{"id":57275,"date":"2025-05-15T17:51:42","date_gmt":"2025-05-15T15:51:42","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=57275"},"modified":"2025-05-15T17:51:43","modified_gmt":"2025-05-15T15:51:43","slug":"duha-david-herbert-lawrence-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=57275","title":{"rendered":"Duha – David Herbert Lawrence"},"content":{"rendered":"\n

KAPITOLA 13 <\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Sv\u011bt mu\u017ee<\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Ursula se vr\u00e1tila do Cossethay bojovat s\u00a0matkou. \u0160kola j\u00ed skon\u010dila. Slo\u017eila zkou\u0161ky. Musela \u010delit tomu pr\u00e1zdn\u00e9mu obdob\u00ed mezi \u0161kolou a\u00a0p\u0159\u00edpadn\u00fdm s\u0148atkem. Nejd\u0159\u00edv si myslela, \u017ee to bude st\u00e1le jako pr\u00e1zdniny, bude m\u00edt pocit svobody. Jej\u00ed du\u0161e se zm\u00edtala v\u00a0chaosu, oslepen\u00e1, trp\u00edc\u00ed, zmrza\u00ad\u010den\u00e1. U\u017e nem\u011bla v\u016fli p\u0159em\u00fd\u0161let o\u00a0sob\u011b. N\u011bjakou dobu mus\u00ed prost\u011b p\u0159etrp\u011bt. Ale zakr\u00e1tko zjistila, \u017ee stoj\u00ed proti matce. Tou dobou m\u011bla matka schopnost d\u00edvku neust\u00e1le roz\u010dilovat a\u00a0doh\u00e1n\u011bt k\u00a0\u0161\u00edlenstv\u00ed. U\u017e tu bylo sedm d\u011bt\u00ed, a\u00a0p\u0159esto byla pan\u00ed Brangwenov\u00e1 op\u011bt v\u00a0jin\u00e9m stavu, nosila dev\u00e1t\u00e9 d\u00edt\u011b. Jedno zem\u0159elo jako mal\u00e9 na z\u00e1\u0161krt. To, \u017ee matka byla t\u011bhotn\u00e1, d\u00edvku popouzelo. Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 byla tak spokojen\u00e1 sama se sebou, v\u00a0plodnosti nach\u00e1zela tak dokonalou seberealizaci. Nep\u0159ipou\u0161t\u011bla si existenci \u010dehokoli jin\u00e9ho krom\u011b bezprost\u0159edn\u00edch, t\u011blesn\u00fdch a\u00a0oby\u010dejn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Ursula se svou zap\u00e1lenou du\u0161\u00ed trp\u011bla mukami ml\u00e1d\u00ed, je\u017e se sna\u017e\u00ed dos\u00e1hnout n\u011bjak\u00e9ho nezn\u00e1m\u00e9ho ide\u00e1lu, kter\u00e9ho v\u0161ak nem\u016f\u017ee dos\u00e1hnout, ani ho rozpoznat \u010di pochopit. Cel\u00e1 pobl\u00e1zn\u011bn\u00e1 bojovala se v\u0161\u00ed tou temnotou, kterou m\u011bla proti sob\u011b. A\u00a0sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9to temnoty byla jej\u00ed matka. Omezovat v\u0161e tak jako matka na souhrn t\u011blesn\u00fdch \u00favah a\u00a0spokojen\u011b odm\u00edtat skute\u010dnost \u010dehokoli jin\u00e9ho j\u00ed p\u0159ipadalo \u0161\u00edlen\u00e9. 

Pan\u00ed Brangwenovou nezaj\u00edmalo nic ne\u017e d\u011bti, dom\u00e1cnost a\u00a0p\u00e1r m\u00edstn\u00edch klep\u016f. A\u00a0nedopustila, aby se j\u00ed cokoli dotklo, nenechala vedle sebe \u017e\u00edt nic jin\u00e9ho. Tak \u017eila ze dne na den, s\u00a0velk\u00fdm b\u0159ichem pon\u011bkud neupraven\u00e1, klidn\u00e1, le\u017e\u00e9rn\u011b d\u016fstojn\u00e1, se v\u0161\u00edm si d\u00e1vala na \u010das, d\u011blala, co j\u00ed vyhovovalo, v\u011bnovala se jen a\u00a0jen blahu d\u011bt\u00ed a\u00a0m\u011bla pocit, \u017ee t\u00edm napl\u0148uje ve\u0161ker\u00e9 \u017eenstv\u00ed. Dlouh\u00fd trans, kdy spokojena sama se sebou rodila a\u00a0vychov\u00e1vala d\u011bti, ji udr\u017eel st\u00e1le mladou a\u00a0nedosp\u011blou. Od narozen\u00ed Gudrun jako by nezest\u00e1rla skoro ani o\u00a0den. Po v\u0161echna ta l\u00e9ta se ned\u011blo nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee p\u0159ich\u00e1zely d\u011bti, nez\u00e1le\u017eelo na ni\u010dem ne\u017e na t\u011blesn\u00e9m pohodl\u00ed d\u011bt\u00ed. Jakmile d\u011bti nabyly v\u011bdom\u00ed, kdy\u017e za\u010daly trp\u011bt vlastn\u00edm napln\u011bn\u00edm, odvrhla je. Ale doma z\u016fstala pan\u00ed domu. Brangwen \u017eil d\u00e1l se svou \u017eenou v\u00a0jak\u00e9msi bohat\u00e9m, m\u00edrn\u011b ospal\u00e9m stavu fyzick\u00e9ho \u017e\u00e1ru. Ani jeden z\u00a0nich nebyl tak docela osobnost\u00ed, nenabyli ur\u010dit\u00e9ho tvaru jako jedinci, natolik je zachv\u00e1til fyzick\u00fd \u017e\u00e1r plozen\u00ed a\u00a0vychov\u00e1v\u00e1n\u00ed potomstva. To Ursula nesn\u00e1\u0161ela, bojovala proti tomu uzav\u0159en\u00e9mu, t\u011blesn\u00e9mu a\u00a0omezen\u00e9mu \u017eivotu toho dom\u00e1c\u00edho st\u00e1de\u010dka! Klidn\u00e1, m\u00edrn\u00e1 a\u00a0neot\u0159esiteln\u00e1 jako v\u017edy, pan\u00ed Brangwenov\u00e1 \u017eila d\u00e1l ve sv\u00e9m fyzick\u00e9m mate\u0159stv\u00ed.

Doch\u00e1zelo k\u00a0bitv\u00e1m. Ursula cht\u011bla bojovat za v\u011bci, na kter\u00fdch j\u00ed z\u00e1le\u017eelo. Cht\u011bla, aby d\u011bti nebyly tak nevychovan\u00e9 a\u00a0tyransk\u00e9, cht\u011bla m\u00edt doma n\u011bjak\u00e9 postaven\u00ed.
Ale matka ji stahovala a\u00a0stahovala dol\u016f. S\u00a0ve\u0161ker\u00fdm vychytral\u00fdm instinktem plod\u00edc\u00edho \u017eivo\u010dicha pan\u00ed Brangwenov\u00e1 zesm\u011b\u0161\u0148ovala a\u00a0shazovala Ursuliny v\u00e1\u0161n\u011b, jej\u00ed my\u0161lenky, jej\u00ed v\u00fdslovnost. Ursula se sna\u017eila prosazovat doma pr\u00e1vo \u017een na rovnocenn\u00e9 postaven\u00ed v\u00a0oblasti lidsk\u00e9 \u010dinnosti a\u00a0pr\u00e1ce.
\u201eTak,\u201c op\u00e1\u010dila na to matka,
 \u201em\u00e1\u0161 tady \u00farodu pun\u010doch zral\u00fdch na za\u0161\u00edv\u00e1n\u00ed. To m\u016f\u017ee b\u00fdt oblast tv\u00e9 \u010dinnosti.\u201c
Ursula nerada spravovala pun\u010dochy a\u00a0tahle odpov\u011b\u010f ji rozzu\u0159ila. Krut\u011b matku nen\u00e1vid\u011bla. Po n\u011bkolika t\u00fddnech nucen\u00e9ho dom\u00e1c\u00edho \u017eivota m\u011bla sv\u00e9ho domova dost. Ta oby\u010dejnost, ta trivialita, ta naprost\u00e1 bezv\u00fdznamnost toho v\u0161eho ji doh\u00e1n\u011bly k\u00a0\u0161\u00edlenstv\u00ed. Mluvila a\u00a0chrlila n\u00e1pady, napom\u00ednala a\u00a0sek\u00fdrovala d\u011bti, v\u00a0tich\u00e9m opovr\u017een\u00ed se oto\u010dila z\u00e1dy ke sv\u00e9 plodn\u00e9 matce, kter\u00e1 s\u00a0n\u00ed zach\u00e1zela s\u00a0pov\u00fd\u0161enou lhostejnost\u00ed, jako by byla d\u00edt\u011b, je\u017e si na n\u011bco hraje a\u00a0nelze ho br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b.
N\u011bkdy byl do spor\u016f zata\u017een i\u00a0Brangwen. Miloval Ursulu, proto m\u011bl v\u017edycky pocit hanby, t\u00e9m\u011b\u0159 zrady, kdy\u017e se na ni osopil. Osopoval se prudce a\u00a0s\u017e\u00edrav\u011b a\u00a0tak
hrub\u011b, \u017ee Ursula v\u017edycky zbledla, ztichla a\u00a0on\u011bm\u011bla. Jako by v\u00a0n\u00ed umrtvovali cit, jej\u00ed povaha tvrdla a\u00a0chladla. 

Brangwen s\u00e1m se ocitl na rozcest\u00ed. Po v\u0161ech t\u011bch letech za\u010dal p\u0159ed sebou vid\u011bt jakousi mo\u017enost \u00faniku. Dvacet let pracoval v\u00a0kancel\u00e1\u0159i jako kresli\u010d, d\u011blal pr\u00e1ci, kter\u00e1 ho nezaj\u00edmala, proto\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee je mu ur\u010dena osudem. K\u00a0pocitu mo\u017en\u00e9ho osvobozen\u00ed mu tak\u00e9 napom\u00e1halo to, \u017ee dcery rostly a\u00a0odm\u00edtaly star\u00e9 zvyklosti.
Byl to \u010dlov\u011bk, kter\u00fd ne\u00fanavn\u011b st\u00e1le n\u011bco d\u011blal. Slep\u011b jako krtek si razil cestu ze zem\u011b, kter\u00e1 ho zakr\u00fdvala, neust\u00e1le se sna\u017eil vzd\u00e1lit od fyzick\u00e9ho \u017eivlu, v\u00a0n\u011bm\u017e v\u011bzel jeho \u017eivot. Pomalu, poslepu, \u0161\u00e1trav\u011b, s\u00a0t\u00edm prostorem k\u00a0\u010dinnosti, kter\u00fd mu zb\u00fdval, si hledal cestu k\u00a0individu\u00e1ln\u00edmu v\u00fdrazu a\u00a0individu\u00e1ln\u00ed form\u011b.
Kone\u010dn\u011b se po dvaceti letech vr\u00e1til k\u00a0d\u0159evo\u0159ezb\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 k\u00a0bodu, kdy jako mlad\u00edk opustil svou desku s\u00a0Adamem a\u00a0Evou. Nyn\u00ed m\u011bl pot\u0159ebn\u00e9 znalosti a\u00a0dovednosti, ale ztratil vizi. Vid\u011bl d\u011btinskost sv\u00fdch mladistv\u00fdch pokus\u016f, vid\u011bl neskute\u010dn\u00fd sv\u011bt, v\u00a0n\u011bm\u017e vznikaly. Nyn\u00ed poc\u00edtil novou s\u00edlu ve smyslu pro realitu. M\u011bl dojem, jako by teprve te\u010f byl skute\u010dn\u00fd, jako by zach\u00e1zel se skute\u010dn\u00fdmi v\u011bcmi. Mnoho let pracoval na kostel\u00edku v\u00a0Cossethay, postavil pro kostel varhany, restauroval d\u0159ev\u011bn\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed a\u00a0postupn\u011b dos\u00e1hl pocitu kr\u00e1sy z\u00a0prost\u00e9 pr\u00e1ce. Nyn\u00ed cht\u011bl op\u011bt vy\u0159ez\u00e1vat v\u011bci, kter\u00e9 by byly v\u00fdrazem jeho sam\u00e9ho. Ale nemohl se n\u011bjak chytit\u00a0\u2013 neust\u00e1le m\u011bl moc pr\u00e1ce, byl p\u0159\u00edli\u0161 nejist\u00fd nebo zmaten\u00fd. V\u00a0nejistot\u011b za\u010dal studovat modelov\u00e1n\u00ed. Ke sv\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed zjistil, \u017ee mu to jde.
 Kdy\u017e modeloval hl\u00ednu \u010di s\u00e1dru, dok\u00e1zal vytvo\u0159it opravdu kr\u00e1sn\u00e9 reprodukce. Pak se pustil do hautreli\u00e9fu Ursuliny hlavy, na zp\u016fsob Donatella. V\u00a0prvn\u00edm n\u00e1valu v\u00e1\u0161n\u011b vytvo\u0159il kr\u00e1sn\u00fd n\u00e1znak sv\u00e9ho p\u0159\u00e1n\u00ed. Ale vrcholn\u00e9 soust\u0159ed\u011bn\u00ed jako by se necht\u011blo dostavit. S\u00a0trpk\u00fdm pocitem v\u00a0\u00fastech se nakonec vzdal. D\u00e1l vytv\u00e1\u0159el kopie \u010di vytv\u00e1\u0159el vzory v\u00fdb\u011brem motiv\u016f z\u00a0klasick\u00fdch d\u011bl. Miloval Della Robbiu a\u00a0Donatella, jako kdysi coby mlad\u00edk miloval Fra Angelica. V\u00a0jeho d\u00edle se projevovala sv\u011b\u017eest a\u00a0naivn\u00ed post\u0159eh ran\u00fdch Ital\u016f. Ale byly to pouh\u00e9 reprodukce. Kdy\u017e dos\u00e1hl hranice sv\u00fdch mo\u017enost\u00ed v\u00a0modelov\u00e1n\u00ed, pustil se do malov\u00e1n\u00ed.
 Av\u0161ak jeho snahy v\u00a0oblasti akvarel\u016f nep\u0159es\u00e1hly v\u00fdtvory jin\u00fdch amat\u00e9r\u016f. Dos\u00e1hl jist\u00fdch v\u00fdsledk\u016f, ale p\u0159\u00edli\u0161 ho to nezaujalo. Po jednom \u010di dvou obr\u00e1zc\u00edch milovan\u00e9ho kostel\u00edka, kter\u00e9 prozrazovaly stejn\u00fd post\u0159eh jako jeho modelov\u00e1n\u00ed, ale zd\u00e1ly se neslu\u010diteln\u00e9 s\u00a0modern\u00ed prostorovou malbou\u00a0\u2013 jeho kosteln\u00ed v\u011b\u017e tr\u010dela z\u00a0obrazu, skute\u010dn\u011b tr\u010dela a\u00a0prosazovala se, ale jako by se styd\u011bla za absenci v\u00fdznamu\u00a0\u2013,
toho op\u011bt nechal. 
Pustil se do v\u00fdroby \u0161perk\u016f, \u010detl Benvenuta Celliniho, rozpl\u00fdval se nad reprodukcemi ornament\u016f a\u00a0za\u010dal vytv\u00e1\u0159et p\u0159\u00edv\u011bsky ze st\u0159\u00edbra a\u00a0perel. Jeho prvn\u00ed v\u00fdtvory, kdy\u017e n\u00e1hle tento obor objevil, byly skute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00e9. Pozd\u011bji \u0161el sp\u00ed\u0161 cestou n\u00e1podoby. Av\u0161ak jako prvn\u00ed sv\u00e9 \u017een\u011b a\u00a0pak v\u0161em ostatn\u00edm d\u00edvk\u00e1m v\u00a0rodin\u011b vyrobil po p\u0159\u00edv\u011bsku. Pak d\u011blal prsteny a\u00a0n\u00e1ramky. Pozd\u011bji se pustil do tepectv\u00ed a\u00a0cizel\u00e9rstv\u00ed. Kdy\u017e Ursula skon\u010dila \u0161kolu, vyr\u00e1b\u011bl pr\u00e1v\u011b st\u0159\u00edbrnou misku kr\u00e1sn\u00e9ho tvaru. Jak se z\u00a0n\u00ed t\u011b\u0161il, skoro po n\u00ed prahnul! Celou tu dobu pak jeho jedin\u00fdm spojen\u00edm se skute\u010dn\u00fdm vn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011btem byla zimn\u00ed ve\u010dern\u00ed v\u00fduka, kter\u00e1 mu poskytovala styk se st\u00e1tn\u00edm \u0161kolstv\u00edm. V\u0161echno ostatn\u00ed \u0161lo mimo n\u011bj a\u00a0bylo mu srde\u010dn\u011b lhostejn\u00e9\u00a0\u2013 dokonce i\u00a0v\u00e1lka. N\u00e1rod pro n\u011bj neexistoval. On pob\u00fdval ve sv\u00e9m soukrom\u00e9m \u00fato\u010di\u0161ti, kter\u00e9 nem\u011blo \u017e\u00e1dnou n\u00e1rodnost ani jin\u00e9 siln\u00e9 pouto.

Ursula trochu sledovala noviny, pokud \u0161lo o\u00a0v\u00e1lku v\u00a0ji\u017en\u00ed Africe. Uv\u00e1d\u011bly ji do \u0161patn\u00e9 n\u00e1lady a\u00a0sna\u017eila se vn\u00edmat je co nejm\u00e9n\u011b. Ale Skrebensk\u00fd tam n\u011bkde byl. Ob\u010das j\u00ed poslal pohlednici. Jako by se v\u0161ak pro n\u011bj stala slepou zd\u00ed bez oken a\u00a0bez v\u00fdchodu. Ona lp\u011bla na Skrebensk\u00e9m ze sv\u00fdch vzpom\u00ednek. L\u00e1ska k\u00a0Winifred Ingerov\u00e9 jako by vyrvala jej\u00ed \u017eivot z\u00a0ko\u0159en\u016f a\u00a0rodn\u00e9 p\u016fdy tam, kde k\u00a0n\u00ed pat\u0159il Skrebensk\u00fd, a\u00a0Ursula byla p\u0159esazena do vyprahl\u00e9 zem\u011b. Anton byl ve skute\u010dnosti u\u017e jen vzpom\u00ednkou. Po odchodu Winifred obnovovala vzpom\u00ednku na n\u011bj se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1ru\u017eivost\u00ed. Byl pro ni t\u00e9m\u011b\u0159 symbolem jej\u00edho skute\u010dn\u00e9ho \u017eivota. Jako by se skrze n\u011bho a\u00a0v\u00a0n\u011bm mohla navr\u00e1tit ke sv\u00e9mu j\u00e1, kter\u00fdm byla p\u0159edt\u00edm, ne\u017e milovala Winifred, ne\u017e se j\u00ed zmocnila ta umrtvenost, to nel\u00edtostn\u00e9 p\u0159esazen\u00ed. Ale i\u00a0jej\u00ed vzpom\u00ednky byly d\u00edlem p\u0159edstavivosti.
Snila o\u00a0n\u011bm a\u00a0o\u00a0sob\u011b, jak b\u00fdvali spolu. Nemohla o\u00a0n\u011bm sn\u00edt d\u00e1l, o\u00a0tom, co d\u011bl\u00e1 te\u010f, jak\u00fd vztah by k\u00a0n\u00ed m\u011bl nyn\u00ed. Jenom n\u011bkdy plakala, kdy\u017e pomyslela na to, jak krut\u011b trp\u011bla, kdy\u017e od n\u00ed odjel\u00a0\u2013 jak trp\u011bla! Pamatovala si, co si tehdy napsala do den\u00edku:
\u201eKdybych byla m\u011bs\u00edcem, v\u00edm, kam bych spadla.\u201c
Trp\u011bla otupuj\u00edc\u00ed bolest\u00ed, kdy\u017e si vzpomn\u011bla, \u010d\u00edm byla tehdy. V\u017edy\u0165 to byly vzpom\u00ednky na mrtv\u00e9 j\u00e1. Po Winifred to bylo v\u0161echno mrtv\u00e9. Poznala mrtvolu sv\u00e9ho mlad\u00e9ho, miluj\u00edc\u00edho j\u00e1, poznala jeho hrob. A\u00a0p\u0159itom to mlad\u00e9 miluj\u00edc\u00ed j\u00e1 sotva existovalo, byl to v\u00fdtvor jej\u00ed p\u0159edstavivosti. N\u011bkde hluboko v\u00a0n\u00ed p\u0159etrv\u00e1valo chladn\u00e9 zoufalstv\u00ed nem\u011bnn\u00e9 a\u00a0nezm\u011bn\u011bn\u00e9. Nikdo u\u017e ji te\u010f nebude milovat\u00a0\u2013 a\u00a0ona nebude nikoho milovat. Konec l\u00e1sky k\u00a0Winifred v\u00a0n\u00ed zabil ve\u0161kerou l\u00e1sku, zbylo v\u00a0n\u00ed cosi z\u00a0t\u00e9 mrtvoly. Bude \u017e\u00edt, p\u016fjde d\u00e1l, ale nebude m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e9 milence, \u017e\u00e1dn\u00fd milenec u\u017e ji nikdy nebude cht\u00edt. Ani ona nebude cht\u00edt u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9ho milence. Ten \u017eivouc\u00ed plam\u00ednek touhy v\u00a0n\u00ed nav\u017edy uhasl. Ten drobou\u010dk\u00fd \u017eivouc\u00ed z\u00e1rodek, kter\u00fd obsahoval poup\u011b jej\u00edho skute\u010dn\u00e9ho
j\u00e1, jej\u00ed skute\u010dn\u00e9 l\u00e1sky, byl zabit, a\u00a0ona sice poroste d\u00e1l jako rostlina, ud\u011bl\u00e1, co bude v\u00a0jej\u00edch sil\u00e1ch, aby tak\u00e9 trochu vykvetla, ale jej\u00ed hlavn\u00ed kv\u011bt zem\u0159el p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se narodil, ve\u0161ker\u00fd jej\u00ed r\u016fst te\u010f bylo p\u0159en\u00e1\u0161en\u00ed mrtv\u00e9 nad\u011bje.
V\u00a0tom domku pln\u00e9m d\u011bt\u00ed se t\u00e1hly ne\u0161\u0165astn\u00e9 t\u00fddny. Co byl jej\u00ed \u017eivot\u00a0\u2013 n\u00edzk\u00e9, beztvar\u00e9, rozlo\u017een\u00e9 nic; Ursula Brangwenov\u00e1 byla \u010dlov\u011bkem bez jak\u00e9koli ceny
\u010di d\u016fle\u017eitosti, \u017eila v\u00a0o\u0161um\u011bl\u00e9 vesnici Cossethay, v\u00a0ni\u010demn\u00e9m dosahu Ilkestonu. Ursula Brangwenov\u00e1, v\u00a0sedmn\u00e1cti bezcenn\u00e1 a\u00a0nedocen\u011bn\u00e1, nikdo ji nechce, ani nepot\u0159ebuje, sama si uv\u011bdomuje vlastn\u00ed mrtvou hodnotu. Nedalo se na to ani pomyslet.
Ale p\u0159es to v\u0161echno se jej\u00ed tvrdo\u0161\u00edjn\u00e1 p\u00fdcha nevzd\u00e1vala. M\u016f\u017ee b\u00fdt t\u0159eba zneuct\u011bna, m\u016f\u017ee b\u00fdt mrtvolou, kterou u\u017e nikdy nikdo nebude milovat, t\u0159eba je stonek prohnil\u00fd zevnit\u0159 a\u00a0cizopas\u00edc\u00ed na jin\u00fdch\u00a0\u2013 p\u0159esto se nikomu nepodd\u00e1. Postupn\u011b si uv\u011bdomila, \u017ee nem\u016f\u017ee \u017e\u00edt d\u00e1l doma, kdy\u017e tam nem\u00e1 sv\u00e9 m\u00edsto, v\u00fdznam \u010di hodnotu. I\u00a0ty d\u011bti, kter\u00e9 chodily je\u0161t\u011b do \u0161koly, opovrhovaly jej\u00ed neu\u017eite\u010dnost\u00ed. Pot\u0159ebovala n\u011bco d\u011blat.
Otec \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1 v\u00edc ne\u017e dost pr\u00e1ce, kdy\u017e bude pom\u00e1hat matce. Od rodi\u010d\u016f se j\u00ed nikdy nedostalo ni\u010deho jin\u00e9ho ne\u017e pol\u00ed\u010dku na tv\u00e1\u0159. Nebyla praktick\u00e1. V\u00a0hlav\u011b se j\u00ed honily divok\u00e9 n\u00e1pady, jak ute\u010de a\u00a0stane se slu\u017ekou, jak po\u017e\u00e1d\u00e1 n\u011bjak\u00e9ho mu\u017ee, aby si ji vzal.

Napsala \u0159editelce st\u0159edn\u00ed \u0161koly o\u00a0radu.
\u201eNevid\u00edm tak docela, co bys mohla d\u011blat, Ursulo,\u201c dostalo se j\u00ed odpov\u011bdi,
 \u201ePokud nejsi ochotna st\u00e1t se u\u010ditelkou na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole. Slo\u017eila jsi maturitn\u00ed zkou\u0161ku a\u00a0to T\u011b oprav\u0148uje k\u00a0m\u00edstu nekvalifikovan\u00e9 u\u010ditelky na kter\u00e9koli \u0161kole, s\u00a0platem asi pades\u00e1t liber ro\u010dn\u011b. Ani nev\u00ed\u0161, jak hluboce c\u00edt\u00edm s\u00a0Tv\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm n\u011bco d\u011blat. Zjist\u00ed\u0161 \u010dasem, \u017ee lidstvo je velk\u00e9 t\u011bleso, jeho\u017e jedn\u00edm u\u017eite\u010dn\u00fdm \u010dlenem jsi tak\u00e9 Ty, zaujme\u0161 vlastn\u00ed m\u00edsto v\u00a0tom velk\u00e9m \u00fakolu, kter\u00fd se lidstvo sna\u017e\u00ed plnit. To ti poskytne uspokojen\u00ed a\u00a0sebe\u00factu, kter\u00e9 Ti nem\u016f\u017ee d\u00e1t nic jin\u00e9ho.\u201c

Ursule se zastavilo srdce. Pomy\u0161len\u00ed na takov\u00e9 uspokojen\u00ed ji mrazilo a\u00a0d\u011bsilo. Jej\u00ed chladn\u00e1 v\u016fle se v\u0161ak podvolila. Tohle pr\u00e1v\u011b chce.
\u201eM\u00e1\u0161 citlivou povahu,\u201c psalo se d\u00e1l v\u00a0dopise, \u201ereaguje\u0161 rychle a\u00a0p\u0159irozen\u011b. Kdyby ses tak nau\u010dila trp\u011blivosti a\u00a0sebek\u00e1zni, nev\u00edm, pro\u010d by se z\u00a0Tebe nem\u011bla st\u00e1t dobr\u00e1 u\u010ditelka. Alespo\u0148 bys to mohla zkusit. Jako nekvalifikovan\u00e1 u\u010ditelka bys mohla pracovat jenom rok \u010di dva. Pak bys postoupila na n\u011bjak\u00fd u\u010ditelsk\u00fd
\u00fastav, kde bys, douf\u00e1m, vystudovala. Siln\u011b T\u011b nab\u00e1d\u00e1m a\u00a0rad\u00edm Ti, abys studovala d\u00e1l a\u00a0z\u00edskala titul. Dos\u00e1hne\u0161 tak kvalifikace a\u00a0postaven\u00ed ve sv\u011bt\u011b, a\u00a0t\u00edm i\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed mo\u017enosti vybrat si svou cestu. Byla bych py\u0161n\u00e1, kdyby jedna z\u00a0m\u00fdch \u017e\u00e1ky\u0148 dos\u00e1hla vlastn\u00ed ekonomick\u00e9 nez\u00e1vislosti, co\u017e znamen\u00e1 tolik, \u017ee si to ani neum\u00ed\u0161 p\u0159edstavit. Budu opravdu r\u00e1da, kdy\u017e se dozv\u00edm, \u017ee dal\u0161\u00ed z\u00a0m\u00fdch \u017e\u00e1ky\u0148 dos\u00e1hla prost\u0159edk\u016f ke svobodn\u00e9mu v\u00fdb\u011bru vlastn\u00ed cesty.\u201c

Ursula z\u00a0toho m\u011bla chmurn\u00fd a\u00a0zoufal\u00fd dojem. Dost ji to znechutilo. Ale opovr\u017een\u00ed matky a\u00a0otcova tvrdost ji zra\u0148ovaly, poznala potupn\u00e9 postaven\u00ed p\u0159\u00ed\u017eivn\u00edka, poc\u00edtila hlodav\u00fd osten mat\u010dina \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho n\u00e1hledu na ni. Nakonec musela promluvit. Tvrd\u011b a\u00a0ml\u010denliv\u011b v\u00a0nitru rozhodnuta, vyklouzla jednoho ve\u010dera z\u00a0domu do d\u00edlny. Sly\u0161ela po\u0165uk\u00e1v\u00e1n\u00ed klad\u00edvka o\u00a0kov. Otec zvedl hlavu, kdy\u017e se otev\u0159ely dve\u0159e. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl zarudlou a\u00a0proz\u00e1\u0159enou instinktem, jako kdy\u017e byl mlad\u00fd, \u010dern\u00fd kn\u00edrek m\u011bl nad \u0161irok\u00fdmi \u00fasty kr\u00e1tce p\u0159ist\u0159i\u017een\u00fd, \u010dern\u00e9 vlasy kr\u00e1sn\u00e9 a\u00a0hust\u00e9 jako v\u017edy. Ale jako by byl duchem nep\u0159\u00edtomen, jako by si z\u00edskal z\u00e1kladn\u00ed odstup od lidsk\u00fdch bytost\u00ed. Pracoval. Pod\u00edval se na dce\u0159inu nehybnou a\u00a0bezv\u00fdraznou tv\u00e1\u0159. V\u00a0hrudi a\u00a0v\u00a0b\u0159i\u0161e poc\u00edtil \u017ehav\u00fd vztek.
\u201eCo je zas?\u201c zeptal se.
\u201eNemohla bych,\u201c za\u010dala a\u00a0d\u00edvala se stranou, ne na n\u011bj,
 \u201enemohla bych j\u00edt do pr\u00e1ce?\u201c
\u201eJ\u00edt do pr\u00e1ce\u00a0\u2013 a\u00a0k\u00a0\u010demu?\u201c
Hlas m\u011bl tak siln\u00fd, \u0159ekl to bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed a\u00a0d\u016frazn\u011b. Roz\u010dilovalo ji to.
\u201eNechci u\u017e takhle \u017e\u00edt.\u201c
Vzteky se mu na chvilku zastavila v\u00a0\u017eil\u00e1ch krev.
\u201eNechce\u0161 u\u017e takhle \u017e\u00edt?\u201c opakoval.
 \u201eA\u00a0jak chce\u0161 \u017e\u00edt?\u201c
Zav\u00e1hala.
\u201eN\u011bjak jinak ne\u017e pracovat doma a\u00a0poflakovat se. A\u00a0chci si n\u011bco vyd\u011blat.\u201c
Jej\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tvrdost v\u00a0\u0159e\u010di a\u00a0divok\u00e1 nezkrotnost ml\u00e1d\u00ed, kter\u00e9 si ho nev\u0161\u00edmalo, ho tak\u00e9 zatvrdily hn\u011bvem.
\u201eA\u00a0jak mysl\u00ed\u0161, \u017ee si n\u011bco vyd\u011bl\u00e1\u0161?\u201c zeptal se.
\u201eM\u016f\u017eu se st\u00e1t u\u010ditelkou\u00a0\u2013 maturita mi k\u00a0tomu sta\u010d\u00ed.\u201c
V\u00a0tu chv\u00edli si p\u0159\u00e1l, aby se maturita n\u011bkam propadla.
\u201eA\u00a0kolik dostane\u0161 za tu svou maturitu?\u201c zeptal se posm\u011b\u0161n\u011b.
\u201ePades\u00e1t liber ro\u010dn\u011b,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
V\u017edycky choval tajnou p\u00fdchu nad t\u00edm, \u017ee jeho dcery nemusej\u00ed j\u00edt pracovat. S\u00a0pen\u011bzi \u017eeny a\u00a0jeho vlastn\u00edmi m\u011bli \u010dty\u0159i sta ro\u010dn\u011b. A\u00a0pozd\u011bji, pokud by bylot\u0159eba, mohli \u017e\u00edt z\u00a0kapit\u00e1lu. Neb\u00e1l se o\u00a0sv\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed. Jeho dcery mohou \u017e\u00edt jako d\u00e1my.
Pades\u00e1t liber ro\u010dn\u011b znamenalo libru t\u00fddn\u011b\u00a0\u2013 co\u017e bylo dost, aby \u017eila nez\u00e1visle.
\u201eA\u00a0jak\u00e1 u\u010ditelka si mysl\u00ed\u0161, \u017ee by z\u00a0tebe byla? Nem\u00e1\u0161 ani za m\u00e1k trp\u011blivosti s\u00a0vlastn\u00edmi sourozenci, nato\u017epak s\u00a0t\u0159\u00eddou plnou d\u011bt\u00ed. A\u00a0m\u011bl jsem za to, \u017ee
nem\u00e1\u0161 r\u00e1da ty \u0161pinav\u00e9 spratky z\u00a0obecn\u00ed \u0161koly.\u201c
\u201eV\u0161ichni nejsou \u0161pinav\u00ed.\u201c
\u201eZjistila bys, \u017ee nejsou v\u0161ichni \u010dist\u00ed.\u201c

V\u00a0d\u00edln\u011b se rozhostilo ticho. Sv\u011btlo lampy dopadalo na nale\u0161t\u011bnou st\u0159\u00edbrnou misku, kter\u00e1 st\u00e1la p\u0159ed n\u00edm, na klad\u00edvko, v\u00fdhe\u0148 a\u00a0dl\u00e1tko. Brangwen tam st\u00e1l s\u00a0podivn\u00fdm, jakoby \u0161elmovsk\u00fdm sv\u011btlem ve tv\u00e1\u0159i, skoro jako s\u00a0\u00fasm\u011bvem. Ale nebyl to \u00fasm\u011bv.
\u201eM\u016f\u017eu to zkusit?\u201c zeptala se.
\u201eM\u016f\u017ee\u0161 si d\u011blat, co ksakru chce\u0161, a\u00a0j\u00edt, kam chce\u0161.\u201c
Jej\u00ed tv\u00e1\u0159 z\u016fstala nehybn\u00e1 a\u00a0bez v\u00fdrazu, lhostejn\u00e1. V\u017edycky ho to rozzu\u0159ilo, kdy\u017e ji takhle vid\u011bl. Ani se nepohnul. Ani\u017e jakkoli dala zn\u00e1t, co c\u00edt\u00ed, chladn\u011b se oto\u010dila a\u00a0vy\u0161la z\u00a0d\u00edlny. On pracoval d\u00e1l, ale nervy m\u011bl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9. Pak odlo\u017eil n\u00e1stroje a\u00a0vr\u00e1til se do domu. Hlasem zatrpkl\u00fdm hn\u011bvem a\u00a0opovr\u017een\u00edm sd\u011blil novinku \u017een\u011b. Ursula byla u\u00a0toho. Do\u0161lo ke kr\u00e1tk\u00e9 h\u00e1dce, kterou pan\u00ed Brangwenov\u00e1 uzav\u0159ela, kdy\u017e t\u00f3nem kousav\u00e9 p\u0159evahy a\u00a0lhostejnosti \u0159ekla:
\u201eJen ji nech, a\u0165 si to zkus\u00ed. Brzy toho bude m\u00edt dost.\u201c
A\u00a0t\u00edm z\u00e1le\u017eitost skon\u010dila. Ale Ursula to brala tak, \u017ee nyn\u00ed m\u016f\u017ee svobodn\u011b jednat. N\u011bkolik dn\u00ed nic nepodnikla. V\u00e1hala s\u00a0t\u00edm krut\u00fdm krokem, \u017ee by si na\u0161la pr\u00e1ci, nebo\u0165 se p\u0159ecitliv\u011ble b\u00e1la styku s\u00a0nov\u00fdmi lidmi, styd\u011bla se nov\u00fdch situac\u00ed. Pak ji k\u00a0tomu kone\u010dn\u011b jak\u00e1si tvrdo\u0161\u00edjnost p\u0159im\u011bla. Du\u0161e j\u00ed p\u0159et\u00e9kala trpkost\u00ed.
Za\u0161la do obecn\u00ed knihovny v\u00a0Ilkestonu, na\u0161la si n\u011bjak\u00e9 adresy v\u00a0\u010dasopisu U\u010ditelka a\u00a0napsala si o\u00a0formul\u00e1\u0159e. Po dvou dnech si p\u0159ivstala a\u00a0\u0161la naproti listono\u0161i.
Jak o\u010dek\u00e1vala, m\u011bl pro ni t\u0159i dlouh\u00e9 ob\u00e1lky.
Srdce j\u00ed bolestn\u011b tlouklo, kdy\u017e s\u00a0nimi stoupala do sv\u00e9ho pokoje. T\u0159\u00e1sly se j\u00ed prsty, sotva se dok\u00e1zala p\u0159im\u011bt pohl\u00e9dnout na ty dlouh\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed formul\u00e1\u0159e, kter\u00e9 musela vyplnit. Cel\u00e1 ta z\u00e1le\u017eitost j\u00ed p\u0159ipadala tak krut\u00e1, tak neosobn\u00ed.
 Ale bylo nutn\u00e9 to ud\u011blat.
\u201eJm\u00e9no (p\u0159\u00edjmen\u00ed na prvn\u00edm m\u00edst\u011b):\u2026\u2026\u2026\u2026\u201c
T\u0159esouc\u00ed se rukou napsala: \u201eBrangwenov\u00e1\u00a0\u2013 Ursula.\u201c
\u201eV\u011bk a\u00a0datum narozen\u00ed:\u2026\u2026\u2026.\u201c
Po dlouh\u00fdch \u00favah\u00e1ch vyplnila i\u00a0tuto \u0159\u00e1dku.
\u201eKvalifikace, datum zkou\u0161ky:\u2026\u2026\u2026\u2026\u201c
S\u00a0m\u00edrnou p\u00fdchou tam vypsala:
\u201eLond\u00fdnsk\u00e1 maturitn\u00ed zkou\u0161ka.\u201c
\u201eP\u0159edchoz\u00ed zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, kde:\u2026\u2026\u2026\u2026\u201c
Srdce j\u00ed pokleslo, kdy\u017e psala:
\u201e\u017d\u00e1dn\u00e9.\u201c
A\u00a0po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b toho bylo mnoho k\u00a0vypln\u011bn\u00ed. Trvalo j\u00ed dv\u011b hodiny, ne\u017e vyplnila t\u0159i \u017e\u00e1dosti. Pak musela opsat doporu\u010den\u00ed od \u0159editelky a\u00a0kn\u011bze. Nakonec to v\u0161ak bylo hotov\u00e9. Zalepila t\u0159i dlouh\u00e9 ob\u00e1lky. Odpoledne \u0161la do Ilkestonu a\u00a0odeslala je. Nic z\u00a0toho ne\u0159ekla rodi\u010d\u016fm. Kdy\u017e sv\u00e9 dlouh\u00e9 dopisy ozn\u00e1mkovala a\u00a0h\u00e1zela je do schr\u00e1nky na hlavn\u00ed po\u0161t\u011b, m\u011bla pocit, jako by u\u017e byla z\u00a0dosahu otce a\u00a0matky, jako by se slou\u010dila s\u00a0vn\u011bj\u0161\u00edm, velk\u00fdm sv\u011btem \u010dinnosti, sv\u011btem vytvo\u0159en\u00fdm mu\u017eem.

Kdy\u017e se vr\u00e1tila dom\u016f, snila si znovu po sv\u00e9m ty d\u00e1vn\u00e9, skv\u011bl\u00e9 sny. Jednu \u017e\u00e1dost poslala do Gillinghamu v\u00a0hrabstv\u00ed Kent, druhou do Kingstonu na Tem\u017ei a\u00a0t\u0159et\u00ed
do Swanwicku v\u00a0Derbyshiru. Gillingham je tak kr\u00e1sn\u00e9 jm\u00e9no a\u00a0Kentu se \u0159\u00edk\u00e1 zahrada Anglie. Tak\u017ee v\u00a0Gillinghamu, prastar\u00e9 vesnici vedle chmelnic, kde m\u011bkce z\u00e1\u0159ilo slunce, vy\u0161la odpoledne ze \u0161koly do st\u00ednu platan\u016f u\u00a0br\u00e1ny a\u00a0zabo\u010dila po ospal\u00e9 silnici k\u00a0domku, kde pla\u0148kami v\u00a0plot\u011b vy\u010duhovaly modr\u00e9 hlavi\u010dky chrp a\u00a0cesti\u010dku lemovaly rozkvetl\u00e9 floxy.
Kdy\u017e Ursula vstoupila do m\u00edstnosti, zvedla se sta\u0159i\u010dk\u00e1 pan\u00ed a\u00a0s\u00a0pozdvi\u017een\u00fdma, k\u0159ehk\u00fdma, za\u017eloutl\u00fdma rukama se zeptala:
\u201eCo si o\u00a0tom mysl\u00ed\u0161, d\u011bvenko?\u201c
\u201eA\u00a0o\u00a0\u010dempak, pan\u00ed Wetherallov\u00e1?\u201c
Frederick se vr\u00e1til. Jeho mu\u017en\u00fd krok zadun\u011bl na schodech\u00a0\u2013 uvid\u011bla jeho pevn\u00e9 boty, modr\u00e9 kalhoty a\u00a0kab\u00e1t uniformy a\u00a0pak tv\u00e1\u0159, v\u00fdraznou a\u00a0dychtivou jako tv\u00e1\u0159 orla, o\u010di rozn\u00edcen\u00e9 n\u00e1dherou nezn\u00e1m\u00fdch mo\u0159\u00ed, kter\u00e9 se mu vetkaly do du\u0161e\u00a0\u2013 jak sestupoval po schodech do kuchyn\u011b.
 Tento sen s\u00a0r\u016fzn\u00fdmi odbo\u010dkami j\u00ed vysta\u010dil na kilometr a\u00a0p\u016fl ch\u016fze. Pak ode\u0161la do Kingstonu na Tem\u017ei. Kingston na Tem\u017ei bylo historick\u00e9 m\u00edsto kousek na jih od Lond\u00fdna. \u017dily tam urozen\u00e9 a\u00a0ctihodn\u00e9 du\u0161e, je\u017e pat\u0159ily metropoli, ale milovaly klid. Tam se setkala s\u00a0\u00fa\u017easnou rodinou d\u00edvek \u017eij\u00edc\u00ed ve velk\u00e9m dom\u011b z\u00a0doby kr\u00e1lovny Anny, jeho\u017e tr\u00e1vn\u00edky se sva\u017eovaly k\u00a0\u0159ece, a\u00a0v\u00a0prost\u0159ed\u00ed majest\u00e1tn\u00edho klidu se n\u00e1hle octla mezi sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fdmi du\u0161emi. Milovaly ji jako sestry, m\u011bly spole\u010dn\u00e9 u\u0161lechtil\u00e9 my\u0161lenky.
Op\u011bt byla \u0161\u0165astn\u00e1. Ve sv\u00e9m p\u0159em\u00edt\u00e1n\u00ed rozepjala sv\u00e1 uboh\u00e1, p\u0159ist\u0159i\u017een\u00e1 k\u0159\u00eddla a\u00a0rozlet\u011bla se p\u0159\u00edmo do empyrea.

Ub\u00edhal den za dnem. S\u00a0rodi\u010di nemluvila. Pak se j\u00ed vr\u00e1tila doporu\u010den\u00ed z\u00a0Gillinghamu. Necht\u011bli ji a\u00a0ve Swanwicku tak\u00e9 ne. Po sladk\u00fdch nad\u011bj\u00edch n\u00e1sledovala trpk\u00e1 chu\u0165 odm\u00edtnut\u00ed. Jej\u00ed jasn\u00e1 p\u00edrka se op\u011bt octla v\u00a0prachu.
Pak n\u00e1hle po \u010dtrn\u00e1cti dnech p\u0159i\u0161lo vyrozum\u011bn\u00ed z\u00a0Kingstonu na Tem\u017ei. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u010dtvrtek se m\u011bla p\u0159ijet uk\u00e1zat na \u0160kolsk\u00fd \u00fa\u0159ad m\u011bsta k\u00a0pohovoru p\u0159ed komis\u00ed.
Srdce se j\u00ed zastavilo. V\u011bd\u011bla, \u017ee p\u0159im\u011bje komisi, aby ji p\u0159ijala. Kdy\u017e se nyn\u00ed jej\u00ed odjezd z\u00a0domova hroziv\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil, za\u010dala se v\u0161ak b\u00e1t. Srdce se ji
chv\u011blo strachem a\u00a0v\u00e1h\u00e1\u00adn\u00edm. Ale n\u011bkde v\u00a0nitru u\u017e se pevn\u011b rozhodla.
Jako p\u0159\u00edzrak pro\u017eila ten den, necht\u011blo se j\u00ed sd\u011blit novinku matce, \u010dekala na otce. Ovl\u00e1dlo ji nap\u011bt\u00ed a\u00a0strach. D\u011bsila se odchodu do Kings\u00adtonu. V\u017eila se do skute\u010dnosti a\u00a0r\u016f\u017eov\u00e9 sny zmizely. P\u0159esto v\u0161ak se s\u00a0ub\u00edhaj\u00edc\u00edm odpolednem navr\u00e1tilo sladk\u00e9 sn\u011bn\u00ed. Kingston na Tem\u017ei\u00a0\u2013 jak j\u00ed to zn\u011blo d\u016fstojn\u011b. Obklopil ji st\u00edn historie a\u00a0romantick\u00e9 kouzlo majest\u00e1tnosti. Pal\u00e1ce budou star\u00e9 a\u00a0potemn\u011bl\u00e9, s\u00eddlo kr\u00e1l\u016f neprob\u00e1dan\u00e9. p\u0159esto to pro ni bylo s\u00eddlo kr\u00e1l\u016f\u00a0\u2013 Richardaa\u00a0Jind\u0159icha, Wolseyho a\u00a0kr\u00e1lovny Al\u017eb\u011bty. Tu\u0161en\u00e9 ohromn\u00e9 tr\u00e1vn\u00edky se vzne\u0161en\u00fdmi stromy a\u00a0terasy, jejich\u017e schody m\u011bkce om\u00fdv\u00e1 voda a\u00a0kde n\u011bkdy vych\u00e1zej\u00ed na b\u0159eh labut\u011b. A\u00a0je\u0161t\u011b si p\u0159edstavovala velkolepou, n\u00e1dhernou lo\u010f kr\u00e1lovny, jak p\u0159iplouv\u00e1 po proudu, na p\u0159\u00edstavn\u00ed m\u016fstek prost\u0159ou \u010derven\u00fd kobere\u010dek, po jeho\u017e obou stran\u00e1ch \u010dekaj\u00ed p\u00e1nov\u00e9 ve fialov\u00fdch sametov\u00fdch kab\u00e1tc\u00edch a\u00a0s\u00a0hol\u00fdmi hlavami tam na slunci \u010dekaj\u00ed.
\u201eP\u0159esladk\u00e1 Tem\u017ee, ply\u0148, ne\u017e dozp\u00edv\u00e1m.\u201c
Nastal ve\u010der, otec se vr\u00e1til dom\u016f, vzn\u011btliv\u00fd, vn\u00edmav\u00fd a\u00a0rezer\u00advovan\u00fd jako v\u017edy. Byl m\u00e9n\u011b skute\u010dn\u00fd ne\u017e jej\u00ed p\u0159edstavy. \u010cekala, ne\u017e pove\u010de\u0159el. Bral si velk\u00e1 sousta a\u00a0jedl nep\u0159\u00edtomn\u011b, se stejnou odevzdanost\u00ed, jakou v\u011bnuje potrav\u011b zv\u00ed\u0159e.
Hned po ve\u010de\u0159i ode\u0161el do kostela. M\u011bl zkou\u0161ku se sborem a\u00a0cht\u011bl si p\u0159edem p\u0159ehr\u00e1t n\u011bjak\u00e9 melodie na varhany.
Z\u00e1padka velk\u00fdch dve\u0159\u00ed hlasit\u011b cvakla, kdy\u017e za n\u00edm p\u0159i\u0161la Ursula, ale varhany h\u0159\u00edmaly d\u00e1l. Nevn\u00edmal. Cvi\u010dil si kosteln\u00ed p\u00edse\u0148. Mezi plameny sv\u00ed\u010dek vid\u011bla jeho malou, havran\u00ed hlavu a\u00a0napjatou tv\u00e1\u0159, jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo sed\u011blo pon\u011bkud sesut\u00e9 na stoli\u010dce. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl tak proz\u00e1\u0159enou a\u00a0nehybnou, \u017ee se pohyby jeho kon\u010detin jevily podivn\u00e9, jako by s\u00a0n\u00edm nesouvisely. Zvuk varhan jako by n\u00e1le\u017eel kamen\u016fm pil\u00ed\u0159\u016f, plynul v\u00a0nich jako m\u00edza. Hudba skon\u010dila a\u00a0nastalo ticho.
\u201eTati!\u201c oslovila ho.
Oto\u010dil se, jako by \u010dekal ducha. 
Ursula st\u00e1la ve st\u00ednu mezi sv\u011btlem sv\u00ed\u010dek.
\u201eCo zas?\u201c zeptal se, je\u0161t\u011b ne tak docela na zemi.
Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 s\u00a0n\u00edm mluvit.
\u201eM\u00e1m m\u00edsto,\u201c \u0159ekla, kdy\u017e se p\u0159inutila promluvit.
\u201eCo \u017ee m\u00e1\u0161?\u201c Jen nerad se vytrh\u00e1val z\u00a0rozpolo\u017een\u00ed navozen\u00e9ho hrou. 
Zav\u0159el noty p\u0159ed sebou.
\u201eM\u00e1m m\u00edsto, kam m\u016f\u017eu j\u00edt.\u201c
Tehdy se k\u00a0n\u00ed oto\u010dil, i\u00a0kdy\u017e dosud nerad a\u00a0nep\u0159\u00edtomn\u011b.
\u201eA\u00a0kdepak?\u201c zeptal se.
\u201eV\u00a0Kingstonu na Tem\u017ei. Mus\u00edm tam ve \u010dtvrtek jet na pohovor s\u00a0komis\u00ed.\u201c
\u201eTak ve \u010dtvrtek?\u201c
\u201eAno.\u201c
A\u00a0podala mu dopis. P\u0159e\u010detl si ho ve sv\u011btle sv\u00ed\u010dek.
Ursula Brangwenov\u00e1, U\u00a0tisu, Cossethay, Derbyshire.
V\u00e1\u017een\u00e1 sle\u010dno,
\u017e\u00e1d\u00e1me V\u00e1s, abyste se dostavila na shora uvedenou adresu p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed \u010dtvrtek, 10. t. m. v\u00a011.30 na pohovor s\u00a0komis\u00ed ohledn\u011b Va\u0161\u00ed \u017e\u00e1dosti o\u00a0m\u00edsto pomocn\u00e9 u\u010ditelky
ve \u0161kole Wellingborough Greens.

Jak je\u0161t\u011b z\u00e1\u0159il klidem nabyt\u00fdm prost\u0159ed\u00edm kostel\u00edka a\u00a0hudbou, Brangwenovi p\u0159i\u0161lo velice zat\u011b\u017eko vn\u00edmat tu vzd\u00e1lenou a\u00a0ofici\u00e1ln\u00ed informaci.
\u201eS\u00a0t\u00edm m\u011b snad nemus\u00ed\u0161 otravovat te\u010f, ne?\u201c odpov\u011bd\u011bl netrp\u011bliv\u011b a\u00a0vr\u00e1til j\u00ed dopis.
\u201eMus\u00edm tam ve \u010dtvrtek jet,\u201c zopakovala.
Sed\u011bl bez hnut\u00ed. Pak s\u00e1hl po dal\u0161\u00edch not\u00e1ch a\u00a0ozvalo se za\u0161um\u011bn\u00ed a\u00a0pak dlouh\u00e1, v\u00fdrazn\u00e1 trubkov\u00e1 nota varhan, jak polo\u017eil ruce na kl\u00e1vesy. Ursula se oto\u010dila
a\u00a0\u0161la pry\u010d. Sna\u017eil se znovu oddat varhan\u016fm. Ale nemohl. Nemohl u\u017e nav\u00e1zat. Celou tu dobu jako by ho jak\u00fdsi prov\u00e1zek ne\u0161\u0165astn\u011b tahal jinam.
Kdy\u017e se vr\u00e1til dom\u016f po zkou\u0161ce sboru, tv\u00e1\u0159 m\u011bl temnou a\u00a0v\u00a0srdci \u010derno. Ne\u0159ekl v\u0161ak nic, dokud mlad\u0161\u00ed d\u011bti neode\u0161ly sp\u00e1t. Ursula ale v\u011bd\u011bla, co se chyst\u00e1.
Nakonec se zeptal.
\u201eKde je ten dopis?\u201c
Podala mu ho. Sed\u011bl a\u00a0hled\u011bl na n\u011bj.
 \u201e\u017d\u00e1d\u00e1me V\u00e1s, abyste se p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed \u010dtvrtek dostavila na shora uvedenou adresu\u2026\u201c Bylo to chladn\u00e9, ofi\u00adci\u00e1ln\u00ed ozn\u00e1men\u00ed pro Ursulu a\u00a0on s\u00a0n\u00edm nem\u011bl co do \u010din\u011bn\u00ed. A\u00a0je to! Existovala nyn\u00ed jako nez\u00e1visl\u00fd spole\u010densk\u00fd jedinec. Na n\u00ed bylo, aby na tuto v\u00fdzvu odpov\u011bd\u011bla, bez ohledu na n\u011bho. Nem\u011bl ani pr\u00e1vo se do toho pl\u00e9st.
 Srdce mu zatvrdlo a\u00a0rozhn\u011bvalo se.
\u201eTo jsi musela ud\u011blat za na\u0161imi z\u00e1dy, co?\u201c \u0159ekl opovr\u017eliv\u011b.
 A\u00a0j\u00ed srdce zabu\u0161ilo \u017ehavou bolest\u00ed. V\u011bd\u011bla, \u017ee se osvobodila\u00a0\u2013 odlou\u010dila se od n\u011bj. Byl pora\u017een.
\u201e\u0158ekli jste \u201aa\u0165 to zkus\u00edm\u2018\u201c, odpov\u011bd\u011bla t\u00e9m\u011b\u0159 omluvn\u011b.
Neposlouchal ji. Sed\u011bl a\u00a0d\u00edval se na dopis.
\u201e\u0160kolsk\u00fd \u00fa\u0159ad, Kingston na Tem\u017ei\u201c\u00a0\u2013 a\u00a0pak na stroji psan\u00e9
 \u201eSle\u010dna Ursula Brangwenov\u00e1, U\u00a0tisu, Cossethay\u201c.
 Bylo to tak \u00fapln\u00e9 a\u00a0kone\u010dn\u00e9. Nemohl z\u00a0toho nevy\u010d\u00edst nov\u00e9 postaven\u00ed Ursuly jako p\u0159\u00edjemkyn\u011b dopisu. Poc\u00edtil to jako t\u00edhu na du\u0161i.
\u201eAle,\u201c \u0159ekl nakonec, \u201ety nikam nepojede\u0161.\u201c
Ursula sebou trhla a\u00a0nemohla naj\u00edt slova, kter\u00fdmi by vyk\u0159i\u010dela svou vzpouru.
\u201eJestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee si odfr\u010d\u00ed\u0161 a\u017e n\u011bkam za Lond\u00fdn, tak to ses spletla.\u201c
\u201eA\u00a0pro\u010d ne?\u201c vyk\u0159ikla, n\u00e1hle pevn\u011b rozhodnuta neuhnout.
\u201eProto,\u201c odpov\u011bd\u011bl.
A\u00a0nastalo ticho, ne\u017e p\u0159i\u0161la dol\u016f pan\u00ed Brangwenov\u00e1.
\u201ePod\u00edvej, Anno,\u201c \u0159ekl a\u00a0podal j\u00ed dopis.
Kdy\u017e uvid\u011bla strojem psan\u00fd dopis, mali\u010dko pozvedla hlavu, proto\u017ee tu\u0161ila nep\u0159\u00edjemnosti z\u00a0vn\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta. T\u00edm sv\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem proto\u010dila o\u010di, jako
by se uzav\u0159ela p\u0159ed sv\u00fdm vn\u00edmav\u00fdm mate\u0159sk\u00fdm j\u00e1, na jeho\u017e m\u00edsto se vet\u0159el jak\u00fdsi neciteln\u00fd, nesmysln\u00fd trans. V\u00a0tomto stavu p\u0159ehl\u00e9dla dopis a\u00a0pe\u010dliv\u011b se sna\u017eila nepochopit ho. Svou necitelnou, povrchn\u00ed mysl\u00ed obsah vytu\u0161ila. Jej\u00ed citliv\u00e9 j\u00e1 se p\u0159ed n\u00edm uzav\u0159elo.
\u201eO\u00a0jak\u00e9 m\u00edsto jde?\u201c zeptala se.
\u201eChce j\u00edt u\u010dit do Kingstonu na Tem\u017ei, za pades\u00e1t liber ro\u010dn\u011b.\u201c
\u201eAch tak.\u201c
Matka promluvila, jako by to byla nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 skute\u010dnost t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se kohosi ciz\u00edho. Bude ji muset nechat j\u00edt, u\u017e kv\u016fli stavu sv\u00fdch cit\u016f. Pan\u00ed Brangwenov\u00e1 m\u011bla za\u010d\u00edt op\u011bt r\u016fst se sv\u00fdm nejmlad\u0161\u00edm d\u00edt\u011btem. Nejstar\u0161\u00ed dcera st\u00e1la nyn\u00ed v\u00a0cest\u011b.
\u201eNep\u016fjde p\u0159ece do takov\u00e9 d\u00e1lky,\u201c nam\u00edtl otec.
\u201eMus\u00edm j\u00edt tam, kde m\u011b cht\u011bj\u00ed,\u201c vyk\u0159ikla Ursula.
 \u201eA\u00a0je to dobr\u00e9 m\u00edsto.\u201c
\u201eCo o\u00a0tom m\u00edst\u011b v\u00ed\u0161?\u201c odsekl otec.
\u201eNez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli t\u011b cht\u011bj\u00ed, nebo ne, kdy\u017e otec \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee tam nep\u016fjde\u0161,\u201c
 \u0159ekla matka klidn\u011b.
Ursula ji p\u0159\u00edmo nen\u00e1vid\u011bla!
\u201e\u0158ekli jste, \u017ee to m\u00e1m zkusit,\u201c k\u0159i\u010dela d\u00edvka.
 \u201eTe\u010f to m\u00edsto m\u00e1m, tak tam p\u016fjdu.\u201c
\u201eA\u00a0pro\u010d si nese\u017eene\u0161 m\u00edsto v\u00a0Ilkestonu, abys mohla bydlet doma?\u201c zeptala se Gudrun, kter\u00e1 nesn\u00e1\u0161ela rozep\u0159e a\u00a0nech\u00e1pala, pro\u010d Ursula po\u0159\u00e1d nen\u00ed spokojen\u00e1, ale z\u00e1rove\u0148 musela p\u0159i sest\u0159e st\u00e1t.
\u201eV\u00a0Ilkestonu \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto nen\u00ed,\u201c vyk\u0159ikla Ursula.
 \u201eA\u00a0rad\u0161i bych stejn\u011b \u0161la n\u011bkam pry\u010d.\u201c
\u201eKdybys byla \u0159ekla, mohli jsme ti m\u00edsto v\u00a0Ilkestonu za\u0159\u00eddit. Ale ty sis musela hr\u00e1t na velkou d\u00e1mu a\u00a0ud\u011blat si to po sv\u00e9m,\u201c \u0159ekl otec.
\u201eNepochybuju o\u00a0tom, \u017ee bys rad\u0161i \u0161la n\u011bkam pry\u010d,\u201c ozvala se kousav\u011b matka.
 \u201eA\u00a0taky nepochybuju o\u00a0tom, \u017ee bys zjistila, \u017ee to s\u00a0tebou jin\u00ed lid\u00e9 taky moc
dlouho nevydr\u017e\u00ed. M\u00e1\u0161 o\u00a0sob\u011b moc velk\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed a\u00a0jen ti to \u0161kod\u00ed.\"
Mezi d\u00edvkou a\u00a0matkou vzpl\u00e1la \u010dir\u00e1 nen\u00e1vist. Nastalo zatvrzel\u00e9 ml\u010den\u00ed. Ursula v\u011bd\u011bla, \u017ee je mus\u00ed p\u0159eru\u0161it.
\u201eProst\u011b mi napsali a\u00a0mus\u00edm tam jet,\u201c uzav\u0159ela.
\u201eKde na to vezme\u0161 pen\u00edze?\u201c zeptal se otec.
\u201eD\u00e1 mi je str\u00fd\u010dek Tom,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
Op\u011bt se rozhostilo ticho. Tentokr\u00e1t v\u00edt\u011bzila.
Pak kone\u010dn\u011b otec zvedl hlavu. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl zamy\u0161lenou, jako by se stahoval do sebe, aby u\u010dinil prohl\u00e1\u0161en\u00ed.
\u201eProst\u011b do takov\u00e9 d\u00e1lky nep\u016fjde\u0161,\u201c \u0159ekl.
 \u201eZept\u00e1m se pana Burta na m\u00edsto tady. Nedovol\u00edm, abys \u0161la sama a\u017e n\u011bkam za Lond\u00fdn.\u201c
\u201eAle j\u00e1 mus\u00edm jet do Kingstonu, pozvali m\u011b.\u201c
\u201eObejdou se bez tebe,\u201c \u0159ekl na to.
Nastalo chv\u011bjiv\u00e9 ticho, kdy se Ursula octla na pokraji slz.
 \u201eDob\u0159e,\u201c \u0159ekla ti\u0161e a\u00a0zt\u011b\u017eka,
 \u201em\u016f\u017eete mi tohle p\u0159ekazit, ale j\u00e1 si stejn\u011b m\u00edsto se\u017eenu. Nehodl\u00e1m z\u016fstat doma.\u201c
\u201eNikdo nechce, abys z\u016fst\u00e1vala doma,\u201c zak\u0159i\u010del n\u00e1hle, jak v\u00a0n\u011bm vzplanul vztek.
Ne\u0159ekla u\u017e ani slovo. S\u00a0\u00fasm\u011bvem se zatvrdila ve sv\u00e9 dom\u00fd\u0161livosti, v\u00a0nevra\u017eiv\u00e9 lhostejnosti v\u016f\u010di nim ostatn\u00edm. To byl stav, kdy by ji byl zabil. Se zp\u011bvem
ode\u0161la do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. C\u2019est la m\u00e8re Michel qui a\u00a0perdu son chat,
Qui crie par la fen\u00eatre qu\u2019est-ce qui le lui rendra\u00a0\u2013 

B\u011bhem n\u011bkolika dal\u0161\u00edch dn\u00ed se Ursula chovala vesele a\u00a0nedot\u010den\u011b, zp\u00edvala si, byla mil\u00e1 na d\u011bti, ale k\u00a0rodi\u010d\u016fm se zatvrdila a\u00a0zchladla v\u00a0du\u0161i. Nic v\u00edc nebylo \u0159e\u010deno. Ta nedot\u010denost a\u00a0veselost trvala \u010dty\u0159i dny. Pak za\u010dala povolovat. Ve\u010der se zeptala otce:
\u201ePtal ses na to m\u00edsto pro m\u011b?\u201c
\u201eMluvil jsem s\u00a0panem Burtem.\u201c
\u201eA\u00a0co \u0159\u00edkal?\u201c
\u201eZ\u00edtra je sch\u016fze komise. \u0158ekne mi v\u00a0p\u00e1tek.\u201c
Tak \u010dekala do p\u00e1tku. Kingston na Tem\u017ei byl vzru\u0161uj\u00edc\u00edm snem. Zde poci\u0165ovala tvrdou, syrovou realitu. V\u011bd\u011bla, \u017ee to takhle dopadne, proto\u017ee nic se nikdy neuskute\u010dnilo jinak ne\u017e v\u00a0r\u00e1mci tvrd\u00e9 a\u00a0vymezen\u00e9 reality. Necht\u011bla b\u00fdt u\u010ditelkou v\u00a0Ilkestonu, proto\u017ee Ilkeston znala a\u00a0nesn\u00e1\u0161ela. Ale cht\u011bla se osvobodit, tak se mus\u00ed chopit svobody, kde je to mo\u017en\u00e9.
V\u00a0p\u00e1tek j\u00ed otec ozn\u00e1mil, \u017ee ve \u0161kole v\u00a0Brinsley Street maj\u00ed voln\u00e9 m\u00edsto. To by patrn\u011b mohla z\u00edskat okam\u017eit\u011b, ani by nemusela \u017e\u00e1dat. Srdce se j\u00ed zastavilo. Brinsley Street byla v\u00a0chud\u00e9 \u010dtvrti a\u00a0ona u\u017e kdysi poc\u00edtila, jak\u00e9 jsou chud\u00e9 d\u011bti v\u00a0Ilkestonu. K\u0159i\u010dely na ni a\u00a0h\u00e1zely po n\u00ed kamen\u00ed. Av\u0161ak jako u\u010ditelka by m\u011bla autoritu. A\u00a0bylo to v\u0161echno tak nezn\u00e1m\u00e9. Vzru\u0161ovalo ji to. I\u00a0ta \u0161koln\u00ed budova ze such\u00fdch, steriln\u00edch cihel v\u00a0sob\u011b skr\u00fdvala jak\u00e9si kouzlo. Byla tak nel\u00edtostn\u00e1 a\u00a0o\u0161kliv\u00e1, tak nel\u00edtostn\u011b o\u0161kliv\u00e1, \u017ee by z\u00a0Ursuly vypudila p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed zbytky p\u0159ecitliv\u011blosti.
Snila o\u00a0tom, jak to za\u0159\u00edd\u00ed, aby ji ty mal\u00e9, o\u0161kliv\u00e9 d\u011bti milovaly. Vytvo\u0159\u00ed si k\u00a0nim osobn\u00ed vztah. U\u010ditel\u00e9 byli v\u017edycky tak tvrd\u00ed a\u00a0neosobn\u00ed. Neexistoval \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eiv\u00fd vztah. Ona se bude chovat tak, aby v\u0161echno bylo osobn\u00ed a\u00a0\u017eiv\u00e9, bude se rozd\u00e1vat, ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 bohatstv\u00ed t\u011bm d\u011btem rozd\u00e1, u\u010din\u00ed je tak \u0161\u0165astn\u00fdmi, \u017ee ji budou m\u00edt nejrad\u0161i ze v\u0161ech u\u010ditel\u016f na sv\u011bt\u011b.
O\u00a0V\u00e1noc\u00edch pro n\u011b vybere \u00fa\u017easn\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed\u010dka a\u00a0uspo\u0159\u00e1d\u00e1 pro n\u011b ve t\u0159\u00edd\u011b n\u00e1dhernou v\u00e1no\u010dn\u00ed slavnost.

\u0158editel, pan Harby, je mal\u00fd, podsadit\u00fd, pon\u011bkud obhroubl\u00fd mu\u017e, \u0159\u00edkala si. Ona mu v\u0161ak uk\u00e1\u017ee takov\u00e9 sv\u011btlo p\u016fvabu a\u00a0kultivovanosti, \u017ee si j\u00ed zanedlouho bude nesm\u00edrn\u011b v\u00e1\u017eit. Stane se z\u00e1\u0159iv\u00fdm sluncem cel\u00e9 \u0161koly, d\u011bti d\u00edky n\u00ed rozkvetou jako drobn\u00fd plevel, u\u010ditel\u00e9 jako\u017eto vysok\u00e9, odoln\u00e9 rostliny vykvetou do vz\u00e1cn\u00fdch kv\u011bt\u016f.

P\u0159i\u0161lo pond\u011bln\u00ed r\u00e1no. Byl konec z\u00e1\u0159\u00ed a\u00a0mrholen\u00ed kolem n\u00ed tvo\u0159ilo z\u00e1voje, zd\u00e1nliv\u011b jako by se octla ve vlastn\u00edm sv\u011bt\u011b. Kr\u00e1\u010dela vst\u0159\u00edc nov\u00e9 zemi. Star\u00e1 zmizela.
Z\u00e1voj, jen\u017e skr\u00fdval nov\u00fd sv\u011bt, bylo mo\u017eno roztrhnout. Jak v\u00a0de\u0161ti kr\u00e1\u010dela z\u00a0kopce dol\u016f s\u00a0ta\u0161kou s\u00a0ob\u011bdem v\u00a0ruce, zmocnil se j\u00ed siln\u00fd pocit napjat\u00e9ho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed.
Tenk\u00fdm z\u00e1vojem de\u0161t\u011b uvid\u011bla m\u011bsto, t\u00e1hl\u00fd kopec. Mus\u00ed do n\u011bj vkro\u010dit. C\u00edtila z\u00e1rove\u0148 odpor i\u00a0vzru\u0161en\u00e9 napln\u011bn\u00ed. Ale b\u00e1la se.

Na kone\u010dn\u00e9 \u010dekala na tramvaj. Zde to za\u010d\u00ednalo. P\u0159ed n\u00ed se nach\u00e1zelo n\u00e1dra\u017e\u00ed, odkud se jezdilo do Nottinghamu, kam p\u0159ed p\u016fl hodinou odjela do \u0161koly Theresa; za n\u00ed byla mal\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed \u0161kola, do n\u00ed\u017e chodila sama jako d\u00edt\u011b, kdy\u017e byla je\u0161t\u011b na\u017eivu babi\u010dka. Babi\u010dka zem\u0159ela, byly tomu dva roky. Na Blatech nyn\u00ed \u017eila se str\u00fdcem Fredem ciz\u00ed \u017eena a\u00a0m\u011bli mal\u00e9 d\u011bcko. Za sebou nechala Cossethay se zral\u00fdmi ostru\u017einami v\u00a0\u017eiv\u00fdch plotech.
Jak \u010dekala na tramvaj, rychle se vr\u00e1tila do d\u011btstv\u00ed\u00a0\u2013 ke \u0161k\u00e1dliv\u00e9mu d\u011bde\u010dkovi s\u00a0plav\u00fdm plnovousem a\u00a0modr\u00fdma o\u010dima a\u00a0t\u00edm velk\u00fdm, monument\u00e1ln\u00edm t\u011blem; utopil
se; vzpomn\u011bla na babi\u010dku, o\u00a0n\u00ed\u017e si n\u011bkdy \u0159\u00edkala, \u017ee ji milovala v\u00edc ne\u017e kohokoli jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b; na malou \u0161kolu, na kluky Phillipsovy\u00a0\u2013 jeden z\u00a0nich te\u010f slou\u017eil jako voj\u00e1k kr\u00e1lovsk\u00e9 gardy, jeden byl horn\u00edkem. V\u00e1\u0161niv\u011b lp\u011bla na minulosti.
Ale jak o\u00a0n\u00ed snila, zaslechla tramvaj, kter\u00e1 se s\u00a0tup\u00fdm dun\u011bn\u00edm valila zpoza zat\u00e1\u010dky, vid\u011bla, jak se p\u0159ibl\u00ed\u017eila na dohled a\u00a0hu\u010dela bl\u00ed\u017e. Objela smy\u010dku kone\u010dn\u00e9 a\u00a0zastavila se u\u00a0n\u00ed. N\u011bjac\u00ed nez\u0159eteln\u00ed \u0161ed\u00ed lid\u00e9 vystoupili na druh\u00e9m konci a\u00a0pr\u016fvod\u010d\u00ed p\u0159ech\u00e1zel v\u00a0lou\u017e\u00edch a\u00a0p\u0159ehazoval ty\u010d. Nastoupila do vlhk\u00e9, nepohodln\u00e9 tramvaje, jej\u00ed\u017e podlaha potemn\u011bla mokrem, ok\u00e9nka byla v\u0161echna zaml\u017een\u00e1, a\u00a0v\u00a0napjat\u00e9m o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed sed\u011bla. U\u017e za\u010dala, jej\u00ed nov\u00e1 existence.
Nastoupila je\u0161t\u011b jedna dal\u0161\u00ed cestuj\u00edc\u00ed\u00a0\u2013 jak\u00e1si ukl\u00edze\u010dka v\u00a0mokr\u00e9m \u0161ediv\u00e9m kab\u00e1t\u011b. Ursula nemohla sn\u00e9st, \u017ee tramvaj po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1. Zazvonil zvonec,
tramvaj sebou cukla kup\u0159edu. V\u016fz se opatrn\u011b plou\u017eil mokrou ulic\u00ed. Un\u00e1\u0161elo ji to vp\u0159ed, do jej\u00ed nov\u00e9 existence. Srdce ji p\u00e1lilo bolest\u00ed a\u00a0napjat\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm,
jako by se j\u00ed cosi za\u0159ez\u00e1valo do \u017eiv\u00e9 tk\u00e1n\u011b. Tramvaj jako by \u010dasto, p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto, zastavovala a\u00a0pak nastupovali mok\u0159\u00ed lid\u00e9 v\u00a0kab\u00e1tech a\u00a0ml\u010dky tu \u0161ed\u00ed sed\u011bli v\u00a0nehybn\u00fdch \u0159ad\u00e1ch proti n\u00ed, s\u00a0de\u0161tn\u00edky mezi koleny. Okna tramvaje se je\u0161t\u011b v\u00edc zaml\u017eila, zml\u00e9\u010dn\u011bla. Byla tu zav\u0159en\u00e1 s\u00a0t\u011bmi ne\u017eiv\u00fdmi, p\u0159\u00edzra\u010dn\u00fdmi lidmi. Zat\u00edm ji nenapadlo, \u017ee je jednou z\u00a0nich.
P\u0159i\u0161el pr\u016fvod\u010d\u00ed s\u00a0l\u00edstky. Ka\u017ed\u00e1 mal\u00e1 d\u00edrka, kterou vyrazil kle\u0161ti\u010dkami, jako by ji d\u011bsila. Jej\u00ed l\u00edstek ur\u010dit\u011b mus\u00ed b\u00fdt jin\u00fd ne\u017e ty ostatn\u00ed.
V\u0161ichni jeli do pr\u00e1ce; ona tak\u00e9 jela do pr\u00e1ce. M\u011bla stejn\u00fd l\u00edstek. Sed\u011bla a\u00a0sna\u017eila se k\u00a0nim za\u0159adit. Ale v\u00a0\u00fatrob\u00e1ch c\u00edtila strach, poc\u00edtila nezn\u00e1m\u00e9, hr\u016fzn\u00e9 sev\u0159en\u00ed.

V\u00a0Bath Street musela p\u0159estoupit na jinou tramvaj. Pod\u00edvala se nahoru do kopce. Jako by vedl ke svobod\u011b. Vzpomn\u011bla si na ta mnoh\u00e1 sobotn\u00ed odpoledne, kdy tudy chodila do obchod\u016f. Jak si tehdy p\u0159ipadala svobodn\u00e1 a\u00a0bezstarostn\u00e1!
A\u00a0tramvaj u\u017e opatrn\u011b sj\u00ed\u017ed\u011bla z\u00a0kopce dol\u016f. Ursula se strachem sledovala ka\u017ed\u00fd metr jej\u00edho pohybu. Kdy\u017e v\u016fz zastavil, sp\u011b\u0161n\u011b nastoupila.
Tramvaj jela d\u00e1l a\u00a0Ursula neust\u00e1le ot\u00e1\u010dela hlavu, proto\u017ee se tu p\u0159esn\u011b nevyznala. Kone\u010dn\u011b se srdcem v\u00a0jednom plameni rozt\u0159esen\u011b vstala. Pr\u016fvod\u010d\u00ed zprudka zazvonil.
\u0160la po mal\u00e9, nehezk\u00e9, mokr\u00e9 a\u00a0lidupr\u00e1zdn\u00e9 ulici. \u0160kola st\u00e1la n\u00edzko p\u0159i\u010dapl\u00e1 na asfaltov\u00e9m dvo\u0159e \u010dern\u011b se lesknouc\u00edm v\u00a0de\u0161ti a\u00a0obe\u00adhnan\u00e9m z\u00e1bradl\u00edm.
 Budova byla za\u010dernal\u00e1 a\u00a0stra\u0161n\u00e1, okny p\u0159\u00edzra\u010dn\u011b vyhl\u00ed\u017eely uschl\u00e9 rostliny.
Vstoupila do klenut\u00fdch dve\u0159\u00ed vchodu. Jako by to tu cel\u00e9 \u010d\u00edmsi hrozilo, v\u00a0n\u00e1podob\u011b kosteln\u00ed architektury se zra\u010dila snaha ovl\u00e1dat, v\u00fdraz sv\u011btsk\u00e9 autority.
Na dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 podlaze vchodu uvid\u011bla u\u017e jedny stopy. M\u00edsto bylo tich\u00e9, opu\u0161t\u011bn\u00e9, jako pr\u00e1zdn\u00e9 v\u011bzen\u00ed o\u010dek\u00e1vaj\u00edc\u00ed n\u00e1vrat dupaj\u00edc\u00edch nohou. Ursula popo\u0161la ke sborovn\u011b,kter\u00e1 j\u00ed p\u0159ipadala jako ponur\u00e1 d\u00edra. Nesm\u011ble zaklepala.

\u201ePros\u00edm!\u201c zavolal p\u0159ekvapen\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas jakoby z\u00a0v\u011bze\u0148sk\u00e9 cely.
 Ve\u0161la do temn\u00e9 mal\u00e9 m\u00edstnosti, kam nikdy nesv\u00edtilo slunce. V\u00a0plynov\u00e9 lamp\u011b pl\u00e1polal nah\u00fd, syrov\u00fd plam\u00e9nek. N\u011bjak\u00fd huben\u00fd mu\u017e u\u00a0stolu p\u0159ihlazoval pap\u00edr na podlo\u017ece hektografu. Pod\u00edval se na Ursulu sv\u00fdm \u00fazk\u00fdm, za\u0161pi\u010dat\u011bl\u00fdm obli\u010dejem, \u0159ekl
 ,,Dobr\u00e9 r\u00e1no!\", pak se zase odvr\u00e1til, sloupl pap\u00edr z\u00a0podlo\u017eky, pod\u00edval se na p\u0159eti\u0161t\u011bn\u00e9 fialov\u00e9 p\u00edsmo a\u00a0zkroucen\u00fd list pap\u00edru odhodil stranou na hrom\u00e1dku.
Ursula ho fascinovan\u011b sledovala. V\u00a0p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00ed mal\u00e9 m\u00edstnosti prosv\u011btlovan\u00e9 pouze plynovou lampou vypadalo v\u0161echno neskute\u010dn\u011b.
\u201eTo je ale o\u0161kliv\u00e9 r\u00e1no,\u201c poznamenala.
\u201eAno,\u201c souhlasil, \u201epo\u010das\u00ed za moc nestoj\u00ed.\u201c
Ale tady uvnit\u0159 jako by nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli je r\u00e1no, nebo jak\u00e9 je po\u010das\u00ed. V\u00a0m\u00edstnosti vl\u00e1dlo bez\u010das\u00ed. Mluvil zam\u011bstnan\u00fdm hlasem, sp\u00ed\u0161e jako ozv\u011bna.
Ursula nev\u011bd\u011bla, co d\u00e1l \u0159\u00edci. Svl\u00e9kla si pl\u00e1\u0161\u0165 do de\u0161t\u011b.
\u201eJdu brzy?\u201c zeptala se.
Mu\u017e se nejd\u0159\u00edve pod\u00edval na mal\u00e9 hodiny, pak na ni. Jeho o\u010di jako by se zaost\u0159ily na jehli\u010dky.
\u201eJe za p\u011bt minut p\u016fl,\u201c \u0159ekl.
 \u201eP\u0159i\u0161la jste druh\u00e1. J\u00e1 jsem tu byl dneska prvn\u00ed.\u201c

Ursula si nesm\u011ble sedla na kraj \u017eidle a\u00a0sledovala, jak huben\u00fdma \u010derven\u00fdma rukama p\u0159ihlad\u00ed b\u00edl\u00fd pap\u00edr, pak chvilku po\u010dk\u00e1, nadzvedne r\u016f\u017eek pap\u00edru, mrkne pod n\u011bj a\u00a0znovu jezd\u00ed rukama po pap\u00ed\u0159e. Na stole u\u017e byla velk\u00e1 hromada zkroucen\u00fdch b\u00edl\u00fdch pap\u00edr\u016f poti\u0161t\u011bn\u00fdch p\u00edsmem.
\u201eTo jich mus\u00edte ud\u011blat tolik?\u201c ptala se Ursula.
Mu\u017e se na ni op\u011bt ost\u0159e zad\u00edval. Bylo mu tak t\u0159icet t\u0159iat\u0159icet, byl huben\u00fd, zelenkav\u011b bled\u00fd, m\u011bl dlouh\u00fd nos a\u00a0za\u0161pi\u010dat\u011bl\u00fd obli\u010dej. O\u010di m\u011bl modr\u00e9 a\u00a0zaost\u0159en\u00e9
jako ocelov\u00e9 hroty, skoro kr\u00e1sn\u00e9, pomyslela si d\u00edvka.
\u201eT\u0159ia\u0161edes\u00e1t,\u201c odpov\u011bd\u011bl.
\u201eTolik!\u201c \u0159ekla potichu. Pak p\u0159em\u00fd\u0161lela d\u00e1l.
\u201eAle to nen\u00ed v\u0161echno jen pro va\u0161i t\u0159\u00eddu, \u017ee ne?\u201c dodala.
\u201eA\u00a0pro\u010d ne?\u201c odpov\u011bd\u011bl pon\u011bkud zhurta.
Ursulu pon\u011bkud d\u011bsilo, jak pracuje jako stroj a\u00a0j\u00ed si nev\u0161\u00edm\u00e1 a\u00a0jak \u00fase\u010dn\u011b odpov\u00edd\u00e1. P\u0159ipadalo j\u00ed to nov\u00e9. Nikdy s\u00a0n\u00ed nikdo takhle nezach\u00e1zel, jako by na n\u00ed nez\u00e1le\u017eelo, jako by se obracela na stroj.
\u201eJe to hodn\u011b,\u201c \u0159ekla \u00fa\u010dastn\u011b.
\u201eVy budete m\u00edt asi tak stejn\u011b,\u201c odpov\u011bd\u011bl.
Nic jin\u00e9ho z\u00a0n\u011bj nedostala. Sed\u011bla trochu bezradn\u011b, nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1 c\u00edtit. P\u0159esto se j\u00ed docela l\u00edbil. Vypadal tak mrzut\u011b, ale bylo na n\u011bm cosi zvl\u00e1\u0161tn\u011b ostr\u00e9ho, dychtiv\u00e9ho, co ji p\u0159itahovalo a\u00a0z\u00e1rove\u0148 d\u011bsilo. Jak\u00fdsi chlad p\u016fsob\u00edc\u00ed proti jeho povaze.
Dve\u0159e se otev\u0159ely a\u00a0objevila se mal\u00e1, nev\u00fdrazn\u00e1, asi osmadvacetilet\u00e1 \u017eena.
\u201eA, Ursula,\u201c vyk\u0159ikla nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed.
 \u201eJsi tu brzy. Ale to si pi\u0161, \u017ee ti to nevydr\u017e\u00ed dlouho.
 To je v\u011b\u0161\u00e1k pana Williamsona\u00a0\u2013 tenhle je tv\u016fj.
 U\u010ditel p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy m\u00e1 v\u017edycky tenhle.
 Nesund\u00e1\u0161 si klobouk?\u201c

Sle\u010dna Violet Harbyov\u00e1 p\u0159endala Ursulin pl\u00e1\u0161\u0165 z\u00a0v\u011b\u0161\u00e1\u010dku, na n\u011bm\u017e visel, na dal\u0161\u00ed v\u00a0\u0159ad\u011b. Mezit\u00edm u\u017e vytahala \u0161pendl\u00edky ze sv\u00e9ho vln\u011bn\u00e9ho klobouku a\u00a0nap\u00edchala
si je do kab\u00e1tu. Prohr\u00e1bla si kudrnat\u00e9, splihl\u00e9 vlasy my\u0161\u00ed barvy a\u00a0oto\u010dila se k\u00a0Ursule.
\u201eTo je ale d\u011bsn\u00fd po\u010das\u00ed,\u201c vyk\u0159ikla, \u201ed\u011bsn\u00fd! 
A\u00a0jestli n\u011bco p\u0159\u00edmo nesn\u00e1\u0161\u00edm, tak je to d\u00e9\u0161\u0165 v\u00a0pond\u011bl\u00ed r\u00e1no; d\u011bcka se budou trousit cel\u00fd zm\u00e1chan\u00fd a\u00a0nic se proti tomu ned\u00e1 d\u011blat\u00a0\u2013\u201c
Z\u00a0novinov\u00e9ho pap\u00edru vybalila \u010dernou z\u00e1st\u011bru a\u00a0u\u017e si ji v\u00e1zala kolem pasu.
\u201eP\u0159inesla sis z\u00e1st\u011bru, ne?\u201c vyhrkla a\u00a0v\u011bnovala Ursule letm\u00fd pohled.
 \u201eBude\u0161 ji pot\u0159ebovat. Nedovede\u0161 si p\u0159edstavit, jak bude\u0161 do p\u016fl p\u00e1t\u00e9 vypadat\u00a0\u2013 sam\u00e1
k\u0159\u00edda a\u00a0inkoust a\u00a0prach z\u00a0bot d\u011bt\u00ed.\u00a0\u2013 Po\u0161lu n\u011bjak\u00e9ho kluka k\u00a0moj\u00ed m\u00e1m\u011b.\u201c
\u201eAle mn\u011b to nevad\u00ed,\u201c protestovala Ursula.
\u201eAle ano\u00a0\u2013 po\u0161lu pro ni,\u201c vyk\u0159ikla sle\u010dna Harbyov\u00e1.
Ursula trochu ztuhla. V\u0161ichni jako by byli tak sebejist\u00ed a\u00a0tak panova\u010dn\u00ed. 
Jak bude s\u00a0t\u011bmi lidmi vych\u00e1zet, kdy\u017e jednaj\u00ed tak zhurta, \u00fase\u010dn\u011b a\u00a0panova\u010dn\u011b?
A\u00a0sle\u010dna Harbyov\u00e1 nepromluvila ani slovo k\u00a0mu\u017ei, kter\u00fd sed\u011bl u\u00a0stolu. Prost\u011b si ho v\u016fbec nev\u0161\u00edmala. Ursula mezi nimi dv\u011bma vyc\u00edtila hrub\u011b nezdvo\u0159il\u00fd vztah.
Ob\u011b d\u00edvky vy\u0161ly na chodbu. P\u00e1r d\u011bt\u00ed u\u017e brebentilo u\u00a0vchodu.
\u201eJime Richardsi,\u201c zavolala sle\u010dna Harbyov\u00e1 tvrd\u00fdm a\u00a0autoritativn\u00edm hlasem.
 N\u011bjak\u00fd chlapec se stydliv\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil.
\u201eDojde\u0161 mi k\u00a0n\u00e1m dom\u016f, ano?\u201c \u0159ekla sle\u010dna Harbyov\u00e1 velitelsky shov\u00edvav\u00fdm a\u00a0vt\u00edrav\u00fdm hlasem. Ne\u010dekala na odpov\u011b\u010f. 
\u201eZajde\u0161 tam a\u00a0po\u017e\u00e1d\u00e1\u0161 mou maminku, aby mi poslala jednu \u0161koln\u00ed z\u00e1st\u011bru pro sle\u010dnu Brangwenovou, ano?\u201c
Chlapec nesm\u011ble zamumlal, \u201eAno, sle\u010dno,\u201c a\u00a0u\u017e byl na odchodu.
\u201eHej,\u201c zavolala sle\u010dna Harbyov\u00e1. \u201ePoj\u010f sem\u00a0\u2013 pro co tam jde\u0161? Co \u0159ekne\u0161 m\u00e9 mamince?\u201c
\u201e\u0160koln\u00ed z\u00e1\u0161t\u011b\u2013 \u201c vykoktal kluk.
\u201ePros\u00edm v\u00e1s, pan\u00ed Harbyov\u00e1, sle\u010dna Harbyov\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1, jestli byste poslala dal\u0161\u00ed \u0161koln\u00ed z\u00e1st\u011bru pro sle\u010dnu Brangwenovou, proto\u017ee ta p\u0159i\u0161la bez n\u00ed.\u201c
\u201eAno, sle\u010dno,\u201c zamumlal kluk se sklon\u011bnou hlavou a\u00a0u\u017e se zase vzdaloval. 
Sle\u010dna Harbyov\u00e1 ho chytila a\u00a0p\u0159idr\u017eela za rameno.
\u201eNo tak, co \u0159ekne\u0161?\u201c
\u201ePan\u00ed Harbyov\u00e1, pros\u00edm, sle\u010dna Harbyov\u00e1 chce z\u00e1st\u011bru pro sle\u010dnu Brangwinovou,\u201c zamumlal chlapec velmi stydliv\u011b.
\u201eSle\u010dnu Brangwenovou!\u201c zasm\u00e1la se sle\u010dna Harbyov\u00e1 a\u00a0postr\u010dila ho kup\u0159edu.
 \u201eMoment, vezme\u0161 si rad\u0161i m\u016fj de\u0161tn\u00edk\u00a0\u2013 po\u010dkej chvilku.\u201c
Proti jeho v\u016fli vybavila chlapce de\u0161tn\u00edkem a\u00a0vyslala ho na cestu.
\u201eNe abys tam byl v\u011b\u010dnost,\u201c zavolala za n\u00edm je\u0161t\u011b sle\u010dna Harbyov\u00e1. Pak se oto\u010dila k\u00a0Ursule a\u00a0\u0159ekla zvesela:
\u201eTrochu si na n\u011bj mus\u00ed\u0161 d\u00e1t pozor, na toho kluka\u00a0\u2013 ale nen\u00ed \u0161patn\u00fd, v\u00ed\u0161.\u201c
\u201eNe, nen\u00ed,\u201c chab\u011b souhlasila Ursula.

Z\u00e1padka na dve\u0159\u00edch cvakla a\u00a0vstoupily do velk\u00e9 m\u00edstnosti. Ursula se po n\u00ed rozhl\u00e9dla. P\u0159\u00edsn\u00e9 ticho po cel\u00e9 jej\u00ed d\u00e9lce j\u00ed p\u0159i\u0161lo ofici\u00e1ln\u00ed a\u00a0mraziv\u00e9. Asi tak v\u00a0polovin\u011b byla sklen\u011bn\u00e1 p\u0159ep\u00e1\u017eka, jej\u00ed\u017e dve\u0159e byly otev\u0159en\u00e9. Hodiny tikaly s\u00a0ozv\u011bnou a\u00a0hlas sle\u010dny Harbyov\u00e9 zazn\u011bl dvojmo, kdy\u017e \u0159ekla:
 \u201eTohle je nejv\u011bt\u0161\u00ed u\u010debna\u00a0\u2013 pro p\u00e1tou, \u0161estou a\u00a0sedmou t\u0159\u00eddu.\u00a0
\u2013 Tady bude\u0161 ty\u00a0\u2013 tohle je p\u00e1t\u00e1 -\u201c
\u00a0St\u00e1la na p\u0159edn\u00edm kraji velk\u00e9 m\u00edstnosti, vybaven\u00e9 mal\u00fdm stolem pro u\u010ditelku naproti n\u011bkolika dlouh\u00fdm \u0159ad\u00e1m lavic a\u00a0dv\u011bma velk\u00fdm okn\u016fm.
Ursulu to fascinovalo i\u00a0d\u011bsilo. P\u016fsobilo na ni podivn\u00e9, ne\u017eivouc\u00ed sv\u011btlo v\u00a0m\u00edstnosti. Myslela si, \u017ee je to t\u00edm de\u0161tiv\u00fdm po\u010das\u00edm. Pak vzhl\u00e9dla znovu, proto\u017ee
m\u011bla stra\u0161n\u00fd pocit, \u017ee je tu zav\u0159en\u00e1 v\u00a0hutn\u00e9m, nehybn\u00e9m vzduchu, vzd\u00e1len\u00e9m jak\u00e9mukoli pocitu z\u00a0norm\u00e1ln\u00edho dne; a\u00a0tehdy si pov\u0161imla, \u017ee okna jsou z\u00a0kanelovan\u00e9ho
lit\u00e9ho skla.

Octla se uprost\u0159ed v\u011bzen\u00ed! Pod\u00edvala se na st\u011bny nev\u00fdrazn\u011b bled\u011bzelen\u00e9 a\u00a0\u010dokol\u00e1dov\u00e9 barvy, na velk\u00e1 okna s\u00a0uboh\u00fdmi mu\u0161k\u00e1ty na pozad\u00ed bled\u00e9ho skla, na dlouh\u00e9 \u0159ady lavic sev\u0159en\u00fdch do pevn\u00e9ho \u00fatvaru a\u00a0naplnila ji hr\u016fza. To byl nov\u00fd sv\u011bt, nov\u00fd \u017eivot, kter\u00fd j\u00ed hrozil. Ale je\u0161t\u011b se vzru\u0161en\u00edm dosedla na \u017eidli u\u00a0sv\u00e9ho u\u010ditelsk\u00e9ho stolku. Byla vysok\u00e1 a\u00a0Ursula nohama nedos\u00e1hla na podlahu, musela se op\u00edrat o\u00a0stup\u00ednek. Takto vyzdvi\u017eena nad zem zaujala sv\u00e9 m\u00edsto. V\u0161echno to bylo tak podivn\u00e9! Tak odli\u0161n\u00e9 od mrholiv\u00e9ho de\u0161t\u011b nad Cossethay. Vzpomn\u011bla si na svou vesnici a\u00a0zachv\u00e1tila ji n\u00e1hl\u00e1 touha, p\u0159ipadala j\u00ed tak daleko, tak pro ni ztracen\u00e1.

Octla se tady v\u00a0t\u00e9 tvrd\u00e9, stroh\u00e9 skute\u010dnosti. P\u0159ipadalo j\u00ed divn\u00e9, \u017ee by tomuhle m\u011bla \u0159\u00edkat skute\u010dnost, tomu, co dosud nepoznala a\u00a0co v\u00a0n\u00ed nyn\u00ed vzbuzovalo hr\u016fzu a\u00a0nechu\u0165, a\u017e si skoro p\u0159\u00e1la, aby mohla ut\u00e9ci. Jej\u00ed milovan\u00e9, kr\u00e1sn\u00e9 a\u00a0zn\u00e1m\u00e9 Cossethay,
\u017eivel j\u00ed vlastn\u00ed, znamenalo vedlej\u0161\u00ed skute\u010dnost. Tohle \u0161koln\u00ed v\u011bzen\u00ed bylo skute\u010dnost\u00ed. Zde tedy m\u011bla tr\u016fnit, kr\u00e1lovna \u0161kol\u00e1k\u016f! Zde m\u011bla napl\u0148ovat sv\u016fj sen o\u00a0tom, jak bude milovanou u\u010ditelkou, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed sv\u00fdm d\u011btem sv\u011btlo a\u00a0radost! A\u00a0zat\u00edm lavice p\u0159ed n\u00ed byly tak abstraktn\u011b hranat\u00e9, \u017ee zra\u0148ovaly jej\u00ed city a\u00a0b\u00e1la se jich. Zachv\u011bla se, kdy\u017e si uv\u011bdomila, jak bl\u00e1hov\u00e1 byla jej\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. P\u0159inesla citlivost a\u00a0velkomyslnost do prost\u0159ed\u00ed, kde je nikdo necht\u011bl.
U\u017e te\u010f si p\u0159ipadala odmr\u0161t\u011bn\u00e1, skl\u00ed\u010den\u00e1 nov\u00fdm prost\u0159ed\u00edm, neza\u0159azen\u00e1.
Sklouzla ze \u017eidle a\u00a0vr\u00e1tila se s\u00a0Violet do sborovny. 
Pan Harby tam st\u00e1l p\u0159ed velkou otev\u0159enou sk\u0159\u00edn\u00ed, v\u00a0n\u00ed\u017e Ursula zahl\u00e9dla hrom\u00e1dky r\u016f\u017eov\u00fdch pij\u00e1k\u016f, stohy leskl\u00fdch nov\u00fdch knih, krabice s\u00a0k\u0159\u00eddou a\u00a0lahvi\u010dky barevn\u00e9ho inkoustu. Vypadalo to jako pokladnice. 
\u0158editel byl mal\u00fd, robustn\u00ed mu\u017e s\u00a0p\u011bknou hlavou a\u00a0silnou bradou. Nicm\u00e9n\u011b vypadal pohledn\u011b, m\u011bl kr\u00e1sn\u011b klenut\u00e9 obo\u010d\u00ed a\u00a0p\u011bkn\u00fd nos s\u00a0velk\u00fdm, sv\u011b\u0161en\u00fdm kn\u00edrem.
Pln\u011b se v\u011bnoval sv\u00e9 pr\u00e1ci a\u00a0nevid\u011bl, \u017ee Ursula ve\u0161la do m\u00edstnosti. Bylo cosi a\u017e ur\u00e1\u017eej\u00edc\u00edho na tom, jak nevn\u00edmal jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Kdy\u017e m\u011bl volnou chvilku, vzhl\u00e9dl od stolu a\u00a0Ursulu pozdravil. Hn\u011bd\u00e9 o\u010di mu p\u0159\u00edjemn\u011b sv\u00edtily. P\u0159ipadal j\u00ed velice mu\u017en\u00fd a\u00a0nevyvratiteln\u00fd, skoro m\u011bla chu\u0165 do n\u011bj str\u010dit.
\u201ePr\u0161elo v\u00e1m na cestu,\u201c poznamenal k\u00a0Ursule.
\u201eTo mi nevad\u00ed, jsem zvykl\u00e1,\u201c odpov\u011bd\u011bla s\u00a0nerv\u00f3zn\u00edm pousm\u00e1n\u00edm.
Ale on u\u017e ji neposlouchal. Jako by jen n\u011bco sm\u011b\u0161n\u011b za\u017evatlala. P\u0159estal si j\u00ed v\u0161\u00edmat.
\u201eTady se v\u017edycky podep\u00ed\u0161ete,\u201c \u0159ekl j\u00ed, jako by mluvil s\u00a0d\u00edt\u011btem\u00a0\u2013
 \u201ea dopln\u00edte \u010das p\u0159\u00edchodu a\u00a0odchodu.\u201c
Ursula se podepsala do knihy a\u00a0odstoupila. D\u00e1l si j\u00ed nikdo nev\u0161\u00edmal. L\u00e1mala si hlavu s\u00a0t\u00edm, co by \u0159ekla, ale marn\u011b.
\u201eU\u017e bych je pustil dovnit\u0159,\u201c  pokynul pan Harby huben\u00e9mu mu\u017ei, kter\u00fd se sp\u011b\u0161n\u011b p\u0159ehraboval ve sv\u00fdch pap\u00edrech. Pomocn\u00fd u\u010ditel nijak nedal najevo, \u017ee ho sly\u0161el, a\u00a0d\u00e1l pokra\u010doval v\u00a0tom, co d\u011blal. Atmosf\u00e9ra v\u00a0m\u00edstnosti zhoustla.
V\u00a0posledn\u00edm okam\u017eiku si pan Brunt navl\u00e9kl pl\u00e1\u0161\u0165.
\u201eVy p\u016fjdete do d\u00edv\u010d\u00ed haly,\u201c \u0159ekl \u0159editel Ursule s\u00a0\u00fa\u017easnou, a\u017e ur\u00e1\u017elivou bodrost\u00ed, \u010dist\u011b ofici\u00e1ln\u011b a\u00a0panova\u010dn\u011b.
Vy\u0161la ven a\u00a0u\u00a0vchodu u\u017e na\u0161la sle\u010dnu Harbyovou a\u00a0dal\u0161\u00ed mladou u\u010ditelku. Venku na asfaltov\u00e9m dvo\u0159e pr\u0161elo. Nev\u00fdrazn\u00fd zvonek jim jednotv\u00e1rn\u011b a\u00a0nal\u00e9hav\u011b drn\u010del nad hlavou. Dozvonilo. Pak bylo vid\u011bt pana Brunta, jak prostovlas\u00fd stoj\u00ed u\u00a0druh\u00e9 br\u00e1ny \u0161koln\u00edho dvora, ost\u0159e p\u00edsk\u00e1 na p\u00ed\u0161\u0165alku a\u00a0rozhl\u00ed\u017e\u00ed se po de\u0161tiv\u00e9, neut\u011b\u0161en\u00e9 ulici.
P\u0159iklusali chlapci ve skupink\u00e1ch i\u00a0proudech, s\u00a0hlu\u010dn\u00fdm dup\u00e1n\u00edm a\u00a0r\u00e1musem prob\u011bhli kolem u\u010ditele ke vchodu pro chlapce. D\u00edvky vb\u00edhaly a\u00a0vch\u00e1zely druh\u00fdm vchodem.
D\u00edv\u010d\u00ed hala, kde st\u00e1la Ursula, se rozhlu\u010dela, kdy\u017e si d\u011bv\u010data sp\u011b\u0161n\u011b svl\u00e9kala kab\u00e1ty a\u00a0klobouky a\u00a0v\u011b\u0161ela je na zje\u017een\u00e9 v\u011b\u0161\u00e1ky. \u010cp\u011bly tu mokr\u00e9 od\u011bvy, d\u00edvky si prot\u0159ep\u00e1valy mokr\u00e9, zacuchan\u00e9 vlasy, oz\u00fdvaly se hlasy a\u00a0\u0161oup\u00e1n\u00ed nohou.
D\u00edvek p\u0159ib\u00fdvalo a\u00a0b\u011bsn\u011bn\u00ed kolem v\u011b\u0161\u00e1k\u016f nab\u00fdvalo na s\u00edle, \u0161kola\u010dky jako by u\u00a0vchodu vytv\u00e1\u0159ely mal\u00e9 hlu\u010dn\u00e9 party. Pak Violet Harbyov\u00e1 zatleskala, zatleskala
je\u0161t\u011b d\u016frazn\u011bji a\u00a0zaje\u010dela:
 \u201eTicho, d\u011bv\u010data, ticho!\u201c
Pak nastala pauza. Hlomoz se zti\u0161il, ale nep\u0159estal.
\u201eCo jsem pov\u00eddala?\u201c zaje\u010dela znovu sle\u010dna Harbyov\u00e1.

Nastalo t\u00e9m\u011b\u0159 naprost\u00e9 ticho. Chv\u00edlemi, te\u010f u\u017e pon\u011bkud pozd\u011b, je\u0161t\u011b vb\u011bhla do haly n\u011bjak\u00e1 d\u00edvka a\u00a0odhodila sv\u00e9 v\u011bci.
\u201eVedouc\u00ed na m\u00edsta!\u201c ost\u0159e zavelela sle\u010dna Harbyov\u00e1.
Vyd\u011blily se dvojice d\u00edvek v\u00a0z\u00e1st\u011br\u00e1ch a\u00a0s\u00a0dlouh\u00fdmi vlasy.
\u201eP\u00e1t\u00e1, \u0161est\u00e1 a\u00a0sedm\u00e1 t\u0159\u00edda\u00a0\u2013 se\u0159adit!\u201c vyk\u0159ikla sle\u010dna Harbyov\u00e1.
Nastal zmatek, z\u00a0n\u011bho\u017e postupn\u011b vznikly t\u0159i z\u00e1stupy d\u00edvek ve dvojic\u00edch, kter\u00e9 se s\u00a0uculov\u00e1n\u00edm postavily v\u00a0chodb\u011b. Jin\u00e9 u\u010ditelky \u0159adily ostatn\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy do \u0159ad mezi v\u011b\u0161\u00e1ky.
Ursula st\u00e1la u\u00a0sv\u00e9 p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy. D\u00edvky cukaly rameny, pohazovaly vlasy, strkaly do sebe, \u0161ily sebou, z\u00edraly, \u017eulily se, \u0161u\u0161kaly si a\u00a0kroutily se.
Zazn\u011blo ostr\u00e9 zap\u00edsknut\u00ed a\u00a0\u0161est\u00e1 t\u0159\u00edda, ta nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u011bv\u010data, se vedena sle\u010dnou Harbyovou dala do pohybu. Ursula se svou p\u00e1tou t\u0159\u00eddou \u0161la za nimi. 
St\u00e1la vedle t\u00e9 uculuj\u00edc\u00ed a\u00a0\u017eul\u00edc\u00ed se \u0159ady d\u00edvek, kter\u00e9 \u010dekaly v\u00a0\u00fazk\u00e9 chodb\u011b.        Co je ona sama, to nev\u011bd\u011bla.
N\u00e1hle zazn\u011bly t\u00f3ny klav\u00edru a\u00a0\u0161est\u00e1 t\u0159\u00edda se s\u00a0dus\u00e1n\u00edm vydala do velk\u00e9 u\u010debny. Chlapci vch\u00e1zeli jin\u00fdm vchodem. Klav\u00edr vyhr\u00e1val n\u011bjak\u00fd pochod a\u00a0p\u00e1t\u00e1 t\u0159\u00edda se p\u0159esunula ke vchodu do u\u010debny. V\u00a0d\u00e1lce bylo vid\u011bt pana Harbyho za stolem. Druh\u00e9 dve\u0159e m\u00edstnosti st\u0159e\u017eil pan Brunt. Ursulina t\u0159\u00edda se strkala dop\u0159edu.
Ursula st\u00e1la bl\u00edzko sv\u00fdch sv\u011b\u0159enky\u0148. Pokradmu na ni pohl\u00ed\u017eely, uculovaly se a\u00a0strkaly.
\u201eTak b\u011b\u017ete,\u201c vyzvala je Ursula.
Hih\u0148aly se.
\u201eNo tak b\u011b\u017ete,\u201c \u0159ekla Ursula, proto\u017ee klav\u00edr hr\u00e1l d\u00e1l.
D\u00edvky se nahrnuly do m\u00edstnosti. Pan Harby, kter\u00fd se zd\u00e1nliv\u011b soust\u0159ed\u011bn\u011b \u010d\u00edmsi zab\u00fdval u\u00a0sv\u00e9ho stolu, zvedl hlavu a\u00a0zah\u0159\u00edmal:
\u201eSt\u00e1t!\u201c
V\u0161echno se zastavilo, klav\u00edr p\u0159estal hr\u00e1t. Chlapci, kte\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b za\u010dali vch\u00e1zet druh\u00fdmi dve\u0159mi, se za\u0159adili zp\u00e1tky. Bylo sly\u0161et chraplav\u00fd, zti\u0161en\u00fd hlas pana Brunta, pak duniv\u00fd k\u0159ik pana Harbyho z\u00a0druh\u00e9ho konce m\u00edstnosti:
\u201eKdo \u0159ekl d\u011bv\u010dat\u016fm z\u00a0p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy, aby se takhle hrnula?\u201c
Ursula zrudla. D\u00edvky po n\u00ed pokukovaly a\u00a0uculovaly se.
\u201eJ\u00e1 jsem je poslala dovnit\u0159, pane Harby,\u201c \u0159ekla jasn\u00fdm, ale v\u00e1hav\u00fdm hlasem.
 Nastal okam\u017eik ticha. Pak pan Harby z\u00a0d\u00e1lky zah\u0159\u00edmal.
\u201eZp\u00e1tky na sv\u00e1 m\u00edsta, d\u011bv\u010data z\u00a0p\u00e1t\u00e9!\u201c
D\u00edvky s\u00a0tichou \u017ealobou posm\u011b\u0161n\u011b a\u00a0kradmo vzhl\u00ed\u017eely k\u00a0Ursule. Nacouvaly zp\u011bt. Ursulino srdce se zatvrdilo bolest\u00ed z\u00a0t\u00e9 hanby.
\u201ePochodem\u00a0\u2013 vp\u0159ed,\u201c zavelel pan Brunt a\u00a0d\u00edvky se pustily kup\u0159edu a\u00a0dr\u017eely krok s\u00a0\u0159adami chlapc\u016f.
Ursula pohl\u00e9dla na svou t\u0159\u00eddu, kter\u00e1 \u010d\u00edtala asi p\u011btapades\u00e1t chlapc\u016f a\u00a0d\u00edvek, stoj\u00edc\u00edch v\u00a0\u0159ad\u00e1ch v\u00a0lavic\u00edch. P\u0159ipadalo j\u00ed, \u017ee naprosto p\u0159estala existovat.
Nebylo tu pro ni m\u00edsto, nemohla tu b\u00fdt. St\u00e1la \u010delem k\u00a0vyrovnan\u00e9 mase d\u011bt\u00ed.
Z\u00a0druh\u00e9 \u010d\u00e1sti m\u00edstnosti zaslechla rychl\u00fd sled ot\u00e1zek. St\u00e1la p\u0159ed svou t\u0159\u00eddou a\u00a0nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1 d\u011blat. Trapn\u011b \u010dekala. Jej\u00ed \u0159ady d\u011bt\u00ed, pades\u00e1t nezn\u00e1m\u00fdch
tv\u00e1\u0159\u00ed, ji sledovaly nevra\u017eiv\u011b, hotovy tropit si z\u00a0n\u00ed \u0161a\u0161ky. M\u011bla pocit, jako by ji ty tv\u00e1\u0159e mu\u010dily ohn\u011bm, jako by p\u0159ed nimi st\u00e1la nah\u00e1. Ub\u00edhaly nev\u00fdslovn\u011b
dlouh\u00e9 a\u00a0mu\u010div\u00e9 vte\u0159iny.
Pak sebrala odvahu. Sly\u0161ela, jak pan Brunt klade ot\u00e1zky na po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed z\u00a0hlavy. Stoupla si bl\u00edzko sv\u00e9 t\u0159\u00eddy, aby nemusela p\u0159\u00edli\u0161 zvy\u0161ovat hlas, a\u00a0koktav\u011b, nejist\u011b se zeptala:
\u201eSedm klobouk\u016f po dvou a\u00a0p\u016fl penc\u00edch?\u201c
T\u0159\u00edda se za\u0161klebila, kdy\u017e vid\u011bli, jak za\u010dala. Ursula zrudla a\u00a0trp\u011bla. Pak vyst\u0159elily n\u011bjak\u00e9 ruce a\u00a0ona se zeptala na odpov\u011b\u010f.
Den plynul neuv\u011b\u0159iteln\u011b pomalu. Nev\u011bd\u011bla, co s\u00a0nimi m\u00e1 d\u011blat, nast\u00e1valy stra\u0161liv\u00e9 pauzy, kdy byla d\u011btem vyd\u00e1na na milost a\u00a0nemilost; a\u00a0kdy\u017e, pot\u00e9 co se
spolehla na informaci jak\u00e9si \u010dipern\u00e9 hol\u010di\u010dky, za\u010dala hodinu, nev\u011bd\u011bla, jak m\u00e1 spr\u00e1vn\u011b pokra\u010dovat. D\u011bti j\u00ed vl\u00e1dly. Poddala se jim. Neust\u00e1le sly\u0161ela pana Brunta. Jako stroj, st\u00e1le t\u00edm sam\u00fdm tvrd\u00fdm, vysok\u00fdm, nelidsk\u00fdm hlasem pokra\u010doval ve v\u00fduce, nevn\u00edmaje nic jin\u00e9ho. A\u00a0tohle nelidsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed d\u011bt\u00ed ji neust\u00e1le dr\u017eelo na uzd\u011b. Nemohla zmizet. T\u011bchhle pades\u00e1t nerozli\u0161en\u00fdch d\u011bt\u00ed z\u00e1viselo na jej\u00edch rozkazech, na rozkazech, kter\u00e9 nen\u00e1vid\u011blo a\u00a0zazl\u00edvalo j\u00ed je. M\u011bla pocit, \u017ee nem\u016f\u017ee d\u00fdchat\u00a0\u2013 mus\u00ed se snad udusit, jak je to nelidsk\u00e9. Bylo jich tolik, \u017ee u\u017e to nebyly d\u011bti. Byla to \u0161vadrona. Nemohla mluvit, tak jak cht\u011bla mluvit s\u00a0d\u00edt\u011btem, proto\u017ee to nebyly jednotliv\u00e9 d\u011bti, ale kolektivn\u00ed, nelidsk\u00e9 t\u011bleso.

P\u0159i\u0161el \u010das na ob\u011bd a\u00a0Ursula se cel\u00e1 omr\u00e1\u010den\u00e1, zmaten\u00e1 a\u00a0osam\u011bl\u00e1 \u0161la do sborovny naj\u00edst. Nikdy p\u0159edt\u00edm si v\u00a0\u017eivot\u011b nep\u0159ipadala jako \u00fapln\u00e1 cizinka. M\u011bla pocit, jako by se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1tila z\u00a0n\u011bjak\u00e9ho ciz\u00edho stra\u0161liv\u00e9ho st\u00e1tu, kde v\u0161echno p\u0159ipom\u00ednalo peklo zp\u016fsoben\u00e9 tvrd\u00fdm a\u00a0zlovoln\u00fdm syst\u00e9mem. A\u00a0nebyla vlastn\u011b svobodn\u00e1. Pomy\u0161len\u00ed na odpoledne ji t\u00edsnilo jako n\u011bjak\u00e9 pouto.
Prvn\u00ed t\u00fdden prob\u011bhl ve slep\u00e9m zmatku. Neum\u011bla u\u010dit a\u00a0m\u011bla pocit, \u017ee to nikdy um\u011bt nebude. Pan Harby se ob\u010das p\u0159i\u0161el pod\u00edvat, jak si Ursula ve t\u0159\u00edd\u011b vede.
P\u0159ipadala si tak neschopn\u00e1, kdy\u017e tam st\u00e1l a\u00a0p\u0159ihl\u00ed\u017eel jako hroziv\u00fd tyran, tak neskute\u010dn\u00fd, \u017ee se zarazila a\u00a0jako by p\u0159estala existovat. St\u00e1l tam a\u00a0sledoval
v\u0161e s\u00a0t\u00edm r\u00e1doby bodr\u00fdm \u00fasm\u011bvem v\u00a0o\u010d\u00edch, kter\u00fd ve skute\u010dnosti jen hrozil. Ne\u0159ekl nic, nechal ji ve v\u00fduce pokra\u010dovat, m\u011bla pocit, jako by j\u00ed vyprchala du\u0161e z\u00a0t\u011bla. Pak se vzd\u00e1lil a\u00a0jeho odchod byl jako v\u00fdsm\u011bch. Ta t\u0159\u00edda pat\u0159ila jemu. Ona tu byla jen jako v\u00e1hav\u00e1 n\u00e1hra\u017eka. D\u011bti tloukl a\u00a0tyranizoval a\u00a0ony ho za to nen\u00e1vid\u011bly, ale byl jejich p\u00e1nem. A\u00a0t\u0159eba\u017ee se Ursula chovala ke sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b laskav\u011b a\u00a0v\u017edy ohledupln\u011b, d\u011bti pat\u0159ily panu Harbymu, a\u00a0ne j\u00ed. Jako jak\u00fdsi neporaziteln\u00fd zdroj mechanismu si podr\u017eel ve\u0161kerou moc. A\u00a0t\u0159\u00edda mu tu moc p\u0159izn\u00e1vala. Moc byla ve \u0161kole podstatn\u00e1, z\u00e1le\u017eelo pouze na moci.
Ursula se \u0159editele brzy za\u010dala b\u00e1t a\u00a0na dn\u011b jej\u00edho strachu vyrostlo sem\u00ednko nen\u00e1visti, nebo\u0165 j\u00edm opovrhovala, nicm\u00e9n\u011b byl jej\u00edm p\u00e1nem. Pak za\u010dala do v\u011bc\u00ed
v\u00edc vid\u011bt. V\u0161ichni ostatn\u00ed u\u010ditel\u00e9 ho tak\u00e9 nen\u00e1vid\u011bli a\u00a0mezi sebou se t\u00edm netajili. Nebo\u0165 on byl p\u00e1nem jich i\u00a0d\u011bt\u00ed, p\u0159edstavoval kormidlo a\u00a0m\u011bl nad t\u00edm st\u00e1de\u010dkem absolutn\u00ed autoritu. Jako by to byl jedin\u00fd jeho \u017eivotn\u00ed c\u00edl: slepou autoritou ovl\u00e1dat \u0161kolu. U\u010ditel\u00e9 pat\u0159ili k\u00a0jeho poddan\u00fdm stejn\u011b jako \u0161kol\u00e1ci.
Av\u0161ak proto\u017ee u\u010ditel\u00e9 tak\u00e9 vl\u00e1dli jakousi autoritou, instinktivn\u011b je nesn\u00e1\u0161el.
Ursula se nedok\u00e1zala st\u00e1t jeho obl\u00edbenkyn\u00ed. Od prvn\u00edho okam\u017eiku se proti n\u011bmu zatvrdila. Nem\u011bla r\u00e1da ani Violet Harbyovou. Pan Harby byl v\u0161ak pro ni p\u0159\u00edli\u0161,
nedok\u00e1zala ho pochopit, byl \u010d\u00edmsi p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fdm. Nejd\u0159\u00edve k\u00a0n\u011bmu p\u0159istupovala tak, jak mlad\u00e1, chytr\u00e1 d\u00edvka obvykle k\u00a0mu\u017ei p\u0159istupuje\u00a0\u2013 v\u00a0o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u00edrn\u00e9 galantn\u00ed zdvo\u0159ilosti. Ale to, \u017ee byla d\u00edvka, \u017eena, bu\u010f z\u016fstalo bez pov\u0161imnut\u00ed, nebo se dokonce stalo d\u016fvodem jeho opovr\u017een\u00ed. Nev\u011bd\u011bla, k\u00fdm je, ani k\u00fdm by m\u011bla b\u00fdt.
 Cht\u011bla z\u016fstat sv\u00fdm vlastn\u00edm citliv\u00fdm a\u00a0soukrom\u00fdm j\u00e1.
Tak u\u010dila d\u00e1l. Sp\u0159\u00e1telila se s\u00a0u\u010ditelkou t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddy, Maggi\u00ed Schofieldovou. Sle\u010dna Schofieldov\u00e1 byla asi dvacetilet\u00e1, tich\u00e1 d\u00edvka, kter\u00e1 si od ostatn\u00edch u\u010ditel\u016f dr\u017eela odstup. Byla dost kr\u00e1sn\u00e1, p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00e1 a\u00a0jako by \u017eila v\u00a0jin\u00e9m, kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011bt\u011b.
Ursula si nosila do \u0161koly s\u00a0sebou ob\u011bd a\u00a0druh\u00fd t\u00fdden u\u017e ho jedla v\u00a0m\u00edstnosti sle\u010dny Schofieldov\u00e9. T\u0159et\u00ed t\u0159\u00edda st\u00e1la samostatn\u011b a\u00a0po obou stran\u00e1ch m\u011bla okna, s\u00a0v\u00fdhledem na h\u0159i\u0161t\u011b. Ursula poc\u00edtila nesm\u00edrnou \u00falevu, kdy\u017e na\u0161la v\u00a0dr\u00e1sav\u00e9 \u0161kole takov\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b. St\u00e1ly tam kv\u011btin\u00e1\u010de s\u00a0chryzant\u00e9mami, hrnky s\u00a0barevn\u00fdmi listy a\u00a0velk\u00e1 sklenice s\u00a0n\u011bjak\u00fdmi bobulemi. Na st\u011bn\u011b visely hezk\u00e9 obr\u00e1zky\u00a0\u2013 hlubotiskov\u00e9 reprodukce Greuzeho a\u00a0Reynoldsova V\u011bku nevinnosti, navozuj\u00edc\u00ed dojem d\u016fv\u011brn\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. M\u00edstnost s\u00a0neobvykl\u00fdmi okny, men\u0161\u00edmi a\u00a0\u00fahled\u00adn\u011bj\u0161\u00edmi lavicemi, s\u00a0obr\u00e1zky a\u00a0kv\u011btinami Ursulu okam\u017eit\u011b rozradostnila. Tady kone\u010dn\u011b na\u0161la n\u011bco trochu osobn\u00edho, na co mohla za\u00adreagovat.

Bylo op\u011bt pond\u011bl\u00ed. Str\u00e1vila ve \u0161kole u\u017e t\u00fdden a\u00a0za\u010d\u00ednala si zvykat na okol\u00ed, t\u0159eba\u017ee zat\u00edm j\u00ed v\u016fbec neproniklo do nitra. T\u011b\u0161ila se na ob\u011bd s\u00a0Maggi\u00ed. To byl sv\u011btl\u00fd bod dne. Maggie byla tak siln\u00e1 a\u00a0vzd\u00e1len\u00e1, kr\u00e1\u010dela pomal\u00fdmi, jist\u00fdmi kroky po tvrd\u00e9 cest\u011b a\u00a0nesla si v\u00a0du\u0161i sv\u016fj sen. Ursula poci\u0165ovala u\u010den\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b jako nesmysln\u011b zl\u00fd sen. Jej\u00ed t\u0159\u00edda se v\u00a0poledne vyhrnula ven, jeden p\u0159es druh\u00e9ho. Ursula si je\u0161t\u011b neuv\u011bdomovala, jak\u00fd si na sebe plete bi\u010d svou svrchovanou sn\u00e1\u0161enlivost\u00ed, laskavost\u00ed
a\u00a0v\u016fbec tolerantn\u00edm p\u0159\u00edstupem. Ode\u0161li, zbavila se jich a\u00a0to sta\u010dilo. 
Odsp\u011bchala do sborovny.
Pan Brunt se skl\u00e1n\u011bl u\u00a0kam\u00ednek, kam si dal do trouby oh\u0159\u00e1t r\u00fd\u017eov\u00fd n\u00e1kyp. Pak se zvedl a\u00a0soust\u0159ed\u011bn\u011b dloubal vidli\u010dkou do kastr\u016flku na plotn\u011b. Pot\u00e9 ho op\u011bt p\u0159iklopil.
\u201eJe\u0161t\u011b to nen\u00ed hotov\u00e9?\u201c vpadla mu Ursula vesele do jeho zaujatosti.
V\u017edycky se chovala vesele a\u00a0bla\u017een\u011b a\u00a0se v\u0161emi u\u010diteli mluvila mile. P\u0159ipadala si jako labu\u0165 mezi husami, s\u00a0vy\u0161\u0161\u00edm rodokmenem a\u00a0p\u0159in\u00e1le\u017eitost\u00ed. A\u00a0jej\u00ed p\u00fdchu nad t\u00edm, \u017ee je v\u00a0t\u00e9to o\u0161kliv\u00e9 \u0161kole labut\u00ed, zat\u00edm nikdo nezkrotil.
\u201eJe\u0161t\u011b ne,\u201c odpov\u011bd\u011bl pan Brunt lakonicky.
\u201eJestlipak to u\u017e m\u00e1m hork\u00e9,\u201c uva\u017eovala, kdy\u017e p\u0159istupovala k\u00a0troub\u011b. Nap\u016fl \u010dekala, \u017ee se j\u00ed pod\u00edv\u00e1 do trouby s\u00e1m, ale nev\u0161\u00edmal si j\u00ed. M\u011bla hlad a\u00a0dychtiv\u011b
pono\u0159ila prst do kastr\u016flku, aby zjistila, jestli jsou brambory s\u00a0kapusti\u010dkami a\u00a0masem u\u017e oh\u0159\u00e1t\u00e9. Nebyly.
\u201eJe to fajn, kdy\u017e si sem \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee vz\u00edt ob\u011bd, ne?\u201c zeptala se pana Brunta.
\u201eJ\u00e1 ani nev\u00edm,\u201c odpov\u011bd\u011bl a\u00a0rozprost\u0159el si ubrousek na rohu stolu, ani\u017e j\u00ed v\u011bnoval pohled.
\u201eDom\u016f to m\u00e1te asi daleko?\u201c
\u201eAno,\u201c odpov\u011bd\u011bl. Pak vstal a\u00a0pohl\u00e9dl na ni. M\u011bl ty nejmod\u0159ej\u0161\u00ed, nejvzteklej\u0161\u00ed a\u00a0nejzaost\u0159en\u011bj\u0161\u00ed o\u010di, jak\u00e9 kdy vid\u011bla. Civ\u011bl na ni se vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed z\u00e1\u0161t\u00ed.
\u201eB\u00fdt v\u00e1mi, sle\u010dno Brangwenov\u00e1,\u201c ozval se hroziv\u011b,
 \u201edr\u017eel bych tu t\u0159\u00eddu pevn\u011bj\u0161\u00ed rukou.\u201c
Ursula couvla.
\u201eV\u00e1\u017en\u011b?\u201c zeptala se mile, ale s\u00a0hr\u016fzou. \u201eNejsem snad dost p\u0159\u00edsn\u00e1?\u201c
\u201eProto\u017ee,\u201c pokra\u010doval, ani\u017e j\u00ed v\u011bnoval pozornost,
 \u201eoni v\u00e1s p\u0159ev\u00e1lcuj\u00ed, jestli jim brzy nezatnete tipec.
 P\u0159em\u016f\u017eou v\u00e1s a\u00a0budou v\u00e1s tak otravovat, a\u017e v\u00e1s Harby nech\u00e1 p\u0159elo\u017eit\u00a0\u2013 vzpomenete si na m\u011b. Za \u0161est t\u00fddn\u016f u\u017e tu nebudete\u201c
\u00a0\u2013 naplnil si \u00fasta j\u00eddlem\u00a0\u2013 \u201ekdy\u017e jim nezatnete tipec, a\u00a0to dost rychle.\u201c
\u201eAle j\u00e1\u00a0\u2013\u201c za\u010dala Ursula roz\u010dilen\u011b, l\u00edtostiv\u011b. Zmocnila se j\u00ed hr\u016fza.
\u201eHarby v\u00e1m nepom\u016f\u017ee. Takhle to on d\u011bl\u00e1\u00a0\u2013 nech\u00e1 v\u00e1s, bude to \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed, a\u00a0vy bu\u010f vypadnete sama, nebo v\u00e1s vyhod\u00ed. Mn\u011b je to celkem jedno, a\u017e na to,
\u017ee tu po v\u00e1s zbyde t\u0159\u00edda, kterou bych moc nerad dostal pak j\u00e1.\u201c
Usly\u0161ela v\u00a0jeho hlase obvi\u0148uj\u00edc\u00ed t\u00f3n a\u00a0m\u011bla pocit zatracen\u00ed. Ale \u0161kola st\u00e1le je\u0161t\u011b pro ni nenabyla skute\u010dn\u00e9ho dojmu. Vyh\u00fdbala se tomu. Byla to skute\u010dnost, ale j\u00ed se net\u00fdkala. A\u00a0br\u00e1nila se obrazu, kter\u00fd j\u00ed p\u0159edest\u0159el pan Brunt. Odm\u00edtla to vz\u00edt na v\u011bdom\u00ed.
\u201eSnad to nebude tak stra\u0161n\u00e9?\u201c \u0159ekla chv\u011bj\u00edc\u00edm se hlasem, kter\u00fd zazn\u011bl dost hezky, nicm\u00e9n\u011b trochu shov\u00edvav\u011b, proto\u017ee necht\u011bla d\u00e1t najevo strach.
\u201eStra\u0161n\u00e9?\u201c zeptal se mu\u017e a\u00a0v\u011bnoval se op\u011bt sv\u00e9mu n\u00e1kypu.
 \u201eJ\u00e1 bych tomu ne\u0159\u00edkal stra\u0161n\u00e9.\u201c
\u201eJ\u00e1 se skute\u010dn\u011b boj\u00edm,\u201c \u0159ekla Ursula. \u201eD\u011bti mi p\u0159ipadaj\u00ed tak\u00a0\u2013\u201c
\u201eCo je?\u201c zeptala se sle\u010dna Harbyov\u00e1, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b ve\u0161la.
\u201eNo, pan Brunt \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee bych m\u011bla svou t\u0159\u00eddu trochu v\u00edc uk\u00e1znit,\u201c \u0159ekla s\u00a0chab\u00fdm \u00fasm\u011bvem.
\u201ePo\u0159\u00e1dek mus\u00ed b\u00fdt, jestli chce\u0161 u\u010dit,\u201c \u0159ekla sle\u010dna Harbyov\u00e1 s\u00a0tvrdou velitelskou zku\u0161enost\u00ed.
Ursula neodpov\u011bd\u011bla. P\u0159ipadala si p\u0159ed nimi bezcenn\u00e1.
\u201eJestli chcete, aby v\u00e1s nechali \u017e\u00edt, tak to mus\u00edte ud\u011blat,\u201c trval na sv\u00e9m pan Brunt.
\u201eKdy\u017e si neudr\u017e\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1dek, tak nejsi k\u00a0ni\u010demu,\u201c pokra\u010dovala sle\u010dna Harbyov\u00e1.
\u201eA\u00a0mus\u00edte to ud\u011blat sama,\u201c\u00a0\u2013 zv\u00fd\u0161il hlas jako trpk\u00fd prorok. \u201eV\u00a0tomhle v\u00e1m nikdo nepom\u016f\u017ee.\u201c
\u201eNo jist\u011b!\u201c dodala sle\u010dna Harbyov\u00e1. \u201eAle n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 si nedaj\u00ed \u0159\u00edct.\u201c A\u00a0ode\u0161la.

Ovzdu\u0161\u00ed nevra\u017eivosti a\u00a0rozpadu, v\u016fle lid\u00ed jednaj\u00edc\u00edch v\u00a0nep\u0159\u00e1telsk\u00e9m pod\u0159\u00edzen\u00ed j\u00ed p\u0159ipadaly ohavn\u00e9. Pan Brunt ji jako boj\u00e1cn\u00fd pod\u0159\u00edzen\u00fd zakysl\u00fd hanbou d\u011bsil.    Ursule se cht\u011blo ut\u00e9ci. Cht\u011bla se z\u00a0toho vyvl\u00e9ci, necht\u011bla to ch\u00e1pat.
Pak p\u0159i\u0161la sle\u010dna Schofieldov\u00e1 a\u00a0s\u00a0n\u00ed jin\u00e1, trochu klidn\u011bj\u0161\u00ed nota. Ursula se ihned obr\u00e1tila pro potvrzen\u00ed k\u00a0nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed. Maggie z\u016fst\u00e1vala osobn\u00ed v\u00a0r\u00e1mci cel\u00e9ho toho ne\u010dist\u00e9ho autorit\u00e1\u0159sk\u00e9ho syst\u00e9mu.
\u201eJe tu velk\u00fd Anderson?\u201c zeptala se sle\u010dna Schofieldov\u00e1 pana Brunta a\u00a0pak chladn\u011b, ofici\u00e1ln\u011b mluvili o\u00a0jak\u00e9si af\u00e9\u0159e t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se dvou \u0161kol\u00e1k\u016f.
Sle\u010dna Schofieldov\u00e1 si vzala svou hn\u011bdou misku a\u00a0Ursula \u0161la za n\u00ed. V\u00a0p\u0159\u00edjemn\u00e9 u\u010debn\u011b t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddy si prost\u0159ely ubrus, na stole st\u00e1la sklenice s\u00a0n\u011bkolika r\u016f\u017ei\u010dkami.
\u201eTady je to tak hezk\u00e9, ud\u011blala jsi z\u00a0toho n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho,\u201c radostn\u011b poznamenala Ursula. Ale m\u011bla strach. Ovzdu\u0161\u00ed \u0161koly na ni za\u010dalo dol\u00e9hat.
\u201eV\u00a0t\u00e9 velk\u00e9 u\u010debn\u011b to je prost\u011b utrpen\u00ed,\u201c p\u0159isv\u011bd\u010dila sle\u010dna Schofieldov\u00e1.
Tak\u00e9 mluvila trpce. Ona tak\u00e9 \u017eila v\u00a0ur\u00e1\u017eliv\u00e9m postaven\u00ed vedouc\u00edho sluhy, kter\u00e9ho nen\u00e1vid\u00ed p\u00e1n naho\u0159e i\u00a0ti pod n\u00edm. V\u011bd\u011bla, \u017ee j\u00ed ka\u017edou chv\u00edli hroz\u00ed \u00fatok z\u00a0t\u00e9 \u010di on\u00e9 strany, nebo z\u00a0obou najednou, nebo\u0165 \u00fa\u0159ady naslouchaj\u00ed st\u00ed\u017enostem rodi\u010d\u016f a\u00a0oboj\u00ed se obr\u00e1t\u00ed proti t\u00e9 r\u00e1doby autorit\u011b\u00a0\u2013 u\u010diteli.
Maggie Schofieldov\u00e1 si tedy tak\u00e9 trpce st\u011b\u017eovala, by\u0165 nal\u00e9vala chutnou sm\u011bs velk\u00fdch zlat\u00fdch fazol\u00ed s\u00a0om\u00e1\u010dkou.
\u201eTo je vegetari\u00e1nsk\u00fd mi\u0161ma\u0161,\u201c vysv\u011btlila.
 \u201eCht\u011bla bys to ochutnat?\u201c
\u201eMoc r\u00e1da,\u201c odpov\u011bd\u011bla Ursula.
Jej\u00ed vlastn\u00ed ob\u011bd j\u00ed proti tomuto lahodn\u00e9mu, \u010dist\u00e9mu j\u00eddlu p\u0159ipadal hrub\u00fd a\u00a0o\u0161kliv\u00fd.
\u201eNikdy jsem nejedla vegetari\u00e1nsk\u00e9 j\u00eddlo,\u201c \u0159ekla Ursula.
 \u201eAle \u0159ekla bych, \u017ee je to asi dobr\u00e9.\u201c
\u201eJ\u00e1 vlastn\u011b nejsem vegetari\u00e1nka,\u201c vysv\u011btlila Maggie,
 \u201ejen si do \u0161koly nerada nos\u00edm maso.\u201c
\u201eJ\u00e1 nejsp\u00ed\u0161 taky,\u201c \u0159ekla Ursula.
A\u00a0v\u00a0du\u0161i nalezla souzn\u011bn\u00ed s\u00a0t\u00edm nov\u00fdm vylep\u0161en\u00edm, novou svobodou. Kdyby v\u0161echna vegetari\u00e1nsk\u00e1 j\u00eddla byla takhle dobr\u00e1, r\u00e1da by unikla m\u00edrn\u00e9 ne\u010distot\u011b masa.
\u201eJe to moc dobr\u00e9!\u201c vyk\u0159ikla.
\u201eAno,\u201c souhlasila Maggie Schofieldov\u00e1 a\u00a0vysv\u011btlila j\u00ed recept. D\u00edvky pak mluvily o\u00a0sob\u011b. Ursula j\u00ed vypr\u00e1v\u011bla o\u00a0sv\u00e9 st\u0159edn\u00ed \u0161kole a\u00a0o\u00a0maturit\u011b, trochu se chv\u00e1stala. Tady v\u00a0tom o\u0161kliv\u00e9m m\u00edst\u011b si p\u0159ipadala tak uboh\u00e1. Maggie j\u00ed naslouchala se zamy\u0161lenou, hezkou tv\u00e1\u0159\u00ed, pon\u011bkud zasmu\u0161ile.
\u201eNemohla ses dostat na n\u011bjak\u00e9 lep\u0161\u00ed m\u00edsto?\u201c zeptala se nakonec.
\u201eNev\u011bd\u011bla jsem, jak\u00e9 to tu je,\u201c neur\u010dit\u011b odpov\u011bd\u011bla Ursula.
\u201eAha!\u201c Sle\u010dna Schofieldov\u00e1 trpce zavrt\u011bla hlavou.
\u201eJe to tak hrozn\u00e9, jak to vypad\u00e1?\u201c 
zeptala se Ursula a\u00a0mali\u010dko se strachy zachmu\u0159ila.
\u201eJe,\u201c trpce p\u0159isv\u011bd\u010dila sle\u010dna Schofieldov\u00e1. 
\u201eJe to p\u0159\u00edmo odporn\u00e9!\u201c
Ursule se zastavilo srdce, kdy\u017e uvid\u011bla, \u017ee ani sle\u010dna Schofieldov\u00e1 neunik\u00e1 tomu smrt\u00edc\u00edmu otroctv\u00ed.
\u201eHlavn\u011b pan Harby,\u201c za\u010dala Maggie Schofieldov\u00e1.
 \u201eJ\u00e1 bych to asi u\u017e v\u00a0t\u00e9 velk\u00e9 u\u010debn\u011b nevydr\u017eela\u00a0\u2013 poslouchat hlas pana Brunta a\u00a0pana Harbyho -\u201c
Odvr\u00e1tila se, jako by se j\u00ed n\u011bco velice dotklo. N\u011bkter\u00e9 v\u011bci prost\u011b nesnesla.
\u201eJe pan Harby opravdu tak d\u011bsn\u00fd?\u201c zeptala se Ursula, kdy\u017e pomyslela na sv\u00e9 vlastn\u00ed obavy.
\u201eJe to prost\u011b tyran!\u201c \u0159ekla sle\u010dna Schofieldov\u00e1 a\u00a0pozvedla zahanben\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 planuly mu\u010div\u00fdm opovr\u017een\u00edm.
 \u201eNen\u00ed \u0161patn\u00fd, pokud mu jde\u0161 na ruku a\u00a0odvol\u00e1v\u00e1\u0161 se na n\u011bj a\u00a0d\u011bl\u00e1\u0161 v\u0161echno jako on\u00a0\u2013 ale to je tak uboh\u00e9! Je to jen ot\u00e1zka boje na obou stran\u00e1ch\u00a0\u2013 a\u00a0ti klackov\u00e9\u00a0\u2013\u201c
Mluvila zt\u011b\u017eka a\u00a0se vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed zatrpklost\u00ed. Zcela zjevn\u011b tu trp\u011bla. Du\u0161i m\u011bla rozcitliv\u011blou potupou. Ursula trp\u011bla s\u00a0n\u00ed.
\u201eAle pro\u010d je to tak hrozn\u00e9?\u201c zeptala se bezmocn\u011b.
\u201eNem\u016f\u017ee\u0161 prost\u011b nic d\u011blat,\u201c \u0159ekla sle\u010dna Schofieldov\u00e1. 
\u201eNa jedn\u00e9 stran\u011b je proti tob\u011b on a\u00a0na druh\u00e9 proti tob\u011b \u0161tve d\u011bti. D\u011bti jsou prost\u011b hrozn\u00e9. Do v\u0161eho je mus\u00ed\u0161 nutit. V\u0161echno, v\u0161eci\u010dko mus\u00ed vych\u00e1zet od tebe. Nau\u010d\u00ed se jedin\u011b to, co do nich nahust\u00ed\u0161\u00a0\u2013 tak to prost\u011b je.\u201c
Ursula poc\u00edtila, jak j\u00ed sl\u00e1bne odvaha. Pro\u010d mus\u00ed tohle v\u0161echno pochopit, pro\u010d mus\u00ed nutit p\u011btapades\u00e1t d\u011bt\u00ed, aby se n\u011b\u010demu nau\u010dily, a\u00a0p\u0159itom m\u00e1 za sebou ohavnou, hrubou \u017e\u00e1rlivost, je\u017e ji kdykoli m\u016f\u017ee p\u0159edhodit na milost a\u00a0nemilost tomu st\u00e1du d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 by ji, jako\u017eto slab\u0161\u00edho p\u0159edstavitele autority, nejrad\u011bji rozs\u00e1paly? Za\u010dala se sv\u00e9ho \u00fakolu d\u011bsit. Vid\u011bla pana Brunta, sle\u010dnu Harbyovou, sle\u010dnu Schofieldovou\u00a0\u2013 v\u0161echny u\u010ditele, jak \u017ealostn\u011b d\u0159ou na tom nechutn\u00e9m \u00fakolu p\u0159inutit mnoho d\u011bt\u00ed, aby vytvo\u0159ily jeden uk\u00e1zn\u011bn\u00fd mechanick\u00fd \u00fatvar. Jak pak cel\u00fd ten \u00fatvar zredukuj\u00ed na automatick\u00fd stav poslu\u0161nosti a\u00a0pozornosti a\u00a0pot\u00e9 d\u011btem vnucuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 v\u011bdomosti. Prvn\u00ed velk\u00fd \u00fakol tedy spo\u010d\u00edval v\u00a0tom: zredukovat \u0161edes\u00e1t d\u011bt\u00ed na jedno my\u0161len\u00ed \u010di byt\u00ed. Tohoto stavu bylo t\u0159eba dos\u00e1hnout automaticky, v\u016fl\u00ed u\u010ditele a\u00a0v\u016fl\u00ed ve\u0161ker\u00e9 autority \u0161koly, je\u017e se vnutila v\u016fli d\u011bt\u00ed. Z\u00e1le\u017eelo na tom, aby \u0159editel a\u00a0u\u010ditel\u00e9 m\u011bli jednu v\u016fli jako\u017eto autorita, kter\u00e1 by pak sladila v\u016fli d\u011bt\u00ed. Av\u0161ak \u0159editel byl \u00fazkoprs\u00fd a\u00a0pov\u00fd\u0161en\u00fd. V\u016fle u\u010ditel\u016f se nemohla shodovat s\u00a0jeho, jejich jednotliv\u00e9 v\u016fle se mu odm\u00edtaly pod\u0159\u00eddit.
Tak\u017ee vznikala anarchie, v\u00a0jej\u00edm\u017e d\u016fsledku nakonec rozhodovaly d\u011bti o\u00a0tom, kter\u00e1 autorita by m\u011bla existovat. Vznikl tedy soubor samostatn\u00fdch v\u016fl\u00ed, z\u00a0nich\u017e ka\u017ed\u00e1 se sna\u017eila co nejv\u00edce prosazovat svou autoritu. D\u011bti nikdy p\u0159irozen\u011b nep\u0159ivol\u00ed k\u00a0tomu, aby sed\u011bly ve t\u0159\u00edd\u011b a\u00a0podrobily se z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u011bdomost\u00ed. Mus\u00ed je k\u00a0tomu p\u0159inutit n\u011bjak\u00e1 siln\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0moud\u0159ej\u0161\u00ed v\u016fle. T\u00e9to v\u016fli se v\u0161ak neust\u00e1le musej\u00ed sna\u017eit vzp\u00edrat. Tud\u00ed\u017e p\u0159edn\u00edm \u00fasil\u00edm ka\u017ed\u00e9ho u\u010ditele velk\u00e9 t\u0159\u00eddy mus\u00ed b\u00fdt sladit v\u016fli d\u011bt\u00ed se svou, co\u017e m\u016f\u017ee ud\u011blat jedin\u011b tehdy, kdy\u017e se z\u0159ekne vlastn\u00edho j\u00e1 a\u00a0zavede jak\u00fdsi kodex, aby doc\u00edlil jist\u00e9ho p\u0159edpov\u011bditeln\u00e9ho v\u00fdsledku\u00a0\u2013 p\u0159ed\u00e1n\u00ed ur\u010dit\u00fdch znalost\u00ed. A\u00a0to si Ursula myslela, \u017ee se stane prvn\u00ed moudrou u\u010ditelkou, kdy\u017e bude m\u00edt k\u00a0d\u011btem osobn\u00ed p\u0159\u00edstup a\u00a0nebude pou\u017e\u00edvat donucovac\u00edch prost\u0159edk\u016f. Naprosto v\u011b\u0159ila vlastn\u00ed osobnosti.

Octla se tud\u00ed\u017e ve velk\u00fdch obt\u00ed\u017e\u00edch. Zaprv\u00e9 nab\u00edzela t\u0159\u00edd\u011b vztah, kter\u00fd bylo schopno ocenit tak jedno \u010di dv\u011b citliv\u011bj\u0161\u00ed d\u011bti, a\u00a0v\u011bt\u0161ina z\u016fstala mimo, a\u00a0tud\u00ed\u017e proti n\u00ed. Zadruh\u00e9 se st\u00e1vala pasivn\u00edm nep\u0159\u00edtelem t\u00e9 jedin\u00e9 zaveden\u00e9 autority, toti\u017e pana Harbyho, tak\u017ee \u0161kol\u00e1ci ji mohli su\u017eovat o\u00a0to snadn\u011bji. Nev\u011bd\u011bla to, ale instinkt ji postupn\u011b varoval. Mu\u010dil ji hlas pana Brunta\u00a0\u2013 dr\u00e1sav\u00fd, drsn\u00fd, nen\u00e1vistn\u00fd, ale tak jednotv\u00e1rn\u00fd, \u017ee ji doh\u00e1n\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 k\u00a0\u0161\u00edlenstv\u00ed. Ten mu\u017e se stal mechanismem, kter\u00fd pracoval jako na kl\u00ed\u010dek. A\u00a0p\u0159itom jako \u010dlov\u011bk celou dobu ti\u0161e sk\u0159\u00edpal zuby. V\u0161echna ta nen\u00e1vist byla \u0161\u00edlen\u00e1! Mus\u00ed se Ursula st\u00e1t n\u011b\u010d\u00edm podobn\u00fdm? C\u00edtila tu hrozivou nutnost. Mus\u00ed b\u00fdt stejn\u00e1, odhodit sv\u00e9 j\u00e1, st\u00e1t se n\u00e1strojem, abstrakc\u00ed, kter\u00e1 opracov\u00e1v\u00e1 jist\u00fd materi\u00e1l, toti\u017e t\u0159\u00eddu, aby dos\u00e1hla stanoven\u00e9ho c\u00edle a\u00a0vnutila jim ka\u017ed\u00fd den trochu v\u011bdomost\u00ed. A\u00a0tomu se nemohla podvolit. Postupn\u011b v\u0161ak c\u00edtila, jak ji to ocelov\u00e9 sev\u0159en\u00ed zm\u00e1h\u00e1. Jako by p\u0159est\u00e1vala vid\u011bt slunce. \u010casto kdy\u017e vy\u0161la v\u00a0dob\u011b vyhrazen\u00e9 hr\u00e1m ven a\u00a0uvid\u011bla z\u00e1\u0159ivou modrou oblohu s\u00a0let\u00edc\u00edmi mraky, p\u0159ipadalo j\u00ed to jako pouh\u00e1 fantazie, jako namalovan\u00e1 kulisa. V\u00a0srdci m\u011bla \u010derno, v\u011bzela v\u00a0u\u010den\u00ed, jej\u00ed osobnost byla zav\u0159en\u00e1 ve v\u011bzen\u00ed a\u00a0naprosto nicotn\u00e1, pod\u0159\u00edzen\u00e1 zl\u00e9, ni\u010div\u00e9 v\u016fli. Jak by tedy mohla obloha z\u00e1\u0159it? \u017d\u00e1dn\u00e1 obloha neexistovala, neexistovalo z\u00e1\u0159iv\u00e9 ovzdu\u0161\u00ed venku. Pouze uvnit\u0159 \u0161koly to bylo skute\u010dn\u00e9\u00a0\u2013 tvrd\u00e9, konkr\u00e9tn\u00ed, skute\u010dn\u00e9 a\u00a0zlovoln\u00e9. Zat\u00edm v\u0161ak nedopustila, aby ji \u0161kola \u00fapln\u011b p\u0159emohla. Neust\u00e1le si \u0159\u00edkala: \u201eNen\u00ed to nav\u017edy, jednou to skon\u010d\u00ed.\u201c 
Je\u0161t\u011b se dok\u00e1zala vid\u011bt mimo tuhle \u0161kolu, vid\u011bt dobu, kdy z\u00a0n\u00ed bude pry\u010d. O\u00a0ned\u011bl\u00edch a\u00a0o\u00a0sv\u00e1tc\u00edch, kter\u00e9 tr\u00e1vila v\u00a0Cossethay nebo v\u00a0les\u00edch, kde opadalo bukov\u00e9 list\u00ed, si mohla c\u00edrkevn\u00ed \u0161kolu sv. Filipa p\u0159edstavit jako \u0161pinavou p\u0159i\u010daplou budovu, kter\u00e1 pod oblohou vytv\u00e1\u0159ela jen mali\u010dk\u00fd pahrbek, zat\u00edmco kolem n\u00ed se prost\u00edraly ohromn\u00e9 bukov\u00e9 lesy a\u00a0odpoledne bylo dlouh\u00e9 a\u00a0\u00fa\u017easn\u00e9. Nav\u00edc i\u00a0\u0161kol\u00e1ci se tu jevili jako nev\u00fdznamn\u00e9 mal\u00e9 v\u011bci\u010dky ve velk\u00e9 d\u00e1lce, ach, tak daleko. Jakou moc m\u011bli nad jej\u00ed svobodnou du\u0161\u00ed? Jen j\u00ed rychle probleskli hlavou, kdy\u017e odkop\u00e1vala bukov\u00e9 list\u00ed z\u00a0cesty, a\u00a0zase byli pry\u010d. Ale v\u016fl\u00ed se jim neust\u00e1le vzp\u00edrala. Po\u0159\u00e1d ji toti\u017e pron\u00e1sledovali. Nikdy d\u0159\u00edv nepoc\u00edtila tak v\u00e1\u0161nivou l\u00e1sku ke kr\u00e1sn\u00fdm v\u011bcem kolem sebe. Kdy\u017e sed\u011bla ve\u010der v\u00a0horn\u00edm pat\u0159e tramvaje, n\u011bkdy \u0161kola zmizela a\u00a0ona uvid\u011bla, jak se chyst\u00e1 n\u00e1dhern\u00e1 ve\u010dern\u00ed obloha. A\u00a0jej\u00ed hru\u010f i\u00a0ruce volaly po t\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 z\u00e1\u0159i zapadaj\u00edc\u00edho slunce. Bylo to a\u017e mu\u010div\u011b dojemn\u00e9, jak se sna\u017eila k\u00a0n\u011bmu vzt\u00e1hnout. M\u00e1lem \u017ee nevyk\u0159ikla nahlas, kdy\u017e vid\u011bla tak kr\u00e1sn\u00fd z\u00e1pad slunce. Nebo\u0165 si neust\u00e1le p\u0159ipadala jako ve v\u011bzen\u00ed. 

Nebylo nic platn\u00e9 \u0159\u00edkat si, \u017ee \u0161kola neexistuje, kdy\u017e z\u00a0n\u00ed ve\u010der ode\u0161la. Existovala. Ve sv\u00e9m nitru ji poci\u0165ovala jako temnou t\u00ed\u017ei na ka\u017ed\u00e9m kroku. Marn\u011b py\u0161n\u00e1 d\u00edvka odhazovala p\u0159edstavu \u0161koly a\u00a0sv\u00e9ho spojen\u00ed s\u00a0n\u00ed. Byla sle\u010dna Brangwenov\u00e1, u\u010ditelka p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy, nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed sou\u010d\u00e1st jej\u00ed bytosti byla nyn\u00ed v\u00a0pr\u00e1ci.
Cosi v\u00a0jej\u00edm nitru jako by neust\u00e1le poukazovalo na prav\u00fd opak. Nebyla schopna splnit sv\u016fj \u00fakol. Ani na chvilku nemohla uniknout osudov\u00e9 t\u00ed\u017ei toho v\u011bdom\u00ed.
A\u00a0proti Violet Harbyov\u00e9 si p\u0159ipadala m\u00e9n\u011bcenn\u00e1. Sle\u010dna Harbyov\u00e1 byla vynikaj\u00edc\u00ed u\u010ditelka. Dok\u00e1zala udr\u017eet po\u0159\u00e1dek a\u00a0vnucovat sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b v\u011bdomosti s\u00a0pozoruhodnou
\u00fa\u010dinnost\u00ed. Nem\u011blo cenu si namlouvat, \u017ee Ursula je nekone\u010dn\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e Violet Harbyov\u00e1. V\u011bd\u011bla toti\u017e, \u017ee Violet Harbyov\u00e1 usp\u011bla tam, kde j\u00ed se to nepoda\u0159ilo, a\u00a0to v\u00a0\u00fakolu, kter\u00fd si stanovila pro sebe skoro jako zkou\u0161ku. Celou dobu m\u011bla pocit, jako by ji cosi tla\u010dilo, sr\u00e1\u017eelo ji k\u00a0zemi. Ty prvn\u00ed t\u00fddny se sna\u017eila si to nep\u0159ipou\u0161t\u011bt, \u0159\u00edkala si, \u017ee je svobodn\u00e1 jako d\u0159\u00edv. Sna\u017eila se nem\u00edt pocit nev\u00fdhody p\u0159ed sle\u010dnou Harbyovou, pokou\u0161ela se udr\u017eet zd\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed nad\u0159azenosti.
Ale c\u00edtila na sob\u011b velkou t\u00ed\u017ei, kterou Violet Harbyov\u00e1 dok\u00e1zala n\u00e9st, a\u00a0ona ne.
T\u0159eba\u017ee se nevzd\u00e1vala, neda\u0159ilo se j\u00ed. Jej\u00ed t\u0159\u00edda se zhor\u0161ovala, Ursula si p\u0159ipadala ve v\u00fduce st\u00e1le nejist\u011bj\u0161\u00ed. M\u011bla by toho nechat a\u00a0vr\u00e1tit se dom\u016f? M\u011bla by si \u0159\u00edci, \u017ee zvolila \u0161patn\u00e9 m\u00edsto, a\u00a0odej\u00edt? Byla to pro ni \u017eivotn\u00ed zkou\u0161ka.
Pokra\u010dovala tedy tvrdo\u0161\u00edjn\u011b, slep\u011b, \u010dekala na kritick\u00fd okam\u017eik. Pan Harby u\u017e ji za\u010dal pron\u00e1sledovat. Jej\u00ed strach z\u00a0n\u011bj a\u00a0nen\u00e1vist v\u016f\u010di n\u011bmu rostly a\u00a0\u010dn\u011bly.
B\u00e1la se, \u017ee ji bude tyranizovat a\u00a0nakonec ji zni\u010d\u00ed. Za\u010dal ji pron\u00e1sledovat, proto\u017ee nedok\u00e1zala udr\u017eet t\u0159\u00eddu v\u00a0tom spr\u00e1vn\u00e9m stavu, proto\u017ee jej\u00ed t\u0159\u00edda se stala slab\u00fdm \u010dl\u00e1nkem \u0159et\u011bzu, kter\u00fd tvo\u0159il \u0161kolu. 
Jedn\u00edm z\u00a0p\u0159e\u010din\u016f bylo to, \u017ee jej\u00ed t\u0159\u00edda hlu\u010dela a\u00a0ru\u0161ila pana Harbyho, kter\u00fd u\u010dil sedmou t\u0159\u00eddu na druh\u00e9m konci m\u00edstnosti. Jednou r\u00e1no vyu\u010dovala kompozici a\u00a0chodila mezi \u017e\u00e1ky. N\u011bkte\u0159\u00ed chlapci m\u011bli \u0161pinav\u00e9 u\u0161i a\u00a0krk, jejich oble\u010den\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u00e1chlo, ale dok\u00e1zala si toho nev\u0161\u00edmat. Postupn\u011b opravovala d\u011btem p\u00edsemku.
\u201eKdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1te \u201akr\u00e1li\u010d\u00ed doup\u011b\u2018, jak nap\u00ed\u0161ete to\u00a0\u2013p\u011b na konci?\u201c zeptala se.
Nastala kr\u00e1tk\u00e1 pauza; kluci si posm\u011b\u0161n\u011b v\u017edycky dali s\u00a0odpov\u011bd\u00ed na \u010das. Za\u010dali si z\u00a0jej\u00ed autority u\u017e o\u010dividn\u011b tropit posm\u011bch.
\u201ePros\u00edm, pros\u00edm\u00a0\u2013 p-\u011b,\u201c vyk\u0159ikl trochu posm\u011b\u0161n\u011b jeden kluk.
 V\u00a0tu chv\u00edli \u0161el kolem pan Harby.
\u201eVztyk, Hille!\u201c zvolal siln\u00fdm hlasem.
V\u0161ichni sebou trhli. Ursula sledovala kluka. Byl zjevn\u011b chud\u00fd a\u00a0li\u0161\u00e1cky chytr\u00fd. Vep\u0159edu m\u011bl tuhou k\u0161tici do \u010dela, zbytek vlas\u016f na mal\u00e9 hlav\u011b nakr\u00e1tko ost\u0159\u00edhan\u00fd.
Byl bled\u00fd a\u00a0nev\u00fdrazn\u00fd.
\u201eKdo ti \u0159ekl, \u017ee m\u00e1\u0161 tak hul\u00e1kat?\u201c zah\u0159\u00edmal pan Harby.
Chlapec vzhl\u00e9dl a\u00a0zahanben\u011b, ale chytr\u00e1cky zase sklopil hlavu.
\u201eJ\u00e1 jsem pros\u00edm odpov\u00eddal,\u201c \u0159ekl s\u00a0tou\u017e pokornou drzost\u00ed.
\u201eJdi k\u00a0m\u00e9mu stolu.\u201c
Chlapec se vydal na druh\u00fd konec m\u00edstnosti, velk\u00e9 \u010dern\u00e9 sako na n\u011bm viselo ve schl\u00edpl\u00fdch z\u00e1hybech, huben\u00e9 nohy s\u00a0pon\u011bkud otlu\u010den\u00fdmi koleny u\u017e se \u0161inuly t\u00edm pl\u00ed\u017eiv\u00fdm krokem chud\u00e1k\u016f, nohy ve velk\u00fdch bot\u00e1ch sotva zvedal. Ursula sledovala jeho pl\u00ed\u017eiv\u00fd, kradm\u00fd postup p\u0159es m\u00edstnost. Byl to p\u0159ece jej\u00ed \u017e\u00e1k! Kdy\u017e do\u0161el ke stolu, kradmo, ale s\u00a0chytr\u00e1ck\u00fdm za\u0161kleben\u00edm a\u00a0smutnou po\u0165ouchlost\u00ed se rozhl\u00e9dl po velk\u00fdch kluc\u00edch ze sedmi\u010dky. Pak tam \u017ealostn\u00fd, bled\u00fd, v\u00a0t\u011bch sv\u00fdch neradostn\u00fdch \u0161atech post\u00e1val pod hrozivou \u0159editelskou katedrou, jednu hubenou nohu m\u011bl ohnutou v\u00a0koleni a\u00a0chodidlo vyto\u010den\u00e9 ven, s\u00a0rukama v\u00a0n\u00edzko zav\u011b\u0161en\u00fdch kaps\u00e1ch p\u00e1nsk\u00e9ho saka.
Ursula se sna\u017eila soust\u0159edit znovu na t\u0159\u00eddu. Ten chlapec j\u00ed nah\u00e1n\u011bl trochu hr\u016fzu, ale z\u00e1rove\u0148 ho horoucn\u011b litovala. Cht\u011blo se j\u00ed k\u0159i\u010det. Za jeho potrest\u00e1n\u00ed odpov\u00edd\u00e1 p\u0159ece sama! Pan Harby si prohl\u00ed\u017eel, co napsala na tabuli. Oto\u010dil se ke t\u0159\u00edd\u011b.
\u201ePolo\u017eit pera.\u201c
D\u011bti polo\u017eily pera a\u00a0vzhl\u00e9dly.
\u201eRuce dozadu.\u201c
Odstr\u010dily se\u0161ity a\u00a0zalo\u017eily ruce.
Ursula, kter\u00e1 uv\u00edzla u\u00a0zadn\u00edch lavic, se nemohla hnout z\u00a0m\u00edsta.
\u201eO\u00a0\u010dempak p\u00ed\u0161ete tu kompozici?\u201c zeptal se \u0159editel. 
V\u0161echny ruce vyl\u00e9tly vzh\u016fru. \u201eO\u00a0\u2013 o\u201c zakoktal n\u011bjak\u00fd hl\u00e1sek ve snaze rychle odpov\u011bd\u011bt.
\u201eNeradil bych v\u00e1m, abyste vyk\u0159ikovali,\u201c varoval je pan Harby.
 M\u011bl by p\u0159\u00edjemn\u00fd hlas, siln\u00fd a\u00a0melodick\u00fd, neb\u00fdt t\u00e9 opovr\u017een\u00edhodn\u00e9 hrozby, kterou u\u00a0n\u011bho bylo v\u017edycky sly\u0161et. St\u00e1l bez hnut\u00ed, o\u010di mu pod hust\u00fdm \u010dern\u00fdm obo\u010d\u00edm jisk\u0159ily a\u00a0sledoval t\u0159\u00eddu. Jak tam st\u00e1l, bylo na n\u011bm cosi fascinuj\u00edc\u00edho a\u00a0j\u00ed se op\u011bt cht\u011blo
k\u0159i\u010det. P\u0159ipadala si rozervan\u00e1, nev\u011bd\u011bla, co c\u00edt\u00ed.
\u201eNo tak, Alice?\u201c \u0159ekl.
\u201eO\u00a0kr\u00e1l\u00edkovi,\u201c p\u00edpl d\u00edv\u010d\u00ed hlas.
\u201eTo je velice snadn\u00e9 t\u00e9ma pro p\u00e1tou t\u0159\u00eddu.\u201c
Ursula si v\u00a0tu chv\u00edli p\u0159ipadala zahanben\u011b neschopn\u00e1. Vystavil ji posm\u011bchu t\u0159\u00eddy. Mu\u010dila ji p\u0159itom rozporuplnost v\u0161eho. Pan Harby vypadal tak siln\u00fd, tak mu\u017en\u00fd s\u00a0t\u00edm \u010dern\u00fdm obo\u010d\u00edm a\u00a0jasn\u00fdm \u010delem, silnou bradou a\u00a0velk\u00fdm, sv\u011b\u0161en\u00fdm kn\u00edrem\u00a0\u2013 tak mu\u017en\u011b, m\u011bl s\u00edlu a\u00a0mu\u017enou moc a\u00a0jistou nev\u011bdomou, vrozenou kr\u00e1su.

Jako mu\u017e by se j\u00ed docela l\u00edbil. A\u00a0on tu st\u00e1l jako cosi jin\u00e9ho, tyranizoval je kv\u016fli takov\u00e9 malichernosti, jako \u017ee ten chlapec promluvil bez dovolen\u00ed. P\u0159itom to nebyl malichern\u00fd \u010dlov\u011bk. Jako by v\u00a0n\u011bm p\u0159eb\u00fdval jak\u00fdsi krut\u00fd, tvrdo\u0161\u00edjn\u00fd zl\u00fd duch, v\u011bzel v\u00a0\u00fakolu, kter\u00fd byl pro n\u011bj p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00fd a\u00a0malichern\u00fd, kter\u00fd v\u0161ak se serviln\u00edm souhlasem plnil, proto\u017ee si musel vyd\u011bl\u00e1vat na \u017eivobyt\u00ed. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd lep\u0161\u00ed zp\u016fsob seberealizace, pouze tuto slepou, zatvrzelou v\u016fli, vnucovanou mase. Bude ve sv\u00e9 pr\u00e1ci pokra\u010dovat, proto\u017ee mus\u00ed. A\u00a0jeho pr\u00e1ce spo\u010d\u00edv\u00e1 v\u00a0tom, \u017ee nau\u010d\u00ed d\u011bti spr\u00e1vn\u00e9mu pravopisu slov a\u00a0tomu, \u017ee se po te\u010dce p\u00ed\u0161e velk\u00e9 p\u00edsmeno. Na tom tedy soust\u0159ed\u011bn\u011b pracoval s\u00a0potla\u010dovanou nen\u00e1vist\u00ed, neust\u00e1le musel potla\u010dovat s\u00e1m sebe, a\u017e u\u017e p\u0159estal b\u00fdt s\u00e1m sebou. Ursula nesm\u00edrn\u011b trp\u011bla, jak tam st\u00e1l, mal\u00fd, hezk\u00fd a\u00a0mocn\u00fd a\u00a0u\u010dil jej\u00ed t\u0159\u00eddu. Jako by mu ta pr\u00e1ce \u017ealostn\u011b nevyhovovala. M\u011bl p\u0159ece slu\u0161nou, mocnou a\u00a0robustn\u00ed du\u0161i.
Co mu m\u011blo z\u00e1le\u017eet na n\u011bjak\u00e9 kompozici na t\u00e9ma \u201eKr\u00e1l\u00edk\u201c? A\u00a0p\u0159esto se v\u016fl\u00ed nutil st\u00e1t p\u0159ed tou t\u0159\u00eddou a\u00a0cp\u00e1t do d\u011bt\u00ed pravopis. Byl u\u017e na to zvykl\u00fd, chovat se tak malichern\u011b a\u00a0vulg\u00e1rn\u011b, nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b. Pochopila hanebnost jeho postaven\u00ed, vyc\u00edtila v\u00a0n\u011bm spoutanou zlomyslnost, kter\u00e1 za n\u011bjak\u00fd \u010das m\u011bla vy\u0161lehnout v\u00a0zlovoln\u00fd vztek, zat\u00edm byl jako tvrdo\u0161\u00edjn\u00e9 a\u00a0siln\u00e9 zv\u00ed\u0159e uv\u00e1zan\u00e9 na provaze. Bylo to skute\u010dn\u011b nesnesiteln\u00e9. Ten nesoulad ji mu\u010dil. Pohl\u00e9dla na ztichlou, pozornou t\u0159\u00eddu, kter\u00e1 jako by vykrystalizovala v\u00a0\u0159\u00e1d a\u00a0p\u0159\u00edsnou, neutr\u00e1ln\u00ed formu. To bylo v\u00a0jeho moci\u00a0\u2013 dok\u00e1zal, \u017ee d\u011bti vykrystalizovaly do tvrd\u00fdch, n\u011bm\u00fdch zlomk\u016f, soust\u0159ed\u011bn\u00fdch p\u016fsoben\u00edm jeho brut\u00e1ln\u00ed v\u016fle, kter\u00e1 je poutala \u010dist\u011b silou. A\u00a0ona se mus\u00ed nau\u010dit pod\u0159\u00eddit je sv\u00e9 v\u016fli. Nebo\u0165 je to jej\u00ed povinnost, kdy\u017e je \u0161kola takov\u00e1. To byla jeho pr\u00e1ce, \u017ee t\u0159\u00edda vykrystalizovala v\u00a0\u0159\u00e1d. Ale vid\u011bt toho siln\u00e9ho, mocn\u00e9ho mu\u017ee, jak u\u017e\u00edv\u00e1 ve\u0161kerou svou moc k\u00a0takov\u00e9mu \u00fa\u010delu, j\u00ed p\u0159ipadalo skoro hr\u016fzn\u00e9. Bylo na tom cosi ohavn\u00e9ho. Ty podivn\u00e9, bodr\u00e9 ohn\u00ed\u010dky v\u00a0jeho o\u010d\u00edch byly ve skute\u010dnosti zl\u00e9 a\u00a0o\u0161kliv\u00e9, jeho \u00fasm\u011bv byl \u00fasm\u011bvem mu\u010ditele. Nedok\u00e1zal b\u00fdt neosobn\u00ed. Nedok\u00e1zal m\u00edt p\u0159ed sebou jasn\u00fd a\u00a0\u010dist\u00fd c\u00edl, um\u011bl jen vykon\u00e1vat svou zv\u00ed\u0159eckou v\u016fli. Ani v\u00a0nejmen\u0161\u00edm nev\u011b\u0159il ve vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 rok za rokem nutil d\u011btem. Nezb\u00fdvalo mu tedy ne\u017e tyranizovat, pouze tyranizovat, p\u0159esto\u017ee to mu\u010dilo jeho silnou, zdravou povahu hanbou jako ostruha, kter\u00e1 neust\u00e1le bod\u00e1.
Proto byl slep\u00fd, o\u0161kliv\u00fd a\u00a0vyko\u0159en\u011bn\u00fd. Ursula to nemohla sn\u00e9st, cel\u00e1 situace j\u00ed p\u0159ipadala \u0161patn\u00e1 a\u00a0o\u0161kliv\u00e1. Hodina skon\u010dila, pan Harby ode\u0161el.
 Na druh\u00e9m konci m\u00edstnosti zaslechla p\u00edsknut\u00ed a\u00a0dopad r\u00e1kosky. Srdce se v\u00a0n\u00ed zastavilo. Nesnesla to, nemohla sn\u00e9st, \u017ee toho chlapce bije. D\u011blalo se j\u00ed z\u00a0toho \u0161patn\u011b. M\u011bla pocit, \u017ee mus\u00ed z\u00a0t\u00e9 \u0161koly odej\u00edt, odej\u00edt z\u00a0t\u00e9 mu\u010d\u00edrny. A\u00a0\u0159editele nen\u00e1vid\u011bla, veskrze a\u00a0s\u00a0kone\u010dnou platnost\u00ed. Copak to zv\u00ed\u0159e nem\u00e1 pocit studu? Nem\u011blo by se mu dovolit pokra\u010dovat v\u00a0t\u00e9 ot\u0159esn\u00e9 tyransk\u00e9 krutosti. Pak se Hill s\u00a0\u017ealostn\u00fdm brekotem p\u0159ipl\u00ed\u017eil zp\u00e1tky.

V\u00a0jeho breku bylo cosi tak bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e9ho, \u017ee j\u00ed z\u00a0toho mohlo puknout srdce. Proto\u017ee nakonec, kdyby svou t\u0159\u00eddu dovedla spr\u00e1vn\u011b uk\u00e1znit, nikdy by se to nestalo,
Hill by nevyk\u0159ikl a\u00a0nedostal by r\u00e1koskou.
Za\u010dala hodinu aritmetiky, ale nemohla se soust\u0159edit. Hill sed\u011bl vzadu, cel\u00fd schoulen\u00fd bre\u010del a\u00a0l\u00edzal si ruku. Trvalo to dlouho. Neodva\u017eovala se j\u00edt k\u00a0n\u011bmu
nebo na n\u011bj promluvit. Styd\u011bla se p\u0159ed n\u00edm. A\u00a0tak\u00e9 m\u011bla pocit, \u017ee by mu nemohla odpustit to, \u017ee tam sed\u00ed schoulen\u00fd jako rane\u010dek a\u00a0bre\u010d\u00ed, cel\u00fd mokr\u00fd a\u00a0unudlen\u00fd.
Opravovala d\u011btem aritmetick\u00e9 v\u00fdpo\u010dty. Ale d\u011bt\u00ed bylo p\u0159\u00edli\u0161 mnoho. Nemohla obej\u00edt celou t\u0159\u00eddu. Nav\u00edc Hill tr\u00e1pil jej\u00ed sv\u011bdom\u00ed. Kone\u010dn\u011b p\u0159estal plakat, sed\u011bl
a\u00a0ti\u0161e si hr\u00e1l. Pak se na ni pod\u00edval. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl celou u\u0161mudlanou od slz, o\u010di m\u011bly zvl\u00e1\u0161tn\u011b vymyt\u00fd vzhled, jako obloha po de\u0161ti, jakousi bledost. Nem\u011bl j\u00ed to za zl\u00e9. U\u017e na to zapomn\u011bl a\u00a0\u010dekal, a\u017e se bude sm\u011bt vr\u00e1tit na sv\u00e9 norm\u00e1ln\u00ed m\u00edsto.
\u201ePokra\u010duj v\u00a0pr\u00e1ci, Hille,\u201c vyb\u00eddla ho.
D\u011bti si p\u0159i po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed hr\u00e1ly a, jak v\u011bd\u011bla, hodn\u011b podv\u00e1d\u011bly. Napsala dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad na tabuli. Nemohla obej\u00edt celou t\u0159\u00eddu. \u0160la znovu k\u00a0p\u0159edn\u00edm lavic\u00edm a\u00a0d\u00edvala se. N\u011bkdo byl hotov, n\u011bkdo ne. Co s\u00a0nimi m\u011bla d\u011blat?
Kone\u010dn\u011b nastal \u010das k\u00a0odpo\u010dinku. Na\u0159\u00eddila jim, aby p\u0159estali pracovat, a\u00a0n\u011bjak dostala t\u0159\u00eddu z\u00a0m\u00edstnosti. Pak st\u00e1la nad zm\u011bt\u00ed zp\u0159eh\u00e1zen\u00fdch, poka\u0148kan\u00fdch, neopraven\u00fdch se\u0161it\u016f, zl\u00e1man\u00fdch prav\u00edtek a\u00a0okousan\u00fdch per. A\u00a0znechucen\u011b ztr\u00e1cela odvahu. Tr\u00e1pilo ji to \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc.
Tr\u00e1pen\u00ed pokra\u010dovalo den za dnem. Neust\u00e1le m\u011bla p\u0159ed sebou stohy se\u0161it\u016f ke kontrole, myri\u00e1dy chyb, kter\u00e9 musela opravovat, co\u017e byl pro ni \u00fanavn\u00fd a\u00a0protivn\u00fd \u00fakol. A\u00a0pr\u00e1ce se zhor\u0161ovala. Kdy\u017e se sna\u017eila si namluvit, \u017ee jejich kompozice u\u017e jsou \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed, zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, musela si z\u00e1rove\u0148 pov\u0161imnout, \u017ee p\u00edsmo je \u010d\u00edm d\u00e1l lajd\u00e1\u010dt\u011bj\u0161\u00ed, se\u0161ity \u0161pinav\u00e9 a\u00a0hanebn\u00e9. Sna\u017eila se, jak mohla, p\u0159esto to nebylo nic platn\u00e9. Ale nebude si z\u00a0toho d\u011blat t\u011b\u017ekou hlavu\u00a0\u2013 pro\u010d by m\u011bla?
Pro\u010d by si m\u011bla vy\u010d\u00edtat, \u017ee se j\u00ed nepoda\u0159ilo nau\u010dit \u017e\u00e1ky ps\u00e1t \u00fahledn\u011b? 
Pro\u010d by z\u00a0toho m\u011bla vinit sebe?

P\u0159i\u0161el den v\u00fdplaty a\u00a0ona dostala \u010dty\u0159i libry, dva \u0161ilinky a\u00a0dv\u011b pence. Byla ten den velice py\u0161n\u00e1. Nikdy p\u0159edt\u00edm nem\u011bla tolik pen\u011bz. A\u00a0vyd\u011blala je v\u0161echny sama. Sed\u011bla v\u00a0horn\u00edm pat\u0159e tramvaje, prsty se dot\u00fdkala zlat\u00fdch minc\u00ed a\u00a0b\u00e1la se, \u017ee by je t\u0159eba mohla ztratit. Ty pen\u00edze j\u00ed dodaly pocit, \u017ee se prosadila a\u00a0je siln\u00e1.
 Kdy\u017e p\u0159i\u0161la dom\u016f, \u0159ekla matce:
\u201eDneska jsme brali, mami.\u201c
\u201eAno?\u201c odv\u011btila matka chladn\u011b.
Pak Ursula polo\u017eila na st\u016fl pades\u00e1t \u0161ilink\u016f.
\u201eTo je za stravu a\u00a0byt,\u201c \u0159ekla.
\u201eAno,\u201c odpov\u011bd\u011bla matka a\u00a0nechala je le\u017eet.
Ursuly se to dotklo. Nicm\u00e9n\u011b zaplatila svou da\u0148, byla voln\u00e1. Zaplatila, co musela, a\u00a0zb\u00fdvalo j\u00ed je\u0161t\u011b dvaat\u0159icet \u0161ilink\u016f, kter\u00e9 byly jej\u00ed. Nic z\u00a0toho neutrat\u00ed,
byla od p\u0159\u00edrody \u0161et\u0159ilka, proto\u017ee nesnesla pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by to kr\u00e1sn\u00e9 zlato rozm\u011bnila.
M\u011bla nyn\u00ed jist\u00e9 postaven\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 na rodi\u010d\u00edch. Byla n\u011b\u010d\u00edm nav\u00edc, krom toho, \u017ee byla dcerou Williama a\u00a0Anny Brangwenov\u00fdch. Byla nez\u00e1visl\u00e1, vyd\u011bl\u00e1vala si na \u017eivobyt\u00ed. Stala se d\u016fle\u017eitou \u010dlenkou pracuj\u00edc\u00edho spole\u010denstv\u00ed. M\u011bla jistotu, \u017ee pades\u00e1t \u0161ilink\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b zaplat\u00ed v\u00fdlohy, kter\u00e9 s\u00a0n\u00ed doma maj\u00ed. Kdyby matka dost\u00e1vala pades\u00e1t \u0161ilink\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b za ka\u017ed\u00e9 d\u00edt\u011b, m\u011bla by dvacet liber, a\u00a0\u0161aty si Ursula opat\u0159uje sama. Tak, to by bylo.
Ursula se tedy stala nez\u00e1vislou na rodi\u010d\u00edch. U\u017e pat\u0159ila jinam. N\u00e1zev \u201e\u0160kolsk\u00e1 komise\u201c pro ni te\u010f nabyl v\u00fdznamu a\u00a0vl\u00e1da kdesi daleko v\u00a0Lond\u00fdn\u011b byla vlastn\u011b
jej\u00edm domovem. V\u011bd\u011bla, kdo m\u00e1 ve vl\u00e1d\u011b na starosti \u0161kolstv\u00ed, a\u00a0m\u011bla pocit, \u017ee jist\u00fdm zp\u016fsobem je s\u00a0n\u00ed ten ministr spout\u00e1n, stejn\u011b jako jej\u00ed otec.
Nabyla nov\u00e9ho j\u00e1, nov\u00e9 zodpov\u011bdnosti. Nebyla u\u017e pouhou Ursulou Brangwenovou, dcerou Williama Brangwena. Byla tak\u00e9 u\u010ditelkou p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy ve \u0161kole sv. Filipa.
A\u00a0nyn\u00ed \u0161lo o\u00a0to, aby byla u\u010ditelkou p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy, o\u00a0nic jin\u00e9ho, nebo\u0165 p\u0159ed t\u00edm nemohla ut\u00e9ci.
Ani v\u0161ak nemohla usp\u011bt, toho se d\u011bsila. Jak m\u00edjely t\u00fddny, svobodn\u00e1 a\u00a0vesel\u00e1 Ursula Brangwenov\u00e1 pomalu p\u0159est\u00e1vala existovat. Z\u016fstala jen d\u00edvka toho jm\u00e9na posedl\u00e1 t\u00edm, \u017ee nedok\u00e1\u017ee zvl\u00e1dnout svou t\u0159\u00eddu. O\u00a0v\u00edkendech se n\u011bkdy dostavovala v\u00e1\u0161niv\u00e1 reakce, kdy skoro \u0161\u00edlela z\u00a0pocitu svobody, kdy u\u017e to, \u017ee m\u011bla r\u00e1no volno, mohla si sednout a\u00a0vy\u0161\u00edvat barevn\u00fdm hedv\u00e1b\u00ed\u010dkem, vzbuzovalo nezdolnou radost. Nebo\u0165 ji neust\u00e1le \u010dekalo to v\u011bzen\u00ed! Tohle byl jedin\u00fd oddech, jak moc dob\u0159e v\u011bd\u011blo jej\u00ed spoutan\u00e9 srdce. Zmoc\u0148ovala se tud\u00ed\u017e t\u011bch prchav\u00fdch hodin na konci t\u00fddne a\u00a0s\u00a0t\u00e9m\u011b\u0159 krut\u00fdm b\u011bsem z\u00a0nich \u017ed\u00edmala i\u00a0tu posledn\u00ed sladkou kapku.

Nikomu ne\u0159ekla, jak ji ten stav mu\u010d\u00ed. Nesv\u011b\u0159ila se ani Gudrun, ani rodi\u010d\u016fm, jak\u00e1 je to pro ni hr\u016fza: b\u00fdt u\u010ditelkou. Kdy\u017e ale nastal ned\u011bln\u00ed ve\u010der a\u00a0hrozilo j\u00ed pond\u011bln\u00ed r\u00e1no, zmocnilo se j\u00ed nerv\u00f3zn\u00ed nap\u011bt\u00ed z\u00a0d\u011bsiv\u00e9ho o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, proto\u017ee se op\u011bt p\u0159ibl\u00ed\u017eila ta hrozn\u00e1 n\u00e1maha a\u00a0muka.
Nev\u011b\u0159ila, \u017ee by kdy dok\u00e1zala u\u010dit tu velkou, zv\u00ed\u0159eckou t\u0159\u00eddu, v\u00a0t\u00e9 zv\u00ed\u0159ec\u00ed \u0161kole\u00a0\u2013 nikdy. A\u00a0p\u0159esto v\u011bd\u011bla, \u017ee kdy\u017e se j\u00ed to nepoda\u0159\u00ed, bude to velk\u00e9 selh\u00e1n\u00ed.
Bude muset p\u0159iznat, \u017ee sv\u011bt mu\u017ee je pro ni p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fd, \u017ee v\u00a0n\u011bm nedok\u00e1\u017ee zaujmout m\u00edsto; bude se muset pon\u00ed\u017eit p\u0159ed panem Harbym. A\u00a0pak u\u017e po cel\u00fd \u017eivot bude muset sn\u00e1\u0161et pomy\u0161len\u00ed, \u017ee se neosvobodila od mu\u017esk\u00e9ho sv\u011bta, \u017ee nedos\u00e1hla svobody ve velk\u00e9m sv\u011bt\u011b odpov\u011bdn\u00e9 pr\u00e1ce. Maggie tam sv\u00e9 m\u00edsto zaujala, dok\u00e1zala se dokonce postavit panu Harbymu a\u00a0osvobodit se od n\u011bj\u00a0\u2013 jej\u00ed du\u0161e pak neust\u00e1le bloudila ve vzd\u00e1len\u00fdch \u00fadol\u00edch a\u00a0h\u00e1j\u00edch poezie. Maggie byla svobodn\u00e1.
A\u00a0p\u0159esto v\u00a0sam\u00e9 Maggiin\u011b svobod\u011b bylo cosi jako podroben\u00ed. Pan Harby jako mu\u017e nem\u011bl Maggii, \u017eenu, kter\u00e1 si udr\u017eovala odstup, r\u00e1d. Pan Harby jako \u0159editel si ov\u0161em sv\u00e9 u\u010ditelky, sle\u010dny Schofieldov\u00e9, v\u00e1\u017eil.

Prozat\u00edm v\u0161ak Ursula pouze z\u00e1vid\u011bla Maggii a\u00a0obdivovala ji. Ona sama se m\u011bla teprve dostat tam, kde u\u017e Maggie byla. Musela si teprve vydob\u00fdt p\u016fdu pod nohama.
Zaujala postaven\u00ed na \u00fazem\u00ed pana Harbyho a\u00a0mus\u00ed si je udr\u017eet. Nebo\u0165 on nyn\u00ed proti n\u00ed vyt\u00e1hl do boje, aby ji ze sv\u00e9 \u0161koly vy\u0161tval. Nedok\u00e1zala udr\u017eet po\u0159\u00e1dek.
Jej\u00ed t\u0159\u00edda byla neklidn\u00e1 ch\u00e1ska a\u00a0slab\u00fd \u010dl\u00e1nek pr\u00e1ce \u0161koly. Ursula ji tud\u00ed\u017e mus\u00ed opustit a\u00a0na jej\u00ed m\u00edsto mus\u00ed p\u0159ij\u00edt n\u011bkdo u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, n\u011bkdo, kdo si udr\u017e\u00ed k\u00e1ze\u0148.
\u0158editel se postupn\u011b dostal do stavu b\u011bsn\u00edc\u00edho zaujet\u00ed proti n\u00ed. P\u0159\u00e1l si jedin\u00e9: aby ode\u0161la. P\u0159i\u0161la sem a\u00a0s\u00a0ub\u00edhaj\u00edc\u00edmi t\u00fddny se jen zhor\u0161ovala, byla naprosto k\u00a0ni\u010demu. V\u00a0bod\u011b, kde p\u016fsobila Ursula, byl napaden a\u00a0ohro\u017een p\u0159\u00edmo jeho syst\u00e9m, jeho \u017eivot ve \u0161kole, v\u00fdsledek jeho t\u011blesn\u00e9ho pohybu. Ona byla nebezpe\u010d\u00edm, kter\u00e9 hrozilo jeho t\u011blu ranou, p\u00e1dem. A\u00a0veden silnou antipati\u00ed, pustil se slep\u011b a\u00a0d\u016fkladn\u011b do pr\u00e1ce, aby ji ze \u0161koly vypudil.
Pokud trestal jednoho z\u00a0jej\u00edch \u017e\u00e1k\u016f, tak jako chlapce Hilla, za p\u0159estupek proti sob\u011b, natloukl mu o\u00a0to siln\u011bji, a\u00a0bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee tu r\u00e1nu nav\u00edc utr\u017eil kv\u016fli slab\u00e9 u\u010ditelce, kter\u00e1 dopustila, \u017ee se to stalo. Pokud ho trestal za p\u0159estupek v\u016f\u010di n\u00ed, potrestal m\u00edrn\u011b, jako by p\u0159e\u010diny proti n\u00ed nem\u011bly v\u00fdznam.
Co\u017e v\u0161echny d\u011bti v\u011bd\u011bly a\u00a0chovaly se podle toho.
Ob\u010das se pan Harby p\u0159ihnal, aby jim zkontroloval se\u0161ity. Celou hodinu pak chodil po t\u0159\u00edd\u011b, bral do ruky se\u0161it po se\u0161itu, srovn\u00e1val str\u00e1nku za str\u00e1nkou, zat\u00edmco Ursula st\u00e1la stranou, aby se na jej\u00ed hlavu p\u0159enesly ve\u0161ker\u00e9 pozn\u00e1mky a\u00a0v\u00fd\u010ditky ur\u010den\u00e9 \u017e\u00e1k\u016fm. Pravda, od t\u00e9 doby, co sem p\u0159i\u0161la, byly se\u0161ity na kompozice \u010d\u00edm d\u00e1l neupraven\u011bj\u0161\u00ed, nepo\u0159\u00e1dn\u011bj\u0161\u00ed, \u0161pinav\u011bj\u0161\u00ed. Pan Harby pouk\u00e1zal na str\u00e1nky napsan\u00e9 p\u0159ed jej\u00edm p\u0159\u00edchodem na \u0161kolu a\u00a0na ty psan\u00e9 pozd\u011bji a\u00a0rozzu\u0159il se. Mnoho d\u011bt\u00ed poslal se se\u0161ity na stup\u00ednek. Kdy\u017e tedy d\u016fkladn\u011b pro\u0161el celou ztichlou a\u00a0t\u0159esouc\u00ed se t\u0159\u00eddu, na\u0159ezal t\u011bm nejv\u011bt\u0161\u00edm h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk\u016fm p\u0159ed ostatn\u00edmi a\u00a0z\u00a0jeho h\u0159\u00edm\u00e1n\u00ed se oz\u00fdval skute\u010dn\u011b v\u00e1\u0161niv\u00fd vztek a\u00a0zklam\u00e1n\u00ed.
\u201eTa t\u0159\u00edda je v\u00a0takov\u00e9m stavu, nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it! Je to prost\u011b hanebn\u00e9! Nech\u00e1pu, jak to n\u011bkdo mohl p\u0159ipustit! Budu sem chodit ka\u017ed\u00e9 pond\u011bl\u00ed r\u00e1no a\u00a0prohl\u00ed\u017eet
v\u00e1m se\u0161ity. Nemyslete si, \u017ee proto\u017ee si v\u00e1s nikdo nev\u0161\u00edm\u00e1, m\u016f\u017eete se klidn\u011b odnau\u010dit v\u0161echno, co jste se kdy nau\u010dili, a\u00a0vracet se a\u017e t\u0159eba do t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddy!\u201c

Pak cel\u00fd vztekl\u00fd ode\u0161el s\u00a0r\u00e1koskou pry\u010d a\u00a0nechal Ursulu st\u00e1t p\u0159ed bled\u00fdmi rozt\u0159esen\u00fdmi \u017e\u00e1ky, jejich\u017e d\u011btsk\u00e9 tv\u00e1\u0159e se uzav\u0159ely tupou z\u00e1\u0161t\u00ed, strachem a\u00a0trpkost\u00ed, jejich\u017e du\u0161e se naplnily hn\u011bvem a\u00a0opovr\u017een\u00edm sp\u00ed\u0161 k\u00a0n\u00ed, ne\u017e k\u00a0\u0159editeli, jejich\u017e d\u011btsk\u00e9 o\u010di ji s\u00a0nelidsk\u00fdm chladem obvi\u0148ovaly. A\u00a0ona sotva nach\u00e1zela slova,
jak by k\u00a0nim promluvila. Kdy\u017e jim n\u011bco p\u0159ik\u00e1zala, poslechly s\u00a0vyz\u00fdvavou okam\u017eitost\u00ed, jako by \u0159\u00edkaly:
 \u201eMysl\u00edte si, \u017ee bychom v\u00e1s poslouchaly, neb\u00fdt pana \u0159editele?\u201c
 Bre\u010d\u00edc\u00ed potrestan\u00e9 kluky poslala na m\u00edsta s\u00a0v\u011bdom\u00edm, \u017ee i\u00a0oni se posm\u00edvaj\u00ed j\u00ed a\u00a0jej\u00ed autorit\u011b a\u00a0vinu za trest, kter\u00fd je stihl, vid\u00ed v\u00a0jej\u00ed slabosti.
V\u011bd\u011bla to v\u0161echno a\u00a0i jej\u00ed hr\u016fza z\u00a0fyzick\u00e9ho bit\u00ed a\u00a0utrpen\u00ed se prom\u011bnila v\u00a0je\u0161t\u011b hlub\u0161\u00ed bolest a\u00a0stala se jej\u00edm mor\u00e1ln\u00edm odsudkem, hor\u0161\u00edm ne\u017e jak\u00e1koli ur\u00e1\u017eka.
B\u011bhem p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho t\u00fddne mus\u00ed tedy dohl\u00ed\u017eet na jejich se\u0161ity a\u00a0trestat ve\u0161ker\u00e9 nedostatky. V\u00a0du\u0161i se k\u00a0tomu chladn\u011b odhodlala. Jej\u00ed osobn\u00ed touha alespo\u0148 ten den u\u017e byla mrtv\u00e1. Nic v\u00edc u\u017e z\u00a0n\u00ed ve \u0161kole nem\u016f\u017ee b\u00fdt, mus\u00ed b\u00fdt pouze u\u010ditelkou p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy. To je jej\u00ed povinnost. Ursulu Brangwenovou mus\u00ed ponechat stranou.
A\u00a0tak bled\u00e1, uzav\u0159en\u00e1, kone\u010dn\u011b s\u00a0odstupem a\u00a0neosobn\u011b, u\u017e nevid\u011bla d\u00edt\u011b a\u00a0to, jak mu tan\u010d\u00ed o\u010di nebo jak m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed malou du\u0161i\u010dku, kter\u00e1 si ned\u011bl\u00e1 starost s\u00a0\u00fahlednost\u00ed p\u00edsma, dokud h\u00e1z\u00ed na pap\u00edr, co si mysl\u00ed. Nevid\u011bla d\u011bti, pouze \u00fakol, kter\u00fd bylo t\u0159eba plnit. Ten \u00fakol m\u011bla st\u00e1le p\u0159ed o\u010dima, ne d\u00edt\u011b, a\u00a0proto byla natolik neosobn\u00ed, \u017ee mohla trestat tam, kde by jinak byla projevila soucit, pochopen\u00ed, sm\u00ed\u0159liv\u00fd postoj, a\u00a0souhlasit tam, kde by ji to d\u0159\u00edve pouze nezaj\u00edmalo. Jej\u00ed z\u00e1jem u\u017e zde nem\u011bl m\u00edsto.

Impulzivn\u00ed, chytr\u00e1 sedmn\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvka trp\u011bla, kdy\u017e si musela vytvo\u0159it odstup a\u00a0zaujmout ofici\u00e1ln\u00ed postaven\u00ed, nem\u00edt k\u00a0d\u011btem \u017e\u00e1dn\u00fd osobn\u00ed vztah. N\u011bkolik dn\u00ed po t\u011bch pond\u011bln\u00edch muk\u00e1ch se j\u00ed to da\u0159ilo a\u00a0dos\u00e1hla i\u00a0jist\u00e9ho \u00fasp\u011bchu ve t\u0159\u00edd\u011b. Ale byl to pro ni nep\u0159irozen\u00fd stav a\u00a0za\u010dala ochabovat. Pak p\u0159i\u0161la dal\u0161\u00ed r\u00e1na. Ve t\u0159\u00edd\u011b n\u00e1hle nebylo dost per pro v\u0161echny. Poslala k\u00a0panu Harbymu pro dal\u0161\u00ed. On se dostavil osobn\u011b.
\u201eNem\u00e1te dost per, sle\u010dno Brangwenov\u00e1?\u201c za\u010dal s\u00a0\u00fasm\u011bvem a\u00a0klidem vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed zlosti.
\u201eNe, \u0161est n\u00e1m jich chyb\u00ed,\u201c odpov\u011bd\u011bla rozt\u0159esen\u00fdm hlasem.
\u201eA\u00a0jakpak to?\u201c pokra\u010doval hroziv\u011b. Pak se s\u00a0pohledem up\u0159en\u00fdm na t\u0159\u00eddu zeptal:
\u201eKolik je v\u00e1s tu dneska?\u201c
\u201eDvaapades\u00e1t,\u201c odpov\u011bd\u011bla Ursula, ale on si toho nev\u0161\u00edmal a\u00a0spo\u010d\u00edtal si je s\u00e1m.
\u201eDvaapades\u00e1t,\u201c \u0159ekl. \u201eA\u00a0kolik je per, Staplesi?\u201c
Ursula nyn\u00ed ml\u010dela. Kdyby odpov\u011bd\u011bla, stejn\u011b by ji nevn\u00edmal, proto\u017ee oslovil pomocn\u00edka.
\u201eTo je opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,\u201c za\u010dal pan Harby a\u00a0s\u00a0m\u00edrn\u011b zu\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011b\u0161kem p\u0159ehl\u00e9dl tichou t\u0159\u00eddu. V\u0161echny d\u011btsk\u00e9 tv\u00e1\u0159e k\u00a0n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eely t\u00e1zav\u011b a\u00a0nevinn\u011b.
\u201eP\u0159ed n\u011bkolika dny dostala tahle t\u0159\u00edda \u0161edes\u00e1t per\u00a0\u2013 te\u010f jich tu je osma\u010dty\u0159icet. Kolik je \u0161edes\u00e1t bez osma\u010dty\u0159iceti, Williamsi?\u201c 
V\u00a0ot\u00e1zce zazn\u011blo zlov\u011bstn\u00e9 nap\u011bt\u00ed. Huben\u00fd chlapec s\u00a0lasi\u010dkovitou tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0n\u00e1mo\u0159nick\u00e9m oble\u010dku p\u0159ehnan\u011b vysko\u010dil.
\u201ePros\u00edm, pane?!\u201c Pak se pomalu, li\u0161\u00e1cky za\u0161klebil. Nev\u011bd\u011bl. Nastalo napjat\u00e9 ticho. Chlapec sv\u011bsil hlavu. Pak op\u011bt vzhl\u00e9dl a\u00a0v\u00a0o\u010d\u00edch se mu objevil v\u00fdraz mazan\u00e9ho triumfu.
 \u201eDvan\u00e1ct,\u201c odpov\u011bd\u011bl.
\u201eRadil bych ti, abys d\u00e1val pozor,\u201c \u0159ekl \u0159editel hroziv\u011b. Chlapec se posadil.
\u201e\u0160edes\u00e1t bez osma\u010dty\u0159iceti je dvan\u00e1ct\u00a0\u2013 tak\u017ee dvan\u00e1ct per zmizelo. Hledali jste je, Staplesi?\u201c
\u201eAno, pane.\u201c
\u201eTak hledejte znovu.\u201c
Situace se protahovala. Dv\u011b pera byla nalezena\u00a0\u2013 deset st\u00e1le chyb\u011blo. Pak vypukla bou\u0159e.
\u201eBudete snad je\u0161t\u011b kr\u00e1st, krom toho, \u017ee je tu \u0161p\u00edna, \u0161patn\u011b pracujete a\u00a0neum\u00edte se chovat?\u201c za\u010dal \u0159editel.
 \u201eV\u00e1m nesta\u010d\u00ed, \u017ee jste ta nejzlobiv\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0nej\u0161pinav\u011bj\u0161\u00ed t\u0159\u00edda ve \u0161kole, mus\u00edte navrch je\u0161t\u011b kr\u00e1st? To je opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed! Pera se p\u0159ece jen tak nevypa\u0159\u00ed\u00a0\u2013 nezmiz\u00ed jako p\u00e1ra! Co se s\u00a0nimi stalo? N\u011bkde musej\u00ed b\u00fdt. Naj\u00edt se musej\u00ed a\u00a0najde je p\u00e1t\u00e1 t\u0159\u00edda. P\u00e1t\u00e1 t\u0159\u00edda je ztratila, tak je taky najde.\u201c 
Ursula tam st\u00e1la a\u00a0poslouchala, srdce j\u00ed ztvrdlo a\u00a0zchladlo. Tak ji to vyvedlo z\u00a0m\u00edry, \u017ee se skoro rozzu\u0159ila. Cosi ji nab\u00e1dalo, aby se oto\u010dila k\u00a0\u0159editeli a\u00a0\u0159ekla mu, a\u0165 toho nech\u00e1, t\u011bch ne\u0161\u0165astn\u00fdch per. Ale neud\u011blala to. Nemohla.

Po ka\u017ed\u00e9m vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, dopoledne i\u00a0odpoledne nechala pera spo\u010d\u00edtat. Stejn\u011b po\u0159\u00e1d chyb\u011bla. A\u00a0mizely tak\u00e9 tu\u017eky a\u00a0gumy. Nech\u00e1vala tam t\u0159\u00eddu po \u0161kole, dokud ty v\u011bci nenajdou. Ale jakmile ode\u0161el z\u00a0m\u00edstnosti pan Harby, chlapci za\u010dali vyskakovat a\u00a0vyk\u0159ikovat, a\u017e nakonec jako jeden mu\u017e vyrazila t\u0159\u00edda ze \u0161koly.
Bl\u00ed\u017eila se krize. Nemohla panu Harbymu \u0159\u00edci, jak to je, proto\u017ee on by sice potrestal t\u0159\u00eddu, ale ona by byla d\u016fvodem toho potrest\u00e1n\u00ed a\u00a0t\u0159\u00edda by j\u00ed to oplatila neposlu\u0161nost\u00ed a\u00a0posm\u011bchem. U\u017e te\u010f panovala mezi n\u00ed a\u00a0d\u011btmi smrteln\u00e1 nevra\u017eivost. Kdy\u017e z\u016fstala ve\u010der ve t\u0159\u00edd\u011b d\u00e9le, aby dokon\u010dila n\u011bjakou pr\u00e1ci, zjistila,
\u017ee kluci se za n\u00ed trous\u00ed a\u00a0pok\u0159ikuj\u00ed:
 \u201eBrangwenka, Brangwenka, py\u0161n\u00e1 prdelka!\u201c
Kdy\u017e \u0161la v\u00a0sobotu r\u00e1no s\u00a0Gudrun do Ilkestonu, znovu sly\u0161ela ty hlasy, jak na ni pok\u0159ikuj\u00ed:
\u201eBrangwenka, Brangwenka!\u201c
Tv\u00e1\u0159ila se, \u017ee to nesly\u0161\u00ed, ale zrudla hanbou, \u017ee se j\u00ed posm\u00edvaj\u00ed ve\u0159ejn\u011b na ulici. Ona, Ursula Brangwenov\u00e1 z\u00a0Cossethay, nemohla uniknout sv\u00e9mu postaven\u00ed u\u010ditelky p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy. Marn\u011b si \u0161la koupit stuhu na klobouk. Pok\u0159ikovali na ni kluci, kter\u00e9 se sna\u017eila u\u010dit.
A\u00a0jednou ve\u010der, kdy\u017e vy\u0161la z\u00a0okraje m\u011bsta do voln\u00e9 krajiny, p\u0159ilet\u011bly odn\u011bkud kameny. Pak ji v\u00e1\u0161e\u0148 hanby a\u00a0zlosti p\u0159emohla. \u0160la d\u00e1l, jako by to nevid\u011bla.
Byla tma a\u00a0nevid\u011bla tedy, kdo je h\u00e1zel, ale ani to necht\u011bla v\u011bd\u011bt.
Av\u0161ak v\u00a0jej\u00ed du\u0161i nastala zm\u011bna. Nikdy, u\u017e nikdy se ned\u00e1 t\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b jako \u010dlov\u011bk. U\u017e nikdy Ursula Brangwenov\u00e1, d\u00edvka a\u00a0\u010dlov\u011bk, nenav\u00e1\u017ee s\u00a0t\u011bmi kluky \u017e\u00e1dn\u00fd vztah. Bude u\u010ditelkou p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy a\u00a0osobn\u011b co nejd\u00e1l od t\u0159\u00eddy, jako by nikdy do \u0161koly sv. Filipa nevkro\u010dila. Prost\u011b je v\u0161echny vyma\u017ee a\u00a0bude si dr\u017eet odstup, bude je br\u00e1t pouze jako \u0161kol\u00e1ky.
M\u011bla tedy st\u00e1le uzav\u0159en\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz a\u00a0na jej\u00ed zbi\u010dovan\u00e9, nechr\u00e1n\u011bn\u00e9 du\u0161i mlad\u00e9 d\u00edvky, kter\u00e1 se v\u0159ele a\u00a0up\u0159\u00edmn\u011b cht\u011bla d\u00e1t d\u011btem, se usadilo cosi tvrd\u00e9ho a\u00a0necitliv\u00e9ho, co mechanicky pracovalo podle zaveden\u00e9ho syst\u00e9mu.
Naz\u00edt\u0159\u00ed jako by sotva t\u0159\u00eddu vid\u011bla. C\u00edtila pouze svou v\u016fli a\u00a0to, co chce z\u00a0t\u00e9 t\u0159\u00eddy, kterou si mus\u00ed podrobit, m\u00edt. Nem\u011blo d\u00e1l cenu dovol\u00e1vat se ve t\u0159\u00edd\u011b n\u011bjak\u00fdch vy\u0161\u0161\u00edch cit\u016f, pochopila ve sv\u00e9 hbit\u011b uva\u017euj\u00edc\u00ed du\u0161i.
Za\u010dala prosazovat tvrd\u00fd a\u00a0neosobn\u00ed p\u0159\u00edstup, kter\u00fdm se mstila sob\u011b skoro jako d\u011btem, od t\u00e9 doby, co po n\u00ed h\u00e1zely kamen\u00ed. Po takov\u00e9m pon\u00ed\u017een\u00ed u\u017e necht\u011bla b\u00fdt \u010dlov\u011bkem, sama sebou. Bude nad nimi prosazovat svou vl\u00e1du, bude pouze u\u010ditelkou. K\u00a0tomu se rozhodla. Bude s\u00a0nimi bojovat a\u00a0podrob\u00ed si je.

Tou dobou u\u017e znala sv\u00e9 nep\u0159\u00e1tele ve t\u0159\u00edd\u011b. Nejv\u00edc nesn\u00e1\u0161ela Williamse. Byl n\u011bjak posti\u017een\u00fd, ale nebyl na tom tak \u0161patn\u011b, aby se mu tak mohlo \u0159\u00edkat. Dovedl plynn\u011b \u010d\u00edst a\u00a0m\u011bl prohnanou inteligenci. Ale nedok\u00e1zal se uklidnit. A\u00a0m\u011bl v\u00a0sob\u011b cosi pro citlivou d\u00edvku velice odporn\u00e9ho, cosi vychytral\u00e9ho, podlomen\u00e9ho a\u00a0degenerovan\u00e9ho. V\u00a0jednom ze sv\u00fdch zu\u0159iv\u00fdch z\u00e1chvat\u016f po n\u00ed hodil kalam\u00e1\u0159. Dvakr\u00e1t utekl z\u00a0hodiny dom\u016f. Byl ve \u0161kole zn\u00e1m\u00e1 firma.
A\u00a0potaj\u00ed se t\u00e9hle mlad\u00e9 u\u010ditelce vysm\u00edval, n\u011bkdy se naopak zdr\u017eoval v\u00a0jej\u00ed bl\u00edzkosti a\u00a0l\u00edsal se k\u00a0n\u00ed. T\u00edm se j\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc zprotivil. M\u011bl v\u00a0sob\u011b cosi pijav\u010d\u00edho.
Jednomu d\u00edt\u011bti zabavila pru\u017enou r\u00e1kosku a\u00a0rozhodla se ji pou\u017e\u00edt, a\u017e nastane ta spr\u00e1vn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost. Jednou r\u00e1no, kdy\u017e psali slohovou pr\u00e1ci, zeptala se Williamse:
\u201ePro\u010d jsi ud\u011blal tuhle ka\u0148ku?\u201c
\u201eTa mi, pan\u00ed u\u010ditelko, pros\u00edm upadla z\u00a0pera,\u201c zak\u0148oural posm\u011b\u0161n\u00fdm hlasem, kter\u00fd um\u011bl tak chyt\u0159e vyluzovat. Kluci m\u00e1lem vyprskli sm\u00edchy, proto\u017ee Williams byl dobr\u00fd herec a\u00a0um\u011bl sv\u00e9 poslucha\u010de jemn\u011b polechtat. Zvl\u00e1\u0161t\u011b dob\u0159e dok\u00e1zal vyprovokovat d\u011bti k\u00a0tomu, aby si spolu s\u00a0n\u00edm za\u010daly z\u00a0u\u010ditelky nebo z\u00a0jak\u00e9koli autority, z\u00a0n\u00ed\u017e nem\u011bly strach, tropit posm\u011bch. M\u011bl v\u00a0sob\u011b tenhle v\u011bze\u0148sk\u00fd instinkt.
\u201eTak z\u016fstane\u0161 po \u0161kole a\u00a0bude\u0161 muset napsat dal\u0161\u00ed str\u00e1nku,\u201c odpov\u011bd\u011bla mu u\u010ditelka
To se protivilo jej\u00edmu obvykl\u00e9mu smyslu pro spravedlnost a\u00a0chlapce to na\u0161tvalo. Ve dvan\u00e1ct ho chytila, kdy\u017e se sna\u017eil vyklouznout ven.
\u201eSednout, Williamsi,\u201c na\u0159\u00eddila mu.
A\u00a0sed\u011bla tam s\u00a0n\u00edm, on s\u00e1m proti n\u00ed v\u00a0posledn\u00ed lavici a\u00a0chv\u00edlemi na ni vrhal kradm\u00e9 pohledy.
\u201eJ\u00e1 si pros\u00edm pot\u0159ebuju n\u011bco za\u0159\u00eddit,\u201c vyk\u0159ikl drze.
\u201eP\u0159ines mi se\u0161it,\u201c vyzvala ho Ursula.
Chlapec k\u00a0n\u00ed vyrazil a\u00a0pl\u00e1cal se\u0161item o\u00a0lavice. Nenapsal ani \u0159\u00e1dku.
\u201eTak se vra\u0165 a\u00a0napi\u0161 to, co m\u00e1\u0161 napsat,\u201c \u0159ekla Ursula. Sama se posadila u\u00a0stolu a\u00a0sna\u017eila se opravovat se\u0161ity. T\u0159\u00e1sla se roz\u010dilen\u00edm. Celou hodinu se ten mizera kroutil na m\u00edst\u011b a\u00a0\u0161klebil se na ni. Po hodin\u011b m\u011bl p\u011bt \u0159\u00e1dek.
\u201eP\u0159ipozdilo se,\u201c \u0159ekla mu Ursula, \u201eten zbytek dop\u00ed\u0161e\u0161 po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed odpoledne.\u201c
Chlapec vyz\u00fdvav\u011b kopal do lavic, jak \u0161el ven.
Nastalo odpoledne. Williams tam byl, vrhal na ni pohledy a\u00a0j\u00ed prudce tlouklo srdce, proto\u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee to je boj, kdo z\u00a0koho. Sledovala ho.
P\u0159i hodin\u011b zem\u011bpisu, kdy\u017e ukazovala r\u00e1koskou na map\u011b, chlapec neust\u00e1le strkal hlavu pod lavici a\u00a0poutal pozornost jin\u00fdch kluk\u016f.
\u201eWilliamsi,\u201c sebrala odvahu, proto\u017ee te\u010f nastala kritick\u00e1 chv\u00edle, kdy mu musela n\u011bco \u0159\u00edci,
 \u201eco to tam d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c
Zvedl tv\u00e1\u0159, za\u010dervenal\u00e9 o\u010di se nap\u016fl sm\u00e1ly. Bylo na n\u011bm cosi veskrze neslu\u0161n\u00e9ho. Ursula se ho \u0161t\u00edtila.
\u201eNic,\u201c odpov\u011bd\u011bl a\u00a0c\u00edtil se v\u00edt\u011bzn\u011b.
\u201eCo to d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c opakovala a\u00a0srdce j\u00ed m\u00e1lem vysko\u010dilo z\u00a0krku.
\u201eNic,\u201c odpov\u011bd\u011bl znovu drze kluk. Dot\u010den\u00fd komik.
\u201eKdy\u017e t\u011b budu muset je\u0161t\u011b jednou napomenout, po\u0161lu t\u011b k\u00a0panu \u0159editeli,\u201c varovala ho.
Av\u0161ak tenhle hoch si ned\u011blal nic ani z\u00a0pana Harbyho. Byl tak tvrdo\u0161\u00edjn\u00fd, tak podl\u00e9zav\u00fd a\u00a0kluzk\u00fd, tak vyl, kdy\u017e se mu n\u011bco stalo, \u017ee \u0159editel nen\u00e1vid\u011bl v\u00edc
u\u010ditele, kter\u00fd ho k\u00a0n\u011bmu poslal, ne\u017e toho kluka. Chlapce nesn\u00e1\u0161el u\u017e od pohledu, co\u017e Williams v\u011bd\u011bl. Viditeln\u011b se za\u0161klebil.
Ursula se op\u011bt obr\u00e1tila k\u00a0map\u011b a\u00a0pokra\u010dovala v\u00a0hodin\u011b zem\u011bpisu. Ale ve t\u0159\u00edd\u011b to za\u010dalo kvasit. Duch Williamse je v\u0161echny nakazil. Usly\u0161ela, jak se strkaj\u00ed,
a\u00a0v\u00a0nitru se cel\u00e1 rozechv\u011bla. Kdyby se v\u0161ichni te\u010f obr\u00e1tili proti n\u00ed, byla by to jej\u00ed por\u00e1\u017eka.
\u201ePros\u00edm, pan\u00ed u\u010ditelko\u00a0\u2013\u201c zavolal na ni jak\u00fdsi hlas.
Oto\u010dila se. Jeden z\u00a0kluk\u016f, kter\u00e9 m\u011bla r\u00e1da, zkormoucen\u011b dr\u017eel v\u00a0ruce roztr\u017een\u00fd celuloidov\u00fd l\u00edmec. Vyslechla st\u00ed\u017enost a\u00a0p\u0159ipadala si k\u00a0ni\u010demu.
\u201ePoj\u010f sem, Wrighte,\u201c vyzvala ho.
T\u0159\u00e1sla se ka\u017ed\u00fdm nervem v\u00a0t\u011ble. Velk\u00fd, zatvrzel\u00fd chlapec, kter\u00fd nebyl zl\u00fd, ale velice obt\u00ed\u017en\u00fd, se loudal dop\u0159edu k\u00a0n\u00ed. Pokra\u010dovala v\u00a0hodin\u011b s\u00a0v\u011bdom\u00edm toho,
\u017ee Williams d\u011bl\u00e1 na Wrighta obli\u010deje a\u00a0Wright se checht\u00e1 za jej\u00edmi z\u00e1dy. Dostala strach. Znovu se oto\u010dila k\u00a0map\u011b a\u00a0b\u00e1la se.
\u201ePan\u00ed u\u010ditelko, pros\u00edm, Williams\u00a0\u2013\u201c vyk\u0159ikl kdosi a\u00a0jeden kluk v\u00a0zadn\u00ed \u0159ad\u011b u\u017e vst\u00e1val s\u00a0obo\u010d\u00edm sta\u017een\u00fdm bolest\u00ed, nap\u016fl s\u00a0v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fdm v\u00fdrazem, nap\u016fl s\u00a0opravdov\u00fdm
vztekem na Williamse\u00a0\u2013
 \u201ePros\u00edm, on m\u011b \u0161t\u00edpnul,\u201c\u00a0\u2013 a\u00a0mnul si zkormoucen\u011b nohu.
\u201ePoj\u010f ke mn\u011b, Williamsi,\u201c vyzvala ho.
Chlapec s\u00a0krys\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed sed\u011bl d\u00e1l, chab\u011b se usm\u00edval a\u00a0ani se nehnul.
\u201ePoj\u010f sem,\u201c opakovala rozhodn\u011b.
\u201eA\u00a0nep\u016fjdu,\u201c vyk\u0159ikl a\u00a0vycenil zuby jako krysa. V\u00a0Ursulin\u011b du\u0161i n\u011bco p\u0159esko\u010dilo. S\u00a0tv\u00e1\u0159\u00ed a\u00a0o\u010dima bez hnut\u00ed pro\u0161la t\u0159\u00eddou. Chlapec se p\u0159ed jej\u00edma rozzu\u0159en\u00fdma,
nehybn\u00fdma o\u010dima p\u0159ikr\u010dil. Ale ona p\u0159i\u0161la a\u017e k\u00a0n\u011bmu a\u00a0vyt\u00e1hla ho z\u00a0m\u00edsta. Dr\u017eel se lavice jako kl\u00ed\u0161t\u011b. Byla to bitva mezi nimi dv\u011bma. Instinktivn\u011b jednala n\u00e1hle klidn\u011b a\u00a0rychle. Cukla s\u00a0n\u00edm, aby se pustil, a\u00a0t\u00e1hla ho dop\u0159edu. Kluk se s\u00a0n\u00ed pral a\u00a0kopal, chytal se lavic, jak \u0161li, ale Ursula ho nepustila. T\u0159\u00edda byla vzru\u0161en\u00edm bez sebe. Ursula to vid\u011bla, ale nechala to b\u00fdt.
V\u011bd\u011bla, \u017ee kdyby kluka pustila, vrhl by se ke dve\u0159\u00edm. U\u017e jednou j\u00ed z\u00a0hodiny utekl dom\u016f. Popadla r\u00e1kosku ze sv\u00e9ho stolu a\u00a0ude\u0159ila ho. Kroutil se a\u00a0kopal.
Vid\u011bla pod sebou jeho b\u00edlou tv\u00e1\u0159 s\u00a0o\u010dima podobn\u00fdma ryb\u00edm, nehybn\u00fdma, ale pln\u00fdma z\u00e1\u0161ti a\u00a0d\u011bsn\u00e9ho strachu. Byl j\u00ed tak odporn\u00fd, ten ohavn\u00fd, krout\u00edc\u00ed se tvor,
\u017ee to skoro nezvl\u00e1dla. S\u00a0hr\u016fzou, \u017ee by ji mohl p\u0159emoci, a\u00a0p\u0159esto zcela klidn\u00e1 v\u00a0nitru, ho ml\u00e1tila r\u00e1koskou, zat\u00edmco on se s\u00a0n\u00ed pral, neartikulovan\u011b vyk\u0159ikoval
a\u00a0zle ji kopal. Poda\u0159ilo se j\u00ed ho dr\u017eet jednou rukou a\u00a0co chv\u00edli mu d\u00e1t r\u00e1nu r\u00e1koskou. Kroutil se jako \u0161\u00edlenec. Ale bolest z\u00a0ran nakonec p\u0159emohla jeho
\u00fahybnou, \u0161patnou zbab\u011bleckou odvahu, za\u0159ez\u00e1vala se hloub\u011bji, a\u017e nakonec s\u00a0dlouh\u00fdm zak\u0148u\u010den\u00edm, kter\u00e9 p\u0159e\u0161lo v\u00a0\u0159ev, povolil. Pustila ho a\u00a0on se na ni vrhl, o\u010di i\u00a0zuby mu sv\u00edtily. V\u00a0srdci poc\u00edtila vte\u0159inu mu\u010div\u00e9 hr\u016fzy\u00a0\u2013 bylo to zv\u00ed\u0159e. Pak ho chytila a\u00a0znovu za\u010dala b\u00edt r\u00e1koskou. P\u00e1rkr\u00e1t se na ni jako \u0161\u00edlenec
vrhl a\u00a0sna\u017eil se ji kopat. Ale znovu ho tou r\u00e1koskou dostala, a\u017e s\u00a0vyt\u00edm klesl na podlahu a\u00a0jako zbit\u00e9 zv\u00ed\u0159e tam le\u017eel.

Pan Harby se p\u0159ihrnul a\u017e ke konci toho p\u0159edstaven\u00ed.
\u201eCo se tu d\u011bje?!\u201c h\u0159\u00edmal.
Ursula m\u011bla pocit, \u017ee v\u00a0n\u00ed n\u011bco praskne.
\u201eNatloukla jsem mu,\u201c \u0159ekla, hru\u010f se j\u00ed rychle zdvihala, slova vyhrkla s\u00a0posledn\u00edm nadechnut\u00edm. \u0158editel tu st\u00e1l a\u00a0bezmocn\u011b se dusil vzteky. Pod\u00edvala se na to sv\u00edjej\u00edc\u00ed se, vyj\u00edc\u00ed stvo\u0159en\u00ed na podlaze.
\u201eVsta\u0148,\u201c na\u0159\u00eddila mu. Ten tvor se od n\u00ed odt\u00e1hl. Ud\u011blala k\u00a0n\u011bmu krok. Na vte\u0159inu si uv\u011bdomila p\u0159\u00edtomnost \u0159editele, pak u\u017e ho zase nevn\u00edmala.
\u201eVsta\u0148,\u201c \u0159ekla.
 A\u00a0kluk vysko\u010dil. Vyt\u00ed se zm\u00edrnilo v\u00a0blouzniv\u00fd brek. \u0160\u00edlel.
\u201eJdi si stoupnout k\u00a0radi\u00e1toru,\u201c vyzvala ho.
Jakoby mechanicky, s\u00a0brekem \u0161el.
\u0158editel tam st\u00e1l neschopen pohybu ani \u0159e\u010di. Tv\u00e1\u0159 mu ze\u017eloutla, ruce mu k\u0159e\u010dovit\u011b cukaly. Av\u0161ak Ursula st\u00e1la nehybn\u011b kousek od n\u011bj. Nyn\u00ed u\u017e se j\u00ed nic nemohlo
dotknout\u00a0\u2013 p\u0159ekonala i\u00a0pana Harbyho. Jako by se octla na pokraji smrti.
\u0158editel cosi zamumlal, oto\u010dil se a\u00a0ode\u0161el, z\u00a0druh\u00e9ho konce m\u00edstnosti bylo sly\u0161et, jak ve slep\u00e9m vzteku h\u0159\u00edm\u00e1 na svou t\u0159\u00eddu.
Kluk u\u00a0radi\u00e1toru nep\u0159estal bre\u010det. Ursula pohl\u00e9dla na t\u0159\u00eddu. Sledovalo ji pades\u00e1t bled\u00fdch, nehybn\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed, sto kulat\u00fdch o\u010d\u00ed na ni up\u0159elo pozorn\u00fd, bezv\u00fdrazn\u00fd
pohled.
\u201eRozdejte \u010d\u00edtanky d\u011bjepisu,\u201c vyzvala pomocn\u00edky.
Nastalo mrtv\u00e9 ticho. St\u00e1la tam a\u00a0op\u011bt sly\u0161ela tik\u00e1n\u00ed hodin a\u00a0\u0161ust\u011bn\u00ed knih, kter\u00e9 d\u011bti vytahovaly z\u00a0doln\u00ed sk\u0159\u00ednky. Knihy slab\u011b pleskaly na lavice. D\u011bti si je ti\u0161e pod\u00e1valy, jejich ruce pracovaly ve stejn\u00e9m rytmu. U\u017e to nebyla sme\u010dka, ale ka\u017ed\u00fd z\u00a0nich se stal ml\u010d\u00edc\u00edm, uzav\u0159en\u00fdm tvorem.
\u201eBudeme \u010d\u00edst kapitolu na stran\u011b sto dvacet p\u011bt,\u201c \u0159ekla Ursula.
Za\u0161um\u011blo to, jak se otev\u0159elo mnoho kn\u00ed\u017eek. D\u011bti si na\u0161ly str\u00e1nku, poslu\u0161n\u011b sklopily hlavu a\u00a0\u010detly. \u010cetly mechanicky.
Ursula, kter\u00e1 se siln\u011b t\u0159\u00e1sla, si \u0161la sednout na svou vysokou \u017eidli. Brekot kluka neust\u00e1val. P\u0159es sklen\u011bnou p\u0159ep\u00e1\u017eku sem tlumen\u011b dol\u00e9hal pronikav\u00fd hlas pana Brunta a\u00a0h\u0159\u00edm\u00e1n\u00ed pana Harbyho. Ob\u010das se zvedly n\u011bjak\u00e9 o\u010di od knihy, na okam\u017eik na n\u00ed ostra\u017eit\u011b spo\u010dinuly, jako by neosobn\u011b uva\u017eovaly, pak se op\u011bt sklopily.

Sed\u011bla ti\u0161e a\u00a0bez hnut\u00ed, nevidouc\u00edma o\u010dima sledovala t\u0159\u00eddu. Neh\u00fdbala se a\u00a0c\u00edtila se slab\u00e1. M\u011bla pocit, \u017ee nem\u016f\u017ee ani zvednout ruku ze stolu. Kdyby tam m\u011bla sed\u011bt nav\u017edy, c\u00edtila, \u017ee u\u017e se nepohne, nevyslov\u00ed rozkaz. Bylo \u010dtvrt na p\u011bt. Skoro se b\u00e1la, a\u017e se \u0161kola zav\u0159e a\u00a0ona se octne sama.
T\u0159\u00edda se za\u010dala vzpamatov\u00e1vat, nap\u011bt\u00ed povolilo. Williams st\u00e1le je\u0161t\u011b plakal. Pan Brunt u\u017e d\u00e1val p\u0159\u00edkazy k\u00a0zakon\u010den\u00ed hodiny. Ursula vstala.
\u201eJdi na m\u00edsto, Williamsi,\u201c na\u0159\u00eddila mu.
T\u00e1hl se p\u0159es m\u00edstnost a\u00a0ruk\u00e1vem si ot\u00edral tv\u00e1\u0159. Kdy\u017e si sedal, pokradmu se na ni pod\u00edval t\u011bma nyn\u00ed je\u0161t\u011b \u010derven\u011bj\u0161\u00edma o\u010dima. Vypadal jako zbit\u00e1 krysa.
Kone\u010dn\u011b d\u011bti ode\u0161ly. Pan Harby t\u011b\u017ek\u00fdm krokem pro\u0161el kolem, ani\u017e j\u00ed v\u011bnoval pohled \u010di na ni promluvil. Pan Brunt trochu v\u00e1hal, kdy\u017e zamykala sk\u0159\u00ed\u0148ku.
\u201eKdy\u017e usad\u00edte je\u0161t\u011b Clarka a\u00a0Lettse, budete m\u00edt pokoj, sle\u010dno Brangwenov\u00e1,\u201c \u0159ekl a\u00a0modr\u00fdma o\u010dima na ni pohl\u00e9dl skoro spojenecky, dlouh\u00fdm nosem jako by
na ni ukazoval.
\u201eAno?\u201c zasm\u00e1la se nerv\u00f3zn\u011b. Necht\u011bla, aby s\u00a0n\u00ed kdokoli mluvil.
Jak \u0161la po ulici a\u00a0klapala podpatky po \u017eulov\u00e9m chodn\u00edku, vn\u00edmala kluky, jak se za n\u00ed schov\u00e1vaj\u00ed. Cosi ji ude\u0159ilo do ruky, ve kter\u00e9 nesla ta\u0161ku, a\u00a0zranilo
ji. Odkut\u00e1lelo se to a\u00a0vid\u011bla, \u017ee je to brambor. Ruku m\u011bla pohmo\u017ed\u011bnou, ale nedala to zn\u00e1t. Brzy nastoup\u00ed do tramvaje.

B\u00e1la se a\u00a0p\u0159ipadala si divn\u011b. P\u0159ipadalo j\u00ed to divn\u00e9 a\u00a0o\u0161kliv\u00e9, jako n\u011bjak\u00fd sen, v\u00a0n\u011bm\u017e byla pon\u00ed\u017eena. Byla by rad\u011bji um\u0159ela, ne\u017e by tohle n\u011bkomu p\u0159iznala.
Nemohla se pod\u00edvat na svou oteklou ruku. Cosi se v\u00a0n\u00ed zlomilo, pro\u0161la kriz\u00ed. Williams byl pora\u017een, ale za jakou cenu.
Na to, aby se vr\u00e1tila rovnou dom\u016f, se c\u00edtila p\u0159\u00edli\u0161 vyveden\u00e1 z\u00a0m\u00edry, proto odjela kousek d\u00e1l do m\u011bsta a\u00a0vystoupila u\u00a0mal\u00e9 \u010dajovny. Tam v\u00a0tmav\u00e9m koutku pila \u010daj a\u00a0jedla chl\u00e9b s\u00a0m\u00e1slem. Nevn\u00edmala \u017e\u00e1dnou chu\u0165. \u010caj pila pouze mechanicky, aby se za touto \u010dinnost\u00ed schovala. Sed\u011bla tam v\u00a0tom tmav\u00e9m, z\u0161e\u0159el\u00e9m kout\u011b a\u00a0nic nevn\u00edmala. Pouze podv\u011bdom\u011b si t\u0159ela pohmo\u017ed\u011bn\u00fd h\u0159bet ruky.
Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vydala dom\u016f, na z\u00e1pad\u011b se prost\u00edrala rud\u00e1 obloha. Nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod j\u00edt dom\u016f. Nic dobr\u00e9ho ji tam ne\u010dekalo. Musela vlastn\u011b jen p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se nic nestalo. Nem\u011bla s\u00a0k\u00fdm si promluvit, kam se uch\u00fdlit. Musela v\u0161ak j\u00edt d\u00e1l, pod tou rudou oblohou, u\u00a0v\u011bdom\u00ed \u010dehosi d\u011bsiv\u00e9ho v\u00a0lidech, co j\u00ed hrozilo zni\u010den\u00edm a\u00a0\u010demu vyhl\u00e1sila boj. Nicm\u00e9n\u011b to bylo nutn\u00e9.
R\u00e1no op\u011bt musela j\u00edt do \u0161koly. Vstala a\u00a0\u0161la bez jedin\u00e9ho, by\u0165 tich\u00e9ho protestu. Octla se v\u00a0rukou jak\u00e9si v\u011bt\u0161\u00ed, siln\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0hrub\u0161\u00ed v\u016fle.
Ve \u0161kole byl pom\u011brn\u011b klid. C\u00edtila v\u0161ak, jak ji t\u0159\u00edda sleduje, p\u0159ipravena se na ni vrhnout. Instinktivn\u011b si byla v\u011bdoma toho, \u017ee t\u0159\u00edda vyu\u017eije jej\u00ed p\u0159\u00edpadn\u00e9
slabosti. Uchovala si proto chladnou hlavu a\u00a0m\u011bla se na pozoru.
Williams chyb\u011bl. Uprost\u0159ed dopoledne se ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed\u00a0\u2013 kdosi cht\u011bl mluvit s\u00a0\u0159editelem. Pan Harby t\u011b\u017ek\u00fdm krokem, nazloben\u011b a\u00a0nerv\u00f3zn\u011b vy\u0161el ven. Rozhn\u011bvan\u00fdch
rodi\u010d\u016f se b\u00e1l. Po chv\u00edli na chodb\u011b se op\u011bt vr\u00e1til.
\u201eSturgessi,\u201c vyzval jednoho v\u011bt\u0161\u00edho hocha. \u201eStoupne\u0161 si k\u00a0tabuli a\u00a0zap\u00ed\u0161e\u0161 ka\u017ed\u00e9ho, kdo promluv\u00ed. Vy poj\u010fte se mnou, sle\u010dno Brangwenov\u00e1.\u201c
Jako by se j\u00ed pomstychtiv\u011b chopil.
Ursula vy\u0161la za n\u00edm a\u00a0v\u00a0hale uvid\u011bla hubenou, bled\u0161\u00ed \u017eenu, slu\u0161n\u011b oble\u010denou v\u00a0\u0161ed\u00e9m kost\u00fdmu a\u00a0fialov\u00e9m klobouku.
\u201eP\u0159i\u0161la jsem kv\u016fli Vernonovi,\u201c \u0159ekla \u017eena kultivovan\u00fdm p\u0159\u00edzvukem. Naprosto kultivovan\u00e9 a\u00a0\u010distotn\u00e9 vzez\u0159en\u00ed \u017eeny podivn\u011b odporovalo jej\u00edmu pon\u00ed\u017een\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed
a\u00a0pocitu, \u017ee by se j\u00ed \u010dlov\u011bk nerad dotkl, jako by v\u00a0n\u00ed bylo cosi zl\u00e9ho. Nebyla to ani d\u00e1ma, ani \u017eena pracuj\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka, ale stvo\u0159en\u00ed vyd\u011blen\u00e9 ze spole\u010dnosti.
Podle oble\u010den\u00ed nebyla chud\u00e1.
Ursula okam\u017eit\u011b poznala, \u017ee je to Williamsova matka a\u00a0on je ten Vernon. Uv\u011bdomila si, \u017ee chod\u00ed \u010dist\u00fd a\u00a0v\u00a0n\u00e1mo\u0159nick\u00e9m oble\u010dku. A\u00a0m\u00e1 v\u00a0sob\u011b tou\u017e podivnou,
nap\u016fl pr\u016fsvitnou nezdravost p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed mrtvolu.
\u201eNemohla jsem ho dnes poslat do \u0161koly,\u201c pokra\u010dovala \u017eena s\u00a0p\u0159ehnanou zdvo\u0159ilost\u00ed. \u201eV\u010dera ve\u010der se vr\u00e1til tak zubo\u017een\u00fd\u00a0\u2013 bylo mu hrozn\u011b \u0161patn\u011b\u00a0\u2013 myslela
jsem, \u017ee budu muset poslat pro doktora.\u00a0\u2013 V\u00edte, \u017ee m\u00e1 slab\u00e9 srdce.\u201c
\u201eNe,\u201c odpov\u011bd\u011bla d\u00edvka. \u201eTo jsem nev\u011bd\u011bla.\u201c
St\u00e1la tu a\u00a0odporem a\u00a0nejistotou se nemohla pohnout. Mohutn\u00fd, mu\u017en\u00fd pan Harby s\u00a0t\u00edm p\u0159evisl\u00fdm kn\u00edrem st\u00e1l vedle a\u00a0v\u00a0koutku oka se mu objevil n\u00e1znak \u00fa\u0161klebku.
\u017dena vypo\u010d\u00edtav\u011b a\u00a0ne docela lidsky pokra\u010dovala:
\u201eAno, u\u017e odmalinka trp\u00ed srde\u010dn\u00ed chorobou. Proto nechod\u00ed do \u0161koly \u00fapln\u011b pravideln\u011b. Nem\u00e1 se b\u00edt. Dneska r\u00e1no mu bylo \u0161\u00edlen\u011b zle\u00a0\u2013 cestou zp\u00e1tky se zastav\u00edm
u\u00a0doktora.\u201c
\u201eA\u00a0kdopak se o\u00a0n\u011bj star\u00e1 te\u010f?\u201c lstiv\u011b se ozval hlubok\u00fd hlas \u0159editele.
\u201eNechala jsem ho s\u00a0pan\u00ed, kter\u00e1 mi chod\u00ed vypom\u00e1hat v\u00a0dom\u00e1cnosti a\u00a0kter\u00e1 mu rozum\u00ed. Ale cestou dom\u016f se stav\u00edm pro doktora.\u201c
Ursula st\u00e1la, ani se nehnula. Vyci\u0165ovala z\u00a0toho v\u0161eho ur\u010ditou hrozbu. Ale \u017eena j\u00ed byla natolik ciz\u00ed, \u017ee to nech\u00e1pala.
\u201e\u0158ekl mi, \u017ee dostal v\u00fdprask,\u201c pokra\u010dovala \u017eena, \u201ea kdy\u017e jsem ho p\u0159ed span\u00edm svl\u00e9kla, m\u011bl po cel\u00e9m t\u011ble \u0161r\u00e1my\u00a0\u2013 mohla bych je uk\u00e1zat n\u011bjak\u00e9mu doktorovi.\u201c
Pan Harby pohledem vyzval Ursulu, aby odpov\u011bd\u011bla. Za\u010d\u00ednala ch\u00e1pat. \u017dena vyhro\u017eovala, \u017ee ji za\u017ealuje pro napaden\u00ed syna. Mo\u017en\u00e1 cht\u011bla pen\u00edze.
\u201eNa\u0159ezala jsem mu r\u00e1koskou,\u201c \u0159ekla. \u201eHrozn\u011b zlobil.\u201c
\u201eTo m\u011b mrz\u00ed, jestli zlobil,\u201c \u0159ekla \u017eena, \u201eale ten v\u00fdprask musel b\u00fdt d\u011bsiv\u00fd. Mohla bych ty \u0161r\u00e1my uk\u00e1zat doktorovi. Kdyby se to n\u011bkdo dozv\u011bd\u011bl\u00a0\u2013 to se p\u0159ece nesm\u00ed.\u201c
\u201eNasekala jsem mu, ale on do m\u011b po\u0159\u00e1d kopal,\u201c \u0159ekla Ursula, v\u00a0kter\u00e9 rostl hn\u011bv, proto\u017ee se musela nap\u016fl omlouvat a\u00a0pan Harby tam jen st\u00e1l s\u00a0mazan\u00fdm a\u00a0zlovoln\u00fdm
\u00fasm\u011b\u0161kem v\u00a0o\u010d\u00edch. Druh\u00e1 ne\u0161\u0165astnice \u010dekala na svou p\u0159\u00edle\u017eitost.
\u201eBude m\u011b to n\u011bco st\u00e1t a\u00a0i tak m\u00e1m dost co d\u011blat, aby chlapec vyr\u016fstal slu\u0161n\u011b.\u201c
Ursula st\u00e1le je\u0161t\u011b neodpov\u00eddala. Vyhl\u00e9dla na asfaltov\u00fd dv\u016fr, kde poletoval \u0161pinav\u00fd c\u00e1r pap\u00edru.
\u201eA\u00a0ur\u010dit\u011b nen\u00ed dovoleno takhle d\u00edt\u011bti natlouct, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e je nedu\u017eiv\u00e9.\u201c
Ursula s\u00a0nehybnou tv\u00e1\u0159\u00ed z\u00edrala na dv\u016fr, jako by nesly\u0161ela. Bylo j\u00ed to odporn\u00e9 a\u00a0p\u0159estala vn\u00edmat a\u00a0existovat.
\u201eV\u00edm, \u017ee to s\u00a0n\u00edm n\u011bkdy nen\u00ed lehk\u00e9, ale tohle bylo mysl\u00edm p\u0159\u00edli\u0161. M\u00e1 t\u011blo samou mod\u0159inu.\u201c
Pan Harby tam st\u00e1l neochv\u011bjn\u011b a\u00a0nedot\u010den\u011b, te\u010f u\u017e to jen cht\u011bl m\u00edt za sebou a\u00a0kolem o\u010d\u00ed mu op\u011bt cukal ten ironick\u00fd \u00fasm\u011b\u0161ek. C\u00edtil se p\u00e1nem situace.
\u201eBylo mu hrozn\u011b \u0161patn\u011b. V\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jsem ho dnes nemohla poslat do \u0161koly. Sotva se dr\u017eel na nohou.\u201c Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b na to Ursula nem\u011bla odpov\u011b\u010f.
\u201eDouf\u00e1m, \u017ee ch\u00e1pete, pane \u0159editeli, pro\u010d nen\u00ed ve \u0161kole,\u201c oto\u010dila se k\u00a0panu Harbymu.
\u201eAle jist\u011b,\u201c odpov\u011bd\u011bl bez okolk\u016f a\u00a0drsn\u011b. Ursula ho za ten mu\u017esk\u00fd triumf nesn\u00e1\u0161ela. A\u00a0ta \u017eena j\u00ed byla odporn\u00e1. V\u0161echno j\u00ed p\u0159ipadalo odporn\u00e9.
\u201eDouf\u00e1m, pane \u0159editeli, \u017ee si u\u017e v\u0161ichni budou pamatovat, \u017ee m\u00e1 slab\u00e9 srdce. 
Je mu v\u017edycky tak \u0161patn\u011b, kdy\u017e se n\u011bco takov\u00e9ho stane.\u201c
\u201eAno,\u201c odpov\u011bd\u011bl \u0159editel, \u201edohl\u00e9dnu na to.\u201c
\u201eV\u00edm, \u017ee to s\u00a0n\u00edm nen\u00ed lehk\u00e9,\u201c \u017eena te\u010f u\u017e mluvila pouze k\u00a0mu\u017ei\u00a0\u2013 \u201eale kdybyste ho mohli trestat jinak ne\u017e bit\u00edm\u00a0\u2013 je opravdu nedu\u017eiv\u00fd.\u201c
Ursulu to za\u010dalo vyv\u00e1d\u011bt z\u00a0m\u00edry. Pan Harby tu st\u00e1l jako nep\u0159emo\u017eiteln\u00fd p\u00e1n, \u017eena jako by se ho sna\u017eila po\u0161imrat jako pstruha.
\u201eP\u0159i\u0161la jsem jen vysv\u011btlit, pro\u010d dneska nen\u00ed ve \u0161kole, pane \u0159editeli.
 Douf\u00e1m, \u017ee to pochop\u00edte.\u201c
Podala mu ruku. Harby ji p\u0159ekvapen\u011b a\u00a0hn\u011bviv\u011b uchopil a\u00a0zase pustil.
\u201eNa shledanou,\u201c \u0159ekla a\u00a0podala ruku v\u00a0rukavici Ursule. Nevypadala \u0161patn\u011b a\u00a0m\u011bla zvl\u00e1\u0161tn\u011b vt\u00edrav\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, sice odporn\u00e9, ale p\u016fsobiv\u00e9.
\u201eNa shledanou, pane Harby, a\u00a0d\u011bkuji v\u00e1m.\u201c
Postava v\u00a0\u0161ed\u00e9m kost\u00fdmu a\u00a0fialov\u00e9m klobouku podivn\u011b v\u00e1hav\u00fdm krokem p\u0159ech\u00e1zela p\u0159es dv\u016fr. Ursula k\u00a0n\u00ed c\u00edtila nevysv\u011btlitelnou l\u00edtost a\u00a0z\u00e1rove\u0148 j\u00ed byla odporn\u00e1.
Ot\u0159\u00e1sla se. \u0160la zp\u00e1tky do t\u0159\u00eddy.
Naz\u00edt\u0159\u00ed r\u00e1no se objevil Williams, bled\u0161\u00ed ne\u017e kdy jindy, velice upraven\u00fd a\u00a0p\u011bkn\u011b oble\u010den\u00fd v\u00a0n\u00e1mo\u0159nick\u00e9 bl\u016fze. S\u00a0n\u00e1znakem \u00fasm\u011bvu pohl\u00e9dl na Ursulu: li\u0161\u00e1cky, podroben\u011b, hotov d\u011blat, co mu \u0159ekne. P\u0159i pohledu na n\u011bj se zachv\u011bla. My\u0161lenka, \u017ee se ho dotkla, j\u00ed byla odporn\u00e1. V\u00a0dob\u011b vyhrazen\u00e9 hr\u00e1m st\u00e1l u\u00a0br\u00e1ny jeho star\u0161\u00ed bratr, asi patn\u00e1ctilet\u00fd vysok\u00fd, huben\u00fd a\u00a0bled\u00fd kluk. Smekl skoro jako p\u00e1n. Ale i\u00a0v\u00a0n\u011bm bylo cosi podroben\u00e9ho a\u00a0vypo\u010d\u00edtav\u00e9ho.
\u201eKdo je to?\u201c zeptala se Ursula.
\u201eTo je velk\u00fd Williams,\u201c chraptiv\u011b odpov\u011bd\u011bla Violet Harbyov\u00e1. \u201eOna tu v\u010dera byla, vi\u010f?\u201c
\u201eAno.\u201c
\u201eNen\u00ed j\u00ed to nic platn\u00e9\u00a0\u2013 takov\u00e1 osoba nem\u00e1 na to, aby si mohla st\u011b\u017eovat.\u201c
Ursula nesnesla pocit t\u00e9 brutality a\u00a0skand\u00e1lu. Nicm\u00e9n\u011b ji to zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem hr\u016fzn\u011b fascinovalo. V\u0161echno j\u00ed to p\u0159ipadalo tak stra\u0161n\u011b n\u00edzk\u00e9! Litovala tu podivnou \u017eenu s\u00a0loudavou ch\u016fz\u00ed a\u00a0t\u011bmi podivn\u00fdmi, li\u0161\u00e1ck\u00fdmi kluky. Ten Williams z\u00a0jej\u00ed t\u0159\u00eddy m\u011bl v\u00a0sob\u011b n\u011bjakou vadu. Bylo to v\u0161echno dost ohavn\u00e9.
Tak bitva pokra\u010dovala, a\u017e j\u00ed z\u00a0toho bolelo srdce. Musela si podrobit n\u011bkolik dal\u0161\u00edch kluk\u016f, ne\u017e z\u00edskala autoritu. A\u00a0pan Harby ji nen\u00e1vid\u011bl skoro tak, jako by byla mu\u017e. Nyn\u00ed u\u017e v\u011bd\u011bla, \u017ee n\u011bkter\u00e9 z\u00a0t\u011bch v\u011bt\u0161\u00edch dareb\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed si s\u00a0n\u00ed cht\u011bli hr\u00e1t jako ko\u010dka s\u00a0my\u0161\u00ed, usad\u00ed jenom po\u0159\u00e1dn\u00fd v\u00fdprask. Pan Harby jim nena\u0159ezal, pokud se tomu mohl vyhnout, proto\u017ee s\u00e1m tu u\u010ditelku, tu vzdornou, drzou pan\u00ed u\u010ditelku ze st\u0159edn\u00ed \u0161koly s\u00a0jej\u00ed nez\u00e1vislost\u00ed, nen\u00e1vid\u011bl.
\u201eTak copak jsi provedl tentokr\u00e1t, Wrighte?\u201c ptal se bod\u0159e kluka, kter\u00fd k\u00a0n\u011bmu byl z\u00a0p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00eddy posl\u00e1n pro trest. A\u00a0nechal tam kluka st\u00e1t a\u00a0okoun\u011bt, v\u00a0podstat\u011b
marnit \u010das.
Ursula se tud\u00ed\u017e p\u0159estala na \u0159editele obracet, a\u00a0kdy\u017e ji dohnali k\u00a0zlosti, popadla r\u00e1kosku a\u00a0ml\u00e1tila kluka, kter\u00fd na ni byl drz\u00fd, hlava nehlava. Kone\u010dn\u011b se j\u00ed za\u010dali b\u00e1t, nastolila po\u0159\u00e1dek.
Ale zaplatila za to velkou cenu ze sv\u00e9 du\u0161e. Jako by se v\u00a0n\u00ed p\u0159ehnal velk\u00fd po\u017e\u00e1r a\u00a0sp\u00e1lil j\u00ed citlivou tk\u00e1\u0148. Ona, kter\u00e1 se vyh\u00fdbala fyzick\u00e9mu utrpen\u00ed v\u00a0jak\u00e9koli
podob\u011b, byla nucena se pr\u00e1t a\u00a0b\u00edt je r\u00e1koskou, vyburcovat ve\u0161ker\u00fd sv\u016fj instinkt, aby zra\u0148ovala. A\u00a0pot\u00e9 musela vydr\u017eet jejich brekot a\u00a0bez\u00fat\u011b\u0161nost, kdy\u017e je zlomila, aby dodr\u017eovali \u0159\u00e1d.

N\u011bkdy m\u011bla pocit, \u017ee snad ze\u0161\u00edl\u00ed. Co na tom z\u00e1le\u017e\u00ed, jestli maj\u00ed \u0161pinav\u00e9 se\u0161ity a\u00a0neposlouchaj\u00ed? Ve skute\u010dnosti by byla rad\u011bji, kdyby nedodr\u017eovali ve\u0161ker\u00e1
pravidla \u0161koly, ne\u017e aby je musela b\u00edt a\u00a0l\u00e1mat do toho ubre\u010den\u00e9ho, beznad\u011bjn\u00e9ho stavu. Rad\u011bji by tis\u00edckr\u00e1t sn\u00e1\u0161ela v\u0161echny jejich ur\u00e1\u017eky a\u00a0drzosti, ne\u017e
sebe i\u00a0je takhle poni\u017eovat. V\u017edycky trpce litovala, \u017ee se un\u00e1hlila a\u00a0dotkla se kluka, kter\u00e9mu natloukla.
A\u00a0p\u0159ece to tak muselo b\u00fdt. Necht\u011bla to d\u011blat, a\u00a0p\u0159ece musela. Pro\u010d, pro\u010d jenom se spol\u010dila s\u00a0t\u00edmhle zlovoln\u00fdm syst\u00e9mem, kde se mus\u00ed chovat zv\u00ed\u0159ecky, aby mohla \u017e\u00edt? Pro\u010d se stala u\u010ditelkou, pro\u010d?
D\u011bti ji k\u00a0bit\u00ed v\u017edycky donutily. Ne, nelitovala je. P\u0159i\u0161la k\u00a0nim sam\u00e1 laskavost a\u00a0l\u00e1ska, a\u00a0ony ji za to cht\u011bly trhat na kusy. Vybraly si pana Harbyho.
Pak tedy musej\u00ed poznat tak\u00e9 ji, musej\u00ed se p\u0159edev\u0161\u00edm podrobit j\u00ed. Proto\u017ee z\u00a0n\u00ed nikdo nebude d\u011blat nulu, to ne, ani ony, ani pan Harby, ani cel\u00fd ten syst\u00e9m kolem n\u00ed. Nenech\u00e1 se u\u0161l\u00e1pnout a\u00a0podrobit. Nebude se o\u00a0n\u00ed \u0159\u00edkat, \u017ee nemohla zaujmout sv\u00e9 m\u00edsto a\u00a0vykon\u00e1vat svou pr\u00e1ci. Hodl\u00e1 bojovat a\u00a0udr\u017eet si sv\u00e9 postaven\u00ed i\u00a0v\u00a0tomto stavu, ve sv\u011bt\u011b pr\u00e1ce a\u00a0mu\u017esk\u00fdch konvenc\u00ed.

Vzd\u00e1lila se \u017eivotu sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed, a\u00a0z\u00e1rove\u0148 m\u011bla pocit cizinky v\u00a0nov\u00e9m \u017eivot\u011b, kter\u00fd obn\u00e1\u0161el pr\u00e1ci a\u00a0mechanick\u00e9 \u00favahy. Spolu s\u00a0Maggi\u00ed si v\u00a0dob\u011b poledn\u00ed p\u0159est\u00e1vky pov\u00eddaly o\u00a0\u017eivot\u011b a\u00a0rozeb\u00edraly r\u016fzn\u00e9 my\u0161lenky. Maggie byla velk\u00e1 sufra\u017eetka, pln\u011b v\u011b\u0159ila ve volebn\u00ed pr\u00e1vo \u017een. Pro Ursulu nebylo hlasovac\u00ed pr\u00e1vo nikdy ni\u010d\u00edm skute\u010dn\u00fdm. M\u011bla v\u00a0sob\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, v\u00e1\u0161niv\u00e9 v\u011bdom\u00ed v\u00edry a\u00a0\u017eivota, kter\u00e9 daleko p\u0159esahovalo hranice mechanick\u00e9ho syst\u00e9mu, jen\u017e obsahoval hlasovac\u00ed pr\u00e1vo. Ale jej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed, p\u0159irozen\u00e9 v\u011bdom\u00ed muselo teprve z\u00edskat podobu a\u00a0hlas. Stejn\u011b jako pro Maggii i\u00a0pro ni svoboda \u017eeny znamenala n\u011bco skute\u010dn\u00e9ho a\u00a0hlubok\u00e9ho.
M\u011bla pocit, \u017ee n\u011bkde, v\u00a0\u010demsi nen\u00ed svobodn\u00e1. A\u00a0cht\u011bla b\u00fdt. Nebo\u0165 kdyby byla svobodn\u00e1, mohla u\u017e n\u011bkde b\u00fdt. Ach, to \u00fa\u017easn\u00e9, skute\u010dn\u00e9 n\u011bkde, kter\u00e9 ji p\u0159esahovalo,
to n\u011bkde, je\u017e c\u00edtila hluboko, p\u0159ehluboko v\u00a0sob\u011b.
T\u00edm, \u017ee \u0161la do pr\u00e1ce a\u00a0vyd\u011bl\u00e1vala si na \u017eivobyt\u00ed, u\u010dinila z\u00e1va\u017en\u00fd, by\u0165 krut\u00fd krok k\u00a0vlastn\u00edmu osvobozen\u00ed. Ale jak z\u00edskala v\u011bt\u0161\u00ed svobodu, jen si t\u00edm v\u00edc uv\u011bdomovala ten velk\u00fd nedostatek. Tolik toho cht\u011bla. Cht\u011bla \u010d\u00edst slavn\u00e9 a\u00a0kr\u00e1sn\u00e9 knihy a\u00a0obohacovat se jimi; cht\u011bla objevit kr\u00e1sn\u00e9 v\u011bci a\u00a0nav\u017edy se jimi t\u011b\u0161it; cht\u011bla zn\u00e1t velk\u00e9, svobodn\u00e9 lidi; a\u00a0st\u00e1le tu je\u0161t\u011b zb\u00fdvala touha, kterou nemohla pojmenovat.
Bylo to tak obt\u00ed\u017en\u00e9. Bylo tolik v\u011bc\u00ed, tolik toho, \u010demu se musela postavit a\u00a0p\u0159ekonat to. A\u00a0\u010dlov\u011bk nikdy nev\u011bd\u011bl, kam sm\u011b\u0159uje. Bojovala poslepu. Ve \u0161kole sv. Filipa krut\u011b trp\u011bla. Byla jako mlad\u00e1 klisni\u010dka, kterou zap\u0159\u00e1hli mezi postra\u0148ky a\u00a0ztratila svobodu. A\u00a0nyn\u00ed mezi t\u011bmi postra\u0148ky krut\u011b trp\u011bla. Ta muka, to pon\u00ed\u017een\u00ed a\u00a0zneuct\u011bn\u00ed! To j\u00ed ni\u010dilo du\u0161i. Ale necht\u011bla se vzd\u00e1t. Takov\u00e9mu podroben\u00ed se nikdy nepod\u0159\u00edd\u00ed nadlouho, mus\u00ed je v\u0161ak poznat. Bude mu slou\u017eit, aby je mohla zni\u010dit.
Chodily spolu s\u00a0Maggi\u00ed na r\u016fzn\u00e1 m\u00edsta\u00a0\u2013 do Nottinghamu na velk\u00e1 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed na podporu hlasovac\u00edho pr\u00e1va, na koncerty a\u00a0do divadel, na v\u00fdstavy obraz\u016f.
Ursula si u\u0161et\u0159ila na kolo a\u00a0d\u00edvky spolu jezdily do Lincolnu, do Southwellu a\u00a0do Derbyshiru. M\u011bly nekone\u010dn\u011b bohat\u00e1 t\u00e9mata k\u00a0hovoru. Byla to velk\u00e1 radost,
nach\u00e1zet a\u00a0pozn\u00e1vat.
Av\u0161ak o\u00a0Winifred Ingerov\u00e9 Ursula Maggii nikdy ne\u0159ekla. To byla jak\u00e1si tajn\u00e1 odbo\u010dka jej\u00edho \u017eivota a\u00a0m\u011bla z\u016fstat uzav\u0159en\u00e1. Ani na to nemyslela. Byly to zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 nem\u011bla s\u00edlu otev\u0159\u00edt.

Kdy\u017e si Ursula zvykla na u\u010den\u00ed, postupn\u011b za\u010dala m\u00edt nov\u00fd vlastn\u00ed \u017eivot. Za rok a\u00a0p\u016fl se chystala na vysokou \u0161kolu. Pak cht\u011bla vystudovat a\u00a0b\u00fdt mo\u017en\u00e1 velkou \u017eenou a\u00a0v\u00e9st n\u011bjak\u00e9 hnut\u00ed. Kdo v\u00ed?\u00a0\u2013 V\u00a0ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b dokud se nedostane na vysokou \u0161kolu, mus\u00ed d\u00e1l u\u010dit na \u0161kole sv.\u00a0Filipa, kter\u00e1 ji ni\u010d\u00ed, ale kterou nyn\u00ed zvl\u00e1d\u00e1, ani\u017e by j\u00ed kazila \u017eivot. Na n\u011bjak\u00fd \u010das se j\u00ed podrob\u00ed, proto\u017ee ten \u010das je omezen\u00fd.
Kone\u010dn\u011b se pro ni v\u00fduka ve t\u0159\u00edd\u011b stala t\u00e9m\u011b\u0159 mechanickou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Byla to vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed a\u00a0\u00fanavn\u00e1 n\u00e1maha, neust\u00e1le nep\u0159irozen\u00e1. Nicm\u00e9n\u011b v\u00a0samotn\u00e9m
zapomn\u011bn\u00ed, kdy u\u010dila, bylo jist\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed, musela ud\u011blat tolik pr\u00e1ce, m\u011bla na starosti tolik d\u011bt\u00ed, tolik toho musela zvl\u00e1dnout, \u017ee zapom\u00ednala sama na sebe.
Kdy\u017e se j\u00ed pr\u00e1ce stala zvykem a\u00a0jej\u00ed jedine\u010dn\u00e1 du\u0161e se z\u00a0t\u00e9 pr\u00e1ce vymanila a\u00a0mohla r\u016fst jinde, byla skoro \u0161\u0165astn\u00e1.
Jej\u00ed skute\u010dn\u00e9 a\u00a0jedine\u010dn\u00e9 j\u00e1 se semklo a\u00a0stalo se pro ni b\u011bhem t\u011bch dvou let, kdy u\u010dila, b\u011bhem toho z\u00e1pasu proti p\u0159esile t\u0159\u00eddy, srozumiteln\u011bj\u0161\u00edm. \u0160kola pro ni v\u017edycky p\u0159edstavovala v\u011bzen\u00ed. Ale bylo to v\u011bzen\u00ed, kde jej\u00ed divok\u00e1, chaotick\u00e1 du\u0161e nabyla tvrdosti a\u00a0nez\u00e1vislosti. Pokud j\u00ed bylo dob\u0159e a\u00a0nec\u00edtila se unaven\u00e1, m\u011bla u\u010den\u00ed docela r\u00e1da. Bavilo ji pustit se r\u00e1no do pr\u00e1ce, vlo\u017eit do toho ve\u0161kerou s\u00edlu, rozb\u011bhnout to. Znamenalo to pro ni jak\u00e9si nam\u00e1hav\u00e9 cvi\u010den\u00ed. A\u00a0jej\u00ed du\u0161e mohla odpo\u010d\u00edvat, mohla se oddat otup\u011blosti, v\u00a0n\u00ed\u017e op\u011bt nab\u00fdvala na s\u00edle. Doba v\u00fduky v\u0161ak byla p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e1, \u00fakoly p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9 a\u00a0k\u00e1ze\u0148sk\u00e9 podm\u00ednky \u0161koly j\u00ed p\u0159ipadaly nep\u0159irozen\u00e9. Cel\u00e1 zhubla a\u00a0chv\u011bla se.

R\u00e1no cestou do \u0161koly vid\u011bla r\u016f\u017eov\u00e9 kv\u00edtky hlohu koupaj\u00edc\u00ed se v\u00a0rose. Sk\u0159iv\u00e1nci rozechv\u011ble vyzp\u011bvovali v\u00a0nov\u00e9m slun\u00ed\u010dku a\u00a0cel\u00e1 zem\u011b se zaradovala. Byl h\u0159\u00edch pono\u0159it se do prachu a\u00a0\u0161edi m\u011bsta.
St\u00e1la p\u0159ed t\u0159\u00eddou a\u00a0necht\u011blo se j\u00ed oddat se u\u010den\u00ed, vrhnout ve\u0161kerou svou energii, kter\u00e1 tou\u017eila po venkovu a\u00a0radostech ran\u00e9ho l\u00e9ta, do toho, aby ovl\u00e1dla pades\u00e1t d\u011bt\u00ed a\u00a0p\u0159edala jim n\u011bjak\u00e9 zlomky aritmetiky. Jako by byla trochu duchem nep\u0159\u00edtomna. Nemohla se p\u0159inutit pustit to z\u00a0hlavy. V\u00e1zi\u010dka s\u00a0prysky\u0159n\u00edky a\u00a0koz\u00edm pyskem na okenn\u00edm parapetu ji odv\u00e1d\u011bla ven na luka, kde ze syt\u011b zelen\u00e9 tr\u00e1vy jen zpola vy\u010dn\u00edvaly kopretiny a\u00a0kohoutky. Av\u0161ak ona m\u011bla p\u0159ed sebou tv\u00e1\u0159e pades\u00e1ti d\u011bt\u00ed. P\u0159ipadaly j\u00ed jako velk\u00e9 sedmikr\u00e1sky v\u00a0tr\u00e1v\u011b.
Ve tv\u00e1\u0159i m\u011bla rozz\u00e1\u0159en\u00fd v\u00fdraz, u\u010den\u00ed j\u00ed p\u0159ipadalo trochu neskute\u010dn\u00e9. D\u011bti tak docela nevid\u011bla. Z\u00e1pasila na pokraji dvou sv\u011bt\u016f\u00a0\u2013 jej\u00edho vlastn\u00edho sv\u011bta ran\u00e9ho l\u00e9ta a\u00a0kv\u011btin a\u00a0tohoto druh\u00e9ho sv\u011bta pr\u00e1ce. A\u00a0mezi n\u00ed a\u00a0t\u0159\u00eddou jako by se t\u0159pytil jej\u00ed vlastn\u00ed slune\u010dn\u00ed svit.
Dopoledne minulo v\u00a0podivn\u00e9m odstupu a\u00a0tichu. P\u0159i\u0161la doba ob\u011bda, kdy se s\u00a0Maggi\u00ed s\u00a0chut\u00ed najedly u\u00a0otev\u0159en\u00fdch oken. Pak vy\u0161ly ven na h\u0159bitov u\u00a0kostela sv. Filipa, kde vytv\u00e1\u0159ely stinn\u00e9 z\u00e1kout\u00ed \u010derven\u00e9 hlohy. Tam si pov\u00eddaly, \u010detly Shelleyho a\u00a0Browninga \u010di n\u011bjak\u00e9 d\u00edlo na t\u00e9ma \u201e\u017dena a\u00a0pr\u00e1ce\u201c.
Kdy\u017e se Ursula vr\u00e1tila do \u0161koly, st\u00e1le je\u0161t\u011b pob\u00fdvala v\u00a0tom stinn\u00e9m kout\u011b h\u0159bitova, kde r\u016f\u017eovo\u010derven\u00e9 okv\u011btn\u00ed l\u00edstky hlohu pokr\u00fdvaly zem jako myri\u00e1dy mali\u010dk\u00fdch mu\u0161li\u010dek na pl\u00e1\u017ei, n\u011bkdy hlu\u010dn\u011b vyzv\u00e1n\u011bl kosteln\u00ed zvon a\u00a0n\u011bkdy se ozval pt\u00e1k, zat\u00edmco Maggie ti\u0161e a\u00a0mile p\u0159ed\u010d\u00edtala.
V\u00a0t\u011bch dnech byla tak \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee si p\u0159\u00e1la, aby mohla tu radost vz\u00edt a\u00a0rozhazovat ostatn\u00edm. I\u00a0d\u011bti u\u010dinila \u0161\u0165astn\u00e9, jako by zvonila radost\u00ed. Ale pro ni nebyly d\u011bti to odpoledne \u0161koln\u00ed t\u0159\u00eddou. Prom\u011bnily se v\u00a0kv\u011btiny, pt\u00e1ky, mal\u00e1 \u017eiv\u00e1 zv\u00ed\u0159\u00e1tka, d\u011bti, cokoli. Jenom to nebyla p\u00e1t\u00e1 t\u0159\u00edda.
Nec\u00edtila za n\u011b \u017e\u00e1dnou zodpov\u011bdnost. Pro jednou se u\u010den\u00ed stalo hrou. A\u00a0jestli \u0161patn\u011b po\u010d\u00edtaly\u00a0\u2013 co na tom? Vybrala jim p\u0159\u00edjemnou \u010detbu a\u00a0m\u00edsto historie s\u00a0\u0159adou dat jim vypr\u00e1v\u011bla kr\u00e1snou pov\u011bst. P\u0159i mluvnici se zab\u00fdvali rozborem textu, kter\u00fd nebyl obt\u00ed\u017en\u00fd, proto\u017ee u\u017e to jednou d\u011blali:
Bude si hr\u00e1t jak kolou\u0161ek, co vezme zte\u010d\u00ed palou\u010dek a\u00a0vzh\u016fru b\u011b\u017e\u00ed d\u00e1l.
Psala zpam\u011bti, proto\u017ee j\u00ed to d\u011blalo radost.
Tak uplynulo zlatav\u00e9 odpoledne a\u00a0ona se vracela dom\u016f \u0161\u0165astn\u00e1. Zakon\u010dila den ve \u0161kole a\u00a0mohla se te\u010f svobodn\u011b oddat z\u00e1\u0159iv\u00e9mu ve\u010deru v\u00a0Cossethay. Cesta dom\u016f ji moc t\u011b\u0161ila. Dnes v\u0161ak to nebyla \u0161kola. Byla to hra na \u0161kolu pod rozkvetl\u00fdmi \u010derven\u00fdmi hlohy.
Takhle nemohla pokra\u010dovat. Bl\u00ed\u017eily se \u010dtvrtletn\u00ed zkou\u0161ky a\u00a0jej\u00ed t\u0159\u00edda nebyla p\u0159ipravena. Roz\u010dilovalo ji, \u017ee se mus\u00ed odtrhnout od sv\u00e9ho \u0161\u0165astn\u00e9ho j\u00e1 a\u00a0ve\u0161kerou svou silou se sna\u017eit p\u0159inutit tu obt\u00ed\u017enou t\u0159\u00eddu d\u011bt\u00ed, aby d\u0159ela aritmetiku. Oni necht\u011bli pracovat, j\u00ed se necht\u011blo je nutit. A\u00a0p\u0159ece na ni dol\u00e9halo jak\u00e9sidruh\u00e9 sv\u011bdom\u00ed a\u00a0vy\u010d\u00edtalo j\u00ed, \u017ee s\u00a0nimi nepracuje \u0159\u00e1dn\u011b. Dr\u00e1\u017edilo ji to skoro k\u00a0zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed a\u00a0to podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed se projevilo ve t\u0159\u00edd\u011b. Pak n\u00e1sledoval den bitvy,\u00a0nen\u00e1visti a\u00a0n\u00e1sil\u00ed, kdy se vracela dom\u016f ran\u011bn\u00e1, s\u00a0pocitem, \u017ee ten zlatav\u00fd ve\u010der u\u017e j\u00ed nepat\u0159\u00ed, \u017ee je uv\u011bzn\u011bna v\u00a0jak\u00e9msi temn\u00e9m, t\u00ed\u017eiv\u00e9m m\u00edst\u011b, p\u0159ikovan\u00e1 v\u011bdom\u00edm, \u017ee \u0161patn\u011b pracovala.
Jak\u00fd to m\u011blo smysl, \u017ee je l\u00e9to, \u017ee se je\u0161t\u011b ve chv\u00edli, kdy se ve\u010der ozvali ch\u0159\u00e1stalov\u00e9, vznesli na oblohu sk\u0159iv\u00e1nci, aby je\u0161t\u011b jednou zazp\u00edvali, ne\u017e za\u010dne noc. Jakou to m\u011blo cenu, kdy\u017e ona se s\u00a0t\u00edm nemohla sladit, kdy\u017e mohla jedin\u011b st\u00e1le myslet na b\u0159emeno a\u00a0hanbu uplynul\u00e9ho vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. St\u00e1le je\u0161t\u011b \u0161kolu nen\u00e1vid\u011bla.

St\u00e1le je\u0161t\u011b plakala a\u00a0nev\u011b\u0159ila v\u00a0ni. Pro\u010d se m\u011bly d\u011bti u\u010dit, pro\u010d je m\u011bla vyu\u010dovat? Byl to boj s\u00a0v\u011btrn\u00fdmi ml\u00fdny. Kter\u00fd bl\u00e1zen u\u010dinil z\u00a0\u017eivota tohle, to neust\u00e1l\u00e9 vykon\u00e1v\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00e9 hloup\u00e9, um\u011bl\u00e9 povinnosti? Bylo to v\u0161echno jen vymy\u0161len\u00e9, nep\u0159irozen\u00e9. \u0160kola, po\u010dty, mluvnice, \u010dtvrtletn\u00ed zkou\u0161ky, t\u0159\u00eddn\u00ed knihy\u00a0\u2013neplodn\u00e9 nic!
Pro\u010d by se m\u011bla d\u00e1t do slu\u017eeb tomuto sv\u011btu a\u00a0nechat se j\u00edm ovl\u00e1dnout tak, \u017ee by se jej\u00ed vlastn\u00ed sv\u011bt tepl\u00e9ho slunce a\u00a0r\u016fstu, \u017eivota napln\u011bn\u00e9ho m\u00edzou zm\u011bnil v\u00a0nic? To necht\u011bla. Nehodlala se nechat uv\u011bznit ve vyprahl\u00e9m, tyransk\u00e9m sv\u011bt\u011b mu\u017ee. O\u00a0to j\u00ed p\u0159ece nejde. Co na tom z\u00e1le\u017e\u00ed, jestli jej\u00ed t\u0159\u00edda neusp\u011bje ve \u010dtvrtletn\u00edch zkou\u0161k\u00e1ch? Tak a\u0165\u00a0\u2013 co na tom?
Nicm\u00e9n\u011b, kdy\u017e nastal ten \u010das a\u00a0jej\u00ed t\u0159\u00edda dostala \u0161patn\u00e9 ohodnocen\u00ed, siln\u011b ji to tr\u00e1pilo, zbavilo ji to radosti z\u00a0l\u00e9ta a\u00a0uvrhlo do zasmu\u0161ilosti. Ve skute\u010dnosti nedok\u00e1zala tomuto sv\u011btu syst\u00e9mu a\u00a0pr\u00e1ce uniknout do sv\u00fdch pol\u00ed a\u00a0luk, kde byla \u0161\u0165astn\u00e1. Musela si udr\u017eet sv\u00e9 m\u00edsto v\u00a0pracuj\u00edc\u00edm sv\u011bt\u011b, b\u00fdt tam uzn\u00e1van\u00fdm \u010dlenem s\u00a0pln\u00fdmi pr\u00e1vy. V\u00a0tu chv\u00edli to pro ni bylo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pole a\u00a0slunce a\u00a0poezie. Ale t\u00edm v\u00edc na ten sv\u011bt nevra\u017eila. B\u011bhem dlouh\u00fdch hodin p\u0159est\u00e1vky o\u00a0letn\u00edch pr\u00e1zdnin\u00e1ch si \u0159\u00edkala, jak je t\u011b\u017ek\u00e9 b\u00fdt sama sebou, t\u00edm \u0161\u0165astn\u00fdm j\u00e1, je\u017e se tak radovalo, kdy\u017e mohlo le\u017eet na slunci, hr\u00e1t si a\u00a0plavat a\u00a0b\u00fdt spokojen\u00e9, a\u00a0z\u00e1rove\u0148 b\u00fdt u\u010ditelkou, kter\u00e1 mus\u00ed dos\u00e1hnout n\u011bjak\u00fdch v\u00fdsledk\u016f ve t\u0159\u00edd\u011b. Snila o\u00a0dob\u011b, kdy u\u017e nebude muset u\u010dit.

Ale mlhav\u011b si uv\u011bdomovala, \u017ee u\u017e se v\u00a0n\u00ed natrvalo usadila odpov\u011bdnost a\u00a0jej\u00edm hlavn\u00edm \u00fakolem je prozat\u00edm pr\u00e1ce.
P\u0159e\u0161el podzim a\u00a0bl\u00ed\u017eila se zima. Ursula se st\u00e1le v\u00edc zabydlovala ve sv\u011bt\u011b pr\u00e1ce a\u00a0v\u00a0tom, \u010demu se \u0159\u00edk\u00e1 \u017eivot. Nevid\u011bla p\u0159ed sebou svou budoucnost, ale pom\u011brn\u011b bl\u00edzko u\u017e byla vysok\u00e1 \u0161kola, a\u00a0k\u00a0t\u00e9to my\u0161lence se pevn\u011b upnula. P\u016fjde na vysokou \u0161kolu a\u00a0zdarma z\u00edsk\u00e1 dva \u010di t\u0159i roky v\u00fduky. U\u017e si podala \u017e\u00e1dost a\u00a0m\u011bla zaji\u0161t\u011bn\u00e9 m\u00edsto na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok.
Prohlubovala si tedy znalosti. Cht\u011bla studovat francouz\u0161tinu, latinu, angli\u010dtinu, matematiku a\u00a0botaniku. Zapsala se do ve\u010dern\u00ed \u0161koly v\u00a0Ilkestonu, nebo\u0165 p\u0159ed n\u00ed st\u00e1l ten sv\u011bt, kter\u00fd mus\u00ed dob\u00fdt, ty v\u011bdomosti, kter\u00e9 mus\u00ed z\u00edskat, kvalifikace, j\u00ed\u017e mus\u00ed dos\u00e1hnout. Hn\u00e1na jakousi vnit\u0159n\u00ed pot\u0159ebou, pracovala intenzivn\u011b.
T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161e se nyn\u00ed pod\u0159\u00eddilo t\u00e9to jedin\u00e9 touze zaujmout m\u00edsto ve sv\u011bt\u011b, jak\u00e9 m\u00edsto to m\u011blo b\u00fdt, na to se sama sebe neptala. Slep\u00e1 touha ji hnala vp\u0159ed.
V\u011bd\u011bla, \u017ee nikdy nebude slavit \u00fasp\u011bchy jako u\u010ditelka z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Nedalo se v\u0161ak ani \u0159\u00edci, \u017ee by neusp\u011bla. Nen\u00e1vid\u011bla u\u010den\u00ed, ale zvl\u00e1dala to.
Maggie \u0161kolu sv. Filipa opustila a\u00a0na\u0161la si p\u0159\u00edhodn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto. D\u00edvky z\u016fstaly p\u0159\u00edtelkyn\u011bmi. Potk\u00e1valy se ve ve\u010dern\u00ed \u0161kole, studovaly a\u00a0n\u011bjak jedna v\u00a0druh\u00e9 podporovaly nad\u011bji. Nev\u011bd\u011bly, kam sm\u011b\u0159uj\u00ed, ani \u010deho vlastn\u011b cht\u011bj\u00ed nakonec dos\u00e1hnout. Ale v\u011bd\u011bly, \u017ee nyn\u00ed cht\u011bj\u00ed studovat, z\u00edsk\u00e1vat v\u011bdomosti a\u00a0n\u011bco d\u011blat.
Pov\u00eddaly si o\u00a0l\u00e1sce a\u00a0o\u00a0postaven\u00ed \u017eeny v\u00a0man\u00ad\u017eelstv\u00ed. Maggie \u0159\u00edkala, \u017ee l\u00e1ska je kv\u011bt \u017eivota, vykv\u00e9t\u00e1 ne\u010dekan\u011b a\u00a0bez pravidel. \u010clov\u011bk ji mus\u00ed utrhnout tam, kde ji najde, a\u00a0u\u017e\u00edt si j\u00ed po kr\u00e1tk\u00fd \u010das, kdy trv\u00e1.
To Ursulu neuspokojovalo. Domn\u00edvala se, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b miluje Antona Skrebensk\u00e9ho. Av\u0161ak neodpustila mu, \u017ee nebyl dost siln\u00fd, aby ji uznal. Zap\u0159el ji.
Jak ho tedy mohla milovat? Jak mohla b\u00fdt l\u00e1ska tak absolutn\u00ed? Nev\u011b\u0159ila tomu. V\u011b\u0159ila, \u017ee l\u00e1ska je cesta, prost\u0159edek, ne c\u00edl s\u00e1m o\u00a0sob\u011b, jak si z\u0159ejm\u011b myslela Maggie. A\u00a0l\u00e1ska si v\u017edycky najde cestu. Ale kam vede?
\u201eV\u011b\u0159\u00edm, \u017ee na sv\u011bt\u011b je mnoho mu\u017e\u016f, kter\u00e9 by \u010dlov\u011bk mohl milovat\u00a0\u2013 nen\u00ed jen jedin\u00fd,\u201c \u0159ekla Ursula.
Myslela na Skrebensk\u00e9ho. Kdy\u017e vzpomn\u011bla na Winifred Ingerovou, srdce j\u00ed ne\u0159\u00edkalo nic.
\u201eAle mus\u00ed\u0161 rozli\u0161ovat mezi l\u00e1skou a\u00a0v\u00e1\u0161n\u00ed,\u201c \u0159ekla Maggie a\u00a0m\u00edrn\u011b opovr\u017eliv\u011b dodala: \u201eMu\u017ei k\u00a0tob\u011b snadno vzplanou v\u00e1\u0161n\u00ed, ale nebudou t\u011b milovat.\u201c
\u201eAno,\u201c souhlasila Ursula d\u016frazn\u011b a\u00a0na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed objevilo utrpen\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 fanatismus.
 \u201eV\u00e1\u0161e\u0148 je pouze sou\u010d\u00e1st\u00ed l\u00e1sky. A\u00a0pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee nem\u016f\u017ee trvat, p\u0159ipad\u00e1 n\u00e1m tak \u00fa\u017easn\u00e1. Proto tak\u00e9 nen\u00ed v\u00e1\u0161e\u0148 nikdy spokojen\u00e1.\u201c
Horovala pro radost, \u0161t\u011bst\u00ed a\u00a0st\u00e1lost, na rozd\u00edl od Maggie, kter\u00e1 vyzn\u00e1vala smutek a\u00a0nevyhnutelnou pom\u00edjivost v\u0161eho. Ursula krut\u011b trp\u011bla v\u00a0rukou \u017eivota, zat\u00edmco Maggie byla v\u017edycky sama, v\u017edycky sta\u017een\u00e1 do sebe a\u00a0\u017eila v\u00a0zasmu\u0161il\u00e9m smutku, kter\u00fd ji t\u00e9m\u011b\u0159 t\u011b\u0161il. Kdy\u017e Ursula tr\u00e1vila posledn\u00ed zimu na \u0161kole sv. Filipa, p\u0159\u00e1telstv\u00ed d\u00edvek vyvrcholilo. B\u011bhem t\u00e9 zimy Ursula sn\u00e1\u0161ela Maggiin v\u0161eobj\u00edmaj\u00edc\u00ed smutek z\u00a0uzav\u0159enosti, dokonce ji t\u011b\u0161il. Maggie zase sn\u00e1\u0161ela Ursulin z\u00e1pas s\u00a0omezen\u00edmi jej\u00edho \u017eivota a\u00a0t\u011b\u0161ila se z\u00a0n\u011bj. Pak se d\u00edvky za\u010daly vzdalovat, nebo\u0165 Ursula se odlou\u010dila od toho zp\u016fsobu \u017eivota, v\u00a0n\u011bm\u017e Maggie musela z\u016fstat uzav\u0159ena.<\/pre>\n\n\n\n
p\u0159eklad a \u00faprava : Nikola B\u00edl\u00e1 <\/p>\n\n\n\n
nakladatelstv\u00ed MEISTERKOCH knihy ZDE<\/a><\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
KAPITOLA 13 Sv\u011bt mu\u017ee Ursula se vr\u00e1tila do Cossethay bojovat s\u00a0matkou. \u0160kola j\u00ed skon\u010dila. Slo\u017eila zkou\u0161ky. Musela \u010delit tomu pr\u00e1zdn\u00e9mu obdob\u00ed mezi \u0161kolou a\u00a0p\u0159\u00edpadn\u00fdm s\u0148atkem. […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":56775,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-57275","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/57275","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=57275"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/57275\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/56775"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=57275"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=57275"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=57275"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}