{"id":56336,"date":"2025-04-12T15:49:25","date_gmt":"2025-04-12T13:49:25","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=56336"},"modified":"2025-04-12T22:32:14","modified_gmt":"2025-04-12T20:32:14","slug":"56336","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=56336","title":{"rendered":"DUHA – David Herbert Lawrence"},"content":{"rendered":"\n

KAPITOLA 4
<\/p>\n\n\n\n

D\u00edv\u010d\u00ed v\u011bk Anny Brangwenov\u00e9<\/strong>
<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e bylo Ann\u011b dev\u011bt let, Brangwen ji poslal do d\u00edv\u010d\u00ed \u0161koly v Cossethay. Tak tam chodila, poskakovala a tan\u010dila t\u00edm sv\u00fdm trhan\u00fdm zp\u016fsobem, d\u011blala si v\u00edcem\u00e9n\u011b, co cht\u011bla, sv\u00fdm lhostejn\u00fdm postojem ke konvenci a nedostatkem \u00facty vyv\u00e1d\u011bla z m\u00edry starou sle\u010dnu Coatesovou. Jen se j\u00ed sm\u00e1la, m\u011bla ji
r\u00e1da a t\u00edm sv\u00fdm nep\u0159ekonateln\u00fdm d\u011btsk\u00fdm zp\u016fsobem j\u00ed projevovala blahosklonnost.
D\u011bv\u010de bylo z\u00e1rove\u0148 stydliv\u00e9 a nev\u00e1zan\u00e9. Pro oby\u010dejn\u00e9 lidi m\u011bla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed opovr\u017een\u00ed, projevovala k nim shov\u00edvavou nad\u0159azenost. Chovala se velmi stydliv\u011b a tr\u00e1pilo ji, kdy\u017e ji lid\u00e9 nem\u011bli r\u00e1di. Na druh\u00e9 stran\u011b j\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 nez\u00e1le\u017eelo na nikom krom\u011b matky, kterou st\u00e1le pon\u011bkud nasupen\u011b zbo\u017e\u0148ovala, a otce, jeho\u017e milovala a projevovala mu svou shov\u00edvavost, na n\u011bm\u017e z\u00e1visela. Ti dva, matka a otec, ji st\u00e1le je\u0161t\u011b plnopr\u00e1vn\u011b vlastnili. Ale nez\u00e1visela na jin\u00fdch lidech, k nim\u017e m\u011bla v\u00edcem\u00e9n\u011b shov\u00edvav\u00fd postoj. Hluboce v\u0161ak nen\u00e1vid\u011bla o\u0161klivost nebo dot\u011brnost \u010di aroganci. Byla tak py\u0161n\u00e1 a neposti\u017eiteln\u00e1 jako tygr \u2013 a stejn\u011b povznesen\u00e1. Um\u011bla rozd\u00e1vat laskavosti, ale p\u0159ij\u00edmat je dok\u00e1zala jen od matky a otce. Nesn\u00e1\u0161ela lidi, kte\u0159\u00ed se j\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ibl\u00ed\u017eili. Jako divok\u00e9 zv\u00ed\u0159e si \u017e\u00e1dala odstup. D\u016fv\u011brnosti j\u00ed byly podez\u0159el\u00e9.<\/p>\n\n\n\n


V Cossethay a Ilkestonu byla st\u00e1le ciz\u00ed. M\u011bla spoustu zn\u00e1m\u00fdch, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele. Jen m\u00e1lokdo z lid\u00ed, s nimi\u017e se setkala, byl pro ni d\u016fle\u017eit\u00fd. P\u0159ipadali j\u00ed jako sou\u010d\u00e1st st\u00e1da, nerozli\u0161iteln\u00ed. Nebrala lidi p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u011b.
M\u011bla dva bratry \u2013 tmavovlas\u00e9ho, drobn\u00e9ho a nepolapiteln\u00e9ho Toma, s n\u00edm\u017e byla d\u016fv\u011brn\u011b sp\u0159\u00edzn\u011bna, ale nikdy s n\u00edm nekamar\u00e1dila, a sv\u011btlovlas\u00e9ho a citliv\u00e9ho Freda, jeho\u017e zbo\u017e\u0148ovala, ale nepova\u017eovala za skute\u010dnou, sob\u011bsta\u010dnou bytost. Byla p\u0159\u00edli\u0161 st\u0159edem sv\u00e9ho vlastn\u00edho sv\u011bta a p\u0159\u00edli\u0161 m\u00e1lo si uv\u011bdomovala cokoli vn\u011b toho sv\u011bta.<\/p>\n\n\n\n


Prvn\u00ed \u010dlov\u011bk, s n\u00edm\u017e se setkala a zap\u016fsobil na ni jako skute\u010dn\u00e1, \u017eivouc\u00ed osoba a kter\u00fd podle n\u00ed z\u0159eteln\u011b \u017eil, byl baron Skrebensk\u00fd, mat\u010din p\u0159\u00edtel. Byl to tak\u00e9 polsk\u00fd emigrant, kter\u00fd se stal kn\u011bzem a jemu\u017e Gladstone poskytl v Yorkshiru drobnou venkovskou ob\u017eivu.
Kdy\u017e bylo Ann\u011b asi deset let, jela s matkou na p\u00e1r dn\u00ed na n\u00e1v\u0161t\u011bvu k baronu Skrebensk\u00e9mu. Byl na sv\u00e9 fa\u0159e postaven\u00e9 z \u010derven\u00fdch cihel velice ne\u0161\u0165astn\u00fd.
P\u016fsobil jako far\u00e1\u0159 ve venkovsk\u00e9m kostele, co\u017e bylo zam\u011bstn\u00e1n\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed n\u011bco p\u0159es dv\u011b st\u011b liber ro\u010dn\u011b, av\u0161ak pat\u0159ila mu velk\u00e1 farnost s n\u011bkolika doly a nov\u00fdm, neotesan\u00fdm pohansk\u00fdm obyvatelstvem. \u0160el na sever Anglie v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed \u00facty od oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed, nebo\u0165 on s\u00e1m byl aristokrat. P\u0159ijali ho krut\u011b. Ale to on nikdy nepochopil. Z\u016fstal ohniv\u00fdm aristokratem. Pouze se musel nau\u010dit vyh\u00fdbat sv\u00fdm farn\u00edk\u016fm.
Na Annu u\u010dinil velk\u00fd dojem. Byl to pomen\u0161\u00ed mu\u017e se zvr\u00e1sn\u011bn\u00fdm a pon\u011bkud poma\u010dkan\u00fdm obli\u010dejem a hluboko posazen\u00fdma modr\u00fdma \u017ehnouc\u00edma o\u010dima. Jeho \u017eena byla vysok\u00e1 a huben\u00e1, poch\u00e1zela ze vzne\u0161en\u00e9 polsk\u00e9 rodiny, posedl\u00e1 p\u00fdchou. On st\u00e1le je\u0161t\u011b mluvil l\u00e1manou angli\u010dtinou, nebo\u0165 se dr\u017eel pobl\u00ed\u017e sv\u00e9 \u017eeny a oba si v t\u00e9hle ciz\u00ed, nehostinn\u00e9 zemi p\u0159ipadali jako ztracenci a v\u017edycky spolu mluvili polsky. Zklamala ho m\u011bkk\u00e1, p\u0159irozen\u00e1 angli\u010dtina pan\u00ed Brangwenov\u00e9 a velice se ho dotklo, \u017ee jej\u00ed d\u00edt\u011b polsky v\u016fbec nemluv\u00ed.
Anna ho velice r\u00e1da pozorovala. L\u00edbila se j\u00ed velk\u00e1, nov\u00e1, rozlehl\u00e1 fara, osam\u011bl\u00e1 v pustin\u011b na kopci. Ve srovn\u00e1n\u00ed s Blaty byla tak vystaven\u00e1 \u017eivl\u016fm, tak ponur\u00e1 a neohro\u017een\u00e1. Baron donekone\u010dna mluvil polsky s pan\u00ed Brangwenovou; zu\u0159iv\u011b m\u00e1val rukama, modr\u00e9 o\u010di mu ho\u0159ely. A pro Annu se v t\u011bch nenad\u00e1l\u00fdch a prudk\u00fdch pohybech skr\u00fdval v\u00fdznam. Cosi v n\u00ed reagovalo na jeho v\u00fdst\u0159ednost a nev\u00e1zan\u00e9 zp\u016fsoby. P\u0159ipadal j\u00ed jako \u00fa\u017easn\u00fd \u010dlov\u011bk. Styd\u011bla se p\u0159ed n\u00edm, byla r\u00e1da, kdy\u017e ji s\u00e1m oslovil. V jeho bl\u00edzkosti m\u011bla pocit svobody.
Nikdy nedok\u00e1zala \u0159\u00edci, jak na to p\u0159i\u0161la, ale v\u011bd\u011bla, \u017ee je maltsk\u00fdm ryt\u00ed\u0159em. Nikdy se nemohla upamatovat, jestli vid\u011bla jeho hv\u011bzdu nebo k\u0159\u00ed\u017e jeho \u0159\u00e1du,ale bl\u00fdskal se j\u00ed v hlav\u011b jako symbol. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b baron p\u0159edstavoval pro d\u00edt\u011b skute\u010dn\u00fd sv\u011bt, kde se pohybovali kr\u00e1lov\u00e9 a p\u00e1nov\u00e9 a princov\u00e9 a napl\u0148ovali sv\u00e9 z\u00e1\u0159n\u00e9 \u017eivoty, zat\u00edmco kr\u00e1lovny a d\u00e1my a princezny ten vzne\u0161en\u00fd \u0159\u00e1d udr\u017eovaly.
Uzn\u00e1vala barona Skrebensk\u00e9ho jako skute\u010dn\u00e9ho \u010dlov\u011bka a on m\u011bl tak\u00e9 jistou \u00factu k n\u00ed. Kdy\u017e ho nevid\u011bla, vytratil se j\u00ed z mysli a stal se vzpom\u00ednkou. Ale jako vzpom\u00ednka byl pro ni st\u00e1le \u017eiv\u00fd.<\/p>\n\n\n\n


Z Anny se stala vysok\u00e1 d\u00edvka sam\u00e1 ruka sam\u00e1 noha. O\u010di m\u011bla st\u00e1le velmi temn\u00e9 a \u017eiv\u00e9, ale zlhostejn\u011bly, ztratily ten bedliv\u00fd nevra\u017eiv\u00fd vzhled. Nepoddajn\u00e9 hust\u00e9 vlasy j\u00ed zhn\u011bdly, zt\u011b\u017ekly a uvazovala si je v t\u00fdle. Poslali ji do vy\u0161\u0161\u00ed d\u00edv\u010d\u00ed \u0161koly v Nottinghamu.
A v tomto obdob\u00ed ji pln\u011b pohltila snaha st\u00e1t se mladou d\u00e1mou. M\u011bla dostatek inteligence, ale u\u010den\u00ed ji nezaj\u00edmalo. Nejd\u0159\u00edv j\u00ed v\u0161echny d\u00edvky ve \u0161kole p\u0159ipadaly velice jemn\u00e9 a \u00fa\u017easn\u00e9 a cht\u011bla se jim podobat. Velice brzy n\u00e1sledovalo zklam\u00e1n\u00ed: dr\u00e1\u017edily ji a doh\u00e1n\u011bly k \u0161\u00edlenstv\u00ed, byly malichern\u00e9 a zlovoln\u00e9. Po svobodn\u00e9m a velko\u00admysln\u00e9m prost\u0159ed\u00ed domova, kde se na mali\u010dkosti nehled\u011blo, si ve sv\u011bt\u011b, kter\u00fd se chytal ka\u017ed\u00e9 drobnosti, p\u0159ipadala nesv\u00e1.
Ud\u00e1la se s n\u00ed n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna. Ned\u016fv\u011b\u0159ovala sama sob\u011b, ned\u016fv\u011b\u0159ovala vn\u011bj\u0161\u00edmu sv\u011btu. Necht\u011bla j\u00edt d\u00e1l, necht\u011bla do toho sv\u011bta vstoupit, necht\u011bla pokra\u010dovat.
\u201eCo je mi po t\u011bch v\u0161ech holk\u00e1ch?\u201c \u0159\u00edkala opovr\u017eliv\u011b otci; \u201ejsou to nuly.\u201c
Pot\u00ed\u017e byla v tom, \u017ee d\u00edvky necht\u011bly p\u0159ijmout Annu takovou, jak\u00e1 byla. Bu\u010f se jim m\u011bla p\u0159izp\u016fsobit, nebo ji necht\u011bly. To ji zm\u00e1tlo, svedlo, na\u010das byla jako ony, a potom se j\u00ed to zprotivilo a zu\u0159iv\u011b je nen\u00e1vid\u011bla.
\u201ePro\u010d sem n\u011bkterou s t\u011bch d\u00edvek nepozve\u0161?\u201c ptal se j\u00ed otec.
\u201eSem a\u0165 nechod\u00ed!\u201c k\u0159i\u010dela.
\u201eA pro\u010d ne?\u201c
\u201eJsou to fifleny,\u201c \u0159ekla a pou\u017eila p\u0159i tom jeden z mat\u010din\u00fdch nezvykl\u00fdch v\u00fdraz\u016f.
\u201eFifleny nefifleny, na tom snad nesejde, p\u0159ipadaj\u00ed mi jako slu\u0161n\u00e1 d\u011bv\u010data.\u201c
Ale Anna si nedala \u0159\u00edci. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem se oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed \u0161t\u00edtila, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak sle\u010den sv\u00e9 doby. Nechodila do spole\u010dnosti kv\u016fli nep\u0159\u00edjemn\u00e9mu pocitu, kter\u00fd v n\u00ed vzbuzovali jin\u00ed lid\u00e9. A nikdy se nemohla rozhodnout, \u010d\u00ed je to chyba. Nap\u016fl ty ostatn\u00ed respektovala, ale neust\u00e1l\u00e1 zklam\u00e1n\u00ed ji doh\u00e1n\u011bla k \u0161\u00edlenstv\u00ed.
Cht\u011bla si jich v\u00e1\u017eit. St\u00e1le je\u0161t\u011b si myslela, \u017ee lid\u00e9, kter\u00e9 nezn\u00e1, jsou \u00fa\u017easn\u00ed. Ti, kter\u00e9 znala, jako by ji neust\u00e1le omezovali, svazovali ji drobn\u00fdmi fal\u0161emi, kter\u00e9 ji k nesnesen\u00ed dr\u00e1\u017edily. Rad\u011bji z\u016fst\u00e1vala doma a ostatn\u00edmu sv\u011btu se vyh\u00fdbala, aby si o n\u011bm udr\u017eela iluze.
Nebo\u0165 na Blatech m\u011bl \u017eivot skute\u010dn\u011b jistou svobodu a velkorysost. Nebylo t\u0159eba se strachovat o pen\u00edze, nep\u011bstovaly se rozd\u00edly, nikdo se nestaral o to, co si mysl\u00ed jin\u00ed lid\u00e9, proto\u017ee ani pan\u00ed Brangwenov\u00e1, ani Brangwen se nikdy nezab\u00fdvali t\u00edm, co si kdo o nich mysl\u00ed. Jejich \u017eivot se odehr\u00e1val odd\u011blen\u011b. Tak\u017ee Ann\u011b se voln\u011b d\u00fdchalo jen doma, kde zdrav\u00fd rozum a ten nejlep\u0161\u00ed vztah mezi rodi\u010di m\u011bly za n\u00e1sledek svobodn\u011bj\u0161\u00ed \u00farove\u0148 byt\u00ed, ne\u017e mohla nal\u00e9zt mimo domov. Kde, mimo Blata, mohla naj\u00edt tu sn\u00e1\u0161enlivou d\u016fstojnost, v n\u00ed\u017e byla vychov\u00e1na? Jej\u00ed rodi\u010de se nenechali poni\u017eovat a kritika se jich nedot\u00fdkala. Lid\u00e9,
s nimi\u017e se setk\u00e1vala jinde, jako by j\u00ed up\u00edrali i existenci. Jako by ji tak\u00e9 cht\u011bli umen\u0161ovat. \u010c\u00edm d\u00e1l v\u00edc v\u00e1hala, kdy\u017e m\u011bla mezi n\u011b vyj\u00edt. Z\u00e1visela na matce a otci. A p\u0159esto cht\u011bla vyj\u00edt n\u011bkam ven.
Ve \u0161kole \u010di ve sv\u011bt\u011b venku si obvykle za v\u0161echno mohla, v\u011bt\u0161inou m\u011bla pocit, \u017ee by se m\u011bla zahanben\u011b vytratit. Sama za sebe si nikdy nebyla jista, jestli se m\u00fdl\u00ed ona, nebo jestli se m\u00fdl\u00ed ti druz\u00ed. Nep\u0159ipravovala se na hodiny: nevid\u011bla toti\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by se p\u0159ipravovat m\u011bla, kdy\u017e se j\u00ed necht\u011blo. Existuje
snad n\u011bjak\u00fd skryt\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by m\u011bla? P\u0159edstavuj\u00ed snad ti lid\u00e9 \u2013 u\u010ditelky \u2013 n\u011bjak\u00e9 mystick\u00e9 Pr\u00e1vo, n\u011bjak\u00e9 Vy\u0161\u0161\u00ed dobro? P\u0159ipadalo j\u00ed, \u017ee ony si to mysl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


Ale ani za boha nech\u00e1pala, pro\u010d by ji n\u011bjak\u00e1 \u017eena m\u011bla st\u00edhat a ur\u00e1\u017eet za to, \u017ee se nenau\u010dila t\u0159icet ver\u0161\u016f z Jak se v\u00e1m l\u00edb\u00ed. Nakonec, co na tom z\u00e1le\u017e\u00ed, jestli je zn\u00e1, nebo ne? Nic ji nedok\u00e1zalo p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee to m\u00e1 by\u0165 sebemen\u0161\u00ed d\u016fle\u017eitost. V duchu opovrhovala t\u00edm, \u017ee u\u010ditelka vid\u00ed jen pr\u00e1ci. Proto v\u0161ak byla v\u017edycky s autoritou na \u0161t\u00edru. Jeliko\u017e j\u00ed to neust\u00e1le \u0159\u00edkali, za\u010dala t\u00e9m\u011b\u0159 v\u011b\u0159it, \u017ee je \u0161patn\u00e1 a skute\u010dn\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed. M\u011bla pocit, \u017ee pokud by plnila to, co se od n\u00ed o\u010dek\u00e1valo, byl by to teprve d\u016fvod k zahanben\u00ed. A bou\u0159ila se. Vlastn\u011b ve svou \u0161patnost nikdy doopravdy neuv\u011b\u0159ila. V sam\u00e9m nitru opovrhovala t\u011bmi druh\u00fdmi, kte\u0159\u00ed se \u0161\u0165ourali v mali\u010dkostech, nebo je naopak hlasit\u011b vychvalovali. Cht\u011bla se jim pomst\u00edt. Nen\u00e1vid\u011bla je za to, \u017ee nad n\u00ed maj\u00ed moc.
P\u0159esto si udr\u017eovala ide\u00e1l svobodn\u00e9, hrd\u00e9 d\u00e1my nepodl\u00e9haj\u00edc\u00ed malichern\u00fdm pout\u016fm, existuj\u00edc\u00ed za hranic\u00ed malichern\u00fdch konvenc\u00ed. V\u00eddala takov\u00e9 d\u00e1my na obr\u00e1zc\u00edch: Alexandra, vel\u0161sk\u00e1 princezna, byla jedn\u00edm z jej\u00edch vzor\u016f. Tato d\u00e1ma byla hrd\u00e1, z kr\u00e1lovsk\u00e9ho rodu a lhostejn\u011b pom\u00edjela v\u0161echny mal\u00e9 a n\u00edzk\u00e9 touhy. Tak si ji alespo\u0148 Anna v duchu p\u0159edstavovala. A vy\u010des\u00e1vala si vlasy, nosila mal\u00fd, se\u0161ikmen\u00fd klobouk, sukn\u011b m\u011bla m\u00f3dn\u011b na\u0159asen\u00e9 a k tomu elegantn\u00ed t\u011bsn\u011b p\u0159il\u00e9hav\u00fd kab\u00e1tek.
Jej\u00edho otce to velmi t\u011b\u0161ilo. Anna se nesla velice hrd\u011b, s p\u0159irozenou lhostejnost\u00ed nedbala na mali\u010dkosti, kter\u00fdmi by vy\u0161la vst\u0159\u00edc Ilkestonu, jen\u017e by ji r\u00e1d poko\u0159il. Ale Brangwen nic takov\u00e9ho nedovolil. Kdy\u017e se rozhodla chovat se kr\u00e1lovsky, bude to tak. St\u00e1l mezi n\u00ed a sv\u011btem jako sk\u00e1la.
Jako jin\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci jeho rodu dosp\u011bl do podsadit\u00e9, pohledn\u00e9 podoby. Modr\u00e9 o\u010di m\u011bl sam\u00e9 sv\u011btlo, jisk\u0159iv\u00e9 a citliv\u011b vn\u00edmav\u00e9, choval se podle sv\u00e9ho, ale byl v\u0159el\u00fd a srde\u010dn\u00fd. Jeho schopnost \u017e\u00edt vlastn\u00ed \u017eivot bez pomoci soused\u016f v nich vzbudila \u00factu k n\u011bmu. Byli schopni pro n\u011bj ud\u011blat cokoli. On to nep\u0159ij\u00edmal, ale k nim byl \u0161t\u011bdr\u00fd, tak\u017ee ze sv\u00e9 ochoty n\u011bco vyt\u011b\u017eili. M\u011bl r\u00e1d lidi, pokud se p\u0159\u00edli\u0161 nep\u0159ibli\u017eovali.<\/p>\n\n\n\n


Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 si d\u00e1l \u017eila po sv\u00e9m, spol\u00e9hala na vlastn\u00ed n\u00e1pady. M\u011bla man\u017eela, dva syny a Annu. Ti vymezovali obzor jej\u00edho prostoru. Ostatn\u00ed lid\u00e9 do n\u011bj nepat\u0159ili. Uvnit\u0159 vlastn\u00edho sv\u011bta pro ni \u017eivot plynul jako sen a ona \u017eila v tom plynut\u00ed \u010dinorod\u011b, neust\u00e1le spokojen\u00e1 a dychtiv\u00e1. To, co bylo venku, bylo venku a neexistovalo. Nevadilo j\u00ed, kdy\u017e se kluci prali, pokud k tomu nedo\u0161lo v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti. Ale pokud se prali v jej\u00ed bl\u00edzkosti, zlobila se a oni se j\u00ed b\u00e1li. Nevadilo j\u00ed, kdy\u017e rozbili okno \u017eelezni\u010dn\u00edho vagonu nebo prodali sv\u00e9 hodinky, aby se pom\u011bli na hus\u00edm trhu. Brangwen se mo\u017en\u00e1 kv\u016fli takov\u00fdm v\u011bcem zlobil. Pro matku nebyly d\u016fle\u017eit\u00e9. J\u00ed se dot\u00fdkaly zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mali\u010dkosti. Vztekala se, kdy\u017e se chlapci potloukali kolem jatek, rozho\u0159\u010dovalo ji, kdy\u017e p\u0159inesli \u0161patn\u00e9 vysv\u011bd\u010den\u00ed ze \u0161koly. Bylo j\u00ed jedno, z kolika poklesk\u016f jej\u00ed chlapce obvinili, pokud nebyli hloup\u00ed \u010di hor\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed. Nesn\u00e1\u0161ela, kdy\u017e si nechali l\u00edbit ur\u00e1\u017eku. A na Ann\u011b j\u00ed vadila jen jist\u00e1 gaucherie, nemotornost.<\/p>\n\n\n\n


Na cest\u011b za sv\u00fdm ide\u00e1lem vynikaj\u00edc\u00ed d\u00e1my se Anna stala p\u016fvabnou \u0161estn\u00e1ctiletou sle\u010dnou, kterou tr\u00e1pily nedostatky rodiny. Velmi citliv\u011b vn\u00edmala otce. Poznala, kdy\u017e pil, by\u0165 to na n\u011bm t\u00e9m\u011b\u0159 nebylo vid\u011bt, a nesn\u00e1\u0161ela to. Kdy\u017e pil, zbrun\u00e1tn\u011bl, vystouply mu \u017e\u00edly na sp\u00e1nc\u00edch, v o\u010d\u00edch se objevila jisk\u0159iv\u00e1 bezstarostn\u00e1 nespoutanost, byl bod\u0159e neomalen\u00fd a u\u0161t\u011bpa\u010dn\u00fd. A ji to zlobilo. Kdy\u017e zaslechla jeho halasn\u00e9, hromov\u00e9 a nespoutan\u00e9 vysm\u00edv\u00e1n\u00ed, naplnilo ji to z\u00e1\u0161tipln\u00fdm vztekem. Ve chv\u00edli, kdy dorazil dom\u016f, u\u017e mu \u0161la v \u00fastrety.
\u201eTy teda vypad\u00e1\u0161, cel\u00fd brun\u00e1tn\u00fd,\u201c k\u0159i\u010dela.
\u201eMohl bych vypadat i h\u016f\u0159, kdybych zezelenal,\u201c odpov\u011bd\u011bl j\u00ed.
\u201eZase jsi chlastal v Ilkestonu.\u201c
\u201eA co je na Ilkestonu \u0161patn\u00fdho?\u201c
Nasupen\u011b ode\u0161la. Sledoval ji pobaven\u00fdma, jiskrn\u00fdma o\u010dima, ale p\u0159esto se smutkem, \u017ee se k n\u011bmu chovala opovr\u017eliv\u011b.<\/p>\n\n\n\n


Byla to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed rodina, \u0159\u00eddila se vlastn\u00edmi z\u00e1kony, odd\u011blen\u00e1 od sv\u011bta, izolovan\u00e1, takov\u00e1 mal\u00e1 republika, neviditeln\u011b ohrani\u010den\u00e1. Matka zaujala lhostejn\u00fd postoj k Ilkestonu a Cossethay, k jak\u00fdmkoli n\u00e1rok\u016fm na sebe vzn\u00e1\u0161en\u00fdm zven\u010d\u00ed, ost\u00fdchala se v\u0161ech, kdo sem nepat\u0159ili, chovala se k nim s p\u0159ehnanou zdvo\u0159ilost\u00ed,
a\u017e podmaniv\u011b. Ale ve chv\u00edli, kdy n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk ode\u0161el, sm\u00e1la se a pustila ho z hlavy, neexistoval. Vn\u00edmala to cel\u00e9 jen jako hru. St\u00e1le je\u0161t\u011b se c\u00edtila cizinkou, nejistou si sv\u00fdm postaven\u00edm. Ale kdy\u017e byla s d\u011btmi a man\u017eelem na Blatech sama, ovl\u00e1dala malou zem, kter\u00e9 nic nechyb\u011blo.
M\u011bla jakousi v\u00edru, ale nikdy ji nemohla pojmenovat. Vychovali ji jako \u0159\u00edmskou katoli\u010dku. K anglik\u00e1nsk\u00e9 c\u00edrkvi se uch\u00fdlila pro ochranu. Vn\u011bj\u0161\u00ed forma pro ni nehr\u00e1la roli. A p\u0159esto m\u011bla v sob\u011b jak\u00e9si z\u00e1kladn\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Jako by uct\u00edvala Boha jako z\u00e1hadu a nikdy se ani v nejmen\u0161\u00edm nesna\u017eila definovat si, \u010d\u00edm On je.
A v nitru chovala siln\u00fd, p\u0159esn\u011b vymezen\u00fd pocit Velk\u00e9ho absolutna, kde dlela jej\u00ed bytost. Anglik\u00e1nsk\u00e1 v\u00edra k n\u00ed nikdy nepronikla \u2013 na to byl jazyk p\u0159\u00edli\u0161 ciz\u00ed. Skrze v\u0161e ale poci\u0165ovala velk\u00e9ho Hybatele, kter\u00fd sv\u00edral \u017eivot ve Sv\u00fdch rukou, z\u00e1\u0159iv\u00fd, bezprost\u0159edn\u011b hroz\u00edc\u00ed, stra\u0161n\u00fd, Velk\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 nelze vypov\u011bd\u011bt slovy.
Ona z\u00e1\u0159ila a pl\u00e1la k tomu Tajemstv\u00ed, je\u017e pozn\u00e1vala v\u0161emi smysly, pohl\u00ed\u017eela na n\u011b s podivn\u00fdmi, mystick\u00fdmi p\u0159edsudky, kter\u00e9 nikdy nenalezly v\u00fdraz v angli\u010dtin\u011b. Ale takto \u017eila v mocn\u00e9, smyslov\u00e9 v\u00ed\u0159e, kter\u00e1 v sob\u011b skr\u00fdvala jej\u00ed rodinu a obsahovala jej\u00ed osud.<\/p>\n\n\n\n


Na to tak\u00e9 redukovala sv\u00e9ho mu\u017ee. Existoval s n\u00ed, naprosto lhostejn\u00fd ke v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00fdm hodnot\u00e1m sv\u011bta. Jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed, tvar jej\u00edho obo\u010d\u00ed byly pro n\u011bj symboly a znamen\u00edmi. Na farm\u011b s n\u00ed pro\u017e\u00edval tajemstv\u00ed \u017eivota a smrti a stvo\u0159en\u00ed, podivn\u00e9, hlubok\u00e9 ext\u00e1ze a nesd\u011bliteln\u00e1 uspokojen\u00ed, o nich\u017e ostatn\u00ed sv\u011bt nic nev\u011bd\u011bl; co\u017e ty dva vyd\u011blovalo z anglick\u00e9 vesnice a zaji\u0161\u0165ovalo jim respekt, nebo\u0165 byli tak\u00e9 z\u00e1mo\u017en\u00ed.
Av\u0161ak Ann\u011b mat\u010dino bezmy\u0161lenkovit\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed sv\u011bta dod\u00e1valo bezpe\u010d\u00ed jen zpola. M\u011bla perle\u0165ov\u00fd r\u016f\u017eenec po vlastn\u00edm otci. Co pro ni znamenal, nedok\u00e1zala nikdy \u0159\u00edci. Ale kdy\u017e dr\u017eela v prstech \u0161\u0148\u016frku m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho sv\u011btla a st\u0159\u00edbra, napl\u0148ovala ji podivn\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148. Ve \u0161kole se nau\u010dila trochu latinsky, zvl\u00e1dla Ave Maria a Ot\u010de n\u00e1\u0161, nau\u010dila se od\u0159\u00edk\u00e1vat r\u016f\u017eenec. Ale to nesta\u010dilo. \u201eAve Maria, gratia plena, Dominus tecum, benedicta tu in mulieribus et benedictus fructus ventris tui Jesus. Sancta Maria, Mater Dei, ora pro nobis peccatoribus, nunc et in hora mortis nostrae, Amen.\u201c
Tak n\u011bjak to nebylo spr\u00e1vn\u011b. To, co ta slova znamenala, kdy\u017e si je p\u0159elo\u017eila, nebylo tot\u00e9\u017e, co pro ni znamenal bled\u00fd r\u016f\u017eenec. Byla v tom jak\u00e1si nesrovnalost, fale\u0161. Roz\u010dilovalo ji, \u017ee m\u00e1 \u0159\u00edkat \u201eDominus tecum\u201c nebo \u201ebenedicta tu in mulieribus\u201c. Milovala mystick\u00e1 slova \u201eAve Maria, Sancta Maria\u201c; doj\u00edmalo ji \u201ebenedictus fructus ventris tui Jesus\u201c a \u201enunc et in hora mortis nostrae\u201c. Ale nic z toho nebylo tak docela skute\u010dn\u00e9.
Za\u010dala se r\u016f\u017eenci vyh\u00fdbat, proto\u017ee i kdy\u017e ji tak siln\u011b doj\u00edmal, symbolizoval pouze tato nev\u00fdrazn\u00e1 slova. Odlo\u017eila ho. Instinktivn\u011b takov\u00e9 v\u011bci odkl\u00e1dala. Instinktivn\u011b se vyh\u00fdbala p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, aby se uchr\u00e1nila.
V sedmn\u00e1cti byla ned\u016ftkliv\u00e1, energick\u00e1 a velice n\u00e1ladov\u00e1: rychle vzpl\u00e1la a neust\u00e1le se c\u00edtila nesv\u00e1 a nejist\u00e1. Z jak\u00e9hosi d\u016fvodu se v\u00edc obracela k otci a k matce poci\u0165ovala t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00e1chv\u011bvy nen\u00e1visti. Mat\u010din temn\u00fd obli\u010dej a jej\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u011b z\u00e1ludn\u00e9 zp\u016fsoby, mat\u010dina naprost\u00e1 jistota a sebed\u016fv\u011bra, jej\u00ed podivn\u00e9 uspokojen\u00ed, dokonce triumf, zp\u016fsob, jak\u00fdm se matka lec\u010demu sm\u00e1la a ml\u010dky zam\u00edtala nep\u0159\u00edjemn\u00e9 n\u00e1vrhy, d\u00edvku doh\u00e1n\u011bly k \u0161\u00edlenstv\u00ed.
Za\u010dala se chovat zbrkle a nevypo\u010ditateln\u011b. \u010casto st\u00e1la u okna a vyhl\u00ed\u017eela, jako by cht\u011bla j\u00edt ven. N\u011bkdy i \u0161la, bavila se s lidmi. Ale vr\u00e1tila se v\u017edycky rozzloben\u00e1, jako by ji cosi umen\u0161ilo, znev\u00e1\u017eilo, t\u00e9m\u011b\u0159 degradovalo.
V dom\u011b panovalo jak\u00e9si temn\u00e9 ml\u010den\u00ed a s\u00edla, v nich\u017e v\u00e1\u0161e\u0148 \u00fastila v nevyhnuteln\u00e9 v\u00fdsledky. Brangwen dok\u00e1zal ml\u010dky sed\u011bt v k\u0159esle a kou\u0159it, matka se pohybovala po dom\u011b sv\u00fdm tich\u00fdm, z\u00e1ludn\u00fdm zp\u016fsobem a pocit z t\u011bch dvou m\u011bl velkou s\u00edlu a podp\u016frn\u00fd \u00fa\u010dinek. Vz\u00e1jemn\u00e9 vztahy byly nemluvn\u00e9, siln\u00e9 a d\u016fv\u011brn\u00e9. Av\u0161ak Anna se c\u00edtila nesv\u00e1. Cht\u011bla odsud pry\u010d. Kamkoli \u0161la, dostavil se ten pocit nedostate\u010dnosti, jako by ji cosi zmen\u0161ilo, znev\u00e1\u017eilo. Sp\u011bchala zase dom\u016f.
Tam zu\u0159ila a p\u0159eru\u0161ovala tu silnou, ust\u00e1lenou vz\u00e1jemnou v\u00fdm\u011bnu. N\u011bkdy se k n\u00ed matka obr\u00e1tila s nespoutan\u00fdm, ni\u010div\u00fdm hn\u011bvem, v n\u011bm\u017e nebylo m\u00edsta pro soucit \u010di ohledy. A Anna se v b\u00e1zni st\u00e1hla. \u0160la za otcem.
Ten naslouchal mluven\u00e9mu slovu, je\u017e dopadalo bez odezvy na nev\u0161\u00edmavou matku. N\u011bkdy si Anna s otcem pov\u00eddala. Sna\u017eila se pov\u00eddat si o lidech, cht\u011bla v\u011bd\u011bt, co \u010d\u00edm kdo cht\u011bl \u0159\u00edci. Ale otce uv\u00e1d\u011bla do rozpak\u016f. Necht\u011bl, aby mu zatahovala ty v\u011bci do v\u011bdom\u00ed. Poslouchal ji pouze z ohledu na ni. A v m\u00edstnosti n\u00e1hle zavl\u00e1dlo naje\u017een\u00e9 nap\u011bt\u00ed. Ko\u010dka vstala, prot\u00e1hla se a zam\u00ed\u0159ila ke dve\u0159\u00edm. Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 ml\u010dela a vypadala zlov\u011bstn\u011b. Anna nemohla pokra\u010dovat ve sv\u00fdch na\u0159\u010den\u00edch, kritick\u00fdch pozn\u00e1mk\u00e1ch, vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed nespokojenosti. C\u00edtila, \u017ee i otec je proti n\u00ed. M\u011bl siln\u00e9, temn\u00e9 pouto k jej\u00ed matce, mocn\u011b d\u016fv\u011brn\u00fd vztah, kter\u00fd se neprojevoval slovy a nespoutan\u011b plynul sv\u00fdm vlastn\u00edm tokem, a pokud byl vyru\u0161en \u010di odhalen, divoce se vzpouzel.
Nicm\u00e9n\u011b Brangwen si d\u011blal o d\u011bv\u010de starost, cel\u00fd d\u016fm se octl v neklidu. P\u016fsobila smutn\u011b a zmaten\u011b. K rodi\u010d\u016fm se chovala nevra\u017eiv\u011b, by\u0165 na druh\u00e9 stran\u011b \u017eila oddan\u011b s nimi, podl\u00e9hala jejich kouzlu.
Vyzkou\u0161ela mnoho zp\u016fsob\u016f \u00faniku. Za\u010dala horliv\u011b chodit do kostela. Ale jazyk bohoslu\u017eby j\u00ed nic ne\u0159\u00edkal: p\u0159ipadal j\u00ed fale\u0161n\u00fd. Nesn\u00e1\u0161ela, kdy\u017e se v\u011bci vyjad\u0159ovaly slovy. Dokud c\u00edtila n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed v sob\u011b, bolestn\u011b ji doj\u00edmalo. V \u00fastech kn\u011bze bylo fale\u0161n\u00e9, neslu\u0161n\u00e9. Sna\u017eila se \u010d\u00edst. Ale op\u011bt ji odradila nuda a pocit fal\u0161e z konkr\u00e9tn\u00edch slov. Jezdila na n\u00e1v\u0161t\u011bvu k p\u0159\u00edtelkyn\u00edm. Nejd\u0159\u00edv j\u00ed to p\u0159ipadalo skv\u011bl\u00e9. Ale pak se j\u00ed op\u011bt zmocnila vnit\u0159n\u00ed nuda, v\u0161echno j\u00ed p\u0159ipadalo nicotn\u00e9. A neust\u00e1le si p\u0159ipadala umen\u0161en\u00e1, jako by se nikdy nemohla narovnat do cel\u00e9 sv\u00e9 v\u00fd\u0161ky a kr\u00e1\u010det vlastn\u00edm krokem.
V mysli j\u00ed \u010dasto vytanula p\u0159edstava mu\u010dednick\u00e9 cely jist\u00e9ho francouzsk\u00e9ho biskupa, v n\u00ed\u017e si ob\u011b\u0165 nemohla nikdy stoupnout, ani le\u017eet nata\u017een\u00e1, nikdy. Ne \u017ee by c\u00edtila n\u011bjakou spojitost mezi sebou a t\u00edm p\u0159\u00edpadem. Ale \u010dasto se divila, jak takovou celu mohli postavit, a hr\u016fzu st\u00edsn\u011bnosti poci\u0165ovala jako cosi velice skute\u010dn\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n


Bylo j\u00ed teprve osmn\u00e1ct, kdy\u017e p\u0159i\u0161el dopis od man\u017eelky Alfr\u00e9da Brangwena z Nottinghamu, v n\u011bm\u017e jim oznamovala, \u017ee jej\u00ed syn William p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed do Ilkestonu, kde se stane kresli\u010dem v tov\u00e1rn\u011b na krajky, sotva se vyu\u010dil. Je mu dvacet a ona pros\u00ed Brangweny z Blat, aby na n\u011bj byli hodn\u00ed.
Tom Brangwen okam\u017eit\u011b nab\u00eddl mlad\u00edkovi na Blatech domov. N\u00e1vrh nebyl p\u0159ijat, ale nottingham\u0161t\u00ed Brangwenov\u00e9 vyj\u00e1d\u0159ili vd\u011b\u010dnost.
Nottingham\u0161t\u00ed Brangwenov\u00e9 a Blata se nikdy moc nemilovali. Alfr\u00e9dova \u017eena, kter\u00e1 zd\u011bdila t\u0159i tis\u00edce liber a m\u011bla d\u016fvod k nespokojenosti s man\u017eelem, se dokonce stranila v\u0161ech Brangwen\u016f. Poci\u0165ovala v\u0161ak jistou \u00factu k pan\u00ed Tomov\u00e9, jak Polce \u0159\u00edkala, proto\u017ee pro ni byla alespo\u0148 d\u00e1ma.
Anna Brangwenov\u00e1 poc\u00edtila m\u00edrn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed z toho, \u017ee bratranec Will p\u0159ijede do Ilkestonu. Znala spousty mlad\u00edk\u016f, ale p\u0159i\u0161li j\u00ed v\u017edycky stra\u0161n\u011b neskute\u010dn\u00ed. Na jednom mlad\u00edkovi se j\u00ed l\u00edbil nos, na druh\u00e9m p\u0159\u00edjemn\u00fd kn\u00edrek, na dal\u0161\u00edm zp\u016fsob, jak\u00fdm se obl\u00e9kal, na jednom legra\u010dn\u00ed ofinka a na jin\u00e9m komick\u00e1 mluva. Byli pro ni p\u0159edm\u011btem z\u00e1bavy a m\u00edrn\u00e9ho \u00fadivu sp\u00ed\u0161e ne\u017e skute\u010dn\u00fdmi bytostmi. Jedin\u00fd mu\u017e, kter\u00e9ho znala, byl jej\u00ed otec, a proto\u017ee p\u0159edstavoval cosi velk\u00e9ho, \u010dn\u011bj\u00edc\u00edho \u2013 jak\u00e9si bo\u017estvo, obs\u00e1hl pro ni ve\u0161ker\u00e9 mu\u017estv\u00ed, a jin\u00ed mu\u017ei byli proto vedlej\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


Pamatovala si bratrance Willa. Nosil m\u011bstsk\u00e9 oble\u010den\u00ed, byl huben\u00fd, vlasy \u010dern\u00e9 jako havran, podobn\u00e9 hladk\u00e9 \u0159\u00eddk\u00e9 ko\u017ee\u0161in\u011b. Byla to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed hlava: cosi j\u00ed p\u0159ipom\u00ednala, n\u011bjak\u00e9 tajemn\u00e9 zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9 \u017eije pod list\u00edm a nikdy nevych\u00e1z\u00ed ven, a p\u0159itom \u017eije pln\u011b, rychle a intenzivn\u011b.
V\u017edycky kdy\u017e na n\u011bj pomyslela, p\u0159edstavila si tu \u010dernou, dychtivou, slepou hlavu. A p\u0159ipadal j\u00ed divn\u00fd.
Na Blatech se objevil jednou v ned\u011bli dopoledne \u2013 pon\u011bkud vyt\u00e1hl\u00fd, huben\u00fd mlad\u00edk s jasnou tv\u00e1\u0159\u00ed a zvl\u00e1\u0161tn\u00edm sebev\u011bdom\u00edm s lehkou stydlivost\u00ed, s vrozen\u00fdm nez\u00e1jmem o jin\u00e9 lidi, nebo\u0165 on byl s\u00e1m sebou.
Kdy\u017e Anna se\u0161la dol\u016f v ned\u011bln\u00edch \u0161atech nachystan\u00e1 do kostela, vstal a konven\u010dn\u011b si s n\u00ed pot\u0159\u00e1sl rukou. M\u011bl lep\u0161\u00ed zp\u016fsoby ne\u017e ona. Za\u010dervenala se. Pov\u0161imla si, \u017ee nyn\u00ed m\u00e1 na horn\u00edm rtu \u010dern\u00e9 chm\u00fd\u0159\u00ed a \u010dern\u00e1, jemn\u00e1 linka ohrani\u010duje jeho \u0161irok\u00e1 \u00fasta. Pon\u011bkud ji to odpuzovalo. P\u0159ipom\u00ednalo j\u00ed to jeho vlasy podobn\u00e9 jemn\u00e9 \u0159\u00eddk\u00e9 ko\u017ee\u0161in\u011b. C\u00edtila z n\u011bho cosi podivn\u00e9ho.
Jeho hlas zn\u011bl pon\u011bkud pronikav\u011b ve vy\u0161\u0161\u00edch poloh\u00e1ch a zvu\u010dn\u011b ve st\u0159edn\u00edch. Bylo to prapodivn\u00e9. P\u0159em\u00fd\u0161lela, pro\u010d tak mluv\u00ed. Ale sed\u011bl v pokoji na Blatech velice p\u0159irozen\u011b. M\u011bl v sob\u011b jakousi brangwenovskou t\u011b\u017ekop\u00e1dnost a vyrovnanost, je\u017e mu umo\u017e\u0148ovaly c\u00edtit se tu jako doma.
Annu trochu tr\u00e1pil podivn\u011b d\u016fv\u011brn\u00fd, p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd t\u00f3n, kter\u00fdm s t\u00edmto mlad\u00edkem mluvil otec. Byl k n\u011bmu laskav\u00fd, odlo\u017eil svou p\u0159irozenost, aby mlad\u00edka podpo\u0159il. To Annu dr\u00e1\u017edilo.
\u201eTati,\u201c \u0159ekla zprudka, \u201edej mi na sb\u00edrku.\u201c
\u201eNa jakou sb\u00edrku?\u201c zeptal se Brangwen.
\u201eNo tak, v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161,\u201c vyk\u0159ikla a za\u010dervenala se.
\u201eCo je to za sb\u00edrku?\u201c
\u201eP\u0159ece v\u00ed\u0161, \u017ee je prvn\u00ed ned\u011ble v m\u011bs\u00edci.\u201c
Anna tam st\u00e1la cel\u00e1 zmaten\u00e1. Pro\u010d to d\u011bl\u00e1, pro\u010d ji takhle ztrap\u0148uje p\u0159ed ciz\u00edm \u010dlov\u011bkem?
\u201eChci n\u011bco na sb\u00edrku,\u201c do\u017eadovala se znovu.
\u201eNo tak cht\u011bj,\u201c odpov\u011bd\u011bl lhostejn\u011b, pohl\u00e9dl na ni a pak se op\u011bt obr\u00e1til k synovci.
P\u0159istoupila k otci a vrazila mu ruku do kapsy u kalhot. On d\u00e1l klidn\u011b kou\u0159il, nebr\u00e1nil se a pokra\u010doval v hovoru se synovcem. Rukou zalovila v kapse a vyt\u00e1hla jeho ko\u017eenou pen\u011b\u017eenku. Tv\u00e1\u0159e j\u00ed zaho\u0159ely, o\u010di se leskly. Brangwenovi zajisk\u0159ilo v o\u010d\u00edch. Synovec sed\u011bl cel\u00fd nesv\u016fj. Napar\u00e1d\u011bn\u00e1 Anna se posadila a vysypala
si v\u0161echny pen\u00edze do kl\u00edna. Byly mezi nimi st\u0159\u00edbrn\u00e9 i zlat\u00e9 mince. Mlad\u00edk se na ni nemohl ned\u00edvat. Sklonila se nad hrom\u00e1dkou pen\u011bz a brala jednotliv\u00e9 mince do prst\u016f.
\u201eM\u00e1m chu\u0165 si vz\u00edt p\u016fl sovereignu,\u201c \u0159ekla a \u017ehnouc\u00ed tmav\u00e9 o\u010di vzhl\u00e9dly. Setkala se s pohledem sv\u011btlehn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed bratrance, kter\u00e9 ji bedliv\u011b sledovaly. Popla\u0161ilo ji to. Rychle se zasm\u00e1la a oto\u010dila se k otci.
\u201eM\u00e1m chu\u0165 vz\u00edt si p\u016fl sovereignu, tat\u00ednku,\u201c zopakovala.
\u201eAno, \u0161ikovn\u00e1 ru\u010di\u010dko,\u201c odpov\u011bd\u011bl otec. \u201eVezmi si, co ti pat\u0159\u00ed.\u201c
\u201eJde\u0161 u\u017e, Anno?\u201c zeptal se j\u00ed bratr ode dve\u0159\u00ed.
N\u00e1hle ochladla do norm\u00e1ln\u00ed polohy a zapomn\u011bla na otce i na bratrance.
\u201eAno, jsem p\u0159ipraven\u00e1,\u201c \u0159ekla. Sebrala z hrom\u00e1dky minc\u00ed \u0161estipenci, zbytek nasypala zp\u011bt do pen\u011b\u017eenky, kterou polo\u017eila na st\u016fl.
\u201eDej ji sem,\u201c vyb\u00eddl ji otec.
Sp\u011b\u0161n\u011b mu str\u010dila pen\u011b\u017eenku do kapsy a m\u011bla se k odchodu.
\u201eAsi bys m\u011bl j\u00edt s nimi, hochu, ne?\u201c vyzval otec synovce.
Will Brangwen se nejist\u011b zvedl. M\u011bl zlatohn\u011bd\u00e9, bystr\u00e9, pevn\u00e9 o\u010di jako pt\u00e1k, jako sokol, kter\u00fd se nem\u016f\u017ee tv\u00e1\u0159it boj\u00e1cn\u011b.
\u201eBratr\u00e1nek Will p\u016fjde s v\u00e1mi,\u201c \u0159ekl otec.
Anna rychle znovu pohl\u00e9dla na podivn\u00e9ho mlad\u00edka. M\u011bla pocit, \u017ee on \u010dek\u00e1, a\u017e ho vezme na v\u011bdom\u00ed. Vzn\u00e1\u0161el se na pokraji jej\u00edho v\u011bdom\u00ed, p\u0159ipraven vstoupit.
Necht\u011bla se na n\u011bj d\u00edvat. Nem\u011bla ho r\u00e1da.
Ml\u010dky \u010dekala. Bratranec si vzal klobouk a p\u0159ipojil se k n\u00ed. Venku bylo l\u00e9to. Bratr Fred si z ke\u0159e na rohu domu ulomil sn\u00edtku kvetouc\u00edho ryb\u00edzu a zastr\u010dil si ji do klopy. Ona si toho nev\u0161imla. Bratranec \u0161el t\u011bsn\u011b za n\u00ed.
Octli se na silnici. Uv\u011bdomila si, \u017ee se sama chov\u00e1 podivn\u011b. Znejist\u011bla. Zahl\u00e9dla kvetouc\u00ed ryb\u00edz v bratrov\u011b klop\u011b.
\u201eAle Frede,\u201c vyk\u0159ikla. \u201eTohle se do kostela nehod\u00ed.\u201c
Fred se ochran\u00e1\u0159sky pod\u00edval na r\u016f\u017eovou ozdobu na sv\u00fdch prsou.
\u201eA pro\u010d ne, mn\u011b se l\u00edb\u00ed!\u201c
\u201eV tom p\u0159\u00edpad\u011b jsi nejsp\u00ed\u0161 jedin\u00fd,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
A obr\u00e1tila se k bratranci.
\u201eTob\u011b se l\u00edb\u00ed, jak to von\u00ed?\u201c zeptala se.
St\u00e1l vedle n\u00ed, vysok\u00fd a neohraban\u00fd, a p\u0159ece vyrovnan\u00fd.
Vzru\u0161ovalo ji to.
\u201eNedok\u00e1\u017eu \u0159\u00edct, jestli ano, nebo ne,\u201c odpov\u011bd\u011bl.
\u201eDej to sem, Frede, a\u0165 to v kostele nen\u00ed c\u00edtit,\u201c na\u0159\u00eddila mal\u00e9mu chlapci, sv\u00e9mu p\u00e1\u017eeti.
Sv\u011btlovlas\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dek j\u00ed sn\u00edtku poslu\u0161n\u011b podal. P\u0159i\u010dichla k n\u00ed a beze slova ji podala bratranci, co soud\u00ed on. On si se z\u00e1jmem ke sv\u011b\u0161en\u00e9 sn\u00edtce p\u0159ivon\u011bl.
\u201eJe to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u016fn\u011b,\u201c prohl\u00e1sil.
A ona se n\u00e1hle zasm\u00e1la, tv\u00e1\u0159e v\u0161ech se projasnily a chlapec bezstarostn\u011b klop\u00fdtal d\u00e1l.
Zvony vyzv\u00e1n\u011bly a oni ve sv\u00e1te\u010dn\u00edm oble\u010den\u00ed kr\u00e1\u010deli do letn\u00edho kopce. Ann\u011b to velmi slu\u0161elo v hedv\u00e1bn\u00fdch hn\u011bdob\u00edle pruhovan\u00fdch \u0161atech s p\u0159il\u00e9hav\u00fdm \u017eiv\u016ftkem a ruk\u00e1vy, se sukn\u00ed nab\u00edranou vzadu do honz\u00edku. Will Brangwen m\u011bl v sob\u011b cosi z kaval\u00edra a byl dob\u0159e oble\u010den.
\u0160el se sn\u00edtkou kvetouc\u00edho ryb\u00edzu sv\u011b\u0161enou mezi prsty a nikdo z nich nemluvil. Slunce jasn\u011b sv\u00edtilo na z\u00e1plavu prysky\u0159n\u00edku na svahu, koz\u00ed pysk na pol\u00edch vypadal jako p\u011bna, jak py\u0161n\u011b a vysoko pov\u00edval nad spoustou dal\u0161\u00edch kv\u011btin, kter\u00e9 se m\u00edhaly v zelenav\u00e9m \u0161eru lu\u010dn\u00ed tr\u00e1vy.<\/p>\n\n\n\n


Do\u0161li ke kostelu. Fred vstoupil do lavice prvn\u00ed, n\u00e1sledov\u00e1n bratrancem a pak Annou. P\u0159ipadala si velice n\u00e1padn\u00e1 a d\u016fle\u017eit\u00e1. Jako by ji tento mlad\u00edk vedl ostatn\u00edm. Ustoupil stranou a nechal ji p\u0159ej\u00edt k jej\u00edmu m\u00edstu, pak si sedl vedle n\u00ed. Byl to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit sed\u011bt tam vedle n\u011bj.
Z malovan\u00e9ho okna nad n\u00ed se lil proud barevn\u00e9ho sv\u011btla. Osv\u011btlovalo temn\u00e9 d\u0159evo lavice, kameny, o\u0161lapanou uli\u010dku, pil\u00ed\u0159 za jej\u00edm bratrancem a bratrancovy ruce, spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na jeho kolenou. Sed\u011bla uprost\u0159ed toho sv\u011btla, v\u0161ude kolem n\u00ed bylo sv\u011btlo a prosv\u011btlen\u00fd st\u00edn, i du\u0161e se proz\u00e1\u0159ila. Sed\u011bla a nev\u011bdomky vn\u00edmala bratrancovy ruce a jeho nehybn\u00e1 kolena. Do jej\u00edho sv\u011bta vstoupilo cosi nezn\u00e1m\u00e9ho, n\u011bco zcela nezn\u00e1m\u00e9ho a nepodobn\u00e9ho dosavadn\u00ed zku\u0161enosti.
C\u00edtila se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem povznesena. Sed\u011bla v rozz\u00e1\u0159en\u00e9m, neskute\u010dn\u00e9m a velice p\u0159\u00edjemn\u00e9m sv\u011bt\u011b. V o\u010d\u00edch se j\u00ed objevilo sv\u011btlo podobn\u00e9 sm\u00edchu. Uv\u011bdomovala si, \u017ee na ni cosi zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u016fsob\u00ed, a m\u011bla z toho radost. Byl to z\u00e1hadn\u00fd a obohacuj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinek, kter\u00fd dosud nepoznala. Nemyslela na sv\u00e9ho bratrance, ale trhla sebou, kdy\u017e pohnul rukama.
Kdyby jen ne\u0159\u00edkal odpov\u011bdi tak z\u0159eteln\u011b. Odv\u00e1d\u011blo ji to od t\u00e9 nepopsateln\u00e9 radosti. Pro\u010d obt\u011b\u017euje a upout\u00e1v\u00e1 na sebe pozornost? Je to nevkusn\u00e9. Ale nedala na sob\u011b nic zn\u00e1t, dokud neza\u010dal chvalozp\u011bv. Zvedl se vedle n\u00ed, \u017ee bude zp\u00edvat, a to ji pot\u011b\u0161ilo. Pak n\u00e1hle, hned p\u0159i prvn\u00edm slovu, se ozval siln\u011b
a panova\u010dn\u011b jeho hlas a naplnil kostel. Zp\u00edval part tenora. Du\u0161e se j\u00ed \u00fadivem otev\u0159ela. Jeho hlas naplnil cel\u00fd kostel! Hlaholil jako trubka a znovu a znovu.
Za\u010dala se nad zp\u011bvn\u00edkem hih\u0148at. Ale on pokra\u010doval, ani nezakol\u00edsal. Jeho hlas zvu\u010dn\u011b stoupal a zase klesal, \u0161el si svou cestou. Ona se bezmocn\u011b t\u0159\u00e1sla sm\u00edchy. Zmocnil se j\u00ed sm\u00edch a lomcoval j\u00ed, a\u017e za\u010dala slzet. Udivilo ji to, ale z\u00e1rove\u0148 docela bavilo.
A chvalozp\u011bv pokra\u010doval d\u00e1l a ona se po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b sm\u00e1la. Zrudl\u00e1 rozpaky se sehnula nad zp\u011bvn\u00edkem, ale p\u0159esto se j\u00ed boky ot\u0159\u00e1saly sm\u00edchem. P\u0159edst\u00edrala, \u017ee j\u00ed zasko\u010dilo. Jasn\u011b modr\u00fdma o\u010dima k n\u00ed vzhl\u00ed\u017eel Fred. Vzpamatov\u00e1vala se. A pak to legato siln\u00e9ho, slep\u00e9ho hlasu vedle n\u00ed to spustilo znovu, sm\u00e1la se jako bl\u00e1zen.
S v\u00fd\u010ditkami sklonila hlavu k modlitb\u011b. A p\u0159ece, jak tam kle\u010dela, zmoc\u0148ovaly se j\u00ed z\u00e1chv\u011bvy chichot\u00e1n\u00ed. U\u017e pohled na jeho kolena na polstrovan\u00e9m klek\u00e1tku v n\u00ed vyvol\u00e1val v\u00fdbuch sm\u00edchu.
Vzpamatovala se a sed\u011bla tam s upjatou, \u010distou tv\u00e1\u0159\u00ed, v n\u00ed\u017e se m\u00edsila b\u00edl\u00e1 a r\u016f\u017eov\u00e1 jako na zimn\u00ed r\u016f\u017ei, s rukama v hedv\u00e1bn\u00fdch rukavi\u010dk\u00e1ch slo\u017een\u00fdma v kl\u00edn\u011b, v o\u010d\u00edch nep\u0159\u00edtomn\u00fd a nesoust\u0159ed\u011bn\u00fd v\u00fdraz, jakoby zasn\u011bn\u00e1 a \u00fapln\u011b mimo.
Na vln\u011b napjat\u00e9ho klidu se k\u00e1z\u00e1n\u00ed nejasn\u011b neslo d\u00e1l.
Bratranec vyt\u00e1hl kapesn\u00edk. Jako by ho slova k\u00e1z\u00e1n\u00ed upout\u00e1vala. P\u0159ilo\u017eil kapesn\u00edk k obli\u010deji. V tu chv\u00edli mu cosi spadlo na koleno. Byla to sn\u00edtka kvetouc\u00edho ryb\u00edzu! Shl\u00ed\u017eel na ni v opravdov\u00e9m \u00fa\u017easu. Anna vyprskla sm\u00edchy. V\u0161ichni to sly\u0161eli \u2013 byla to muka. Sev\u0159el zma\u010dkan\u00fd kv\u011bt v dlani a znovu se soust\u0159ed\u011bnou pozornost\u00ed naslouchal k\u00e1z\u00e1n\u00ed. Dal\u0161\u00ed vyprsknut\u00ed sm\u00edchu. Fred do n\u00ed dloubl loktem, aby se uklidnila. Bratranec sed\u011bl bez hnut\u00ed. N\u011bjak si byla v\u011bdoma toho, \u017ee cel\u00fd zrudl. C\u00edtila ho. Ruka, v n\u00ed\u017e dr\u017eel sn\u00edtku, z\u016fstala zcela nehybn\u00e1, jako by se nic ned\u011blo. Anna svedla dal\u0161\u00ed z\u00e1pas v hrudi a op\u011bt vyprskla sm\u00edchem.
Sklopila hlavu a cel\u00e1 se ot\u0159\u00e1sala. U\u017e to p\u0159estal b\u00fdt vtip. Fred do n\u00ed strkal. Ona ho na opl\u00e1tku prudce dloubla. Pak se j\u00ed zmocnila dal\u0161\u00ed zhoubn\u00e1 k\u0159e\u010d sm\u00edchu.
Sna\u017eila se ji zahnat ka\u0161lem. Zaka\u0161l\u00e1n\u00ed skon\u010dilo potla\u010den\u00fdm \u0161kytnut\u00edm. Myslela, \u017ee snad mus\u00ed um\u0159\u00edt. A jeho sev\u0159en\u00e1 ruka se pl\u00ed\u017eila do kapsy. Sed\u011bla napnut\u00e1 k prasknut\u00ed a sm\u00edch na ni znovu dor\u00e1\u017eel, proto\u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee \u0161\u00e1tr\u00e1 po kapse, aby se zbavil kv\u011btu.
Nakonec se c\u00edtila slab\u00e1, vy\u010derpan\u00e1 a hluboce skl\u00ed\u010den\u00e1. Nen\u00e1vid\u011bla p\u0159\u00edtomnost ostatn\u00edch lid\u00ed. Tv\u00e1\u0159 j\u00ed zpy\u0161n\u011bla.
Bratrance u\u017e nevn\u00edmala.
Kdy\u017e s posledn\u00edm chvalozp\u011bvem zah\u00e1jili sb\u00edrku, bratranec op\u011bt zvu\u010dn\u011b zp\u00edval. A j\u00ed to po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b p\u0159ipadalo z\u00e1bavn\u00e9, p\u0159esto\u017ee se tak hanebn\u011b p\u0159edvedla.
Naslouchala zp\u011bvu s pobaven\u00edm. Kdy\u017e se v\u00e1\u010dek na pen\u00edze octl p\u0159ed n\u00ed, \u0161estipence se zachytila do z\u00e1hyb\u016f rukavice, a jak se Anna sna\u017eila rychle ji vyprostit, odsko\u010dila j\u00ed a odkut\u00e1lela se do dal\u0161\u00ed \u0159ady. Stoupla si a zachichotala se. Nemohla to p\u0159ekonat, sm\u00e1la se p\u0159\u00edmo, hanebnice.
\u201e\u010cemu ses tak sm\u00e1la, Anno?\u201c zeptal se Fred, hned jak vy\u0161li z kostela.
\u201eNemohla jsem si prost\u011b pomoct,\u201c \u0159ekla t\u00edm bezstarostn\u00fdm, nap\u016fl v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fdm t\u00f3nem. \u201eNev\u00edm, pro\u010d mi zp\u011bv bratrance Willa p\u0159i\u0161el tak k sm\u00edchu.\u201c
\u201eA co ti na m\u00e9m zp\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161lo k sm\u00edchu?\u201c zeptal se.
\u201eZp\u00edval jsi tak nahlas,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
Nepod\u00edvali se na sebe, ale znovu se zasm\u00e1li a oba z\u010dervenali.
\u201ePro\u010d ses tak sm\u00e1la, Anno?\u201c zeptal se star\u0161\u00ed bratr Tom u ob\u011bda a o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e9 o\u010di mu p\u0159itom z\u00e1\u0159ily radost\u00ed. \u201eV\u0161ichni se na tebe d\u00edvali.\u201c Tom zp\u00edval v kosteln\u00edm sboru.
Vn\u00edmala, \u017ee ji Will up\u0159en\u011b sleduje o\u010dima a \u010dek\u00e1, co na to \u0159ekne.
\u201eTo proto, jak bratranec Will zp\u00edval,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
Na\u010de\u017e bratranec vyprskl potla\u010dovan\u00fdm sm\u00edchem a n\u00e1hle uk\u00e1zal v\u0161echny sv\u00e9 mal\u00e9, pravideln\u00e9 a pon\u011bkud ostr\u00e9 zuby a stejn\u011b tak rychle zase \u00fasta zav\u0159el.
\u201eTo m\u00e1 tak podivuhodn\u00fd hlas?\u201c zeptal se Brangwen.
\u201eNe, v tom to nen\u00ed,\u201c \u0159ekla Anna. \u201eJen mi to p\u0159i\u0161lo k sm\u00edchu \u2013 neum\u00edm to vysv\u011btlit.\u201c
A op\u011bt p\u0159es st\u016fl p\u0159elet\u011bla vlna sm\u00edchu.
Will Brangwen vystr\u010dil sn\u011bd\u00fd obli\u010dej a v o\u010d\u00edch mu zajisk\u0159ilo, kdy\u017e \u0159ekl:
\u201eZp\u00edv\u00e1m ve sboru u svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e.\u201c
\u201eTak\u017ee vy chod\u00edte do kostela!\u201c podivil se Brangwen.
\u201eMatka \u2013 otec ne,\u201c odpov\u011bd\u011bl mlad\u00edk.
Pr\u00e1v\u011b ty mali\u010dkosti, jeho pohyby, legra\u010dn\u00ed t\u00f3ny jeho hlasu na Annu p\u016fsobily. Ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm p\u016fsobil v\u011bcn\u00fd obsah toho, co \u0159\u00edkal, sm\u011b\u0161n\u011b. Otcovy \u0159e\u010di j\u00ed p\u0159ipadaly bezv\u00fdznamn\u00e9 a neutr\u00e1ln\u00ed.
Odpoledne sed\u011bli v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, kde von\u011bly mu\u0161k\u00e1ty, jedli t\u0159e\u0161n\u011b a pov\u00eddali si. Vyzvali Willa, aby o sob\u011b n\u011bco \u0159ekl. A brzy se rozpov\u00eddal.
Zaj\u00edmal se o kostely, o kosteln\u00ed architekturu. D\u00edky Ruskinovu vlivu nach\u00e1zel pot\u011b\u0161en\u00ed ve st\u0159edov\u011bk\u00fdch form\u00e1ch. Mluvil nesouvisle, jen zpola srozumiteln\u011b.
Ale kdy\u017e ho poslouchala, jak mluv\u00ed o jednom kostele za druh\u00fdm, o lodi, kn\u011b\u017ei\u0161ti a transeptu, o st\u011bn\u011b mezi ch\u00f3rem a chr\u00e1movou lod\u00ed a o k\u0159titelnici, o d\u0159evo\u0159ezb\u011b, o architektonick\u00e9m \u010dl\u00e1nku a kru\u017eb\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e to v\u017edycky v\u00e1\u0161niv\u011b dokl\u00e1dal ur\u010dit\u00fdmi v\u011bcmi a ur\u010dit\u00fdmi m\u00edsty, v srdci se j\u00ed rozhostilo t\u011bhotn\u00e9 ticho kostela, tajemstv\u00ed, mocn\u00fd v\u00fdznam kamenn\u00fdch oblouk\u016f, matn\u011b barevn\u00e9ho sv\u011btla, skrze n\u011b\u017e prob\u00edh\u00e1 cosi tajemn\u00e9ho, aby se to op\u011bt rozplynulo ve tm\u011b; vysok\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 m\u0159\u00ed\u017e mystick\u00e9 st\u011bny a za n\u00ed a\u017e v nejzaz\u0161\u00edm m\u00edst\u011b olt\u00e1\u0159. Byla to velice skute\u010dn\u00e1 zku\u0161enost. Anna se c\u00edtila une\u0161en\u00e1. A v\u0161ude jako by se rozprost\u0159el obrovsk\u00fd, mystick\u00fd kostel, uzav\u0159en\u00fd ve sv\u00e9m p\u0159\u00edtm\u00ed, ale prodchnut\u00fd nezn\u00e1mou P\u0159\u00edtomnost\u00ed.
Skoro ji bolelo, kdy\u017e vyhl\u00e9dla z okna a vid\u011bla \u0161e\u0159\u00edky \u010dn\u00edc\u00ed v j\u00e1sav\u00e9m slunci. Nebo to bylo okno z barevn\u00e9ho skla?
Mluvil o gotice, renesanci a ran\u00fdch stadi\u00edch anglick\u00e9 gotiky, o normansk\u00e9m stylu. Ta slova ji vzru\u0161ovala.
\u201eBylas n\u011bkdy v Southwellu?\u201c zeptal se. \u201eJ\u00e1 jsem tam byl ve dvan\u00e1ct v poledne a poob\u011bdval jsem na h\u0159bitov\u011b. A zvony hr\u00e1ly chvalozp\u011bv. Skute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00e1 katedr\u00e1la, ten Southwell. M\u00e1 mohutn\u00e9, okrouhl\u00e9 klenby, dost n\u00edzk\u00e9 a na tlust\u00fdch pil\u00ed\u0159\u00edch. Je to \u00fa\u017easn\u00e9, jak se ty oblouky vyp\u00ednaj\u00ed. Taky jsou tam p\u011bkn\u011b zdoben\u00e1 kamenn\u00e1 sedadla v kn\u011b\u017ei\u0161ti. Ale mn\u011b se l\u00edb\u00ed hlavn\u00ed lo\u010f \u2013 a ten severn\u00ed port\u00e1l.\u201c
To odpoledne byl velice vzru\u0161en\u00fd, p\u0159ekypoval s\u00e1m sebou. Rozho\u0159el se plamenem a jeho z\u00e1\u017eitky o\u017eivly v\u00e1\u0161n\u00ed a vroucnost\u00ed.
Str\u00fdc mu naslouchal s jisk\u0159i\u010dkami v o\u010d\u00edch, nap\u016fl dojat. Teta sklopila temnou tv\u00e1\u0159, zpola dojat\u00e1, ale pohrou\u017eena v jin\u00e9 my\u0161lenky. Anna ho sledovala cele.
Rychlou ch\u016fz\u00ed se ve\u010der vracel do sv\u00e9ho podn\u00e1jmu, o\u010di mu sv\u00edtily a tv\u00e1\u0159 z\u00e1hadn\u011b z\u00e1\u0159ila, jako by se vracel z n\u011bjak\u00e9 v\u00e1\u0161niv\u00e9, \u017eivotad\u00e1rn\u00e9 sch\u016fzky.
Ten \u017e\u00e1r v n\u011bm z\u016fstal, plamen ho\u0159el d\u00e1l, srdce \u017ehnulo jako n\u011bjak\u00e9 slunce. Radoval se ze sv\u00e9ho nezn\u00e1m\u00e9ho \u017eivota a ze sebe. A byl p\u0159ipraven se na Blata vr\u00e1tit.
Ani\u017e si to uv\u011bdomovala, Anna si p\u0159\u00e1la, aby p\u0159i\u0161el. Skrze n\u011bj unikala. Skrze n\u011bj p\u0159ekon\u00e1vala hranice sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti: on byl tou d\u00edrou ve zdi, za n\u00ed\u017e zprudka sv\u00edtilo slunce na vn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bt. P\u0159ich\u00e1zel. N\u011bkdy, ne \u010dasto, ale n\u011bkdy ano a znovu pov\u00eddal, znovu se objevovala ta zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, vzd\u00e1len\u00e1 skute\u010dnost, kter\u00e1 posouvala v\u0161e vp\u0159ed. N\u011bkdy mluvil o sv\u00e9m otci, jeho\u017e nen\u00e1vid\u011bl nen\u00e1vist\u00ed, kter\u00e1 se \u017ehavost\u00ed bl\u00ed\u017eila l\u00e1sce, nebo o matce, ji\u017e miloval l\u00e1skou, kter\u00e1 se bl\u00ed\u017eila nen\u00e1visti \u010di vzpou\u0159e. Jeho v\u011bty byly neohraban\u00e9, jen zpola se dob\u0159e vyjad\u0159oval. Ale m\u011bl ten \u00fa\u017easn\u00fd hlas, kter\u00fd dok\u00e1zal rozezn\u00edt d\u00edv\u010dinu du\u0161i, p\u0159en\u00e9st ji do jeho pocit\u016f. N\u011bkdy ten hlas zn\u011bl vroucn\u011b a deklama\u010dn\u011b, n\u011bkdy m\u011bl podivn\u00fd, nosov\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 ko\u010di\u010d\u00ed zvuk, n\u011bkdy v\u00e1hal, udivoval, n\u011bkdy se zarazil sm\u00edchem. Annu zaujal. Milovala ten \u017eiv\u00fd plamen, kter\u00fd j\u00ed prob\u00edhal, kdy\u017e mu naslouchala. A jeho matku a otce za\u010dala vn\u00edmat jako dva odd\u011blen\u00e9 lidi.<\/p>\n\n\n\n


N\u011bkolik t\u00fddn\u016f k\u00a0nim mlad\u00edk chodil \u010dasto a\u00a0v\u0161ichni ho p\u0159ij\u00edmali s\u00a0radost\u00ed. Sed\u011bl mezi nimi, jeho tmav\u00e1 tv\u00e1\u0159 \u017ehnula, z\u00a0jeho \u0161irok\u00fdch \u00fast plynula dychtivost a\u00a0mali\u010dko posm\u011bch, n\u011bkdy na nich ulp\u00edval jak\u00fdsi \u0161kleb \u010di pok\u0159iven\u00ed, o\u010di mu v\u017edycky sv\u00edtily jako pta\u010d\u00ed, nebyla v\u00a0nich \u017e\u00e1dn\u00e1 hloubka. Ten kluk je nepolapiteln\u00fd, myslel si Brangwen nazloben\u011b. Byl jako \u0161kleb\u00edc\u00ed se mlad\u00fd kocour, kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed, jak se mu zachce a\u00a0ani\u017e by uzn\u00e1val druh\u00e9ho \u010dlov\u011bka.
Nejd\u0159\u00edv se mlad\u00edk, kdy\u017e mluvil, d\u00edval na Toma Brangwena. Pak vzhl\u00ed\u017eel k\u00a0tet\u011b, aby ho pochv\u00e1lila, proto\u017ee jej\u00edho \u00fasudku si cenil v\u00edc. A\u00a0potom se obracel k\u00a0Ann\u011b, proto\u017ee od n\u00ed dost\u00e1val, co cht\u011bl a\u00a0co mu ti star\u0161\u00ed nemohli poskytnout. A\u00a0tak se ti dva mlad\u00ed, kte\u0159\u00ed byli do t\u00e9 doby z\u00e1visl\u00ed na star\u0161\u00edch, za\u010dali vzdalovat a\u00a0zakl\u00e1dat odd\u011blen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed. Toma Brangwena to n\u011bkdy roz\u010dilovalo. Synovec ho roz\u010diloval. Chlapec mu p\u0159ipadal zahled\u011bn\u00fd do sebe a\u00a0sob\u011bsta\u010dn\u00fd. Povahu m\u011bl dost v\u00e1\u0161nivou, ale p\u0159\u00edli\u0161 odlehlou, jako cosi opro\u0161t\u011bn\u00e9ho, jako ko\u010di\u010d\u00ed.
Ko\u010dka dok\u00e1zala le\u017eet naprosto klidn\u011b na p\u0159edlo\u017ece p\u0159ed krbem, zat\u00edmco jej\u00ed p\u00e1n \u010di pan\u00ed se sv\u00edjeli v\u00a0muk\u00e1ch kousek od n\u00ed. Z\u00e1le\u017eitosti jin\u00fdch lid\u00ed jako by se ho v\u016fbec net\u00fdkaly. Na \u010dem tomu mlad\u00edkovi z\u00e1le\u017eelo, krom\u011b jeho vlastn\u00edch instinktivn\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed?
Nicm\u00e9n\u011b m\u011bl synovce r\u00e1d a\u00a0v\u00e1\u017eil si ho. Pan\u00ed Brangwenovou dr\u00e1\u017edila zase Anna, kter\u00e1 se n\u00e1hle pod mlad\u00edkov\u00fdm vlivem zm\u011bnila. Matka m\u011bla chlapce r\u00e1da, nebyl tak docela ciz\u00ed. Ale nel\u00edbilo se j\u00ed, \u017ee mu dcera tolik podl\u00e9h\u00e1. Tak\u017ee ti dva mlad\u00ed se postupn\u011b odt\u00e1hli, unikli star\u0161\u00edm, aby si sami vytvo\u0159ili n\u011bco nov\u00e9ho. Pracoval na zahrad\u011b, aby uchl\u00e1cholil str\u00fdce. Mluvil o\u00a0kostel\u00edch, aby uchl\u00e1cholil tetu. A\u00a0za Annou chodil jako dlouh\u00fd, neodbytn\u00fd a\u00a0ne\u00fahybn\u00fd \u010dern\u00fd st\u00edn. Brangwena to roz\u010dilovalo na nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00edru. K\u00a0nesnesen\u00ed ho dr\u00e1\u017edilo, kdy\u017e vid\u011bl na tv\u00e1\u0159i synovce ten rozz\u00e1\u0159en\u00fd \u0161kleb, ten ko\u010di\u010d\u00ed \u0161kleb, jak tomu \u0159\u00edkal.
A\u00a0Anna z\u00edskala nov\u00fd odstup, novou nez\u00e1vislost. Najednou za\u010dala jednat nez\u00e1visle na rodi\u010d\u00edch, \u017e\u00edt mimo jejich dosah. Matku doh\u00e1n\u011bla k\u00a0z\u00e1chvat\u016fm vzteku. Ale n\u00e1mluvy pokra\u010dovaly. Anna chodila pod n\u011bjakou z\u00e1minkou ve\u010der do Ilkestonu nakupovat. V\u017edycky se vr\u00e1tila s\u00a0bratrancem, on \u0161el s\u00a0hlavou nad jej\u00edm ramenem, trochu za n\u00ed, jako \u010f\u00e1bel vykukuj\u00edc\u00ed za Lincolnem, jak zlostn\u011b, ale s\u00a0uspokojen\u00edm poznamenal Brangwen.
Will Brangwen se ke sv\u00e9mu \u00fadivu nach\u00e1zel ve stavu elektrizovan\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b. Ke sv\u00e9mu \u00fadivu Annu jednou ve\u010der, kdy\u017e se vraceli z\u00a0Ilkestonu, se j\u00ed postavil do cesty a\u00a0pol\u00edbil ji, ale p\u0159itom m\u011bl pocit, \u017ee na n\u011bj ze tmy dopadne n\u011bjak\u00e1 r\u00e1na. A\u00a0kdy\u017e ve\u0161li dovnit\u0159, velmi ho rozzlobilo, \u017ee rodi\u010de vzhl\u00e9dli a\u00a0p\u00e1trav\u011b se d\u00edvali na n\u011bj i\u00a0na ni. Jak\u00fdm pr\u00e1vem? Pro\u010d se maj\u00ed takhle d\u00edvat! A\u0165 se sami uklid\u00ed, nebo se d\u00edvaj\u00ed jinam.
Mlad\u00edk \u0161el dom\u016f a\u00a0hv\u011bzdy na nebi zprudka krou\u017eily \u010dernotou v\u00a0jeho hlav\u011b a\u00a0jeho srdce nal\u00e9halo, ale bou\u0159ilo tak, jako by narazil na n\u011bjakou p\u0159ek\u00e1\u017eku. Cht\u011bl se n\u011b\u010d\u00edm prob\u00edt.
J\u00ed se zmocnilo kouzlo. A\u00a0rodi\u010d\u016fm p\u016fsobila rozpaky, kdy\u017e chodila po dom\u011b a\u00a0ni\u010deho si nev\u0161\u00edmala, jako by byla pro n\u011b neviditeln\u00e1. A\u00a0p\u0159ece se museli podvolit. Chodila nep\u0159\u00edtomn\u011b, na n\u011bjak\u00fd \u010das neproniknuteln\u00e1.
Jeho se tak\u00e9 zmocnila ta temn\u00e1 neproniknutelnost. Jako by ho obklopovala napjat\u00e1, zelektrizovan\u00e1 temnota, v\u00a0n\u00ed\u017e jeho du\u0161e a\u00a0jeho \u017eivot byly intenzivn\u011b \u010dinorod\u00e9, ale bez jeho p\u0159isp\u011bn\u00ed \u010di pozornosti. Mysl se zatemnila. Pracoval rychle a\u00a0mechanicky a\u00a0vytv\u00e1\u0159el n\u011bkter\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 v\u011bci.
Obl\u00edbil si d\u0159evo\u0159ezbu. Prvn\u00ed, co Ann\u011b vyrobil, byla forma na m\u00e1slo. Vy\u0159ezal do n\u00ed mytologick\u00e9ho pt\u00e1ka, f\u00e9nixe, trochu podobn\u00e9ho orlu, kter\u00fd se zved\u00e1 na soum\u011brn\u00fdch k\u0159\u00eddlech ze st\u0159edu kr\u00e1sn\u00fdch tryskaj\u00edc\u00edch plamen\u016f, je\u017e od okraje jamky stoupaly vzh\u016fru.
Ve\u010der, kdy d\u00e1rek od n\u011bj dostala, si ho Anna nijak nepova\u017eovala. R\u00e1no, kdy\u017e se stloukalo m\u00e1slo, p\u0159inesla Willovu formu m\u00edsto star\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 s\u00a0dubov\u00fdmi listy a\u00a0\u017ealudy. Se vzru\u0161en\u00edm \u010dekala, jak to bude vypadat. Podivn\u00e9, ten tajupln\u00fd pt\u00e1k vytvarovan\u00fd v\u00a0jamce podobn\u00e9 \u0161\u00e1lku, s\u00a0t\u011bmi zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi, siln\u00fdmi z\u00e1chv\u011bvy vyb\u00edhaj\u00edc\u00edmi od hladk\u00e9ho okraje sm\u011brem do st\u0159edu. Vytla\u010dila dal\u0161\u00ed tvar. Jak je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, kdy\u017e zvedne formu a\u00a0objev\u00ed se pt\u00e1k s\u00a0orl\u00edm zob\u00e1kem pozvedaj\u00edc\u00edsvou hru\u010f k\u00a0n\u00ed. Bavilo ji vyr\u00e1b\u011bt dal\u0161\u00ed a\u00a0dal\u0161\u00ed. A\u00a0poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e to vid\u011bla, to p\u016fsobilo jako nov\u011b stvo\u0159en\u00e1 v\u011bc. Z\u00a0ka\u017ed\u00e9ho kousku m\u00e1sla se stal tenhle podivn\u00fd, \u017eivotad\u00e1rn\u00fd symbol.
Uk\u00e1zala ji matce a\u00a0otci.
\u201eTo je kr\u00e1sa,\u201c prohl\u00e1sila matka a\u00a0m\u00edrn\u011b se j\u00ed projasnila tv\u00e1\u0159.
\u201eN\u00e1dhera!\u201c zvolal otec v\u00a0roz\u010dilen\u00e9m \u00fadivu. \u201eJak tomu pt\u00e1ku \u0159\u00edk\u00e1?\u201c
A\u00a0tuto ot\u00e1zku vzn\u00e1\u0161eli tak\u00e9 z\u00e1kazn\u00edci po n\u011bkolik p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch t\u00fddn\u016f.
\u201eJak \u0159\u00edk\u00e1te tomu pt\u00e1kovi, co tisknete na m\u00e1slo?\u201c
Kdy\u017e k\u00a0nim ve\u010der p\u0159i\u0161el, vzala ho do ml\u00e9k\u00e1rny, aby mu uk\u00e1zala v\u00fdsledek.
\u201eL\u00edb\u00ed se ti to?\u201c zeptal se j\u00ed t\u00edm siln\u00fdm, zn\u011bl\u00fdm hlasem, kter\u00fd j\u00ed st\u00e1le p\u0159ipadal zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a\u00a0rozezn\u00edval temn\u00e1 m\u00edsta jej\u00ed bytosti.
Velice z\u0159\u00eddka se jeden druh\u00e9ho dotkli. L\u00edbilo se jim b\u00fdt spolu sami, nabl\u00edzku, ale st\u00e1le je\u0161t\u011b mezi nimi z\u016fst\u00e1val odstup.
V\u00a0chladn\u00e9 ml\u00e9k\u00e1rn\u011b oza\u0159ovalo sv\u011btlo sv\u00ed\u010dky \u0161irok\u00e9 b\u00edl\u00e9 hladiny d\u00ed\u017e\u00ed se smetanou. Prudce oto\u010dil hlavu. Bylo tu takov\u00e9 chladno a\u00a0v\u0161echno ostatn\u00ed tak odlehl\u00e9. \u00dasta se mu otev\u0159ela a\u00a0trochu nerv\u00f3zn\u011b se zasm\u00e1l. Ona st\u00e1la se sklon\u011bnou hlavou oto\u010dena stranou. Cht\u011bl se j\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eit. U\u017e ji jednou pol\u00edbil.
Op\u011bt okem spo\u010dinul na vypoukl\u00fdch kusech m\u00e1sla, na nich\u017e emblematick\u00fd pt\u00e1k zvedal svou hru\u010f ze st\u00ednu vr\u017een\u00e9ho plamenem sv\u00ed\u010dky. Co mu br\u00e1nilo? Jej\u00ed hru\u010f mu byla nabl\u00edzku, jeho hlava se zvedala jako orl\u00ed. Nepohnula se. N\u00e1hle ji neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychl\u00fdm a\u00a0jemn\u00fdm pohybem objal a\u00a0p\u0159it\u00e1hl si ji k\u00a0sob\u011b. Odehr\u00e1lo
se to rychle, \u010dist\u011b, jako kdy\u017e pt\u00e1k krou\u017e\u00ed a\u00a0kles\u00e1 bl\u00ed\u017e a\u00a0bl\u00ed\u017e.
L\u00edbal ji na hrdlo. Oto\u010dila se a\u00a0pod\u00edvala se na n\u011bj. O\u010di m\u011bla temn\u00e9 a\u00a0\u017ehnul v\u00a0nich ohe\u0148. Jeho o\u010di se ani nepohnuly, nezkrotn\u011b a\u00a0radostn\u011b jisk\u0159ily, jako sokol\u00ed. C\u00edtila, jak let\u00ed do temn\u00e9ho prostoru jej\u00edch plamen\u016f jako z\u00e1blesk, jako lesknouc\u00ed se sokol.
Pod\u00edvali se na sebe a\u00a0uvid\u011bli jeden druh\u00e9ho z\u00a0nezvykl\u00e9ho \u00fahlu, ale velmi bl\u00edzko, jako kdy\u017e sokol kles\u00e1, krou\u017e\u00ed a\u00a0pad\u00e1 do plamene temnoty. Vzala ;sv\u00ed\u010dku a\u00a0vr\u00e1tili se do kuchyn\u011b.
N\u011bjakou dobu to takhle pokra\u010dovalo, st\u00e1le se sch\u00e1zeli, ale m\u00e1lokdy se dot\u00fdkali a\u00a0velmi z\u0159\u00eddkakdy l\u00edbali. A\u00a0i pak to byl \u010dasto jen pouh\u00fd dotek rt\u016f, znamen\u00ed.
Ale v\u00a0jej\u00edch o\u010d\u00edch za\u010dal pl\u00e1t st\u00e1l\u00fd ohe\u0148, \u010dasto se zarazila uprost\u0159ed \u010dinnosti, jako by si na n\u011bco cht\u011bla vzpomenout nebo n\u011bco naj\u00edt.
Jeho tv\u00e1\u0159 z\u00edskala v\u00e1\u017en\u00fd, napjat\u00fd v\u00fdraz a\u00a0nesly\u0161el v\u017edycky, co se mu pov\u00edd\u00e1.
Jednoho srpnov\u00e9ho ve\u010dera p\u0159i\u0161el za de\u0161t\u011b. Ve\u0161el dovnit\u0159 s\u00a0vyhrnut\u00fdm l\u00edmcem a\u00a0zapnut\u00fdm kab\u00e1tem, s\u00a0mokrou tv\u00e1\u0159\u00ed. Jak sem ve\u0161el z\u00a0chladn\u00e9ho de\u0161t\u011b, vypadal tak \u0161t\u00edhle a\u00a0rozhodn\u011b, \u017ee ji n\u00e1hle oslepila l\u00e1ska k\u00a0n\u011bmu. A\u00a0p\u0159esto sed\u011bl a\u00a0bezv\u00fdznamn\u011b si pov\u00eddal s\u00a0jej\u00edm otcem a\u00a0matkou, zat\u00edmco v\u00a0n\u00ed mu\u010div\u011b v\u0159ela krev.
Cht\u011bla se ho dotknout, pouze dotknout.
Na st\u0159\u00edb\u0159it\u011b proz\u00e1\u0159en\u00e9 tv\u00e1\u0159i se j\u00ed objevil ten podivn\u00fd, nep\u0159\u00edtomn\u00fd v\u00fdraz, kter\u00fd otce doh\u00e1n\u011bl k\u00a0\u0161\u00edlenstv\u00ed, temn\u00e9 o\u010di m\u011bla sklopen\u00e9. Ale pozvedla je k\u00a0mlad\u00edkovi. A\u00a0potemn\u011bly vzplanut\u00edm, kter\u00e9 mu na okam\u017eik nahnalo strach.
Ode\u0161la do vedlej\u0161\u00ed kuchyn\u011b a\u00a0vzala lucernu. Otec ji sledoval, kdy\u017e se vr\u00e1tila.
\u201ePoj\u010f se mnou, Wille,\u201c vyb\u00eddla bratrance. \u201eChci se pod\u00edvat, jestli jsem dob\u0159e ut\u011bsnila d\u00edru, kudy sem chod\u00ed ta krysa.\u201c
\u201eTo nemus\u00ed\u0161,\u201c vymlouval j\u00ed to otec. Nev\u0161\u00edmala si ho. Mlad\u00edk se octl mezi dv\u011bma v\u016flemi. Otcova tv\u00e1\u0159 zrudla, modr\u00e9 o\u010di znehybn\u011bly. D\u00edvka st\u00e1la u\u00a0dve\u0159\u00ed s\u00a0hlavou m\u00edrn\u011b zaklon\u011bnou, jako by nazna\u010dovala, \u017ee mlad\u00edk mus\u00ed j\u00edt. Zvedl se t\u00edm sv\u00fdm tich\u00fdm, rozhodn\u00fdm zp\u016fsobem a\u00a0ode\u0161el s\u00a0n\u00ed. Brangwenovi vystouply \u017e\u00edly na \u010dele.
Pr\u0161elo. Sv\u011btlo lucerny se odr\u00e1\u017eelo na vydl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 cest\u011b a\u00a0na \u00fapat\u00ed zdi. Do\u0161la k\u00a0mal\u00e9mu \u017eeb\u0159\u00edku a\u00a0vy\u0161plhala nahoru. On j\u00ed podal lucernu a\u00a0\u0161el za n\u00ed. Naho\u0159e v\u00a0kurn\u00edku sed\u011bla dr\u016fbe\u017e v\u00a0rozlo\u017eit\u00fdch hrom\u00e1dk\u00e1ch na h\u0159adu, \u010derven\u00e9 h\u0159eb\u00ednky sv\u00edtily jako ohe\u0148. Leskl\u00e1, bd\u011bl\u00e1 o\u010dka se otv\u00edrala. Ozvala se ostr\u00e1 v\u00fdtka, kdy\u017e se jedna ze slepic zavrt\u011bla. Kohout sed\u011bl a\u00a0d\u00edval se, \u017elut\u00e9 pe\u0159\u00ed na krku se mu lesklo jako sklo. Anna p\u0159e\u0161la po \u0161pinav\u00e9 podlaze. Brangwen si p\u0159id\u0159epl a\u00a0d\u00edval se. Pod \u010derven\u00fdmi ta\u0161kami st\u0159echy sv\u011btlo zm\u011bklo. D\u00edvka se p\u0159ikr\u010dila v\u00a0rohu. Ozvalo se dal\u0161\u00ed zav\u00ed\u0159en\u00ed slepice, kter\u00e1 vysko\u010dila z\u00a0h\u0159adu.
Anna se vr\u00e1tila, sehnula se pod h\u0159adem. \u010cekal na ni u\u00a0dve\u0159\u00ed. N\u00e1hle ho objala, tiskla se k\u00a0n\u011bmu t\u011blem a\u00a0volala \u0161eptem a\u00a0na\u0159\u00edkav\u011b.
\u201eWille, miluju t\u011b, miluju t\u011b, Wille, j\u00e1 t\u011b miluju.\u201c Zn\u011blo to, jako by ji ta slova rvala.
Ani ho to moc nep\u0159ekvapilo. Dr\u017eel ji v\u00a0n\u00e1ru\u010di a\u00a0kosti mu za\u010daly t\u00e1t. Op\u0159el se o\u00a0ze\u010f za sebou. Dve\u0159e kurn\u00edku byly otev\u0159en\u00e9. Venku padal \u0161ikm\u00fd d\u00e9\u0161\u0165, jako jemn\u00e9 ocelov\u00e9 dr\u00e1ty z\u00e1hadn\u011b sp\u011bchal ze z\u00e1plavy tmy. Dr\u017eel ji v\u00a0n\u00e1ru\u010di a\u00a0jako by se spolu pohupovali ve velk\u00fdch krou\u017eiv\u00fdch z\u00e1chv\u011bvech, p\u0159itisknuti jeden k\u00a0druh\u00e9mu ve tm\u011b. P\u0159ed otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi sen\u00edku, kde st\u00e1li, za nimi a\u00a0pod nimi se prost\u00edrala tma s\u00a0plynouc\u00edm z\u00e1vojem de\u0161t\u011b.
\u201eMiluju t\u011b, Wille, miluju,\u201c na\u0159\u00edkala, \u201emiluju t\u011b, Wille.\u201c
Dr\u017eel ji tak pevn\u011b, \u017ee splynuli v\u00a0jedno, a\u00a0nic ne\u0159\u00edkal.
Uvnit\u0159 v\u00a0dom\u011b Tom Brangwen chv\u00edli \u010dekal. Pak vstal a\u00a0vyrazil ven. P\u0159e\u0161el po dvo\u0159e. Uvid\u011bl nezvykl\u00fd mlhav\u00fd paprsek sv\u011btla vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze dve\u0159\u00ed sen\u00edku. Sotva v\u00a0de\u0161ti rozeznal, \u017ee je to sv\u011btlo. \u0160el d\u00e1l, a\u017e sv\u011btlo nejasn\u011b dopadlo na n\u011bj. Pak vzhl\u00e9dl a\u00a0skrze mlhu uvid\u011bl mlad\u00edka a\u00a0d\u00edvku spolu, mlad\u00edk se op\u00edral z\u00e1dy o\u00a0st\u011bnu a\u00a0hlavu skl\u00e1n\u011bl nad d\u00edv\u010dinou. Star\u0161\u00ed mu\u017e je uvid\u011bl, de\u0161t\u011bm rozmazan\u00e9, ale osv\u011btlen\u00e9. P\u0159ipadali si tak skryt\u00ed ve tm\u011b. Uvid\u011bl dokonce osv\u011btlen\u00fd such\u00fd sen\u00edk vzadu, st\u00edny a\u00a0shluky h\u0159aduj\u00edc\u00ed dr\u016fbe\u017ee a\u00a0podivn\u00e9 st\u00edny, je\u017e tmou vrhala lucerna na podlahu tam naho\u0159e.
A\u00a0v\u00a0srdci se mu za\u010dal sv\u00e1\u0159et temn\u00fd vztek a\u00a0n\u011b\u017en\u00e9 sebezap\u0159en\u00ed. To d\u011bv\u010de nech\u00e1pe, co \u010din\u00ed. Zrazuje sama sebe. Je to je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b, pouh\u00e9 d\u00edt\u011b. Nev\u00ed, kolik ze sebe takhle utr\u00e1c\u00ed. A\u00a0on poc\u00edtil \u010dernou, zlostnou nevoli. Je on s\u00e1m u\u017e star\u00fd, \u017ee by ji m\u011bl vd\u00e1vat? Je star\u00fd? Nen\u00ed star\u00fd. Je mlad\u0161\u00ed ne\u017e ten bezohledn\u00fd mlad\u00edk, v\u00a0jeho\u017e n\u00e1ru\u010di spo\u010d\u00edvala. Kdo ji l\u00edp zn\u00e1\u00a0\u2013 on, nebo ten slep\u00fd mlad\u00edk? Komu n\u00e1le\u017e\u00ed, kdy\u017e ne jemu sam\u00e9mu?
Znovu si vzpomn\u011bl na to d\u00edt\u011b, kter\u00e9 nesl v\u00a0noci ven do stodoly, zat\u00edmco jeho \u017eena rodila mal\u00e9ho Toma. Vzpomn\u011bl si na hebkou, teplou t\u00edhu hol\u010di\u010dky na sv\u00e9 pa\u017ei, kolem krku. Te\u010f by mu asi \u0159ekla, \u017ee skon\u010dil. Odejde, zap\u0159e ho, zanech\u00e1 v\u00a0n\u011bm nesnesitelnou pr\u00e1zdnotu, nicotu, kterou neunese. Skoro ji nen\u00e1vid\u011bl.
Jak se mu opova\u017euje \u0159\u00edkat, \u017ee je star\u00fd?! Kr\u00e1\u010del d\u00e1l v\u00a0de\u0161ti, potil se bolest\u00ed, hr\u016fzou z\u00a0toho, \u017ee je star\u00fd, mu\u010dil ho pocit, \u017ee se mus\u00ed vzd\u00e1t toho, co pro n\u011bj znamenalo \u017eivot.
Will Brangwen ode\u0161el dom\u016f a\u00a0se str\u00fdcem se u\u017e nevid\u011bl. Nastavil horkou tv\u00e1\u0159 de\u0161ti a\u00a0\u0161el d\u00e1l jako v\u00a0transu. \u201eMiluju t\u011b, Wille, miluju t\u011b.\u201c Ta slova se mu donekone\u010dna opakovala. Z\u00e1voje se protrhly, vydaly ho nah\u00e9ho nekone\u010dn\u00e9mu prostoru a\u00a0on se zachv\u011bl. Zdi ho vyvrhly a\u00a0poskytly mu obrovsk\u00fd prostor, v\u00a0n\u011bm\u017e m\u011bl kr\u00e1\u010det. Kam touto nekone\u010dnost\u00ed bezb\u0159eh\u00e9ho prostoru tak slep\u011b kr\u00e1\u010del? Sed\u00ed snad na konci v\u0161\u00ed t\u00e9 temnoty st\u00e1le je\u0161t\u011b tajemn\u011b B\u016fh V\u0161emohouc\u00ed a\u00a0poh\u00e1n\u00ed ho d\u00e1l? \u201eMiluju t\u011b, Wille, miluju t\u011b.\u201c Chv\u011bl se strachy, jak ta slova znovu rozezn\u00edvala jeho srdce. A\u00a0neodva\u017eoval se pomyslet na jej\u00ed o\u010di, je\u017e z\u00e1\u0159ily, a\u00a0na jej\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u011b prom\u011bn\u011bnou tv\u00e1\u0159. Jasn\u011b planouc\u00ed ruka skryt\u00e9ho V\u0161emohouc\u00edho vyrazila ze tmy a\u00a0sev\u0159ela ho. \u0160el d\u00e1l poddan\u00fd a\u00a0se strachem, srdce m\u011bl sev\u0159en\u00e9 a\u00a0horouc\u00ed t\u00edm dotekem.
Dny m\u00edjely, ml\u010dky ut\u00edkaly na chodidlech podra\u017een\u00fdch tmou. Chodil za Annou, ale op\u011bt se mezi n\u011b vr\u00e1til odstup. Tom Brangwen se zasmu\u0161il, modr\u00e9 o\u010di posmutn\u011bly.
Anna se chovala divn\u011b a\u00a0odevzdan\u011b. Tv\u00e1\u0159 s\u00a0t\u011bmi jemn\u00fdmi odst\u00edny barvy byla n\u011bm\u00e1, on\u011bm\u011bl\u00e1 dotekem a\u00a0doj\u00edmav\u011b kr\u00e1sn\u00e1.
Matka sklopila hlavu a\u00a0pohybovala se ve sv\u00e9m temn\u00e9m sv\u011bt\u011b, kter\u00fd op\u011bt sliboval napln\u011bn\u00ed.
Will d\u00e1l vy\u0159ez\u00e1val ze d\u0159eva. V\u00e1\u0161niv\u011b sv\u00edral dl\u00e1to v\u00a0ruce. V\u00e1\u0161e\u0148 v\u00a0jeho srdci vpravd\u011b pozvedala jemn\u00e9 ocelov\u00e9 ost\u0159\u00ed. Vy\u0159ez\u00e1val, tak jak si v\u017edycky p\u0159\u00e1l, Stvo\u0159en\u00ed Evy. Byl to basreli\u00e9f pro kostel. Adam le\u017eel a\u00a0spal, jako by trp\u011bl, a\u00a0B\u016fh, n\u00e1znakov\u00e1, velk\u00e1 figura, se k\u00a0n\u011bmu sh\u00fdbal a\u00a0nap\u0159ahoval k\u00a0n\u011bmu odhalenou ruku; a\u00a0z\u00a0roztr\u017een\u00e9ho boku Adamova se k\u00a0Bo\u017e\u00ed ruce jako plamen up\u00ednala mal\u00e1, \u017eiv\u00e1, nah\u00e1 postavi\u010dka Evy.
Pracoval na Ev\u011b. Byla huben\u00e1, dychtiv\u00e1, nezral\u00e1. S\u00a0chv\u011bjivou v\u00e1\u0161n\u00ed jemnou jako z\u00e1van vzduchu pracoval dl\u00e1tem na jej\u00edm pevn\u00e9m, nezral\u00e9m, mal\u00e9m b\u0159ichu. Byla to tuh\u00e1 figurka s\u00a0ostr\u00fdmi rysy, zachycen\u00e1 v\u00a0muk\u00e1ch, bolesti a\u00a0ext\u00e1zi sv\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed. Ale on se chv\u011bl, kdy\u017e se j\u00ed dot\u00fdkal. Nedokon\u010dil zat\u00edm \u017e\u00e1dnou postavu. Na v\u011btvi naho\u0159e sed\u011bl pt\u00e1k a\u00a0zvedal k\u0159\u00eddla k\u00a0letu a\u00a0nahoru k\u00a0n\u011bmu se plazil had. T\u0159\u00e1sl se v\u00e1\u0161n\u00ed, kdy\u017e byl kone\u010dn\u011b schopen vytvo\u0159it nov\u00e9, z\u0159eteln\u00e9 t\u011blo sv\u00e9 Evy.
A\u017e \u00fapln\u011b po stran\u00e1ch na ka\u017ed\u00e9m konci, st\u00e1li dva and\u011bl\u00e9 zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed si tv\u00e1\u0159e k\u0159\u00eddly. Byli jako stromy. Kdy\u017e za soumraku \u0161el na Blata, c\u00edtil, \u017ee and\u011bl\u00e9 se zakrytou tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ed n\u00edm ustupuj\u00ed stranou. Kdy\u017e p\u0159ech\u00e1zel most p\u0159es kan\u00e1l, ve\u010der se rozz\u00e1\u0159il posledn\u00edmi syt\u00fdmi barvami, obloha byla tmavomodr\u00e1, z\u00a0d\u00e1lky u\u017e se zat\u0159pytily hv\u011bzdy, velmi vzd\u00e1len\u00e9 a\u00a0vystupuj\u00edc\u00ed nad potem\u0148uj\u00edc\u00edm shlukem staven\u00ed farmy, nad k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fdmi cesti\u010dkami pod\u00e9l okraje mrak\u016f.
\u010cekala na n\u011bj jako ta sv\u011bteln\u00e1 z\u00e1\u0159. A\u00a0on se neodv\u00e1\u017eil pozvednout tv\u00e1\u0159, aby se na ni pod\u00edval.
P\u0159i\u0161ly \u017en\u011b. Jednou ve\u010der spolu za soumraku proch\u00e1zeli statkem ven. Velk\u00fd zlat\u00fd m\u011bs\u00edc se zt\u011b\u017eka dot\u00fdkal \u0161ed\u00e9ho obzoru, stromy se ty\u010dily do v\u00fd\u0161ky, jako by \u010dekaly ve st\u00ednu soumraku. Anna s\u00a0mlad\u00edkem \u0161li nesly\u0161n\u011b pod\u00e9l plotu, pod\u00e9l temn\u00fdch kolej\u00ed v\u00a0tr\u00e1v\u011b vyje\u017ed\u011bn\u00fdch od voz\u016f. Pro\u0161li brankou na otev\u0159en\u00e9 pole, kde jako by jim st\u00e1le je\u0161t\u011b dopadalo na tv\u00e1\u0159e dost sv\u011btla. V\u00a0polost\u00ednu le\u017eely na zemi snopy tam, kde je \u017eenci zanechali, mnoh\u00e9 nata\u017een\u00e9 na temn\u00fdch hrom\u00e1dk\u00e1ch jako mrtvoly; jin\u00e9 se nejasn\u011b ty\u010dily v\u00a0pan\u00e1c\u00edch, jako lodi v\u00a0mlhav\u00e9m oparu m\u011bs\u00edce a\u00a0soumraku kousek d\u00e1l.
Necht\u011bli se je\u0161t\u011b vracet, ale kam m\u011bli j\u00edt, k\u00a0m\u011bs\u00edci? Nebo\u0165 byli odd\u011blen\u00ed, ka\u017ed\u00fd s\u00e1m.
\u201ePostav\u00edme p\u00e1r snop\u016f,\u201c \u0159ekla Anna, aby mohli z\u016fstat na tom otev\u0159en\u00e9m \u0161irok\u00e9m poli.
P\u0159e\u0161li po strni\u0161ti a\u017e tam, kde kon\u010dily postaven\u00e9 pan\u00e1ky. Ta \u010d\u00e1st pole vypadala zvl\u00e1\u0161tn\u011b obydlen\u00e1, tam, kde se ty\u010dily pan\u00e1ky; zbytek byl otev\u0159en\u00fd a\u00a0nata\u017een\u00fd na zemi.
Ve vzduchu se bly\u0161tilo st\u0159\u00edbro. Rozhl\u00e9dla se kolem sebe. Stromy se nejasn\u011b ty\u010dily v\u00a0ur\u010dit\u00e9 vzd\u00e1lenosti, zd\u00e1lo se, \u017ee jako poslov\u00e9 \u010dekaj\u00ed na sign\u00e1l k\u00a0pohybu vp\u0159ed. V\u00a0tomto mlhav\u011b k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9m prostoru j\u00ed p\u0159ipadalo, \u017ee j\u00ed srdce tlu\u010de jako zvon. B\u00e1la se, aby to nebylo sly\u0161et.
\u201eTy si vezme\u0161 tuhle \u0159adu,\u201c navrhla mlad\u00edkovi, popo\u0161la kousek d\u00e1l a\u00a0sehnula se k\u00a0dal\u0161\u00ed \u0159ad\u011b le\u017e\u00edc\u00edch snop\u016f, ka\u017edou rukou zvedla jeden t\u011b\u017ek\u00fd obiln\u00fd pletenec a\u00a0tu t\u00edhu p\u0159enesla na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto, kde postavila dva snopy kolmo dol\u016f a\u00a0se slab\u00fdm n\u00e1razem je op\u0159ela jeden o\u00a0druh\u00fd. P\u0159ich\u00e1zel on, jeho st\u00edn se pohyboval v\u00a0lehou\u010dk\u00e9m soumraku a\u00a0nesl tak\u00e9 dva snopy. \u010cekala opod\u00e1l. Se slab\u00fdm n\u00e1razem postavil
sv\u00e9 dva snopy hned vedle t\u011bch jej\u00edch. St\u00e1ly nejist\u011b. Zamotal pletence obil\u00ed do sebe. \u0160ustilo jako voda ve stud\u00e1nce. Vzhl\u00e9dl a\u00a0zasm\u00e1l se.
Ona se pak oto\u010dila k\u00a0m\u011bs\u00edci, kter\u00fd jako by poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj d\u00edvala, z\u00e1\u0159iv\u011b odhaloval jej\u00ed \u0148adra. On poslu\u0161n\u011b ode\u0161el k\u00a0pr\u00e1zdnot\u011b prot\u011bj\u0161\u00edho pole.
Oh\u00fdbali se, brali do ruky vlhk\u00e9, jemn\u00e9 klasy obil\u00ed, zvedali ty t\u011b\u017ek\u00e9 ot\u00fdpky a\u00a0vraceli se. Ona to stihla v\u017edycky d\u0159\u00edv. Postavila snopy na zem a\u00a0vytvo\u0159ila s\u00a0ostatn\u00edmi jak\u00fdsi p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek. On se jako st\u00edn bl\u00ed\u017eil p\u0159es strni\u0161t\u011b a\u00a0nosil sv\u00e9 ot\u00fdpky. Odvr\u00e1tila se a\u00a0sly\u0161ela pouze ostr\u00e9 \u0161ust\u011bn\u00ed zm\u011bti jeho klas\u016f. Kr\u00e1\u010dela mezi m\u011bs\u00edcem a\u00a0jeho zast\u00edn\u011bnou postavou.
Sebrala dal\u0161\u00ed dva snopy a\u00a0\u0161la k\u00a0n\u011bmu, kdy\u017e se zrovna narovn\u00e1val. Vych\u00e1zel zbl\u00edzka. Postavila snopy a\u00a0jala se stav\u011bt nov\u00e9ho pan\u00e1ka. St\u00e1ly nejist\u011b. Chv\u011bly se j\u00ed ruce. P\u0159esto se narovnala a\u00a0oto\u010dila k\u00a0m\u011bs\u00edci, kter\u00fd j\u00ed odhaloval \u0148adra, tak\u017ee m\u011bla pocit, jako by se j\u00ed zvedala a\u00a0zase klesala m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitem.
A\u00a0on musel znovu postavit jej\u00ed dva snopy, kter\u00e9 se zhroutily. Pracoval v\u00a0tichosti. Rytmus pr\u00e1ce ho op\u011bt odvedl, kdy\u017e ona se bl\u00ed\u017eila.
Pracovali spolu, p\u0159ich\u00e1zeli a\u00a0odch\u00e1zeli v\u00a0ur\u010dit\u00e9m rytmu, kter\u00fd sla\u010foval pohyb jejich t\u011bl a\u00a0nohou. On pracoval stejnom\u011brn\u011b, pohrou\u017een do t\u00e9 \u010dinnosti, pohyboval se po pruhu pr\u00e1zdn\u00e9ho strni\u0161t\u011b zp\u011bt a\u00a0zase dop\u0159edu jako \u010dlunek, propl\u00e9tal se dlouhou \u0159adou stoj\u00edc\u00edch pan\u00e1k\u016f, bl\u00ed\u017e a\u00a0bl\u00ed\u017e ke stinn\u00fdm strom\u016fm, spojoval sv\u00e9 snopy s\u00a0jej\u00edmi. A\u00a0ona v\u017edycky zmizela, ne\u017e tam do\u0161el. Kdy\u017e p\u0159ich\u00e1zel, odch\u00e1zela, kdy\u017e odch\u00e1zel, p\u0159ich\u00e1zela. To se nikdy nem\u011bli setkat? Postupn\u011b se v\u00a0n\u011bm rozechv\u011bl tich\u00fd, hlubok\u00fd t\u00f3n v\u016fle, kterou se sna\u017eil ji uv\u00e9st v\u00a0soulad, pokou\u0161el se postupn\u011b ji p\u0159ibl\u00ed\u017eit k\u00a0sob\u011b, a\u017e by byli spolu, a\u017e by se setkali jako ty snopy, kter\u00e9 spole\u010dn\u011b za\u0161ustily.
A\u00a0pr\u00e1ce pokra\u010dovala. A\u00a0pak u\u017e stav\u011bl obil\u00ed k\u00a0sob\u011b u\u00a0pan\u00e1ku. A\u00a0ona se bl\u00ed\u017eila. \u010cekal na ni, upravoval pan\u00e1k. P\u0159i\u0161la. Ale st\u00e1la opod\u00e1l, ne\u017e se vzd\u00e1lil. Vid\u011bl ji jako st\u00edn, tmav\u00fd sloup, promluvil na ni a\u00a0ona odpov\u011bd\u011bla. Vid\u011bla, jak m\u011bs\u00edc nasv\u00edtil ot\u00e1zku na jeho tv\u00e1\u0159i. Ale byl mezi nimi prostor a\u00a0on ode\u0161el, pr\u00e1ce je nesla sv\u00fdm rytmem.
Pro\u010d byl mezi nimi st\u00e1le n\u011bjak\u00fd prostor, pro\u010d byli ka\u017ed\u00fd zvl\u00e1\u0161\u0165? Pro\u010d, kdy\u017e vy\u0161la zpod m\u011bs\u00edce, zastavila se a\u00a0\u010dekala kousek od n\u011bj? Pro\u010d on se k\u00a0n\u00ed nep\u0159ibl\u00ed\u017eil?
Jeho v\u016fle cosi bez ust\u00e1n\u00ed temn\u011b rozechv\u00edvala, ut\u00e1p\u011bla v\u0161echno ostatn\u00ed.
Do jeho pr\u00e1ce vstoupil puls a\u00a0ne\u00fahybn\u00fd z\u00e1m\u011br. Zastavil se, zvedl snopy, posunul je sm\u011brem k\u00a0n\u00ed, jako by je um\u00edstil v\u00a0jej\u00edm st\u00ednu, pod t\u00edm prostorem osv\u011btlen\u00fdm m\u011bs\u00edcem. A\u00a0vr\u00e1til se pro dal\u0161\u00ed. Zvedal snopy st\u00e1le bl\u00ed\u017e a\u00a0dlouh\u00fdmi kroky je nosil do st\u0159edu, st\u00e1le ji tla\u010dil bl\u00ed\u017e k\u00a0setk\u00e1n\u00ed, d\u011blal sv\u016fj d\u00edl pr\u00e1ce a\u00a0bl\u00ed\u017eil se k\u00a0n\u00ed, a\u017e ji p\u0159edehnal. A\u017e se nakonec setkali u\u00a0pan\u00e1ku a\u00a0se snopy v\u00a0rukou se na sebe pod\u00edvali. A\u00a0on zest\u0159\u00edb\u0159it\u011bl m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem, ta zast\u00edn\u011bn\u00e1 tv\u00e1\u0159 se oz\u00e1\u0159ila m\u011bs\u00edcem a\u00a0d\u011bsila ji. \u010cekala na n\u011bj.
\u201ePostav svoje,\u201c vyb\u00eddla ho.
\u201eNe, jsi na \u0159ad\u011b ty.\u201c Jeho hlas se chv\u011bl a\u00a0nal\u00e9hal.
Postavila snopy do pan\u00e1ku. Vid\u011bl, jak se j\u00ed zaleskly ruce mezi z\u00e1plavou obil\u00ed. Upustil sv\u00e9 snopy a\u00a0chv\u011bjiv\u011b ji vzal do n\u00e1ru\u010de. P\u0159edhonil ji a\u00a0m\u011bl tedy v\u00fdsadn\u00ed pr\u00e1vo ji pol\u00edbit. Von\u011bla sladce no\u010dn\u00edm vzduchem a\u00a0obil\u00edm. A\u00a0cel\u00fd jeho rytmus se p\u0159enesl do t\u011bch polibk\u016f a\u00a0d\u00e1l ji pron\u00e1sledoval, a\u00a0ona st\u00e1le je\u0161t\u011b tak docela nepovolila. Podivoval se m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edmu sv\u011btlu na jej\u00edm nose! V\u0161echno to m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo na n\u00ed, a\u00a0v\u0161echna ta temnota uvnit\u0159! Ve\u0161ker\u00e1 noc v\u00a0jeho n\u00e1ru\u010di, tma a\u00a0z\u00e1\u0159, m\u011bl to v\u0161e! Cel\u00e1 noc, aby se p\u0159ed n\u00edm odkryla, aby v\u00a0n\u00ed hledal, v\u0161echno to tajemstv\u00ed, do n\u011bho\u017e m\u00e1 vstoupit, ve\u0161ker\u00e9 objevy, kter\u00e9 m\u00e1 u\u010dinit.
T\u0159\u00e1sl se syrov\u00fdm triumfem, srdce mu zb\u011blelo jako hv\u011bzda a\u00a0l\u00edbal ji st\u00e1le nal\u00e9hav\u011bji.
\u201eL\u00e1sko moje!\u201c Ten tich\u00fd hlas jako by ho volal z\u00a0velk\u00e9 d\u00e1lky, pod m\u011bs\u00edcem, jeho, kter\u00fd to nevn\u00edmal. Zarazil se, zachv\u011bl a\u00a0naslouchal.
\u201eL\u00e1sko moje,\u201c ozvalo se znovu to tich\u00e9, na\u0159\u00edkav\u00e9 zvol\u00e1n\u00ed, jako neviditeln\u00e9ho pt\u00e1ka ve tm\u011b.
B\u00e1l se. Srdce se chv\u011blo a\u00a0bu\u0161ilo. Zarazil se.
\u201eAnno,\u201c \u0159ekl nejist\u011b, jako by j\u00ed odpov\u00eddal z\u00a0d\u00e1lky.
\u201eL\u00e1sko m\u00e1!\u201c
\u201eAnno,\u201c \u0159ekl v\u00a0\u00fa\u017easu a\u00a0v\u00a0porodn\u00ed bolesti l\u00e1sky.
\u201eL\u00e1sko m\u00e1,\u201c \u0159\u00edkala a\u00a0hlas j\u00ed p\u0159ekypoval v\u00e1\u0161n\u00ed. A\u00a0l\u00edbali se na \u00fasta, ve vytr\u017een\u00ed a\u00a0p\u0159ekvapen\u00ed, dlouh\u00fdmi, skute\u010dn\u00fdmi polibky. A\u017e se v\u00a0n\u011bm cosi p\u0159ihodilo. Nesm\u00edrn\u011b ji cht\u011bl. Byla pro n\u011bj n\u011b\u010d\u00edm nov\u00fdm. St\u00e1li tam v\u00a0objet\u00ed, na jednom m\u00edst\u011b v\u00a0noci. A\u00a0cel\u00e1 jeho bytost se chv\u011bla p\u0159ekvapen\u00edm, jako by dostal r\u00e1nu. Cht\u011bl ji a\u00a0cht\u011bl j\u00ed to \u0159\u00edci. Ale ten \u0161ok byl p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fd. Nikdy p\u0159edt\u00edm si to neuv\u011bdomil. Chv\u011bl se roz\u010dilen\u00edm a\u00a0nezvyklost\u00ed, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Obj\u00edmal ji jemn\u011b, jemn\u011b, mnohem jemn\u011bji. St\u0159et u\u017e neexistoval. A\u00a0on m\u011bl radost, sotva d\u00fdchal a\u00a0t\u00e9m\u011b\u0159 plakal. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee ji chce. Cosi se v\u00a0n\u011bm ust\u00e1lilo nav\u017edy. Pat\u0159il j\u00ed. Byl tomu velmi r\u00e1d a\u00a0b\u00e1l se. Nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat, jak tam st\u00e1li na \u0161irok\u00e9m, m\u011bs\u00edcem oz\u00e1\u0159en\u00e9m poli. P\u0159es jej\u00ed vlasy se pod\u00edval na m\u011bs\u00edc, kter\u00fd mu p\u0159ipadal jako tekut\u00fd kov.
Vzdychla a\u00a0jako by se probudila, pak ho znovu pol\u00edbila. Pot\u00e9 se vyprostila a\u00a0vzala ho za ruku. Bolelo ho, \u017ee se vzd\u00e1lila od jeho hrudi. Zmocnila se ho bolest z\u00e1rmutku. Pro\u010d se od n\u011bj odt\u00e1hla? Ale dr\u017eela ho za ruku.
\u201eChci j\u00edt dom\u016f,\u201c \u0159ekla a\u00a0pohl\u00e9dla na n\u011bj tak, \u017ee tomu nerozum\u011bl.
Pevn\u011b se dr\u017eel jej\u00ed ruky. Byl jako om\u00e1men\u00fd a\u00a0nemohl se pohnout. T\u00e1hla ho pry\u010d. Kr\u00e1\u010del bezmocn\u011b vedle n\u00ed a\u00a0dr\u017eel ji za ruku. \u0160la se sklon\u011bnou hlavou. N\u00e1hle ho napadlo jednoduch\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed:
\u201eVezmeme se, Anno.\u201c
Ml\u010dela.
\u201eVezmeme se, ano?\u201c
Znovu se na poli zastavila a\u00a0pol\u00edbila ho, v\u00e1\u0161niv\u011b se k\u00a0n\u011bmu tiskla, a\u017e to nech\u00e1pal. Nech\u00e1pal to. Ale v\u0161echno to te\u010f nechal a\u017e na man\u017eelstv\u00ed. To se te\u010f jevilo jako \u0159e\u0161en\u00ed, je\u017e st\u00e1lo p\u0159ed nimi. Cht\u011bl ji, cht\u011bl se s\u00a0n\u00ed o\u017eenit, cht\u011bl ji m\u00edt \u00fapln\u011b, nav\u017edy za svou. A\u00a0neochv\u011bjn\u011b \u010dekal, a\u017e k\u00a0tomu dojde. Ale celou dobu poci\u0165oval dr\u00e1\u017ediv\u00e9 nap\u011bt\u00ed.
Je\u0161t\u011b ten ve\u010der promluvil se str\u00fdcem a\u00a0tetou.
\u201eAnna a\u00a0j\u00e1 pom\u00fd\u0161l\u00edme na to, \u017ee se vezmeme.\u201c
\u201eNo ne!\u201c vyk\u0159ikl Brangwen.
\u201eAle jak, nem\u00e1\u0161 p\u0159ece \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze?\u201c zeptala se matka. Mlad\u00edk zbledl. Ta slova nesn\u00e1\u0161el. Ale p\u0159ipom\u00ednal lesknouc\u00ed se pr\u016fzra\u010dn\u00fd obl\u00e1zek, cosi nezm\u011bniteln\u00e9ho. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Sed\u011bl tam neoblomn\u00fd a\u00a0nemluvil.
\u201eU\u017e jsi o\u00a0tom \u0159ekl sv\u00e9 matce?\u201c zeptal se Brangwen.
\u201eNe\u00a0\u2013 \u0159eknu j\u00ed to v\u00a0sobotu.\u201c
\u201eP\u016fjde\u0161 k\u00a0n\u00ed na n\u00e1v\u0161t\u011bvu?\u201c
\u201eAno.\u201c
Nastala dlouh\u00e1 pauza.
\u201eA\u00a0z\u00a0\u010deho budete \u017e\u00edt\u00a0\u2013 z\u00a0t\u00e9 tvoj\u00ed libry t\u00fddn\u011b?\u201c
Mlad\u00edk op\u011bt zbledl, jako by se n\u011bkdo hrub\u011b dot\u00fdkal jeho ducha.
\u201eNev\u00edm,\u201c \u0159ekl a\u00a0pohl\u00ed\u017eel na str\u00fdce t\u011bma pr\u016fzra\u010dn\u00fdma nelidsk\u00fdma o\u010dima jako sokol.
Brangwen se zavrt\u011bl nevol\u00ed.
\u201eTo bys ale m\u011bl v\u011bd\u011bt,\u201c \u0159ekl.
\u201ePozd\u011bji budu m\u00edt pen\u00edze,\u201c \u0159ekl synovec. \u201eN\u011bjak\u00e9 si te\u010f p\u016fj\u010d\u00edm a\u00a0pak je splat\u00edm.\u201c
\u201eA\u00a0t\u00e1k!\u00a0\u2013 A\u00a0pro\u010d ten nedo\u010dkav\u00fd sp\u011bch? J\u00ed je teprve osmn\u00e1ct a\u00a0ty jsi dvacetilet\u00fd kluk. Ani jeden nem\u00e1te v\u011bk na to, abyste si d\u011blali, co chcete.\u201c
Will uhnul hlavou a\u00a0pod\u00edval se na str\u00fdce hbit\u00fdma, ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdma o\u010dima, jako sokol v\u00a0kleci.
\u201eCo na tom z\u00e1le\u017e\u00ed, kolik je j\u00ed a\u00a0kolik je mn\u011b?\u201c zeptal se. \u201eJak\u00fd je rozd\u00edl mezi t\u00edm, jak\u00fd jsem te\u010f, a\u00a0a\u017e mi bude t\u0159icet?\u201c
\u201eDoufejme, \u017ee velk\u00fd.\u201c
\u201eAle nem\u00e1te \u017e\u00e1dnou zku\u0161enost\u00a0a\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze. Pro\u010d se chcete br\u00e1t, bez zku\u0161enosti a\u00a0bez pen\u011bz?\u201c zeptala se teta.
\u201eA\u00a0jakou zku\u0161enost pot\u0159ebuju, teto?\u201c zeptal se hoch.
Kdyby v\u00a0tu chv\u00edli Brangwenovo srdce nebylo tvrd\u00e9 a\u00a0neoblomn\u00e9 jako drahokam, byl by souhlasil.
Will se vracel dom\u016f v\u00a0podivn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, ale nedot\u010den. M\u011bl pocit, \u017ee nem\u016f\u017ee uhnout od toho, co si vytkl za c\u00edl, jeho v\u016fle byla jasn\u00e1. Kdyby ji m\u011bl
zm\u011bnit, muselo by ho to zni\u010dit. A\u00a0necht\u011bl se nechat zni\u010dit. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze. Ale n\u011bjak\u00e9 n\u011bkde se\u017eene, na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. Mnoho hodin probd\u011bl, jeho \u00famysl byl pevn\u00fd a\u00a0jasn\u00fd, ani o\u00a0n\u011bm nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let, v\u00a0duchu se v\u00a0n\u011bm jen utvrzoval. Pak tvrd\u011b usnul.
Jako by se jeho du\u0161e prom\u011bnila v\u00a0tvrd\u00fd krystal. T\u0159eba se chv\u011bl, t\u0159\u00e1sl a\u00a0trp\u011bl, n\u00e1zor nezm\u011bnil.
Naz\u00edt\u0159\u00ed dopoledne Tom Brangwen, znecitliv\u011bl\u00fd vztekem, promluvil s\u00a0Annou.
\u201eCo to sly\u0161\u00edm, \u017ee se chce\u0161 vd\u00e1vat?\u201c zeptal se.
St\u00e1la, trochu zbledla a\u00a0v\u00a0o\u010d\u00edch se j\u00ed r\u00e1zem objevila nevra\u017eivost, vnikl tam strach, jako kdy\u017e se divok\u00e9 zv\u00ed\u0159e za\u010dne br\u00e1nit, ale z\u00e1rove\u0148 se chv\u011bje boj\u00e1cnost\u00ed.
\u201eChci,\u201c odpov\u011bd\u011bla z\u00a0podv\u011bdom\u00ed.
Hn\u011bv je\u0161t\u011b zes\u00edlil, cht\u011bl ji zlomit.
\u201eTy chce\u0161\u00a0\u2013 ty chce\u0161\u00a0\u2013 a\u00a0pro\u010d?\u201c opovr\u017eliv\u011b se j\u00ed vysm\u00edval. V\u00a0tu chv\u00edli se j\u00ed vr\u00e1tila ta d\u00e1vn\u00e1 d\u011btsk\u00e1 muka, slepota, kter\u00e1 nikoho ne\u00aduzn\u00e1vala, chv\u011bjiv\u00fd antagonismus obna\u017een\u00e9ho, bezmocn\u00e9ho a\u00a0bezbrann\u00e9ho zv\u00ed\u0159\u00e1tka.
\u201eChci, proto\u017ee chci,\u201c vyk\u0159ikla pronikav\u00fdm, hysterick\u00fdm t\u00f3nem jako v\u00a0d\u011btstv\u00ed. \u201eTy nejsi m\u016fj otec\u00a0\u2013 m\u016fj otec je mrtv\u00fd\u00a0\u2013 ty nejsi m\u016fj otec!\u201c
St\u00e1le pro ni byl ciz\u00ed. Neuzn\u00e1vala ho. Chladn\u00e9 ost\u0159\u00ed se za\u0159\u00edzlo Brangwenovi hluboko do du\u0161e. Odd\u011blilo ho od n\u00ed.
\u201eNo a\u00a0co?\u201c zeptal se.
Ale nesnesl to. To jej\u00ed \u201eot\u010de\u00a0\u2013 tati\u201c mu bylo vroucn\u011b drah\u00e9.
N\u011bkolik dn\u00ed chodil jako omr\u00e1\u010den\u00fd. Jeho \u017eena poci\u0165ovala zmatek. Nech\u00e1pala to. Domn\u00edvala se, \u017ee s\u0148atku br\u00e1n\u00ed pouze nedostatek pen\u011bz a\u00a0slu\u0161n\u00e9ho postaven\u00ed.
V\u00a0dom\u011b se rozhostilo stra\u0161liv\u00e9 ticho. Anna rodi\u010d\u016fm pokud mo\u017eno nechodila na o\u010di. Dok\u00e1zala b\u00fdt cel\u00e9 hodiny sama.
Po nejapn\u00fdch sc\u00e9n\u00e1ch v\u00a0Nottinghamu se Will Brangwen vr\u00e1til. Byl tak\u00e9 bled\u00fd a\u00a0bez v\u00fdrazu, ale n\u00e1zor nezm\u011bnil. Jeho str\u00fdc nen\u00e1vid\u011bl toho mlad\u00edka, kter\u00fd se choval tak necitliv\u011b a\u00a0tvrdohlav\u011b. Nicm\u00e9n\u011b pr\u00e1v\u011b Willovi str\u00fdc jednou ve\u010der p\u0159edal akcie, kter\u00e9 p\u0159evedl na Annu Lenskou. M\u011bly hodnotu dva tis\u00edce p\u011bt set liber. Will pohl\u00e9dl na str\u00fdce. Znamenalo to, \u017ee se tak vzd\u00e1val zna\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti blatsk\u00e9ho kapit\u00e1lu. Mlad\u00edk v\u0161ak byl o\u00a0to chladn\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0umanut\u011bj\u0161\u00ed. Jako by nemyslel a\u00a0prom\u011bnil se v\u00a0\u010dist\u011b ne\u00fastupnou v\u016fli. P\u0159edal akcie Ann\u011b.
Ona pot\u00e9 proplakala cel\u00fd den. A\u00a0ve\u010der, kdy\u017e usly\u0161ela, \u017ee matka ode\u0161la sp\u00e1t, vyklouzla dol\u016f a\u00a0post\u00e1vala ve dve\u0159\u00edch. Otec sed\u011bl a\u00a0zt\u011b\u017ekle ml\u010del, jako socha. Pomalu oto\u010dil hlavu.
\u201eTati,\u201c vyk\u0159ikla ode dve\u0159\u00ed a\u00a0b\u011b\u017eela k\u00a0n\u011bmu vzlykaj\u00edc, jako by j\u00ed m\u011blo puknout srdce. \u201eTati\u00a0\u2013 tati\u00a0\u2013 tati.\u201c
P\u0159id\u0159epla si p\u0159ed krbem, obj\u00edmala ho a\u00a0p\u0159itiskla si k\u00a0n\u011bmu tv\u00e1\u0159. Byl tak velk\u00fd a\u00a0takov\u00e1 opora. Ale z\u00a0n\u011b\u010deho ji nesnesiteln\u011b bolela hlava. Vzlykala t\u00e9m\u011b\u0159 hystericky.
Ml\u010dky j\u00ed polo\u017eil ruku na rameno. V\u00a0srdci m\u011bl smutek. Nebyl jej\u00edm otcem. Tu milovanou p\u0159edstavu zni\u010dila. A\u00a0k\u00fdm tedy byl? \u010clov\u011bk odd\u011blen\u00fd od t\u011bch, jejich\u017e srdce nedozn\u00e1 v\u00fdvoje. Cosi je d\u011blilo. Byl mezi nimi rozd\u00edl jedn\u00e9 generace, on zest\u00e1rl, \u017ehavost \u017eivota v\u00a0n\u011bm vyhasla. Z\u00a0toho ohn\u011b zbylo hodn\u011b chladn\u00e9ho popela. Poc\u00edtil nevyhnuteln\u00fd chlad a\u00a0v\u00a0zatrpklosti na ten ohe\u0148 zapomn\u011bl. Sed\u011bl tu v\u00a0chladu sv\u00e9ho v\u011bku a\u00a0s\u00e1m. M\u011bl \u017eenu. A\u00a0obvi\u0148oval s\u00e1m sebe a\u00a0vysm\u00edval se s\u00e1m sob\u011b za to, \u017ee se tak sna\u017e\u00ed dr\u017eet ml\u00e1d\u00ed, \u017ee chce, aby mu to ml\u00e1d\u00ed pat\u0159ilo.
D\u00edt\u011b, kter\u00e9 se te\u010f k\u00a0n\u011bmu tisklo, cht\u011blo sv\u00e9ho man\u017eela-d\u00edt\u011b. Co\u017e bylo p\u0159irozen\u00e9. A\u00a0od n\u011bj, od Brangwena, cht\u011bla pomoc, aby jej\u00ed \u017eivot dostal pot\u0159ebn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed.
Ale l\u00e1sku necht\u011bla. Pro\u010d by mezi nimi m\u011bla b\u00fdt l\u00e1ska, mezi t\u00edm podsadit\u00fdm mu\u017eem st\u0159edn\u00edho v\u011bku a\u00a0t\u00edmto d\u00edt\u011btem? Jak by mezi nimi mohlo b\u00fdt n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e pouh\u00e1 lidsk\u00e1 ochota vz\u00e1jemn\u011b si pom\u00e1hat? Byl jej\u00edm poru\u010dn\u00edkem, nic v\u00edc. Srdce m\u011bl jako led, tv\u00e1\u0159 chladnou a\u00a0bez v\u00fdrazu. Nemohla j\u00edm pohnout o\u00a0nic v\u00edc ne\u017e sochou.
Odpl\u00ed\u017eila se do postele a\u00a0znovu plakala. Ale vd\u00e1 se za Willa Brangwena a\u00a0pak u\u017e j\u00ed to nemus\u00ed d\u011blat starost. Brangwen ode\u0161el sp\u00e1t s\u00a0chladn\u00fdm, tvrd\u00fdm srdcem a\u00a0prokl\u00ednal s\u00e1m sebe. Pod\u00edval se na svou \u017eenu. St\u00e1le je\u0161t\u011b byla jeho \u017eenou. Tmav\u00e9 vlasy j\u00ed prokv\u00e9taly \u0161edinami, tv\u00e1\u0159 s\u00a0p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm v\u011bkem zkr\u00e1sn\u011bla. Zrovna
j\u00ed bylo pades\u00e1t. Jak hluboce ho doj\u00edmala! A\u00a0on cht\u011bl vy\u0159\u00edznout \u010d\u00e1st sv\u00e9ho srdce, je\u017e byla nespoutan\u00e1, a\u00a0st\u00e1le je\u0161t\u011b cht\u011bl sd\u00edlet prudk\u00fd \u017eivot ml\u00e1d\u00ed. Jak s\u00e1m sebe nen\u00e1vid\u011bl!
Jeho \u017eena byla tak dojemn\u011b kr\u00e1sn\u00e1 a\u00a0p\u0159irozen\u00e1. St\u00e1le je\u0161t\u011b byla mlad\u00e1 a\u00a0naivn\u00ed, m\u011bla v\u00a0sob\u011b cosi z\u00a0d\u00edv\u010d\u00ed nezka\u017eenosti. Ale u\u017e nest\u00e1la o\u00a0ten z\u00e1pas, boj, necht\u011bla ovl\u00e1dat, co\u017e on ve sv\u00e9 nespoutanosti dosud cht\u011bl. Ona se chovala p\u0159irozen\u011b, on, ve sv\u00e9 neschopnosti uvolnit m\u00edsto, o\u0161kliv\u011b a\u00a0nep\u0159irozen\u011b. Jak ohavn\u00fd je tento nenasytn\u00fd st\u0159edn\u00ed v\u011bk, kter\u00fd se jako d\u00e9mon mus\u00ed stav\u011bt do cesty \u017eivotu!
Co mu v\u00a0\u017eivot\u011b chyb\u011blo, \u017ee ve sv\u00e9 nenasytn\u00e9 du\u0161i nebyl spokojen? M\u011bl toho p\u0159\u00edtele ve \u0161kole, matku, man\u017eelku a\u00a0Annu. Co ud\u011blal? P\u0159\u00edtele si neudr\u017eel, byl \u0161patn\u00fdm synem; ale poznal \u0161t\u011bst\u00ed se svou \u017eenou, to by m\u011blo sta\u010dit; hnusil se s\u00e1m sob\u011b za to, jak kv\u016fli Ann\u011b vyv\u00e1d\u00ed. Ale \u0161\u0165astn\u00fd nebyl. To v\u011bdom\u00ed ho tr\u00e1pilo.
Nebyl snad jeho \u017eivot k\u00a0ni\u010demu? Nem\u00e1, co by p\u0159edvedl, \u017e\u00e1dnou pr\u00e1ci? Pr\u00e1ci nepo\u010d\u00edtal, to mohl d\u011blat kdokoli. Co poznal jin\u00e9ho ne\u017e to dlouh\u00e9 man\u017eelsk\u00e9 objet\u00ed se svou \u017eenou! Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee tohle obn\u00e1\u0161elo cel\u00fd jeho \u017eivot. Ov\u0161em bylo to n\u011bco, bylo to v\u011b\u010dn\u00e9. Le\u017eel s\u00a0\u017eenou v\u00a0n\u00e1ru\u010di a\u00a0ona mu st\u00e1le je\u0161t\u011b poskytovala napln\u011bn\u00ed, jako kdykoli jindy. A\u00a0to bylo to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Ano, a\u00a0on na to byl py\u0161n\u00fd.
Ale n\u011bkde uvnit\u0159 trpce nesl, \u017ee dosud p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 ten nespokojen\u00fd Tom Brangwen, kter\u00e9ho mu\u010d\u00ed v\u011bdom\u00ed, \u017ee jedn\u00e9 d\u00edvce na n\u011bm nez\u00e1le\u017e\u00ed. Miloval sv\u00e9 syny. Ale cht\u011bl tak\u00e9 tv\u016fr\u010d\u00ed \u017eivot s\u00a0d\u00edvkou. A\u00a0jak se za to styd\u011bl. Drtil s\u00e1m sebe, aby to v\u00a0sob\u011b uhasil.
Ta \u00fanava! Copak \u010dlov\u011bk nenajde klid, i\u00a0kdy\u017e zest\u00e1rne? Nikdy nebude spr\u00e1vn\u00fd \u010dlov\u011bk, slu\u0161n\u00fd, p\u00e1nem sebe sama. P\u0159ipadalo mu, jako by se k\u00a0d\u00edvce up\u00ednaly jeho nad\u011bje.
Anna se rychle vr\u00e1tila k\u00a0l\u00e1sce k\u00a0mlad\u00edkovi. Will Brangwen ur\u010dil datum s\u0148atku na sobotu p\u0159ed V\u00e1nocemi. A\u00a0a\u017e do t\u00e9 doby na ni \u010dekal t\u00edm sv\u00fdm pr\u016fzra\u010dn\u00fdm a\u00a0nepochybova\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem. Cht\u011bl ji, pat\u0159ila mu, jako by ne\u017eil, dokud nep\u0159ijde ten den. Svatebn\u00ed den t\u0159iadvac\u00e1t\u00e9ho prosince pro n\u011bj znamenal cosi absolutn\u00edho. \u017dil u\u017e v\u00a0n\u011bm.
Nepo\u010d\u00edtal dny. Ale jako \u010dlov\u011bk, kter\u00fd cestuje lod\u00ed, \u017eil v\u00a0nap\u011bt\u00ed, ne\u017e se dostane do p\u0159\u00edstavu.
Pracoval na d\u0159evo\u0159ezb\u00e1ch, pracoval v\u00a0kancel\u00e1\u0159i, chodil ji nav\u0161t\u011bvovat; to v\u0161e byla pouze forma \u010dek\u00e1n\u00ed, bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed \u010di pochyb.
Ona byla mnohem \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed. Cht\u011bla si n\u00e1mluv u\u017e\u00edt. P\u0159ipadalo j\u00ed, \u017ee on p\u0159ich\u00e1z\u00ed a\u00a0odch\u00e1z\u00ed jako v\u00edtr, ani\u017e by se ptal pro\u010d a\u00a0kam. Ale ona se cht\u011bla radovat z\u00a0jeho p\u0159\u00edtomnosti. Pro ni byl j\u00e1drem \u017eivota, pouze se ho dotknout byla rozko\u0161. Av\u0161ak pro n\u011bj byla ona z\u00e1kladem \u017eivota. Existovala pro n\u011bj stejn\u011b tak, kdy\u017e vy\u0159ez\u00e1val u\u00a0sebe v\u00a0podn\u00e1jmu v\u00a0Ilkestonu, jako kdy\u017e sed\u011bla v\u00a0kuchyni na Blatech a\u00a0d\u00edvala se na n\u011bj. N\u011bkde uvnit\u0159 sebe ji znal. Ale jeho vn\u011bj\u0161\u00ed schopnosti jako by se zarazily na m\u00edst\u011b. Nevid\u011bl ji sv\u00fdma o\u010dima, nesly\u0161el ji sv\u00fdm hlasem. A\u00a0p\u0159esto se chv\u011bl, n\u011bkdy a\u017e k\u00a0mal\u00e1tnosti, kdy\u017e ji sv\u00edral v\u00a0n\u00e1ru\u010di. N\u011bkdy st\u00e1li a\u00a0ml\u010dky se k\u00a0sob\u011b tiskli ve stodole. Pak pro ni, kdy\u017e ve sv\u00fdch rukou c\u00edtila jeho mlad\u00e9, napjat\u00e9 t\u011blo, ta rozko\u0161 byla nesnesiteln\u00e1. Nebo\u0165 jeho t\u011blo bylo tak b\u00e1je\u010dn\u00e9 a\u00a0n\u00e1dhern\u00e9, \u017ee pro ni v\u00a0jej\u00edm sv\u011bt\u011b existovalo tohle napjat\u00e9, \u017eiv\u00e9 t\u011blo mu\u017ee a\u00a0pak mnoho jin\u00fdch nejasn\u00fdch mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed se jevili v\u0161ichni neskute\u010dn\u00ed. V\u00a0n\u011bm se dot\u00fdkala sam\u00e9ho st\u0159edu skute\u010dnosti. A\u00a0spolu, on a\u00a0ona, dleli v\u00a0sam\u00e9m srdci tajemstv\u00ed. Jak ho k\u00a0sob\u011b tiskla, jeho t\u011blo pro ni znamenalo st\u0159ed v\u0161eho \u017eivota. Ale pro n\u011bj byla plamenem, kter\u00fd ho stravoval. Ten plamen mu proudil \u00fady, plynul skrze n\u011bj, a\u017e byl str\u00e1ven, a\u017e se z\u00a0n\u011bj stal nev\u011bdom\u00fd, temn\u00fd pr\u016fchod plamene, kter\u00fd se odvozoval od n\u00ed.
N\u011bkdy ve tm\u011b zaka\u0161lala kr\u00e1va. Nebo se ve tm\u011b ozvalo pomal\u00e9 p\u0159e\u017evykov\u00e1n\u00ed p\u00edce. A\u00a0to v\u0161e jako by plynulo kolem nich a\u00a0obl\u00e9valo je, jako proud\u00ed hork\u00e1 krev l\u016fnem a\u00a0om\u00fdv\u00e1 nenarozen\u00e9 ml\u00e1d\u011b.
N\u011bkdy, kdy\u017e bylo chladno, st\u00e1li jako milenci ve st\u00e1ji, kde byl vzduch tepl\u00fd a\u00a0ost\u0159e \u010dp\u011bl. A\u00a0b\u011bhem t\u011bchto temn\u00fdch no\u010dn\u00edch hl\u00eddek se ji nau\u010dil zn\u00e1t, jej\u00ed t\u011blo se op\u00edralo o\u00a0jeho, sbli\u017eovali se v\u00edc a\u00a0v\u00edc, polibky byly st\u00e1le t\u011bsn\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed. Tak\u017ee kdy\u017e se v\u00a0hust\u00e9 tm\u011b s\u00a0tup\u00fdm zadus\u00e1n\u00edm n\u00e1hle postavil jeden z\u00a0kon\u00ed, naslouchali jako jeden \u010dlov\u011bk, v\u011bd\u011bli jako jeden, vn\u00edmali toho kon\u011b.
Tom Brangwen jim na jednadvacet let pronajal domek v\u00a0Cossethay. Willovi Brangwenovi zasv\u00edtily o\u010di, kdy\u017e ho uvid\u011bl. Byl to domek hned vedle kostela, s\u00a0tmav\u00fdmi tisy, velice \u010dern\u00fdmi star\u00fdmi stromy pod\u00e9l bo\u010dn\u00ed st\u011bny domku a\u00a0travnatou zahr\u00e1dkou vp\u0159edu; \u010derven\u00fd, hranat\u00fd domek s\u00a0n\u00edzkou b\u0159idlicovou st\u0159echou a\u00a0n\u00edzk\u00fdmi okny. M\u011bl dlouhou spi\u017e\u00edrnu-ml\u00e9k\u00e1rnu, velkou vydl\u00e1\u017ed\u011bnou kuchy\u0148 a\u00a0n\u00edzk\u00fd ob\u00fdvac\u00ed pokoj, kter\u00fd st\u00e1l o\u00a0schod vyv\u00fd\u0161en nad kuchyn\u00ed. Nap\u0159\u00ed\u010d stropy se t\u00e1hly nab\u00edlen\u00e9 tr\u00e1my a\u00a0ve v\u00fdklenc\u00edch st\u00e1ly p\u0159\u00edborn\u00edky. Z\u00a0oken byla vid\u011bt travnat\u00e1 zahr\u00e1dka, pod\u00e9l jedn\u00e9 st\u011bny \u0159ada \u010dern\u00fdch tis\u016f a\u00a0pod\u00e9l dvou dal\u0161\u00edch \u010derven\u00e1 ze\u010f porostl\u00e1 b\u0159e\u010d\u0165anem, kter\u00e1 odd\u011blovala pozemek od silnice a\u00a0h\u0159bitova. Star\u00fd kostel\u00edk s\u00a0malou v\u011b\u017ei\u010dkou na hranat\u00e9 v\u011b\u017ei jako by shl\u00ed\u017eel do oken domku.
\u201eNebudeme pot\u0159ebovat hodiny,\u201c \u0159ekl Will, kdy\u017e vyhl\u00e9dl na b\u00edl\u00fd cifern\u00edk na v\u011b\u017ei sousedn\u00edho kostel\u00edka.
Vzadu za domem se prost\u00edrala zahrada soused\u00edc\u00ed s\u00a0v\u00fdb\u011bhem, st\u00e1j pro dv\u011b kr\u00e1vy, prase\u010d\u00ed chl\u00edvky a\u00a0kurn\u00edky. Will z\u00a0toho m\u011bl radost. Anna se t\u011b\u0161ila, \u017ee bude pan\u00ed vlastn\u00edho domova.<\/p>\n\n\n\n


Tom Brangwen se prom\u011bnil v\u00a0kmot\u0159\u00ed\u010dka z\u00a0poh\u00e1dky. Nebyl spokojen\u00fd, pokud zrovna n\u011bco nekupoval. Will Brangwen, kter\u00fd se zaj\u00edmal o\u00a0pr\u00e1ci se d\u0159evem, sh\u00e1n\u011bl n\u00e1bytek. Bylo na n\u011bm, aby nakoupil stoly, \u017eidle s\u00a0kulat\u00fdmi nohami a\u00a0p\u0159\u00edborn\u00edky, docela oby\u010dejn\u00e9 v\u011bci, ale takov\u00e9, je\u017e se hodily k\u00a0domku.
Pro sebe si Tom Brangwen vyhradil speci\u00e1ln\u00ed n\u00e1kupy drobnost\u00ed, jak \u0159\u00edkal, pro Annu. Tu se objevil se sadou m\u00f3dn\u00edch p\u00e1nv\u00ed, tu p\u0159inesl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed visac\u00ed lampu, p\u0159esto\u017ee m\u00edstnosti m\u011bly n\u00edzk\u00e9 stropy, nebo ml\u00fdnek na maso \u010di ma\u010dka\u010d brambor nebo \u0161leha\u010d.
Anna se velice zaj\u00edmala o\u00a0v\u0161echno, co kupoval, i\u00a0kdy\u017e nebyla v\u017edycky nad\u0161en\u00e1. N\u011bkter\u00e9 z\u00a0p\u0159\u00edstroj\u016f, kter\u00e9 jemu p\u0159ipadaly tak \u00fa\u017easn\u00e9, ji napl\u0148ovaly pochybami. P\u0159esto se v\u017edycky t\u011b\u0161ila a\u00a0v\u00a0den trhu ho nedo\u010dkav\u011b vyhl\u00ed\u017eela. P\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl, kdy\u017e padla tma, m\u011bd\u011bn\u00e9 lampy na voze u\u017e z\u00e1\u0159ily. A\u00a0zat\u00edmco on skl\u00e1n\u011bl svou statnou postavu naho\u0159e na voze ke sv\u00fdm bal\u00ed\u010dk\u016fm, Anna u\u017e b\u011b\u017eela k\u00a0br\u00e1n\u011b.
\u201eJen vypo\u010d\u00edtavost t\u011b \u017eene ven tak rychle,\u201c \u0159\u00edkal a\u00a0jeho hlas zn\u011bl ozv\u011bnou v\u00a0chladn\u00e9 tm\u011b. Nicm\u00e9n\u011b byl vzru\u0161en\u00fd. A\u00a0ona vzala do ruky jednu lampu a\u00a0prohrabovala se zm\u011bt\u00ed v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ivezl, odstrkuj\u00edc p\u0159i tom petrolej \u010di n\u00e1\u0159ad\u00ed, kter\u00e9 p\u0159ivezl pro sebe.
Vyt\u00e1hla dva mal\u00e9, siln\u00e9 m\u011bchy, vzala je na v\u011bdom\u00ed, a\u00a0pak nejist\u011b zat\u00e1hla za cosi jin\u00e9ho. M\u011blo to dlouhou rukoje\u0165 a\u00a0kus hn\u011bd\u00e9ho pap\u00edru uprost\u0159ed, jako vestu.
\u201eCo je tohle?\u201c zeptala se a\u00a0dloubla do toho.
Zastavil se a\u00a0pod\u00edval se na ni. Popo\u0161la ke sv\u011btlu u\u00a0kon\u011b, a\u00a0jak tam st\u00e1la a\u00a0skl\u00e1n\u011bla se nad tou novou v\u011bc\u00ed, vlasy j\u00ed bronzov\u011b pl\u00e1ly na pozad\u00ed vesele b\u00edl\u00e9 z\u00e1st\u011bry. Prsty se sna\u017eila strhnout pap\u00edr. Vyt\u00e1hla malou \u017ed\u00edma\u010dku s\u00a0\u010dist\u00fdmi gumov\u00fdmi v\u00e1le\u010dky. Kriticky si ji prohl\u00ed\u017eela, proto\u017ee tak docela nev\u011bd\u011bla, jak funguje.
Pohl\u00e9dla na n\u011bj. St\u00e1l tam za sv\u011btlem jako st\u00edn.
\u201eJak to funguje?\u201c zeptala se.
\u201e\u00c1le, to je na drcen\u00ed tu\u0159\u00ednu,\u201c odpov\u011bd\u011bl.
Pod\u00edvala se na n\u011bj. Jeho hlas ji zneklidnil.
\u201eNemluv hlouposti. Je to \u017ed\u00edma\u010dka,\u201c \u0159ekla. \u201eAle jak se postav\u00ed?\u201c
\u201eP\u0159i\u0161roubuje\u0161 to na stranu necek.\u201c P\u0159istoupil k\u00a0n\u00ed a\u00a0uk\u00e1zal j\u00ed to.
\u201eNo ano!\u201c vyk\u0159ikla a\u00a0posko\u010dila si jako d\u00edt\u011b, co\u017e je\u0161t\u011b n\u011bkdy d\u011blala, kdy\u017e m\u011bla radost.
Bez dal\u0161\u00edho rozm\u00fd\u0161len\u00ed odb\u011bhla do domu a\u00a0nechala ho tam, aby vyp\u0159\u00e1hl kon\u011b. A\u00a0kdy\u017e ve\u0161el do komory, na\u0161el ji tam se \u017ed\u00edma\u010dkou p\u0159ipevn\u011bnou na ru\u010dn\u00ed pra\u010dce, jak cel\u00e1 \u0161\u0165astn\u00e1 ot\u00e1\u010d\u00ed klikou a\u00a0Tilly vedle n\u00ed vyk\u0159ikuje:
\u201eProp\u00e1na, to je ale \u0161ikovn\u00e1 v\u011bci\u010dka! To ti u\u0161et\u0159\u00ed hodn\u011b d\u0159iny. To jsou ty modern\u00ed vyn\u00e1lezy.\u201c
A\u00a0Anna majetnicky s\u00a0chut\u00ed ot\u00e1\u010dela klikou. Pak nechala Tilly, a\u0165 si to tak\u00e9 zkus\u00ed.
\u201eB\u011b\u017e\u00ed to skoro samo,\u201c \u0159\u00edkala Tilly a\u00a0to\u010dila a\u00a0to\u010dila. \u201ePr\u00e1dlo se ti bude na \u0161\u0148\u016fru p\u0159\u00edmo lepit.\u201c<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola B\u00edl\u00e1

nakladatelstv\u00ed MEISTERKOCH knihy ZDE<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

KAPITOLA 4 D\u00edv\u010d\u00ed v\u011bk Anny Brangwenov\u00e9 Kdy\u017e bylo Ann\u011b dev\u011bt let, Brangwen ji poslal do d\u00edv\u010d\u00ed \u0161koly v Cossethay. Tak tam chodila, poskakovala a tan\u010dila t\u00edm sv\u00fdm […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":56337,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-56336","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56336","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=56336"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56336\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/56337"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=56336"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=56336"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=56336"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}