm dojet\u00edm. „Neberte si to tak, neberte, je\u0161t\u011b si s\u00e1m ubl\u00ed\u017e\u00edte!“<\/p>\n\n\n\n
Jeho t\u011blo se n\u00e1hle zachv\u011blo zatajen\u00fdm dechem n\u011bm\u00e9ho vzlyku a slzy mu vyhrkly rychleji. Polo\u017eila mu ruku na pa\u017ei a sama se znovu rozslzela. Op\u011bt se zachv\u011bl jako v k\u0159e\u010di a ona mu objala ramena. „No tak, no tak! Netrapte se p\u0159ece, netrapte! Nesm\u00edte si to tak br\u00e1t!“ konej\u0161ila ho a slzy j\u00ed kanuly z o\u010d\u00ed. A p\u0159it\u00e1hla ho k sob\u011b a obj\u00edmala jeho mohutn\u00e1 ramena a on j\u00ed polo\u017eil tv\u00e1\u0159 na \u0148adra a vzlykal, a\u017e se mu mocn\u00e1 ramena t\u0159\u00e1sla a poskakovala, a ona mu jemn\u011b hladila tmav\u011b plav\u00e9 vlasy a vrkala: „No tak! No tak! No tak! Nic si z toho ned\u011blejte, no tak!“<\/p>\n\n\n\n
A on ji objal a p\u0159itiskl se k n\u00ed jako d\u00edt\u011b a sm\u00e1\u010del j\u00ed slzami p\u0159ednici b\u00edl\u00e9 na\u0161kroben\u00e9 z\u00e1st\u011bry a bled\u011b modr\u00fdch kartounov\u00fdch \u0161at\u016f. Nakonec se docela p\u0159estal ovl\u00e1dat.
Tak ho posl\u00e9ze pol\u00edbila a houpala ho na sv\u00fdch prsou a v srdci si \u0159\u00edkala: „Ach sire Clifforde! Ach vy py\u0161n\u00ed a mocn\u00ed Chatterleyov\u00e9! Takhle hluboko jste klesli!“ A nakonec usnul jako d\u00edt\u011b. A ona poc\u00edtila vy\u010derpanost a \u0161la do sv\u00e9ho pokoje a z\u00e1rove\u0148 se tam sm\u00e1la i plakala ve vlastn\u00edm hysterick\u00e9m z\u00e1chvatu. Bylo to tak sm\u011b\u0161n\u00e9! Bylo to tak stra\u0161n\u00e9! Takov\u00fd p\u00e1d! Takov\u00e1 hanba! A z\u00e1rove\u0148 to bylo tak zneklid\u0148uj\u00edc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Clifford se od t\u00e9 chv\u00edle choval k pan\u00ed Boltonov\u00e9 jako d\u00edt\u011b. Dr\u017eel ji za ruku a op\u00edral si j\u00ed hlavu o prsa, a kdy\u017e ho jednou zlehka pol\u00edbila, \u017eadonil: „Ano! L\u00edbejte m\u011b! L\u00edbejte m\u011b!“ A kdy\u017e mu myla houbou jeho mohutn\u00e9 plav\u00e9 t\u011blo, pros\u00edval stejn\u011b: „L\u00edbejte m\u011b!“ A ona ho zlehka l\u00edbala na t\u011blo, v\u0161ude, nap\u016fl posm\u011b\u0161n\u011b.
A on le\u017eel s podivnou, pr\u00e1zdnou tv\u00e1\u0159\u00ed jako d\u00edt\u011b, s trochou d\u011btsk\u00e9ho \u00fadivu. A ulp\u00edval na n\u00ed d\u011btsk\u00fdma o\u010dima v uvoln\u011bn\u00e9m zbo\u017e\u0148ov\u00e1n\u00ed madony. Z jeho strany \u0161lo o naprost\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed; rezignoval na ve\u0161kerou mu\u017enost a propadal se zp\u00e1tky do d\u011btstv\u00ed, opravdu zvr\u00e1cen\u011b. A pak j\u00ed sahal za v\u00fdst\u0159ih a ohmat\u00e1val j\u00ed \u0148adra a v\u00edt\u011bzoslavn\u011b je l\u00edbal, ve zvr\u00e1cen\u00e9 v\u00edt\u011bzosl\u00e1v\u011b, \u017ee si po\u010d\u00edn\u00e1 jako d\u00edt\u011b, t\u0159eba\u017ee je dosp\u011bl\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Pan\u00ed Boltonovou to z\u00e1rove\u0148 vzru\u0161ovalo a zahanbovalo, z\u00e1rove\u0148 to milovala i nen\u00e1vid\u011bla. Ale nikdy ho neodstr\u010dila ani nepok\u00e1rala. A pohrou\u017eili se do je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed t\u011blesn\u00e9 d\u016fv\u011brnosti, zvr\u00e1cen\u00e9 d\u016fv\u011brnosti, kdy on byl d\u00edt\u011b propadl\u00e9 napohled naivn\u00ed up\u0159\u00edmnosti a \u00fadivu, kter\u00fd vypadal skoro jako n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 vytr\u017een\u00ed; bylo to zvr\u00e1cen\u00e9 napln\u011bn\u00ed slov: „Leda\u017ee byste byli op\u011bt jako mali\u010dc\u00ed.“ – Kde\u017eto ona byla Magna mater, pln\u00e1 moci a s\u00edly, a m\u011bla to velk\u00e9 mu\u017esk\u00e9 d\u00edt\u011b pln\u011b v rukou.<\/p>\n\n\n\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bylo, \u017ee kdy\u017e tohle mu\u017esk\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00fdm te\u010f Clifford byl a kter\u00fdm se postupn\u011b st\u00e1val u\u017e l\u00e9ta, p\u0159i\u0161lo kone\u010dn\u011b na sv\u011bt, bylo daleko pr\u016frazn\u011bj\u0161\u00ed a pr\u016fbojn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e skute\u010dn\u00fd mu\u017e, kter\u00fdm kdysi b\u00fdval. To dne\u0161n\u00ed zvr\u00e1cen\u00e9, mu\u017esk\u00e9 d\u00edt\u011b bylo opravdov\u00fd podnikatel, kdy\u017e \u0161lo o obchodn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti, byl naprosto stoprocentn\u00ed mu\u017e, ostr\u00fd jako jehla a nep\u0159\u00edstupn\u00fd jako kus ocele. Kdy\u017e byl venku mezi lidmi, sledoval sv\u00e9 vlastn\u00ed z\u00e1jmy a „zveleboval“ sv\u00e9 d\u016fln\u00ed podniky, projevoval skoro nadp\u0159irozenou prohnanost, tvrdost a razanci. Jako by mu pr\u00e1v\u011b jeho pasivita a prostituov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di Magn\u011b mater pronikav\u011b zost\u0159ovaly pohled do hmotn\u00fdch obchodn\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed a prop\u016fj\u010dovaly mu pozoruhodnou nelidskou pr\u016fraznost. Naprost\u00e9 pon\u00ed\u017een\u00ed vlastn\u00ed mu\u017enosti jako by mu prop\u016fj\u010dovalo n\u011bjakou druhou p\u0159irozenost, chladnou, skoro vizion\u00e1\u0159skou podnikatelskou proz\u00edravost. V podnik\u00e1n\u00ed byl \u00fapln\u011b nelidsk\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
A vtom pan\u00ed Boltonov\u00e1 triumfovala. „Jde nahoru!“ \u0159\u00edk\u00e1vala si py\u0161n\u011b. „A je to moje pr\u00e1ce! Namoudu\u0161i, s lady Chatterleyovou by se takhle nikdy nezmohl. Takov\u00e1 mu\u017ee dop\u0159edu nepostr\u010d\u00ed. Cht\u011bla ho moc sama pro sebe.“<\/p>\n\n\n\n
Ale jak j\u00edm z\u00e1rove\u0148 v n\u011bjak\u00e9m koutku sv\u00e9 z\u00e1hadn\u00e9 \u017eensk\u00e9 du\u0161e opovrhovala a jak ho nen\u00e1vid\u011bla! Byl pro ni padlou besti\u00ed, sv\u00edjej\u00edc\u00edm se netvorem. A zat\u00edmco mu ze v\u0161ech sil pom\u00e1hala a podn\u011bcovala ho, v nejodlehlej\u0161\u00edm koutku sv\u00e9ho d\u00e1vn\u00e9ho zdrav\u00e9ho \u017eenstv\u00ed j\u00edm krut\u011b pohrdala. Posledn\u00ed vagabund byl lep\u0161\u00ed ne\u017e on.<\/p>\n\n\n\n
Jeho chov\u00e1n\u00ed ke Connii bylo podivn\u00e9. Trval na tom, \u017ee ji chce zase vid\u011bt. A trval nav\u00edc na tom, aby p\u0159ijela na Wragby. V tom byl definitivn\u011b a sk\u00e1lopevn\u011b rozhodnut. Connie p\u0159ece svatosvat\u011b sl\u00edbila, \u017ee se na Wragby vr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
„Ale m\u00e1 to n\u011bjak\u00fd smysl?“ nam\u00edtla pan\u00ed Boltonov\u00e1. „Nem\u016f\u017eete ji nechat b\u011b\u017eet a zbavit se j\u00ed?“<\/p>\n\n\n\n
„Ne! \u0158ekla, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed, a tak se mus\u00ed vr\u00e1tit!“<\/p>\n\n\n\n
Pan\u00ed Boltonov\u00e1 mu u\u017e neodporovala. V\u011bd\u011bla, s \u010d\u00edm m\u00e1 co d\u011blat.<\/p>\n\n\n\n
Nemus\u00edm ti vykl\u00e1dat, jak na m\u011b tv\u016fj dopis zap\u016fsobil (psal Connii do Lond\u00fdna). Snad by sis to dovedla p\u0159edstavit, kdyby ses o to pokusila, ale nepochybuji, \u017ee kv\u016fli mn\u011b svou p\u0159edstavivost nam\u00e1hat nebude\u0161.
Mohu ti odpov\u011bd\u011bt jenom tohle: mus\u00edm t\u011b osobn\u011b vid\u011bt, tady na Wragby, ne\u017e budu s to n\u011bco podniknout. Sl\u00edbila jsi svatosvat\u011b, \u017ee se na Wragby vr\u00e1t\u00ed\u0161, a j\u00e1 t\u011b beru za slovo. Ni\u010demu nev\u011b\u0159\u00edm a ni\u010demu nerozum\u00edm, dokud t\u011b osobn\u011b neuvid\u00edm, tady za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed. Nemus\u00edm ti ani \u0159\u00edkat, \u017ee nikdo tady nic netu\u0161\u00ed, tak\u017ee tv\u016fj n\u00e1vrat bude docela norm\u00e1ln\u00ed. Jestli pak, a\u017e si spolu promluv\u00edme, nezm\u011bn\u00ed\u0161 n\u00e1zor, bezpochyby se n\u011bjak dohodneme.<\/p>\n\n\n\n
Connie ten dopis uk\u00e1zala Mellorsovi.
„Chce se ti za\u010d\u00edt mst\u00edt,“ \u0159ekl, kdy\u017e j\u00ed dopis vracel.
Connie ml\u010dela. Trochu ji p\u0159ekvapilo, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee se Clifforda boj\u00ed. B\u00e1la se p\u0159ibl\u00ed\u017eit se k n\u011bmu. B\u00e1la se ho, jako by byl zl\u00fd a nebezpe\u010dn\u00fd.
„Co m\u00e1m d\u011blat?“ zeptala se.
„Nic, jestli nechce\u0161 nic d\u011blat.“
Odepsala a pokusila se Cliffordovi odm\u00edtnout. Odpov\u011bd\u011bl:<\/p>\n\n\n\n
Jestli se na Wragby nevr\u00e1t\u00ed\u0161 te\u010f, budu p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se jednou p\u0159ece jen vr\u00e1t\u00ed\u0161, a za\u0159\u00edd\u00edm se podle toho. Nech\u00e1m prost\u011b v\u0161echno, jak to je, a budu tu na tebe \u010dekat, i kdybych \u010dekal pades\u00e1t let.<\/p>\n\n\n\n
Vyd\u011bsilo ji to. Tohle bylo z\u00e1ke\u0159n\u00e9 tyranizov\u00e1n\u00ed. Nepochybovala, \u017ee Clifford sv\u00e1 slova mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Nerozvede se s n\u00ed a d\u00edt\u011b bude jeho, leda\u017ee by se j\u00ed poda\u0159ilo prok\u00e1zat jeho nelegitimnost.
Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b starost\u00ed a sou\u017een\u00ed se rozhodla na Wragby zajet. Hilda pojede s n\u00ed. Napsala to Cliffordovi. Odpov\u011bd\u011bl:<\/p>\n\n\n\n
Tvou sestru neuv\u00edt\u00e1m, ale dve\u0159e p\u0159ed n\u00ed nezav\u0159u. Nepochybuji, \u017ee ti nadr\u017eovala, kdy\u017e jsi dezertovala od sv\u00fdch povinnost\u00ed a odpov\u011bdnosti, tak ne\u010dekej, \u017ee projev\u00edm radost, a\u017e ji uvid\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
Jely na Wragby. Clifford nebyl doma, kdy\u017e p\u0159ijely. P\u0159ijala je pan\u00ed Boltonov\u00e1.
„Ach milostiv\u00e1 pan\u00ed, to nen\u00ed ten \u0161\u0165astn\u00fd n\u00e1vrat, ve kter\u00fd jsme doufali, vi\u010fte?“
„\u017ee nen\u00ed?“ podivila se Connie.
Tak tahle \u017eensk\u00e1 to v\u00ed! Kolik toho v\u00ed nebo tu\u0161\u00ed ostatn\u00ed slu\u017eebnictvo?
Ve\u0161la do domu, kter\u00fd te\u010f nen\u00e1vid\u011bla ka\u017edou \u017eilkou. Rozlehl\u00fd a rozta\u017een\u00fd mas\u00edv budov j\u00ed p\u0159ipadal zlov\u011bstn\u00fd, jako by j\u00ed vyhro\u017eoval. Nebyla u\u017e jeho pan\u00ed, byla jeho ob\u011b\u0165.
„Dlouho tady nevydr\u017e\u00edm,“ po\u0161eptala vyd\u011b\u0161en\u011b Hild\u011b.
A trp\u011bla, kdy\u017e \u0161la do sv\u00e9 vlastn\u00ed lo\u017enice a ujala se nad n\u00ed znovu vl\u00e1dy, jako by se bylo nic nestalo. Nen\u00e1vid\u011bla ka\u017edou minutu ve zdech Wragby.
S Cliffordem se setkaly a\u017e dole u ve\u010de\u0159e. Byl ve smokingu s \u010dern\u00fdm mot\u00fdlkem, rezervovan\u00fd a velice pov\u00fd\u0161en\u011b d\u017eentlmensk\u00fd. P\u0159i j\u00eddle se choval dokonale zdvo\u0159ile a udr\u017eoval zdvo\u0159ilou konverzaci, ale v\u0161echno to zav\u00e1n\u011blo nep\u0159\u00ed\u010detnost\u00ed.
„Co v\u0161echno v\u00ed slu\u017eebnictvo?“ zeptala se Connie, kdy\u017e pansk\u00e1 vy\u0161la z j\u00eddelny.
„O tv\u00fdch z\u00e1m\u011brech? V\u016fbec nic.“
„Pan\u00ed Boltonov\u00e1 to v\u00ed,“
„Pan\u00ed Boltonov\u00e1 nepat\u0159\u00ed tak docela ke slu\u017eebnictvu,“ \u0159ekl.
„No co, mn\u011b je to vlastn\u011b jedno.“
Nap\u011bt\u00ed trvalo a\u017e do chv\u00edle, kdy dopili k\u00e1vu a Hilda prohl\u00e1sila, \u017ee p\u016fjde nahoru do sv\u00e9ho pokoje.
Kdy\u017e ode\u0161la, sed\u011bli Clifford s Conni\u00ed ml\u010dky. Nikdo z nich necht\u011bl za\u010d\u00edt mluvit. Connie byla r\u00e1da, \u017ee se Clifford netv\u00e1\u0159\u00ed dojemn\u011b, udr\u017eovala ho pokud mo\u017en\u00e1 v co nejv\u011bt\u0161\u00ed pov\u00fd\u0161enosti. Prost\u011b ml\u010dky sed\u011bla a d\u00edvala se na sv\u00e9 ruce.
„Nejsp\u00ed\u0161 ti v\u016fbec nevad\u00ed, \u017ee jsi nedodr\u017eela slovo?“ \u0159ekl kone\u010dn\u011b.
„Nem\u016f\u017eu si pomoct.“
„A kdo tedy m\u016f\u017ee, kdy\u017e ne ty?“
„Asi nikdo.“
Hled\u011bl na ni se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm chladn\u00fdm vztekem. Byl na ni zvykl\u00fd. B\u00fdvala jakoby zazd\u011bna do jeho v\u016fle. Jak si te\u010f trouf\u00e1 zklamat ho a zp\u0159etrhat tk\u00e1\u0148 jeho ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota? Jak si trouf\u00e1 vykolejit takhle jeho osobnost?
„A kv\u016fli \u010demu se vlastn\u011b ke v\u0161emu obrac\u00ed\u0161 z\u00e1dy?“
„Kv\u016fli l\u00e1sce!“ odpov\u011bd\u011bla. Bylo nejlep\u0161\u00ed mluvit
„Kv\u016fli l\u00e1sce k Duncanu Forbesovi? Ale ta ti p\u0159ece nest\u00e1la za to, kdy\u017e jsi poznala mne. Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee ho te\u010f miluje\u0161 nade v\u0161echno na sv\u011bt\u011b? Mo\u017en\u00e1 \u017ee m\u00e1\u0161 rozmary. Ale po\u0159\u00e1d m\u011b je\u0161t\u011b mus\u00ed\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010dit o d\u016fle\u017eitosti t\u00e9 zm\u011bny. Ve tvou l\u00e1sku k Duncanu Forbesovi prost\u011b nev\u011b\u0159\u00edm.“
„A pro\u010d bys na ni m\u011bl v\u011b\u0159it? Jde o to, aby ses se mnou rozvedl, ne abys v\u011b\u0159il v m\u00e9 city.“
„A pro\u010d bych se s tebou m\u011bl rozv\u00e1d\u011bt?“
„Proto\u017ee u\u017e tady nechci \u017e\u00edt.“
„To promi\u0148! J\u00e1 se nem\u011bn\u00edm. Pokud jde o mne, jsi moje \u017eena a byl bych rad\u0161i, kdybys d\u016fstojn\u011b a klidn\u011b z\u016fstala pod mou st\u0159echou. Kdy\u017e nech\u00e1me stranou osobn\u00ed city, a uji\u0161\u0165uju t\u011b, \u017ee pro mne to znamen\u00e1 nechat stranou zatracen\u011b hodn\u011b, je to pro mne hrozn\u00e9 jako smrt, nechat si rozvr\u00e1tit \u017eivotn\u00ed \u0159\u00e1d tady na Wragby, rozb\u00edt ten slu\u0161n\u00fd ka\u017edodenn\u00ed po\u0159\u00e1dek, a jen…“
„Nem\u016f\u017eu si pomoct. Mus\u00edm odsud. \u010cek\u00e1m d\u00edt\u011b.“
„A kv\u016fli tomu d\u00edt\u011bti mus\u00ed\u0161 odsud?“ zeptal se po chv\u00edli.
P\u0159ik\u00fdvla.
„A pro\u010d? Duncanu Forbesovi z\u00e1le\u017e\u00ed tolik na tom jeho pot\u011bru?“
„Rozhodn\u011b v\u00edc, ne\u017e by na n\u011bm z\u00e1le\u017eelo tob\u011b,“ \u0159ekla.
„Mysl\u00ed\u0161? Chci svou \u017eenu, a nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d bych ji nechal odej\u00edt. Jestli chce m\u00edt d\u00edt\u011b pod mou st\u0159echou, pros\u00edm, v\u00edt\u00e1m ji, i to d\u00edt\u011b, za p\u0159edpokladu, \u017ee z\u016fstane zachov\u00e1na slu\u0161nost a \u017eivotn\u00ed \u0159\u00e1d. Chce\u0161 mi snad namluvit, \u017ee Duncan Forbes t\u011b dr\u017e\u00ed pevn\u011bji ne\u017e j\u00e1? Tomu nev\u011b\u0159\u00edm.“
Nastalo ticho.
„Copak nech\u00e1pe\u0161,“ \u0159ekla pak Connie, „\u017ee od tebe mus\u00edm odej\u00edt a \u017ee mus\u00edm \u017e\u00edt s \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho miluju?“
„Ne, to nech\u00e1pu! Ned\u00e1m za tvou l\u00e1sku ani zl\u00e1manou gre\u0161li, ani za toho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho pr\u00fd miluje\u0161. Takov\u00fdm fr\u00e1z\u00edm nev\u011b\u0159\u00edm.“
„A vid\u00ed\u0161, j\u00e1 ano.“
„\u0158\u00edk\u00e1\u0161? Drah\u00e1 madam, uji\u0161\u0165uji v\u00e1s, \u017ee jste p\u0159\u00edli\u0161 inteligentn\u00ed, abyste v\u011b\u0159ila sv\u00e9 vlastn\u00ed l\u00e1sce k Duncanu Forbesovi. V\u011b\u0159 mi, i te\u010f ti ve skute\u010dnosti z\u00e1le\u017e\u00ed v\u00edc na mn\u011b. Tak pro\u010d bych p\u0159istupoval na takov\u00fd nesmysl?“
C\u00edtila, \u017ee v tom m\u00e1 pravdu. A c\u00edtila, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee ml\u010det.
„Proto\u017ee ten \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho miluju, nen\u00ed Duncan,“ \u0159ekla a vzhl\u00e9dla k n\u011bmu. „Jenom jsme \u0159ekli, \u017ee je to Duncan, abychom \u0161et\u0159ili tvoje city.“
„\u0160et\u0159ili moje city?“
„Ano! Proto\u017ee ten, koho opravdu miluju – a te\u010f m\u011b za to bude\u0161 nen\u00e1vid\u011bt -, je pan Mellors, kter\u00fd tady d\u011blal hajn\u00e9ho.“
Kdyby Clifford mohl vysko\u010dit ze \u017eidle, byl by to ud\u011blal. Obli\u010dej mu ze\u017eloutl a spaloval ji o\u010dima vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma nad tou pohromou.
Pak se zvr\u00e1til do \u017eidle, lapal po dechu a zad\u00edval se do stropu.
Kone\u010dn\u011b se vzp\u0159\u00edmil.
„Ty tvrd\u00ed\u0161, \u017ee mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161 pravdu?“ zeptal se a vypadal p\u0159itom vra\u017eedn\u011b.
„Ano! V\u017edy\u0165 to v\u00ed\u0161.“
„A kdy sis s n\u00edm za\u010dala?“
„Na ja\u0159e.“
Ml\u010del jako zv\u00ed\u0159e chycen\u00e9 do pasti.
„Tak jsi to byla ty, v t\u00e9 lo\u017enici v h\u00e1jovn\u011b?“ V\u011bd\u011bl to tedy vnit\u0159n\u011b celou tu dobu.
„Ano!“
Dosud se p\u0159edkl\u00e1n\u011bl v \u017eidli a z\u00edral na ni jako zv\u00ed\u0159e.
„Panebo\u017ee, ty bys zaslou\u017eila vyhladit z povrchu zem\u011b!“
„Pro\u010d!“ vyk\u0159ikla slab\u011b.
„Ten n\u00fdmand! Ten klacek nafoukan\u00e1! Ten pacholek mizern\u00e1! A ty se s n\u00edm tah\u00e1\u0161 celou tu dobu, kdy\u017e jsi byla tady a on byl m\u016fj sluha! Panebo\u017ee, panebo\u017ee, m\u00e1 ta zv\u00ed\u0159ec\u00ed \u017eensk\u00e1 prohnanost n\u011bjakou hranici?“
Byl bez sebe vztekem, jak o\u010dek\u00e1vala.
„A ty mi tvrd\u00ed\u0161, \u017ee chce\u0161 m\u00edt d\u00edt\u011b s takov\u00fdm mizerou?“
„Ano! A budu ho m\u00edt!“
„Bude\u0161! V\u00ed\u0161 to ur\u010dit\u011b! Jak dlouho to v\u00ed\u0161?“
„Od \u010dervna.“
Nebyl schopen slova a znovu dostal ten podivn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd v\u00fdraz d\u00edt\u011bte.
„\u010clov\u011bk se div\u00ed,“ \u0159ekl kone\u010dn\u011b, „\u017ee se n\u011bco takov\u00e9ho sm\u00ed narodit.“
„Jak\u00e9ho takov\u00e9ho?“ zeptala se.
Pod\u00edval se na ni podivn\u011b a neodpov\u011bd\u011bl. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee nem\u016f\u017ee ani pochopit fakt Mellorsovy existence ve spojitosti se sv\u00fdm vlastn\u00edm \u017eivotem. Byla to \u010dir\u00e1, nev\u00fdslovn\u00e1, bezmocn\u00e1 nen\u00e1vist.
„A ty mi tvrd\u00ed\u0161, \u017ee si ho chce\u0161 vz\u00edt? A p\u0159ijmout jeho zane\u0159\u00e1d\u011bn\u00e9 jm\u00e9no?“ vypravil ze sebe kone\u010dn\u011b.
„Ano, to chci.“
Z\u016fstal jako omr\u00e1\u010den\u00fd bleskem.
„Ano!“ \u0159ekl potom. „To dokazuje pravdu toho, co jsem si o tob\u011b myslel v\u017edycky: nejsi norm\u00e1ln\u00ed, nem\u00e1\u0161 to v hlav\u011b v po\u0159\u00e1dku. Pat\u0159\u00ed\u0161 k t\u011bm polo\u0161\u00edlen\u00fdm zvr\u00e1cen\u00fdm \u017eensk\u00fdm, kter\u00e9 p\u0159itahuje zka\u017eenost, la nostalgie de la boue, touha po bl\u00e1t\u011b!“
Najednou za\u010dal skoro zasn\u011bn\u011b moralizovat, vid\u011bt s\u00e1m sebe jako zt\u011blesn\u011bn\u00e9 dobro a lidi jako Mellorse a Connii zt\u011blesn\u011bn\u00e9 bahno, zlo. Jako by se rozpl\u00fdval ve vlastn\u00ed svatoz\u00e1\u0159i.
„Tak nemysl\u00ed\u0161, \u017ee bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e se se mnou rozvede\u0161 a skoncuje\u0161 to?“
„Ne! M\u016f\u017ee\u0161 si j\u00edt, kam chce\u0161, ale j\u00e1 se s tebou nerozvedu,“ \u0159ekl.
„Pro\u010d ne?“
Ml\u010del s pali\u010datost\u00ed imbecila.
„Strp\u011bl bys dokonce, aby to d\u00edt\u011b bylo podle z\u00e1kona tvoje a tv\u00fdm d\u011bdicem?“ \u0159ekla.
„Do d\u00edt\u011bte mi nic nen\u00ed.“
„Ale jestli to bude chlapec, bude to podle z\u00e1kona tv\u016fj syn a zd\u011bd\u00ed tv\u016fj titul i Wragby.“
„Do toho mi nic nen\u00ed,“ \u0159ekl.
„Ale mus\u00ed ti b\u00fdt! Ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno, aby to d\u00edt\u011b podle z\u00e1kona tvoje nebylo. A\u0165 je rad\u0161i neman\u017eelsk\u00e9 a moje, kdyby nemohlo b\u00fdt Mellorsovo.“
„Ud\u011blej si, co chce\u0161.“
Nedalo se s n\u00edm pohnout.
„A nechce\u0161 se se mnou rozv\u00e9st?“ \u0159ekla. „M\u016f\u017ee\u0161 si vz\u00edt za z\u00e1minku Duncana! Nen\u00ed t\u0159eba uv\u00e1d\u011bt skute\u010dn\u00e9 jm\u00e9no. Duncanovi by to nevadilo.“
„Nikdy se s tebou nerozvedu,“ prohl\u00e1sil, jako by zatloukal h\u0159eb\u00edk.
„Ale pro\u010d ne? Proto\u017ee j\u00e1 to chci?“
„Proto\u017ee jedn\u00e1m podle sv\u00e9 chuti, a k tomu chu\u0165 nem\u00e1m.“
Bylo to marn\u00e9. \u0160la nahoru a \u0159ekla Hild\u011b, jak to dopadlo.
„Rad\u0161i z\u00edtra odje\u010f,“ \u0159ekla Hilda, „a po\u010dkej, a\u017e p\u0159ijde k rozumu.“<\/p>\n\n\n\n
A tak Connie str\u00e1vila p\u016fl noci balen\u00edm sv\u00fdch ryze soukrom\u00fdch a osobn\u00edch v\u011bc\u00ed. R\u00e1no si poslala kufry na n\u00e1dra\u017e\u00ed, ani\u017e o tom \u0159ekla Cliffordovi. Rozhodla se, \u017ee se s n\u00edm setk\u00e1, jenom aby se s n\u00edm p\u0159ed polednem rozlou\u010dila.
Ale promluvila si s pan\u00ed Boltonovou.
„Mus\u00edm se s v\u00e1mi rozlou\u010dit, pan\u00ed Boltonov\u00e1, v\u0161ak v\u00edte pro\u010d. Ale spol\u00e9h\u00e1m na v\u00e1s, \u017ee o tom nebudete mluvit.“
„M\u016f\u017eete se spolehnout, milostiv\u00e1 pan\u00ed, i kdy\u017e je to pro n\u00e1s tady zl\u00e1 r\u00e1na. Ale douf\u00e1m, \u017ee s t\u00edm druh\u00fdm p\u00e1nem budete \u0161\u0165astn\u00e1.“
„S t\u00edm druh\u00fdm p\u00e1nem! Je to pan Mellors, a mn\u011b na n\u011bm opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed. Sir Clifford to v\u00ed. Ale ne\u0159\u00edkejte nikomu nic. A jestli se v\u00e1m jednou bude zd\u00e1t, \u017ee by sir Clifford svolil k rozvodu, napi\u0161te mi, ano? R\u00e1da bych se po\u0159\u00e1dn\u011b vdala za mu\u017ee, na kter\u00e9m mi z\u00e1le\u017e\u00ed.“
„To v\u00e1m v\u011b\u0159\u00edm, milostpan\u00ed. Na m\u011b se m\u016f\u017eete spolehnout. Budu v\u011brn\u00e1 siru Cliffordovi a budu v\u011brn\u00e1 i v\u00e1m, proto\u017ee vid\u00edm, \u017ee m\u00e1te oba sv\u00fdm zp\u016fsobem pravdu.“
„D\u011bkuju v\u00e1m. A pod\u00edvejte se, r\u00e1da bych v\u00e1m dala tohle – sm\u00edm?“<\/p>\n\n\n\n
A tak Connie opustila Wragby je\u0161t\u011b jednou a odjela s Hildou do Skotska. Mellors se odst\u011bhoval na venkov a na\u0161el si pr\u00e1ci na jednom statku. M\u011bl v \u00famyslu dos\u00e1hnout pokud mo\u017en\u00e1 sv\u00e9ho rozvodu, bez ohledu na to, jestli se poda\u0159\u00ed rozvod Connii. A \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f cht\u011bl pracovat v zem\u011bd\u011blstv\u00ed, aby si jednou mohli po\u0159\u00eddit s Conni\u00ed n\u011bjak\u00e9 mal\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, do kter\u00e9ho by vlo\u017eil svou energii. Proto\u017ee bude muset m\u00edt n\u011bjakou pr\u00e1ci, t\u0159eba t\u011b\u017ekou pr\u00e1ci, a bude si muset vyd\u011blat na vlastn\u00ed \u017eivobyt\u00ed, i kdy\u017e mu Conniin kapit\u00e1l umo\u017en\u00ed za\u010d\u00e1tek.
Tak\u017ee budou muset \u010dekat a\u017e na jaro, a\u017e se narod\u00ed d\u00edt\u011b a a\u017e op\u011bt p\u0159ijde \u010dasn\u00e9 l\u00e9to.<\/p>\n\n\n\n
Na statku Old Heanor, 29. z\u00e1\u0159\u00ed
Dostal jsem se sem trochu protekc\u00ed, proto\u017ee zn\u00e1m z vojny in\u017een\u00fdra spole\u010dnosti Richardse. Statek pat\u0159\u00ed d\u016fln\u00ed spole\u010dnosti Butler a Smitham, skl\u00edzej\u00ed tady seno a p\u011bstuj\u00ed oves pro d\u016fln\u00ed pon\u00edky. Nen\u00ed to soukrom\u00fd podnik. Ale maj\u00ed tu kr\u00e1vy a prasata a v\u0161echno ostatn\u00ed a j\u00e1 dost\u00e1v\u00e1m t\u0159icet \u0161ilink\u016f tejdn\u011b jako \u010deled\u00edn. Spr\u00e1vce Rowley m\u011b zap\u0159ahuje do tolika \u00fakol\u016f, co jen m\u016f\u017ee, tak\u017ee se do velikonoc nau\u010d\u00edm co nejv\u00edc. O Bert\u011b jsem nic nesly\u0161el. Nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, pro\u010d se neobjevila u rozvodov\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed, ani kde je \u010di co m\u00e1 za lubem. Ale kdy\u017e si d\u00e1m pokoj a\u017e do b\u0159ezna, douf\u00e1m, \u017ee budu voln\u00fd. A ty si nic ned\u011blej ze sira Clifforda. Jednou se t\u011b bude cht\u00edt taky zbavit. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e t\u011b nech\u00e1 aspo\u0148 v klidu.
Bydl\u00edm docela slu\u0161n\u011b v jedn\u00e9 star\u00e9 chalup\u011b v N\u00e1dra\u017e\u00e1ck\u00e9 uli\u010dce. Dom\u00e1c\u00ed je strojv\u016fdce v High Parku, vy\u010douhl\u00fd vous\u00e1\u010d, n\u00e1ramn\u011b pobo\u017en\u00fd. Jeho \u017eena je takov\u00e1 c\u00e1corka star\u00e1, zbo\u017e\u0148uje v\u0161echno, co souvis\u00ed s vy\u0161\u0161\u00edmi kruhy, vybranou angli\u010dtinu a po\u0159\u00e1d sam\u00e9 „dovolte!“ Ale p\u0159i\u0161li ve v\u00e1lce o jedin\u00e9ho syna a to jim dalo po\u0159\u00e1dnou r\u00e1nu. Maj\u00ed dceru, hotov\u00e9 slonbidlo, chod\u00ed na u\u010ditelsk\u00fd \u00fastav, a j\u00e1 j\u00ed n\u011bkdy pom\u00e1h\u00e1m s \u00fakoly, tak\u017ee jsme jako jedna rodina. Ale jsou to velice slu\u0161n\u00ed lid\u00e9 a ke mn\u011b jsou a\u017e moc hodn\u00ed. Rozmazlujou m\u011b asi v\u00edc ne\u017e tvoje okol\u00ed tebe.
Sedla\u010den\u00ed se mi docela l\u00edb\u00ed. Nijak \u010dlov\u011bka neinspiruje, ale j\u00e1 \u017e\u00e1dnou inspiraci nehled\u00e1m. Na kon\u011b jsem zvykl\u00fd a kr\u00e1vy, i kdy\u017e jsou hrozn\u011b \u017eensk\u00e9, na m\u011b p\u016fsob\u00ed uklid\u0148uj\u00edc\u00edm vlivem. Kdy\u017e sed\u00edm s hlavou op\u0159enou o jejich boky a doj\u00edm, je mi ut\u011b\u0161en\u011b. Maj\u00ed tu \u0161est moc p\u011bkn\u00fdch herefordek. Oves jsme pr\u00e1v\u011b sklidili a bavilo m\u011b to, i kdy\u017e jsem si rozed\u0159el ruce a hodn\u011b pr\u0161elo. Lid\u00ed si moc nev\u0161\u00edm\u00e1m, ale vych\u00e1z\u00edm s nimi docela dob\u0159e. V\u011bt\u0161inu v\u011bc\u00ed prost\u011b ignoruju.
Na dolech je to s prac\u00ed \u0161patn\u00e9; je tady uheln\u00fd rev\u00edr jako v Tevershallu, jenom\u017ee hez\u010d\u00ed. Sed\u00e1v\u00e1m n\u011bkdy U Wellingtona a mluv\u00edm s hav\u00ed\u0159i. Po\u0159\u00e1d nad\u00e1vaj\u00ed, ale nic nezm\u011bn\u00ed. Ka\u017ed\u00fd \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee hav\u00ed\u0159i z Nottinghamu a Derby maj\u00ed srdce na prav\u00e9m m\u00edst\u011b. Ale zbytek jejich anatomie mus\u00ed b\u00fdt na neprav\u00e9m m\u00edst\u011b, ve sv\u011bt\u011b, kter\u00fd v nich nic nevid\u00ed. M\u00e1m je r\u00e1d, ale radost z nich moc velkou nem\u00e1m; nemaj\u00ed dost t\u00e9 star\u00e9 bojovn\u00e9 jiskry. Mluv\u00ed po\u0159\u00e1d o zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed, zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed t\u011b\u017eebn\u00edch poplatk\u016f, zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed v\u0161ech dol\u016f. Ale nem\u016f\u017ee\u0161 zn\u00e1rodnit uhl\u00ed a v\u0161echna ostatn\u00ed pr\u016fmyslov\u00e1 odv\u011btv\u00ed nechat, jak jsou. Mluv\u00ed o nov\u00fdch zp\u016fsobech vyu\u017eit\u00ed uhl\u00ed, jak se o to pokou\u0161\u00ed sir Clifford. T\u0159eba se to tu a tam poda\u0159\u00ed, ale sotva v\u0161eobecn\u011b. A\u0165 se vyr\u00e1b\u00ed, co chce, mus\u00ed se to taky prodat. Hav\u00ed\u0159i jsou hodn\u011b nete\u010dn\u00ed. C\u00edt\u00ed, \u017ee cel\u00fd ten zatracen\u00fd kr\u00e1m je odsouzen k z\u00e1hub\u011b, a j\u00e1 tomu taky v\u011b\u0159\u00edm. A oni jsou odsouzenci s t\u00edm. N\u011bkte\u0159\u00ed z t\u011bch mlad\u0161\u00edch maj\u00ed plno \u0159e\u010d\u00ed o sov\u011btech, ale nen\u00ed v nich moc p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. Nejsou vlastn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010deni o ni\u010dem, leda o tom, \u017ee v\u0161echno je bordel a svinstvo. I za sov\u011bt\u016f se mus\u00ed d\u00e1l prod\u00e1vat uhl\u00ed, v tom je ta pot\u00ed\u017e.
M\u00e1me tu spoustu pr\u016fmyslov\u00e9ho obyvatelstva a to je t\u0159eba nakrmit, tak\u017ee se ten zatracen\u00fd koloto\u010d n\u011bjak mus\u00ed udr\u017eet v chodu. \u017densk\u00e9 toho dnes namluv\u00ed daleko v\u00edc ne\u017e chlapi a jsou daleko sebev\u011bdom\u011bj\u0161\u00ed. Chlapi jsou schl\u00edpl\u00ed, c\u00edt\u00ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se z\u00e1hubu a chod\u00ed, jako by se nedalo nic d\u011blat. Nikdo ostatn\u011b nev\u00ed, co by se vlastn\u011b m\u011blo d\u011blat, p\u0159es v\u0161ecky ty \u0159e\u010di. Mlad\u00ed se vztekaj\u00ed, proto\u017ee nemaj\u00ed na \u00fatratu. Cel\u00fd jejich \u017eivot z\u00e1vis\u00ed na utr\u00e1cen\u00ed pen\u011bz, a te\u010f nemaj\u00ed utr\u00e1cet co. To je ta na\u0161e civilizace a na\u0161e v\u00fdchova: p\u0159im\u011bt masy k naprost\u00e9 z\u00e1vislosti na utr\u00e1cen\u00ed pen\u011bz, a pen\u00edze pak dojdou. \u0160achty pracujou dva, dva a p\u016fl dne v tejdnu a nejsou vid\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky zlep\u0161en\u00ed ani na zimu. To znamen\u00e1, \u017ee hav\u00ed\u0159 mus\u00ed \u017eivit rodinu za p\u011btadvacet nebo t\u0159icet \u0161ilink\u016f. \u017densk\u00e9 jsou nejzu\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed. Ale dneska jsou taky nejzu\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed do utr\u00e1cen\u00ed.
Kdyby je tak \u010dlov\u011bk dok\u00e1zal p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee \u017e\u00edt a utr\u00e1cet nen\u00ed jedno a tot\u00e9\u017e! Ale marn\u00e1 snaha. Kdyby jen byli vychov\u00e1ni k \u017eivotu m\u00edsto k vyd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a utr\u00e1cen\u00ed, vysta\u010dili by docela dob\u0159e s p\u011btadvaceti \u0161ilinky. Kdyby nosili chlapi \u0161arlatov\u00e9 nohavice, jak jsem ti pov\u00eddal, nemysleli by tolik na pen\u00edze; kdyby mohli tan\u010dit a sk\u00e1kat a zp\u00edvat a vykra\u010dovat si a vypadat hezky, vy\u0161li by s p\u00e1r \u0161est\u00e1ky. A bavili by svoje \u017eeny a jejich \u017eeny zas je. M\u011bli by se nau\u010dit chodit naz\u00ed a kr\u00e1sn\u00ed a sborov\u011b zp\u00edvat a tan\u010dit star\u00e9 kolov\u00e9 tance a vy\u0159ez\u00e1vat si stoli\u010dky, na kter\u00fdch sed\u00ed, a vy\u0161\u00edvat si sv\u00e9 vlastn\u00ed odznaky. Pak by nepot\u0159ebovali pen\u00edze. A to je jedin\u00e1 cesta k \u0159e\u0161en\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 ot\u00e1zky: nau\u010dit lidi \u017e\u00edt a \u017e\u00edt v kr\u00e1se, bez pot\u0159eby utr\u00e1cet. Ale to \u010dlov\u011bk nedok\u00e1\u017ee. V\u0161ichni dneska maj\u00ed jednosm\u011brn\u00e9 mozky. A davy lid\u00ed by se ani nem\u011bly sna\u017eit myslet, proto\u017ee to nedovedou. M\u011bly by \u017e\u00edt a skota\u010dit a uzn\u00e1vat velk\u00e9ho boha P\u00e1na. To je prov\u017edycky jedin\u00fd b\u016fh pro davy. N\u011bkolik m\u00e1lo jednotlivc\u016f si m\u016f\u017ee naj\u00edt vy\u0161\u0161\u00ed kulty, jestli cht\u011bj\u00ed. Ale davy by m\u011bly z\u016fstat prov\u017edycky pohansk\u00e9.
Jen\u017ee hav\u00ed\u0159i nejsou pohan\u0161t\u00ed, zdaleka ne. Je to smutn\u00e1 parta, parta \u017eiv\u00fdch mrtvol; mrtv\u00e1 pro \u017eeny, mrtv\u00e1 pro \u017eivot. Ml\u00e1denci bl\u00e1zn\u00ed s holkama na motocyklech a kde m\u016f\u017eou, tancujou p\u0159i d\u017eezu. Ale jsou hrozn\u011b mrtv\u00ed. A stoj\u00ed to pen\u00edze. Pen\u00edze \u010dlov\u011bka otr\u00e1v\u00ed, kdy\u017e je m\u00e1, a vyhladov\u00ed, kdy\u017e je nem\u00e1.
Ur\u010dit\u011b u\u017e toho m\u00e1\u0161 v\u0161eho dost. Ale nechci po\u0159\u00e1d mluvit jen o sob\u011b a taky se nic se mnou ned\u011bje. Nerad na tebe moc mysl\u00edm mozkem, to n\u00e1s oba jenom plete. Ale samoz\u0159ejm\u011b te\u010f \u017eiju proto, abychom mohli \u017e\u00edt spolu. M\u00e1m opravdu strach. C\u00edt\u00edm ve vzduchu \u010f\u00e1bla, a ten si na n\u00e1s brous\u00ed zuby. Nebo ne \u010f\u00e1bel, ale Mamon, a ten je mysl\u00edm nakonec jenom davov\u00e1 v\u016fle z\u00e1stup\u016f, kter\u00e9 dycht\u00ed po pen\u011bz\u00edch a nen\u00e1vid\u00ed \u017eivot. A\u0165 je to, jak chce, c\u00edt\u00edm ve vzduchu obrovsk\u00e9 b\u00edl\u00e9 \u0161m\u00e1traj\u00edc\u00ed sp\u00e1ry, kter\u00e9 ka\u017ed\u00e9ho, kdo se pokou\u0161\u00ed \u017e\u00edt, \u017e\u00edt mimo dosah pen\u011bz, cht\u011bj\u00ed popadnout za krk a vyma\u010dkat z n\u011bho \u017eivot. Nadch\u00e1zej\u00ed zl\u00e9 \u010dasy. Jestli to takhle p\u016fjde d\u00e1l, ne\u010dek\u00e1 pr\u016fmyslov\u00e9 davy v budoucnosti nic jin\u00e9ho ne\u017e smrt a zk\u00e1za. N\u011bkdy m\u00e1m vnit\u0159nosti jako na vod\u011b, a ty pr\u00e1v\u011b \u010dek\u00e1\u0161 moje d\u00edt\u011b. Ale to nic! A\u0165 byly sebehor\u0161\u00ed \u010dasy, nikdy nedok\u00e1zaly udusit kv\u011bt \u0161afr\u00e1nu, ani \u017eenskou l\u00e1sku. Tak\u017ee nedok\u00e1\u017eou udusit mou touhu po tob\u011b ani tu jisk\u0159i\u010dku, kter\u00e1 mezi n\u00e1mi ho\u0159\u00ed. Nap\u0159esrok budeme spolu. A t\u0159eba\u017ee m\u00e1m strach, v\u011b\u0159\u00edm v na\u0161i spole\u010dnou budoucnost. Mu\u017e se m\u00e1 starat a oh\u00e1n\u011bt, jak nejl\u00edp dovede, a pak v\u011b\u0159it n\u011b\u010demu mimo sebe. Proti budoucnosti se nem\u016f\u017eeme pojistit, leda svou v\u00edrou v to nejlep\u0161\u00ed, co je v n\u00e1s, a v n\u011bjakou moc mimo n\u00e1s. A j\u00e1 tedy v\u011b\u0159\u00edm v ten plam\u00ednek mezi n\u00e1mi. Je to te\u010f pro mne to jedin\u00e9 na sv\u011bt\u011b. Nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, \u017e\u00e1dn\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 p\u0159\u00e1tele. Jenom tebe. A na ni\u010dem jin\u00e9m ne\u017e na tom plam\u00ednku mi dneska v \u017eivot\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed. Je tu d\u00edt\u011b, ale to je pr\u016fvodn\u00ed zjev. Jde o ten svatodu\u0161n\u00ed rozv\u011btven\u00fd plamen mezi tebou a mnou. Svatodu\u0161n\u00ed nen\u00ed docela p\u0159esn\u00e9 slovo. J\u00e1 a B\u016fh, to je trochu nafoukan\u00e9. Ale ten rozv\u011btven\u00fd plam\u00ednek mezi n\u00e1mi dv\u011bma, ten plat\u00ed!
Na tom trv\u00e1m a budu trvat, p\u0159es v\u0161echny Cliffordy a Berty a d\u016fln\u00ed spole\u010dnosti a vl\u00e1dy a pen\u011b\u017en\u00ed davy na sv\u011bt\u011b.
Proto vlastn\u011b na tebe nerad za\u010d\u00edn\u00e1m myslet. Jenom m\u011b to mu\u010d\u00ed a tob\u011b to nepom\u016f\u017ee. Nechci, abys ode mne byla pry\u010d. Ale kdy\u017e se t\u00edm za\u010dnu tr\u00e1pit, jenom se t\u00edm n\u011bco kaz\u00ed. Trp\u011blivost, po\u0159\u00e1d jen trp\u011blivost! Tohle bude moje \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e1 zima. A nem\u016f\u017eu za v\u0161echny ty zimy, kter\u00e9 pro\u0161ly. Ale tuhle zimu se budu dr\u017eet sv\u00e9ho svatodu\u0161n\u00edho plam\u00ednku a budu m\u00edt trochu klidu. A nedovol\u00edm ho lidem sfouknout. V\u011b\u0159\u00edm ve vy\u0161\u0161\u00ed myst\u00e9rium, kter\u00e9 nenech\u00e1 udusit ani kv\u011bt \u0161afr\u00e1nu. A i kdy\u017e ty jsi ve Skotsku a j\u00e1 tady ve st\u0159edozem\u00ed a nem\u016f\u017eu t\u011b obejmout a stisknout nohama, p\u0159ece z tebe n\u011bco m\u00e1m. Moje du\u0161e se s tebou ti\u0161e t\u0159epet\u00e1 ve svatodu\u0161n\u00edm plam\u00ednku jako v tom m\u00edru p\u0159i milov\u00e1n\u00ed. Vyk\u0159esali jsme ten plam\u00ednek sv\u00fdm obcov\u00e1n\u00edm. I kv\u00edt\u00ed vzch\u00e1z\u00ed z obcov\u00e1n\u00ed mezi sluncem a zem\u00ed. Ale je to k\u0159ehk\u00e1 v\u011bc a pot\u0159ebuje trp\u011blivost a dlouhou pauzu.
Tak te\u010f miluju cudnost, pon\u011bvad\u017e v n\u00ed je m\u00edr zrozen\u00fd z obcov\u00e1n\u00ed. Jsem te\u010f r\u00e1d cudn\u00fd. M\u00e1m to r\u00e1d, jako maj\u00ed sn\u011b\u017eenky r\u00e1dy sn\u00edh. Miluju tu cudnost, kter\u00e1 je m\u00edruplnou pauzou v na\u0161em obcov\u00e1n\u00ed, jako sn\u011b\u017eenka rozv\u011btven\u00e9ho b\u00edl\u00e9ho ohn\u011b. A a\u017e p\u0159ijde opravdov\u00e9 jaro, a\u017e se zase obejmeme, rozdmych\u00e1me ten plam\u00ednek do z\u00e1\u0159iv\u00e9ho \u017elut\u00e9ho jasu. Ale te\u010f ne, je\u0161t\u011b ne! Te\u010f je \u010das cudnosti, je to tak dobr\u00e9 b\u00fdt cudn\u00fd, jako by mi du\u0161\u00ed prot\u00e9kala \u0159eka s chladivou vodou. Miluju te\u010f tu cudnost, \u017ee proud\u00ed mezi n\u00e1mi. Je jako \u010derstv\u00e1 voda a d\u00e9\u0161\u0165. Jak se n\u011bkdo m\u016f\u017ee cht\u00edt milovat do omrzen\u00ed? Jak\u00e1 b\u00edda podobat se donu Juanovi a neb\u00fdt schopen vmilovat se do m\u00edru s t\u00edm rozsv\u00edcen\u00fdm plam\u00ednkem, neb\u00fdt schopen cudnosti v chladiv\u00fdch mezidob\u00edch jako v proudu \u0159eky!
Vid\u00ed\u0161, tolik slov, pon\u011bvad\u017e se t\u011b nem\u016f\u017eu dotknout. Kdybych mohl sp\u00e1t s tebou v n\u00e1ru\u010d\u00ed, inkoust by mohl z\u016fstat v kalam\u00e1\u0159i. Dovedli bychom spolu b\u00fdt cudn\u00ed pr\u00e1v\u011b tak, jako se spolu dovedeme milovat. Ale mus\u00edme z\u016fstat na chv\u00edli odlou\u010deni, a nejsp\u00ed\u0161 je to tak moud\u0159ej\u0161\u00ed. Kdyby jen \u010dlov\u011bk m\u011bl jistotu!
To nic, nebudeme se zbyte\u010dn\u011b roz\u010dilovat. D\u016fv\u011b\u0159ujeme p\u0159ece tomu plam\u00ednku a bezejmenn\u00e9mu bo\u017estvu, kter\u00e9 jej chr\u00e1n\u00ed p\u0159ed sfouknut\u00edm. Je tu se mnou z tebe tolik, opravdu, a\u017e je to hanba, \u017ee tu nejsi cel\u00e1.
Ned\u011blej si nic ze sira Clifforda. Kdy\u017e ti nenap\u00ed\u0161e, nelam si s t\u00edm hlavu. Nem\u016f\u017ee ti ve skute\u010dnosti nic ud\u011blat. Po\u010dkej, nakonec se t\u011b bude cht\u00edt zbavit, vyhnat t\u011b. A jestli ne, udr\u017e\u00edme se u\u017e z jeho dosahu. Ale on se ozve. Nakonec t\u011b bude cht\u00edt vyplivnout jako n\u011bco odporn\u00e9ho.
Te\u010f se nem\u016f\u017eu odtrhnout ani od toho psan\u00ed.
Ale t\u00edm hlavn\u00edm jsme spolu a mus\u00edme p\u0159i tom vytrvat a za\u0159\u00eddit si to tak, abychom se brzy setkali. Pan Frant\u00edk p\u0159eje pan\u00ed Bla\u017eence dobrou noc, trochu sklesle, ale se srdcem pln\u00fdm nad\u011bje.<\/p>\n\n\n\n
KONEC<\/p>\n\n\n\n
p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola B\u00edl\u00e1 David Herbert Lawrence KAPITOLA 19. Drah\u00fd Clifforde, ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee do\u0161lo k tomu, cos p\u0159edv\u00eddal. Opravdu jsem se zamilovala do jin\u00e9ho mu\u017ee a douf\u00e1m, \u017ee […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":55519,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-55696","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/55696","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=55696"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/55696\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/55519"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=55696"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=55696"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=55696"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
nakladatelstv\u00ed MEISTERKOCH knihy ZDE<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"