KAPITOLA 9
<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n\n\n\n
Blata a povode\u0148<\/strong> <\/p>\n\n\n\n Mezi domkem U tisu a Blaty bylo neust\u00e1le pravideln\u00e9 spojen\u00ed, a p\u0159esto ty dv\u011b dom\u00e1cnosti z\u016fst\u00e1valy ka\u017ed\u00e1 zvl\u00e1\u0161\u0165, z\u0159eteln\u011b odli\u0161n\u00e9. Fred, mlad\u0161\u00ed bratr, byl typick\u00fd Brangwen s dob\u0159e stav\u011bnou postavou, modrook\u00fd, typick\u00fd Angli\u010dan. S otcem nesm\u00edrn\u011b dob\u0159e vych\u00e1zel. Fred zd\u011bdil farmu. Mezi star\u0161\u00edm a mlad\u0161\u00edm bratrem existovala t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00e1\u0161niv\u00e1 l\u00e1ska. Tom d\u00e1val na Freda pozor s \u017eensky dojemnou pozornost\u00ed a ob\u011btavou p\u00e9\u010d\u00ed. Fred vzhl\u00ed\u017eel k Tomovi jako k z\u00e1zraku, jako k n\u011bkomu, k\u00fdm by se tak\u00e9 sna\u017eil b\u00fdt, kdyby m\u011bl tu velikost.<\/p>\n\n\n\n p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola B\u00edl\u00e1 KAPITOLA 9 Blata a povode\u0148 Mezi domkem U tisu a Blaty bylo neust\u00e1le pravideln\u00e9 spojen\u00ed, a p\u0159esto ty dv\u011b dom\u00e1cnosti z\u016fst\u00e1valy ka\u017ed\u00e1 zvl\u00e1\u0161\u0165, z\u0159eteln\u011b odli\u0161n\u00e9.Po Annin\u011b svatb\u011b se Blata […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":56775,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-56748","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56748","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=56748"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/56748\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/56775"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=56748"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=56748"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=56748"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
<\/p>\n\n\n\n
Po Annin\u011b svatb\u011b se Blata stala domovem dvou hoch\u016f, Toma a Freda. Tom byl pomen\u0161\u00ed, pohledn\u00fd mlad\u00edk s ku\u010derav\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy a dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi \u0159asami a n\u011b\u017en\u00fdma, tmav\u00fdma o\u010dima. Vl\u00e1dl bystrou inteligenc\u00ed. Ze st\u0159edn\u00ed \u0161koly \u0161el studovat do Lond\u00fdna. M\u011bl v sob\u011b instinkt, s n\u00edm\u017e p\u0159itahoval v\u00fdrazn\u00e9 a energick\u00e9 lidi. Poskytl t\u00e9 druh\u00e9 osob\u011b cel\u00fd prostor a z\u00e1rove\u0148 si podr\u017eel nez\u00e1vislost. Existoval hlavn\u011b skrze jin\u00e9 lidi. O samot\u011b trp\u011bl nerozhodnost\u00ed.
Pokud byl s jin\u00fdm \u010dlov\u011bkem, jako by se p\u0159id\u00e1val k tomu druh\u00e9mu a vytv\u00e1\u0159el s n\u00edm dohromady \u010dlov\u011bka nad\u017eivotn\u00ed velikosti. N\u011bkolik lid\u00ed ho milovalo a nach\u00e1zelo v n\u011bm k jak\u00e9musi napln\u011bn\u00ed. T\u011bch n\u011bkolik si pe\u010dliv\u011b vybral.
M\u011bl vyt\u0159\u00edben\u00e9, hbit\u00e9 a kritick\u00e9 my\u0161len\u00ed, mysl, kter\u00e1 p\u016fsobila jako v\u00e1hy. V\u0161echno to p\u016fsobilo n\u011bjak \u017eensky.
V Lond\u00fdn\u011b byl obl\u00edben\u00fdm \u017e\u00e1kem jednoho in\u017een\u00fdra, chytr\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se proslavil zrovna v dob\u011b, kdy Tom Brangwen dostudoval. P\u0159es tohoto u\u010ditele udr\u017eoval mlad\u00edk zn\u00e1mosti s r\u016fzn\u00fdmi v\u00fdzna\u010dn\u00fdmi osobami. Nikdy se neprosazoval. Jako by tam byl proto, aby odhadoval a prosazoval ostatn\u00ed. Byl jako cosi, s jeho\u017e pomoc\u00ed vn\u00edm\u00e1me vlastn\u00ed bytost. U\u017e v mlad\u00e9m v\u011bku m\u011bl tud\u00ed\u017e styky s t\u011bmi nejenergi\u010dt\u011bj\u0161\u00edmi v\u011bdci a matematiky v Lond\u00fdn\u011b. Brali ho jako sob\u011b rovn\u00e9ho. Jeliko\u017e byl klidn\u00fd, vn\u00edmav\u00fd a neosobn\u00ed, v\u011bd\u011bl, kam pat\u0159\u00ed, a nau\u010dil se oce\u0148ovat spravedlivou m\u011brou jin\u00e9. Fungoval jako \u00fasudek.
Otec mu poskytoval \u0161t\u011bdr\u00e9 kapesn\u00e9 a krom\u011b toho m\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159\u00edjem z m\u00edsta jak\u00e9hosi asistenta sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa. \u010cas od \u010dasu se mlad\u00edk objevoval na Blatech, zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00fd, dob\u0159e oble\u010den\u00fd, rezervovan\u00fd, s p\u0159irozen\u011b jemn\u00fdmi a u\u0161lechtil\u00fdmi zp\u016fsoby. A s n\u00edm nastala na farm\u011b zm\u011bna.<\/p>\n\n\n\n
Po Annin\u011b odchodu Blata postupn\u011b zm\u011bnila t\u00f3n. Chlapci byli p\u00e1nov\u00e9; Tom m\u011bl vz\u00e1cnou povahu a vznesl se vysoko. Fred byl citliv\u00fd a r\u00e1d \u010detl, zam\u00fd\u0161lel se nad Ruskinem a spisy agnostik\u016f. Jako v\u0161ichni Brangwenov\u00e9 se dr\u017eel s\u00e1m pro sebe, t\u0159eba\u017ee m\u011bl lidi r\u00e1d a byl k nim shov\u00edvav\u00fd, dokonce m\u011bl k nim p\u0159ehnanou \u00factu.
Mezi n\u00edm a jedn\u00edm z mlad\u00fdch Hardy\u016f na z\u00e1me\u010dku se rozvinulo pon\u011bkud rozpa\u010dit\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Byly to odli\u0161n\u00e9 dom\u00e1cnosti, a p\u0159ece se mlad\u00edci sna\u017eili st\u00fdkat jako rovn\u00fd s rovn\u00fdm.
Pr\u00e1v\u011b mlad\u00fd Tom Brangwen s temn\u00fdmi \u0159asami a kr\u00e1sn\u00fdm vybarven\u00edm, s poddajnou a nevyzpytatelnou povahou, zvl\u00e1\u0161tn\u00edm klidem a vzd\u011blan\u00fdm vystupov\u00e1n\u00edm, spolu s postaven\u00edm, kter\u00e9mu se t\u011b\u0161il v Lond\u00fdn\u011b, jako by zd\u016fraz\u0148oval nad\u0159azen\u00fd prvek cizinectv\u00ed na Blatech. Kdy\u017e se objevil, dokonale oble\u010den, tak n\u011bjak vyt\u0159\u00edben\u00fd a p\u0159\u00edjemn\u00fd, a p\u0159ece s odstupem od ka\u017ed\u00e9ho, vyvol\u00e1val v lidech rozpaky, v p\u0159edstav\u00e1ch cossethaysk\u00fdch a ilkestonsk\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch mu byl vyhrazen odli\u0161n\u00fd a vzd\u00e1len\u00fd sv\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
On a jeho matka v sob\u011b nesli jakousi sp\u0159\u00edzn\u011bnost. N\u00e1klonnost mezi nimi byla n\u011bm\u00e1 a vzd\u00e1len\u00e1, ale v\u00fdrazn\u00e1. Otec ke star\u0161\u00edmu synovi v\u017edycky poci\u0165oval jist\u00e9 rozpaky a skoro \u00factu. Tom tak\u00e9 vytv\u00e1\u0159el pouto, je\u017e spojovalo Blata se Skrebensk\u00fdmi, nyn\u00ed ve sv\u00e9m kraji dost d\u016fle\u017eit\u00fdmi lidmi.
Blata tedy zm\u011bnila t\u00f3n. Jak otec Tom Brangwen st\u00e1rl, jako by vysp\u00edval ve farm\u00e1\u0159e se \u0161lechtick\u00fdmi zp\u016fsoby. Napom\u00e1hala tomu i jeho podsadit\u00e1 a hezk\u00e1 postava.
M\u011bl ve zvyku se hodn\u011b sm\u00e1t t\u00edm sv\u00fdm dobrodu\u0161n\u00fdm, naka\u017eliv\u00fdm zp\u016fsobem. Lec\u010demu kolem sebe nerozum\u011bl, tak se rozhodl v\u011bci p\u0159ij\u00edmat klidn\u011b a dobrosrde\u010dn\u011b, tak jak p\u0159ijdou. Nenesl odpov\u011bdnost za uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u011bta. A p\u0159ece se b\u00e1l nezn\u00e1ma v \u017eivot\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Dos\u00e1hl slu\u0161n\u00e9 z\u00e1mo\u017enosti. Jeho \u017eena byla s n\u00edm, bytost od n\u011bj odli\u0161n\u00e1, a p\u0159esto v \u010demsi \u017eivotn\u011b s n\u00edm spjat\u00e1 \u2013 kdo m\u011bl ch\u00e1pat, v \u010dem a jak? Jeho dva synov\u00e9 vyrostli v lep\u0161\u00ed lidi. Jako mu\u017ei se tak\u00e9 od n\u011bj li\u0161ili, m\u011bli vlastn\u00ed bytosti, a p\u0159ece s n\u00edm byli spjati. P\u016fsobilo to v\u0161echno velice matouc\u00edm dojmem. A p\u0159esto \u010dlov\u011bk z\u016fst\u00e1val \u017eivotn\u011b zakotven\u00fd ve vlastn\u00ed existenci, a\u0165 byli potomci, jac\u00ed cht\u011bli.<\/p>\n\n\n\n
Tak se hezk\u00fd a zmaten\u00fd Tom sm\u00e1l a dr\u017eel se s\u00e1m sebe jako toho jedin\u00e9ho, \u010deho se mohl p\u0159idr\u017eet. Jeho mladost a \u00fadiv v n\u011bm z\u016fst\u00e1valy skoro ve stejn\u00e9 m\u00ed\u0159e. U\u017e moc nepracoval, ale vyp\u011bstoval v sob\u011b plodn\u00fd klid. Fred d\u011blal v\u011bt\u0161inu pr\u00e1ce na farm\u011b, otec dohl\u00ed\u017eel na d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed transakce. Zap\u0159ahal dobrou kobylu a n\u011bkdy si zajezdil na sv\u00e9m mal\u00e9m koni. Pop\u00edjel v hotel\u00edch a hostinc\u00edch s l\u00e9pe postaven\u00fdmi farm\u00e1\u0159i a statk\u00e1\u0159i, m\u011bl z\u00e1mo\u017en\u00e9 zn\u00e1m\u00e9. Ale na spole\u010densk\u00e9m postaven\u00ed lid\u00ed mu nijak nese\u0161lo.<\/p>\n\n\n\n
Jeho \u017eena nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1m\u00e9, jako v\u017edy. Jej\u00ed vlasy nyn\u00ed prokv\u00e9taly \u0161ed\u00ed, tv\u00e1\u0159 j\u00ed zest\u00e1rla, ani\u017e zm\u011bnila v\u00fdraz. Vypadala skoro stejn\u011b, jako kdy\u017e p\u0159ed p\u011btadvaceti lety p\u0159i\u0161la na Blata, a\u017e na to, \u017ee m\u011bla te\u010f chatrn\u011bj\u0161\u00ed zdrav\u00ed. Jako by neust\u00e1le na Blatech sp\u00ed\u0161 pob\u00fdvala, ne\u017e \u017eila. Nikdy nesplynula se zdej\u0161\u00edm \u017eivotem.
Cosi v n\u00ed z\u016fstalo ciz\u00ed, z\u016fstala cizincem mezi branami, v n\u011b\u010dem nem\u011bnn\u00e1 a nep\u0159\u00edstupn\u00e1, v n\u011b\u010dem zvl\u00e1\u0161tn\u011b odu\u0161evn\u011bl\u00e1. Ona byla p\u0159\u00ed\u010dinou samostatnosti a individuality v\u0161ech obyvatel Blat a nesoudr\u017enosti dom\u00e1cnosti.
Kdy\u017e bylo mlad\u00e9mu Tomu Brangwenovi t\u0159iadvacet, vznikl mezi n\u00edm a jeho \u0161\u00e9fem jak\u00fdsi rozkol, kter\u00fd se nikdy nevysv\u011btlil, a on ode\u0161el do It\u00e1lie a pozd\u011bji do Ameriky. Na \u010das se vr\u00e1til dom\u016f, pak odjel do N\u011bmecka; a st\u00e1le to byl ten pohledn\u00fd, vybran\u011b oble\u010den\u00fd, p\u0159ita\u017eliv\u00fd mlad\u00edk, dokonale zdrav\u00fd, a p\u0159ece jaksi nikam nepat\u0159il. V tmav\u00fdch o\u010d\u00edch m\u011bl hlubok\u00e9 utrpen\u00ed, kter\u00e9 nosil v sob\u011b tak lehce a p\u0159\u00edjemn\u011b, jako nosil sv\u00e9 p\u0159il\u00e9hav\u00e9 \u0161aty.<\/p>\n\n\n\n
Pro Ursulu znamenal romantickou a p\u0159ita\u017elivou postavu. Um\u011bl nosit kr\u00e1sn\u00e9 d\u00e1rky: krabici drah\u00fdch bonbon\u016f, jak\u00e9 v Cossethay nikdy nevid\u011bli; nebo j\u00ed dal kart\u00e1\u010d na vlasy a dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 zrc\u00e1tko vykl\u00e1dan\u00e9 perlet\u00ed, bled\u011b se t\u0159pyt\u00edc\u00ed a n\u00e1dhern\u00e9; nebo j\u00ed poslal drobn\u00fd n\u00e1hrdeln\u00edk z ametyst\u016f, op\u00e1l\u016f, briliant\u016f a gran\u00e1t\u016f. Snadno a plynn\u011b mluvil ciz\u00edmi jazyky, m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u016fvabnou a vemlouvavou povahu, a p\u0159ece z\u016fst\u00e1val nedefinovateln\u00fdm outsiderem. Nepat\u0159il nikam, do \u017e\u00e1dn\u00e9 spole\u010dnosti.<\/p>\n\n\n\n
Anna Brangwenov\u00e1 p\u0159eru\u0161ila d\u016fv\u011brn\u00fd vztah ke sv\u00e9mu otci, kdy\u017e se vdala. Sv\u00fdm s\u0148atkem ho opustila. Vznikla mezi nimi jak\u00e1si rezervovanost. Anna v\u00edc chodila za matkou.
A pak n\u00e1hle otec zem\u0159el.<\/p>\n\n\n\n
Stalo se to zjara, kdy Ursule bylo asi osm. Tom Brangwen odjel v sobotu r\u00e1no na trh do Nottinghamu s t\u00edm, \u017ee se patrn\u011b vr\u00e1t\u00ed a\u017e pozd\u011b, proto\u017ee m\u011bl nav\u0161t\u00edvit n\u011bjakou d\u016fle\u017eitou v\u00fdstavu a pak je\u0161t\u011b sch\u016fzi. Rodina si to vysv\u011btlila tak, \u017ee se bude m\u00edt dob\u0159e.
Bylo de\u0161tiv\u00e9 a \u0161kared\u00e9 po\u010das\u00ed. Ve\u010der lilo. Podivn\u011b neklidn\u00fd Fred Brangwen ani ne\u0161el ven, jak m\u011bl ve zvyku. Kou\u0159il a \u010detl, roztr\u017eit\u011b bral do ruky to a zase ono a neust\u00e1le vn\u00edmal \u010d\u016frek vody venku. Tento mokr\u00fd, \u010dern\u00fd ve\u010der jako by ho od\u0159\u00edzl a zneklidnil a soust\u0159edil jeho pozornost na vlastn\u00ed osobu, na to, \u017ee chce cosi jin\u00e9ho, \u017ee skoro ne\u017eije. Jako by nem\u011bl v \u017eivot\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd ko\u0159en, \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto, kde by byl spokojen\u00fd. Snil o cest\u011b do ciziny. Ale instinktivn\u011b ch\u00e1pal, \u017ee zm\u011bna m\u00edsta by jeho probl\u00e9m nevy\u0159e\u0161ila. Nev\u011bd\u011bl, jak j\u00ed dos\u00e1hnout.<\/p>\n\n\n\n
Tilly, nyn\u00ed sta\u0159ena, p\u0159i\u0161la s t\u00edm, \u017ee n\u00e1den\u00edci, kte\u0159\u00ed tu dnes ve\u010de\u0159eli, \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee na dvo\u0159e a v\u0161ude kolem je to sam\u00e1 voda. Vyslechl to lhostejn\u011b. Ale nen\u00e1vid\u011bl tu bez\u00fat\u011b\u0161nou, syrovou mokrotu sv\u011bta. Odejde z Blat.
Matka si u\u017e \u0161la lehnout. Kone\u010dn\u011b zav\u0159el knihu, v hlav\u011b m\u011bl pr\u00e1zdno, ode\u0161el nahoru om\u00e1men depres\u00ed a vztekem.
Tilly postavila Tomovy pantofle k ohni v kuchyni, dve\u0159e nechala odem\u010den\u00e9 a tak\u00e9 si \u0161la lehnout. Pak farma tonula ve tm\u011b a v de\u0161ti.
V jeden\u00e1ct hodin st\u00e1le je\u0161t\u011b pr\u0161elo. Tom Brangwen st\u00e1l na dvo\u0159e hospody U And\u011bla v Nottinghamu a zap\u00ednal si kab\u00e1t.
\u201eAle co\u017e,\u201c prohl\u00e1sil vesele, \u201ep\u00e1rkr\u00e1t u\u017e jsem zmoknul, ne? Zap\u0159\u00e1hni mi ji, Jacku, chlap\u010de, zap\u0159\u00e1hni \u2013 Jsi mi to p\u011bknej chlap\u00edk, Jacky, to tv\u00fd b\u0159\u00ed\u0161ko d\u011bl\u00e1 \u010dest tomu, co tu \u010depuje\u0161, ne-li i tv\u00fdmu je\u010dmenu. Tak poj\u010f, holka, vyraz\u00edme dom\u016f. Kristap\u00e1na, to je ale vody! Tahle potopa snad uhas\u00ed i sopky. Tak, Jacku,
ty kluku \u0161t\u00edhl\u00e1, kdo z n\u00e1s je Noe? Vypad\u00e1 to, jako by prasklo n\u011bkde vodovodn\u00ed potrub\u00ed. Kdy\u017e to takhle p\u016fjde d\u00e1l, vyzrajou na to kachny a vodn\u00ed ptactvo \u2013 \u010dek\u00e1 n\u00e1s holubice a olivov\u00e1 ratolest?! Tak poj\u010f, holka, poj\u010f, nem\u016f\u017eem tu z\u016fstat celou noc, i kdy\u017e sis to t\u0159eba myslela. A\u0165 se propadnu, jestli ten lij\u00e1k ned\u00e1v\u00e1 \u010dlov\u011bku pocit, \u017ee je nadranej. Hej, Jacku, mysl\u00ed\u0161, \u017ee de\u0161\u0165ov\u00e1 voda \u010dlov\u011bku propl\u00e1chne mozek, nebo ho do\u010dista spl\u00e1chne?\u201c Pro sebe se zasm\u00e1l nad t\u00edm vtipem.
V\u017edycky se styd\u011bl, kdy\u017e musel vz\u00edt do ruky ot\u011b\u017ee, pot\u00e9 co pil, v\u017edycky se omlouval koni. Omluvn\u00e9 rozpolo\u017een\u00ed u n\u011bj vzbuzovalo bodrost. Byl si v\u011bdom toho, \u017ee nen\u00ed schopen j\u00edt tak docela rovn\u011b. Nicm\u00e9n\u011b v\u016fli m\u011bl pevnou a i p\u0159es otupen\u00ed smysl\u016f byl pozorn\u00fd.
Vylezl na kozl\u00edk a vyrazil br\u00e1nou hostinsk\u00e9ho dvora. Kobylka \u0161la dob\u0159e, on sed\u011bl pevn\u011b, d\u00e9\u0161\u0165 mu bi\u010doval tv\u00e1\u0159. Jeho t\u011b\u017ek\u00e9 t\u011blo se bez hnut\u00ed nechalo n\u00e9st v jak\u00e9msi sp\u00e1nku, jedno centrum pozornosti z\u016fstalo v pohotovosti, zbytek se pono\u0159il do tmy. Ve\u0161kerou pozornost, kter\u00e1 mu zb\u00fdvala, soust\u0159edil na j\u00edzdu po silnici, kterou znal tak dob\u0159e. \u00dasil\u00edm v\u016fle ji pozorn\u011b sledoval. Pov\u00eddal si nahlas pro sebe, z t\u00e9 horliv\u00e9 snahy a\u017e v\u00fdsti\u017en\u00fd, jako by byl naprosto st\u0159\u00edzliv\u00fd, zat\u00edmco kobylka uh\u00e1n\u011bla vp\u0159ed a d\u00e9\u0161\u0165 ho bi\u010doval. Ve
sv\u011btle lamp bry\u010dky sledoval d\u00e9\u0161\u0165, slab\u00fd odlesk ko\u0148sk\u00e9ho t\u011bla ve tm\u011b, ub\u00edhaj\u00edc\u00ed tmav\u00e9 \u017eiv\u00e9 ploty.
\u201ePsa by nevyhnal,\u201c \u0159\u00edkal si nahlas. \u201eJe na\u010dase, aby se trochu rozjasnilo, jinak nev\u00edm. T\u011bch deset voz\u016f strusky, co vysypali na silnici, je te\u010f akor\u00e1t nahouby. Kdy\u017e nep\u0159estane, brzy to bude v \u010dudu. A nejsp\u00ed\u0161 se to zase jednoho dne n\u011bkde vyplav\u00ed. A, t\u00e1mhle u\u017e vid\u00edm Fred\u016fv posez. Pokud jde o \u0159ez\u00e1n\u00ed d\u0159eva, v tom je machr. Ale nev\u00edm, pro\u010d bych si m\u011bl d\u011blat starost. T\u0159eba se to v\u0161ecko spl\u00e1chne a bude to v \u010dudu, zasejc se to n\u011bkde vyplav\u00ed. D\u00e9\u0161\u0165 se val\u00ed dol\u016f, jen aby se zase vypa\u0159il do mrak\u016f na obloze. Aspo\u0148 se to tak pov\u00edd\u00e1. Na zemi nen\u00ed o nic v\u00edc vody, ne\u017e bylo v roce nula. Tak to pr\u00fd je, holenku, jestli to ch\u00e1pe\u0161. Nen\u00ed j\u00ed o nic v\u00edc dneska, ne\u017e bylo p\u0159ed tis\u00edci lety \u2013 ani o nic m\u00ed\u0148. Voda se ned\u00e1 vypot\u0159ebovat.
Ne, p\u0159is\u00e1mb\u016fh; n\u011bkudy to zase ob\u011bhne. Zkus ji vypot\u0159ebovat a ona se chytne v p\u00e1\u0159e a u\u017e na tebe d\u011bl\u00e1 dlouhej nos. Zm\u011bn\u00ed se v mrak a pad\u00e1 jako d\u00e9\u0161\u0165 na spravedliv\u00e9 i nespravedliv\u00e9. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli j\u00e1 jsem ten spravedlivej nebo nespravedlivej.\u201c
Zprudka se probral, kdy\u017e bry\u010dka zapadla hluboko do koleje. A uv\u011bdomil si, kde je. Od chv\u00edle, kdy byl naposled p\u0159i pln\u00e9m v\u011bdom\u00ed, ujel n\u011bjakou vzd\u00e1lenost.
Kone\u010dn\u011b dojel k br\u00e1n\u011b a zt\u011b\u017eka se hrabal dol\u016f, to\u010dila se mu hlava a pevn\u011b se p\u0159idr\u017eoval bry\u010dky. Kdy\u017e sestoupil na zem, voda mu sahala ke kotn\u00edk\u016fm.
\u201eKrucin\u00e1l!\u201c zaklel hn\u011bviv\u011b. \u201e\u017de zrovna j\u00e1 mus\u00edm do t\u00fdhle \u010dvachtanice!\u201c
A vedl kon\u011b vodou do br\u00e1ny. Byl nyn\u00ed dost opil\u00fd, pohyboval se poslepu, po pam\u011bti. V\u0161ude m\u011bl pod nohama vodu.
Vyv\u00fd\u0161en\u00fd chodn\u00ed\u010dek ke staven\u00ed a staven\u00ed samo v\u0161ak zat\u00edm nebyly zaplaven\u00e9. Ale ve tm\u011b se oz\u00fdvalo podivn\u00e9 bur\u00e1cen\u00ed, kter\u00e9 jako by vznikalo ve tm\u011b jeho vlastn\u00edho opojen\u00ed. To\u010dila se mu hlava, nic nevid\u011bl a t\u00e9m\u011b\u0159 podv\u011bdom\u011b odnesl do domu bal\u00ed\u010dky, p\u0159ikr\u00fdvku a pol\u0161t\u00e1\u0159ky z kozl\u00edku, polo\u017eil je tam a \u0161el zav\u00e9st kon\u011b do st\u00e1je.
Te\u010f kdy\u017e byl doma, pohyboval se jako n\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk a \u010dekal pouze na chv\u00edli, a\u017e bude moci p\u0159estat n\u011bco d\u011blat. Velice uv\u00e1\u017een\u011b a pe\u010dliv\u011b vedl kon\u011b po svahu ke k\u016fln\u011b na bry\u010dku. Kobyla se popla\u0161ila a couvla.
\u201eAle, copak se d\u011bje?\u201c \u0161kytl a vytrvale se trm\u00e1cel d\u00e1l. A op\u011bt \u0161el vodou, k\u016f\u0148 v ch\u016fzi c\u00e1kal. Byla hust\u00e1 tma, krom\u011b sv\u011btla lamp bry\u010dky, kter\u00e9 dopadalo na z\u010de\u0159enou vodn\u00ed hladinu.
\u201eTo je teda n\u011bco,\u201c \u0159ekl, kdy\u017e dorazil ke k\u016fln\u011b a brodil se patn\u00e1cti centimetry vody. Ale v\u0161echno mu p\u0159ipadalo k sm\u00edchu.
Zacouval tam s kobylkou. Byla u\u017e klidn\u011bj\u0161\u00ed. Sm\u00e1l se, jak\u00e1 je to legrace, \u017ee vyp\u0159ah\u00e1 a tolik vody se mu val\u00ed kolem nohou. Sm\u00e1l se i proto, \u017ee ji to vyv\u00e1d\u011bloz m\u00edry \u201eCopak se d\u011bje, o co jde, kapka vody ti p\u0159ece nic neud\u011bl\u00e1!\u201c Jakmile ji vyp\u0159\u00e1hl, rychle se vzd\u00e1lila.
Zav\u011bsil postra\u0148ky a vzal si lampu z vozu. Kdy\u017e vych\u00e1zel ze zm\u011bti postra\u0148k\u016f a kol v k\u016fln\u011b, voda mu ve vlnk\u00e1ch nar\u00e1\u017eela na nohy. Zapot\u00e1cel se a m\u00e1lem upadl.
\u201eKruci, to je mela!\u201c \u0159ekl, kdy\u017e up\u00edral o\u010di na tu val\u00edc\u00ed se vodu v \u010dern\u00e9 a mokr\u00e9 noci.
\u0160el val\u00edc\u00ed se potop\u011b vst\u0159\u00edc a no\u0159il se hloub\u011bji a hloub\u011bji.
V du\u0161i m\u011bl neskute\u010dn\u00fd \u00fadiv. Musel se j\u00edt pod\u00edvat, odkud se to val\u00ed, t\u0159eba\u017ee mu p\u016fda uj\u00ed\u017ed\u011bla pod nohama. Vr\u00e1vorav\u011b pokra\u010doval dol\u016f sm\u011brem k rybn\u00ed\u010dku. Dost se mu to l\u00edbilo. Vodu m\u011bl te\u010f po kolena a proud byl siln\u00fd. Zapot\u00e1cel se a zato\u010dila se mu hlava, a\u017e se mu ud\u011blalo zle.
Zmocnil se ho strach. Pevn\u011b se dr\u017eel lampy a rozhl\u00ed\u017eel se kolem. Voda mu podr\u00e1\u017eela nohy, to\u010dila se mu hlava. Nev\u011bd\u011bl, kter\u00fdm sm\u011brem se d\u00e1t. Voda v\u00ed\u0159ila, v\u00ed\u0159ila, cel\u00e1 \u010dern\u00e1 noc se to\u010dila v kruz\u00edch. Nejist\u011b se pohupoval uprost\u0159ed toho p\u0159\u00edvalu a strachy se kym\u00e1cel. V duchu tu\u0161il, \u017ee upadne.
Jak vr\u00e1voral, cosi ve vod\u011b ho ude\u0159ilo do nohou a on upadl. Okam\u017eit\u011b se za\u010dal topit. Z\u00e1pasil v \u010dern\u00e9 hr\u016fze z udu\u0161en\u00ed, bojoval, pral se, ale st\u00e1le ho to stahovalo dol\u016f, nevyhnuteln\u011b dol\u016f. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b se br\u00e1nil a sna\u017eil se bojovat v nev\u00fdslovn\u00e9m z\u00e1pase s hroz\u00edc\u00edm utopen\u00edm, ale poka\u017ed\u00e9 se potopil je\u0161t\u011b hloub.
Cosi ho ude\u0159ilo do hlavy a s \u00fadivem poc\u00edtil bolest, ne\u017e ho zaplavila temnota.
V naprost\u00e9 tm\u011b se pak bezduch\u00e9, tonouc\u00ed t\u011blo valilo d\u00e1l, voda tekla proudem, splachovala a zaplavovala v\u0161echno kolem. Dobytek se probudil a postavil na nohy, pes za\u010dal \u0161t\u011bkat. A bezduch\u00e9, tonouc\u00ed t\u011blo se pasivn\u011b plavilo d\u00e1l \u010dernou, v\u00ed\u0159\u00edc\u00ed temnotou.<\/p>\n\n\n\n
Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 se probudila a naslouchala. S nadp\u0159irozen\u011b zbyst\u0159en\u00fdmi smysly usly\u0161ela pohyb v\u0161\u00ed t\u00e9 tmy, kter\u00e1 v\u00ed\u0159ila venku. Chv\u00edli le\u017eela bez hnut\u00ed.
Pak p\u0159istoupila k oknu. Usly\u0161ela prudk\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 a hlubok\u00fd p\u0159\u00edval vody. V\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed mu\u017e je venku.
\u201eFrede,\u201c zavolala. \u201eFrede!\u201c
Z d\u00e1lky se k nim noc\u00ed valilo drsn\u00e9, divok\u00e9 bur\u00e1cen\u00ed velk\u00e9 vody.
Se\u0161la dol\u016f. Nech\u00e1pala tu zmno\u017eenou s\u00edlu vody. Kdy\u017e sestoupila po sch\u016fdku do kuchyn\u011b, st\u00e1la ve vod\u011b. Kuchy\u0148 u\u017e byla zatopen\u00e1. Odkud se to tu vzalo? Nemohla to pochopit.
Voda se valila do sp\u00ed\u017ee a zase ven. Brodila se bosa vodou, aby se pod\u00edvala ven. Pod vn\u011bj\u0161\u00edmi dve\u0159mi zprudka probubl\u00e1vala voda do\u00advnit\u0159. B\u00e1la se. Pak se cosi p\u0159iplavilo k n\u00ed, omotalo se j\u00ed kolem nohou. Byl to jezdeck\u00fd bi\u010d\u00edk. Na stole le\u017eela p\u0159ikr\u00fdvka a pol\u0161t\u00e1\u0159 a bal\u00ed\u010dek z bry\u010dky.
Vr\u00e1til se tedy dom\u016f.
\u201eTome!\u201c zavolala a b\u00e1la se p\u0159itom vlastn\u00edho hlasu.
Otev\u0159ela dve\u0159e. Voda se s hroziv\u00fdm hukotem valila dovnit\u0159. Valila se v\u0161ude, v\u0161ude hu\u010dela.
\u201eTome!\u201c vyk\u0159ikla znovu do tmy a z\u00e1plavy za dve\u0159mi. St\u00e1la tu v no\u010dn\u00ed ko\u0161ili se sv\u00ed\u010dkou v ruce.
\u201eTome! Tome!\u201c
A naslouchala. Fred se objevil za n\u00ed v kalhot\u00e1ch a ko\u0161ili.
\u201eKde je?\u201c zeptal se.
Pod\u00edval se na potopu, pak na matku. V t\u00e9 no\u010dn\u00ed ko\u0161ili mu p\u0159ipadala mal\u00e1 a neskute\u010dn\u00e1, jako elf.
\u201eJdi nahoru,\u201c \u0159ekl. \u201eBude ve st\u00e1ji.\u201c
\u201eTomee! Tomeee!\u201c t\u00e1hle k\u0159i\u010dela ta postar\u0161\u00ed \u017eena nep\u0159irozen\u00fdm, pronikav\u00fdm hlasem, kter\u00fd syna mrazil a\u017e do morku kost\u00ed. Rychle si nat\u00e1hl boty a kab\u00e1t.
\u201eJdi nahoru, mami,\u201c vyzval ji. \u201eJ\u00e1 se p\u016fjdu po n\u011bm pod\u00edvat.\u201c
\u201eTome! Tome!\u201c oz\u00fdval se vysok\u00fd, \u00fad\u011bsn\u00fd k\u0159ik t\u00e9 drobn\u00e9 \u017eeny. Ze tmy mu odpov\u00eddal pouze hukot vody, be\u010den\u00ed znepokojen\u00e9ho dobytka a \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed psa.
Fred Brangwen vyrazil s lucernou do vody venku. Matka st\u00e1la na \u017eidli ve dve\u0159\u00edch a d\u00edvala se, jak odch\u00e1z\u00ed. V\u0161ude kolem byla jen voda, voda, valila se a bl\u00fdskala
ve sv\u011btle lucerny.
\u201eTome! Tome! Tomee!\u201c prot\u00ednal noc jej\u00ed prot\u00e1hl\u00fd, nep\u0159irozen\u00fd k\u0159ik. Jej\u00ed syn poc\u00edtil v du\u0161i chlad.
A bezduch\u00e9, tonouc\u00ed t\u011blo otce valila voda n\u011bkam pod d\u016fm, \u010dern\u00e1 voda ho tla\u010dila p\u0159ed sebou k silnici.
Objevila se Tilly se sukn\u00ed nata\u017eenou p\u0159es no\u010dn\u00ed ko\u0161ili. Uvid\u011bla svou pan\u00ed, jak se pevn\u011b dr\u017e\u00ed \u017eidle v otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00edch, a ho\u0159\u00edc\u00ed sv\u00ed\u010dku na stole.
\u201eProboha!\u201c volala slu\u017eebn\u00e1. \u201eProvalilo se to. Hr\u00e1z se prolomila. Co jen budeme d\u011blat?!\u201c
Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 sledovala syna a lucernu na horn\u00edm chodn\u00ed\u010dku ke st\u00e1ji. Pak uvid\u011bla temnou siluetu kon\u011b. Pot\u00e9 syn pov\u011bsil lucernu ve st\u00e1ji a matn\u011b oz\u00e1\u0159en sv\u011btlem odvazoval kobylu. Matka uvid\u011bla jemn\u011b nasv\u011btlenou tv\u00e1\u0159 kon\u011b nam\u00ed\u0159enou ke dve\u0159\u00edm st\u00e1je. St\u00e1je byly zat\u00edm nad \u00farovn\u00ed z\u00e1plavy. Ale voda se valila do domu.
\u201eStoup\u00e1 to,\u201c \u0159ekla Tilly. \u201eP\u00e1n je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el dom\u016f?\u201c
Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 ji nesly\u0161ela.
\u201eNen\u00ed tam?\u201c zavolala t\u00edm pronikav\u00fdm, d\u011bsiv\u00fdm hlasem.
\u201eNe,\u201c ozvalo se kr\u00e1tce ze tmy.
Mat\u010din hlas doh\u00e1n\u011bl mlad\u00edka t\u00e9m\u011b\u0159 k \u0161\u00edlenstv\u00ed.
Nasadil koni ohl\u00e1vku a zav\u0159el dve\u0159e st\u00e1je. Brodil se zp\u00e1tky vodou, lucerna se houpala.
Bezduch\u00e9, tonouc\u00ed t\u011blo strkala povode\u0148 t\u00edm nejhlub\u0161\u00edm proudem kolem domu. Fred Brangwen se vr\u00e1til k matce.
\u201ePod\u00edv\u00e1m se je\u0161t\u011b do k\u016flny na vozy,\u201c \u0159ekl.
\u201eTome, Tome!\u201c volal siln\u00fd, nelidsk\u00fd hlas. Fredovi Brangwenovi tuhla krev, v srdci poc\u00edtil hn\u011bv. V n\u00e1valu vzteku se chytil za sp\u00e1nky. Pro\u010d takhle je\u010d\u00ed?
Nemohl sn\u00e9st pohled na ni v no\u010dn\u00ed ko\u0161ili na \u017eidli ve dve\u0159\u00edch, vypadala jako hr\u016fzn\u00fd sk\u0159et.
\u201eVyp\u0159\u00e1hl kobylu z bry\u010dky, tak se mu nic nestalo,\u201c zavr\u010del a p\u0159edst\u00edral, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku.
Ale kdy\u017e sestupoval ke k\u016fln\u011b, octl se \u010dtvrt metru ve vod\u011b.
V d\u00e1lce sly\u0161el ten hukot, v\u011bd\u011bl, \u017ee se protrhla hr\u00e1z kan\u00e1lu. Voda stoupala.
Bry\u010dka tam v po\u0159\u00e1dku st\u00e1la, ale po otci ani stopy. Mlad\u00edk se brodil d\u00e1l k rybn\u00ed\u010dku. Voda mu stoupla nad kolena, v\u00ed\u0159ila a strkala do n\u011bj. Couvl.
\u201eJe tam?\u201c ozval se k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed pronikav\u00fd hlas matky.
\u201eNe,\u201c zazn\u011bla b\u0159itk\u00e1 odpov\u011b\u010f.
\u201eTome \u2013 Tome!\u201c oz\u00fdvalo se pronikav\u00e9, divo\u0161sk\u00e9, \u00fad\u011bsn\u00e9 vol\u00e1n\u00ed. P\u0159ipadalo mu vysok\u00e9 a nadp\u0159irozen\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dir\u00e9. Fred Brangwen je nemohl sn\u00e9st. Doh\u00e1n\u011blo ho skoro k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Zn\u011blo tak t\u00e1hle, skoro jako p\u00edse\u0148.<\/p>\n\n\n\n
Voda se te\u010f je\u0161t\u011b prud\u010deji valila do domu. \u201eAsi bys m\u011bla zasko\u010dit k Beebymu, aby sem s Arthurem p\u0159i\u0161li, a a\u0165 pan\u00ed Beebyov\u00e1 se\u017eene Wilkinsona,\u201c \u0159ekl Fred Tilly. Matku p\u0159im\u011bl, aby \u0161la nahoru.
\u201eV\u00edm, \u017ee se tv\u016fj otec utopil,\u201c \u0159ekla se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed hr\u016fzou v hlase.<\/p>\n\n\n\n
B\u011bhem noci je\u0161t\u011b povod\u0148ov\u00e1 voda stoupala, a\u017e v kuchyni strhla \u010dajovou konvici z police u krbu. Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 sed\u011bla sama u okna naho\u0159e. U\u017e nevolala.
Mu\u017ei m\u011bli dost co d\u011blat s vep\u0159i a dobytkem. M\u011bli pro ni p\u0159ijet s lo\u010fkou.
K r\u00e1nu d\u00e9\u0161\u0165 ustal a nad t\u00edm hlukem a hr\u016fzn\u00fdm cr\u010den\u00edm a zur\u010den\u00edm vody vy\u0161ly hv\u011bzdy. Pak na v\u00fdchod\u011b noc pobledla, za\u010dalo se rozedn\u00edvat. V narudl\u00e9m sv\u011btle \u00fasvitu uvid\u011bla, jak se vody rozprost\u0159ely, l\u00edn\u011b plynuly a z vodn\u00ed hladiny tr\u010dela staven\u00ed. Ospale za\u010dali zp\u00edvat pt\u00e1ci, s \u00fasvitem jakoby trochu ochrapt\u011bl\u00ed.
Rozjasnilo se. Na druh\u00e9m poli od nich zela velk\u00e1 syrov\u00e1 pr\u016frva v hr\u00e1zi kan\u00e1lu.
Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 chodila od okna k oknu a sledovala z\u00e1plavu. N\u011bkdo p\u0159ivezl malou lo\u010fku. Sv\u011btlo zes\u00edlilo, ze z\u00e1plavov\u00fdch vod zmizela rud\u00e1 z\u00e1\u0159, nastal den.<\/p>\n\n\n\n
Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 chodila toho bled\u00e9ho jarn\u00edho r\u00e1na z p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti domu do zadn\u00ed a napjat\u011b a ne\u00fanavn\u011b vyhl\u00ed\u017eela ven.
Letmo zahl\u00e9dla ve vod\u011b man\u017eel\u016fv semi\u0161ov\u00fd kab\u00e1t, kdy\u017e voda dotla\u010dila t\u011blo k \u017eiv\u00e9mu plotu zahrady. Zavolala na mu\u017ee v lo\u010fce. Byla r\u00e1da, \u017ee se Tom na\u0161el.
Vyt\u00e1hli ho z plotu, ale nemohli ho zvednout do lo\u010fky. Fred Brangwen sko\u010dil do vody, kter\u00e1 mu sahala po p\u00e1s, a t\u00e1hl pozvednut\u00e9 t\u011blo vodou k silnici. Ve vousech a vlasech m\u011bl otec zachycen\u00e9 seno, v\u011btvi\u010dky a bl\u00e1to. Mlad\u00edk se brodil vodou a hlasit\u011b bez slz\u00ed na\u0159\u00edkal, jako poran\u011bn\u00e9 zv\u00ed\u0159e. Matka u okna plakala ti\u0161e.
P\u0159i\u0161el doktor, ale t\u011blo nejevilo zn\u00e1mky \u017eivota. Odnesli ho do Cossethay k Ann\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se to Anna Brangwenov\u00e1 dozv\u011bd\u011bla, ucukla hlavou a pozvedla o\u010di, jako by j\u00ed cosi \u0161lo po krku. Ucukla hlavou a p\u0159inutila mysl, aby p\u0159estala vn\u00edmat.
Od t\u00e9 doby, co se vdala a stala se matkou, pustila z hlavy d\u00edvku, kterou b\u00fdvala. Nyn\u00ed hrozilo, \u017ee ten \u0161ok ji zlom\u00ed, vyma\u017ee v\u0161echny ty roky mezit\u00edm a ona se op\u011bt stane tou osmn\u00e1ctiletou d\u00edvkou, kter\u00e1 tak milovala otce. Sna\u017eila se proto ty my\u0161lenky zapudit, nep\u0159ipustit si ten ot\u0159es a lp\u011bt na sv\u00e9m sou\u010dasn\u00e9m \u017eivot\u011b.
A\u017e kdy\u017e ho p\u0159inesli k n\u00ed dom\u016f v mokr\u00fdch \u0161atech, tak jak se vr\u00e1til z trhu a nehybn\u00e9ho, skute\u010dn\u011bj\u00ed to ot\u0159\u00e1slo a zd\u011bsila se. Ten, kdo pro ni kdysi p\u0159edstavoval s\u00edlu a \u017eivot, se stal pouhou velkou nas\u00e1klou nehybnou hrom\u00e1dkou.
T\u00e9m\u011b\u0159 v hr\u016fze z n\u011bj za\u010dala stahovat ty mokr\u00e9 v\u011bci, svl\u00e9kat z n\u011bj to nepat\u0159i\u010dn\u00e9 oble\u010den\u00ed, v n\u011bm\u017e z\u00e1mo\u017en\u00fd farm\u00e1\u0159 chod\u00ed na trh. D\u011bti poslali na faru, mrtv\u00e9 t\u011blo le\u017eelo na podlaze v ob\u00fdvac\u00edm pokoji. Mokr\u00fd p\u0159\u00edv\u011bsek k hodink\u00e1m a pe\u010det\u011b slo\u017eila na hrom\u00e1dku na stole. Jej\u00ed mu\u017e a slu\u017eebn\u00e1
j\u00ed pom\u00e1hali. O\u010distili a umyli t\u011blo a polo\u017eili je na postel.
Tam vypadalo klidn\u00e9 a vzne\u0161en\u00e9. Kdy\u017e tu nyn\u00ed le\u017eel nata\u017een\u00fd na posteli, nedotknuteln\u00fd, nedostupn\u00fd. Pro Annu znamenal majest\u00e1t nedostupn\u00e9ho mu\u017ee, majest\u00e1t smrti. Klidn\u011b st\u00e1la, jata posv\u00e1tnou hr\u016fzou, t\u00e9m\u011b\u0159 jako by byla r\u00e1da.
Jej\u00ed matka Lydie Brangwenov\u00e1 tak\u00e9 p\u0159i\u0161la a uvid\u011bla p\u016fsobiv\u00e9, nedotknuteln\u00e9 t\u011blo mrtv\u00e9ho mu\u017ee. Zbledla, kdy\u017e pohl\u00e9dla na smrt. U\u017e ho nic nemohlo zm\u011bnit, nemohl nic v\u011bd\u011bt. Co s n\u00edm m\u011bla spole\u010dn\u00e9ho? Stal se majest\u00e1tn\u00ed abstrakc\u00ed, na chv\u00edli viditelnou, nedotknutelnou. A kdo si na n\u011bj mohl \u010dinit n\u00e1rok, kdo o n\u011bm mohl mluvit, o tom, co se odhalilo v nah\u00e9m okam\u017eiku p\u0159echodu ze \u017eivota do smrti? Ani \u017eiv\u00ed ani mrtv\u00ed
si na n\u011bj nemohli \u010dinit n\u00e1rok, byl oboj\u00ed, nedotknuteln\u00fd, nedostupn\u011b s\u00e1m sebou.
\u201eSd\u00edlela jsem s tebou \u017eivot, sv\u00fdm vlastn\u00edm zp\u016fsobem u\u017e tak\u00e9 pat\u0159\u00edm v\u011b\u010dnosti,\u201c \u0159ekla Lydie Brangwenov\u00e1, v srdci chlad a v\u011bdom\u00ed vlastn\u00ed samoty.
\u201eNeznala jsem t\u011b ani v \u017eivot\u011b. U\u017e k tob\u011b nem\u016f\u017eu, nyn\u00ed v smrti jsi nejv\u00fd\u0161e,\u201c \u0159ekla Anna Brangwenov\u00e1, jata posv\u00e1tnou hr\u016fzou, t\u00e9m\u011b\u0159 r\u00e1da.<\/p>\n\n\n\n
Synov\u00e9 to v\u0161ak nemohli un\u00e9st. Fred Brangwen chodil s napjatou, bledou tv\u00e1\u0159\u00ed a rukama sev\u0159en\u00fdma v p\u011bst, v srdci samou nen\u00e1vist a vztek na to, co se otci stalo, srdce mu krv\u00e1celo touhou m\u00edt otce znovu, znovu ho vid\u011bt, sly\u0161et. Nemohl to un\u00e9st.
Tom Brangwen p\u0159ijel a\u017e v den poh\u0159bu. Byl klidn\u00fd a ovl\u00e1dal se jako v\u017edy. Pol\u00edbil matku, jej\u00ed\u017e tv\u00e1\u0159 byla st\u00e1le temn\u00e1, nevyzpytateln\u00e1, pot\u0159\u00e1sl si rukou s bratrem, ani\u017e se na n\u011bj pod\u00edval, uvid\u011bl velkou rakev s \u010dern\u00fdmi dr\u017eadly. Dokonce si p\u0159e\u010detl tabulku se jm\u00e9nem: \u201eTom Brangwen z farmy Na Blatech. Narozen \u2013. Zem\u0159el\u2013.\u201c
Pohledn\u00e1, klidn\u00e1 tv\u00e1\u0159 mlad\u00edka se na okam\u017eik zkrabatila do stra\u0161liv\u00e9 grimasy, pak se j\u00ed vr\u00e1til klid. Rakev odnesli do kostela, mezit\u00edm zvonil poh\u0159ebn\u00ed zvon, poz\u016fstal\u00ed nesli v\u011bnce z b\u00edl\u00fdch kv\u011bt\u016f. Matka, Polka, \u0161la s temnou, nep\u0159\u00edtomnou tv\u00e1\u0159\u00ed, op\u00edraj\u00edc se o synovo r\u00e1m\u011b. Vypadal hezky jako v\u017edy, tv\u00e1\u0159 m\u011bl dokonale nehybnou a podivn\u011b vl\u00eddnou. Fred kr\u00e1\u010del s Annou, kter\u00e1 vypadala nezvykle a podmaniv\u011b, tv\u00e1\u0159 jako ze d\u0159eva, ztuhlou, nepoddajnou.<\/p>\n\n\n\n
Teprve pozd\u011bji uvid\u011bla Ursula, kter\u00e1 pob\u00edhala mezi ryb\u00edzov\u00fdmi ke\u0159i na zahrad\u011b, str\u00fdce Toma, jak stoj\u00ed v \u010dern\u00fdch \u0161atech, vzp\u0159\u00edmen\u00fd a m\u00f3dn\u011b oble\u010den\u00fd, ale s pozvednut\u00fdmi p\u011bstmi a znetvo\u0159en\u00fdm obli\u010dejem \u2013 rty m\u011bl rozta\u017een\u00e9 v d\u011bsiv\u00e9m \u0161klebu jako zv\u00ed\u0159e sv\u00edjej\u00edc\u00ed se v muk\u00e1ch, jeho t\u011blo zt\u011b\u017eka popadalo dech, jako
kdy\u017e se u\u017eene pes. St\u00e1l \u010delem do otev\u0159en\u00e9 krajiny a zprudka d\u00fdchal, pak na chv\u00edli zadr\u017eel dech, pak zase tak prudce d\u00fdchal a ve tv\u00e1\u0159i mu z\u016fstal ten t\u00e9m\u011b\u0159 zv\u00ed\u0159ec\u00ed v\u00fdraz zmu\u010denosti, v\u0161echny zuby bylo vid\u011bt, nos pokr\u010den\u00fd, up\u0159en\u00fd pohled v nevidouc\u00edch o\u010d\u00edch.
Vyd\u011b\u0161en\u00e1 Ursula ti\u0161e odb\u011bhla. A kdy\u017e byl str\u00fdc Tom zase v dom\u011b, v\u00e1\u017en\u00fd a velice tich\u00fd, jako by t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159edst\u00edral z\u00e1rmutek, sledovala jeho nehybnou hezkou tv\u00e1\u0159 a p\u0159edstavovala si ji znovu v t\u00e9 znetvo\u0159enosti. Ale vid\u011bla, \u017ee nos je dost siln\u00fd, jakoby rusk\u00fd, pod pr\u016fsvitnou k\u016f\u017e\u00ed, a rozpom\u00ednala se na ty zuby pod pe\u010dliv\u011b zast\u0159i\u017een\u00fdm kn\u00edrkem \u2013 mal\u00e9, ostr\u00e9, trochu od sebe. Dovedla si ho i v tom elegantn\u00edm vystupov\u00e1n\u00ed p\u0159edstavit tak, jak byl \u2013 zv\u00ed\u0159eck\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 rozlo\u017een\u00fd. A d\u011bsilo ji to. Potom u\u017e u n\u011bj v\u017edycky hledala tu zv\u00ed\u0159ec\u00ed, \u00fad\u011bsnou podobu.
Rozlou\u010dil se s matkou a okam\u017eit\u011b zase odjel. Ursula mu t\u00e9m\u011b\u0159 cukla, kdy\u017e ji cht\u011bl te\u010f pol\u00edbit. Nicm\u00e9n\u011b cht\u011bla ten polibek a tak\u00e9 ten pocit odporu.<\/p>\n\n\n\n
Na poh\u0159bu a po n\u011bm byl Will Brangwen do sv\u00e9 \u017eeny \u0161\u00edlen\u011b zamilovan\u00fd. Smrt j\u00edm ot\u0159\u00e1sla. Ale smrt a v\u0161echno ostatn\u00ed jako by se v n\u011bm sl\u00e9valy v \u0161\u00edlenou, v\u0161e zaplavuj\u00edc\u00ed v\u00e1\u0161e\u0148 k Ann\u011b. Vypadala tak nezvykle a podmaniv\u011b. Byl skoro bez sebe touhou po n\u00ed.
A ona ho p\u0159ijala, jako by byla na n\u011bj p\u0159ipravena, cht\u011bla ho.<\/p>\n\n\n\n
Babi\u010dka z\u016fstala n\u011bjak\u00fd \u010das v domku U tisu, dokud nebyla Blata uvedena zase do po\u0159\u00e1dku. Pak se vr\u00e1tila do sv\u00fdch vlastn\u00edch prostor, zd\u00e1nliv\u011b klidn\u00e1 a jako by j\u00ed nic nesch\u00e1zelo. Fred se vrhl do pr\u00e1ce, aby farmu znovu uvedl do p\u016fvodn\u00edho stavu. Pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee tu otec na\u0161el smrt, jako by k m\u00edstu je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159ilnul a nevyhnuteln\u011b k n\u011bmu pat\u0159il.
\u0158\u00edkalo se, \u017ee Brangwenov\u00e9 v\u017edycky sch\u00e1zeli n\u00e1silnou smrt\u00ed. Jim v\u0161em, mo\u017en\u00e1 s v\u00fdjimkou Toma, to p\u0159ipadalo skoro p\u0159irozen\u00e9. A p\u0159ece Fred jako by se vzp\u00edral, srdce se uzav\u0159elo. Vra\u017edu sv\u00e9ho otce nemohl Nezn\u00e1mu nikdy odpustit. Po smrti otce se na Blatech rozhostilo ticho. Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 byla vyvedena z m\u00edry. Nedok\u00e1zala sed\u011bt cel\u00fd ve\u010der klidn\u011b tak jako d\u0159\u00edv, a za dne neust\u00e1le vst\u00e1vala a v\u00e1hala, jako by m\u011bla n\u011bkam j\u00edt, a nev\u011bd\u011bla tak docela kam.
Vid\u011bli ji, jak se toul\u00e1 po zahrad\u011b ve sv\u00e9m kr\u00e1tk\u00e9m vln\u011bn\u00e9m kab\u00e1tku. \u010casto jezdila se synem v bry\u010dce, sed\u011bla vedle n\u011bj a pozorovala krajinu \u010di ulice m\u011bste\u010dka s d\u011btinsky otev\u0159en\u00fdm, z\u00e1hadn\u00fdm v\u00fdrazem, jako by to v\u0161echno vid\u011bla poprv\u00e9.
D\u011bti \u2013 Ursula, Gudrun a Theresa, chodily kolem zahradn\u00ed branky cestou do \u0161koly. Babi\u010dka si p\u0159\u00e1la, aby se zastavily v\u017edycky, kdy\u017e p\u016fjdou kolem, zvala je na Blata na ve\u010de\u0159i. Cht\u011bla m\u00edt d\u011bti kolem sebe.
Syn\u016f se t\u00e9m\u011b\u0159 b\u00e1la. Vid\u011bla tu chmurnou v\u00e1\u0161e\u0148 a touhu a nespokojenost v nich a cht\u011bla ji u\u017e nevid\u011bt. I Fred s t\u011bma modr\u00fdma o\u010dima a silnou bradou j\u00ed d\u011blal starost. Nebyl tu klid. N\u011bco cht\u011bl, cht\u011bl l\u00e1sku, v\u00e1\u0161e\u0148, a nemohl je naj\u00edt. Ale pro\u010d ji s t\u00edm mus\u00ed tr\u00e1pit? Pro\u010d mus\u00ed s t\u00edm sv\u00fdm v\u0159en\u00edm a utrpen\u00edm a nespokojenost\u00ed
chodit za n\u00ed? Na to byla p\u0159\u00edli\u0161 star\u00e1.
Tom se choval zdr\u017eenliv\u011bji, m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed odstup. T\u011blo m\u011bl neust\u00e1le velmi klidn\u00e9. Ale ji tr\u00e1pil je\u0161t\u011b v\u00edc. Nemohla nevid\u011bt ty \u010dern\u00e9 hlubiny rozpadu v jeho o\u010d\u00edch, to, jak se n\u00e1hle na ni zad\u00edval, jako by ho mohla zachr\u00e1nit, jako by se cht\u011bl odhalit.
A jak mohlo st\u00e1\u0159\u00ed mlad\u00edka zachr\u00e1nit? Ml\u00e1d\u00ed pat\u0159\u00ed k ml\u00e1d\u00ed. A po\u0159\u00e1d ty bou\u0159ky! Nem\u016f\u017ee ona kone\u010dn\u011b odpo\u010d\u00edvat v pokoji, v klidu, stranou \u017eivota? Ne, ta vlna se na ni nep\u0159est\u00e1v\u00e1 valit a t\u0159\u00ed\u0161tit se o p\u0159ek\u00e1\u017eky. Ona se po\u0159\u00e1d mus\u00ed no\u0159it do toho v\u0159en\u00ed a vzteku a v\u00e1\u0161n\u011b, nekone\u010dn\u011b, nav\u017edy. A ona se cht\u011bla st\u00e1hnout. Cht\u011bla kone\u010dn\u011b svou vlastn\u00ed nevinnost a klid. Necht\u011bla, aby j\u00ed synov\u00e9 st\u00e1le vnucovali ten d\u00e1vn\u00fd pudov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh touhy a ob\u011bti a hluboko skr\u00fdvan\u00e9 zlosti neuspokojen\u00fdch mu\u017e\u016f na \u017eeny. Cht\u011bla b\u00fdt z dosahu toho v\u0161eho, poznat m\u00edr a nevinnost st\u00e1\u0159\u00ed.
Nikdy nebyla \u017eenou, kter\u00e1 by se hnala do pr\u00e1ce. Tak\u017ee nyn\u00ed \u010dasto st\u00e1la u zahradn\u00ed branky a d\u00edvala se, jak plyne ten mal\u00fd sv\u011bt kolem. A pohled na d\u011bti ji t\u011b\u0161il, \u010dinil ji \u0161\u0165astnou. Obvykle m\u011bla jablko \u010di p\u00e1r sladkost\u00ed po kaps\u00e1ch. M\u011bla r\u00e1da, kdy\u017e se na ni d\u011bti sm\u00e1ly.
Nikdy nechodila k man\u017eelovu hrobu. Mluvila o sv\u00e9m mu\u017ei prost\u011b, jako by byl na\u017eivu. N\u011bkdy j\u00ed po tv\u00e1\u0159i kanuly slzy bezmocn\u00e9ho z\u00e1rmutku. Pak se vzpamatovala a byla zase sama sebou a spokojen\u00e1.
Kdy\u017e pr\u0161elo, z\u016fst\u00e1vala v posteli. Lo\u017enice byla pro ni \u00fato\u010di\u0161t\u011bm, kde mohla le\u017eet a jen p\u0159em\u00edtat a p\u0159em\u00edtat. N\u011bkdy j\u00ed Fred p\u0159ed\u010d\u00edtal. Ale to pro ni mnoho neznamenalo. M\u011bla tolik sn\u016f, kter\u00e9 pot\u0159ebovala znovu prosn\u00edt, takovou neprohranou z\u00e1sobu. Pot\u0159ebovala \u010das.<\/p>\n\n\n\n
Jej\u00ed hlavn\u00ed p\u0159\u00edtelkyn\u00ed v tomto obdob\u00ed byla Ursula. Hol\u010di\u010dka a \u0161edes\u00e1tilet\u00e1 \u017eena jako by mluvily stejnou \u0159e\u010d\u00ed. Domek v Cossethay p\u0159ekypoval \u010dinnost\u00ed a v\u00e1\u0161n\u00ed, v\u0161e se odehr\u00e1valo mezi p\u00f3ly v\u00e1\u0161n\u011b. Pak tu \u017eily \u010dty\u0159i d\u011bti mlad\u0161\u00ed ne\u017e Ursula, cel\u00e9 klubko d\u011bt\u00ed, neust\u00e1le tu na sebe nar\u00e1\u017eelo mnoho \u017eivot\u016f.
Pro nejstar\u0161\u00ed d\u00edt\u011b tedy klid babi\u010d\u010dina pokoje znamenal cosi \u00fa\u017easn\u00e9ho. Sem p\u0159ich\u00e1zela Ursula jako do zti\u0161en\u00e9 rajsk\u00e9 zem\u011b, zde existovala v prost\u00e9 n\u00e1dhe\u0159e, jako by se prom\u011bnila v kv\u011btinu.
Na Blata chodila pravideln\u011b v sobotu a v\u017edycky sv\u00edrala v ruce n\u011bjakou drobnou ob\u011btinu \u2013 malou podlo\u017eku vyrobenou z prou\u017ek\u016f barevn\u00e9ho propl\u00e9tan\u00e9ho pap\u00edru nebo ko\u0161\u00ed\u010dek, kter\u00fd upletla na hodin\u011b ve \u0161kolce, \u010di barevnou kresbi\u010dku pt\u00e1ka.
Kdy\u017e se objevila ve dve\u0159\u00edch, Tilly, nyn\u00ed velice star\u00e1, ale st\u00e1le mocn\u00e1, natahovala huben\u00fd krk, aby se pod\u00edvala, kdo to je.
\u201eA, to jsi ty!\u201c v\u00edtala ji. \u201e\u0158\u00edkala jsem si, \u017ee se tu asi uk\u00e1\u017ee\u0161. Pane jo, tys ale p\u0159inesla kr\u00e1snou kyti\u010dku!\u201c
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bylo, jak Tilly na Blatech udr\u017eovala ducha mrtv\u00e9ho Toma Brangwena. Ursula si ji v\u017edycky spojovala s d\u011bde\u010dkem.
Tentokr\u00e1t d\u00edt\u011b p\u0159ineslo kyti\u010dku hvozd\u00edk\u016f \u2013 uprost\u0159ed z b\u00edl\u00fdch, kolem r\u016f\u017eov\u00fdch. Byla na ni velice py\u0161n\u00e1 a kv\u016fli sv\u00e9 p\u00fd\u0161e se velmi styd\u011bla.
\u201eBabi\u010dka je v posteli. O\u010disti si po\u0159\u00e1dn\u011b st\u0159ev\u00edce, jestli jde\u0161 nahoru, a ne abys tam vlet\u011bla jako st\u0159ela. Namout\u011b, to je ale kr\u00e1sn\u00e1 kyti\u010dka! To jsi sama ud\u011blala?\u201c
Tilly ji ti\u0161e odvedla do pokoje k babi\u010dce. Hol\u010di\u010dka vch\u00e1zela s podivn\u00fdm, vlekl\u00fdm v\u00e1h\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 pro ni bylo typick\u00e9, kdy\u017e ji n\u011bco rozru\u0161ilo. Babi\u010dka sed\u011bla v posteli a m\u011bla na sob\u011b \u0161ed\u00fd vln\u011bn\u00fd kab\u00e1tek.
Ursula ml\u010dky v\u00e1hala u postele a dr\u017eela kyti\u010dku p\u0159ed sebou. D\u011btsk\u00e9 o\u010di j\u00ed sv\u00edtily. Babi\u010d\u010diny \u0161ed\u00e9 o\u010di z\u00e1\u0159ily podobn\u00fdm sv\u011btlem.
\u201eTo je ale kr\u00e1sa!\u201c \u0159ekla. \u201eTy jsi tu kyti\u010dku kr\u00e1sn\u011b uvila! Takov\u00fd n\u00e1dhern\u00fd puk\u00e9tek!\u201c
Ursula cel\u00e1 rozp\u00e1len\u00e1 str\u010dila kv\u011btiny babi\u010dce do ruky a \u0159ekla: \u201eUd\u011blala jsem ji pro tebe.\u201c
\u201eZrovna takhle je d\u011bl\u00e1valy selky u n\u00e1s doma,\u201c \u0159ekla babi\u010dka, dot\u00fdkala se hvozd\u00edk\u016f prsty a von\u011bla k nim. \u201eZrovna takov\u00e9hle hust\u00e9 kytice! A taky si pletou v\u011bne\u010dky do vlas\u016f \u2013 to spl\u00e9taj\u00ed stonky. Pak chod\u00ed s t\u011bmi v\u011bne\u010dky ve vlasech a obl\u00e9knou si k nim sv\u00e9 nejlep\u0161\u00ed z\u00e1st\u011bry.\u201c
Ursula si okam\u017eit\u011b p\u0159edstavila sebe samu v t\u00e9 poh\u00e1dkov\u00e9 zemi.
\u201eTys taky m\u00edvala v\u011bne\u010dek ve vlasech, babi?\u201c
\u201eKdy\u017e jsem byla mal\u00e1 hol\u010di\u010dka, m\u011bla jsem zlat\u00e9 vlasy, tro\u0161ku jako Katie. A tehdy jsem nos\u00edvala v\u011bne\u010dek z drobn\u00fdch modr\u00fdch kv\u00edtk\u016f, tak kr\u00e1sn\u011b modr\u00fdch, kter\u00e9 kvetou, kdy\u017e sleze sn\u00edh. Ko\u010d\u00ed Andrej mi je nos\u00edval, hned jak vyrazily.\u201c
Pov\u00eddaly si a pak Tilly p\u0159inesla podnos prost\u0159en\u00fd pro dv\u011b. Pro Ursu\u00adlu na Blatech vyhradili zvl\u00e1\u0161tn\u00ed hrne\u010dek \u2013 zelen\u00fd, zlat\u011b zdoben\u00fd. K sva\u010din\u011b m\u011bli tenk\u00fd kraj\u00ed\u010dek chleba s m\u00e1slem a \u0159e\u0159ichu. Bylo to v\u0161echno velice vz\u00e1cn\u00e9 a \u00fa\u017easn\u00e9. Jedla p\u016fvabn\u011b, vybran\u011b ukusovala mal\u00e9 kousky.
\u201ePro\u010d m\u00e1\u0161 dva snubn\u00ed prst\u00fdnky, babi? \u2013 To mus\u00ed\u0161?\u201c ptalo se d\u00edt\u011b, kdy\u017e se zad\u00edvalo na babi\u010d\u010dinu slonovinov\u011b b\u00edlou ruku protkanou modr\u00fdmi \u017eilkami nad podnosem.
\u201eTo proto, \u017ee jsem m\u011bla dva man\u017eele, d\u011bvenko.\u201c
\u201eA to mus\u00ed\u0161 nosit oba prst\u00fdnky najednou?\u201c
\u201eAno.\u201c
\u201eKter\u00fd byl m\u00e9ho d\u011bde\u010dka?\u201c
\u017dena zav\u00e1hala.
\u201eToho d\u011bde\u010dka, kter\u00e9ho jsi znala? Ten \u010dervenav\u00fd. Ten \u017elut\u011bj\u0161\u00ed byl od tv\u00e9ho druh\u00e9ho d\u011bde\u010dka, kter\u00e9ho jsi nepoznala.\u201c
Ursula si se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eela oba prsteny na nastaven\u00e9m prstu.
\u201eKde ti ho koupil?\u201c zeptala se.
\u201eMysl\u00edm ve Var\u0161av\u011b.\u201c
\u201eA tehdy jsi neznala m\u00fdho d\u011bde\u010dka?\u201c
\u201eNe, toho ne.\u201c
Ursula se znovu zamyslela nad t\u00edmto fascinuj\u00edc\u00edm poznatkem.
\u201eM\u011bl taky b\u00edl\u00e9 licousy?\u201c
\u201eNe, m\u011bl tmav\u00e9 vousy. Mysl\u00edm, \u017ee ty m\u00e1\u0161 po n\u011bm obo\u010d\u00ed.\u201c
Ursula zmlkla a zabrala se do sebe. Okam\u017eit\u011b se s polsk\u00fdm d\u011bde\u010dkem ztoto\u017enila.
\u201eA m\u011bl hn\u011bd\u00e9 o\u010di?\u201c
\u201eAno, tmav\u00e9. Byl to chytr\u00fd \u010dlov\u011bk a mr\u0161tn\u00fd jako lev. Neust\u00e1le se pohyboval.\u201c
Lydie se st\u00e1le je\u0161t\u011b na Lensk\u00e9ho zlobila. Kdy\u017e si na n\u011bj vzpomn\u011bla, v duchu se st\u00e1le c\u00edtila mlad\u0161\u00ed ne\u017e on, st\u00e1le j\u00ed bylo t\u011bch dvacet nebo p\u011btadvacet a on ji ovl\u00e1dal. V\u010dlenil ji do sv\u00fdch n\u00e1pad\u016f, jako by sama nebyla \u010dlov\u011bk, jako by byla pouze jeho pobo\u010dn\u00edk \u010di sou\u010d\u00e1st jeho zavazadel nebo chirurgick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f.
Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b j\u00ed to vadilo. A jemu bylo st\u00e1le pouh\u00fdch t\u0159icet: zem\u0159el ve \u010dty\u0159iat\u0159iceti. Nelitovala ho. Byl star\u0161\u00ed ne\u017e ona. A p\u0159ece ji pomy\u0161len\u00ed na to obdob\u00ed v duchu nep\u0159est\u00e1valo bolet.
\u201eM\u011bla jsi m\u00e9ho prvn\u00edho d\u011bde\u010dka rad\u0161i?\u201c ptala se Ursula.
\u201eM\u011bla jsem je r\u00e1da oba,\u201c odpov\u011bd\u011bla babi\u010dka.<\/p>\n\n\n\n
A v duchu op\u011bt byla Lensk\u00e9ho d\u00edv\u010d\u00ed nev\u011bstou. Poch\u00e1zel z dobr\u00e9 rodiny, dokonce lep\u0161\u00ed, ne\u017e byla ta jej\u00ed, nebo\u0165 ona byla nap\u016fl N\u011bmka. Jako mlad\u00e1 d\u00edvka se octla v dom\u011b nejist\u00e9ho osudu. A on, intelektu\u00e1l, schopn\u00fd chirurg a l\u00e9ka\u0159, ji miloval. Jak k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eela! Pamatovala si, jak byla u vytr\u017een\u00ed, kdy\u017e s n\u00ed promluvil, ten d\u016fle\u017eit\u00fd mlad\u00fd mu\u017e s p\u0159\u00edsn\u00fdm \u010dern\u00fdm vousem. Vypadal tak \u00fa\u017easn\u011b, c\u00edtila v n\u011bm autoritu. Po zku\u0161enosti s vlastn\u00edm uvoln\u011bn\u00fdm domovem j\u00ed jeho v\u00e1\u017enost a sebev\u011bdom\u00e1, p\u0159\u00edsn\u00e1 autorita p\u0159ipadaly t\u00e9m\u011b\u0159 bo\u017esk\u00e9. Nebo\u0165 to ona v \u017eivot\u011b nepoznala, jej\u00ed okol\u00ed bylo svobodn\u00e9, voln\u00e9, neuspo\u0159\u00e1dan\u00e9.
\u201eSle\u010dno Lydie, vezmete si m\u011b?\u201c ptal se j\u00ed n\u011bmecky v\u00e1\u017en\u00fdm, a p\u0159ece chv\u011bjiv\u00fdm hlasem. B\u00e1la se pohledu t\u011bch jeho tmav\u00fdch o\u010d\u00ed. A on byl pevn\u00fd, sebejist\u00fd. Vzru\u0161ovalo ji to a jeho nab\u00eddku p\u0159ijala. V dob\u011b, kdy se j\u00ed dvo\u0159il, j\u00ed jeho polibky p\u0159ipadaly \u00fa\u017easn\u00e9. Nikdy ho necht\u011bla l\u00edbat sama. Podle jej\u00ed p\u0159edstavy mu\u017e l\u00edbal a \u017eena pak ve sv\u00e9 du\u0161i zkoumala polibky, kter\u00e9 dostala. Nikdy se tak docela nevzpamatovala ze sv\u00e9ho zdrcen\u00ed z prvn\u00edch dn\u00ed \u010di noc\u00ed po s\u0148atku. Odvezl ji do V\u00eddn\u011b a byla s n\u00edm \u00fapln\u011b sama v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b, v\u0161echno bylo ciz\u00ed, i on j\u00ed p\u0159ipadal ciz\u00ed. Pak nastalo opravdov\u00e9 spojen\u00ed, poc\u00edtila v\u00e1\u0161e\u0148 a stala se jeho otrokyn\u00ed, on byl jej\u00edm p\u00e1nem. L\u00edbala mu nohy, pova\u017eovala si za \u010dest, \u017ee se m\u016f\u017ee dot\u00fdkat jeho t\u011bla, rozvazovat mu boty. Dva roky byla jeho otrokyn\u00ed, kr\u010dila se mu u nohou, obj\u00edmala mu kolena.
Pak p\u0159i\u0161ly d\u011bti a on se v\u011bnoval sv\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m. Pro n\u011bj byla jednou z t\u011bch ni\u017e\u0161\u00edch \u010di hmotn\u00fdch podm\u00ednek nutn\u00fdch k jeho blahu, aby mohl sledovat sv\u00e9 p\u0159edstavy o n\u00e1rodn\u00edm uv\u011bdom\u011bn\u00ed, o svobod\u011b, o v\u011bd\u011b.
Ale postupn\u011b, kolem t\u0159iadvaceti \u010dty\u0159iadvaceti let, si za\u010dala uv\u011bdomovat, \u017ee i ona by se mohla zab\u00fdvat takov\u00fdmi p\u0159edstavami. T\u00edm, \u017ee p\u0159ijal jej\u00ed pod\u0159\u00edzen\u00ed, v n\u00ed vy\u010derpal cit. N\u011bkte\u0159\u00ed z jeho spole\u010dn\u00edk\u016f s n\u00ed r\u00e1di debatovali o t\u011bch my\u0161lenk\u00e1ch, i kdy\u017e on s\u00e1m o to nest\u00e1l. Odv\u00e1\u017eila se vstoupit do mysl\u00ed jin\u00fdch mu\u017e\u016f.
Tak\u017ee ta jeho nen\u00ed jedin\u00e1! Ona sama neexistuje pouze jako jak\u00fdsi jeho atribut! Za\u010dala vn\u00edmat pozornost jin\u00fdch mu\u017e\u016f. Vzru\u0161ovalo ji to. Nyn\u00ed vzpom\u00ednala na mu\u017ee, kte\u0159\u00ed se j\u00ed dvo\u0159ili ve Var\u0161av\u011b, kdy\u017e se vdala.
Pak vypuklo povst\u00e1n\u00ed a ji tak\u00e9 podn\u00edtilo k \u010din\u016fm. Pracovala jako o\u0161et\u0159ovatelka po boku sv\u00e9ho mu\u017ee. V\u011bnoval pr\u00e1ci v\u0161echny sv\u00e9 s\u00edly, vy\u010derp\u00e1val sv\u016fj \u017eivot.
A ona \u0161la beznad\u011bjn\u011b za n\u00edm. Ale u\u017e v n\u011bho nev\u011b\u0159ila. Uzav\u00edral se do sebe, v\u016fbec si nev\u0161\u00edmal ni\u010deho jin\u00e9ho. P\u0159\u00edli\u0161 spol\u00e9hal jen na sebe. Jeho pr\u00e1ce, jeho p\u0159edstavy \u2013 copak na ni\u010dem jin\u00e9m nez\u00e1le\u017e\u00ed?!
Pak um\u0159ely d\u011bti a pro ni jako by se v\u0161echno vzd\u00e1lilo. I on se vzd\u00e1lil. Vid\u011bla ho, jak zbledl, kdy\u017e se to dozv\u011bd\u011bl, a pak se zamra\u010dil, jako by si pomyslel: \u201ePro\u010d um\u0159ely zrovna te\u010f, kdy\u017e nem\u00e1m \u010das na z\u00e1rmutek?\u201c
\u201eNem\u00e1 \u010das na z\u00e1rmutek,\u201c \u0159\u00edkala si ve sv\u00e9 vzd\u00e1len\u00e9, stra\u0161liv\u00e9 du\u0161i. \u201eTo, co d\u011bl\u00e1, je p\u0159ece tak d\u016fle\u017eit\u00e9! Mus\u00ed tedy b\u00fdt sebed\u016fle\u017eit\u00fd, ten nap\u016fl \u0161\u00edlen\u00fd mu\u017e! Nez\u00e1le\u017e\u00ed na ni\u010dem ne\u017e na t\u00e9hle pr\u00e1ci pro povst\u00e1n\u00ed! Nem\u00e1 \u010das truchlit, ani myslet na sv\u00e9 d\u011bti! Vlastn\u011b nem\u011bl \u010das, ani kdy\u017e je plodil.\u201c
Nechala ho j\u00edt d\u00e1l samotn\u00e9ho. V tom chaosu v\u0161ak pracovala op\u011bt po jeho boku. A z toho chaosu pak s n\u00edm utekla do Lond\u00fdna.
Byl to zlomen\u00fd, chladn\u00fd mu\u017e. Nezbyla mu \u017e\u00e1dn\u00e1 l\u00e1ska pro ni, ani pro nikoho jin\u00e9ho. Nepoda\u0159ila se mu pr\u00e1ce, tak se nepoda\u0159ilo nic. Zatvrdil se a um\u0159el.
Nemohla s t\u00edm souhlasit. Jemu se to nepoda\u0159ilo, nic se nepoda\u0159ilo, ale za v\u0161\u00edm t\u00edm ne\u00fasp\u011bchem byla neutuchaj\u00edc\u00ed v\u00e1\u0161e\u0148 \u017eivota. Snahy jedince mohou selhat, ale ne lidsk\u00e1 radost. Ona pat\u0159ila t\u00e9 lidsk\u00e9 radosti.
Zem\u0159el a \u0161el si svou cestou, ale ne d\u0159\u00edv, ne\u017e se narodilo dal\u0161\u00ed d\u00edt\u011b. A tahle mal\u00e1 Ursula je te\u010f jeho vnou\u010de. Byla tomu r\u00e1da, nebo\u0165 ho st\u00e1le je\u0161t\u011b ctila, by\u0165 se tehdy m\u00fdlil.
Ona, Lydie Brangwenov\u00e1, ho te\u010f litovala. Zem\u0159el \u2013 vlastn\u011b sotva \u017eil. Nikdy ji nepoznal. Spal s n\u00ed, ale nikdy ji nepoznal. Nikdy nedostal to, co mu mohla d\u00e1t. Ode\u0161el od n\u00ed s pr\u00e1zdn\u00fdma rukama.
Neb\u00fdt Anny a t\u00e9hle mal\u00e9 Ursuly, kter\u00e1 m\u00e1 po n\u011bm obo\u010d\u00ed, nezbylo by z n\u011bj o nic v\u00edc ne\u017e z rozbit\u00e9 n\u00e1doby, kterou \u010dlov\u011bk zahod\u00ed a zbude mu jen vzpom\u00ednka.<\/p>\n\n\n\n
Tom Brangwen j\u00ed poslou\u017eil. P\u0159i\u0161el k n\u00ed a bral od n\u00ed. Zem\u0159el a ode\u0161el svou cestou do smrti. Av\u0161ak t\u00edm, \u017ee ji poznal, se u\u010dinil nesmrteln\u00fdm. M\u011bla tak sv\u00e9 m\u00edsto zde, v \u017eivot\u011b, i v nesmrtelnosti. Nebo\u0165 on si s sebou ve smrti vzal to, \u017ee ji znal, a ona t\u00edm tak\u00e9 z\u00edskala sv\u00e9 m\u00edsto ve smrti. \u201eV dom\u011b m\u00e9ho Otce je mnoho p\u0159\u00edbytk\u016f.\u201c
Milovala oba sv\u00e9 man\u017eely. Pro jednoho byla nahou nev\u011bstinkou, kter\u00e1 se hnala, aby mu slou\u017eila. Toho druh\u00e9ho milovala z napln\u011bn\u00ed, proto\u017ee byl hodn\u00fd a dal j\u00ed jej\u00ed bytost, proto\u017ee j\u00ed slou\u017eil \u010destn\u011b a stal se jej\u00edm mu\u017eem, splynul s n\u00ed.
A\u017e v tomto obdob\u00ed \u017eivota se dotvo\u0159ila, na\u0161la se. B\u011bhem prvn\u00edho man\u017eelstv\u00ed neexistovala jinak ne\u017e skrze man\u017eela, p\u0159edstavoval hmotn\u00fd p\u0159edm\u011bt a ona st\u00edn let\u00edc\u00ed u jeho nohou. Byla moc r\u00e1da, \u017ee nalezla sama sebe. C\u00edtila k Brangwenovi vd\u011b\u010dnost.
V srdci poci\u0165ovala nejasnou n\u011bhu a l\u00edtost k prvn\u00edmu man\u017eelovi, kter\u00fd byl jej\u00edm p\u00e1nem. Tolik se m\u00fdlil, kdy\u017e um\u00edral. Nemohla sn\u00e9st pomy\u0161len\u00ed, \u017ee nikdy ne\u017eil, nikdy se doopravdy nestal s\u00e1m sebou. Jak podivn\u011b to v\u0161e p\u016fsobilo! Pro\u010d byl jej\u00edm p\u00e1nem? Nep\u0159ipadal j\u00ed tak vzd\u00e1len\u00fd, dosud na ni m\u011bl vliv.<\/p>\n\n\n\n
\u201eKter\u00e9ho, babi? Jsi m\u011bla rad\u0161i?\u201c
\u201eM\u011bla jsem je r\u00e1da oba. Prvn\u00edho jsem si vzala je\u0161t\u011b jako d\u011bv\u010de. Pak jsem milovala tv\u00e9ho d\u011bde\u010dka, kdy\u017e jsem u\u017e byla \u017eena. Je v tom rozd\u00edl.\u201c
Chv\u00edli ob\u011b ml\u010dely.
\u201ePlakala jsi, kdy\u017e um\u0159el m\u016fj prvn\u00ed d\u011bde\u010dek?\u201c zeptalo se d\u00edt\u011b.
Lydie se pohupovala na posteli a p\u0159em\u00fd\u0161lela nahlas.
\u201eKdy\u017e jsme p\u0159i\u0161li do Anglie, skoro nemluvil, m\u011bl moc starost\u00ed, aby si v\u016fbec n\u011bkoho v\u0161\u00edmal. Hubnul a hubnul, a\u017e m\u011bl propadl\u00e9 tv\u00e1\u0159e a vystoupl\u00e1 \u00fasta. U\u017e ani nebyl hezk\u00fd. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee nesnese por\u00e1\u017eku. Myslela jsem si, \u017ee v\u0161echno na sv\u011bt\u011b u\u017e je ztracen\u00e9. Jenom\u017ee jsem m\u011bla tvou maminku, ta byla mal\u00e1, nemohla jsem um\u0159\u00edt.
Kdy\u017e onemocn\u011bl, d\u00edval se na m\u011b t\u011bma \u010dern\u00fdma o\u010dima, skoro jako by m\u011b nen\u00e1vid\u011bl, a \u0159\u00edkal: \u201aTohle je\u0161t\u011b sch\u00e1zelo. Te\u010f t\u011b tu nech\u00e1v\u00e1m v Lond\u00fdn\u011b s mal\u00fdm d\u00edt\u011btem o hladu.\u2018 \u0158ekla jsem mu, \u017ee nebudeme hladov\u011bt. Ale byla jsem mlad\u00e1 a bl\u00e1hov\u00e1 a b\u00e1la jsem se, co\u017e on v\u011bd\u011bl.
Zatrpknul a st\u00e1le se necht\u011bl vzd\u00e1t. Le\u017eel a l\u00e1mal si hlavu t\u00edm, co by mohl ud\u011blat. \u201aNev\u00edm, co bude\u0161 d\u011blat \u2018 \u0159\u00edkal. \u201aJ\u00e1 nejsem k ni\u010demu, selhal jsem od za\u010d\u00e1tku do konce. Nedok\u00e1\u017eu se postarat o svou \u017eenu a d\u00edt\u011b!\u2018
A vid\u00ed\u0161, nakonec se o n\u00e1s nepostaral. M\u016fj \u017eivot \u0161el d\u00e1l, i kdy\u017e ten jeho skon\u010dil, a vzala jsem si tv\u00e9ho d\u011bde\u010dka.
M\u011bla jsem to v\u011bd\u011bt, m\u011bla jsem mu \u0159\u00edct: \u201aNebu\u010f tak zatrpkl\u00fd, ne\u00adum\u00edrej jen proto, \u017ee tohle nevy\u0161lo. S tebou sv\u011bt nestoj\u00ed a nepad\u00e1.\u2018 Ale byla jsem moc mlad\u00e1, on m\u011b nikdy nenechal, abych se stala sama sebou, myslela jsem si, \u017ee s n\u00edm opravdu stoj\u00ed a pad\u00e1 sv\u011bt. Tak jsem ho nechala, aby si bral v\u0161echno na sebe. A p\u0159ece na n\u011bm v\u0161echno nez\u00e1le\u017eelo. \u017divot musel j\u00edt d\u00e1l a j\u00e1 jsem si musela vz\u00edt tv\u00e9ho d\u011bde\u010dka a m\u00edt tv\u00e9ho str\u00fdce Toma a str\u00fdce Freda. Nem\u016f\u017eeme toho na sebe br\u00e1t tolik.\u201c
Hol\u010di\u010dce prudce tlouklo srdce, kdy\u017e tomu naslouchala. Nech\u00e1pala ty vzd\u00e1len\u00e9 v\u011bci, ale jako by je c\u00edtila. Zaplavilo ji hlubok\u00e9, radostn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bla, \u017ee poch\u00e1z\u00ed zdaleka, a\u017e z Polska, a od toho impozantn\u00edho mu\u017ee s temn\u00fdmi vousy. Jej\u00ed p\u0159edci byli ciz\u00ed a osud p\u0159ed sebou i za sebou poci\u0165ovala jako d\u011bsiv\u00fd.
T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd den nav\u0161t\u011bvovala Ursula babi\u010dku a poka\u017ed\u00e9 si spolu pov\u00eddaly. Babi\u010d\u010dina r\u010den\u00ed a p\u0159\u00edb\u011bhy sd\u011blovan\u00e9 v naprost\u00e9m tichu pokoje na Blatech \u010dasem pak nabyly mystick\u00e9ho v\u00fdznamu, staly se d\u00edt\u011bti jakousi Bibl\u00ed.
A Ursula kladla babi\u010dce ty nejhlub\u0161\u00ed d\u011btsk\u00e9 ot\u00e1zky. \u201eBude m\u011b n\u011bkdo milovat, babi?\u201c
\u201eMnoho lid\u00ed u\u017e t\u011b miluje, d\u00edt\u011b. My v\u0161ichni t\u011b milujeme.\u201c
\u201eAle a\u017e budu velk\u00e1, bude m\u011b n\u011bkdo milovat?\u201c
\u201eAno, n\u011bjak\u00fd mu\u017e t\u011b bude milovat, d\u00edt\u011b, proto\u017ee je to v tv\u00e9 povaze. A douf\u00e1m, \u017ee to bude n\u011bkdo, kdo t\u011b bude milovat pro to, kdo jsi, a ne pro to, jakou t\u011b chce m\u00edt. Ale v\u0161ichni m\u00e1me pr\u00e1vo n\u011bco cht\u00edt.\u201c
Ursulu tyhle v\u011bci d\u011bsily. Srdce j\u00ed kleslo, m\u011bla pocit, jako by j\u00ed zem\u011b uj\u00ed\u017ed\u011bla pod nohama. Pevn\u011b se babi\u010dky dr\u017eela. Zde byl m\u00edr a bezpe\u010d\u00ed. Odtud, z klidn\u00e9ho babi\u010d\u010dina pokoje, se otv\u00edraly dve\u0159e do v\u011bt\u0161\u00edch prostor, do minulosti, kter\u00e1 byla tak rozs\u00e1hl\u00e1, \u017ee v\u0161e, co obsahovala, se zd\u00e1lo mali\u010dk\u00e9 \u2013 l\u00e1sky a narozen\u00ed a \u00famrt\u00ed \u2013 jako nepatrn\u00e9 rysy v r\u00e1mci ohromn\u00e9ho obzoru. Byla to velk\u00e1 \u00faleva, v\u011bd\u011bt o nepatrn\u00e9 d\u016fle\u017eitosti jedince v r\u00e1mci dlouh\u00e9 minulosti.<\/p>\n\n\n\n
nakladatelstv\u00ed MEISTERKOCH knihy ZDE<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"