{"id":56208,"date":"2025-04-06T06:29:06","date_gmt":"2025-04-06T04:29:06","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=56208"},"modified":"2025-04-06T06:29:53","modified_gmt":"2025-04-06T04:29:53","slug":"duha-david-herbert-lawrence-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=56208","title":{"rendered":"DUHA – David Herbert Lawrence"},"content":{"rendered":"\n
KAPITOLA 2

\u017dij\u00ed na Blatech<\/strong>

Byla dcerou polsk\u00e9ho velkostatk\u00e1\u0159e, kter\u00fd se notn\u011b zadlu\u017eil u\u00a0\u017eid\u016f, o\u017eenil se s\u00a0bohatou N\u011bmkou a\u00a0zem\u0159el t\u011bsn\u011b p\u0159ed povst\u00e1n\u00edm. Dost mlad\u00e1 se vdala za Paula
Lensk\u00e9ho, intelektu\u00e1la, kter\u00fd vystudoval v\u00a0Berl\u00edn\u011b a\u00a0do Var\u0161avy se vr\u00e1til jako vlastenec. Matka se provdala za n\u011bmeck\u00e9ho obchodn\u00edka a\u00a0odjela pry\u010d.
Lydie Lensk\u00e1, provdan\u00e1 za mlad\u00e9ho doktora, se vedle n\u011bj stala tak\u00e9 vlastenkou a\u00a0emancipovanou \u017eenou. Byli chud\u00ed, ale m\u011bli o\u00a0sob\u011b vysok\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed. Na d\u016fkaz
sv\u00e9 emancipace se nau\u010dila o\u0161et\u0159ovatelsk\u00e9mu \u0159emeslu. V\u00a0Polsku p\u0159edstavovali nov\u00e9 hnut\u00ed, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b vzniklo v\u00a0Rusku. Ale byli velc\u00ed vlastenci a\u00a0z\u00e1rove\u0148
velmi \u201eevrop\u0161t\u00ed\u201c.
M\u011bli dv\u011b d\u011bti. Pak vypuklo velk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed. Fanatick\u00fd a\u00a0v\u00fdmluvn\u00fd Lensk\u00fd podn\u011bcoval sv\u00e9 spoluob\u010dany. Ulice Var\u0161avy se jen hem\u017eily Pol\u00e1ky, kte\u0159\u00ed se chystali zast\u0159elit ka\u017ed\u00e9ho Rusa. Pak p\u0159i\u0161li na jih Ruska a\u00a0b\u011b\u017en\u011b se st\u00e1valo, \u017ee do mal\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 vesnice dorazilo \u0161est bezv\u00fdznamn\u00fdch povstalc\u016f, oh\u00e1n\u011bli se zbran\u011bmi
i\u00a0slovem a\u00a0vy\u00adhro\u017eovali, \u017ee zast\u0159el\u00ed ka\u017ed\u00e9ho Rusa, kter\u00fd je je\u0161t\u011b na\u017eivu.

Lensk\u00fd byl tak\u00e9 dost hork\u00e1 hlava. Lydie, kter\u00e1 m\u011bla v\u00a0sob\u011b z\u010d\u00e1sti n\u011bmeckou krev a\u00a0poch\u00e1zela z\u00a0jin\u00e9 rodiny, p\u0159esto potla\u010dila sama sebe a\u00a0nechala se un\u00e1\u0161et ohniv\u00fdmi prohl\u00e1\u0161en\u00edmi sv\u00e9ho mu\u017ee a\u00a0jeho bou\u0159liv\u00fdm vlastenectv\u00edm. Byl to skute\u010dn\u011b odv\u00e1\u017en\u00fd mu\u017e, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 odvaha se nemohla tak docela vyrovnat \u017eivosti, s\u00a0jakou mluvil. D\u0159el do \u00famoru, a\u017e z\u00a0n\u011bho zb\u00fdvaly jen ty planouc\u00ed o\u010di. A\u00a0Lydie ho om\u00e1men\u011b n\u00e1sledovala jako st\u00edn, slou\u017eila, opakovala to, co on. N\u011bkdy m\u011bla s\u00a0sebou sv\u00e9 dv\u011b d\u011bti, jindy je nechala doma.

Jednou se k\u00a0nim vr\u00e1tila a\u00a0zjistila, \u017ee ob\u011b zem\u0159ely na z\u00e1\u0161krt. Jej\u00ed man\u017eel hlasit\u011b plakal a\u00a0nikoho si nev\u0161\u00edmal. Ale v\u00e1lka pokra\u010dovala a\u00a0on se brzy vr\u00e1til ke sv\u00e9 pr\u00e1ci. Lydiinu mysl obest\u0159ela tma. Kr\u00e1\u010dela jako pohrou\u017een\u00e1 ve st\u00ednu, ml\u010dky, v\u00a0moci podivn\u00e9, hlubok\u00e9 hr\u016fzy, p\u0159\u00e1la si jen se nechat tou hr\u016fzou pohlcovat, vstoupit do kl\u00e1\u0161tera, naplnit ty d\u011bsiv\u00e9 pohnutky v\u00a0sob\u011b slu\u017ebou temn\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Ale nemohla.

Pak n\u00e1sledoval \u00fat\u011bk do Lond\u00fdna. Drobn\u00fd, huben\u00fd Lensk\u00fd ne\u017eil pro nic jin\u00e9ho ne\u017e pro odboj a\u00a0nedok\u00e1zal se ani na chv\u00edli odpoutat. Dostal se do stavu jak\u00e9si \u0161\u00edleneck\u00e9 podr\u00e1\u017ed\u011bnosti, byl ned\u016ftkliv\u00fd, py\u0161n\u00fd na nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00edru, sv\u00e1rliv\u00fd, tak\u017ee se jako pomocn\u00fd l\u00e9ka\u0159 v\u00a0jedn\u00e9 nemocnici brzy znemo\u017enil. Stali se z\u00a0nich t\u00e9m\u011b\u0159 \u017eebr\u00e1ci, ale on si p\u0159esto udr\u017eoval vysok\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed o\u00a0sob\u011b, jako by \u017eil odtr\u017een v\u00a0jak\u00e9si halucinaci, kde on s\u00e1m byl p\u0159edn\u00ed a\u00a0vysoce postavenou osobou.
\u017d\u00e1rliv\u011b st\u0159e\u017eil svou \u017eenu p\u0159ed potupnost\u00ed jej\u00edho postaven\u00ed, neust\u00e1le j\u00ed byl nabl\u00edzku jako tasen\u00e1 zbra\u0148, co\u017e anglick\u00e9mu oku p\u0159ipadalo podivn\u00e9, m\u011bl ji ve sv\u00e9 moci, jako by ji hypnotizoval. Ona se mu pasivn\u011b podd\u00e1vala, neproniknuteln\u00e1, neust\u00e1le ve st\u00ednu.

Vytr\u00e1cel se p\u0159ed o\u010dima. U\u017e kdy\u017e se d\u00edt\u011b narodilo. D\u00edvala se, jak um\u00edr\u00e1, starala se o\u00a0n\u011bj, starala se o\u00a0miminko, ale ve skute\u010dnosti nic nevn\u00edmala. Zahalila ji tma, jako v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed, \u010di jako vzpom\u00ednka na temn\u00fd, divo\u0161sk\u00fd n\u00e1jezd hr\u016fzy, smrti,
st\u00ednu pomsty. Kdy\u017e man\u017eel zem\u0159el, poc\u00edtila \u00falevu. U\u017e nebude kolem n\u00ed pob\u00edhat. Anglie se svou rezervovanost\u00ed a\u00a0cizost\u00ed odpov\u00eddala jej\u00edmu rozpolo\u017een\u00ed. Ne\u017e sem p\u0159ijeli, um\u011bla trochu jazyk a\u00a0schopnost papou\u0161kovat sly\u0161en\u00e9 j\u00ed umo\u017enila, \u017ee se dost snadno u\u010dila d\u00e1l. Ale nev\u011bd\u011bla nic o\u00a0Angli\u010danech, ani o\u00a0\u017eivot\u011b v\u00a0Anglii. Vlastn\u011b pro ni neexistovali. Jako by kr\u00e1\u010dela podsv\u011bt\u00edm, kde c\u00edt\u00edte shluky st\u00edn\u016f, ale nemaj\u00ed s\u00a0v\u00e1mi nic spole\u010dn\u00e9ho. 

Angli\u010dan\u00e9 se k\u00a0n\u00ed naopak chovali t\u00e9m\u011b\u0159 uctiv\u011b, c\u00edrkev se postarala, aby j\u00ed nic nechyb\u011blo. Pohybovala se bez jak\u00e9koli v\u00e1\u0161n\u011b, jako st\u00edn, d\u00edt\u011btem \u00fatrpn\u011b nucena k\u00a0okam\u017eik\u016fm l\u00e1sky. Jej\u00ed um\u00edraj\u00edc\u00ed man\u017eel se zmu\u010den\u00fdma o\u010dima a\u00a0napjatou k\u016f\u017e\u00ed na obli\u010deji byl pro ni vidinou, ne skute\u010dnost\u00ed. Jako vidina byl tak\u00e9 poh\u0159ben a\u00a0ulo\u017een do hrobu. Pak ta vidina pominula, ona se zklidnila, \u010das plynul d\u00e1l, bezbarv\u011b \u0161ed\u00fd, jako dlouh\u00e1 cesta, kdy nep\u0159\u00edtomn\u011b sed\u011bla, zat\u00edmco kolem ub\u00edhala krajina. Kdy\u017e ve\u010der kol\u00e9bala d\u00edt\u011b, zab\u0159edla t\u0159eba do polsk\u00e9 ukol\u00e9bavky, nebo si n\u011bkdy sama pro sebe mluvila polsky. Jinak nemyslela na Polsko, ani na ten \u017eivot, kter\u00e9mu d\u0159\u00edv n\u00e1le\u017eela. V\u00a0povrchn\u00ed \u010dinnosti sv\u00e9ho \u017eivota se Anglii \u00fapln\u011b p\u0159izp\u016fsobila. Dokonce myslela anglicky. Ale jej\u00ed dlouhotrvaj\u00edc\u00ed nep\u0159\u00edtomn\u00e9 v\u00fdrazy a\u00a0abstraktn\u00ed temnota byly polsk\u00e9.

Tak \u017eila n\u011bjakou dobu. Pak neochotn\u011b a\u00a0pomalu za\u010dala vn\u00edmat ulice Lond\u00fdna. Uv\u011bdomovala si, \u017ee kolem n\u00ed je cosi velmi ciz\u00edho, \u017ee je v\u00a0cizin\u011b. A\u00a0pak ji poslali na venkov. Tam se j\u00ed vybavila p\u0159edstava domova, kdy\u017e byla mal\u00e1, velk\u00e9ho domu v\u00a0krajin\u011b, sedl\u00e1k\u016f z\u00a0vesnice.
Poslali ji do Yorkshiru, aby se starala o\u00a0star\u00e9ho far\u00e1\u0159e na fa\u0159e u\u00a0mo\u0159e. Tu se poprv\u00e9 zat\u0159\u00e1sl kaleidoskop a\u00a0uk\u00e1zal j\u00ed p\u0159ed o\u010dima n\u011bco, co musela vid\u011bt.
V\u00a0duchu ji to bolelo, ta otev\u0159en\u00e1 krajina a\u00a0v\u0159esovi\u0161t\u011b. A\u00a0p\u0159ece se j\u00ed to vnucovalo jako cosi \u017eiv\u00e9ho, podn\u011bcovalo to v\u00a0n\u00ed jakousi s\u00edlu z\u00a0d\u011btstv\u00ed, m\u011blo to k\u00a0n\u00ed n\u011bjak\u00fd vztah.
Ve vzduchu kolem n\u00ed nyn\u00ed byla zele\u0148 a\u00a0st\u0159\u00edbro a\u00a0mod\u0159. A\u00a0podivn\u011b se vt\u00edralo sv\u011btlo od mo\u0159e. Kolem z\u00e1\u0159ily petrkl\u00ed\u010de, byla jich spousta a\u00a0ona se sh\u00fdbala k\u00a0tomu zneklid\u0148uj\u00edc\u00edmu jevu u\u00a0sv\u00fdch nohou, dokonce utrhla jednu \u010di dv\u011b kv\u011btiny a\u00a0s\u00a0tou novou barvou v\u00a0\u017eivot\u011b se matn\u011b rozpom\u00ednala na to, co bylo. Po cel\u00fd den, kdy sed\u011bla u\u00a0okna naho\u0159e, p\u0159ich\u00e1zelo od mo\u0159e to sv\u011btlo, st\u00e1le a\u00a0st\u00e1le, nikdy neochabovalo, a\u017e jako by ji za\u010dalo un\u00e1\u0161et pry\u010d a\u00a0hluk mo\u0159e v\u00a0n\u00ed vyvolal ospalost, uvoln\u011bn\u00ed podobn\u00e9 sp\u00e1nku. Jej\u00ed automatick\u00e9 v\u011bdom\u00ed se trochu podvolilo, n\u011bkdy klop\u00fdtla, zahl\u00e9dla na chvilku sv\u00e9 \u017eiv\u00e9 d\u00edt\u011b, co\u017e ji nev\u00fdslovn\u011b bolelo. Jej\u00ed du\u0161e se nechala vyburcovat k\u00a0pozornosti.

Jak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed byl t\u0159pyt mo\u0159e obna\u017eovan\u00e9ho nebem, jak tepl\u00fd a\u00a0mil\u00fd h\u0159bitov v\u00a0z\u00e1kout\u00ed kopce, kdy\u017e chytal slunce a\u00a0dr\u017eel je, jako \u010dlov\u011bk dr\u017e\u00ed v\u00a0dlan\u00edch zk\u0159ehlou v\u010delku. \u0160ed\u00e1 tr\u00e1va a\u00a0li\u0161ejn\u00edk a\u00a0kostel\u00edk a\u00a0sn\u011b\u017eenky v\u00a0drsn\u00e9 tr\u00e1v\u011b a\u00a0dou\u0161ek neuv\u011b\u0159iteln\u011b tepl\u00e9ho slune\u010dn\u00edho sv\u011btla.
Sly\u0161ela zur\u010den\u00ed byst\u0159iny dole pod stromy, lekalo ji to a\u00a0p\u0159em\u00fd\u0161lela, co to je. Kdy\u017e se\u0161la dol\u016f, na\u0161la mezi stromy lado\u0148ky, kter\u00e9 matn\u011b \u017ehnuly jako cosi \u017eiv\u00e9ho.

P\u0159i\u0161lo l\u00e9to a\u00a0v\u0159esovi\u0161t\u011b zaplavily zvonky jako voda vyjet\u00e9 koleje na cest\u011b, v\u0159es pod oblohou zr\u016f\u017eov\u011bl a\u00a0cel\u00fd sv\u011bt se probouzel. Byla z\u00a0toho nesv\u00e1. Kdy\u017e proch\u00e1zela kolem ke\u0159\u016f hlod\u00e1\u0161e, necht\u011bla je vid\u011bt, vstupovala do v\u0159esu jako do v\u00ed\u0159iv\u00e9 koupele, kter\u00e1 skoro bolela. Prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla po za\u0165at\u00fdch p\u011bsti\u010dk\u00e1ch d\u00edt\u011bte, sly\u0161ela jeho \u00fazkostn\u00fd hlas, jak se ji, duchem nep\u0159\u00edtomnou, sna\u017eilo p\u0159im\u011bt k\u00a0hovoru.
A\u00a0ona se znovu uch\u00fdlila do sv\u00e9 temnoty a\u00a0dlouhou dobu z\u016fstala bezpe\u010dn\u011b uzav\u0159ena p\u0159ed v\u0161emi \u017eiv\u00fdmi. Ale p\u0159i\u0161el podzim s\u00a0\u010derven\u00fdm mihot\u00e1n\u00edm zp\u00edvaj\u00edc\u00edch \u010derm\u00e1\u010dk\u016f,
a\u00a0s\u00a0p\u0159\u00edchodem zimy potemn\u011bla v\u0159esovi\u0161t\u011b a\u00a0ona se t\u00e9m\u011b\u0159 divoce znovu obr\u00e1tila k\u00a0\u017eivotu, cht\u011bla sv\u016fj \u017eivot zp\u00e1tky, cht\u011bla, aby byl takov\u00fd, jako kdy\u017e byla mal\u00e1, venku pod oblohou tam doma. V\u0161ude le\u017eelo plno sn\u011bhu, telegrafn\u00ed sloupy kr\u00e1\u010dely po b\u00edl\u00e9 zemi pod zamra\u010denou oblohou. A\u00a0v\u00a0n\u00ed s\u00edlila touha, cht\u011bla, aby tohle bylo Polsko, jej\u00ed ml\u00e1d\u00ed, aby j\u00ed to v\u0161echno znovu pat\u0159ilo.
Ale tady nebyly ani san\u011b, ani rolni\u010dky, nevid\u011bla vych\u00e1zet ven sedl\u00e1ky v\u00a0beran\u00edch ko\u017ei\u0161\u00edch, se zdrav\u00fdmi, na\u010dervenal\u00fdmi, vesel\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi, kter\u00e9 jako by se obnovovaly a\u00a0o\u017eivovaly, kdy\u017e sn\u00edh rozjasnil sv\u011bt. Nevr\u00e1til se k\u00a0n\u00ed, ten \u017eivot jej\u00edho ml\u00e1d\u00ed. Chv\u00edli se bolestn\u011b br\u00e1nila, pak upadla op\u011bt do temnoty klauzury, kolem jej\u00ed\u017e zd\u00ed \u0159\u00e1d\u00ed satan a\u00a0\u010f\u00e1bli, ale uvnit\u0159 vis\u00ed b\u00edl\u00fd Kristus na v\u00edt\u011bzn\u00e9m k\u0159\u00ed\u017ei.

Z\u00a0pokoje nemocn\u00e9ho se d\u00edvala, jak se sn\u00edh \u017eene kolem, sp\u011b\u0161n\u011b jako hejna st\u00edn\u016f, let\u00ed s\u00a0jak\u00fdmsi posledn\u00edm pov\u011b\u0159en\u00edm tam k\u00a0tomu olov\u011bn\u00e9mu, nezm\u011bniteln\u00e9mu mo\u0159i, a\u017e za tu kone\u010dnou b\u011blost vln\u00edc\u00edho se pob\u0159e\u017e\u00ed a\u00a0posn\u011b\u017eenou \u010der\u0148 nap\u016fl pono\u0159en\u00fdch skal. Ale bl\u00ed\u017e na stromech sn\u00edh m\u011bkce kvetl. Pouze hlas um\u00edraj\u00edc\u00edho far\u00e1\u0159e za n\u00ed byl ponur\u00fd a\u00a0ha\u0161te\u0159iv\u00fd.
Av\u0161ak ne\u017e vykvetly sn\u011b\u017eenky, byl mrtev. Ale navracej\u00edc\u00ed se \u017eena s\u00a0vyrovnanost\u00ed sledovala sn\u011b\u017eenky na okraji tr\u00e1vn\u00edku dole, jak b\u00edle pov\u00edvaly ve v\u011btru, ale nikam se neodv\u00e1ly. D\u00edvala se, jak se t\u0159epotaj\u00ed a\u00a0pohupuj\u00ed, b\u00edl\u00e1, zav\u0159en\u00e1 kv\u00edtka, vl\u00e1knem p\u0159ipoutan\u00e1 k\u00a0\u0161edozelen\u00e9 tr\u00e1v\u011b, nikdy neodv\u00e1t\u00e1 v\u011btrem.

Kdy\u017e r\u00e1no vst\u00e1vala, \u00fasvit se dob\u00fdval svou b\u011blost\u00ed, od v\u00fdchodu let\u011bly n\u00e1razy sv\u011btla jako sn\u011bhov\u00e1 bou\u0159e, st\u00e1le siln\u011bji a\u00a0divo\u010deji, a\u017e se objevila r\u016f\u017eov\u00e1 a\u00a0zlat\u00e1 a\u00a0mo\u0159e dole se rozz\u00e1\u0159ilo. Sledovala to bez zaujet\u00ed a\u00a0lhostejn\u011b. A\u00a0p\u0159ece u\u017e vystoupila ze zajet\u00ed tmy.
A\u00a0znovu se objevil st\u00edn, pov\u011bdom\u00e9 propad\u00e1n\u00ed hr\u016fze, kdy\u017e se lhostejn\u011b p\u0159est\u011bhovala do Cossethay. Tam nejd\u0159\u00edv nebylo nic\u00a0\u2013 prost\u011b \u0161ed\u00e9 nic. Ale pak jednoho r\u00e1na zaz\u00e1\u0159il \u017elut\u011b jasm\u00ednovec, kter\u00fd ji zaujal, a\u00a0pot\u00e9 se r\u00e1no i\u00a0ve\u010der oz\u00fdval vytrval\u00fd zp\u011bv drozd\u016f z\u00a0hou\u0161t\u00ed kolem, a\u017e jej\u00ed zmo\u017een\u00e9 srdce muselo proti tomu pozvednout sv\u016fj hlas a\u00a0odpov\u011bd\u011bt. V\u00a0mysli se j\u00ed za\u010daly vyno\u0159ovat kr\u00e1tk\u00e9 melodie. Napl\u0148ovalo ji znepokojen\u00ed rovnaj\u00edc\u00ed se t\u00e9m\u011b\u0159 utrpen\u00ed. V\u011bd\u011bla, \u017ee ve sv\u00e9m odporu podl\u00e9h\u00e1 a\u00a0strach ze tmy se obr\u00e1til v\u00a0strach ze sv\u011btla. Byla by se skryla n\u011bkde uvnit\u0159 domu, kdyby mohla. A\u00a0p\u0159edev\u0161\u00edm tou\u017eila po m\u00edru a\u00a0neproniknuteln\u00e9m zapomn\u011bn\u00ed sv\u00e9ho d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho stavu. Necht\u011bla se vzpamatovat, uv\u011bdomit si skute\u010dnost. 
Rad\u011bji by z\u016fstala d\u00e1l mimo \u017eivot, ne\u017e se nechat rv\u00e1t a\u00a0mrza\u010dit t\u00edmto zrodem, kter\u00fd nemohla p\u0159e\u017e\u00edt. Nem\u011bla s\u00edlu probudit se k\u00a0\u017eivotu nyn\u00ed, v\u00a0Anglii, tak ciz\u00ed, pod tak nep\u0159\u00e1telskou oblohou. V\u011bd\u011bla, \u017ee zhyne jako \u010dasn\u00e1, bezbarv\u00e1 kv\u011btina bez v\u016fn\u011b, kterou konec zimy tak nemilosrdn\u011b vy\u017eene ven. A\u00a0cht\u011bla v\u00a0sob\u011b skr\u00fdt tu tro\u0161ku mihotav\u00e9ho \u017eivota.

Ale p\u0159i\u0161el slune\u010dn\u00fd den napln\u011bn\u00fd v\u016fn\u00ed l\u00fdkovce, den, kdy se v\u010dely no\u0159ily do \u017elut\u00fdch krokus\u016f a\u00a0ona zapomn\u011bla, c\u00edtila se jako n\u011bkdo jin\u00fd, ne ona sama, a\u00a0byla tomu docela r\u00e1da. Av\u0161ak v\u011bd\u011bla, \u017ee je to k\u0159ehk\u00fd stav, a\u00a0toho se b\u00e1la. Far\u00e1\u0159 zasadil mezi krokusy hrachor, aby se v\u010dely m\u011bly kam sl\u00e9tat, a\u00a0ona se sm\u00e1la. Pak p\u0159i\u0161la noc a\u00a0hv\u011bzdy jasn\u011b z\u00e1\u0159ily, tak jak to znala z\u00a0d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka, z\u00a0d\u011btstv\u00ed. Z\u00e1\u0159ily tak siln\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee zv\u00edt\u011bzily.
Nemohla ani bd\u00edt, ani sp\u00e1t. Jakoby drcena mezi minulost\u00ed a\u00a0budoucnost\u00ed, jako kv\u011btina, kter\u00e1 se prodere ze zem\u011b a\u00a0zjist\u00ed, \u017ee nad n\u00ed le\u017e\u00ed velk\u00fd k\u00e1men, byla bezmocn\u00e1.
Zmatek a\u00a0bezmoc pokra\u010dovaly, obklopovaly ji velk\u00e9 pohybuj\u00edc\u00ed se s\u00edly, kter\u00e9 ji nutn\u011b musely rozdrtit. A\u00a0nebylo \u00faniku. Krom\u011b toho, \u017ee by zase upadla v\u00a0to star\u00e9 zapomn\u011bn\u00ed, v\u00a0tu chladnou tmu, kterou se sna\u017eila si podr\u017eet. Ale far\u00e1\u0159 j\u00ed uk\u00e1zal vaj\u00ed\u010dka v\u00a0drozd\u00edm hn\u00edzd\u011b u\u00a0zadn\u00edho vchodu. Vid\u011bla samu sebe jako drozdici sed\u00edc\u00ed na hn\u00edzd\u011b, vid\u011bla, jak m\u011bla rozprost\u0159en\u00e1 k\u0159\u00eddla, jak dychtiv\u011b br\u00e1nila sv\u00e9 ta\u00adjemstv\u00ed. Napjat\u00e1, hn\u00edzd\u00edc\u00ed k\u0159\u00eddla ji doj\u00edmala k\u00a0nesnesen\u00ed.
Myslela na n\u011b r\u00e1no, kdy\u017e usly\u0161ela drozda zp\u00edvat, a\u00a0myslela si: \u201ePro\u010d jsem tam neum\u0159ela, pro\u010d m\u011b p\u0159ivezli sem?\u201c
Lidi kolem sebe si neuv\u011bdomovala jako osoby, ale jako p\u0159\u00edzraky p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00ed kolem. P\u0159i\u0161lo j\u00ed velmi zat\u011b\u017eko se p\u0159izp\u016fsobit. Kdy\u017e se te\u010f probouzela, p\u0159ipadala si ztracen\u00e1.

Ale kdy\u017e kolem n\u00ed pro\u0161el Brangwen, uc\u00edtila ho, skoro jako by se o\u00a0ni ot\u0159el. T\u011blem j\u00ed proniklo p\u0159\u00edjemn\u00e9 mrazen\u00ed, kdy\u017e stoupala d\u00e1l po silnici. Pot\u00e9, co s\u00a0n\u00edm str\u00e1vila chv\u00edli v\u00a0kuchyni na Blatech, hlas jej\u00edho t\u011bla zes\u00edlil a\u00a0nal\u00e9hal. Brzy ho cht\u011bla. Byl to \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se j\u00ed nejv\u00edc p\u0159ibl\u00ed\u017eil, aby ji probudil.
Mezit\u00edm v\u0161ak st\u00e1le je\u0161t\u011b upadala do b\u00fdval\u00e9ho nev\u011bdom\u00ed, lhostejnosti a\u00a0m\u011bla v\u00a0sob\u011b v\u016fli zachr\u00e1nit se p\u0159ed dal\u0161\u00edm \u017eivotem. Ale jednou r\u00e1no se probudila a\u00a0c\u00edtila, jak j\u00ed proud\u00ed v\u00a0t\u011ble krev, jak se otev\u0159ela jako kv\u011btina na slunci, a\u00a0nal\u00e9hav\u011b a\u00a0mocn\u011b si \u010dehosi \u017e\u00e1d\u00e1.
Poznala ho l\u00e9pe a\u00a0pudov\u011b se soust\u0159edila pouze na n\u011bj. Cosi ji nutilo b\u00fdt proti n\u011bmu, proto\u017ee nepat\u0159il k\u00a0jej\u00ed vrstv\u011b. Ale jeden slep\u00fd instinkt ji vedl k\u00a0tomu, aby ho p\u0159ijala a\u00a0pak se mu oddala. C\u00edtila v\u00a0n\u011bm zako\u0159en\u011bn\u00e9 bezpe\u010d\u00ed a\u00a0\u017eivot. Byl tak\u00e9 mlad\u00fd a\u00a0velmi nezka\u017een\u00fd. Modrou, neutuchaj\u00edc\u00ed \u017eivost jeho o\u010d\u00ed m\u011bla r\u00e1da jako r\u00e1no. 
Jej\u00edm t\u011blem proudilo teplo, c\u00edtila, jak se otv\u00edr\u00e1, rozv\u00edj\u00ed, \u017e\u00e1d\u00e1, jako se kv\u011btina otv\u00edr\u00e1 a\u00a0\u017e\u00e1d\u00e1 si od slunce, jako se otv\u00edraj\u00ed zob\u00e1\u010dky mali\u010dk\u00fdch pt\u00e1\u010dk\u016f, aby n\u011bco dostaly. A\u00a0takto rozvit\u00e1 se obr\u00e1tila k\u00a0n\u011bmu. A\u00a0on p\u0159i\u0161el, pomalu, v\u00a0obav\u00e1ch, zadr\u017eov\u00e1n z\u00e1hadn\u00fdm strachem a\u00a0poh\u00e1n\u011bn touhou v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e on s\u00e1m.
Kdy\u017e se otev\u0159ela a\u00a0oto\u010dila k\u00a0n\u011bmu, pak v\u0161echno, co se stalo kdysi, nebo se d\u011blo te\u010f, zmizelo, byla nov\u00e1 jako kv\u011btina, kter\u00e1 se rozvine a\u00a0vyhl\u00ed\u017e\u00ed, neust\u00e1le p\u0159ipraven\u00e1, \u010dekaj\u00edc\u00ed, hotova p\u0159ijmout. On to nech\u00e1pal. Proto\u017ee nech\u00e1pal, p\u0159inutil se dodr\u017eovat ctnostn\u00e9 namlouv\u00e1n\u00ed a\u00a0dosp\u011bt k\u00a0posv\u011bcen\u00e9mu, povolen\u00e9mu man\u017eelsk\u00e9mu svazku. Proto pot\u00e9, co p\u0159i\u0161el na faru a\u00a0po\u017e\u00e1dal ji o\u00a0ruku, ona p\u0159ed n\u00edm z\u016fstala n\u011bkolik dn\u00ed v\u00a0zajet\u00ed toho kouzla, otev\u0159en\u00e1ho p\u0159ijmout. Jeho se zmocnil zmatek. Promluvil s\u00a0far\u00e1\u0159em a\u00a0za\u0159\u00eddil ohl\u00e1\u0161ky. Pak st\u00e1l a\u00a0\u010dekal.

Ona k\u00a0n\u011bmu nad\u00e1le pozorn\u011b vzhl\u00ed\u017eela, instinktivn\u011b o\u010dek\u00e1vala. On v\u0161ak nedok\u00e1zal jednat, proto\u017ee se b\u00e1l s\u00e1m sebe, a\u00a0tak\u00e9 m\u011bl pocit, \u017ee se k\u00a0n\u00ed mus\u00ed chovat \u010destn\u011b. Tak\u017ee setrval v\u00a0chaotick\u00e9m stavu.
Po n\u011bkolika dnech se op\u011bt postupn\u011b zav\u0159ela, vzd\u00e1lila se mu, skryla, hluch\u00e1 k\u00a0n\u011bmu, lhostejn\u00e1. Pak se p\u0159ed n\u00edm ve sv\u00e9 skute\u010dnosti zjevilo \u010dern\u00e9, bezedn\u00e9 zoufalstv\u00ed, v\u011bd\u011bl, co ztratil. M\u011bl pocit, \u017ee to ztratil nadobro, poznal, co to je, \u017ee s\u00a0n\u00ed vstoupil do styku, a\u00a0byl op\u011bt odvr\u017een. Se srdcem obt\u00ed\u017een\u00fdm jako kamenem chodil jako bez \u017eivota.
A\u017e postupn\u011b propadl zoufalstv\u00ed, ztratil schopnost ch\u00e1pat, upadl do vzpoury, kter\u00e1 neznala hranic. Beze slova s\u00a0n\u00ed chodil po Blatech v chmurn\u00e9 a\u00a0ml\u010denliv\u00e9 v\u00e1\u0161ni, t\u00e9m\u011b\u0159 jako by ji nen\u00e1vid\u011bl. A\u017e postupn\u011b ho op\u011bt vzala na v\u011bdom\u00ed, uv\u011bdomila si sebe ve vztahu k\u00a0n\u011bmu, krev j\u00ed znovu o\u017eila, za\u010dala se k\u00a0n\u011bmu otv\u00edrat, znovu se k\u00a0n\u011bmu natahovat. \u010cekal, a\u017e se to kouzlo mezi n\u011b op\u011bt dostav\u00ed, a\u017e je oba zachv\u00e1t\u00ed divok\u00fd, rychl\u00fd plamen. A\u00a0pak znovu poc\u00edtil ten zmatek, c\u00edtil se sv\u00e1zan\u00fd jako provazy a\u00a0nemohl k\u00a0n\u00ed p\u0159istoupit. Tak ona p\u0159i\u0161la k\u00a0n\u011bmu, rozepnula mu vestu a\u00a0ko\u0161ili a\u00a0dotkla se ho rukou, proto\u017ee ho pot\u0159ebovala poznat.
Bylo to pro ni krut\u00e9, kdy\u017e se mu otv\u00edrala a\u00a0nab\u00edzela, ale nev\u011bd\u011bla, jak\u00fd je, dokonce ani to, jestli je tam s\u00a0n\u00ed. Ona se pln\u011b oddala tomu okam\u017eiku, ale on nemohl a\u00a0nepoda\u0159ilo se mu vz\u00edt si ji.

Tak\u017ee \u017eil v\u00a0nap\u011bt\u00ed, jako by p\u016fsobila pouze polovina jeho schopnost\u00ed, a\u017e do svatby. Ona tomu nerozum\u011bla. Ale znovu ji obklopil ten ml\u017en\u00fd stav a\u00a0dny ub\u00edhaly.
Nemohl se k\u00a0n\u00ed \u00fapln\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Zat\u00edm to tak nechala.
Velice trp\u011bl pomy\u0161len\u00edm na vlastn\u00ed man\u017eelstv\u00ed, na d\u016fv\u011brnost a\u00a0nahotu man\u017eelsk\u00e9ho stavu. Znal Lydii tak m\u00e1lo. Byli si tak ciz\u00ed, jeden pro druh\u00e9ho tak nezn\u00e1m\u00ed lid\u00e9. A\u00a0nemohli spolu mluvit. Kdy\u017e mluvila ona, o\u00a0Polsku nebo o\u00a0tom, co bylo kdysi, p\u0159ipadalo mu to tak ciz\u00ed, \u017ee mu vlastn\u011b skoro nic nesd\u011blila. A\u00a0kdy\u017e se na ni d\u00edval, p\u0159ehnan\u00e1 \u00facta a\u00a0strach z\u00a0nezn\u00e1ma m\u011bnily povahu jeho touhy v\u00a0jak\u00e9si zbo\u017e\u0148ov\u00e1n\u00ed, vytv\u00e1\u0159ely odstup mezi jeho fyzickou touhou a\u00a0j\u00ed, potla\u010dovaly jeho sam\u00e9ho.
To ona nev\u011bd\u011bla a\u00a0nech\u00e1pala to. P\u0159ece u\u017e se na sebe pod\u00edvali a\u00a0jeden druh\u00e9ho uznali. Bylo tomu tak, nebylo tedy \u010demu se vzpouzet, nebylo p\u0159ek\u00e1\u017eek.

Na svatb\u011b m\u011bl nehybnou tv\u00e1\u0159 bez v\u00fdrazu. Cht\u011bl p\u00edt, zbavit se p\u0159edv\u00edd\u00e1n\u00ed i\u00a0p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed, cht\u011bl ten okam\u017eik od v\u0161eho osvobodit. Ale nedok\u00e1zal to. Srdce se mu pouze je\u0161t\u011b v\u00edc sev\u0159elo nap\u011bt\u00edm. \u017derty, bodr\u00e9, vesel\u00e9 a\u00a0la\u0161kovn\u00e9 nar\u00e1\u017eky host\u00ed jen zp\u016fsobily, \u017ee se v\u00edc uzav\u0159el. Nesly\u0161el. Byl jako posedl\u00fd t\u00edm, co se m\u011blo st\u00e1t, nemohl se od toho oprostit.
Ona sed\u011bla klidn\u011b, s nehybn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Neb\u00e1la se. Kdy\u017e u\u017e se pro n\u011bho jednou rozhodla, cht\u011bla si ho vz\u00edt, n\u00e1le\u017eela cele tomuto okam\u017eiku.
\u017d\u00e1dn\u00e1 budoucnost, \u017e\u00e1dn\u00e1 minulost, te\u010f, jej\u00ed hodina. Dokonce si ho ani nev\u0161\u00edmala, jen sed\u011bla vedle n\u011bj v\u00a0\u010dele stolu. Byl velice bl\u00edzko, jejich spojen\u00ed bylo na dosah. Co v\u00edc!
Kdy\u017e p\u0159i\u0161el \u010das, aby se host\u00e9 zvedli, jej\u00ed z\u00e1hadn\u00e1 tv\u00e1\u0159 se m\u00edrn\u011b projasnila, sklon jej\u00ed hlavy byl hrd\u00fd, jej\u00ed \u0161ed\u00e9 o\u010di jasn\u00e9 a\u00a0roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, tak\u017ee mu\u017ei se na ni nemohli d\u00edvat a\u00a0\u017eeny povzn\u00e1\u0161ela, slou\u017eily j\u00ed. Vypadala \u00fa\u017easn\u011b, kdy\u017e se s\u00a0nimi lou\u010dila, nehezk\u00e1 \u00fasta se usm\u00edvala p\u00fdchou a\u00a0pozn\u00e1n\u00edm, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 o\u010di si nev\u0161\u00edmaly ani jednoho odch\u00e1zej\u00edc\u00edho hosta. Chovala se p\u016fvabn\u011b a\u00a0okouzlovala, ale bytosti t\u011bch, s\u00a0nimi\u017e se lou\u010dila, nevn\u00edmala.
A\u00a0Brangwen st\u00e1l vedle n\u00ed, mocn\u011b pot\u0159\u00e1sal rukou sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ij\u00edmal jejich pozdravy, byl r\u00e1d, \u017ee mu v\u011bnuj\u00ed pozornost. Srdce m\u011bl zmu\u010den\u00e9, ani se nesna\u017eil usm\u00edvat. Doba jeho zkou\u0161ky a\u00a0p\u0159ijet\u00ed, jeho zahrady getsemansk\u00e9 a\u00a0z\u00e1rove\u0148 triumf\u00e1ln\u00edho vjezdu p\u0159i\u0161la.
St\u00e1lo za n\u00ed tolik nezn\u00e1m\u00e9ho. Kdy\u017e se k\u00a0n\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eil, p\u0159istoupil k\u00a0stra\u0161liv\u00e9 a\u00a0bolestn\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9. Jak to mohl obejmout a\u00a0prozkoumat? Jak mohl vz\u00edt do n\u00e1ru\u010de v\u0161echnu tu temnotu, p\u0159ivinout si ji k\u00a0hrudi a\u00a0odevzdat se j\u00ed? Co se mu t\u0159eba stane? I\u00a0kdyby se natahoval a\u00a0sna\u017eil v\u011b\u010dn\u011b, nikdy nebude schopen to v\u0161echno uchopit a\u00a0ze sv\u00fdch rukou se obna\u017een\u00fd odevzdat t\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 s\u00edle! Jak by mohl b\u00fdt mu\u017e dost siln\u00fd na to, aby ji vzal, objal a\u00a0m\u011bl ji, a\u00a0byl si p\u0159itom jist, \u017ee dok\u00e1\u017ee zv\u00edt\u011bzit nad t\u00edm hrozn\u00fdm nezn\u00e1mem bl\u00edzko sv\u00e9ho srdce? Co to tedy je, co je ona a\u00a0\u010demu se on mus\u00ed tak\u00e9 odevzdat a\u00a0mus\u00ed to z\u00e1rove\u0148 obejmout a\u00a0p\u0159ijmout za sv\u00e9?

M\u011bl se st\u00e1t jej\u00edm man\u017eelem. A\u00a0on to cht\u011bl v\u00edc, ne\u017e cht\u011bl \u017eivot, ne\u017e cokoli jin\u00e9ho. St\u00e1la vedle n\u011bj v\u00a0hedv\u00e1bn\u00fdch \u0161atech, podivn\u011b na n\u011bj pohl\u00ed\u017eela, tak\u017ee se ho zmocnila ur\u010dit\u00e1 hr\u016fza, d\u011bs, proto\u017ee ona byla nezn\u00e1m\u00e1 a\u00a0hroziv\u00e1 a\u00a0on nem\u011bl na vybranou. Nedok\u00e1zal sn\u00e9st pohled zpod toho hust\u00e9ho obo\u010d\u00ed.
\u201eJe pozd\u011b?\u201c zeptala se.
Pod\u00edval se na hodinky.
\u201eNe\u00a0\u2013 p\u016fl dvan\u00e1ct\u00e9,\u201c odpov\u011bd\u011bl. A\u00a0s\u00a0n\u011bjakou v\u00fdmluvou se odebral do kuchyn\u011b, nechal ji tam st\u00e1t v\u00a0pokoji mezi t\u00edm nepo\u0159\u00e1dkem a\u00a0skleni\u010dkami.
Tilly sed\u011bla v\u00a0kuchyni u\u00a0ohn\u011b, hlavu v\u00a0dlan\u00edch. Cukla sebou, kdy\u017e ve\u0161el.
\u201ePro\u010d jsi je\u0161t\u011b ne\u0161la sp\u00e1t?\u201c zeptal se.
\u201eMyslela jsem, \u017ee po\u010dk\u00e1m a\u00a0v\u0161ecko zamknu, a\u00a0tak,\u201c \u0159ekla. Jej\u00ed vzru\u0161en\u00ed ho uklidnilo. Dal j\u00ed n\u011bjak\u00fd drobn\u00fd p\u0159\u00edkaz, pak se vr\u00e1til, nyn\u00ed u\u017e klidn\u00fd, skoro zahanben\u00fd, ke sv\u00e9 \u017een\u011b. Chv\u00edli st\u00e1la a\u00a0d\u00edvala se na n\u011bj, jak se pohybuje s\u00a0odvr\u00e1cenou tv\u00e1\u0159\u00ed. Pak \u0159ekla:
\u201eBude\u0161 na m\u011b hodn\u00fd, vi\u010f?\u201c
Byla mal\u00e1 a\u00a0d\u00edv\u010d\u00ed a\u00a0vystra\u0161en\u00e1, s\u00a0roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima. Srdce v\u00a0n\u011bm posko\u010dilo utrpen\u00edm z\u00a0l\u00e1sky a\u00a0touhy, slep\u011b k\u00a0n\u00ed p\u0159istoupil a\u00a0vzal ji do n\u00e1ru\u010de.
\u201eTo chci,\u201c \u0159ekl a\u00a0p\u0159itahoval si ji st\u00e1le bl\u00ed\u017e. Tlakem jeho objet\u00ed se uklidnila a\u00a0z\u016fstala docela nehybn\u00e1, uvoln\u011bn\u00e1 u\u00a0n\u011bj, spl\u00fdvala s\u00a0n\u00edm. A\u00a0on se oprostil od minulosti a\u00a0budoucnosti, omezil se na ten okam\u017eik s\u00a0n\u00ed, v\u00a0n\u011bm\u017e si ji vzal a\u00a0byl s\u00a0n\u00ed a\u00a0nic v\u00edc neexistovalo, octli se spolu v\u00a0\u017eiveln\u00e9m objet\u00ed, kter\u00e9 p\u0159es\u00e1hlo jejich povrchn\u00ed cizost. Ale r\u00e1no byl zase cel\u00fd nesv\u016fj. St\u00e1le byla je\u0161t\u011b ciz\u00ed, st\u00e1le ji neznal. Pouze v\u00a0tom strachu u\u017e byla p\u00fdcha, v\u00edra v\u00a0sebe sama jako partnera pro ni. A\u00a0ona, kdy\u017e v\u00a0hodin\u011b nov\u00e9ho procitnut\u00ed do \u017eivota zapomn\u011bla na v\u0161e, vyza\u0159ovala s\u00edlu a\u00a0radost, tak\u017ee se chv\u011bl, aby se j\u00ed mohl dotknout.

Man\u017eelstv\u00ed pro n\u011bj znamenalo velkou zm\u011bnu. Jin\u00e9 v\u011bci se tak vzd\u00e1lily a\u00a0tak ztratily na d\u016fle\u017eitosti, kdy\u017e poznal siln\u00fd pramen sv\u00e9ho \u017eivota, o\u010di se otev\u0159ely 
nov\u00e9mu sv\u011btu a\u00a0p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, jak nicotn\u011b \u017eil p\u0159edt\u00edm, se jen divil. Objevil nov\u00fd, klidn\u00fd vztah ke sv\u00e9mu viditeln\u00e9mu okol\u00ed\u00a0\u2013 k\u00a0dobytku, s\u00a0kter\u00fdm zach\u00e1zel,k\u00a0mlad\u00e9 p\u0161enici, je\u017e v\u00ed\u0159ila ve v\u011btru.
A\u00a0poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se vracel dom\u016f, \u0161el neochv\u011bjn\u011b, v\u00a0o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, jako mu\u017e bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se k\u00a0hlubok\u00e9mu, zat\u00edm nezn\u00e1m\u00e9mu uspokojen\u00ed. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el \u010das ve\u010de\u0159e, chv\u00edli ot\u00e1lel ve dve\u0159\u00edch a\u00a0d\u00edval se, jestli tam je. Vid\u011bl, jak prost\u00edr\u00e1 tal\u00ed\u0159e na st\u016fl vydrhnut\u00fd dob\u011bla. Pa\u017ee m\u011bla \u0161t\u00edhl\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo a\u00a0nab\u00edran\u00e9 sukn\u011b, temnou, kr\u00e1snou hlavu s\u00a0vlasy sto\u010den\u00fdmi v\u00a0t\u00fdlu. Pr\u00e1v\u011b ta hlava, dojemn\u011b kr\u00e1sn\u00e1, mu n\u011bjak vypov\u00eddala, \u017ee je jeho \u017eenou. Kdy\u017e chodila sem a\u00a0tam v\u00a0t\u011bsn\u00e9m \u017eiv\u016ftku, s\u00a0nab\u00edran\u00fdmi sukn\u011bmi a\u00a0hedv\u00e1bnou z\u00e1st\u011brkou, temn\u00e9 vlasy rozd\u011blen\u00e9 p\u011b\u0161inkou a\u00a0uhlazen\u00e9, jej\u00ed hlava se mu zjevovala ve v\u0161\u00ed sv\u00e9 jemn\u00e9 vnit\u0159n\u00ed kr\u00e1se a\u00a0on v\u011bd\u011bl,
\u017ee je to jeho \u017eena, v\u011bd\u011bl o\u00a0jej\u00ed podstat\u011b a\u00a0o\u00a0tom, \u017ee mu pat\u0159\u00ed. A\u00a0t\u00edm jako by vstupoval ve styk s\u00a0n\u00ed, dot\u00fdkal se toho nezn\u00e1ma, toho nevysv\u011btliteln\u00e9ho a\u00a0nevypo\u010ditateln\u00e9ho.
V\u011bdom\u011b si jeden druh\u00e9ho moc nev\u0161\u00edmali.
\u201eJsem tu brzy,\u201c \u0159ekl.
\u201eAno,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
Obr\u00e1til se k\u00a0ps\u016fm, nebo k\u00a0hol\u010di\u010dce, pokud tam byla. Mal\u00e1 Anna si hr\u00e1la na farm\u011b, neust\u00e1le p\u0159ib\u00edhala dovnit\u0159 a\u00a0volala n\u011bco na matku, obj\u00edmala mat\u010diny sukn\u011b,
aby si j\u00ed v\u0161imla, mo\u017en\u00e1 ji dokonce pohladila, vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to zapomn\u011bla a\u00a0zase vyklouzla ven.
Pak kdy\u017e Brangwen mluvil s\u00a0d\u00edt\u011btem nebo se psem mezi sv\u00fdmi koleny, vn\u00edmal svou \u017eenu, jak se ve sv\u00e9m p\u0159il\u00e9hav\u00e9m temn\u00e9m \u017eiv\u016ftku s\u00a0krajkov\u00fdm fi\u0161\u00ed natahuje pro n\u011bco do kredence v\u00a0rohu. S\u00a0prudkou bolest\u00ed si uv\u011bdomoval, \u017ee pat\u0159\u00ed jemu a\u00a0on j\u00ed. Uv\u011bdomoval si, \u017ee j\u00ed \u017eije. Vlastn\u00ed ji? Je tady nav\u017edycky? Nebo by t\u0159eba mohla odej\u00edt? Nebyla ve skute\u010dnosti jeho, nebylo to skute\u010dn\u00e9 man\u017eelstv\u00ed, ten svazek mezi nimi. Mohla by odej\u00edt. Nec\u00edtil se jako p\u00e1n, man\u017eel, otec jej\u00edch d\u011bt\u00ed. Pat\u0159ila jinam. Ka\u017edou chv\u00edli mohla zmizet. A\u00a0jeho neust\u00e1le p\u0159itahovala, \u0161el za n\u00ed s\u00a0v\u011b\u010dn\u011b bou\u0159\u00edc\u00ed, v\u011b\u010dn\u011b neukojenou touhou. V\u017edycky se musel vracet dom\u016f, a\u0165 ho kroky vedly kamkoli, v\u017edycky k\u00a0n\u00ed, a\u00a0nikdy ji tak docela nedobyl, nikdy nebyl tak docela ukojen, nikdy v\u00a0klidu, proto\u017ee by mohla odej\u00edt.

Po ve\u010derech byl spokojen\u00fd. Kdy\u017e skon\u010dil pr\u00e1ci venku a\u00a0umyl se, kdy\u017e hol\u010di\u010dka ode\u0161la sp\u00e1t, sedal u\u00a0krbu s\u00a0pivem na polici vedle sebe a\u00a0s\u00a0dlouhou d\u00fdmkou v\u00a0prstech a\u00a0v\u011bd\u011bl, \u017ee ona sed\u00ed naproti n\u011bmu, cosi vy\u0161\u00edv\u00e1 nebo mu pov\u00edd\u00e1, a\u00a0a\u017e do r\u00e1na pak nem\u011bl strach. Byla zvl\u00e1\u0161tn\u011b sob\u011bsta\u010dn\u00e1 a\u00a0moc toho nenamluvila.
Ob\u010das zvedla hlavu a\u00a0\u0161ed\u00e9 o\u010di j\u00ed z\u00e1\u0159ily sv\u011btlem, kter\u00e9 nem\u011blo nic spole\u010dn\u00e9ho s\u00a0n\u00edm, ani s\u00a0t\u00edmto m\u00edstem, a\u00a0vypr\u00e1v\u011bla mu o\u00a0sob\u011b. Jako by se navr\u00e1tila do minulosti, hlavn\u011b do d\u011btstv\u00ed a\u00a0d\u00edv\u010d\u00edch let, kdy \u017eila u\u00a0otce. Velice m\u00e1lokdy mluvila o\u00a0prvn\u00edm man\u017eelovi. Ale n\u011bkdy se s\u00a0rozz\u00e1\u0159en\u00fdma o\u010dima navracela do sv\u00e9ho domova, vypr\u00e1v\u011bla mu o\u00a0dob\u00e1ch nepokoj\u016f, o\u00a0cest\u011b s\u00a0otcem do Pa\u0159\u00ed\u017ee, zkazky o\u00a0\u0161\u00edlen\u00fdch \u010dinech sedl\u00e1k\u016f, kdy\u017e se zem\u00ed p\u0159evalila bou\u0159e n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho, sebeni\u010div\u00e9ho fanatismu.
Zvedala hlavu a\u00a0\u0159\u00edkala:
\u201eKdy\u017e postavili nap\u0159\u00ed\u010d zem\u00ed \u017eeleznici, vybudovali men\u0161\u00ed trati, o\u00a0u\u017e\u0161\u00edm rozchodu, kter\u00e9 vedly a\u017e do na\u0161eho m\u011bste\u010dka\u00a0\u2013 sto pades\u00e1t kilometr\u016f. To jsem byla je\u0161t\u011b holka a\u00a0m\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 guvernantka Gisla utrp\u011bla \u0161ok a\u00a0necht\u011bla mi o\u00a0tom \u0159\u00edct. Ale sly\u0161ela jsem, jak si pov\u00eddalo slu\u017eebnictvo. Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee to byl ko\u010d\u00ed Pierre. M\u016fj otec a\u00a0p\u00e1r jeho p\u0159\u00e1tel, taky statk\u00e1\u0159\u016f, vzali vagon, cel\u00fd \u017eelezni\u010dn\u00ed vagon\u00a0\u2013 v\u00a0kter\u00e9m se cestuje.\u201c
\u201e\u017delezni\u010dn\u00ed v\u016fz,\u201c \u0159ekl Brangwen.
Zasm\u00e1la se pro sebe.
\u201eV\u00edm, \u017ee to byl d\u011bsn\u00fd skand\u00e1l: ano\u00a0\u2013 cel\u00fd vagon a\u00a0m\u011bli tam d\u00edvky, v\u00ed\u0161, filles, nah\u00e9, pln\u00fd vagon, a\u00a0tak p\u0159ijely a\u017e k\u00a0n\u00e1m do vesnice. Proj\u00ed\u017ed\u011bli \u017eidovsk\u00fdmi vesnicemi a\u00a0byl to d\u011bsn\u00fd skand\u00e1l. Dovede\u0161 si to p\u0159edstavit? Po cel\u00e9m venkov\u011b! A\u00a0m\u00e9 matce se to v\u016fbec nel\u00edbilo. Gisla mi \u0159ekla: \u201eMadame nesm\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi sly\u0161ela takov\u00e9 v\u011bci.\u201c
\u201eM\u00e1 matka plak\u00e1vala a\u00a0cht\u011bla otce b\u00edt. Kdy\u017e plakala, proto\u017ee prodal les, d\u0159evo, aby mohl cinkat pen\u011bzi v\u00a0kapse a\u00a0zajet si do Var\u0161avy nebo do Pa\u0159\u00ed\u017ee nebo do Kyjeva, kdy\u017e mu \u0159\u00edkala, \u017ee mus\u00ed sv\u00e9 slovo vz\u00edt zp\u00e1tky, nesm\u00ed prod\u00e1vat les, on si stoupl a\u00a0\u0159ekl: \u201aJ\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm, u\u017e jsem to v\u0161echno sly\u0161el, to u\u017e jsem v\u0161ecko sly\u0161el. Nem\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct pro zm\u011bnu n\u011bco jin\u00e9ho?\u2018 Ale dovede\u0161 pochopit, jak jsem ho milovala, kdy\u017e st\u00e1l v\u00a0t\u011bch dve\u0159\u00edch a\u00a0\u0159\u00edkal jen: \u201aJ\u00e1 v\u00edm, to u\u017e p\u0159ece v\u0161echno v\u00edm.\u2018 Nemohla ho zm\u011bnit, ani kdyby se kv\u016fli tomu zabila. A\u00a0p\u0159itom dok\u00e1zala zm\u011bnit ka\u017ed\u00e9ho jin\u00e9ho, jenom jeho ne.\u201c
Brangwen to nedok\u00e1zal pochopit. Vid\u011bl p\u0159ed o\u010dima dobyt\u010d\u00e1k pln\u00fd nah\u00fdch d\u00edvek, kter\u00e9 se vezly odnikud nikam, Lydii, kter\u00e1 se sm\u00e1la, proto\u017ee jej\u00ed otec d\u011blal velk\u00e9 dluhy a\u00a0\u0159\u00edkal jen \u201eJ\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm\u201c; \u017didy b\u011b\u017e\u00edc\u00ed po ulici a\u00a0k\u0159i\u010d\u00edc\u00ed v\u00a0jidi\u0161 \u201eNed\u011blejte to, ned\u011blejte to,\u201c a\u00a0p\u0159esto je \u0161\u00edlen\u00ed sedl\u00e1ci zkosili\u00a0\u2013 \u0159\u00edkala jim \u201edobytek\u201c, ale p\u0159ihl\u00ed\u017eela se z\u00e1jmem, dokonce trochu pobaven\u011b; m\u011bl p\u0159edstavu dom\u00e1c\u00edch u\u010ditel\u016f a\u00a0guvernantek a\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ee a\u00a0kl\u00e1\u0161tera. Pro n\u011bj to bylo p\u0159\u00edli\u0161.
A\u00a0ona tam sed\u011bla, vykl\u00e1dala ty historky do vzduchu, ne jemu, osobovala si nad n\u00edm jakousi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159evahu, vzd\u00e1lenost mezi nimi, cosi ciz\u00edho a\u00a0mimo jeho \u017eivot, mluvila, tlachala o\u00a0sto \u0161est, sm\u00e1la se, kdy\u017e ho \u0161okovala nebo omr\u00e1\u010dila, nic neodsuzovala, zatracovala jeho my\u0161len\u00ed a\u00a0z\u00a0cel\u00e9ho sv\u011bta \u010dinila chaos, bez jak\u00e9hokoli \u0159\u00e1du \u010di stability. Pak, kdy\u017e \u0161li sp\u00e1t, v\u011bd\u011bl, \u017ee s\u00a0n\u00ed nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho. Vr\u00e1tila se do d\u011btstv\u00ed, on byl sedl\u00e1k, nevoln\u00edk, sluha, milenec, amant, st\u00edn, nic. Le\u017eel cel\u00fd u\u017easl\u00fd, up\u0159en\u011b si prohl\u00ed\u017eel pokoj, kter\u00fd tak dob\u0159e znal, a\u00a0p\u0159em\u00fd\u0161lel o\u00a0tom, jestli tam opravdu je\u00a0\u2013 to okno, ten pr\u00e1deln\u00edk\u00a0\u2013, nebo zda je to pouze v\u00fdplod fantazie. A\u00a0postupn\u011b na ni dost\u00e1val \u0161\u00edlen\u00fd vztek. Ale proto\u017ee byl tak u\u017easl\u00fd a\u00a0existovala mezi nimi st\u00e1le je\u0161t\u011b takov\u00e1 vzd\u00e1lenost, a\u00a0ona p\u0159edstavovala cosi tak \u00fa\u017easn\u00e9ho, se v\u0161emi t\u011bmi divy otv\u00edraj\u00edc\u00edmi se za n\u00ed, nijak se j\u00ed nepomstil. Jenom tam ti\u0161e le\u017eel, s\u00a0o\u010dima roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma vzteky, beze slova, nic nech\u00e1paje, ale ztuhl\u00fd nevra\u017eivost\u00ed.
A\u00a0z\u016fstal v\u00a0tom hn\u011bviv\u00e9m stavu, jin\u00fd ne\u017e ona, vn\u011bj\u0161kov\u011b ve vztahu k\u00a0n\u00ed nezm\u011bn\u011bn, ale pod povrchem jako pevn\u00e1 nevra\u017eiv\u00e1 s\u00edla proti n\u00ed. Co\u017e si postupn\u011b uv\u011bdomila.
A\u00a0dr\u00e1\u017edilo ji, \u017ee ho vn\u00edm\u00e1 jako odlou\u010denou s\u00edlu. Upadla do jak\u00e9si pochmurn\u00e9 vylou\u010denosti, do zvl\u00e1\u0161tn\u00edho spojen\u00ed s\u00a0tajemn\u00fdmi silami, do jak\u00e9hosi mystick\u00e9ho, temn\u00e9ho stavu, kter\u00fd jeho a\u00a0d\u00edt\u011b doh\u00e1n\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 k\u00a0\u0161\u00edlenstv\u00ed. Cel\u00e9 dny chodil strnul\u00fd odporem v\u016f\u010di n\u00ed, strnul\u00fd v\u016fl\u00ed zni\u010dit ji, tak, jak byla. Pak se n\u00e1hle,
zni\u010dehonic, objevilo mezi nimi zase spojen\u00ed. P\u0159i\u0161lo to, kdy\u017e pracoval venku na poli. Nap\u011bt\u00ed a\u00a0spoutanost povolily, vyhrnula se z\u00e1plava v\u00e1\u0161n\u011b a\u00a0\u0159\u00edtila se \u00fa\u017easn\u00fdm, skv\u011bl\u00fdm proudem, a\u00a0jak \u0161el, poc\u00edtil, \u017ee by mohl l\u00e1mat stromy a\u00a0znovu vytv\u00e1\u0159et sv\u011bt.
Ale kdy\u017e p\u0159i\u0161el dom\u016f, nic mezi nimi tomu nenasv\u011bd\u010dovalo. \u010cekal a\u00a0\u010dekal, a\u017e p\u0159ijde ona. A\u00a0jak \u010dekal, jeho vlastn\u00ed \u00fady mu p\u0159ipadaly siln\u00e9 a\u00a0n\u00e1dhern\u00e9, ruce jako by se staly p\u016fvabn\u00fdmi sluhy v\u00e1\u0161n\u011b, c\u00edtil v\u00a0sob\u011b \u00fa\u017easnou s\u00edlu \u017eivota a\u00a0nal\u00e9havou, silnou krev.
Musela kone\u010dn\u011b p\u0159ij\u00edt a\u00a0dotknout se ho. Pak pro ni vy\u0161lehl v\u00a0plamen a\u00a0zapomn\u011bl na sebe. Pohl\u00e9dli na sebe se sm\u00edchem na dn\u011b o\u010d\u00ed a\u00a0on si z\u00a0n\u00ed znovu bral, co mohl, \u0161\u00edlel radost\u00ed nad jej\u00edm nevy\u010derpateln\u00fdm bohatstv\u00edm, hrou\u017eil se do jej\u00edch hlubin v\u00a0nevy\u010derpateln\u00e9m hled\u00e1n\u00ed, a\u00a0ona se z\u00e1rove\u0148 radovala z\u00a0toho, \u017ee on se raduje z\u00a0n\u00ed, odhodila stranou v\u0161echna sv\u00e1 tajemstv\u00ed a\u00a0vrhla se do toho, co bylo tajemn\u00e9 i\u00a0pro ni, t\u0159esouc se strachy a\u00a0posledn\u00ed mukou rozko\u0161e.
Co na tom z\u00e1le\u017eelo, kdo jsou, zda jeden druh\u00e9ho znaj\u00ed, \u010di ne?

Ta hodina op\u011bt pominula a\u00a0znovu mezi nimi vyrostla ze\u010f, ona se pohrou\u017eila do sv\u00e9 zlosti a\u00a0miz\u00e9rie a\u00a0z\u00e1rmutku po zem\u0159el\u00fdch a\u00a0on, jakoby sesazen z\u00a0tr\u016fnu, op\u011bt musel jen otrocky d\u0159\u00edt. Ale to nevadilo. Pro\u017eili svou hodinu, a\u00a0pokud by znovu odbila, byli na ni p\u0159ipraveni, hotovi obnovit hru v\u00a0bod\u011b, kde ji p\u0159eru\u0161ili,na hranici vn\u011bj\u0161\u00ed tmy, kdy se tajemstv\u00ed uvnit\u0159 \u017eeny st\u00e1vaj\u00ed ne\u00fanavn\u011b hnanou ko\u0159ist\u00ed a dobrodru\u017estv\u00edm mu\u017ee a\u00a0oba se tomu dobrodru\u017estv\u00ed odd\u00e1vaj\u00ed.

Ot\u011bhotn\u011bla a\u00a0vr\u00e1tilo se mezi n\u011b ml\u010den\u00ed a\u00a0vzd\u00e1lenost. Necht\u011bla ho, ani ta jeho tajemstv\u00ed \u010di jeho hru, byl sesazen, byl vyvr\u017een. V\u0159el v\u00a0n\u011bm vztek na tu drobnou \u017eenu s\u00a0o\u0161kliv\u00fdmi \u00fasty, kter\u00e1 s\u00a0n\u00edm nem\u011bla nic spole\u010dn\u00e9ho. N\u011bkdy se na ni sesypal jeho hn\u011bv, ale ona neplakala. Br\u00e1nila se jako tyg\u0159ice a\u00a0svedli boj.
Musel se op\u011bt nau\u010dit obej\u00edt se bez n\u00ed, a\u00a0to nen\u00e1vid\u011bl. Nen\u00e1vid\u011bl ji za to, \u017ee tu nen\u00ed pro n\u011bj. A\u00a0odch\u00e1zel, kamkoli.
Ale instinktivn\u00ed vd\u011b\u010dnost a\u00a0v\u011bdom\u00ed, \u017ee ho zase p\u0159ijme zp\u011bt, \u017ee pozd\u011bji tu zase bude pro n\u011bj, mu br\u00e1nily zatoulat se daleko. V\u011bd\u011bl, \u017ee by mohla upadnout do stavu nev\u0161\u00edmavosti v\u016f\u010di n\u011bmu, znovu se od n\u011bj odvr\u00e1tit, d\u00e1l a\u00a0d\u00e1l, a\u017e by ji ztratil. Natolik byl rozumn\u00fd a\u00a0natolik si toho byl v\u011bdom a\u00a0choval se podle toho. Nebo\u0165 ji necht\u011bl ztratit: necht\u011bl, aby se odvr\u00e1tila.
\u0158\u00edkal j\u00ed, \u017ee je chladn\u00e1, sobeck\u00e1, star\u00e1 se jen o\u00a0sebe, cizinka se \u0161patnou povahou, kter\u00e9 vlastn\u011b na ni\u010dem nez\u00e1le\u017e\u00ed, nem\u00e1 ve sv\u00e9m nitru ty spr\u00e1vn\u00e9 city a\u00a0spr\u00e1vn\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed. Vztekal se a\u00a0vr\u0161il na ni obvin\u011bn\u00ed, je\u017e v\u017edycky obsahovala \u0161petku pravdy. Ale jist\u00e1 slu\u0161nost mu br\u00e1nila, aby za\u0161el p\u0159\u00edli\u0161 daleko. V\u011bd\u011bl, a\u00a0t\u0159\u00e1sl se p\u0159i tom pomy\u0161len\u00ed vzteky a\u00a0nen\u00e1vist\u00ed, \u017ee v\u00a0sob\u011b v\u0161echny tyhle \u0161patnosti m\u00e1, \u017ee je cel\u00e1 \u0161patn\u00e1 a\u00a0opovr\u017een\u00edhodn\u00e1. Ale n\u011bkde v\u00a0nitru choval cit, kter\u00fd mu \u0159\u00edkal, \u017ee ji p\u0159edev\u0161\u00edm nechce ztratit.
Uchov\u00e1val si tedy v\u016f\u010di n\u00ed jist\u00e9 ohledy, udr\u017eoval jak\u00fdsi vztah. \u010cast\u011bji te\u010f vych\u00e1zel ven, op\u011bt chodil k\u00a0\u010cerven\u00e9mu lvu, aby unikl \u0161\u00edlen\u00e9mu pocitu, \u017ee sed\u00ed doma vedle n\u00ed, a\u00a0ona mu p\u0159itom nepat\u0159\u00ed, \u017ee je tak nep\u0159\u00edtomn\u00e1, jak jen \u017eena v\u00a0neshod\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt. Nemohl z\u016fstat doma, a\u00a0proto chodil k\u00a0\u010cerven\u00e9mu lvu. A\u00a0n\u011bkdy se opil. Ale udr\u017eoval si m\u00edru, n\u011bkter\u00e9 v\u011bci mezi nimi nikdy ned\u00e1val v\u00a0s\u00e1zku.
Do o\u010d\u00ed mu vstoupil zmu\u010den\u00fd pohled, jako by ho po\u0159\u00e1d n\u011bco pron\u00e1sledovalo. Zprudka a\u00a0n\u00e1hle vzhl\u00ed\u017eel, nedok\u00e1zal sed\u011bt v\u00a0klidu a\u00a0nic ned\u011blat. Musel vyj\u00edt ven, vyhledat spole\u010dnost, vydat se ze sebe. Nem\u011bl na to toti\u017e \u017e\u00e1dnou jinou metodu, nemohl pracovat, aby to ze sebe dostal, nev\u011bd\u011bl, jak na to.

Jak m\u00edjely m\u011bs\u00edce jej\u00edho t\u011bhotenstv\u00ed, nech\u00e1vala ho st\u00e1le v\u00edce o\u00a0samot\u011b, m\u00e9n\u011b a\u00a0m\u00e9n\u011b ho vn\u00edmala, jako by p\u0159estal existovat. A\u00a0on si p\u0159ipadal sv\u00e1zan\u00fd a\u00a0neschopn\u00fd pohybu, za\u010d\u00ednal ztr\u00e1cet rozum, octl se na pokraji b\u011bsn\u011bn\u00ed. Nebo\u0165 ona byla klidn\u00e1 a\u00a0zdvo\u0159il\u00e1, jako by neexistoval, jako je \u010dlov\u011bk klidn\u00fd a\u00a0zdvo\u0159il\u00fd ke sluhovi.
Nicm\u00e9n\u011b nosila jeho d\u00edt\u011b a\u00a0bylo na n\u011bm, aby se podvolil. Sed\u011bla proti n\u011bmu, \u0161ila, jej\u00ed tv\u00e1\u0159 cizinky neproniknuteln\u00e1 a\u00a0lhostejn\u00e1. M\u011bl pocit, jako by ji cht\u011bl p\u0159im\u011bt, aby ho vzala na v\u011bdom\u00ed, aby ho vn\u00edmala. Nemohl sn\u00e9st, \u017ee ho tak vymazala ze sv\u011bta. M\u011bl chu\u0165 ji uhodit, aby mu v\u011bnovala pozornost. Prahl po tom ud\u011blat n\u011bco takov\u00e9ho.
Ale cosi v\u011bt\u0161\u00edho mu br\u00e1nilo, znemo\u017e\u0148ovalo mu pohyb. Tak vych\u00e1zel z\u00a0domu, aby si ulevil. Nebo se obracel k\u00a0hol\u010di\u010dce pro \u00fa\u010dast a\u00a0l\u00e1sku, celou svou silou se obracel k\u00a0mal\u00e9 Ann\u011b. Brzy byli otec a\u00a0d\u00edt\u011b jako milenci.
Nebo\u0165 se sv\u00e9 \u017eeny b\u00e1l. Sed\u011bla tam se sklon\u011bnou hlavou a\u00a0ti\u0161e pracovala nebo \u010detla, ale tak nev\u00fdslovn\u011b ti\u0161e, \u017ee srdce jako by mu t\u00edm obt\u00ed\u017eila kamenem, stala se sama takov\u00fdm ml\u00fdnsk\u00fdm kamenem, kter\u00fd na n\u011bm spo\u010d\u00edval, drtil ho tak, jako n\u011bkdy t\u011b\u017ek\u00e1 obloha drt\u00ed zem.
A\u00a0p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee ji nedok\u00e1\u017ee vytrhnout z\u00a0t\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 temnoty, v\u00a0n\u00ed\u017e v\u011bzela. 
Bylo by to katastrof\u00e1ln\u00ed, bezbo\u017en\u00e9. Tak\u017ee a\u0165 si ho s\u017e\u00edr\u00e1 vztek, jak chce, mus\u00ed se ovl\u00e1dnout. Ale z\u00e1p\u011bst\u00ed se mu t\u0159\u00e1sla, jako by se m\u011bla rozsko\u010dit.

Kdy\u017e v\u00a0listopadu za\u010dalo na okenice pleskat list\u00ed, cukal sebou a\u00a0v\u00a0o\u010d\u00edch mu bl\u00fdskaly plam\u00e9nky. Pes k\u00a0n\u011bmu vzhl\u00e9dl a\u00a0on zase sklopil hlavu k\u00a0ohni. Ale jeho \u017eenu to polekalo. Uv\u011bdomil si, \u017ee poslouch\u00e1.
\u201eKdy\u017e fouk\u00e1 v\u00edtr, d\u011bl\u00e1 to r\u00e1mus,\u201c vysv\u011btlil j\u00ed.
\u201eA\u00a0co?\u201c zeptala se.
\u201eList\u00ed.\u201c
Znovu se pono\u0159ila do sebe. To ciz\u00ed list\u00ed pleskaj\u00edc\u00ed ve v\u011btru o\u00a0d\u0159evo se p\u0159ibl\u00ed\u017eilo v\u00edc ne\u017e ona. Nap\u011bt\u00ed v\u00a0m\u00edstnosti bylo siln\u00e9, sotva mohl pohnout hlavou.
Sed\u011bl tam a\u00a0ka\u017edi\u010dk\u00fd nerv v\u00a0t\u011ble, ka\u017ed\u00e1 \u017e\u00edla, ka\u017ed\u00e9 svalov\u00e9 vl\u00e1kno se t\u00edm nap\u011bt\u00edm proh\u00fdbaly. P\u0159ipadal si jako zlomen\u00fd luk, bezmocn\u011b vyvr\u017een\u00fd ze sv\u00e9 opory, nebo\u0165 ona na n\u011bj nereagovala, \u00fato\u010dil na nic. Ale z\u016fstal s\u00e1m sebou, zachr\u00e1nil se p\u0159ed p\u00e1dem do nicoty, p\u0159ed rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00edm zp\u016fsoben\u00fdm pouh\u00fdm vnit\u0159n\u00edm nap\u011bt\u00edm,
pouhou zp\u011btnou odezvou.

V\u00a0posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch jej\u00edho t\u011bhotenstv\u00ed se pohyboval v\u00a0bezprost\u0159edn\u011b hroz\u00edc\u00edm stavu p\u0159et\u00ed\u017een\u00ed, kter\u00fd nestravoval s\u00e1m sebe. Ona byla tak\u00e9 skl\u00ed\u010den\u00e1 a\u00a0n\u011bkdy plakala. Bylo zapot\u0159eb\u00ed tolik \u017eivota, aby za\u010dala znovu, pot\u00e9 co tolik ztratila. Pak st\u00e1l nehnut\u011b s\u00a0pocitem, \u017ee mu pukne srdce. Nebo\u0165 ona ho necht\u011bla, necht\u011bla ani, aby se j\u00ed p\u0159ipom\u00ednal. U\u017e podle toho, jak se j\u00ed zkrabatila tv\u00e1\u0159, v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed ustoupit, nechat ji b\u00fdt, nechat ji na pokoji.Nebo\u0165 se v\u00a0n\u00ed vzm\u00e1hal ten star\u00fd z\u00e1rmutek, ta star\u00e1 ztr\u00e1ta, bolest star\u00e9ho \u017eivota, mrtv\u00fd man\u017eel, mrtv\u00e9 d\u011bti. To pro ni bylo svat\u00e9 a\u00a0on se j\u00ed nesm\u00ed svou \u00fat\u011bchou dotknout. Pro to, co cht\u011bla, si k\u00a0n\u011bmu p\u0159ijde. Se vzdut\u00fdm srdcem st\u00e1l opod\u00e1l.
Musel se d\u00edvat, jak slzy p\u0159ich\u00e1zej\u00ed, padaj\u00ed po t\u00e9m\u011b\u0159 nehybn\u00e9m obli\u010deji, kter\u00fd se krabatil pouze n\u011bkdy, dol\u016f na prsa, je\u017e byla tak klidn\u00e1, sotva se h\u00fdbala.
A\u00a0nebylo sly\u0161et nic, leda kdy\u017e ob\u010das podivn\u00fdm, n\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00fdm pohybem vyt\u00e1hla kapesn\u00edk a\u00a0ut\u0159ela si tv\u00e1\u0159 a\u00a0vy\u010distila nos, a\u00a0d\u00e1l pak nesly\u0161n\u011b plakala. V\u011bd\u011bl, \u017ee jak\u00e1koli nab\u00eddka \u00fat\u011bchy z\u00a0jeho strany by byla v\u00edc ne\u017e zbyte\u010dn\u00e1, Lydie by ji nesnesla, jen by j\u00ed p\u016fsobila dr\u00e1savou bolest. Musela se vyplakat. Ale jeho to doh\u00e1n\u011blo k\u00a0\u0161\u00edlenstv\u00ed. Srdce ho p\u00e1lilo, mozek bolel v\u00a0hlav\u011b, musel j\u00edt pry\u010d, z\u00a0domu.
Jeho velkou a\u00a0hlavn\u00ed \u00fat\u011bchou byla hol\u010di\u010dka. Nejd\u0159\u00edv se k\u00a0n\u011bmu chovala odm\u011b\u0159en\u011b. A\u00a0i kdy\u017e se t\u0159eba jeden den chovala p\u0159\u00e1telsky, naz\u00edt\u0159\u00ed upadala do sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed nev\u0161\u00edmavosti k\u00a0n\u011bmu, chladn\u00e1, zdr\u017eenliv\u00e1, dr\u017eela si odstup.
Prvn\u00ed r\u00e1no po svatb\u011b zjistil, \u017ee to s\u00a0d\u00edt\u011btem nebude tak snadn\u00e9. Za sv\u00edt\u00e1n\u00ed se s\u00a0leknut\u00edm probudil, kdy\u017e usly\u0161el hl\u00e1sek, kter\u00fd se za dve\u0159mi \u017ealostn\u011b do\u017eadoval:
\u201eMami!\u201c
Vstal a\u00a0otev\u0159el dve\u0159e. St\u00e1la na prahu v\u00a0no\u010dn\u00ed ko\u0161ilce, jak vylezla z\u00a0postele, \u010dern\u00e9 o\u010di na n\u011bj z\u00edraly roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 a\u00a0nevra\u017eiv\u00e9, vlasy j\u00ed tr\u010dely na v\u0161echny strany jako chom\u00e1\u010de vlny. Mu\u017e a\u00a0d\u00edt\u011b st\u00e1li proti sob\u011b.
\u201eChci svou m\u00e1mu,\u201c \u0159ekla a\u00a0\u017e\u00e1rliv\u011b zd\u016fraznila \u201esvou\u201c.
\u201eNo tak poj\u010f d\u00e1l,\u201c vyzval ji m\u00edrn\u011b.
\u201eKde je moje m\u00e1ma?\u201c
\u201eJe tady\u00a0\u2013 poj\u010f d\u00e1l.\u201c
O\u010di d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 up\u0159en\u011b sledovaly toho mu\u017ee s\u00a0rozcuchan\u00fdmi vlasy a\u00a0vousy, se nezm\u011bnily. Ti\u0161e se ozval mat\u010din hlas. Ty mal\u00e9 bos\u00e9 no\u017eky vstoupily rozechv\u011ble do pokoje.
\u201eMami!\u201c
\u201ePoj\u010f sem, hol\u010di\u010dko.\u201c
Mal\u00e9 bos\u00e9 no\u017eky se rychle p\u0159ibl\u00ed\u017eily.
\u201eNev\u011bd\u011bla jsem, kde jsi,\u201c ozval se znovu vy\u010d\u00edtav\u00fd hl\u00e1sek. Matka rozp\u0159\u00e1hla n\u00e1ru\u010d. D\u00edt\u011b si stouplo vedle vysok\u00e9 postele. Brangwen hol\u010di\u010dku lehce zvedl, pak op\u011bt zaujal sv\u00e9 m\u00edsto v\u00a0posteli.
\u201eMami!\u201c ozvala se hol\u010di\u010dka jako v\u00a0muk\u00e1ch.
\u201eCopak, ko\u0165\u00e1tko?\u201c
Anna se uvelebila hloub u\u00a0matky, pevn\u011b se j\u00ed dr\u017eela a\u00a0schov\u00e1vala se p\u0159ed t\u00edm mu\u017eem. Brangwen le\u017eel bez hnut\u00ed a\u00a0\u010dekal. N\u00e1sledovalo dlouh\u00e9 ticho.
Pak se n\u00e1hle Anna oto\u010dila, jako by \u010dekala, \u017ee mezit\u00edm zmizel. Uvid\u011bla tv\u00e1\u0159 mu\u017ee obr\u00e1cenou ke stropu. Z\u00a0t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dky na n\u011bj nevra\u017eiv\u011b pohl\u00ed\u017eely jej\u00ed \u010dern\u00e9 o\u010di, rukama pevn\u011b obj\u00edmala matku, b\u00e1la se. N\u011bjakou dobu se nepohnul, nev\u011bd\u011bl co \u0159\u00edci. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl vyhlazenou a\u00a0l\u00e1skypln\u011b n\u011b\u017enou, o\u010di pln\u00e9 hebk\u00e9ho sv\u011btla.
Pod\u00edval se na ni, skoro p\u0159i tom nepohnul hlavou, o\u010dima se sm\u00e1l.
\u201eTy ses zrovna probudila?\u201c zeptal se.
\u201eJdi pry\u010d,\u201c odpov\u011bd\u011bla a\u00a0mali\u010dko vyjela hlavi\u010dkou, tro\u0161ku jako zmije.
\u201eNe,\u201c odpov\u011bd\u011bl, \u201ej\u00e1 nikam nejdu. Ty m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt.\u201c
\u201eJdi pry\u010d,\u201c ozval se ostr\u00fd rozkaz.
\u201eM\u00e1\u0161 tu p\u0159ece dost m\u00edsta,\u201c nam\u00edtl.
\u201eNem\u016f\u017ee\u0161 vyhodit tat\u00ednka z\u00a0jeho vlastn\u00ed postele, d\u011b\u0165\u00e1tko,\u201c ozvala se p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b matka.
D\u00edt\u011b na n\u011bj metalo blesky, ne\u0161\u0165astn\u00e9 ve sv\u00e9 bezmocnosti.
\u201eVejde\u0161 se sem p\u0159ece taky,\u201c \u0159ekl. \u201eJe to dost velk\u00e1 postel.\u201c
Ona m\u00edsto odpov\u011bdi d\u00e1l sr\u0161ela, pak se oto\u010dila a\u00a0p\u0159itiskla k\u00a0matce. Necht\u011bla to.
B\u011bhem dne se matky n\u011bkolikr\u00e1t zeptala:
\u201eA\u00a0kdy u\u017e p\u016fjdeme dom\u016f, mami?\u201c
\u201eMy jsme doma, ko\u010di\u010dko, te\u010f tady bydl\u00edme. Je to n\u00e1\u0161 d\u016fm, bydl\u00edme tady s\u00a0tv\u00fdm tat\u00ednkem.\u201c
Hol\u010di\u010dka se s\u00a0t\u00edm musela sm\u00ed\u0159it. Ale z\u016fstala proti mu\u017ei zaujat\u00e1. Kdy\u017e nastal ve\u010der, zeptala se:
\u201eKde bude\u0161 sp\u00e1t, mami?\u201c
\u201eTe\u010f sp\u00edm s\u00a0tat\u00ednkem.\u201c
A\u00a0kdy\u017e ve\u0161el Brangwen, Anna se zostra zeptala:
\u201ePro\u010d sp\u00ed\u0161 s\u00a0mou maminkou? M\u00e1 maminka sp\u00ed se mnou,\u201c a\u00a0t\u0159\u00e1sl se j\u00ed hlas.
\u201eTak p\u0159ijde\u0161 a\u00a0bude\u0161 sp\u00e1t s\u00a0n\u00e1mi ob\u011bma,\u201c sna\u017eil se. 
\u201eMami!\u201c vyk\u0159ikla a\u00a0oto\u010dila se, aby j\u00ed matka proti n\u011bmu pomohla.
\u201eAle j\u00e1 mus\u00edm m\u00edt man\u017eela, d\u011b\u0165\u00e1tko. V\u0161echny \u017eeny musej\u00ed m\u00edt man\u017eela.\u201c
\u201eA\u00a0ty jsi p\u0159ece r\u00e1da, \u017ee m\u00e1\u0161 k\u00a0mamince taky tat\u00ednka, ne?\u201c zeptal se Brangwen.
Anna na n\u011bj metala blesky. Jako by za\u010dala uva\u017eovat. 
\u201eNe,\u201c vyk\u0159ikla kone\u010dn\u011b, \u201ene, nechci ho.\u201c A\u00a0pomalu nakrabatila obli\u010dej\u00edk a\u00a0ho\u0159ce se rozvzlykala. St\u00e1l, d\u00edval se na ni a\u00a0bylo mu j\u00ed l\u00edto. Ale nedalo se na
tom nic m\u011bnit.
A\u00a0kdy\u017e se to dozv\u011bd\u011bla, uklidnila se. Um\u011bl to s\u00a0n\u00ed, pov\u00eddal si s\u00a0n\u00ed, ukazoval j\u00ed \u017eiv\u00e9 tvory, p\u0159in\u00e1\u0161el j\u00ed v\u00a0\u010depici prvn\u00ed ku\u0159\u00e1tka, bral ji, aby sb\u00edrala vaj\u00ed\u010dka,
nech\u00e1val ji h\u00e1zet k\u016frky koni. Klidn\u011b se k\u00a0n\u011bmu p\u0159id\u00e1vala, brala v\u0161e, co j\u00ed d\u00e1val, ale st\u00e1le je\u0161t\u011b z\u016fst\u00e1vala neutr\u00e1ln\u00ed.
Zvl\u00e1\u0161tn\u011b, nepochopiteln\u011b \u017e\u00e1rlila na matku, neust\u00e1le si o\u00a0ni d\u011blala starost. Kdy\u017e jel t\u0159eba Brangwen s\u00a0\u017eenou do Nottinghamu, Anna spokojen\u011b pob\u00edhala kolem
domu a\u00a0dlouho se tv\u00e1\u0159ila bezstarostn\u011b. Pak, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo odpoledne, nep\u0159est\u00e1vala plakat\u00a0\u2013 \u201eJ\u00e1 chci svou maminku, chci svou maminku\u201c vzlykala ho\u0159ce a\u00a0\u017ealostn\u011b,
tak\u017ee brzy rozplakala i\u00a0citlivou Tilly. D\u00edt\u011b m\u011blo strach, \u017ee maminka u\u017e se nikdy nevr\u00e1t\u00ed.
Zpravidla se ale Anna chovala k\u00a0matce chladn\u011b, n\u011bco j\u00ed na n\u00ed vadilo, kritizovala ji:
\u201eNechci, abys tohle d\u011blala, mami,\u201c nebo \u201eNechci, abys to \u0159\u00edkala.\u201c Pro Brangwena a\u00a0v\u0161echny ostatn\u00ed na Blatech p\u0159edstavovala pal\u010div\u00fd probl\u00e9m. V\u011bt\u0161inou v\u0161ak
byla \u017eiv\u00e1, lehce poletovala sem a\u00a0tam po dvo\u0159e farmy a\u00a0objevovala se jen ob\u010das, aby se ujistila, \u017ee matka nezmizela. Jako by nikdy nebyla \u0161\u0165astn\u00e1, ale
sp\u00ed\u0161 chytr\u00e1, bystr\u00e1, pohrou\u017een\u00e1 do vlastn\u00edch my\u0161lenek, s\u00a0notnou d\u00e1vkou p\u0159edstavivosti a\u00a0prom\u011bnlivosti. Tilly o\u00a0n\u00ed \u0159\u00edkala, \u017ee je uhranut\u00e1. Ale to nevadilo,
dokud neza\u010dala plakat. Na Annin\u011b pl\u00e1\u010di bylo cosi srdcervouc\u00edho, jej\u00ed d\u011btsk\u00e9 utrpen\u00ed bylo tak bezb\u0159eh\u00e9 a\u00a0tak nad\u010dasov\u00e9, jako by tu trvalo cel\u00e9 v\u011bky.
Hr\u00e1la si se zv\u00ed\u0159aty na dvo\u0159e, pov\u00eddala si s\u00a0nimi, vypr\u00e1v\u011bla jim poh\u00e1dky, kter\u00e9 znala od matky, radila jim a\u00a0vychov\u00e1vala je. Jednou ji Brangwen na\u0161el u\u00a0branky
vedouc\u00ed k\u00a0v\u00fdb\u011bhu a\u00a0kachn\u00edmu rybn\u00ed\u010dku. D\u00edvala se skrze m\u0159\u00ed\u017ee a\u00a0k\u0159i\u010dela na majest\u00e1tn\u00ed b\u00edl\u00e9 husy, kter\u00e9 tam st\u00e1ly v\u00a0oblou\u010dku.
\u201eNesm\u00edte pok\u0159ikovat na lidi, kdy\u017e k\u00a0v\u00e1m jdou. To nesm\u00edte!\u201c
T\u011b\u017ek\u00e9, vyv\u00e1\u017een\u00e9 husy pohl\u00e9dly na ten rozzloben\u00fd obli\u010dej\u00edk a\u00a0h\u0159\u00edvu nepoddajn\u00fdch vl\u00e1sk\u016f mezi m\u0159\u00ed\u017eemi, zvedly hlavu a\u00a0za prot\u00e1hl\u00e9ho kejh\u00e1n\u00ed se \u0159adou odkol\u00e9baly
pry\u010d, pohupuj\u00edce kr\u00e1sn\u00fdmi b\u00edl\u00fdmi t\u011bly podobn\u00fdmi lod\u00edm.
\u201eJste zlobiv\u00e9, jste zlobiv\u00e9,\u201c k\u0159i\u010dela Anna se slzami \u00faleku a\u00a0zloby v\u00a0o\u010d\u00edch. A\u00a0dupla si ba\u010dkorkou.
\u201ePro\u010d, co prov\u00e1d\u011bj\u00ed?\u201c zeptal se Brangwen.
\u201eNedovol\u00ed mi, abych \u0161la a\u017e k\u00a0nim,\u201c \u0159ekla a\u00a0obr\u00e1tila k\u00a0n\u011bmu zarudlou tv\u00e1\u0159.
\u201eAle ano. M\u016f\u017ee\u0161 k\u00a0nim j\u00edt, jestli chce\u0161,\u201c a\u00a0str\u010dil do branky.
Chvilku nerozhodn\u011b st\u00e1la a\u00a0pohl\u00ed\u017eela na skupinku b\u011blo\u0161ed\u00fdch hus s\u00a0prot\u00e1hl\u00fdmi krky pod \u0161ed\u00fdm, chladn\u00fdm nebem.
\u201eJen jdi,\u201c vyb\u00eddl ji.
State\u010dn\u011b popo\u0161la p\u00e1r krok\u016f. Jej\u00ed t\u011bl\u00ed\u010dko sebou ale prudce \u0161kublo, kdy\u017e se ozvalo n\u00e1hl\u00e9, posm\u011b\u0161n\u00e9 hus\u00ed kejh\u00e1n\u00ed. Nev\u011bd\u011bla, co d\u011blat. Husy odpochodovaly se
zdvi\u017een\u00fdmi hlavami pod n\u00edzkou \u0161edou oblohou.
\u201eNeznaj\u00ed t\u011b,\u201c \u0159ekl Brangwen. \u201eM\u011bla bys jim \u0159\u00edct, jak se jmenuje\u0161.\u201c
\u201eNen\u00ed to od nich hezk\u00e9, \u017ee na m\u011b k\u0159i\u010d\u00ed,\u201c vyjelo z\u00a0n\u00ed.
\u201eMysl\u00ed si, \u017ee tady nebydl\u00ed\u0161,\u201c \u0159ekl.
Pozd\u011bji ji na\u0161el u\u00a0branky, jak na n\u011b pronikav\u011b a\u00a0panova\u010dn\u011b vol\u00e1:
\u201eJmenuju se Anna, Anna Lensk\u00e1 a\u00a0bydl\u00edm tady, proto\u017ee pan Brangwen je te\u010f m\u016fj tat\u00ednek. Je, ano, je. A\u00a0j\u00e1 tu bydl\u00edm.\u201c
To Brangwena moc pot\u011b\u0161ilo. A\u00a0postupn\u011b, ani\u017e to sama v\u011bd\u011bla, k\u00a0n\u011bmu ut\u00edkala ve chv\u00edl\u00edch d\u011btsk\u00e9 ztracenosti a\u00a0opu\u0161t\u011bnosti, kdy bylo dobr\u00e9 uch\u00fdlit se k\u00a0n\u011b\u010demu velk\u00e9mu a\u00a0tepl\u00e9mu a\u00a0schovat tu svou malou byt\u016fstku v\u00a0tom velk\u00e9m, neomezen\u00e9m byt\u00ed. Instinktivn\u011b se o\u00a0ni staral, v\u011bnoval se j\u00ed a\u00a0d\u00e1val se j\u00ed.
N\u00e1klonnost nerozd\u00e1vala na potk\u00e1n\u00ed. Pro Tilly m\u011bla d\u011btsk\u00e9, z\u00e1sadn\u00ed opovr\u017een\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 nechu\u0165, proto\u017ee chud\u00e1k \u017eensk\u00e1 v\u0161em tak slou\u017eila. Hol\u010di\u010dka nedovolila slu\u017eebn\u00e9, aby se o\u00a0ni starala, d\u011blala pro ni n\u011bco osobn\u00edho, alespo\u0148 ne dlouho. Zach\u00e1zela s\u00a0n\u00ed jako s\u00a0n\u011bk\u00fdm m\u00e9n\u011bcenn\u00fdm. To se Brangwenovi nel\u00edbilo.
\u201ePro\u010d nem\u00e1\u0161 Tilly r\u00e1da?\u201c ptal se j\u00ed.
\u201eProto\u017ee\u00a0\u2013 proto\u017ee\u00a0\u2013 proto\u017ee se na m\u011b d\u00edv\u00e1 se sklopen\u00fdma o\u010dima.\u201c
Pak postupn\u011b p\u0159ijala Tilly jako n\u011bkoho, kdo n\u00e1le\u017e\u00ed do domu, ale nikdy jako \u010dlov\u011bka.
V\u00a0prvn\u00edch t\u00fddnech se \u010dern\u00e9 o\u010di d\u00edt\u011bte neust\u00e1le m\u011bly na pozoru. Brangwen, dobrosrde\u010dn\u00fd, ale netrp\u011bliv\u00fd, rozmazlen\u00fd od Tilly, se snadno nechal vyprovokovat k\u00a0vzteku. Kdykoli se na p\u00e1r minut objevil doma, vyvedl svou hlu\u010dnou netrp\u011blivost\u00ed dom\u00e1cnost z\u00a0m\u00edry, a\u00a0nakonec zjistil, \u017ee hol\u010di\u010dka na n\u011bj met\u00e1 blesky z\u00a0t\u011bch sv\u00fdch up\u0159en\u00fdch \u010dern\u00fdch o\u010d\u00ed, a\u00a0ur\u010dit\u011b tak\u00e9 cukla hlavi\u010dkou jako had a\u00a0sykla na n\u011bj:
\u201eJdi pry\u010d.\u201c
\u201eJ\u00e1 nikam nep\u016fjdu,\u201c k\u0159i\u010del, kdy\u017e ho nakonec vydr\u00e1\u017edila. \u201eJdi si sama - u\u017e a\u0165 jsi pry\u010d - pohni sebou - hop.\u201c A\u00a0uk\u00e1zal na dve\u0159e. D\u00edt\u011b p\u0159ed n\u00edm couvlo, bled\u00e9 strachy. Kdy\u017e pak ale hol\u010di\u010dka uvid\u011bla, \u017ee se uklidnil, sebrala odvahu.
\u201eNebydl\u00edme u\u00a0tebe!\u201c \u0159ekla a\u00a0pohodila hlavi\u010dkou sm\u011brem k\u00a0n\u011bmu. \u201eTy jsi - ty jsi - ty jsi hampula.\u201c
\u201eCo\u017ee jsem?\u201c k\u0159ikl.
Mali\u010dko j\u00ed selhal hlas, ale vyslovila to.
\u201eHampula.\u201c
\u201eJo, a\u00a0ty jsi kampula.\u201c
Chv\u00edli zauva\u017eovala. Pak po n\u011bm zase sekla hlavi\u010dkou.
\u201eA\u00a0nejsem.\u201c
\u201eNejsi?\u201c
\u201eKampula.\u201c
\u201eA\u00a0j\u00e1 snad jsem hampula?\u201c
Skute\u010dn\u011b se zlobil.
Jindy mu \u0159\u00edkala:
\u201eMoje maminka tu nebydl\u00ed.\u201c
\u201eV\u00e1\u017en\u011b?\u201c
\u201eChci, aby \u0161la pry\u010d.\u201c
\u201eCht\u00edt m\u016f\u017ee\u0161,\u201c odpov\u011bd\u011bl j\u00ed lakonicky.
Tak se pomalu sbli\u017eovali. Br\u00e1val ji s\u00a0sebou, kdy\u017e jel n\u011bkam bry\u010dkou. K\u016f\u0148 st\u00e1l p\u0159ipraven\u00fd u\u00a0br\u00e1ny a\u00a0on hlu\u010dn\u011b vstoupil do domu, kde v\u0161echno zjevn\u011b tonulo
v\u00a0klidu a\u00a0m\u00edru, dokud se neobjevil a\u00a0v\u0161echny nezburcoval.
\u201eTak, popleto, obl\u00edkni si \u010depec.\u201c
Hol\u010di\u010dka se ura\u017een\u011b st\u00e1hla, ned\u016fstojn\u00e9 osloven\u00ed se j\u00ed dotklo.
\u201eNeum\u00edm si sama \u010depec uv\u00e1zat,\u201c \u0159ekla pov\u00fd\u0161en\u011b.
\u201eJe\u0161t\u011b z\u00a0tebe nen\u00ed chlap,\u201c \u0159ekl a\u00a0nemotorn\u00fdmi prsty j\u00ed zav\u00e1zal stuhy pod bradou.
Zvedla k\u00a0n\u011bmu tv\u00e1\u0159i\u010dku. Kdy\u017e ne\u0161ikovn\u011b zavazoval stu\u00adhu, jej\u00ed jasn\u011b \u010derven\u00e9 rty se pohybovaly.
\u201eMluv\u00ed\u0161 - nesm\u00fdsly,\u201c \u0159ekla v\u00a0ozv\u011bn\u011b na jednu z\u00a0jeho pr\u016f\u00adpov\u00eddek.
\u201eM\u00e1\u0161 \u0161pinavou pusu,\u201c \u0159ekl, vyt\u00e1hl velk\u00fd \u010derven\u00fd kapes\u00adn\u00edk, kter\u00fd byl c\u00edtit siln\u00fdm tab\u00e1kem, a\u00a0za\u010dal ji ut\u00edrat.
\u201e\u010cek\u00e1 na m\u011b Kitty?\u201c zeptala se.
\u201eAno,\u201c odpov\u011bd\u011bl. \u201eAle nejd\u0159\u00edv t\u011b mus\u00edme zu\u0161lechtit\u00a0\u2013 jako se olizuje ko\u010dka.\u201c
Poddajn\u011b se podvolila. Pak, kdy\u017e ji pustil, za\u010dala poska\u00adkovat a\u00a0legra\u010dn\u011b p\u0159itom vyhazovala jednou no\u017ekou dozadu.
\u201eTak, kr\u00e1l\u00ed\u010dku,\u201c \u0159ekl. \u201eKab\u00e1t!\u201c
P\u0159i\u0161la, nechala se navl\u00e9knout do kab\u00e1tku a\u00a0spole\u010dn\u011b vy\u00adrazili. Sed\u011bla v\u00a0bry\u010dce t\u011bsn\u011b u\u00a0n\u011bj, pe\u010dliv\u011b p\u0159ikryt\u00e1, c\u00edtila, jak se jeho velk\u00e9 t\u011blo kym\u00e1c\u00ed vedle
n\u00ed, byla to kr\u00e1sa. Milo\u00advala kym\u00e1cen\u00ed bry\u010dky, kdy jeho velk\u00e9, \u017eiv\u00e9 t\u011blo padalo k\u00a0n\u00ed, na ni. Sm\u00e1la se naka\u017eliv\u00fdm pronikav\u00fdm sm\u00edchem a\u00a0\u010dern\u00e9 o\u010di j\u00ed z\u00e1\u0159ily.
Dovedla b\u00fdt podivn\u011b tvrd\u00e1, a\u00a0pak v\u00e1\u0161niv\u011b n\u011b\u017en\u00e1. Kdy\u017e byla matka nemocn\u00e1, hol\u010di\u010dka se pl\u00ed\u017eila v\u00a0lo\u017enici po \u0161pi\u010d\u00adk\u00e1ch cel\u00e9 hodiny a\u00a0ohledupln\u011b a\u00a0piln\u011b ji o\u0161et\u0159ovala. Jindy matka byla ne\u0161\u0165astn\u00e1. Anna pak st\u00e1la rozkro\u010den\u00e1, chmu\u0159i\u00adla se, balancovala na vn\u011bj\u0161\u00ed hran\u011b sv\u00fdch ba\u010dkorek. Sm\u00e1la se, kdy\u017e se v\u00a0Tillyin\u00fdch rukou kroutily mlad\u00e9 husy, jak je cpa\u00adla \u0161i\u0161kami, sm\u00e1la se nerv\u00f3zn\u011b. Ve vztahu ke zv\u00ed\u0159at\u016fm byla tvrd\u00e1 a\u00a0panova\u010dn\u00e1, nepl\u00fdtvala na n\u011b l\u00e1skou, honila je jako krut\u00e1 pan\u00ed.

P\u0159i\u0161lo l\u00e9to a\u00a0senose\u010d, Anna jako sn\u011bd\u00fd sk\u0159\u00edtek tan\u010dila d\u00e1l. Tilly se j\u00ed nep\u0159est\u00e1vala divit, sp\u00ed\u0161 ne\u017e by ji m\u011bla r\u00e1da.
Ale v\u00a0d\u00edt\u011bti se neust\u00e1le projevovalo jak\u00e9si \u00fazkostn\u00e9 spo\u00adjen\u00ed s\u00a0matkou. Pokud byla pan\u00ed Brangwenov\u00e1 v\u00a0po\u0159\u00e1dku, hol\u010di\u010dka si hr\u00e1la a\u00a0skoro si j\u00ed nev\u0161\u00edmala.
Ale kdy\u017e uplynuly \u017en\u011b a\u00a0nast\u00e1val podzim, kdy\u017e matka v\u00a0posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch t\u011bhotenstv\u00ed upadla do podivn\u00e9 a\u00a0zdr\u017eenliv\u00e9 n\u00e1lady a\u00a0Brangwen se za\u010dal chmu\u0159it, na d\u00edt\u011b dolehla op\u011bt ta d\u00e1vn\u00e1, nezdrav\u00e1 t\u00ed\u017ee, uzav\u0159en\u00e1 rozdycht\u011bnost. Pokud vy\u0161la s\u00a0otcem do pol\u00ed, pak m\u00edsto aby si bezstarostn\u011b hr\u00e1la, zlobila:
\u201eChci dom\u016f.\u201c
\u201eDom\u016f? V\u017edy\u0165 jsme p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vy\u0161li.\u201c
\u201eChci j\u00edt dom\u016f.\u201c
\u201eA\u00a0pro\u010d? Co je ti?\u201c
\u201eChci k\u00a0mamince.\u201c
\u201eK\u00a0mamince! Maminka t\u011b tam te\u010f nepot\u0159ebuje.\u201c
\u201eChci dom\u016f.\u201c
U\u017e u\u017e se draly slzy.
\u201eNo a\u00a0netref\u00ed\u0161 tam snad?\u201c
A\u00a0d\u00edval se, jak cupit\u00e1 zp\u00e1tky, ml\u010dky a\u00a0zaujat\u011b, pod\u00e9l \u017eiv\u00e9ho plotu, vyrovnan\u00fdm, netrp\u011bliv\u00fdm krokem, a\u017e zahnula a\u00a0zmizela. Pak ji vid\u011bl o\u00a0dv\u011b pole d\u00e1l,
st\u00e1le je\u0161t\u011b sp\u011bchala vp\u0159ed, mal\u00e1 a\u00a0tvrdo\u0161\u00edjn\u00e1. Kdy\u017e se obr\u00e1til a\u00a0za\u010dal orat strni\u0161t\u011b, m\u011bl zachmu\u0159enou tv\u00e1\u0159.

Rok pokra\u010doval, na hol\u00fdch v\u011btvi\u010dk\u00e1ch \u017eiv\u00fdch plot\u016f \u010derven\u011b zaz\u00e1\u0159ily bobule, uk\u00e1zaly se \u010dervenky, velk\u00e1 hejna pt\u00e1k\u016f vyletovala z\u00a0\u00fahoru jako gejz\u00edry, objevily
se \u010dern\u00e9 vr\u00e1ny a\u00a0s\u00a0pl\u00e1c\u00e1n\u00edm k\u0159\u00eddel se usazovaly na zem. Kdy\u017e tahal tu\u0159\u00edn, hl\u00edna studila, cesty byly sam\u00e9 hlubok\u00e9 bl\u00e1to. Jakmile tu\u0159\u00edn zakrechtoval, pr\u00e1ce
u\u017e moc nezb\u00fdvalo.
Uvnit\u0159 v\u00a0dom\u011b byla tma a\u00a0ticho. Hol\u010di\u010dka cel\u00e1 nesv\u00e1 b\u011bhala sem a\u00a0tam a\u00a0\u010das od \u010dasu se oz\u00fdval jej\u00ed na\u0159\u00edkav\u00fd a\u00a0polekan\u00fd hlas:
\u201eMami!\u201c
Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 zt\u011b\u017ekla a\u00a0znete\u010dn\u011bla, unaven\u00e1, uzav\u0159en\u00e1. Brangwen se sna\u017eil d\u00e1l pracovat venku.
Ve\u010der, kdy\u017e se vr\u00e1til podojit, b\u011bhala hol\u010di\u010dka za n\u00edm. V\u00a0\u00fatuln\u00e9m chl\u00e9v\u011b se zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi a\u00a0tepl\u00fdm sv\u011btlem zav\u011b\u0161en\u00e9 lucerny nad rozeklan\u00fdmi rohy krav st\u00e1la a\u00a0d\u00edvala se, jak jeho ruce rytmicky tahaj\u00ed za cec\u00edky pokorn\u00fdch zv\u00ed\u0159at, a\u017e pr\u00fd\u0161t\u00ed a\u00a0p\u011bn\u00ed ml\u00e9ko, jak rukou n\u011bkdy pomalu, citliv\u011b mne vis\u00edc\u00ed vemeno.
Tak d\u011blali jeden druh\u00e9mu spole\u010dnost, ale s\u00a0odstupem a\u00a0moc u\u00a0toho nenamluvili.
Nastaly nejtemn\u011bj\u0161\u00ed dny roku, hol\u010di\u010dka byla rozmrzel\u00e1, vzdychala, jako by ji n\u011bco t\u00ed\u017eilo, bez\u00fat\u011b\u0161n\u011b b\u011bhala sem a\u00a0tam. A\u00a0Brangwen si \u0161el po sv\u00e9 pr\u00e1ci s\u00a0t\u011b\u017ek\u00fdm
srdcem, t\u011b\u017ek\u00fdm jako nas\u00e1kl\u00e1 zem.
Zimn\u00ed tma padala brzy, u\u017e p\u0159ed sva\u010dinou rozsv\u011bceli lampu, zav\u00edrali okenice, sed\u011bli pak zav\u0159eni v\u00a0m\u00edstnosti s\u00a0t\u00edm nap\u011bt\u00edm a\u00a0tlakem. Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 chodila
brzy sp\u00e1t, Anna si pak hr\u00e1la na podlaze vedle n\u00ed. Brangwen sed\u011bl v\u00a0pr\u00e1zdnot\u011b doln\u00edho pokoje, kou\u0159il, sotva si v\u011bdom i\u00a0sv\u00e9 vlastn\u00ed miz\u00e9rie. A\u00a0velmi \u010dasto
chodil mimo d\u016fm, aby tomu unikl.

Minuly V\u00e1noce a\u00a0jednotv\u00e1rn\u011b se opakovaly mokr\u00e9, prom\u00e1\u010den\u00e9, chladn\u00e9 lednov\u00e9 dny, s\u00a0ob\u010dasn\u00fdm problesknut\u00edm jasn\u011b modr\u00e9 oblohy, kdy vzduch zvonil a\u00a0na \u017eiv\u00fdch plotech poletovalo a\u00a0posed\u00e1valo mnoho hbit\u00fdch pt\u00e1k\u016f. Pak mu stoupla n\u00e1lada, nehled\u011b na v\u0161echno ostatn\u00ed\u00a0\u2013 na to, zda se mu \u017eena odcizila a\u00a0je smutn\u00e1, nez\u00e1le\u017eelo na tom, vzduch zvonil jasn\u00fdmi zvuky, obloha z\u00e1\u0159ila jako k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l, jako zvon a\u00a0zem mrzla pod nohama. Pak pracoval a\u00a0byl \u0161\u0165astn\u00fd, o\u010di mu z\u00e1\u0159ily, tv\u00e1\u0159e z\u010dervenaly. A\u00a0m\u011bl v\u00a0sob\u011b silnou chu\u0165 do \u017eivota.
Pt\u00e1ci kolem n\u011bj piln\u011b zobali, kon\u011b byli sv\u011b\u017e\u00ed a\u00a0hotovi vyrazit, hol\u00e9 v\u011btve strom\u016f se napjat\u00e9 energi\u00ed protahovaly, jako kdy\u017e \u010dlov\u011bk z\u00edv\u00e1, v\u011btvi\u010dky se bly\u0161t\u011bly v\u00a0jasn\u00e9m sv\u011btle. C\u00edtil se \u017eiv\u00fd a\u00a0pln\u00fd radosti z\u00a0toho v\u0161eho. A\u0165 si je jeho \u017eena zt\u011b\u017ekl\u00e1, odlou\u010den\u00e1 od n\u011bj, vyprahl\u00e1, a\u0165 je, ale on z\u016fstane s\u00e1m sebou. V\u011bci p\u016fjdou svou cestou. Prozat\u00edm sly\u0161el ry\u010dn\u00e9 kokrh\u00e1n\u00ed kohouta n\u011bkde v\u00a0d\u00e1lce, vid\u011bl bledou sko\u0159epinu m\u011bs\u00edce, jak se vytr\u00e1c\u00ed na modr\u00e9 obloze.
K\u0159ikl na kon\u011b a\u00a0c\u00edtil se \u0161\u0165astn\u00fd. Kdy\u017e po cest\u011b do Ilkestonu potkal sv\u011b\u017e\u00ed mladou \u017eenu jdouc\u00ed na n\u00e1kup, pozdravil ji, zastavil kon\u011b a\u00a0nalo\u017eil ji. Pak byl r\u00e1d, \u017ee ji m\u00e1 bl\u00edzko sebe, o\u010di mu z\u00e1\u0159ily, se srde\u010dn\u00fdm sm\u00edchem v\u00a0hlase ji \u0161k\u00e1dlil, p\u0159im\u011bl ji, \u017ee kr\u00e1sn\u011b vzty\u010dila hlavu, rozproudila se j\u00ed krev. Oba je to povzbudilo, bylo kr\u00e1sn\u00e9 r\u00e1no.
Co na tom z\u00e1le\u017eelo, \u017ee na dn\u011b srdce m\u011bl starost a\u00a0bolest? Byla na dn\u011b, tam a\u0165 taky z\u016fstane. Jeho \u017eena, jej\u00ed utrpen\u00ed, jej\u00ed budouc\u00ed bolest\u00a0\u2013 tak to prost\u011b mus\u00ed b\u00fdt. Ona trp\u011bla, ale on byl venku, pln\u00fd \u017eivota a\u00a0bylo by sm\u011b\u0161n\u00e9, dokonce neslu\u0161n\u00e9, kdyby prot\u00e1hl obli\u010dej a\u00a0trval na sv\u00e9 miz\u00e9rii. Byl dnes r\u00e1no \u0161\u0165astn\u00fd, jel do m\u011bste\u010dka a\u00a0podkovy kon\u011b klapaly o\u00a0tvrdou zem. C\u00edtil se \u0161\u0165astn\u00fd, i\u00a0kdyby si p\u016flka sv\u011bta m\u011bla plakat na poh\u0159bu t\u00e9 druh\u00e9 poloviny. A\u00a0vedle n\u011bj sed\u011bla hezk\u00e1 d\u00edvka. A\u00a0\u017dena byla nesmrteln\u00e1, a\u0165 se stane cokoli, a\u0165 um\u0159e kdokoli. Nech\u0165 b\u00eddn\u00fd smutek p\u0159evl\u00e1dne, a\u017e kdy\u017e mu nebude mo\u017eno odporovat.
Ve\u010der nastal ten den pozd\u011bji a\u00a0byl velmi kr\u00e1sn\u00fd. Po z\u00e1padu slunce se udr\u017eela na obzoru r\u016f\u017eov\u00e1 z\u00e1\u0159e, kter\u00e1 se pot\u00e9 prom\u011bnila ve fialovou a\u00a0modravou, s\u00a0tyrkysovou
mod\u0159\u00ed na obloze na jihu i\u00a0severu, na v\u00fdchod\u011b se pak mocn\u011b rozz\u00e1\u0159il velk\u00fd \u017elut\u00fd m\u011bs\u00edc. Byla to n\u00e1dhera kr\u00e1\u010det mezi z\u00e1padem slunce a\u00a0m\u011bs\u00edcem, po cest\u011b, kde se n\u00edzk\u00e9 cesm\u00edny \u010dern\u011b odr\u00e1\u017eely na pozad\u00ed t\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 a\u00a0modrav\u00e9 a\u00a0\u0161pa\u010dci v\u00a0hejnech prot\u00ednali sv\u011btlou oblohu. Ale jak ta cesta skon\u010dila? Pozd\u011bji se, jak jinak, dostavila bolest, srdce i\u00a0nohy mu zt\u011b\u017ekly, mozek zmrtv\u011bl, \u017eivot v\u00a0n\u011bm ustal.

Jednou odpoledne na pan\u00ed Brangwenovou p\u0159i\u0161ly bolesti, ulo\u017eili ji do postele, p\u0159i\u0161la porodn\u00ed b\u00e1ba. Setm\u011blo se, zav\u0159eli okenice, Brangwen se vr\u00e1til dom\u016f k\u00a0ve\u010de\u0159i, k\u00a0bochn\u00edku chleba a\u00a0c\u00ednov\u00e9 konvici s\u00a0\u010dajem, d\u00edt\u011b si ml\u010dky a\u00a0rozechv\u011ble hr\u00e1lo se sklen\u011bn\u00fdmi kor\u00e1lky, d\u016fm, jakoby pr\u00e1zdn\u00fd \u010di vydan\u00fd napospas zimn\u00ed noci, jako by p\u0159i\u0161el o\u00a0zdi.
Chv\u00edlemi se domem rozl\u00e9hal dlouh\u00fd a\u00a0vzd\u00e1len\u00fd, v\u0161e pronikaj\u00edc\u00ed st\u00e9nav\u00fd v\u00fdk\u0159ik \u017eeny v\u00a0porodn\u00edch bolestech. Brangwen, kter\u00fd sed\u011bl dole, se c\u00edtil rozpolcen\u00fd.
Jeho spodn\u00ed, hlub\u0161\u00ed j\u00e1 bylo s\u00a0n\u00ed a\u00a0spojeno s\u00a0n\u00ed, trp\u011blo. Ale velk\u00e1 schr\u00e1nka jeho t\u011bla se rozpom\u00ednala na houk\u00e1n\u00ed sov, kter\u00e9 l\u00e9taly kolem farmy, kdy\u017e byl
kluk. Ocitl se zp\u00e1tky ve sv\u00e9m ml\u00e1d\u00ed, chlapec, kter\u00e9ho stra\u0161ilo sov\u00ed houk\u00e1n\u00ed a\u00a0kter\u00fd probouzel bratra, aby se o\u00a0sv\u016fj strach pod\u011blil. A\u00a0v\u00a0my\u0161lenk\u00e1ch se zatoulal k\u00a0pt\u00e1k\u016fm, k\u00a0jejich v\u00e1\u017en\u00fdm, d\u016fstojn\u00fdm tv\u00e1\u0159\u00edm, k\u00a0jejich tak m\u011bkk\u00e9mu letu na \u0161irok\u00fdch k\u0159\u00eddlech. A\u00a0pak k\u00a0pt\u00e1k\u016fm, kter\u00e9 jeho bratr st\u0159\u00edlel, s\u00a0nad\u00fdchan\u00fdmi pe\u0159\u00ed\u010dky
barvy prachu, vybavil si mrtv\u00e9 m\u011bkk\u00e9 hrom\u00e1dky s\u00a0absurdn\u011b sp\u00edc\u00edmi tv\u00e1\u0159emi. Byla to podivn\u00e1 v\u011bc, takov\u00e1 mrtv\u00e1 sova.
Pozvedl \u0161\u00e1lek ke rt\u016fm, d\u00edval se na hol\u010di\u010dku s\u00a0kor\u00e1lky. Ale v\u00a0my\u0161lenk\u00e1ch se zaob\u00edral sovami a\u00a0atmosf\u00e9rou sv\u00e9ho chlapectv\u00ed, bratry a\u00a0sestrami. N\u011bkde uvnit\u0159, kde to bylo d\u016fle\u017eit\u00e9, byl se svou \u017eenou p\u0159i porodu, d\u00edt\u011b se dralo na sv\u011bt z\u00a0t\u011bla jich obou. On a\u00a0ona, jedno t\u011blo, z\u00a0n\u011bho\u017e mus\u00ed vzej\u00edt \u017eivot. K\u00a0tomu rvan\u00ed nedoch\u00e1zelo v\u00a0jeho t\u011ble, ale jeho t\u011blu n\u00e1le\u017eelo. Na ni dopadaly r\u00e1ny, ale to chv\u011bn\u00ed b\u011b\u017eelo a\u017e k\u00a0n\u011bmu, a\u017e k\u00a0posledn\u00edmu nervu. Ji musej\u00ed roztrhnout, aby mohl vyj\u00edt \u017eivot, ale oni dva byli po\u0159\u00e1d jedno t\u011blo, a\u00a0potom, vzd\u00e1len\u011bji, ten \u017eivot vze\u0161el od n\u011bho k\u00a0n\u00ed, a\u00a0proto on byl ten neporu\u0161en\u00fd s\u00a0poru\u0161enou sk\u00e1lou ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di, jejich t\u011blo bylo jedna sk\u00e1la, z\u00a0n\u00ed\u017e vytryskl \u017eivot, z\u00a0n\u00ed, kter\u00e1 byla drcena a\u00a0trh\u00e1na, od n\u011bj, kter\u00fd se chv\u011bl a\u00a0podd\u00e1val.
\u0160el nahoru k\u00a0n\u00ed. Kdy\u017e p\u0159istoupil k\u00a0posteli, promluvila na n\u011bj polsky.
\u201eJe to hodn\u011b zl\u00e9?\u201c zeptal se.
Pod\u00edvala se na n\u011bj\u00a0\u2013 ta \u00fanava, kdy\u017e se musela sna\u017eit pochopit ciz\u00ed \u0159e\u010d, ta \u00fanava, kdy\u017e ho poslouchala, v\u011bnovala mu svou pozornost, sna\u017eila se pochopit, kdo to je, jak tam st\u00e1l s\u00a0t\u00edm sv\u011btl\u00fdm vousem a\u00a0ciz\u00ed, a\u00a0d\u00edval se na ni. N\u011bco z\u00a0n\u011bho znala, ty o\u010di. Ale nedok\u00e1zala ho za\u0159adit. Zav\u0159ela o\u010di.
Oto\u010dil se, bled\u00fd jako st\u011bna.
\u201eNen\u00ed to tak hrozn\u00e9,\u201c ujistila ho porodn\u00ed b\u00e1ba.
V\u011bd\u011bl, \u017ee sv\u00e9 \u017een\u011b jen p\u0159it\u011b\u017euje. Ode\u0161el dol\u016f. Hol\u010di\u010dka k\u00a0n\u011bmu polekan\u011b vzhl\u00e9dla.
\u201eChci svou maminku,\u201c ozvala se rozt\u0159esen\u011b.
\u201eAno, ale je j\u00ed \u0161patn\u011b,\u201c \u0159ekl m\u00edrn\u011b, nete\u010dn\u011b.
D\u00edvala se na n\u011bj ztracen\u00fdma, vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima.
\u201eBol\u00ed ji hlava?\u201c
\u201eNe\u00a0\u2013 bude m\u00edt miminko.\u201c
D\u00edt\u011b se rozhl\u00e9dlo kolem. On si j\u00ed nev\u0161\u00edmal. Hol\u010di\u010dka se op\u011bt octla sama ve sv\u00e9 hr\u016fze.
\u201eChci svou maminku,\u201c vyk\u0159ikla panicky.
\u201eJdi za Tilly, a\u0165 t\u011b svl\u00e9kne,\u201c \u0159ekl j\u00ed. \u201eJsi unaven\u00e1.\u201c
Op\u011bt se rozhostilo ticho. A\u00a0znovu se ozval v\u00fdk\u0159ik porodn\u00ed bolesti.
\u201eChci maminku,\u201c zazn\u011blo automaticky od vystra\u0161en\u00e9ho, panikou zachv\u00e1cen\u00e9ho d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 se c\u00edtilo od\u0159\u00edznut\u00e9 a\u00a0ztracen\u00e9 v\u00a0d\u011bsiv\u00e9m odlou\u010den\u00ed.
P\u0159i\u0161la Tilly skl\u00ed\u010den\u00e1 srdcervouc\u00ed bolest\u00ed.
\u201eTak poj\u010f a\u00a0j\u00e1 ti pom\u016f\u017eu se svl\u00e9k\u00e1n\u00edm, ko\u0165\u00e1tko,\u201c zabroukala. \u201eMaminku uvid\u00ed\u0161 r\u00e1no, nic se neboj, ku\u0159\u00e1tko, nic si z\u00a0toho ned\u011blej, and\u00edlku.\u201c
Ale Anna st\u00e1la na pohovce z\u00e1dy ke zdi.
\u201eChci maminku,\u201c plakala, tv\u00e1\u0159i\u010dka se j\u00ed chv\u011bla a\u00a0kanuly j\u00ed velk\u00e9 slzy t\u00e9 nejzaz\u0161\u00ed d\u011btsk\u00e9 bolesti.
\u201eJe j\u00ed \u0161patn\u011b, ko\u0165\u00e1tko, dneska ve\u010der je j\u00ed \u0161patn\u011b, ale r\u00e1no u\u017e to bude lep\u0161\u00ed. Nepla\u010d, nepla\u010d, d\u00edt\u011b moje, maminka nechce, abys plakala, srd\u00ed\u010dko, to p\u0159ece
nechce.\u201c
Tilly se jemn\u011b chopila sukni\u010dek d\u011bv\u010d\u00e1tka. Anna j\u00ed \u0161ati\u010dky vytrhla z\u00a0ruky a\u00a0hystericky k\u0159i\u010dela:
\u201eNe, ty m\u011b nebude\u0161 svl\u00edkat\u00a0\u2013 chci svou maminku,\u201c\u00a0\u2013 a\u00a0po tv\u00e1\u0159i j\u00ed kanul smutek a\u00a0slzy, t\u011bl\u00ed\u010dko se t\u0159\u00e1slo.
\u201eAle nech p\u0159ece Tilly, aby t\u011b odstrojila. A\u0165 t\u011b Tilly odstroj\u00ed, v\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee t\u011b m\u00e1 r\u00e1da, p\u0159esta\u0148 si stav\u011bt hlavu. Mamince je \u0161patn\u011b, nechce, abys takhle k\u0159i\u010dela.\u201c
D\u00edt\u011b nep\u0159\u00edtomn\u011b vzlykalo, nemohlo ji sly\u0161et.
\u201eChci svou maminku,\u201c plakala.
\u201eA\u017e se svl\u00e9kne\u0161, p\u016fjde\u0161 se pod\u00edvat nahoru na maminku\u00a0\u2013 a\u017e se svl\u00e9kne\u0161, d\u011b\u0165\u00e1tko, a\u017e t\u011b Tilly odstroj\u00ed, a\u017e bude\u0161 jako and\u00edlek v\u00a0no\u010dn\u00ed ko\u0161ilce, kot\u011b. Nepla\u010d
p\u0159ece, nepla\u010d\u00a0\u2013\u201c 
Brangwen sed\u011bl v\u00a0k\u0159esle jako p\u0159ikovan\u00fd. C\u00edtil, jak se mu cosi sv\u00edr\u00e1 v\u00a0hlav\u011b. P\u0159e\u0161el p\u0159es m\u00edstnost, vn\u00edmaje pouze to \u0161\u00edlen\u00e9 vzlyk\u00e1n\u00ed.
\u201eNed\u011blej takov\u00fd povyk,\u201c napomenul ji.
Kdy\u017e d\u011bv\u010d\u00e1tko zaslechlo jeho hlas, ovl\u00e1dl je nov\u00fd strach.
Plakala u\u017e mechanicky, p\u0159es slzy o\u010dima v\u0161e bedliv\u011b sledovala, v\u00a0d\u011bsu z\u00a0toho, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t.
\u201eChci\u00a0\u2013 svou\u00a0\u2013 maminku,\u201c t\u0159\u00e1sl se vzlykaj\u00edc\u00ed, slep\u00fd hl\u00e1sek.
Kon\u010detinami mu\u017ee projelo podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 zachv\u011bn\u00ed. Byl to ten bezedn\u00fd, neutuchaj\u00edc\u00ed nerozum, \u0161\u00edlen\u00e1 slepota hlasu a\u00a0pl\u00e1\u010d.
\u201eMus\u00ed\u0161 se nechat odstrojit,\u201c \u0159ekl tich\u00fdm hlasem, sev\u0159en\u00fdm vzteky.
A\u00a0vzal ji za ruku a\u00a0stiskl ji. C\u00edtil, jak se jej\u00ed t\u011bl\u00ed\u010dko vzepjalo v\u00a0k\u0159e\u010dovit\u00e9m vzlyku. Ale s\u00e1m u\u017e byl tak\u00e9 slep\u00fd a\u00a0tvrdo\u0161\u00edjn\u00fd, vydr\u00e1\u017edila ho k\u00a0mechanick\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed. Za\u010dal j\u00ed rozvazovat z\u00e1st\u011brku. Byla by cukla, ale nemohla. Tak to t\u011bl\u00ed\u010dko z\u016fstalo v\u00a0jeho stisku, zat\u00edmco z\u00e1pasil s\u00a0mal\u00fdmi knofl\u00ed\u010dky a\u00a0kalounky,
bezmy\u0161lenkovit\u011b, tvrdo\u0161\u00edjn\u011b, nevn\u00edmaje nic, jen to, jak ho dr\u00e1\u017ed\u00ed. T\u011bl\u00ed\u010dko se napjalo a\u00a0vzdorovalo, on v\u0161ak st\u00e1hl \u0161ati\u010dky a\u00a0spodni\u010dky a\u00a0odhalil b\u00edl\u00e9 pa\u017ee.
St\u00e1la ztuhle, p\u0159emo\u017een\u00e1, dot\u010den\u00e1, on pokra\u010doval ve sv\u00e9 pr\u00e1ci. A\u00a0celou dobu p\u0159i\u0161krcen\u011b vzlykala:
\u201eJ\u00e1 chci svou maminku.\u201c
On nev\u0161\u00edmav\u011b ml\u010del, tv\u00e1\u0159 m\u011bl nehybnou. D\u00edt\u011b ho nyn\u00ed nemohlo ch\u00e1pat, hol\u010di\u010dka se stala mechanick\u00fdm vyj\u00e1d\u0159en\u00edm umanut\u00e9 v\u016fle. Plakala, t\u011bl\u00ed\u010dko se ot\u0159\u00e1salo
v\u00a0k\u0159e\u010d\u00edch, hl\u00e1sek opakoval st\u00e1le t\u00e1\u017e slova.
\u201eProp\u00e1nakr\u00e1le!\u201c vyk\u0159ikla Tilly, kterou u\u017e to tak\u00e9 zm\u00e1halo. Brangwen pomalu, ne\u0161ikovn\u011b, slep\u011b a\u00a0c\u00edlev\u011bdom\u011b svl\u00e9kl v\u0161echny ty kousky od\u011bvu a\u00a0postavil d\u00edt\u011b
ve spodn\u00ed ko\u0161ilce na pohovku.
\u201eKde m\u00e1 no\u010dn\u00ed ko\u0161ili?\u201c zeptal se.
Tilly ji p\u0159inesla a\u00a0on j\u00ed Ann\u011b navl\u00e9kl. Neh\u00fdbala kon\u010detinami podle jeho p\u0159\u00e1n\u00ed. Musel j\u00ed strkat. St\u00e1la tam umanut\u00e1, slep\u00e1, vzpurn\u00e1 jako cosi mal\u00e9ho, jat\u00e9ho k\u0159e\u010d\u00ed, nezm\u011bniteln\u00e9ho, nep\u0159est\u00e1vala plakat a\u00a0opakovat t\u00e1\u017e slova. Zvedl jednu no\u017eku po druh\u00e9, zul j\u00ed ba\u010dkorky a\u00a0pono\u017eky. Byla hotov\u00e1.
\u201eChce\u0161 nap\u00edt?\u201c zeptal se.
Ani se nehnula. Nev\u0161\u00edmav\u00e1, lhostejn\u00e1, st\u00e1la na pohovce, sama, s\u00a0rukama pozvednut\u00fdma a\u00a0sev\u0159en\u00fdma v\u00a0p\u011bst, s\u00a0uslzenou, slepou tv\u00e1\u0159\u00ed vzh\u016fru. A\u00a0p\u0159es vzlyky a\u00a0p\u0159idu\u0161en\u00e9 zvuky se oz\u00fdvalo p\u0159er\u00fdvan\u00e9:
\u201eJ\u00e1\u00a0\u2013 chci\u00a0\u2013 svou\u00a0\u2013 maminku.\u201c
\u201eChce\u0161 se nap\u00edt?\u201c zeptal se znovu.
Nedostalo se mu odpov\u011bdi. Zvedl to ztuhl\u00e9, odm\u00edtav\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko v\u00a0ruk\u00e1ch. Jeho nepoddajn\u00e1 slepota ho dohnala k\u00a0dal\u0161\u00edmu z\u00e1chv\u011bvu vzteku. Cht\u011blo se mu ji zlomit.
Vzal si d\u00edt\u011b na kl\u00edn a\u00a0usadil se znovu v\u00a0k\u0159esle u\u00a0ohn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e se mu bublav\u00fd, vzlykaj\u00edc\u00ed, neartikulovan\u00fd hluk te\u010f oz\u00fdval bl\u00edzko ucha, d\u00edt\u011b sed\u011blo cel\u00e9 ztuhl\u00e9, nepoddalo se mu, nev\u0161\u00edmalo si ho.
Zmocnil se ho nov\u00fd stupe\u0148 zlosti. Co na tom v\u0161em z\u00e1le\u017e\u00ed? Co z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, \u017ee matka mluv\u00ed polsky a\u00a0k\u0159i\u010d\u00ed v\u00a0porodn\u00edch bolestech, \u017ee tohle d\u00edt\u011b ztuhlo vzdorem a\u00a0pl\u00e1\u010de? Pro\u010d by si to m\u011bl br\u00e1t? Jen a\u0165 si matka k\u0159i\u010d\u00ed v\u00a0bolestech, a\u0165 d\u00edt\u011b pl\u00e1\u010de a\u00a0vzpouz\u00ed se, kdy\u017e je to bav\u00ed. Pro\u010d by proti tomu m\u011bl n\u011bco d\u011blat, pro\u010d tomu odporovat? A\u0165 to tak je, kdy\u017e to mus\u00ed b\u00fdt. A\u0165 si d\u011blaj\u00ed, co cht\u011bj\u00ed, kdy\u017e jinak nedaj\u00ed.
A\u00a0sed\u011bl tam jako om\u00e1men\u00fd, s\u00a0d\u011bckem se nep\u0159el. Hol\u010di\u010dka plakala d\u00e1l, minuty odtik\u00e1valy, zmocnila se ho jak\u00e1si strnulost.
Chv\u00edli to trvalo, ne\u017e se vzpamatoval a\u00a0oto\u010dil se k\u00a0hol\u010di\u010dce. Ot\u0159\u00e1sl j\u00edm jej\u00ed mokr\u00fd, zaslepen\u00fd obli\u010dej\u00edk. Je\u0161t\u011b v\u00a0m\u00edrn\u00e9m om\u00e1men\u00ed j\u00ed odhrnul mokr\u00e9 vl\u00e1sky z\u00a0\u010dela. Jako \u017eivouc\u00ed socha z\u00e1rmutku plakala jej\u00ed slep\u00e1 tv\u00e1\u0159 d\u00e1l.
\u201eNo tak,\u201c \u0159ekl, \u201enebude to snad tak zl\u00e9. Nen\u00ed to p\u0159ece tak zl\u00e9, Anno, hol\u010di\u010dko moje. No tak, pro\u010d tak hrozn\u011b pl\u00e1\u010de\u0161? Tak u\u017e p\u0159esta\u0148, v\u017edy\u0165 ti z\u00a0toho bude \u0161patn\u011b. U\u017e nepla\u010d ty mokr\u00fd slzi\u010dky, nepla\u010d, bude to tak lep\u0161\u00ed. Nepla\u010d\u00a0\u2013 nen\u00ed p\u0159ece tak zle. Ti\u0161e\u00a0\u2013 no tak, ti\u0161e\u00a0\u2013 to u\u017e sta\u010dilo.\u201c
Jeho hlas zn\u011bl podivn\u011b, jakoby z\u00a0d\u00e1lky a\u00a0klidn\u011b. Pod\u00edval se na d\u00edt\u011b. Bylo \u00fapln\u011b bez sebe. Cht\u011bl, aby p\u0159estala plakat, cht\u011bl, aby to v\u0161echno p\u0159estalo, aby se vr\u00e1til p\u0159irozen\u00fd stav.
\u201ePoj\u010f\u201c, \u0159ekl a\u00a0zvedl se, \u201ep\u016fjdeme d\u00e1t dobytku n\u011bco k\u00a0ve\u010de\u0159i.\u201c
Vzal velk\u00fd \u0161\u00e1l, celou ji zabalil a\u00a0vy\u0161el do kuchyn\u011b pro lucernu.
\u201eSnad nechcete to d\u00edt\u011b vz\u00edt ven, v\u00a0tomhle ne\u010dase?\u201c nam\u00edtla Tilly.
\u201eAle ano, uklidn\u00ed ji to,\u201c odpov\u011bd\u011bl.
Pr\u0161elo. Kdy\u017e hol\u010di\u010dka zjistila, \u017ee j\u00ed pr\u0161\u00ed na tv\u00e1\u0159 a\u00a0\u017ee je tma, n\u00e1hle ztichla.
\u201eD\u00e1me kravi\u010dk\u00e1m trochu sena, ne\u017e p\u016fjdou sp\u00e1t,\u201c \u0159\u00edkal j\u00ed Brangwen a\u00a0tiskl ji k\u00a0sob\u011b, aby se neb\u00e1la.
Do k\u00e1d\u011b st\u00e9kal \u010d\u016frek vody a\u00a0p\u00e1r kapek j\u00ed c\u00e1klo na vl\u0148\u00e1k, sv\u011btlo pohupuj\u00edc\u00ed se lucerny oza\u0159ovalo mokrou dla\u017ebu a\u00a0\u00fapat\u00ed mokr\u00e9 zdi. Jinak byla \u010derno\u010dern\u00e1 tma: jako by \u010dlov\u011bk tmu i\u00a0d\u00fdchal.
Otev\u0159el horn\u00ed i\u00a0doln\u00ed \u010d\u00e1st dve\u0159\u00ed a\u00a0vstoupili do vysok\u00e9, such\u00e9 stodoly, kter\u00e1 von\u011bla teplem, i\u00a0kdy\u017e tam teplo nebylo. Zav\u011bsil lucernu na h\u0159eb\u00edk a\u00a0zav\u0159el dve\u0159e. Octli se v\u00a0jin\u00e9m sv\u011bt\u011b. Sv\u011btlo se teple odr\u00e1\u017eelo od tr\u00e1m\u016f stodoly, oza\u0159ovalo nab\u00edlen\u00e9 zdi a\u00a0velkou hromadu sena; n\u00e1\u0159ad\u00ed vrhalo dlouh\u00e9 st\u00edny, \u017eeb\u0159\u00edk \u010dn\u011bl a\u017e k\u00a0temn\u00e9mu oblouku sen\u00edku. Venku se oz\u00fdvaly n\u00e1razy de\u0161t\u011b, uvnit\u0159 panovala m\u011bkce osv\u011btlen\u00e1 nehybnost a\u00a0klid stodoly.
S\u00a0d\u00edt\u011btem na jedn\u00e9 ruce za\u010dal p\u0159ipravovat krmen\u00ed pro kr\u00e1vy\u00a0\u2013 nasekan\u00fdm senem, sladovnick\u00fdm je\u010dmenem a\u00a0trochou mouky naplnil hrnec. D\u00edt\u011b zaujat\u011b sledovalo jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. V\u00a0nov\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch v\u00a0hol\u010di\u010dce vznikala nov\u00e1 bytost. Chv\u00edlemi ot\u0159\u00e1slo t\u011bl\u00ed\u010dkem je\u0161t\u011b zachv\u011bn\u00ed v\u00a0ozvuku na p\u0159e\u0161lou bou\u0159i vzlyk\u016f. O\u010di m\u011bla
roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 a\u00a0za\u00adujat\u00e9, smutn\u00e9. Byla zticha, ani se nepohnula.
Jakoby ve snu sneslo se jeho srdce do sam\u00e9ho nitra a\u00a0zanechalo ho na povrchu nehybn\u00fdm. Nehnut\u011b se zvedl s\u00a0hrncem krmen\u00ed, opatrn\u011b dr\u017eel d\u00edt\u011b na jedn\u00e9 ruce a\u00a0hrnec ve druh\u00e9. Hedv\u00e1bn\u00e9 t\u0159\u00e1sn\u011b na \u0161\u00e1lu jemn\u011b pov\u00edvaly, zrn\u00ed a\u00a0seno se trousily na podlahu; \u0161el potemn\u011blou chodbou za \u017elaby, tmou probod\u00e1vanou kravsk\u00fdmi rohy. D\u00edt\u011b se schoulilo, on s\u00a0n\u00e1mahou dr\u017eel rovnov\u00e1hu, op\u0159el si hrnec o\u00a0st\u011bnu koryta a\u00a0sypal krmen\u00ed, p\u016flku t\u00e9hle kr\u00e1v\u011b, p\u016flku t\u00e9 dal\u0161\u00ed. Oz\u00fdvalo se \u0159in\u010den\u00ed
\u0159et\u011bz\u016f, jak se kr\u00e1vy zvedaly a\u00a0zprudka skl\u00e1n\u011bly hlavy; pak prot\u00e1hl\u00fd, uklid\u0148uj\u00edc\u00ed zvuk, jak dobytek v\u00a0tichosti \u017eral\u2026
Musel j\u00edt n\u011bkolikr\u00e1t. Oz\u00fdvalo se rytmick\u00e9 nab\u00edr\u00e1n\u00ed lopaty v\u00a0s\u00fdpce, pak kroky mu\u017ee, kter\u00fd strnule kr\u00e1\u010del mezi t\u011bmi dv\u011bma z\u00e1va\u017e\u00edmi, tv\u00e1\u0159i\u010dka d\u00edt\u011bte vyhl\u00ed\u017eela z\u00a0vl\u0148\u00e1ku. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b pak, kdy\u017e se sehnul, uvolnila si ruku a\u00a0vzala ho kolem krku, m\u011bkce a\u00a0teple k\u00a0n\u011bmu p\u0159ilnula a\u00a0v\u0161e mu usnadnila.
Kdy\u017e byl dobytek nakrmen\u00fd, polo\u017eil hrnec a\u00a0posadil se na bednu, aby si d\u00edt\u011b srovnal na ruce.
\u201eA\u00a0kravi\u010dky te\u010f p\u016fjdou sp\u00e1t?\u201c zeptala se zaj\u00edkav\u00fdm hlasem.
\u201eAno.\u201c
\u201eSn\u011bd\u00ed nejd\u0159\u00edv v\u0161echno, cos jim dal?\u201c
\u201eAno. Jen si je poslechni.\u201c
A\u00a0ti dva tam ti\u0161e sed\u011bli a\u00a0naslouchali, jak kr\u00e1vy o\u010dich\u00e1vaj\u00ed potravu, d\u00fdchaj\u00ed a\u00a0\u017eiv\u00ed se v\u00a0chl\u00e9vech soused\u00edc\u00edch s\u00a0malou stodolou. Od zdi vrhala lucerna
m\u011bkk\u00e9, rovnom\u011brn\u00e9 sv\u011btlo. V\u0161echno venku st\u00e1le je\u0161t\u011b sm\u00e1\u010del d\u00e9\u0161\u0165. Shl\u00e9dl na hladk\u00e9 z\u00e1hyby ka\u0161m\u00edrov\u00e9ho \u0161\u00e1lu. P\u0159ipom\u00ednal mu matku. Chod\u00edvala v\u00a0n\u011bm do kostela.
Vr\u00e1til se do d\u00e1vno minul\u00e9ho v\u011bku nezodpov\u011bdnosti a\u00a0pocitu bezpe\u010d\u00ed, kluk doma.
Sed\u011bli velice potichu. Dostal se do jak\u00e9hosi transu, a\u00a0jako by se mu v\u0161echno rozost\u0159ovalo. P\u0159itiskl d\u00edt\u011b pevn\u011bji k\u00a0sob\u011b. Kon\u010detinami j\u00ed ozv\u011bnou je\u0161t\u011b od
vzlykotu prob\u011bhlo zachv\u011bn\u00ed. Je\u0161t\u011b v\u00edc ji objal. Postupn\u011b se uklidnila, v\u00ed\u010dka j\u00ed za\u010dala padat na temn\u00e9, pozorn\u00e9 o\u010di. Jakmile usnula, v\u00a0hlav\u011b se mu \u00fapln\u011b vypr\u00e1zdnilo.
Kdy\u017e se vzpamatoval, jakoby ze sp\u00e1nku, m\u011bl pocit, \u017ee sed\u00ed v\u00a0nad\u010dasov\u00e9 nehybnosti. \u010cemu to naslouchal? Jako by naslouchal n\u011bjak\u00e9mu zvuku z\u00a0velk\u00e9 d\u00e1lky, zpoza \u017eivota. Vzpomn\u011bl si na svou \u017eenu. Mus\u00ed se k\u00a0n\u00ed vr\u00e1tit. D\u00edt\u011b spalo, za m\u00edrn\u011b nedov\u0159en\u00fdmi o\u010dn\u00edmi v\u00ed\u010dky bylo vid\u011bt \u010d\u00e1st leskl\u00e9 \u010dern\u00e9 panenky. Pro\u010d nedov\u0159ela o\u010di? \u00dasta m\u011bla tak\u00e9 mali\u010dko pootev\u0159en\u00e1.
Rychle se zvedl a\u00a0vr\u00e1til do domu.
\u201eU\u017e sp\u00ed?\u201c \u0161eptem se zeptala Tilly.
P\u0159ik\u00fdvl. Slu\u017eebn\u00e1 se \u0161la pod\u00edvat na hol\u010di\u010dku sp\u00edc\u00ed v\u00a0\u0161\u00e1lu s\u00a0tv\u00e1\u0159emi zarudl\u00fdmi a\u00a0bledost\u00ed kolem o\u010d\u00ed.
\u201ePane na nebi!\u201c za\u0161eptala Tilly a\u00a0zavrt\u011bla hlavou.
Shodil boty a\u00a0i s\u00a0d\u00edt\u011btem \u0161el nahoru. Uv\u011bdomil si, jak mu srdce sv\u00edr\u00e1 \u00fazkost, kv\u016fli \u017een\u011b. Ale z\u016fstal klidn\u00fd. V\u00a0dom\u011b bylo ticho, krom\u011b v\u011btru, kter\u00fd sku\u010del venku, a\u00a0cr\u010den\u00ed a\u00a0c\u00e1k\u00e1n\u00ed vody v\u00a0k\u00e1d\u00edch pod st\u0159echou. Pod dve\u0159mi pokoje \u017eeny uvid\u011bl prou\u017eek sv\u011btla.
Ulo\u017eil hol\u010di\u010dku do post\u00fdlky, tak jak byla zabalen\u00e1 v\u00a0\u0161\u00e1lu, proto\u017ee l\u016f\u017ekoviny byly studen\u00e9. Pak se b\u00e1l, \u017ee by nemohla pohnout rukama, tak ji rozbalil. \u010cern\u00e9
o\u010di se otev\u0159ely, nep\u0159\u00edtomn\u011b na n\u011bm ulp\u011bly, pak se znovu zav\u0159ely. P\u0159ikryl ji. Z\u00a0\u00fast se j\u00ed vydral posledn\u00ed z\u00e1chv\u011bv p\u0159edchoz\u00edch vzlyk\u016f.
Byl to jeho pokoj, ne\u017e se o\u017eenil. V\u0161echno v\u00a0n\u011bm znal. Vzpomn\u011bl si, jak\u00e9 to bylo, kdy\u017e byl mlad\u00edk, nedot\u010den\u00fd.
Z\u016fstal ti\u0161e st\u00e1t. D\u00edt\u011b spalo, zpod \u0161\u00e1lu vysunulo p\u011bsti\u010dky. M\u016f\u017ee \u017een\u011b \u0159\u00edci, \u017ee jej\u00ed d\u00edt\u011b sp\u00ed. Ale mus\u00ed p\u0159ej\u00edt na druhou stranu. Trhl sebou. Ozvalo se cosi
jako sov\u00ed houk\u00e1n\u00ed\u00a0\u2013 st\u00e9n\u00e1n\u00ed \u017eeny. Jak\u00fd je to neskute\u010dn\u00fd zvuk! Nen\u00ed lidsk\u00fd\u00a0\u2013 alespo\u0148 ne pro mu\u017ee.
Se\u0161el do jej\u00edho pokoje a\u00a0ti\u0161e vstoupil. Le\u017eela nehnut\u011b se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, bled\u00e1, unaven\u00e1. Srdce se mu rozbu\u0161ilo z\u00a0\u00faleku, \u017ee je mrtv\u00e1. A\u00a0p\u0159ece v\u011bd\u011bl naprosto jist\u011b, \u017ee ne. Uvid\u011bl, jak m\u00e1 rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 vlasy na sp\u00e1nc\u00edch a\u00a0\u00fasta sev\u0159en\u00e1 bolest\u00ed do jak\u00e9hosi \u0161klebu. P\u0159ipadala mu kr\u00e1sn\u00e1\u00a0\u2013 ale nebylo to lidsk\u00e9. M\u011bl z\u00a0n\u00ed d\u011bs, jak tam tak le\u017eela. Co s\u00a0n\u00edm m\u00e1 spole\u010dn\u00e9ho? Byla jin\u00e1 ne\u017e on.
Cosi ho p\u0159im\u011blo popoj\u00edt k\u00a0n\u00ed a\u00a0dotknout se prst\u016f sv\u00edraj\u00edc\u00edch pokr\u00fdvku. Jej\u00ed hn\u011bdo\u0161ed\u00e9 o\u010di se otev\u0159ely a\u00a0pod\u00edvaly se na n\u011bj. Nepoznala ho. Ale poznala, \u017ee je to ten mu\u017e. Pod\u00edvala se na n\u011bj, jako se \u017eena p\u0159i porodu d\u00edv\u00e1 na mu\u017ee, kter\u00fd zplodil d\u00edt\u011b v\u00a0n\u00ed: byl to pohled ve vypjat\u00e9 chv\u00edli, pohled \u017eeny na mu\u017ee. O\u010di se j\u00ed znovu zav\u0159ely. Zmocnil se ho ohromn\u00fd, spaluj\u00edc\u00ed m\u00edr, p\u00e1lil ho v\u00a0srdci a\u00a0v\u00a0\u00fatrob\u00e1ch, mizel v\u00a0nekone\u010dnu.
Kdy\u017e j\u00ed znovu za\u010daly bolesti a\u00a0rvaly ji, oto\u010dil se stranou, nemohl se na ni d\u00edvat. Ale jeho mu\u010den\u00e9 srdce bylo v\u00a0m\u00edru, jeho \u00fatroby m\u011bly radost. Ode\u0161el dol\u016f a\u00a0vy\u0161el ven, nastavil tv\u00e1\u0159 de\u0161ti a\u00a0c\u00edtil, jak ho pravideln\u011b bi\u010duje neviditeln\u00e1 tma.
To rychl\u00e9, neviditeln\u00e9 bi\u010dov\u00e1n\u00ed noci ho uml\u010delo\u00a0\u2013 byl p\u0159emo\u017een. Vr\u00e1til se op\u011bt dom\u016f, poko\u0159en. Existuje nekone\u010dn\u00fd, v\u011b\u010dn\u00fd, nem\u011bnn\u00fd sv\u011bt, stejn\u011b jako sv\u011bt \u017eivota.

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola B\u00edl\u00e1

nakladatelstv\u00ed MEISTERKOCH knihy ZDE<\/a><\/pre>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
KAPITOLA 2\u017dij\u00ed na BlatechByla dcerou polsk\u00e9ho velkostatk\u00e1\u0159e, kter\u00fd se notn\u011b zadlu\u017eil u\u00a0\u017eid\u016f, o\u017eenil se s\u00a0bohatou N\u011bmkou a\u00a0zem\u0159el t\u011bsn\u011b p\u0159ed povst\u00e1n\u00edm. Dost mlad\u00e1 se vdala za […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":56211,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-56208","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56208","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=56208"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56208\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/56211"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=56208"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=56208"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=56208"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}