{"id":56539,"date":"2025-04-21T19:37:27","date_gmt":"2025-04-21T17:37:27","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=56539"},"modified":"2025-04-21T19:37:46","modified_gmt":"2025-04-21T17:37:46","slug":"duha-david-herbert-lawrence-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=56539","title":{"rendered":"DUHA \u2013 David Herbert Lawrence"},"content":{"rendered":"\n
KAPITOLA 7

Katedr\u00e1la<\/strong>

Na za\u010d\u00e1tku man\u017eelstv\u00ed, ne\u017e se narodila Ursula, jezdila Anna s\u00a0man\u00ad\u017eelem na n\u00e1v\u0161t\u011bvu k\u00a0p\u0159\u00edteli jej\u00ed matky, baronu Skrebensk\u00e9mu. Kdy\u017e se d\u0159\u00edve st\u00fdkal s\u00a0Anninou matkou, jevil a\u017e v\u0161ete\u010dn\u00fd z\u00e1jem o\u00a0Annu, proto\u017ee byla \u010distokrevn\u00e1 Polka.
Kdy\u017e bylo baronu Skrebensk\u00e9mu asi \u010dty\u0159icet let, um\u0159ela mu \u017eena a\u00a0zanechala ho v\u00a0zoufale bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e9m stavu. Lydie ho nav\u0161t\u00edvila a\u00a0vzala Annu s\u00a0sebou. Tehdy bylo d\u00edvce \u010dtrn\u00e1ct. Od t\u00e9 doby ho Anna nevid\u011bla. Pamatovala si ho jako mal\u00e9ho, vzn\u011btliv\u00e9ho kn\u011bze, kter\u00fd plakal a\u00a0pov\u00eddal a\u00a0d\u011bsil ji, zat\u00edmco jej\u00ed matka ho ut\u011b\u0161ovala v\u00a0nesrozumiteln\u00e9 ciz\u00ed \u0159e\u010di.

Mal\u00fd baron Annu nikdy tak docela neuzn\u00e1val, proto\u017ee nemluvila polsky. P\u0159esto se kv\u016fli Lensk\u00e9mu pova\u017eoval v\u00a0jist\u00e9m smyslu za jej\u00edho poru\u010dn\u00edka a\u00a0daroval j\u00ed n\u011bjak\u00e9 star\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 rusk\u00e9 \u0161perky, ty nejm\u00e9n\u011b cenn\u00e9 z\u00a0poz\u016fstalosti sv\u00e9 \u017eeny. Pak op\u011bt ze \u017eivota Brangwen\u016f zmizel, t\u0159eba\u017ee \u017eil pouze n\u011bjak\u00fdch pades\u00e1t kilometr\u016f od nich.
O\u00a0t\u0159i roky pozd\u011bji se doslechli p\u0159ekvapivou novinku, \u017ee se o\u017eenil s\u00a0mladou Angli\u010dankou z\u00a0dobr\u00e9 rodiny. V\u0161ichni se tomu divili. Pak se objevil v\u00fdtisk Historie briswellsk\u00e9 farnosti od Rudolfa, barona Skrebensk\u00e9ho, far\u00e1\u0159e z\u00a0Briswellu. Byla to podivn\u00e1 kniha, nesouvisl\u00e1, pln\u00e1 vyhraban\u00fdch zaj\u00edmavost\u00ed. Nesla v\u011bnov\u00e1n\u00ed:
\u201aM\u00e9 \u017een\u011b, Millicent Maud Pearsov\u00e9, v\u00a0n\u00ed\u017e obj\u00edm\u00e1m velkomysln\u00e9ho ducha Anglie.\u2018
\u201ePokud neobj\u00edm\u00e1 nic jin\u00e9ho ne\u017e ducha Anglie,\u201c prohl\u00e1sil Tom Brangwen, \u201enen\u00ed na tom asi moc dob\u0159e.\u201c

Kdy\u017e v\u0161ak u\u00a0n\u011bj vykonal se svou \u017eenou form\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu, zjistil, \u017ee nov\u00e1 baronka je drobn\u00e9, potm\u011b\u0161il\u00e9 stvo\u0159en\u00ed se smetanovou plet\u00ed, rudohn\u011bd\u00fdmi vlasy a\u00a0\u00fasty, z\u00a0kter\u00fdch \u010dlov\u011bk nespou\u0161t\u011bl o\u010di, proto\u017ee se neust\u00e1le roztahovala v\u00a0nepochopiteln\u00e9m, podivn\u00e9m sm\u00edchu, jen\u017e odhaloval jej\u00ed pon\u011bkud vystoupl\u00e9 zuby. Nebyla kr\u00e1sn\u00e1, a\u00a0p\u0159esto Tom Brangwen okam\u017eit\u011b podlehl jej\u00edmu kouzlu. Jako kot\u011b se tulila k\u00a0jeho p\u0159\u00edv\u011btivosti, zat\u00edmco sama byla nepolapiteln\u00e1 a\u00a0ironick\u00e1 z\u00e1rove\u0148, d\u00e1vala tu\u0161it sv\u00e9 ocelov\u00e9 dr\u00e1pky.
Baron j\u00ed prokazoval zbo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed dvornost a\u00a0pozornost. Ona jeho zbo\u017e\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u0159ij\u00edmala t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b, by\u0165 ji \u010dinilo \u0161\u0165astnou. Byl to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed drobn\u00fd tvor, m\u011bla hebce smetanovou, prchavou kr\u00e1su fretky. Tom Brangwen nev\u011bd\u011bl, na \u010dem je, vyd\u00e1n j\u00ed na milost, a\u00a0ona se sm\u00e1la, trochu zaj\u00edkav\u011b, jako by m\u011bla chu\u0165 b\u00fdt krut\u00e1. Postar\u0161\u00edho barona dovedla p\u011bkn\u011b potr\u00e1pit.
Kdy\u017e mu po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch porodila syna, baron Skrebensk\u00fd se netajil sv\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm.
Postupn\u011b si v\u00a0hrabstv\u00ed vytvo\u0159ila krou\u017eek zn\u00e1m\u00fdch. Poch\u00e1zela z\u00a0dobr\u00e9 rodiny, nap\u016fl z\u00a0Ben\u00e1tek, a\u00a0vychovali ji v\u00a0Dr\u00e1\u017e\u010fanech. Mal\u00fd far\u00e1\u0159-cizinec dos\u00e1hl spole\u010densk\u00e9ho
postaven\u00ed, kter\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 uspokojovalo jeho \u0161\u00edlenou p\u00fdchu.
Brangwenovy p\u0159ekvapilo pozv\u00e1n\u00ed, aby Anna a\u00a0jej\u00ed mlad\u00fd man\u017eel nav\u0161t\u00edvili faru v\u00a0Briswellu. Skreben\u0161t\u00ed byli nyn\u00ed toti\u017e st\u0159edn\u011b z\u00e1mo\u017en\u00ed, proto\u017ee Millicent Skrebensk\u00e1 m\u011bla n\u011bjak\u00fd vlastn\u00ed p\u0159\u00edjem.

Anna si obl\u00e9kla nejlep\u0161\u00ed \u0161aty, rozpomn\u011bla se na sv\u00e9 nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsoby ze st\u0159edn\u00ed \u0161koly a\u00a0vydali se na cestu. Will, se zarudlou, rozz\u00e1\u0159enou tv\u00e1\u0159\u00ed, s\u00a0dlouh\u00fdmi kon\u010detinami a\u00a0malou hlavou, jako n\u011bjak\u00fd roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00fd pt\u00e1k, vypadal jako v\u017edycky. Mal\u00e1 baronka se usm\u00edvala a\u00a0ukazovala zuby. M\u011bla v\u00a0sob\u011b opravdov\u00e9 kouzlo, jak\u00fdsi radostn\u00fd chlad, li\u0161\u00e1cky se sm\u00e1la. Anna si j\u00ed okam\u017eit\u011b v\u00e1\u017eila a\u00a0m\u011bla se p\u0159ed n\u00ed na pozoru, instinktivn\u011b ji p\u0159itahovala a\u00a0fascinovala podivn\u00e1, jakoby d\u011btsk\u00e1 jistota baronky, ale z\u00e1rove\u0148 v\u00a0n\u00ed nebudila d\u016fv\u011bru. Mal\u00fd baron m\u011bl nyn\u00ed u\u017e \u00fapln\u011b b\u00edl\u00e9 vlasy a\u00a0byl velmi ned\u016ftkliv\u00fd. M\u011bl vysu\u0161enou a\u00a0vr\u00e1s\u010ditou tv\u00e1\u0159, ale p\u0159esto z\u016fst\u00e1val ohniv\u00fd, nepoko\u0159en\u00fd. Jak sed\u011bl a\u00a0pov\u00eddal, Anna se d\u00edvala na jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo, a\u00a0za\u010dervenala
se. Ctila jeho mu\u017estv\u00ed, \u0161t\u00edhlost v\u00a0jeho v\u011bku, jeho pou\u010denou ohnivost, jeho schopnost byst\u0159e, ale rozv\u00e1\u017en\u011b reagovat. M\u011bl takov\u00fd odstup, byl tak \u010dist\u011b objektivn\u00ed.
\u017dena existovala mimo n\u011bj. Nemohlo doj\u00edt k\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9mu zmaten\u00ed. A\u00a0proto byl schopen t\u00e9 p\u0159esn\u00e9, rozv\u00e1\u017en\u00e9 reakce.
Existoval s\u00e1m o\u00a0sob\u011b a\u00a0byl zaj\u00edmav\u00fd; ve sv\u00e9 hutn\u00e9 vnit\u0159n\u00ed bytosti, v\u011bkem osekan\u00e9 na samu podstatu a\u00a0p\u0159\u00edmost t\u00e9m\u011b\u0159 smrt\u00edc\u00ed a\u00a0krutou, si byl p\u0159esto ne\u00fahybn\u011b jist\u00fd v\u00a0\u010dinech, tak z\u0159eteln\u011b jist\u00fd, \u017ee ji p\u0159itahoval. Sledovala jeho chladnou, tvrdou, samostatnou ohnivost a\u00a0fascinovala ji. M\u011bla by rad\u011bji tohle ne\u017e rozpt\u00fdlenou \u017ehavost sv\u00e9ho man\u017eela, ne\u017e jeho slep\u00e9, \u017ehav\u00e9 ml\u00e1d\u00ed?

Jako by d\u00fdchala vysokohorsk\u00fd ostr\u00fd vzduch, jako by pr\u00e1v\u011b vy\u0161la z\u00a0n\u011bjak\u00e9 dusn\u00e9 m\u00edstnosti. Tihle podivn\u00ed Skreben\u0161t\u00ed j\u00ed ukazovali jin\u00fd, voln\u011bj\u0161\u00ed \u017eivel, v\u00a0n\u011bm\u017e byl ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk odd\u011blen\u00fd od toho druh\u00e9ho. Nebyl snad tohle jej\u00ed p\u0159irozen\u00fd \u017eivel? Nem\u011bla pocit, \u017ee ten t\u011bsn\u00fd brangwenovsk\u00fd \u017eivot ji dus\u00ed?
Mezit\u00edm si mal\u00e1 baronka s\u00a0neutuchaj\u00edc\u00edmi jisk\u0159i\u010dkami v\u00a0t\u011bch velk\u00fdch, leskl\u00fdch sv\u011btlehn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch pohr\u00e1vala s\u00a0Willem Brangwenem. Nebyl dost rychl\u00fd na to, aby zpozoroval v\u0161echny jej\u00ed pohyby. P\u0159esto ji sledoval nehnut\u011b, nem\u011bn\u00edc\u00edma se, rozz\u00e1\u0159en\u00fdma o\u010dima. P\u0159edstavovala pro n\u011bj podivn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed. Av\u0161ak nem\u011bla nad n\u00edm \u017e\u00e1dnou moc. Zrudla, cosi ji podr\u00e1\u017edilo. Ale p\u0159esto znovu a\u00a0znovu pohl\u00ed\u017eela do toho jeho temn\u00e9ho, \u017eivouc\u00edho obli\u010deje, zvl\u00e1\u0161tn\u011b, jako by j\u00edm opovrhovala.
Opovrhovala jeho nekritickou, neironickou povahou, to nebylo nic pro ni. A\u00a0p\u0159esto ji to zlobilo, jako by \u017e\u00e1rlila. Sledoval ji s\u00a0uctiv\u00fdm z\u00e1jmem, jako by se d\u00edval, jak si hraje lasice. Ale jeho sam\u00e9ho se to net\u00fdkalo. Byl jin\u00e9ho druhu. Ona p\u0159edstavovala jisk\u0159iv\u00e9, s\u017e\u00edraj\u00edc\u00ed plameny, on rud\u00fd ohe\u0148 vytrvale \u017ehnouc\u00ed.
Nemohla z\u00a0n\u011bj nic vyz\u00edskat. Doc\u00edlila, \u017ee zrudl, proto\u017ee nazna\u010dila s\u017e\u00edrav\u011b jemnou t\u0159\u00eddn\u00ed nad\u0159azenost. Za\u010dervenal se, ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nenam\u00edtal. Byl p\u0159\u00edli\u0161 jin\u00fd.

Na chv\u00edli p\u0159i\u0161el jej\u00ed synek s\u00a0ch\u016fvou. Bylo to hbit\u00e9, drobn\u00e9 d\u00edt\u011b, jemn\u011b vn\u00edmav\u00e9 a\u00a0chladn\u011b p\u0159el\u00e9tav\u00e9 ve sv\u00fdch z\u00e1jmech. Willa Brangwena hoch okam\u017eit\u011b p\u0159ez\u00edral, jako by sem nepat\u0159il. Chv\u00edli post\u00e1l u\u00a0Anny, vzal ji na v\u011bdom\u00ed, a\u00a0pak u\u017e byl pry\u010d, hbit\u00fd, vn\u00edmav\u00fd, neklidn\u00fd, s\u00a0pom\u00edjiv\u00fdm z\u00e1jmem o\u00a0v\u0161echno.
Otec ho zbo\u017e\u0148oval a\u00a0mluvil s\u00a0n\u00edm polsky. Prapodivn\u011b p\u016fsobila ta \u0161kroben\u00e1 aristokrati\u010dnost vztahu otce k\u00a0d\u00edt\u011bti, ten odstup v\u00a0jejich vztahu, klasick\u00e9 otcovstv\u00ed na jedn\u00e9 stran\u011b, synovsk\u00e9 pod\u0159\u00edzen\u00ed na stran\u011b druh\u00e9. Hr\u00e1li si spolu, r\u016fzn\u00fdm stupn\u011bm velice samostatn\u00ed, dv\u011b jinak\u00e9 bytosti, je\u017e se li\u0161ily sp\u00ed\u0161e v\u00a0postaven\u00ed ne\u017e ve vztahu. A\u00a0baronka se neust\u00e1le usm\u00edvala a\u00a0ukazovala ty pon\u011bkud vystoupl\u00e9 zuby, neust\u00e1le z\u00e1hadn\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00e1 a\u00a0okouzluj\u00edc\u00ed.

Anna si uv\u011bdomila, jak odli\u0161n\u00fd mohl b\u00fdt jej\u00ed vlastn\u00ed \u017eivot, jak jinak mohla \u017e\u00edt. Jej\u00ed du\u0161e se zachv\u011bla, stal se z\u00a0n\u00ed jakoby jin\u00fd \u010dlov\u011bk. Jej\u00ed d\u016fv\u011brn\u00fd vztah k\u00a0man\u017eelovi pominul, ta zvl\u00e1\u0161tn\u00ed brangwenovsk\u00e1 d\u016fv\u011brnost, tak h\u0159ejiv\u00e1, tak t\u011bsn\u00e1, tak dusiv\u00e1, kdy \u010dlov\u011bk jako by neust\u00e1le byl ve styku s\u00a0tou druhou osobou, jako pokrevn\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fd, se zru\u0161ila. Odm\u00edtla ho, ten t\u011bsn\u00fd vztah ke sv\u00e9mu mlad\u00e9mu man\u017eelovi. On a\u00a0ona nebyli jedna bytost. Jeho \u017ehavost nem\u011bla neust\u00e1le zaplavovat jej\u00ed mysl a\u00a0jej\u00ed individualitu, a\u017e by v\u00a0t\u00e9 \u017ehavosti s\u00a0n\u00edm splynula, a\u017e by nem\u011bla sv\u00e9 vlastn\u00ed, odd\u011blen\u00e9 j\u00e1. Cht\u011bla sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot. Jako by ji ov\u00edjel a\u00a0zaplavoval sv\u00fdm byt\u00edm, sv\u00fdm \u017ehnouc\u00edm \u017eivotem, a\u017e nev\u011bd\u011bla, zda je sama sebou, nebo zda je jin\u00fdm tvorem, spojen\u00fdm s\u00a0n\u00edm ve sv\u011bt\u011b t\u011bsn\u00e9ho a\u00a0d\u016fv\u011brn\u00e9ho svazku krve, kter\u00fd se nad n\u00ed uzav\u00edral a\u00a0vylu\u010doval ji ze v\u0161eho toho rozumov\u00e9ho venku.
Cht\u011bla sv\u00e9 vlastn\u00ed, p\u016fvodn\u00ed, jasn\u011b uva\u017euj\u00edc\u00ed j\u00e1, samostatn\u00e9, odd\u011blen\u00e9 od n\u011bj, aktivn\u00ed, a\u00a0ne pohlcen\u00e9, aktivn\u00ed za sebe samu, j\u00e1, kter\u00e9 by bralo a\u00a0d\u00e1valo, ale nikdy nebylo pohlceno. Zat\u00edmco on si p\u0159\u00e1l tu pohlcenost s\u00a0n\u00ed, kter\u00e9 ona st\u00e1le je\u0161t\u011b odol\u00e1vala. Ale z\u010d\u00e1sti proti n\u00ed byla bezmocn\u00e1. P\u0159\u00edli\u0161 dlouho \u017eila p\u0159edt\u00edm v\u00a0l\u00e1sce Toma Brangwena.

Od Skrebensk\u00fdch jeli k\u00a0milovan\u00e9 katedr\u00e1le Willa Brangwena v\u00a0Lincolnu, proto\u017ee st\u00e1la nedaleko. Sl\u00edbil j\u00ed, \u017ee spolu nav\u0161t\u00edv\u00ed jednu po druh\u00e9 v\u0161echny katedr\u00e1ly v\u00a0Anglii. Za\u010dali s\u00a0lincolnskou, proto\u017ee tu znal dob\u0159e.
Jak se bl\u00ed\u017eila chv\u00edle odjezdu, byl cel\u00fd rozru\u0161en\u00fd. Co ho tak prom\u011bnilo? Skoro se zlobila, kdy\u017e odj\u00ed\u017ed\u011bla od Skrebensk\u00fdch. Ale on si nyn\u00ed vysta\u010dil s\u00e1m.
Jeho hru\u010f jako by se cel\u00e1 otev\u0159ela a\u00a0s\u00a0nap\u011bt\u00edm sledovala, a\u017e se objev\u00ed skv\u011bl\u00fd chr\u00e1m ty\u010d\u00edc\u00ed se nad m\u011bstem. Jeho du\u0161e b\u011b\u017eela nap\u0159ed.
Kdy\u017e v\u00a0d\u00e1lce uvid\u011bl tmavomodr\u00fd obrys katedr\u00e1ly, ostra\u017eit\u011b se r\u00fdsuj\u00edc\u00ed proti nebi, srdce mu posko\u010dilo. Bylo to znamen\u00ed na nebi, byl to Duch vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se jako holubice, jako orel nad zem\u00ed. Oto\u010dil k\u00a0n\u00ed svou rozz\u00e1\u0159enou tv\u00e1\u0159 a\u00a0\u00fasta se mu rozt\u00e1hla v extatick\u00e9m \u00fasm\u011bvu.
\u201eU\u017e je ji vid\u011bt,\u201c \u0159ekl.

Ten t\u00f3n ji podr\u00e1\u017edil. Mluv\u00ed o\u00a0n\u00ed jako o\u00a0\u017een\u011b. Je to p\u0159ece v\u011bc! Pro\u010d ho katedr\u00e1la, velk\u00e1 budova, zastaral\u00e1 v\u011bc minulosti, tolik vzru\u0161uje? Je jak u\u00a0vytr\u017een\u00ed. Vyburcovalo ji to k\u00a0pohotovosti.
Vystoupali do prudk\u00e9ho kopce, on dychtiv\u00fd jako poutn\u00edk p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed ke svatost\u00e1nku. Kdy\u017e se bl\u00ed\u017eili tomu m\u00edstu, kde stoj\u00ed na jedn\u00e9 stran\u011b hrad a\u00a0na druh\u00e9 katedr\u00e1la, z\u00a0jeho \u017eil jako by vytryskly ohniv\u00e9 kv\u011bty, byl uchv\u00e1cen.
Pro\u0161li br\u00e1nou a\u00a0octli se p\u0159ed rozs\u00e1hl\u00fdm z\u00e1padn\u00edm pr\u016f\u010del\u00edm v\u00a0cel\u00e9 jeho \u0161\u00ed\u0159i a\u00a0zdobnosti.
\u201eJe to fale\u0161n\u00e9 pr\u016f\u010del\u00ed,\u201c \u0159ekl s\u00a0pohledem up\u0159en\u00fdm na zlatav\u00fd k\u00e1men a\u00a0dvojici v\u011b\u017e\u00ed, ale p\u0159esto je miloval. Unesen octl se p\u0159ed vchodem, na pokraji nezjeven\u00e9ho.
Vzhl\u00e9dl k\u00a0n\u00e1dhern\u00e9mu \u010dlen\u011bn\u00ed kamene. Chystal se vstoupit dovnit\u0159, do bezchybn\u00e9ho l\u016fna.
Otev\u0159el dve\u0159e a\u00a0objevilo se p\u0159ed n\u00edm n\u00e1dhern\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00ed s\u00a0pil\u00ed\u0159i, v\u00a0n\u011bm\u017e se jeho du\u0161e zachv\u011bla a\u00a0pozvedla ze sv\u00e9ho hn\u00edzda. Jeho du\u0161e se povznesla a\u00a0stoupala vzh\u016fru do toho velkolep\u00e9ho chr\u00e1mu. Jeho t\u011blo st\u00e1lo bez hnut\u00ed, pohlceno v\u00fd\u0161kou katedr\u00e1ly.
Ji tak\u00e9 p\u0159emohl \u00fa\u017eas a\u00a0posv\u00e1tn\u00e1 \u00facta. \u0160la za n\u00edm. Zde bylo p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00ed samotnou podstatou \u017eivota, barevn\u00e9 p\u0159\u00edtm\u00ed z\u00e1rodkem v\u0161eho sv\u011btla a\u00a0dne. Zde nast\u00e1val prvn\u00ed rozb\u0159esk, sem dopadaly posledn\u00ed paprsky zapadaj\u00edc\u00edho slunce a\u00a0odv\u011bk\u00e1 tma, z\u00a0n\u00ed\u017e vykv\u00e9tal a\u00a0v\u00a0n\u00ed\u017e op\u011bt zanikal den \u017eivota, rozezn\u00edvala se m\u00edrem a\u00a0hlubok\u00fdm odv\u011bk\u00fdm tichem.
Mimo \u010das, v\u017edycky nad\u010dasov\u00fd! Mezi v\u00fdchodem a\u00a0z\u00e1padem, mezi rozb\u0159eskem a\u00a0soumrakem le\u017eel kostel jako s\u00e9m\u011b v\u00a0tichu, temn\u00e9 p\u0159ed kl\u00ed\u010den\u00edm, zti\u0161en\u00e9 po smrti. Katedr\u00e1la poj\u00edmaj\u00edc\u00ed zrozen\u00ed i\u00a0smrt, p\u0159edj\u00edmaj\u00edc\u00ed ve\u0161ker\u00fd hluk a\u00a0pohyb \u017eivota, z\u016fst\u00e1vala zti\u0161en\u00e1 jako velk\u00e9, uzav\u0159en\u00e9 sem\u00ednko, jeho\u017e kv\u011btem bude z\u00e1\u0159iv\u00fd, nep\u0159edstaviteln\u00fd \u017eivot, jeho\u017e za\u010d\u00e1tek a\u00a0konec v\u0161ak obs\u00e1hnou kruh ticha. Zklenut\u00e9 duhou, to barevn\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00ed sn\u00e1\u0161elo hudbu na ticho, sv\u011btlo na tmu, plodnost na smrt jako sem\u00ednko p\u0159id\u00e1v\u00e1 list po listu a\u00a0ticho na ko\u0159en a\u00a0kv\u011bt, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00a0jednotliv\u00fdch \u010d\u00e1stech rostliny se skr\u00fdv\u00e1 ve\u0161ker\u00e9 tajemstv\u00ed\u00a0\u2013 smrt, z\u00a0n\u00ed\u017e vypadlo, \u017eivot, do n\u011bho\u017e spadlo, nesmrtelnost, kterou v\u00a0sob\u011b skr\u00fdv\u00e1, a\u00a0smrt, k\u00a0n\u00ed\u017e op\u011bt dosp\u011bje.

Zde v\u00a0kostele se spojovala minulost i\u00a0budoucnost ve v\u0161eobs\u00e1hl\u00e9 jednot\u011b. Brangwen do\u0161el sv\u00e9ho napln\u011bn\u00ed. Vy\u0161el z\u00a0otvoru l\u016fna, rozev\u0159el jeho ve\u0159eje a\u00a0pokra\u010doval k\u00a0sv\u011btlu. Skrze denn\u00ed sv\u011btlo a\u00a0ka\u017edodennost z\u00edsk\u00e1val jednu v\u011bdomost za druhou, zku\u0161enost za zku\u0161enost\u00ed, a\u00a0nezapom\u00ednal p\u0159itom na temno l\u016fna, m\u011bl vidinu temna po smrti. A\u00a0mezit\u00edm otev\u0159el dve\u0159e katedr\u00e1ly a\u00a0ve\u0161el do p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00ed obou druh\u016f temna, do tajemna toho dvoj\u00edho ticha, kde v\u00fdchod slunce spl\u00fdval se z\u00e1padem a\u00a0za\u010d\u00e1tek s\u00a0koncem.
Zde k\u00e1men vyr\u00e1\u017eel z\u00a0rovn\u00e9 zem\u011b vzh\u016fru v\u00a0mnohosti a\u00a0mnohotv\u00e1rnosti touhy, pry\u010d od obzoru zem\u011b, skrze soumrak a\u00a0stm\u00edv\u00e1n\u00ed a\u00a0celou \u0161k\u00e1lu touhy, skrze kli\u010dky, odm\u00edt\u00e1n\u00ed, a\u017e k\u00a0ext\u00e1zi, doteku, ke spojen\u00ed a\u00a0napln\u011bn\u00ed, sev\u0159en\u00ed, t\u011bsn\u00e9mu objet\u00ed, k\u00a0znehybn\u011bn\u00ed, dokonal\u00e9mu, zemdlen\u00e9mu napln\u011bn\u00ed, k\u00a0nad\u010dasov\u00e9 ext\u00e1zi. Tam z\u016fstala jeho du\u0161e, na \u0161pici oblouku, zaklenuta v\u00a0nad\u010dasov\u00e9 ext\u00e1zi, napln\u011bna. Bylo v\u00a0tom v\u0161e. A\u017e do chv\u00edle, ne\u017e p\u0159i\u0161el k\u00a0sob\u011b ve sv\u011bt\u011b dole. Pak se znovu sebral, uchv\u00e1cen, a\u00a0ve\u0161ker\u00e9 proud\u011bn\u00ed v\u00a0jeho t\u011ble se napjalo a\u00a0vzneslo se do v\u00fd\u0161ky v\u00a0t\u00e9 tm\u011b nad n\u00edm, k\u00a0plodnosti a\u00a0jedine\u010dn\u00e9mu tajemstv\u00ed, k\u00a0doteku, sev\u0159en\u00ed, napln\u011bn\u00ed a\u00a0vyvrcholen\u00ed v\u011b\u010dnosti, k\u00a0vrcholu oblouku.

Ona se tak\u00e9 c\u00edtila unesena, ale sp\u00ed\u0161e uml\u010dena ne\u017e v\u00a0harmonick\u00e9m souladu s\u00a0t\u00edm prost\u0159ed\u00edm. Milovala je jako sv\u011bt, kter\u00fd nebyl tak zcela jej\u00ed, o\u0161klivila si Willovo uchv\u00e1cen\u00ed a\u00a0ext\u00e1ze. Jeho v\u00e1\u0161e\u0148 projevuj\u00edc\u00ed se v\u00a0katedr\u00e1le ji zpo\u010d\u00e1tku naplnila \u00factou, ale pak ji rozzlobila. Nakonec venku je obloha a\u00a0tady uvnit\u0159, v\u00a0t\u00e9hle tajemn\u00e9 polonoci se jeho du\u0161e povzn\u00e1\u0161\u00ed spolu s\u00a0pil\u00ed\u0159i k\u00a0v\u00fd\u0161in\u00e1m, ale ne ke hv\u011bzd\u00e1m a\u00a0krystalicky pr\u016fzra\u010dn\u00e9mu temn\u00e9mu prostoru, ale aby se spojila a\u00a0uzav\u0159ela s\u00a0odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm impulsem vzty\u010den\u00e9ho kamene v\u00a0p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00ed a\u00a0tajemnu pod klenbou. To vzd\u00e1len\u00e9 zaklenut\u00ed a\u00a0spojen\u00ed oblouk\u016f, vzep\u011bt\u00ed a\u00a0vyb\u00edh\u00e1n\u00ed kamene, kter\u00e9 nesou ohromnou st\u0159echu nad jejich hlavami, ji napl\u0148ovalo posv\u00e1tnou hr\u016fzou a\u00a0uml\u010dovalo ji.
Ale p\u0159esto\u00a0\u2013 p\u0159esto nezapom\u00ednala, \u017ee voln\u00e1 obloha nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 modr\u00e1 klenba, \u017e\u00e1dn\u00e1 temn\u00e1 kopule ov\u011b\u0161en\u00e1 mnoha blikaj\u00edc\u00edmi lampi\u010dkami, ale prostor, kde hv\u011bzdy krou\u017e\u00ed svobodn\u011b a\u00a0svoboda nad nimi je je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed.

Ji tak\u00e9 katedr\u00e1la vzru\u0161ovala. Ale nikdy by nesvolila ke spojen\u00ed v\u0161eho toho vzp\u00ednaj\u00edc\u00edho se kamene v\u00a0ohromnou st\u0159echu, pod n\u00ed\u017e je zav\u0159ena a\u00a0nad n\u00ed\u017e nen\u00ed u\u017e nic, nic, je to ta posledn\u00ed hranice. Jeho du\u0161i se n\u011bco takov\u00e9ho l\u00edbilo: zde, zde je to v\u0161echno v\u00a0\u00faplnosti a\u00a0v\u011b\u010dn\u00e9: pohyb, spojen\u00ed, ext\u00e1ze a\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e1 iluze \u010dasu, upl\u00fdv\u00e1n\u00ed noci a\u00a0dne, ale pouze dokonale propor\u010dn\u00ed prostor a\u00a0pohyb, kter\u00e9 se zakles\u00e1vaj\u00ed do sebe a\u00a0obnovuj\u00ed a\u00a0v\u00e1\u0161e\u0148 trysk\u00e1 svou cestou ve velk\u00fdch vln\u00e1ch k\u00a0olt\u00e1\u0159i, m\u00edstu obnovovan\u00e9 ext\u00e1ze.
Jej\u00ed du\u0161e se tak\u00e9 nechala un\u00e1\u0161et k\u00a0olt\u00e1\u0159i, k\u00a0prahu V\u011b\u010dnosti v\u00a0\u00fact\u011b a\u00a0strachu a\u00a0radosti. Ale v\u017edycky se cestou zarazila, ned\u016fv\u011b\u0159ovala vyvrcholen\u00ed olt\u00e1\u0159e.
Nem\u00ednila se nechat nadn\u00e1\u0161et vzedmut\u00edm v\u00e1\u0161n\u011b a\u00a0nakonec b\u00fdt vyvr\u017eena na stupn\u00edch k\u00a0olt\u00e1\u0159i jako na pob\u0159e\u017e\u00ed nezn\u00e1m\u00fdch kon\u010din. Byla v\u00a0tom velk\u00e1 radost a\u00a0opravdovost.
Ale i\u00a0v\u00a0tom om\u00e1men\u00e9m vytr\u017een\u00ed v\u00a0katedr\u00e1le si osobovala jin\u00e9 pr\u00e1vo. Olt\u00e1\u0159 byl pust\u00fd, jeho sv\u011btla pohasl\u00e1. B\u016fh v\u00a0tom ke\u0159i u\u017e nepl\u00e1l. Le\u017eela tam pouze mrtv\u00e1 hmota. Ona si osobovala pr\u00e1vo na svobodu nad sebou, v\u00fd\u0161 ne\u017e byla klenba katedr\u00e1ly. V\u017edycky m\u011bla pocit uv\u011bzn\u011bn\u00ed v\u00a0uzav\u0159en\u00e9m prostoru.

Chytala se tedy mali\u010dkost\u00ed, kter\u00e9 ji chr\u00e1nily, aby ji nesmetl p\u0159\u00edliv v\u00e1\u0161n\u011b, jeho\u017e zna\u010dn\u00e1 hmota se st\u00e1le dme k\u00a0Nekone\u010dnu, vlastn\u00ed silou se v\u00edt\u011bzn\u011b dere vzh\u016fru. Cht\u011bla se dostat ven z\u00a0tohoto p\u0159edem dan\u00e9ho dmouc\u00edho se pohybu vp\u0159ed, zvednout se z\u00a0n\u011bj, jako se pt\u00e1k s\u00a0mokr\u00fdma, schl\u00edpl\u00fdma nohama zved\u00e1 z\u00a0mo\u0159e, zvednout se, jako pt\u00e1k zved\u00e1 hru\u010f a\u00a0vytrh\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 t\u011blo z\u00a0pulsuj\u00edc\u00edho a\u00a0kyp\u00edc\u00edho mo\u0159e, kter\u00e9 jej nese kup\u0159edu k\u00a0necht\u011bn\u00e9mu c\u00edli; odtrhnout se jako pt\u00e1k na k\u0159\u00eddlech a\u00a0ve voln\u00e9m, projasn\u011bn\u00e9m prostoru se vzn\u00e9st nad dan\u00fd, t\u00ed\u017e\u00ed omezen\u00fd pohyb jako odd\u011blen\u00e9 sm\u00edtko, je\u017e vis\u00ed v\u00a0prostoru, let\u00ed sem a\u00a0zase tam, vid\u00ed a\u00a0reaguje d\u0159\u00edve, ne\u017e op\u011bt klesne, kdy\u017e si vybere \u010di najde sm\u011br, kter\u00fdm se nech\u00e1 n\u00e9st vp\u0159ed.

A\u00a0m\u011bla pocit, \u017ee se mus\u00ed n\u011b\u010deho chytit, jako by jej\u00ed k\u0159\u00eddla byla p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00e1, aby ji rovnou zvedla z\u00a0toho kyp\u011bn\u00ed. Pov\u0161imla si zlomysln\u00fdch drobn\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed
vytesan\u00fdch v\u00a0kameni a\u00a0zaujat\u011b p\u0159ed nimi z\u016fstala st\u00e1t.
Ty potuteln\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dky vyhl\u00ed\u017eely ze vzne\u0161enosti katedr\u00e1ly, jako by m\u011bly nadhled. Skute\u010dn\u00fd nadhled, tihle mal\u00ed dibl\u00edci, kte\u0159\u00ed se po\u0161klebovali iluzi \u010dlov\u011bka, \u017ee katedr\u00e1la je cosi absolutn\u00edho. Mrkali a\u00a0tv\u00e1\u0159ili se po\u0165ouchle, jako by nazna\u010dovali ty mnoh\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 z\u00a0grandi\u00f3zn\u00edho pojet\u00ed katedr\u00e1ly vypadly. Jakoby posm\u011b\u0161n\u011b \u0159\u00edkali: \u201eJe toho tu sice hodn\u011b, ale hodn\u011b toho tu tak\u00e9 nemaj\u00ed.\u201c Tyhle obli\u010dej\u00edky m\u011bly samostatnou v\u016fli, samostatn\u00e9 pohyby, samostatn\u00e9 v\u011bdom\u00ed, kter\u00e9 nez\u00e1visely na vzedmut\u00ed a\u00a0vzp\u00edn\u00e1n\u00ed toho vzne\u0161en\u00e9ho impulsu nahoru k\u00a0olt\u00e1\u0159i, vzp\u00edraly se tomu a\u00a0sm\u00e1ly se nad triumfem, jeho\u017e dos\u00e1hly, by\u0165 tak mal\u00e9.

\u201ePod\u00edvej!\u201c vyk\u0159ikla Anna. \u201ePod\u00edvej na ty tv\u00e1\u0159e, jak jsou pozoruhodn\u00e9! Pod\u00edvej se na ni.\u201c
Brangwen se pod\u00edval nerad. To se ozval hlas hada v\u00a0jeho R\u00e1ji. Ukazovala na naducan\u00fd, zlomysln\u00fd a\u00a0po\u0165ouchl\u00fd obli\u010dej\u00edk vytesan\u00fd do kamene.
\u201eUr\u010dit\u011b ji znal, ten mu\u017e, kter\u00fd ji vytesal,\u201c \u0159ekla Anna. \u201eUr\u010dit\u011b to byla jeho \u017eena.\u201c
\u201eV\u017edy\u0165 to v\u016fbec nen\u00ed \u017eena, je to mu\u017e,\u201c p\u0159\u00edk\u0159e nam\u00edtl Brangwen.
\u201eMysl\u00ed\u0161?\u00a0\u2013 Ne! Tohle nen\u00ed mu\u017e. To nen\u00ed mu\u017esk\u00e1 tv\u00e1\u0159.\u201c
V\u00a0hlase m\u011bla jak\u00fdsi posm\u011bch. Zasm\u00e1l se a\u00a0\u0161el d\u00e1l. Ale ona s\u00a0n\u00edm d\u00e1l nepokra\u010dovala. Zastavila se u\u00a0plastik. A\u00a0on nemohl bez n\u00ed d\u00e1l. \u010cekal cel\u00fd netrp\u011bliv\u00fd, proto\u017ee se nemohl hnout. Kazila mu jeho v\u00e1\u0161niv\u00e9 spojen\u00ed s\u00a0katedr\u00e1lou. Za\u010dal se chmu\u0159it.
\u201ePod\u00edvej se sem!\u201c vyk\u0159ikla znovu. \u201eTady je ta sam\u00e1 \u017eena\u00a0\u2013 pod\u00edvej!\u00a0\u2013 jenom\u017ee tentokr\u00e1t se zlob\u00ed! Nen\u00ed to n\u00e1dhera! Pod\u00edvej, jak ji ud\u011blal ohavnou!\u201c S\u00a0gustem se sm\u00e1la. \u201eMusel ji nen\u00e1vid\u011bt. Ur\u010dit\u011b to byl p\u0159\u00edjemn\u00fd \u010dlov\u011bk. Pod\u00edvej se na ni\u00a0\u2013 je to ohromn\u011b poveden\u00e9\u00a0\u2013 p\u0159esn\u00e1 semetrika! Ur\u010dit\u011b ji tu takhle zv\u011b\u010dnil s\u00a0chut\u00ed. T\u00edm se j\u00ed p\u0159ece pomstil, ne?\u201c
\u201eJe to mu\u017esk\u00e1 tv\u00e1\u0159, v\u016fbec nepat\u0159\u00ed \u017een\u011b\u00a0\u2013 je to tv\u00e1\u0159 mnicha\u00a0\u2013 hladce oholen\u00e9ho,\u201c trval na sv\u00e9m.
Pohrdliv\u011b se zasm\u00e1la.
\u201eNesnese\u0161 pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by v\u00a0katedr\u00e1le zv\u011b\u010dnil svou \u017eenu, vi\u010f?\u201c posm\u00edvala se mu a\u00a0neuctiv\u011b se p\u0159itom sm\u00e1la. Sm\u00e1la se sv\u00e9 v\u00edt\u011bzn\u00e9 zlomyslnosti.
Osvobodila se od katedr\u00e1ly, dokonce zni\u010dila tu jeho v\u00e1\u0161e\u0148. Byla tomu r\u00e1da. On se rozho\u0159\u010den\u011b zlobil. A\u0165 se sna\u017eil, jak cht\u011bl, nemohl si uchovat pocit z\u00e1zra\u010dnosti katedr\u00e1ly. Vzala mu iluzi. To, co bylo pro n\u011bj absolutnem, v\u00a0n\u011bm\u017e se skr\u00fdv\u00e1 nebe i\u00a0zem\u011b, se mu stalo t\u00edm, \u010d\u00edm to bylo pro ni, \u00fahlednou hromadou ne\u017eiv\u00e9 hmoty\u00a0\u2013 bylo to mrtv\u00e9.
V\u00a0\u00fastech jako by c\u00edtil popel, du\u0161e se vztekala. Nen\u00e1vid\u011bl ji za to, \u017ee zni\u010dila dal\u0161\u00ed z\u00a0jeho \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdch iluz\u00ed. Brzy bude do\u010dista nah\u00fd, hol\u00fd, nebude se m\u00edt v\u016fbec o\u00a0co op\u0159\u00edt, nebude m\u00edt nic, v\u00a0co by mohl v\u011b\u0159it.
A\u00a0p\u0159ece n\u011bkde ve sv\u00e9m nitru reagoval s\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed hloubkou na ten zlomysln\u00fd obli\u010dej\u00edk tv\u00e1\u0159\u00edc\u00ed se po\u0165ouchle ne\u017e p\u0159edt\u00edm na dokonal\u00e9 vzep\u011bt\u00ed katedr\u00e1ly.
Nicm\u00e9n\u011b v\u00a0tomto okam\u017eiku byla jeho du\u0161e uboh\u00e1 a\u00a0bez domova a\u00a0nedok\u00e1zal sn\u00e9st pomy\u0161len\u00ed, \u017ee ho Anna vystr\u010dila z\u00a0jeho milovan\u00e9 skute\u010dnosti. Cht\u011bl svou katedr\u00e1lu;
cht\u011bl uspokojovat svou slepou v\u00e1\u0161e\u0148. A\u00a0u\u017e nemohl. N\u011bco se mu postavilo do cesty.

Odjeli dom\u016f oba prom\u011bn\u011bn\u00ed. Ona z\u00edskala novou \u00factu k\u00a0tomu, co cht\u011bl on, on m\u011bl pocit, \u017ee pro n\u011bj katedr\u00e1ly u\u017e nikdy nebudou t\u00edm, \u010d\u00edm byly d\u0159\u00edve. P\u0159edt\u00edm je pova\u017eoval za absolutn\u00ed. Nyn\u00ed je vid\u011bl p\u0159ikr\u010den\u00e9 pod oblohou, st\u00e1le je\u0161t\u011b s\u00a0t\u00edm temn\u00fdm, tajemn\u00fdm sv\u011btem uvnit\u0159, ale sv\u011btem ve vn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011bt\u011b, jako jakousi vedlej\u0161\u00ed pod\u00edvanou, zat\u00edmco d\u0159\u00edve pro n\u011bj znamenaly sv\u011bt v\u00a0r\u00e1mci chaosu: realitu, \u0159\u00e1d a\u00a0absolutno uvnit\u0159 nesmysln\u00e9ho zmatku.
D\u0159\u00edve m\u011bl pocit, \u017ee kdyby jen mohl vstoupit t\u011bmi velk\u00fdmi dve\u0159mi a\u00a0pohl\u00e9dnout p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00edm sm\u011brem ke vzd\u00e1len\u00e9mu, kone\u010dn\u00e9mu z\u00e1zraku olt\u00e1\u0159e, pod okny vis\u00edc\u00edmi kolem jako tabulky z\u00a0drahokam\u016f vyza\u0159uj\u00edc\u00edch svou vlastn\u00ed sl\u00e1vu, dos\u00e1hl by uspokojen\u00ed. Zde se to uspokojen\u00ed, po n\u011bm\u017e tou\u017eil, bl\u00ed\u017eilo\u00a0\u2013 k\u00a0tomu, k\u00a0p\u0159edpokoji velk\u00e9ho Nezn\u00e1ma, se sb\u00edhala ve\u0161ker\u00e1 realita a\u00a0zde byl olt\u00e1\u0159 t\u011bmi mystick\u00fdmi dve\u0159mi, jimi\u017e v\u0161ichni a\u00a0v\u0161echno mus\u00ed proj\u00edt k\u00a0v\u011b\u010dnosti.

Ale nyn\u00ed si n\u011bjak smutn\u011b a\u00a0zklaman\u011b uv\u011bdomoval, \u017ee ty dve\u0159e vlastn\u011b nejsou dve\u0159e. Byly p\u0159\u00edli\u0161 \u00fazk\u00e9, byly fale\u0161n\u00e9. Vn\u011b katedr\u00e1ly byl mnoh\u00fd vzletn\u00fd duch, kter\u00fd by nikdy t\u00edm barevn\u00fdm p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00edm nemohl proniknout. Will ztratil sv\u00e9 absolutno.
Naslouchal drozd\u016fm v\u00a0zahrad\u00e1ch a\u00a0sly\u0161el notu, kterou katedr\u00e1ly do sebe nepojaly: cosi svobodn\u00e9ho a\u00a0bezstarostn\u00e9ho a\u00a0radostn\u00e9ho. Cestou do pr\u00e1ce p\u0159e\u0161el p\u0159es louku plnou \u017elut\u00fdch pampeli\u0161ek a\u00a0\u017elut\u00e1 koupel byla tak p\u0159epychov\u00e1 a\u00a0z\u00e1rove\u0148 osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed, \u017ee byl r\u00e1d, \u017ee je od sv\u00e9 stinn\u00e9 katedr\u00e1ly d\u00e1l.
Existoval \u017eivot vn\u011b kostela. Bylo toho hodn\u011b, co kostel nemohl pojmout. Myslel na Boha a\u00a0na cel\u00fd modr\u00fd b\u011bh dne. To bylo n\u011bco ohromn\u00e9ho a\u00a0svobodn\u00e9ho. Pomyslel
na poz\u016fstatky \u0159eck\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a\u00a0p\u0159ipadalo mu, \u017ee chr\u00e1m nikdy nebyl dokonal\u00fd chr\u00e1m, dokud nebyl poni\u010den\u00fd a\u00a0nesm\u00edsil se s\u00a0v\u011btrem, oblohou a\u00a0bylinami.
Ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b kostel miloval jako symbol. Slou\u017eil mu pro to, co se sna\u017eil p\u0159edstavovat, sp\u00ed\u0161e ne\u017e pro to, co skute\u010dn\u011b p\u0159edstavoval. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b ho miloval. 

Kostel\u00edk za jeho zahradn\u00ed z\u00eddkou ho t\u00e1hl k\u00a0sob\u011b, v\u011bnoval mu miluj\u00edc\u00ed pozornost. Cht\u011bl se o\u00a0n\u011bj starat, uchovat ho. Bylo to pro n\u011bj cosi prad\u00e1vn\u00e9ho a\u00a0posv\u00e1tn\u00e9ho. Staral se o\u00a0k\u00e1men i\u00a0d\u0159evo, tu opravil varhany, tu zrestauroval kousek rozbit\u00e9ho reli\u00e9fu \u010di opravil kosteln\u00ed n\u00e1bytek. Pozd\u011bji se tak\u00e9 stal regenschorim.
St\u0159ed jeho \u017eivota se posunul, st\u00e1val se povrchn\u011bj\u0161\u00edm. Nepoda\u0159ilo se mu dos\u00e1hnout takov\u00e9ho stupn\u011b vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed, nena\u0161el ten prav\u00fd v\u00fdraz. Musel se spokojit
se starou formou. Ale jeho duch jako by pot\u0159eboval dotvo\u0159it.

Anna se nyn\u00ed pln\u011b zam\u011bstn\u00e1vala d\u00edt\u011btem, nechala man\u017eela, aby si \u0161el svou cestou. Byla nyn\u00ed ochotna odlo\u017eit ve\u0161ker\u00e9 v\u00fdpravy do nezn\u00e1m\u00fdch skute\u010dnost\u00ed. Jej\u00ed hmatatelnou a\u00a0bezprost\u0159edn\u00ed budoucnost\u00ed bylo d\u00edt\u011b. Pokud jej\u00ed du\u0161e nena\u0161la v\u00fdraz, pak jej\u00ed l\u016fno ano.

Kostel, kter\u00fd sousedil s\u00a0domkem, se Willovi stal d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fdm a\u00a0drah\u00fdm. Hled\u011bl si ho, m\u011bl ho pln\u011b na starosti. Pokud nemohl naj\u00edt \u017e\u00e1dnou novou \u010dinnost, sta\u010dilo mu ke \u0161t\u011bst\u00ed p\u011bstovat tuto d\u00e1vnou, drahou formu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Znal ten mal\u00fd ob\u00edlen\u00fd kostel\u00edk. V\u00a0jeho stinn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed se znovu propadal do byt\u00ed.
R\u00e1d se pono\u0159il do jeho ticha, jako se k\u00e1men pono\u0159\u00ed do vody.
P\u0159e\u0161el p\u0159es zahradu, po sch\u016fdk\u00e1ch p\u0159elezl z\u00eddku a\u00a0vstoupil do ticha a\u00a0m\u00edru kostela. Kdy\u017e za n\u00edm zapadly t\u011b\u017ek\u00e9 dve\u0159e, jeho nohy rozezn\u00edvaly podlahu v\u00a0uli\u010dce, jeho srdce se rozezn\u00edvalo n\u011b\u017enou v\u00e1\u0161n\u00ed a\u00a0mystick\u00fdm klidem. Tak\u00e9 se m\u00edrn\u011b styd\u011bl jako mu\u017e, kter\u00fd selhal, kter\u00fd sem ut\u00edk\u00e1 za sv\u00fdm napln\u011bn\u00edm.
S\u00a0l\u00e1skou rozsv\u011bcel sv\u00ed\u010dky u\u00a0varhan a\u00a0pak sed\u011bl s\u00e1m v\u00a0jejich matn\u00e9 z\u00e1\u0159i a\u00a0cvi\u010dil c\u00edrkevn\u00ed p\u00edsn\u011b a\u00a0\u017ealmy na bohoslu\u017ebu. Nab\u00edlen\u00e9 oblouky zdiva ustupovaly do tmy a\u00a0zvuk varhan a\u00a0ped\u00e1l\u016f odezn\u00edval v\u00a0nem\u011bnn\u00e9 nehybnosti kostela\u00a0\u2013 slab\u011b, jakoby p\u0159\u00edzra\u010dn\u011b se t\u00f3ny ozvaly ve v\u011b\u017ei a\u00a0pak hudba op\u011bt vytryskla s\u00a0plnou silou, v\u00edt\u011bzn\u011b.
P\u0159estal si d\u011blat se sv\u00fdm \u017eivotem starosti. Popustil svou v\u016fli a\u00a0nechal v\u011bci b\u011b\u017eet svou cestou. To, co prob\u00edhalo mezi n\u00edm a\u00a0jeho \u017eenou, bylo ohromn\u00e9, by\u0165 to t\u0159eba nebylo v\u0161echno. Skute\u010dn\u011b nad n\u00edm zv\u00edt\u011bzila. Nech\u0165 tedy on \u010dek\u00e1 a\u00a0sn\u00e1\u0161\u00ed to. Ona, d\u00edt\u011b a\u00a0on s\u00e1m tvo\u0159ili jednotu. Varhany vyzp\u011bvovaly jeho vyzn\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e tiskl kl\u00e1vesy varhan, jeho du\u0161e spo\u010d\u00edvala ve tm\u011b.

Pro Annu bylo d\u00edt\u011b dokonalou rozko\u0161\u00ed a\u00a0napln\u011bn\u00edm. Sv\u00e9 touhy odlo\u017eila, jej\u00ed du\u0161e se rozpl\u00fdvala nad d\u00edt\u011btem. Bylo to dosti nedu\u017eiv\u00e9 d\u011bcko, nem\u011bla to s\u00a0p\u00e9\u010d\u00ed o\u00a0n\u011b snadn\u00e9. Ale nikdy si ani na okam\u017eik nepomyslela, \u017ee by mohlo um\u0159\u00edt. D\u011b\u0165\u00e1tko bylo nedu\u017eiv\u00e9, j\u00ed tedy p\u0159\u00edslu\u0161elo u\u010dinit je siln\u00fdm. Oddala se t\u00e9 n\u00e1maze, d\u00edt\u011b j\u00ed bylo v\u0161\u00edm. Cel\u00e1 jej\u00ed p\u0159edstavivost se t\u00edm vy\u010derp\u00e1vala. Byla matkou. Sta\u010dilo br\u00e1t do ruky ty \u010derstv\u00e9 drobou\u010dk\u00e9 kon\u010detiny, to nov\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko, sly\u0161et ten nov\u00fd hl\u00e1sek, jak k\u0159i\u010d\u00ed do ticha. Ve\u0161ker\u00e1 jej\u00ed budoucnost j\u00ed zazn\u00edvala v\u00a0pl\u00e1\u010di i\u00a0vrn\u011bn\u00ed d\u00edt\u011bte. Kdy\u017e te\u010f kojila sv\u00e9 d\u00edt\u011b, dr\u017eela v\u00a0n\u00e1ru\u010di budouc\u00ed roky sv\u00e9ho \u017eivota. Vzkl\u00ed\u010dil v\u00a0n\u00ed ten v\u00e1\u0161niv\u00fd pocit napln\u011bn\u00ed a\u00a0budoucnosti a\u00a0u\u010dinil ji \u017eivou a\u00a0silnou. Ve\u0161kerou budoucnost m\u011bla ve sv\u00fdch rukou, v\u00a0rukou \u017eeny.

Brangwen se zab\u00fdval kostelem, hr\u00e1l na varhany, cvi\u010dil ch\u00f3risty, u\u010dil v\u00a0ned\u011bln\u00ed \u0161kole. Byl docela \u0161\u0165astn\u00fd. Kdy\u017e o\u00a0ned\u011bl\u00edch u\u010dil chlapce, poci\u0165oval jak\u00e9si dychtiv\u00e9, doj\u00edmav\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Neust\u00e1le se vzn\u011bcoval bl\u00edzkost\u00ed jak\u00e9hosi tajemstv\u00ed, kter\u00e9 zat\u00edm neprozkoumal.
Doma slou\u017eil sv\u00e9 \u017een\u011b a\u00a0mal\u00e9mu matriarch\u00e1tu. Milovala ho, proto\u017ee byl otcem jej\u00edch d\u011bt\u00ed. A\u00a0neust\u00e1le k\u00a0n\u011bmu c\u00edtila fyzickou l\u00e1sku. Tak se p\u0159estal sna\u017eit b\u00fdt j\u00ed nad\u0159azen duchem a\u00a0ovl\u00e1dat ji, dokonce od n\u00ed ani nevy\u017eadoval \u00factu ke sv\u00e9mu v\u011bdom\u00e9mu \u010di ve\u0159ejn\u00e9mu \u017eivotu. \u017dil prost\u011b z\u00a0jej\u00ed fyzick\u00e9 l\u00e1sky k\u00a0n\u011bmu. Pom\u00e1hal s\u00a0krmen\u00edm d\u00edt\u011bte a\u00a0s\u00a0dom\u00e1c\u00edmi pracemi, nyn\u00ed lhostejn\u00fd v\u016f\u010di vlastn\u00ed d\u016fstojnosti a\u00a0d\u016fle\u017eitosti. Ov\u0161em to, \u017eese vzdal sv\u00fdch n\u00e1rok\u016f, \u017ee \u017eil v\u00a0\u00fastran\u00ed na \u00fakor vlastn\u00edho z\u00e1jmu, z\u00a0n\u011bj \u010dinilo neskute\u010dn\u00e9ho a\u00a0ned\u016fle\u017eit\u00e9ho \u010dlov\u011bka.

Anna na n\u011bj nebyla na ve\u0159ejnosti py\u0161n\u00e1. Ale velice brzy se nau\u010dila b\u00fdt lhostejn\u00e1 k\u00a0ve\u0159ejn\u00e9mu \u017eivotu v\u016fbec. On se nechoval jako mu\u017e podle obecn\u00e9 p\u0159edstavy:
nepil ani nekou\u0159il, ani si neosoboval d\u016fle\u017eitost. Ale byl to jej\u00ed mu\u017e a\u00a0jeho lhostejnost k\u00a0ve\u0161ker\u00fdm n\u00e1rok\u016fm mu\u017estv\u00ed ji v\u00a0\u017eivot\u011b s\u00a0n\u00edm povy\u0161ovaly. Fyzicky ho milovala a\u00a0uspokojoval ji. Vlastn\u011b v\u017edycky \u0161el svou cestou a\u00a0mimo hlavn\u00ed proud. Nejd\u0159\u00edv ji to dr\u00e1\u017edilo, vn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bt pro n\u011bj existoval tak m\u00e1lo.
Nech\u00e1pala ty jeho podivn\u00e9, temn\u00e9 z\u00e1chvaty zu\u0159ivosti a\u00a0jeho oddanost kostelu. A\u00a0p\u0159ece jeho du\u0161e v\u00e1\u0161niv\u011b po n\u011b\u010dem prahla.

D\u0159el se, kdy\u017e \u010distil kamenn\u00e9 zdi, opravoval d\u0159ev\u011bn\u00e9 sou\u010d\u00e1sti vybaven\u00ed, restauroval varhany a\u00a0sna\u017eil se, aby zp\u011bv v\u00a0kostele byl co nejdokonalej\u0161\u00ed. Jeho \u00fakolem bylo udr\u017eovat bez po\u00adskvrnky kosteln\u00ed hmotu i\u00a0c\u00edrkevn\u00ed ritu\u00e1l; m\u00edt naprosto ve sv\u00fdch rukou tu malou posv\u00e1tnou budovu a\u00a0naplnit formu bohoslu\u017eby.
Na jeho tv\u00e1\u0159i a\u00a0v\u00a0jeho zaujat\u00fdch pohybech se zra\u010dila jak\u00e1si projasn\u011bn\u00e1 \u00fazkost a\u00a0nap\u011bt\u00ed. Byl jako milenec, kter\u00fd v\u00ed, \u017ee je zrazen, ale p\u0159esto miluje a\u00a0jeho l\u00e1ska je t\u00edm \u00faporn\u011bj\u0161\u00ed. Kostel byl fale\u0161n\u00fd, ale on mu slou\u017eil o\u00a0to pe\u010dliv\u011bji.
B\u011bhem dne p\u0159i pr\u00e1ci v\u00a0kancel\u00e1\u0159i jako by se v\u016fbec neprojevoval. Neexistoval. Pracoval automaticky, dokud nebyl \u010das j\u00edt dom\u016f.
\u017dhavou l\u00e1skou miloval tmavovlasou malou Ursulu a\u00a0\u010dekal, a\u017e d\u00edt\u011b nabude v\u011bdom\u00ed. Zat\u00edm si na d\u00edt\u011b \u010dinila bezv\u00fdhradn\u00fd n\u00e1rok matka. Av\u0161ak jeho srdce \u010dekalo ve tm\u011b. Jeho hodina m\u011bla p\u0159ij\u00edt.

Po n\u011bjak\u00e9m \u010dase se nau\u010dil Ann\u011b pod\u0159\u00eddit. Vnutila mu ducha sv\u00fdch z\u00e1kon\u016f, zat\u00edmco mu ponechala literu t\u011bch jeho. Bojovala s\u00a0\u010f\u00e1bly v\u00a0n\u011bm. Velice trp\u011bla jeho nevysv\u011btliteln\u00fdmi a\u00a0nevypo\u010ditateln\u00fdmi temn\u00fdmi z\u00e1chvaty vzteku, kdy ho naplnila \u010dernota a\u00a0\u010dern\u00fd vichr jako by smetal z\u00a0povrchu zemsk\u00e9ho v\u0161e, co s\u00a0n\u00edm m\u011blo co do \u010din\u011bn\u00ed. M\u011bla pocit, \u017ee ni\u010d\u00ed ji samu a\u00a0v\u0161e kolem n\u00ed.
Nejd\u0159\u00edve s\u00a0n\u00edm bojovala. V\u00a0tomto stavu si ve\u010der klekal, aby se pomodlil. D\u00edvala se na jeho p\u0159ikr\u010denou postavu.
\u201ePro\u010d kle\u010d\u00ed\u0161 a\u00a0p\u0159edst\u00edr\u00e1\u0161, \u017ee se modl\u00ed\u0161?\u201c ptala se ho nevra\u017eiv\u011b. \u201eMysl\u00ed\u0161 si, \u017ee n\u011bkdo, kdo je v\u00a0takov\u00e9 zlostn\u00e9 n\u00e1lad\u011b jako ty, se m\u016f\u017ee modlit?\u201c
Bez hnut\u00ed z\u016fstal vkle\u010de vedle postele.
\u201eJe to hrozn\u00e9,\u201c pokra\u010dovala, \u201ea takov\u00e1 p\u0159etv\u00e1\u0159ka! Jak\u00e1 slova p\u0159edst\u00edr\u00e1\u0161? A\u00a0ke komu se jako modl\u00ed\u0161?\u201c
Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b vytrval nehnut\u011b, v\u0159el v\u00a0n\u011bm z\u00e1rode\u010dn\u00fd vztek, kdy jako by cel\u00e1 jeho p\u0159irozenost hrozila rozpadem. Jako by \u017eil pod n\u011bjak\u00fdm tlakem a\u00a0ob\u010das na n\u011bj dol\u00e9haly tyto temn\u00e9, chaotick\u00e9 z\u00e1chvaty zloby, chu\u0165 ni\u010dit. Pak se s\u00a0n\u00edm pot\u00fdkala a\u00a0jejich poty\u010dky byly o\u0161kliv\u00e9, vra\u017eedn\u00e9. Pak i\u00a0v\u00e1\u0161e\u0148 mezi nimi vyzn\u011bla \u010dern\u011b a\u00a0stra\u0161n\u011b.
Av\u0161ak postupn\u011b, kdy\u017e se nau\u010dila l\u00e9pe ho milovat, z\u016fst\u00e1vala stranou, a\u00a0kdy\u017e c\u00edtila, \u017ee na n\u011bj jde jeden z\u00a0t\u011bch z\u00e1chvat\u016f, nev\u0161\u00edmala si ho, \u00fasp\u011b\u0161n\u011b ho zanechala v\u00a0jeho sv\u011bt\u011b a\u00a0sama z\u016fstala ve sv\u00e9m. Vy\u0159\u00eddil si sv\u016fj temn\u00fd z\u00e1pas s\u00e1m se sebou, aby se k\u00a0n\u00ed pak vr\u00e1til. Nebo\u0165 nakonec zjistil, \u017ee z\u016fstane v\u00a0pekle, dokud se k\u00a0n\u00ed nevr\u00e1t\u00ed.

Postavil si d\u00edlnu, kde restauroval poni\u010den\u00e9 p\u0159edm\u011bty z\u00a0kostela. M\u011bl tedy hodn\u011b co na pr\u00e1ci: \u017eena, d\u00edt\u011b, kostel, pr\u00e1ce se d\u0159evem a\u00a0zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, to v\u0161e vy\u017eadovalo \u010das. Kdyby tak jen nem\u011bl v\u00a0sob\u011b jak\u00e9si omezen\u00ed, jakousi temnotu p\u0159ed o\u010dima! Nakonec se musel pod\u0159\u00eddit vlastn\u00ed nedostate\u010dnosti, omezen\u00ed sv\u00e9 bytosti. Dokonce si musel p\u0159iznat svou temnou, prudkou povahu a\u00a0po\u010d\u00edtat s\u00a0n\u00ed. Ale proto\u017ee ona na n\u011bj byla hodn\u011bj\u0161\u00ed, i\u00a0povaha se zklidnila.

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola B\u00edl\u00e1

nakladatelstv\u00ed MEISTERKOCH knihy ZDE<\/a><\/pre>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
KAPITOLA 7Katedr\u00e1laNa za\u010d\u00e1tku man\u017eelstv\u00ed, ne\u017e se narodila Ursula, jezdila Anna s\u00a0man\u00ad\u017eelem na n\u00e1v\u0161t\u011bvu k\u00a0p\u0159\u00edteli jej\u00ed matky, baronu Skrebensk\u00e9mu. Kdy\u017e se d\u0159\u00edve st\u00fdkal s\u00a0Anninou matkou, jevil […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":56541,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-56539","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56539","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=56539"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56539\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/56541"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=56539"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=56539"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=56539"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}