{"id":57429,"date":"2025-05-20T15:17:53","date_gmt":"2025-05-20T13:17:53","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=57429"},"modified":"2025-05-20T15:18:33","modified_gmt":"2025-05-20T13:18:33","slug":"duha-david-herbert-lawrence-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=57429","title":{"rendered":"Duha – David Herbert Lawrence"},"content":{"rendered":"\n

KAPITOLA 15<\/p>\n\n\n\n

Ho\u0159k\u00e1 ext\u00e1ze<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V dom\u011b se rozpoutala bou\u0159e d\u011blnosti. Ursula m\u011bla za\u010d\u00edt studovat a\u017e v \u0159\u00edjnu. S neklamn\u00fdm pocitem odpov\u011bdnosti, jako by musela v tomto dom\u011b doj\u00edt v\u00fdrazu,
za\u0159izovala a znovu za\u0159izovala, vyb\u00edrala, vym\u00fd\u0161lela.
Sm\u011bla pou\u017e\u00edvat otcovo b\u011b\u017en\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed, a tak zatloukala a spravovala. Matka se j\u00ed do toho nepletla a nechala ji pracovat. Brangwen se zaj\u00edmal a dce\u0159i naprosto d\u016fv\u011b\u0159oval. S\u00e1m m\u011bl pln\u00e9 ruce pr\u00e1ce, proto\u017ee si za\u0159izoval d\u00edlnu na zahrad\u011b. Kone\u010dn\u011b m\u011bla Ursula prozat\u00edm hotovo. Ob\u00fdvac\u00ed pokoj byl velk\u00fd a pr\u00e1zdn\u00fd. Byl v n\u011bm p\u011bkn\u00fd wiltonsk\u00fd koberec, kter\u00fdm se rodina tak py\u0161nila, velk\u00e1 pohovka a velk\u00e1 k\u0159esla s blysknav\u00fdm kartounem, klav\u00edr, mal\u00e1 s\u00e1drov\u00e1 plastika, kterou vytvo\u0159il Brangwen, a skoro nic v\u00edc. Na to, aby v n\u011bm rodina opravdu \u017eila, byl p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd a \u010di\u0161el pr\u00e1zdnotou. P\u0159esto je t\u011b\u0161ilo v\u011bdom\u00ed, \u017ee tam je, velk\u00fd a pr\u00e1zdn\u00fd. Domov spl\u00fdval s j\u00eddelnou. Tvrd\u00e1 r\u00e1kosov\u00e1 roho\u017e na podlaze ji zesv\u011btlovala a odr\u00e1\u017eela sv\u011btlo v hloubi jejich srdc\u00ed; v okenn\u00edm v\u00fdklenku st\u00e1lo \u0161irok\u00e9, slunn\u00e9 sed\u00e1tko, st\u016fl byl tak solidn\u00ed, \u017ee se j\u00edm nedalo strkat, a \u017eidle tak pevn\u00e9, \u017ee je \u010dlov\u011bk mohl zvrhnout a nic se jim nestalo. Varhany, kter\u00e9 vyrobil Brangwen, se zd\u00e1ly podivn\u011b mal\u00e9, kdy\u017e st\u00e1ly u jedn\u00e9 st\u011bny, p\u0159\u00edborn\u00edk se p\u0159\u00edhodn\u011b zmen\u0161il na norm\u00e1ln\u00ed rozm\u011bry. Tenhle pokoj skute\u010dn\u011b rodina ob\u00fdvala.
Ursula m\u011bla vlastn\u00ed lo\u017enici. Byl to vlastn\u011b pokoj pro slu\u017eku, mal\u00fd a oby\u010dejn\u00fd. Z okna bylo p\u0159es zadn\u00ed zahradu vid\u011bt podobn\u00e9 zahr\u00e1dky, n\u011bkter\u00e9 star\u00e9 a velmi
p\u011bkn\u00e9, jin\u00e9 poh\u00e1zen\u00e9 bednami, to u dom\u016f, kde v p\u0159\u00edzem\u00ed sm\u011brem do ulice na High Street byly obchody, nebo zahr\u00e1dky u dom\u016f m\u00edsto\u0159editele \u010di hlavn\u00edho pokladn\u00edka, oto\u010den\u00fdch sm\u011brem ke kapli.

Ursule st\u00e1le je\u0161t\u011b zb\u00fdvalo \u0161est t\u00fddn\u016f, ne\u017e p\u016fjde do \u0161koly. B\u011bhem t\u00e9 doby si nerv\u00f3zn\u011b pro\u010d\u00edtala n\u011bjak\u00e9 latinsk\u00e9 texty a botaniku, ob\u010das pracovala na matematice.
Na vysokou \u0161kolu ji p\u0159ijali jako u\u010ditelku, aby z\u00edskala dal\u0161\u00ed kvalifikaci. Ale proto\u017ee u\u017e p\u0159edt\u00edm slo\u017eila zkou\u0161ku, kter\u00e1 ji oprav\u0148ovala ke vstupu na vysokou \u0161kolu, mohla si zapsat b\u011b\u017en\u00e9 univerzitn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ky. Na konci roku m\u011bla pak slo\u017eit st\u0159edn\u00ed stupe\u0148 zkou\u0161ky z humanitn\u00edch v\u011bd a pak studovat dal\u0161\u00ed dva roky na bakal\u00e1\u0159skou zkou\u0161ku. Byla tedy jin\u00fd p\u0159\u00edpad ne\u017e norm\u00e1ln\u00ed u\u010ditelka ze \u0161koly. M\u011bla pracovat mezi t\u011bmi, kdo studovali soukrom\u011b kv\u016fli \u010dist\u00e9mu vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, ne pro kvalifikaci do zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. Za\u0159adila se mezi ty vybran\u00e9. Dal\u0161\u00ed t\u0159i roky m\u011bla tedy b\u00fdt znovu v\u00edcem\u00e9n\u011b z\u00e1visl\u00e1 na rodi\u010d\u00edch. V\u00fduku ve \u0161kole m\u011bla zadarmo. \u0160koln\u00e9 a jin\u00e9 poplatky za ni platila vl\u00e1da, nav\u00edc m\u011bla p\u00e1r liber ro\u010dn\u011b stipendia. Z toho si mohla platit cesty vlakem a oble\u010den\u00ed. Rodi\u010de by ji tedy museli jen \u017eivit. Necht\u011bla, aby je st\u00e1la moc pen\u011bz. Nebyli zase tak z\u00e1mo\u017en\u00ed. Otec m\u011bl vyd\u011bl\u00e1vat pouze dv\u011b st\u011b ro\u010dn\u011b a zna\u010dnou \u010d\u00e1st mat\u010dina kapit\u00e1lu utratili p\u0159i koupi domu. Ale stejn\u011b m\u011bli po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b dost na \u017eivobyt\u00ed.

Gudrun jezdila na um\u011bleckou \u0161kolu v Nottinghamu. V\u011bnovala se hlavn\u011b socha\u0159stv\u00ed, pro n\u011b\u017e m\u011bla nad\u00e1n\u00ed. Velice r\u00e1da modelovala z hl\u00edny, vytv\u00e1\u0159ela mal\u00e9 plastiky d\u011bt\u00ed \u010di zv\u00ed\u0159at. N\u011bkter\u00e9 z nich u\u017e se dostaly na studentskou v\u00fdstavu na Hrad\u011b a Gudrun se stala v\u00e1\u017eenou osobou. Pom\u011bry na um\u011bleck\u00e9 \u0161kole ji v\u0161ak dr\u00e1\u017edily a cht\u011bla se dostat do Lond\u00fdna. Na to v\u0161ak nem\u011bli dost pen\u011bz a rodi\u010de by ji tak daleko ani nepustili.
Theresa u\u017e opustila st\u0159edn\u00ed \u0161kolu. Byla to velk\u00e1, robustn\u00ed a neohro\u017een\u00e1 holka, kterou \u017e\u00e1dn\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed c\u00edle nezaj\u00edmaly. Cht\u011bla z\u016fstat doma. Ostatn\u00ed d\u011bti, krom\u011b nejmlad\u0161\u00edho, chodily je\u0161t\u011b do \u0161koly. Od za\u010d\u00e1tku \u0161koln\u00edho roku m\u011bly v\u0161echny p\u0159ej\u00edt na gymn\u00e1zium ve Willey Green. Ursula se nemohla do\u010dkat, a\u017e si v Beldoveru ud\u011bl\u00e1 zn\u00e1mosti. Nad\u0161en\u00ed v\u0161ak brzy pominulo. P\u0159ijala pozv\u00e1n\u00ed na \u010daj k far\u00e1\u0159i, k l\u00e9k\u00e1rn\u00edkovi, k dal\u0161\u00edmu l\u00e9k\u00e1rn\u00edkovi, do rodiny doktora, m\u00edsto\u0159editele \u2013 pak u\u017e znala prakticky v\u0161echny. Nedok\u00e1zala lidi br\u00e1t p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, t\u0159eba\u017ee tou dobou si to p\u0159\u00e1la.
Toulala se po okol\u00ed, p\u011b\u0161ky i na kole. Sm\u011brem k lesu, mezi Mansfieldem, Southwellem a Worksopem j\u00ed to p\u0159ipadalo moc kr\u00e1sn\u00e9. Ale brousila tam jen pro z\u00e1bavu.
Jej\u00ed hlavn\u00ed objevy m\u011bly za\u010d\u00edt a\u017e ve \u0161kole.

Za\u010dal \u0161koln\u00ed rok. Ka\u017ed\u00fd den jezdila vlakem do m\u011bsta. Za\u010dalo ji pohlcovat kl\u00e1\u0161tern\u00ed ticho a klid \u0161koly. Nejd\u0159\u00edve nebyla zklaman\u00e1. Velk\u00e1 kamenn\u00e1 univerzitn\u00ed budova v tich\u00e9 ulici, lemovan\u00e1 tr\u00e1vn\u00edkem a l\u00edpami, vypadala tak m\u00edrumilovn\u011b \u2013 p\u0159ipadalo j\u00ed to odlehl\u00e9, jako magick\u00fd sv\u011bt. Architektura \u0161koly nest\u00e1la za mnoho, jak v\u011bd\u011bla od otce. Nicm\u00e9n\u011b se li\u0161ila od v\u0161ech ostatn\u00edch budov. Jej\u00ed dost p\u011bkn\u00e1, hrav\u00e1 gotick\u00e1 podoba byla ve \u0161pinav\u00e9m pr\u016fmyslov\u00e9m m\u011bst\u011b skoro stylov\u00e1. Ursule se l\u00edbila hlavn\u00ed s\u00ed\u0148 s velkou kamennou \u0159\u00edmsou nad krbem a gotick\u00fdmi oblouky podp\u00edraj\u00edc\u00edmi balkon naho\u0159e. Jist\u011b, oblouky byly o\u0161kliv\u00e9, krb z tesan\u00e9ho kamene podobn\u00e9ho lepence a s erbovn\u00ed v\u00fdzdobou vypadal rovnou proti stojanu na kola a radi\u00e1toru dost po\u0161etile, n\u00e1st\u011bnka na prot\u011bj\u0161\u00ed zdi s t\u0159epotaj\u00edc\u00edmi se pap\u00edry jako by pot\u00edrala ve\u0161ker\u00fd dojem \u00fato\u010di\u0161t\u011b a tajemna. Nicm\u00e9n\u011b jakkoli beztvar\u00e1 se mohla budova zd\u00e1t, st\u00e1la tu jako pam\u00e1tka na ty \u00fa\u017easn\u00e9, kl\u00e1\u0161tern\u00ed po\u010d\u00e1tky vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Ursulina du\u0161e okam\u017eit\u011b odl\u00e9tla do st\u0159edov\u011bku, kdy bylo vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v rukou bo\u017e\u00edch mnich\u016f, kte\u0159\u00ed je p\u0159ed\u00e1vali ve st\u00ednu v\u00edry. V tomto duchu vstupovala do budovy. Ne\u00fatulnost a v\u0161ednost p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00fdch s\u00edn\u00ed a \u0161aten ji nejd\u0159\u00edv zra\u0148ovala. Pro\u010d to nebylo v\u0161echno kr\u00e1sn\u00e9? Nemohla v\u0161ak otev\u0159en\u011b vyj\u00e1d\u0159it sv\u016fj kritick\u00fd postoj. Nach\u00e1zela se na svat\u00e9 p\u016fd\u011b.

P\u0159\u00e1la si, aby byli v\u0161ichni studenti prodchnuti vy\u0161\u0161\u00edm, \u010dist\u00fdm duchem, p\u0159\u00e1la si, aby \u0159\u00edkali pouze skute\u010dn\u00e9, ryz\u00ed v\u011bci, p\u0159\u00e1la si, aby jejich tv\u00e1\u0159e byly pokojn\u00e9 a prodchnut\u00e9 sv\u011btlem jako tv\u00e1\u0159e jepti\u0161ek a mnich\u016f. V\u0161ak b\u011bda \u2013 d\u00edvky tlachaly, hih\u0148aly se, byly nerv\u00f3zn\u00ed, napar\u00e1d\u011bn\u00e9, naondulovan\u00e9, mu\u017ei j\u00ed p\u0159ipadali \u00fazkoprs\u00ed a neotesan\u00ed.
Nicm\u00e9n\u011b ji bavilo p\u0159ij\u00edt po chodb\u011b s knihami v ruce, str\u010dit do l\u00e9tac\u00edch prosklen\u00fdch dve\u0159\u00ed a vej\u00edt do velk\u00e9 s\u00edn\u011b, kde se m\u011bla uskute\u010dnit prvn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka. Okna byla velk\u00e1 a vysok\u00e1, \u010dekaly tu spousty hn\u011bd\u00fdch studentsk\u00fdch lavic, za stup\u00ednkem se \u010dernala velk\u00e1 hladk\u00e1 tabule. Ursula si sedla k oknu, dost dozadu. Kdy\u017e se pod\u00edvala dol\u016f, vid\u011bla, jak \u017eloutnou l\u00edpy, ztichlou, podzimn\u011b slune\u010dnou ulic\u00ed ti\u0161e proch\u00e1zel obchodnick\u00fd posl\u00ed\u010dek. Sv\u011bt se odtud zd\u00e1l velmi vzd\u00e1len\u00fd.

Zde, v t\u00e9 ohromn\u00e9 \u0161evel\u00edc\u00ed lastu\u0159e, je\u017e neust\u00e1le \u0161eptem vzpom\u00ednala na za\u0161l\u00e1 stalet\u00ed, \u010das vymizel a bez\u010dasn\u00e9 ticho prostupovala ozv\u011bna v\u011bd\u011bn\u00ed. Naslouchala, radostn\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 u vytr\u017een\u00ed si \u010dm\u00e1rala pozn\u00e1mky, ani na okam\u017eik nezpochyb\u0148ovala to, co sly\u0161ela. P\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed p\u0159edstavoval hl\u00e1snou troubu, kn\u011bze. St\u00e1l tam v \u010dern\u00e9m tal\u00e1ru na stup\u00ednku a jako by odd\u011bloval n\u011bkter\u00e1 vl\u00e1kna z \u0161evel\u00edc\u00ed zm\u011bti v\u011bd\u011bn\u00ed, je\u017e napl\u0148ovalo celou \u0161kolu, a spl\u00e9tal je dohromady, a\u017e vznikla p\u0159edn\u00e1\u0161ka.
Nejd\u0159\u00edve se kritick\u00fdch p\u0159ipom\u00ednek zdr\u017eela. Necht\u011bla profesory posuzovat jako oby\u010dejn\u00e9 mu\u017ee, kte\u0159\u00ed jed\u00ed slaninu, a ne\u017e se odeberou do \u0161koly, obuj\u00ed si boty. Byli to kn\u011b\u017e\u00ed v\u011bd\u011bn\u00ed od\u011bn\u00ed do \u010dern\u00fdch tal\u00e1r\u016f, nav\u017edy slou\u017e\u00edc\u00ed v dalek\u00e9m, zti\u0161en\u00e9m chr\u00e1mu. Byli to zasv\u011bcenci t\u0159\u00edmaj\u00edc\u00ed v ruce po\u010d\u00e1tek i konec toho tajemna. P\u0159edn\u00e1\u0161ky ji zvl\u00e1\u0161tn\u011b rozradost\u0148ovaly. Byla pro ni radost poslouchat teorii vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, u\u017e jen toulat se r\u016fzn\u00fdmi odd\u00edly v\u011bd\u011bn\u00ed, sledovat, kam sp\u011bje, jak \u017eije a existuje, ji napl\u0148ovalo pocitem svobody a pot\u011b\u0161en\u00ed. Jak \u0161\u0165astnou ji \u010dinil Racine! Nev\u011bd\u011bla pro\u010d, av\u0161ak jak se odv\u00edjely ohromn\u00e9 ver\u0161e dramatu, tak stejnom\u011brn\u011b, tak p\u0159esn\u011b, poc\u00edtila vzru\u0161en\u00ed, jako by se octla v jeho d\u011bji\u0161ti. V latin\u011b studovala Livia a Horatia. Zvl\u00e1\u0161tn\u011b d\u016fv\u011brn\u00fd, klevetiv\u00fd t\u00f3n hodiny latiny se k Horatiovi hodil. P\u0159esto ji nikdy zvl\u00e1\u0161\u0165 nezaj\u00edmal, ani Livius. Jak u\u010debna klevetila, naprosto se z n\u00ed vytratila p\u0159\u00edsnost. Ursula se v\u0161emi silami sna\u017eila udr\u017eet sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed pojet\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9ho ducha. Postupn\u011b j\u00ed v\u0161ak latina p\u0159ipadala pouze jako pov\u00edd\u00e1n\u00ed a cosi um\u011bl\u00e9ho, ot\u00e1zka zp\u016fsob\u016f a upov\u00eddanosti. Hr\u016fzu m\u011bla z hodin matematiky. P\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed mluvil velice rychle, srdce j\u00ed vzru\u0161en\u011b tlouklo a jako by nap\u00ednala v\u0161echny nervy. A kdy\u017e studovala sama, sna\u017eila se ze v\u0161ech sil n\u011bjak tu l\u00e1tku zvl\u00e1dnout.

Pak p\u0159i\u0161la kr\u00e1sn\u00e1, klidn\u00e1 odpoledne v botanick\u00e9 laborato\u0159i. Chodilo tam jen m\u00e1lo student\u016f. S velkou chut\u00ed sed\u00e1vala na vysok\u00e9 stoli\u010dce u stolku, v ruce du\u017einu stonku, b\u0159itvu a jin\u00fd materi\u00e1l, opatrn\u011b umis\u0165ovala vzorky na skl\u00ed\u010dka, pe\u010dliv\u011b zaost\u0159ovala mikroskop, pak se radostn\u011b odvracela, aby si zaznamenala sv\u00e9 poznatky, a pokud byl vzorek dobr\u00fd, s chut\u00ed kreslila do se\u0161itu. Brzy si ve \u0161kole na\u0161la p\u0159\u00edtelkyni, d\u00edvku, kter\u00e1 d\u0159\u00edve \u017eila ve Florencii a nosila n\u00e1dhernou fialovou \u010di vzorkovanou \u0161\u00e1lu p\u0159ehozenou p\u0159es jednoduch\u00e9 tmav\u00e9 \u0161aty. Jmenovala se Dorothy Russellov\u00e1 a byla to dcera advok\u00e1ta z jihu. Dorothy bydlela u neprovdan\u00e9 tety v Nottinghamu a voln\u00fd \u010das tr\u00e1vila tvrdou prac\u00ed pro Spole\u010densk\u00fd a politick\u00fd svaz \u017een. P\u016fsobila ti\u0161e a zaujat\u011b, tv\u00e1\u0159 m\u011bla sv\u011btlou jako slonovina, tmav\u00e9 vlasy prost\u011b s\u010desan\u00e9 p\u0159es u\u0161i. Ursula ji m\u011bla velice r\u00e1da, ale tak\u00e9 se j\u00ed b\u00e1la. P\u0159ipadala j\u00ed star\u00e1 a nel\u00edtostn\u00e1 k sob\u011b sam\u00e9. P\u0159esto j\u00ed bylo teprve dvaadvacet. Ursula se nemohla zbavit pocitu, \u017ee je to osudov\u00e9
stvo\u0159en\u00ed, jako Cassandra.

P\u0159\u00e1telstv\u00ed t\u011bch dvou d\u00edvek bylo bl\u00edzk\u00e9 a v\u00e1\u017en\u00e9. Dorothy na v\u0161em pracovala s tou\u017e v\u00e1\u0161n\u00ed, nikdy se ne\u0161et\u0159ila. Nejbl\u00ed\u017e si byly v hodin\u00e1ch botaniky, proto\u017ee Dorothy neum\u011bla kreslit. Ursula vytv\u00e1\u0159ela kr\u00e1sn\u00e9 a \u00fa\u017easn\u00e9 n\u00e1\u010drtky \u0159ez\u016f pod mikroskopem a Dorothy za n\u00ed chodila, aby se nau\u010dila kreslit. Tak ub\u011bhl prvn\u00ed rok v n\u00e1dhern\u00e9m odlou\u010den\u00ed a studijn\u00ed \u010dinnosti. Studium pro Ursulu p\u0159edstavovalo n\u00e1mahu podobnou boji, p\u0159esto v\u0161ak v m\u00edrumilovn\u00e9 odlehlosti. R\u00e1no jezdila do Nottinghamu s Gudrun. Sestry p\u016fsobily n\u00e1padn\u011b, kamkoli p\u0159i\u0161ly \u2013 \u0161t\u00edhl\u00e9 a siln\u00e9, dychtiv\u00e9 a nesm\u00edrn\u011b citliv\u00e9. Gudrun byla kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, m\u011bla v sob\u011b jakousi ospalou, nap\u016fl mal\u00e1tnou d\u00edv\u010d\u00ed poddajnost, a p\u0159ece byla v nitru vyrovnan\u00e1 a pevn\u00e1. Nosila m\u011bkk\u00e9, jednoduch\u00e9 \u0161aty a klobouky, kter\u00e9 p\u016fsobily nedbal\u00fdm p\u016fvabem. Ursula se obl\u00e9kala mnohem pe\u010dliv\u011bji, ale v\u017edycky se c\u00edtila trochu nesv\u00e1 a hluboce obdivovala n\u011bkoho jin\u00e9ho a stylizovala se do jeho podoby, tak\u017ee v\u00fdsledkem byla beznad\u011bjn\u00e1 nesourodost. Jakmile se obl\u00e9kala pro n\u011bjak\u00fd praktick\u00fd \u00fa\u010del, v\u017edycky vypadala dob\u0159e. Kdy\u017e v zim\u011b nosila tv\u00eddov\u00fd kab\u00e1t a sukni, s malou \u010dernou ko\u017ee\u0161inovou \u010depic\u00ed nasazenou na dychtiv\u00e9, rozechv\u011bl\u00e9 tv\u00e1\u0159i, jako by se pohybovala po ulici v napjat\u00e9m o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, s nekone\u010dn\u011b citlivou vn\u00edmavost\u00ed.

Na konci prvn\u00edho roku Ursula slo\u017eila st\u0159edn\u00ed stupe\u0148 zkou\u0161ky z humanitn\u00edch v\u011bd a jej\u00ed dycht\u011bn\u00ed jako by se zarazilo. Povolila, odpo\u010d\u00edvala. Zat\u00edmco se p\u0159ed zkou\u0161kou dostala do nerv\u00f3zn\u00edho a vzn\u011btliv\u00e9ho stavu a jak\u00e9hosi povznesen\u00ed, je\u017e j\u00ed pomohlo kritick\u00e9 obdob\u00ed p\u0159ekonat, nyn\u00ed upadla do rozechv\u011bl\u00e9 pasivity a popustila uzdu v\u016fli.
Rodina jela na m\u011bs\u00edc do Scarborough. Gudrun s otcem tam m\u011bli pr\u00e1ci na letn\u00ed \u0161kole ru\u010dn\u00edch prac\u00ed, Ursula musela b\u00fdt \u010dasto s d\u011btmi. Pokud to \u0161lo, chodila se proj\u00edt sama. St\u00e1la a d\u00edvala se na lesknouc\u00ed se mo\u0159e. P\u0159ipadalo j\u00ed tak kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee v nitru poc\u00edtila \u017ehav\u00e9 slzy. Z toho dalek\u00e9ho, p\u0159edalek\u00e9ho prostoru se k n\u00ed pomalu bl\u00ed\u017eila v\u00e1\u0161niv\u00e1, nenarozen\u00e1 touha. Je tolik \u00fasvit\u016f, kter\u00e9 je\u0161t\u011b nenastaly! P\u0159ipadalo j\u00ed, jako by se z kraje mo\u0159e v\u0161echny ty budouc\u00ed \u00fasvity k n\u00ed up\u00ednaly, cel\u00e1 jej\u00ed nenarozen\u00e1 du\u0161e plakala pro budouc\u00ed \u00fasvity. Jak tam sed\u011bla a d\u00edvala se na m\u011bkk\u00e9 mo\u0159e s t\u00edm kr\u00e1sn\u00fdm, hbit\u00fdm t\u0159pytem, vydral se j\u00ed z hrudi vzlyk, a\u017e se n\u00e1hle musela kousnout do rtu a za\u010daly se j\u00ed hrnout slzy z o\u010d\u00ed. A v sam\u00e9m vzlyku se sm\u00e1la. Pro\u010d pl\u00e1\u010de? Necht\u011bla plakat. Bylo to tak kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee se sm\u00e1la. Bylo to tak kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee plakala.
Se strachem se rozhl\u00e9dla kolem, doufala, \u017ee ji nikdo v tom stavu neuvid\u00ed.
Pak jednou bylo mo\u0159e rozbou\u0159en\u00e9. D\u00edvala se, jak se voda \u017eene na pob\u0159e\u017e\u00ed, sledovala velkou vlnu, kter\u00e1 se bez pov\u0161imnut\u00ed valila, aby se na skalisku rozt\u0159\u00ed\u0161tila
v p\u011bnu a zahalila v\u0161e n\u00e1dhernou b\u00edlou kr\u00e1sou a pak se zase odvalila a zanechala skalisko \u010dern\u00e9 a pr\u00e1zdn\u00e9. Kdyby se tak vlna osvobodila, pot\u00e9 co se rozt\u0159\u00ed\u0161tila do b\u011blosti! N\u011bkdy se Ursula loudala po p\u0159\u00edstavu, sledovala dosn\u011bda op\u00e1len\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00edky, kte\u0159\u00ed v t\u011bsn\u00fdch modr\u00fdch svetrech odpo\u010d\u00edvali na p\u0159\u00edstavn\u00ed hr\u00e1zi a sm\u00e1li se na ni drz\u00fdma, sd\u011bln\u00fdma o\u010dima. Vznikl mezi nimi jak\u00fdsi vztah. Nikdy s nimi nem\u011bla promluvit \u010di se o nich dozv\u011bd\u011bt n\u011bco v\u00edc. Nicm\u00e9n\u011b kdy\u017e proch\u00e1zela kolem a oni se op\u00edrali o hr\u00e1z, vznikalo mezi nimi cosi dychtiv\u00e9ho a radostn\u00e9ho i bolestn\u00e9ho. Nejrad\u011bji m\u011bla toho mlad\u00e9ho, jemu\u017e sv\u011btl\u00e9, sol\u00ed ztu\u017een\u00e9 vlasy padaly do modr\u00fdch o\u010d\u00ed. P\u0159ipadal j\u00ed tak nov\u00fd a sv\u011b\u017e\u00ed a slan\u00fd, jakoby z jin\u00e9ho sv\u011bta.

Ze Scarborough jela ke str\u00fdci Tomovi. Winifred m\u011bla mal\u00e9 miminko, kter\u00e9 se narodilo koncem l\u00e9ta. Odcizila se Ursule. Mezi ob\u011bma \u017eenami vznikl nepopsateln\u00fd odstup. Z Toma Brangwena se stal pozorn\u00fd otec a velice dom\u00e1ck\u00fd man\u017eel. V jeho dom\u00e1ckosti v\u0161ak bylo cosi fale\u0161n\u00e9ho, Ursula ho u\u017e v\u016fbec nem\u011bla r\u00e1da. Jako by te\u010f vy\u0161la na povrch jak\u00e1si o\u0161kliv\u00e1 a vulg\u00e1rn\u00ed \u010d\u00e1st jeho povahy a p\u0159enesla ho do sentiment\u00e1ln\u00ed polohy. Ten materialistick\u00fd bezv\u011brec jako by n\u00e1hle byl sam\u00fd lidsk\u00fd cit, stal se z n\u011bj v\u0159el\u00fd a pozorn\u00fd hostitel, velkodu\u0161n\u00fd man\u017eel a vzorn\u00fd ob\u010dan. Chyt\u0159e dok\u00e1zal v\u0161ude vzbuzovat obdiv a oklamat t\u00edm i svou \u017eenu. Nemilovala ho. \u017dila s n\u00edm ve stavu spokojen\u00e9ho sebeklamu, za\u0159\u00eddila se podle n\u011bj. Ursule se nakonec ulevilo, kdy\u017e jela dom\u016f. M\u011bla p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b dva poklidn\u00e9 roky. Na dva roky m\u011bla jistou budoucnost. Vr\u00e1tila se do \u0161koly, aby se p\u0159ipravila na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 zkou\u0161ky.

B\u011bhem tohoto roku se v\u0161ak ze \u0161koly kouzlo za\u010dalo vytr\u00e1cet. Profeso\u0159i p\u0159estali b\u00fdt t\u011bmi kn\u011b\u017e\u00edmi zasv\u011bcen\u00fdmi do hlubok\u00fdch tajemstv\u00ed \u017eivota a v\u011bd\u011bn\u00ed. Nakonec to byli pouze obchodn\u00edci prod\u00e1vaj\u00edc\u00ed zbo\u017e\u00ed, na kter\u00e9 si natolik zvykli, \u017ee u\u017e je nevn\u00edmali. Co jin\u00e9ho znamenala hodina latiny ne\u017e jak\u00fdsi obchod s kuriozitami, kde si je \u010dlov\u011bk kupuje, nav\u00edc v\u011bt\u0161inou nudn\u00e9, a pou\u010d\u00ed se o jejich tr\u017en\u00ed cen\u011b. Ty latinsk\u00e9 kuriozity ji nudily stejn\u011b jako jejich \u010d\u00ednsk\u00e1 \u010di japonsk\u00e1 obdoba v antikv\u011b. U\u017e jen slovo \u201eantikva\u201c j\u00ed umrtvovalo du\u0161i.
Studia jako by pro ni n\u00e1hle postr\u00e1dala \u017eivost, a nev\u011bd\u011bla pro\u010d. Ale v\u0161echno j\u00ed to n\u00e1hle p\u0159ipadalo fale\u0161n\u00e9 \u2013 fale\u0161n\u00e9 gotick\u00e9 oblouky, fale\u0161n\u00fd klid, fale\u0161n\u00e1 latinskost, p\u0159edst\u00edran\u00e1 d\u016fstojnost Francie, p\u0159edst\u00edran\u00e1 naivita Chaucera. P\u0159i\u0161lo j\u00ed to jako obchod s pou\u017eit\u00fdm zbo\u017e\u00edm, kde si \u010dlov\u011bk kupuje v\u00fdbavu ke zkou\u0161ce. Ve srovn\u00e1n\u00ed s tov\u00e1rnami ve m\u011bst\u011b to bylo cosi \u00fapln\u011b vedlej\u0161\u00edho. Postupn\u011b do\u0161la k pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee to nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd kl\u00e1\u0161ter, \u017e\u00e1dn\u00e1 klauzura \u010dist\u00e9ho v\u011bd\u011bn\u00ed. Bylo to jak\u00e9si u\u010dili\u0161t\u011b, kde \u010dlov\u011bka m\u011bli vybavit k vyd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pen\u011bz. Vysok\u00e1 \u0161kola byla vlastn\u011b takov\u00e1 mal\u00e1, ucouran\u00e1 laborato\u0159 pro tov\u00e1rnu. Op\u011bt se dostavilo to krut\u00e9 a o\u0161kliv\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed, t\u00e1\u017e temnota a ho\u0159k\u00e1 zasmu\u0161ilost, kter\u00e9 u\u017e nikdy neunikne, v\u011bdom\u00ed v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9 spodn\u00ed vrstvy o\u0161klivosti. Kdy\u017e p\u0159ich\u00e1zela odpoledne do \u0161koly, tr\u00e1vn\u00edky se b\u011blaly sedmikr\u00e1skami, na slunci se sv\u011b\u017ee zelenaly l\u00edpy \u2013 jak trp\u011bla, kdy\u017e vid\u011bla tu hlubokou, b\u00edlou p\u011bnu kv\u011bt\u016f sedmikr\u00e1sek! Nebo\u0165 v\u011bd\u011bla, \u017ee uvnit\u0159 \u0161koly mus\u00ed vstoupit do t\u00e9 fale\u0161n\u00e9 d\u00edlny. Nebylo to nic jin\u00e9ho ne\u017e nep\u016fvodn\u00ed sklad, fale\u0161n\u00e9 skladi\u0161t\u011b s jedin\u00fdm c\u00edlem hmotn\u00e9ho zisku a s nulovou produktivitou. P\u0159edst\u00edralo, \u017ee existuje pro svatou ctnost v\u011bd\u011bn\u00ed. Pro svatou ctnost v\u011bd\u011bn\u00ed se v\u0161ak stalo slouhou boha materi\u00e1ln\u00edho \u00fasp\u011bchu. Zmocnila se j\u00ed jak\u00e1si nete\u010dnost. Pouze mechanicky, ze zvyku studovala d\u00e1l. Ale bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 beznad\u011bjn\u00e9. Sotva dok\u00e1zala n\u011b\u010demu v\u011bnovat pozornost. Na odpoledn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ce anglosa\u0161tiny sed\u011bla a d\u00edvala se dol\u016f z okna, nevn\u00edmala ani slovo o Beowulfovi \u010di cokoli jin\u00e9ho. Pod\u00e9l plotu dole vedl proslun\u011bn\u00fd \u0161ed\u00fd chodn\u00edk.

N\u011bjak\u00e1 \u017eena v r\u016f\u017eov\u00fdch \u0161atech a s \u010derven\u00fdm slune\u010dn\u00edkem p\u0159e\u0161la p\u0159es ulici, vedle n\u00ed jako sv\u011bteln\u00e1 te\u010dka b\u011b\u017eel mal\u00fd b\u00edl\u00fd pes. \u017dena s \u010derven\u00fdm slune\u010dn\u00edkem s m\u00edrn\u00fdm pohupov\u00e1n\u00edm p\u0159e\u0161la p\u0159es ulici, n\u00e1sledov\u00e1na mal\u00fdm st\u00ednem. Ursula se na ni d\u00edvala jako o\u010darovan\u00e1. \u017dena s \u010derven\u00fdm slune\u010dn\u00edkem a kmitaj\u00edc\u00edm teri\u00e9rem zmizela \u2013 a kam? Kam?
V jak\u00e9m sv\u011bt\u011b skute\u010dnosti kr\u00e1\u010dela ta \u017eena v r\u016f\u017eov\u00fdch \u0161atech? V jak\u00e9m skladi\u0161ti mrtv\u00e9 neskute\u010dnosti byla zav\u0159en\u00e1 ona sama? K \u010demu je tohle m\u00edsto, tahle \u0161kola? K \u010demu je anglosa\u0161tina, kdy\u017e se ji \u010dlov\u011bk u\u010d\u00ed jen proto, aby mohl odpov\u00eddat na ot\u00e1zky u zkou\u0161ky, aby m\u011bl pozd\u011bji v\u011bt\u0161\u00ed komer\u010dn\u00ed hodnotu? U\u017e m\u011bla dost t\u00e9hle dlouhodob\u00e9 bohoslu\u017eby v komer\u010dn\u00edm svatost\u00e1nku. Ale co jin\u00e9ho zb\u00fdv\u00e1? Je tohle \u017eivot, jen tohle? V\u0161echno sp\u011blo k tomu, aby se vyr\u00e1b\u011bly v\u0161edn\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 by zahltily materi\u00e1ln\u00ed \u017eivot. N\u00e1hle zavrhla i francouz\u0161tinu. Rozhodla se slo\u017eit zkou\u0161ky z botaniky. Jedin\u011b studium botaniky j\u00ed p\u0159ipadalo \u017eiv\u00e9. Okouzlovaly ji zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1kony rostlinn\u00e9ho sv\u011bta. Zde post\u0159ehla cosi, co fungovalo naprosto nez\u00e1visle na c\u00edlech sv\u011bta lid\u00ed.
\u0160kola byla neplodn\u00e1, lacin\u00e1, chr\u00e1m p\u0159estav\u011bn\u00fd pro vulg\u00e1rn\u00ed, malichern\u00fd obchod. P\u0159i\u0161la sem p\u0159ece proto, aby sly\u0161ela ozv\u011bnu v\u011bd\u011bn\u00ed a ta ji vedla zp\u011bt k prameni tajemstv\u00ed! A profeso\u0159i v tal\u00e1rech zat\u00edm nab\u00edzeli komer\u010dn\u00ed zbo\u017e\u00ed, kter\u00e9 bylo mo\u017eno zu\u017eitkovat u zkou\u0161ky. Nav\u00edc to bylo cosi konfek\u010dn\u00edho, co nem\u011blo hodnotu pen\u011bz, kter\u00e9 \u00fadajn\u011b opl\u00e1tkou nab\u00edzelo, co\u017e v\u0161ichni v\u011bd\u011bli. Krom\u011b \u010dasu str\u00e1ven\u00e9ho v botanick\u00e9 laborato\u0159i, kde se pro ni st\u00e1le je\u0161t\u011b t\u0159pytilo tajemstv\u00ed, m\u011bla ve \u0161kole te\u010f neust\u00e1le pocit, \u017ee se sni\u017euje k jak\u00e9musi obchodu s podvodn\u00fdmi \u017ev\u00e1sty.

Posledn\u00ed rok ve \u0161kole pro\u017e\u00edvala s pocity vzteku a nepoddajnosti. Rad\u011bji by si znovu vyd\u011bl\u00e1vala na \u017eivobyt\u00ed. Dokonce i Brinsley Street s panem Harbym j\u00ed ve srovn\u00e1n\u00ed se \u0161kolou p\u0159ipadali skute\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Ve srovn\u00e1n\u00ed s neplodnou degradac\u00ed, kterou poci\u0165ovala zde, byla nen\u00e1vist k ilkestonsk\u00e9 \u0161kole nepodstatn\u00e1. Ale do Brinsley Street se tak\u00e9 nehodlala vr\u00e1tit. Slo\u017e\u00ed bakal\u00e1\u0159sk\u00e9 zkou\u0161ky a na \u010das se stane u\u010ditelkou na n\u011bjak\u00e9m gymn\u00e1ziu. Vid\u011bla p\u0159ed sebou zkou\u0161ky a odchod. V \u00fastech c\u00edtila ho\u0159kou pachu\u0165 deziluze. Dopadne dal\u0161\u00ed krok stejn\u011b? St\u00e1le uvid\u00ed p\u0159ed sebou ty z\u00e1\u0159iv\u00e9 dve\u0159e, a kdy\u017e se k nim p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed, zjist\u00ed, \u017ee jsou branou do dal\u0161\u00edho o\u0161kliv\u00e9ho dvora, \u0161pinav\u00e9ho, \u010dinorod\u00e9ho, a p\u0159itom mrtv\u00e9ho? V\u017edycky p\u0159ed n\u00ed bude st\u00e1t ten rozz\u00e1\u0159en\u00fd h\u0159eben kopce pod nebesy \u2013 a pak z vrcholku kopce uvid\u00ed jen dal\u0161\u00ed ne\u010dist\u00e9 \u00fadol\u00ed pln\u00e9 beztvar\u00e9, n\u00edzk\u00e9 \u010dino\u00adrodosti? Nevad\u00ed! Ka\u017ed\u00fd vrcholek kopce byl trochu jin\u00fd, ka\u017ed\u00e9 \u00fadol\u00ed n\u011bjak nov\u00e9. Cossethay a jej\u00ed d\u011btstv\u00ed s otcem; Blata a mal\u00e1 c\u00edrkevn\u00ed \u0161kola pobl\u00ed\u017e, jej\u00ed babi\u010dka a str\u00fdcov\u00e9; st\u0159edn\u00ed \u0161kola v Nottinghamu a Anton Skrebensk\u00fd; Anton Skrebensk\u00fd a tanec v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitu mezi ohni; pak doba, na ni\u017e nemohla pomyslet, aby se nec\u00edtila zk\u0159\u00edsnut\u00e1 \u2013 Winifred Ingerov\u00e1 a t\u011bch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, ne\u017e za\u010dala u\u010dit; potom hr\u016fzy Brinsley Street, pom\u011brn\u00fd klid a Maggie, Maggiin bratr, jeho\u017e vliv st\u00e1le je\u0161t\u011b c\u00edtila v \u017eil\u00e1ch, kdy\u017e si ho p\u0159edstavila; pot\u00e9 vysok\u00e1 \u0161kola a Dorothy Russellov\u00e1, kter\u00e1 nyn\u00ed pob\u00fdvala ve Francii, pak dal\u0161\u00ed krok do sv\u011bta!

U\u017e te\u010f to byla historie. V ka\u017ed\u00e9 jej\u00ed f\u00e1zi byla Ursula jin\u00e1, p\u0159esto v\u017edycky z\u016fstala Ursulou Brangwenovou. Ale co to znamenalo? Nev\u011bd\u011bla, k\u00fdm je. Nyn\u00ed v n\u00ed p\u0159evl\u00e1dalo odm\u00edt\u00e1n\u00ed, neochota. Znovu a znovu c\u00edtila v \u00fastech tu pachu\u0165 deziluze, fal\u0161e. Dok\u00e1zala se pouze uzav\u0159\u00edt a odm\u00edtat. Jako by se neust\u00e1le n\u011b\u010demu vzpouzela.
Jej\u00ed pozitivn\u00ed j\u00e1 bylo dosud temn\u00e9 a nezjeven\u00e9, neschopno vyj\u00edt na povrch. Jako sem\u00ednko zakopan\u00e9 v such\u00e9m popelu. Sv\u011bt, v n\u011bm\u017e \u017eila, byl jako kruh osv\u011btlen\u00fd lampou. Tato osv\u011btlen\u00e1 plocha, prosv\u011btlen\u00e1 t\u00edm nej\u00fapln\u011bj\u0161\u00edm v\u011bdom\u00edm \u010dlov\u011bka, je cel\u00fd sv\u011bt, myslela si; zde se zjevuje v\u0161e a nav\u017edy. A p\u0159ece si neust\u00e1le v t\u00e9 tm\u011b kolem uv\u011bdomovala sv\u011bteln\u00e9 body jako o\u010di divok\u00fdch \u0161elem, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed, pronikav\u00e9, mizej\u00edc\u00ed. A jej\u00ed du\u0161e v z\u00e1chvatu hr\u016fzy uzn\u00e1vala pouze tu vn\u011bj\u0161\u00ed tmu. Ten vnit\u0159n\u00ed kruh sv\u011btla, v n\u011bm\u017e \u017eila a v n\u011bm\u017e se pohybovala, kde uh\u00e1n\u011bly vlaky a tov\u00e1rny chrlily v\u00fdrobky a rostliny a \u017eivo\u010dichov\u00e9 fungovali ve sv\u011btle v\u011bdy a v\u011bd\u011bn\u00ed, j\u00ed n\u00e1hle p\u0159ipadal jako oz\u00e1\u0159en\u00fd prostor pod obloukovou lampou, kde si m\u016fry a d\u011bti hraj\u00ed v bezpe\u010d\u00ed oslepuj\u00edc\u00edho sv\u011btla, ani\u017e vn\u00edmaj\u00ed, \u017ee je n\u011bjak\u00e1 tma, proto\u017ee se samy zdr\u017euj\u00ed ve sv\u011btle. Zahl\u00e9dla v\u0161ak mihnut\u00ed toho temn\u00e9ho pohybu mimo dost\u0159el, uvid\u011bla o\u010di divok\u00e9 \u0161elmy planouc\u00ed z tmy a sleduj\u00edc\u00ed marnivost t\u00e1borov\u00e9ho ohn\u011b a sp\u00e1\u010d\u016f. C\u00edtila tu podivnou, po\u0161etilou marnivost t\u00e1bora, kter\u00fd pravil \u201emimo na\u0161e sv\u011btlo a n\u00e1\u0161 \u0159\u00e1d u\u017e nen\u00ed nic,\u201c a neust\u00e1le obracel sv\u00e9 pohledy dovnit\u0159 k pohas\u00ednaj\u00edc\u00edmu ohni
pou\u010den\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, je\u017e obsahovalo slunce a hv\u011bzdy, Stvo\u0159itele, syst\u00e9m spravedlivosti a nev\u0161\u00edmalo si t\u00e9 rozlehl\u00e9 tmy, kter\u00e1 se valila kolem, s nez\u0159eteln\u00fdmi st\u00edny \u010d\u00edhaj\u00edc\u00edmi na kraji. Ano, a \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk se do t\u00e9 tmy neodv\u00e1\u017eil hodit ani ho\u0159\u00edc\u00ed v\u011btev. Nebo\u0165 kdyby tak u\u010dinil, ostatn\u00ed by ho tr\u00fdznili a\u017e k smrti: 
\u201eTy bl\u00e1zne, asoci\u00e1le jeden, pro\u010d n\u00e1s chce\u0161 stra\u0161it p\u0159\u00edzraky? \u017d\u00e1dn\u00e1 tma nen\u00ed. Pohybujeme se, jsme a pro\u017e\u00edv\u00e1me sv\u00e9 byt\u00ed ve sv\u011btle, je n\u00e1m d\u00e1no v\u011b\u010dn\u00e9 sv\u011btlo v\u011bd\u011bn\u00ed, skr\u00fdv\u00e1me v sob\u011b a ch\u00e1peme to nejvnit\u0159n\u011bj\u0161\u00ed j\u00e1dro a l\u00e1tku v\u011bd\u011bn\u00ed. Bl\u00e1zne a dareb\u00e1ku, jak se odva\u017euje\u0161 umen\u0161ovat n\u00e1s tmou?\u201c
Nicm\u00e9n\u011b tma se valila kolem a v n\u00ed \u0161ed\u00e9 st\u00edny divok\u00fdch \u0161elem a tak\u00e9 \u0161ed\u00e9 st\u00edny and\u011bl\u016f, kter\u00e9 sv\u011btlo vyd\u011blilo, stejn\u011b tak jako vyd\u011blilo zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed temn\u00e9 \u0161elmy.
A n\u011bkte\u0159\u00ed, kdy\u017e na okam\u017eik tu tmu zahl\u00e9dli, uvid\u011bli, jak se tma je\u017e\u00ed chlupy hyeny a vlka; a jin\u00ed, kte\u0159\u00ed se vzdali marnivosti sv\u011btla, zem\u0159e-li vlastn\u00ed p\u00fdchou, uvid\u011bli, jak se bl\u00fdskly o\u010di vlka a hyeny, \u017ee to byl z\u00e1blesk me\u010d\u016f and\u011blsk\u00fdch, kter\u00e9 se zaleskly p\u0159ede dve\u0159mi a zvaly d\u00e1l, a \u017ee and\u011bl\u00e9 ve tm\u011b byli hrozn\u00fdmi p\u00e1ny, kter\u00fdm nelze odolat, stejn\u011b jako sv\u00edtiv\u00fdm tes\u00e1k\u016fm.

P\u00e1r t\u00fddn\u016f p\u0159ed Velikonocemi ten posledn\u00ed rok na studi\u00edch, kdy Ursule bylo dvaadvacet let, dostala op\u011bt dopis od Skrebensk\u00e9ho. Napsal j\u00ed jednou dvakr\u00e1t z ji\u017en\u00ed Afriky, b\u011bhem t\u011bch prvn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f, kdy tam slou\u017eil ve v\u00e1lce, a od t\u00e9 doby j\u00ed se st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edm \u010dasov\u00fdm odstupem pos\u00edlal pohlednice. Stal se nadporu\u010d\u00edkem a z\u016fstal v Africe. Nem\u011bla od n\u011bj nyn\u00ed zpr\u00e1vy u\u017e p\u0159es dva roky. V my\u0161lenk\u00e1ch se k n\u011bmu \u010dasto vracela. P\u0159ipadal j\u00ed jako z\u00e1\u0159iv\u00fd, \u017elut\u00fd \u00fasvit dlouh\u00e9ho, \u0161ed\u00e9ho, popelav\u00e9ho dne. Vzpom\u00ednka na n\u011bj byla jako pomy\u0161len\u00ed na prvn\u00ed z\u00e1\u0159iv\u00e9 rann\u00ed hodiny. A nyn\u00ed se odehr\u00e1vala ta pust\u00e1 \u0161ed\u00e1 popelavost dne pot\u00e9. Kdyby j\u00ed jen byl z\u016fstal v\u011brn\u00fd, mohla se do\u010dkat slune\u010dn\u00e9ho dne, bez t\u00e9hle d\u0159iny a \u00fastrk\u016f a pon\u00ed\u017een\u00ed poka\u017een\u00e9ho dne. Mohl b\u00fdt jej\u00edm and\u011blem. M\u011bl k tomu slunci kl\u00ed\u010de. St\u00e1le je\u0161t\u011b je m\u011bl. Mohl j\u00ed otev\u0159\u00edt br\u00e1ny n\u00e1sledn\u00e9 svobody a radosti. Ano, kdyby j\u00ed z\u016fstal v\u011brn\u00fd, stal by se pro ni tou br\u00e1nou k nekone\u010dn\u00e9 obloze \u0161t\u011bst\u00ed a hlubok\u00e9, nevy\u010derpateln\u00e9 svobod\u011b r\u00e1je jej\u00ed du\u0161e. Jak\u00e9 obzory j\u00ed mohl otev\u0159\u00edt, jak\u00fd nekone\u010dn\u00fd a neohrani\u010den\u00fd prostor pro seberealizaci a radost nav\u017edycky!
Nep\u0159estala v\u011b\u0159it v l\u00e1sku, kterou k n\u011bmu chovala. Z\u016fstala z\u00e1\u0159iv\u00e1 a nedot\u010den\u00e1, cosi, k \u010demu se mohla vracet. A kdy\u017e se j\u00ed v p\u0159\u00edtomnosti neda\u0159ilo, \u0159\u00edkala si:
\u201eM\u011bla jsem ho tak r\u00e1da,\u201c jako by s n\u00edm uvadl hlavn\u00ed kv\u011bt jej\u00edho \u017eivota.
Nyn\u00ed j\u00ed znovu napsal. Poc\u00edtila hlavn\u011b bolest. Pot\u011b\u0161en\u00ed, spont\u00e1nn\u00ed radost u\u017e se vytratily. Av\u0161ak jej\u00ed v\u016fle se radovala. Jej\u00ed v\u016fle se k n\u011bmu upnula. A d\u00e1vn\u00e9 vzru\u0161en\u00e9 sny se o\u017eivily a procitly. P\u0159ijede, ten mu\u017e s \u00fa\u017easn\u00fdmi rty, kter\u00e9 dok\u00e1zaly vykouzlit polibek chv\u011bj\u00edc\u00ed se a\u017e na konec ve\u0161ker\u00e9ho prostoru. Vrac\u00ed se k n\u00ed? Nev\u011b\u0159ila tomu.
,,Drah\u00e1 Ursulo, jsem op\u011bt na p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f zp\u00e1tky v Anglii, ne\u017e zase pojedu pry\u010d, tentokr\u00e1t do Indie. Jestlipak je\u0161t\u011b vzpom\u00edn\u00e1\u0161 na ty \u010dasy, kter\u00e9 jsme str\u00e1vili spolu? Po\u0159\u00e1d m\u00e1m je\u0161t\u011b Tvou malou fotografii. Ur\u010dit\u011b te\u010f vypad\u00e1\u0161 jinak, je to u\u017e asi \u0161est let. J\u00e1 jsem o cel\u00fdch \u0161est let star\u0161\u00ed \u2013 \u017eil jsem \u00fapln\u011b jin\u00fd \u017eivot od t\u00e9 doby, kdy jsem T\u011b v Cossethay poznal. Cht\u011bla by ses se mnou je\u0161t\u011b setkat? P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden pojedu do Derby, mohl bych se zastavit v Nottinghamu a mohli bychom spolu zaj\u00edt na \u010daj. D\u00e1\u0161 mi, pros\u00edm, v\u011bd\u011bt? Budu se t\u011b\u0161it na Tvou odpov\u011b\u010f. Anton Skrebensk\u00fd\".
Ursula si vyzvedla dopis z poli\u010dky v hale koleje a roztrhla ob\u00e1lku je\u0161t\u011b cestou do \u0161atny pro \u017eeny. Sv\u011bt kolem n\u00ed jako by se rozplynul a ona st\u00e1la sama v \u010dir\u00e9m vzduchu.
Kam by mohla j\u00edt, aby byla sama? Ut\u00edkala pry\u010d nahoru, neve\u0159ejn\u00fdm schodi\u0161t\u011bm k p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed knihovn\u011b. Popadla n\u011bjakou knihu, sedla si a p\u0159em\u00fd\u0161lela o dopisu.
Srdce j\u00ed tlouklo, t\u0159\u00e1sly se j\u00ed nohy a ruce. Jako ve snu usly\u0161ela jeden \u00fader gongu ze \u0161koly, pak kupodivu dal\u0161\u00ed. Prvn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka u\u017e byla pry\u010d. 
Sp\u011b\u0161n\u011b vyt\u00e1hla blok a za\u010dala ps\u00e1t.
,,Drah\u00fd Antone, ano, po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b m\u00e1m ten prst\u00fdnek. Moc r\u00e1da bych T\u011b zase vid\u011bla. M\u016f\u017ee\u0161 za mnou p\u0159ij\u00edt sem do \u0161koly, nebo se s Tebou setk\u00e1m n\u011bkde ve m\u011bst\u011b. D\u00e1\u0161 mi v\u011bd\u011bt? Tv\u00e1 v\u011brn\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b\".\u2013
Rozt\u0159esen\u011b se zeptala knihovn\u00edka, s kter\u00fdm se sp\u0159\u00e1telila, jestli by j\u00ed nemohl d\u00e1t ob\u00e1lku. Zalepila dopis, napsala adresu a prostovlas\u00e1 vy\u0161la ven, aby ho poslala. Kdy\u017e ho kone\u010dn\u011b hodila do schr\u00e1nky na dopisy, sv\u011bt jako by znehybn\u011bl a vybledl, jako by se vytratilo ve\u0161ker\u00e9 ohrani\u010den\u00ed. Pomalu se odloudala zp\u00e1tky do \u0161koly, ke sv\u00e9mu bled\u00e9mu snu, snu podobn\u00e9mu prvn\u00edmu slab\u00e9mu sv\u011btlu za rozb\u0159esku.

Skrebensk\u00fd p\u0159ijel jednoho odpoledne v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm t\u00fddnu. P\u0159edt\u00edm denn\u011b sp\u011bchala po p\u0159\u00edchodu do \u0161koly i o p\u0159est\u00e1vk\u00e1ch mezi p\u0159edn\u00e1\u0161kami k poli\u010dce na dopisy.
N\u011bkolikr\u00e1t si hbit\u011b a kradmo s\u00e1hla pro dopis a odnesla ho z m\u00edsta, kde byl ve\u0159ejn\u011b na o\u010d\u00edch, pevn\u011b a v skrytu ho tiskla k sob\u011b a odb\u011bhla p\u0159es halu. Dopisy \u010detla v botanick\u00e9 laborato\u0159i, kde m\u011bla v\u017edycky pro sebe vyhrazen\u00fd kout. N\u011bkolik dopis\u016f \u2013 a pak u\u017e p\u0159ijel. Byl p\u00e1tek odpoledne. Hore\u010dn\u011b pracovala u mikroskopu, pouze nap\u016fl soust\u0159ed\u011bn\u00e1, p\u0159esto v\u0161ak pe\u010dliv\u011b a rychle. Zkoumala cosi zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, co p\u0159ivezli ten den z Lond\u00fdna. Profesor byl z toho vzorku cel\u00fd pry\u010d. Jak Ursula zaost\u0159ila sv\u011btlo na l\u00e1tku pod mikroskopem a v proudu sv\u011btla uvid\u011bla toho nez\u0159eteln\u00e9ho prvoka, trochu podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lela o hovoru, kter\u00fd m\u011bla p\u00e1r dn\u00ed p\u0159edt\u00edm s doktorkou Frankstoneovou, je\u017e p\u0159edn\u00e1\u0161ela na \u0161kole fyziku.
\u201eOpravdu nevid\u00edm d\u016fvod,\u201c \u0159ekla dr. Frankstoneov\u00e1,
 \u201epro\u010d bychom m\u011bli na \u017eivot\u011b hledat n\u011bjak\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tajemstv\u00ed \u2013 vy ano? Nerozum\u00edme mu ani tolik, jako rozum\u00edme elekt\u0159in\u011b, ale to n\u00e1s ne\u00adoprav\u0148uje k tomu, abychom tvrdili, \u017ee je to n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho, n\u011bco druhov\u011b odli\u0161n\u00e9ho a naprosto rozd\u00edln\u00e9ho ne\u017e cokoli jin\u00e9ho ve vesm\u00edru \u2013 vy mysl\u00edte, \u017ee ano? \u017divot p\u0159ece poz\u016fst\u00e1v\u00e1 ze slo\u017eit\u00fdch fyzick\u00fdch a chemick\u00fdch pochod\u016f stejn\u00e9ho druhu, jako je zn\u00e1me z v\u011bdy, ne? Opravdu nev\u00edm, pro\u010d bychom si m\u011bli p\u0159edstavovat, \u017ee \u017eiv\u00e9 organismy maj\u00ed n\u011bjak\u00fd speci\u00e1ln\u00ed \u0159\u00e1d a \u017ee \u017eivot s\u00e1m \u2013\u201c
Rozhovor skon\u010dil v t\u00f3nin\u011b neur\u010ditosti a nejistoty, jak\u00e9si zadumanosti. 
Ale jak\u00fd to m\u011blo smysl? Elekt\u0159ina p\u0159ece nem\u00e1 du\u0161i, sv\u011btlo a teplo nemaj\u00ed du\u0161i. \u017de by sama byla jakousi neosobn\u00ed silou \u010di v\u00fdslednic\u00ed sil jako zdroje energie? St\u00e1le je\u0161t\u011b se d\u00edvala na ten jednobun\u011b\u010dn\u00fd st\u00edn ve sv\u011bteln\u00e9m pol\u00ed\u010dku pod mikroskopem. \u017dil. Vid\u011bla, jak se ml\u017en\u011b pohybuje jeho \u0159asnat\u00fd okraj, jasn\u011b vid\u011bla, jak jeho j\u00e1dro pomalu klou\u017ee nap\u0159\u00ed\u010d sv\u011btelnou rovinou. Jakou m\u00e1 v\u016fli? Pokud by to byla pouze v\u00fdslednice fyzick\u00fdch a chemick\u00fdch sil, co pak dr\u017e\u00ed ty s\u00edly v jednot\u011b a za jak\u00fdm \u00fa\u010delem byly ujednoceny? Za jak\u00fdm \u00fa\u010delem se ty nevypo\u010ditateln\u00e9 fyzick\u00e9 a chemick\u00e9 \u010dinnosti propojily v t\u00e9to nez\u0159eteln\u00e9, pohybuj\u00edc\u00ed se te\u010dce pod jej\u00edm mikroskopem? Jak\u00e1 v\u016fle je propojila a vytvo\u0159ila to, co ona te\u010f vid\u00ed? Jak\u00fd to m\u00e1 z\u00e1m\u011br? B\u00fdt samo sebou? Je jeho \u00fa\u010del pouze mechanick\u00fd a omezen\u00fd na sebe? M\u011blo to v \u00famyslu b\u00fdt samo sebou. Ale jak? V duchu n\u00e1hle uvid\u011bla sv\u011bt rozz\u00e1\u0159en\u00fd siln\u00fdm sv\u011btlem jako j\u00e1dro toho tvora pod mikroskopem. N\u00e1hle se octla v siln\u011b rozz\u00e1\u0159en\u00e9m sv\u011btle v\u011bd\u011bn\u00ed. Nech\u00e1pala, co to v\u0161echno znamen\u00e1. V\u011bd\u011bla pouze to, \u017ee to nen\u00ed vymezen\u00e1 mechanick\u00e1 energie a c\u00edlem nen\u00ed pouh\u00e1 sebez\u00e1chova a sebeprosazen\u00ed. Bylo to napln\u011bn\u00ed, byt\u00ed v nekone\u010dnu. Ka\u017ed\u00e1 \u017eiv\u00e1 v\u011bc spl\u00fdvala s nekone\u010dnem. B\u00fdt s\u00e1m sebou znamenalo nejvy\u0161\u0161\u00ed, nejz\u00e1\u0159n\u011bj\u0161\u00ed triumf nekone\u010dna. Ursula sed\u011bla duchem nep\u0159\u00edtomna a cel\u00e1 napjat\u00e1 nad mikroskopem. Jej\u00ed du\u0161e o p\u0159ekot pracovala v nov\u00e9m sv\u011bt\u011b. V nov\u00e9m sv\u011bt\u011b na ni tak\u00e9 \u010dekal Skrebensk\u00fd \u2013 bude na ni \u010dekat. Nemohla je\u0161t\u011b j\u00edt, proto\u017ee v duchu se zab\u00fdvala n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm. Brzy v\u0161ak u\u017e bude muset j\u00edt. Zmocnila se j\u00ed jak\u00e1si nehybnost, jako mdloba. Sly\u0161ela, jak kdesi v d\u00e1lce na chodb\u00e1ch gong odb\u00edj\u00ed p\u00e1tou. Mus\u00ed j\u00edt. A p\u0159esto nehybn\u011b sed\u011bla d\u00e1l. Ostatn\u00ed studenti u\u017e odstrkovali stoli\u010dky a ukl\u00e1dali mikroskopy. Nastal ruch. Oknem vid\u011bla studenty, jak odch\u00e1zej\u00ed po schodech s knihami v podpa\u017e\u00ed a mluv\u00ed, v\u0161ichni mluv\u00ed. Zachv\u00e1tila ji siln\u00e1 touha odej\u00edt. Cht\u011bla u\u017e tak\u00e9 b\u00fdt pry\u010d. D\u011bsila se hmotn\u00e9ho sv\u011bta a d\u011bsila se vlastn\u00ed prom\u011bny. Cht\u011bla ut\u00edkat na shled\u00e1n\u00ed se Skrebensk\u00fdm \u2013 k nov\u00e9mu sv\u011btu, ke skute\u010dnosti.
Velice rychle o\u010distila skl\u00ed\u010dka, ulo\u017eila je a vyklidila sv\u00e9 m\u00edsto u stolu \u2013 rychle, rychle, rychle. Nev\u011bd\u011bla, s \u010d\u00edm se shled\u00e1. Ale bude to nov\u00fd za\u010d\u00e1tek. Mus\u00ed si posp\u00ed\u0161it.

Prol\u00e9tla chodbou jako blesk, b\u0159itvu, z\u00e1pisn\u00edky a tu\u017eku v jedn\u00e9 ruce, z\u00e1st\u011bru p\u0159es ruku. Pozvedla hlavu a tv\u00e1\u0159 m\u011bla dychtiv\u011b napjatou. Co kdy\u017e tam nebude?
Jakmile vy\u0161la z chodby, hned ho uvid\u011bla. Okam\u017eit\u011b ho poznala, ale p\u0159esto byl tak jin\u00fd. St\u00e1l tam a vypadal, jako by s\u00e1m sebe potla\u010doval a nev\u011b\u0159il si, co\u017e ji u vzd\u011blan\u00fdch mlad\u00fdch mu\u017e\u016f v\u017edycky d\u011bsilo. St\u00e1l tam, jako by si p\u0159\u00e1l, aby ho nikdo nevid\u011bl. Byl velice dob\u0159e oble\u010den\u00fd. Necht\u011bla si p\u0159iznat to mrazen\u00ed, jakoby z mraziv\u00e9ho slunce, kter\u00e9 poc\u00edtila. To je on, ten kl\u00ed\u010d, to j\u00e1dro nov\u00e9ho sv\u011bta.
Uvid\u011bl, jak rychle p\u0159ich\u00e1z\u00ed p\u0159es halu, \u0161t\u00edhl\u00e1 d\u00edvka v b\u00edl\u00e9 bavln\u011bn\u00e9 halence a tmav\u00e9 sukni, jakoby duchem vzd\u00e1len\u00e1 a proz\u00e1\u0159en\u00e1 \u010d\u00edmsi nezn\u00e1m\u00fdm, a vzru\u0161en\u011b sebou trhl. Byl velice nerv\u00f3zn\u00ed. Halou se loudali jin\u00ed studenti. Zasm\u00e1la se s t\u00edm slep\u00fdm, osln\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i a podala mu ruku. On ji tak\u00e9 \u00fapln\u011b nedok\u00e1zal vn\u00edmat.
Za chvili\u010dku byla op\u011bt pry\u010d, aby si vyzvedla v\u011bci. Pak zase, jako tehdy, kdy\u017e je\u0161t\u011b chodila do \u0161koly, \u0161li do m\u011bsta a zam\u00ed\u0159ili do t\u00e9\u017ee \u010dajovny. Poznala, \u017ee je jin\u00fd. Ta d\u00e1vn\u00e1 bl\u00edzkost v n\u011bm z\u016fstala, ale n\u00e1le\u017eel jin\u00e9mu sv\u011btu ne\u017e ona. Jako by vyhl\u00e1sili mezi sebou p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed a v tomto p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed se setkali. Hned v prvn\u00edm okam\u017eiku si nez\u0159eteln\u011b uv\u011bdomila, \u017ee jsou nep\u0159\u00e1tel\u00e9, kte\u0159\u00ed se se\u0161li v p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed. Ka\u017ed\u00fd jeho pohyb a slovo byly jej\u00ed bytosti ciz\u00ed. P\u0159esto v\u0161ak st\u00e1le je\u0161t\u011b milovala jemnou ple\u0165 na jeho tv\u00e1\u0159i, jeho k\u016f\u017ei. Byl op\u00e1len\u00fd a fyzicky siln\u011bj\u0161\u00ed. Zmu\u017en\u011bl. Napadlo ji, \u017ee pr\u00e1v\u011b ta mu\u017enost v n\u011bm p\u016fsob\u00ed cize. Dokud to byl je\u0161t\u011b ten rozt\u011bkan\u00fd mlad\u00edk, byl j\u00ed bl\u00ed\u017e. \u0158\u00edkala si, \u017ee mu\u017e nevyhnuteln\u011b upadne do t\u00e9 nezvykl\u00e9 sv\u00e9bytnosti, chladn\u00e9 jinakosti byt\u00ed. Mluvil, ale ne k n\u00ed. Ona se sna\u017eila mluvit k n\u011bmu, ale m\u00edjela se s n\u00edm.
P\u0159ipadal j\u00ed tak vyrovnan\u00fd a sebejist\u00fd, p\u016fsobil tak sebev\u011bdom\u011b. Velice dob\u0159e a r\u00e1d jezdil na koni, m\u011bl tedy v sob\u011b jakousi jistotu jezdce a navyklou rozhodnost a tak\u00e9 cosi z jezdcovy \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 temnoty. A p\u0159esto v du\u0161i o to v\u00edc kol\u00edsal, nem\u011bl jasno. Jako by se skl\u00e1dal z navykl\u00fdch \u010din\u016f a rozhodnut\u00ed. To zraniteln\u00e9 a prom\u011bnliv\u00e9 \u017eiv\u00e9 j\u00e1dro mu\u017ee jako by z\u016fstalo nep\u0159\u00edstupn\u00e9.  P\u0159ivedla ho k n\u00ed tahle n\u011bm\u00e1 touha? M\u00e1tla a zra\u0148ovala ji jak\u00e1si beznad\u011bjn\u00e1 ne\u00fahybnost v n\u011bm, d\u011bsila ji chladn\u00fdm zoufalstv\u00edm. Co chce? Jeho touhy byly tak skryt\u00e9. Pro\u010d si to nep\u0159izn\u00e1? Co chce? Cht\u011bl cosi, co m\u011blo z\u016fstat nepojmenovan\u00e9. Ze strachu se st\u00e1hla do sebe. P\u0159esto pl\u00e1la vzru\u0161en\u00edm. Ve sv\u00e9 temn\u00e9, podzemsk\u00e9, mu\u017esk\u00e9 du\u0161i p\u0159ed n\u00ed kle\u010del a temn\u011b se odhaloval. Zachv\u011bla se, ten temn\u00fd plamen j\u00ed projel. \u010cekal u jej\u00edch nohou. Byl bezmocn\u00fd, vyd\u00e1n j\u00ed na milost. Mohla ho p\u0159ijmout i odm\u00edtnout. Kdyby ho odm\u00edtla, cosi v n\u011bm by zem\u0159elo. Pro n\u011bj to byla ot\u00e1zka \u017eivota a smrti. A p\u0159ece to v\u0161echno tak skr\u00fdval, v\u011bdom\u011b necht\u011bl nic p\u0159iznat.
\u201eJak dlouho bude\u0161 v Anglii?\u201c zeptala se.
\u201eNev\u00edm to jist\u011b, ale mysl\u00edm nanejv\u00fd\u0161 do \u010dervence.\u201c
Pak oba op\u011bt zmlkli. M\u011bli p\u0159ed sebou prostor \u0161esti m\u011bs\u00edc\u016f. \u010cekal. Zmocnila se j\u00ed t\u00e1\u017e \u017eelezn\u00e1 neohebnost, jako by sv\u011bt byl z oceli. Nem\u011blo cenu se obracet t\u011blem a krv\u00ed k tomuto uzp\u016fsoben\u00ed z ukut\u00e9ho kovu. Jej\u00ed p\u0159edstavivost se rychle p\u0159izp\u016fsobila situaci.
\u201eP\u0159elo\u017eili t\u011b do Indie?\u201c zeptala se.
\u201eAno \u2013 m\u00e1m jen t\u011bch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f dovolen\u00e9.\u201c
\u201eBude se ti tam l\u00edbit?\u201c
\u201eMysl\u00edm, \u017ee ano \u2013 je tam slu\u0161n\u00fd spole\u010densk\u00fd \u017eivot, r\u016fzn\u00e9 z\u00e1bavy jako lov a p\u00f3lo a v\u017edycky mohu m\u00edt dobr\u00e9ho kon\u011b, nav\u00edc pr\u00e1ce tolik, kolik zvl\u00e1dnu.\u201c
Neust\u00e1le uh\u00fdbal sv\u00e9 du\u0161i. Dovedla si ho v Indii dob\u0159e p\u0159edstavit \u2013 jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy vnucen\u00e9 star\u00e9 civilizaci, p\u00e1na m\u00e9n\u011b civilizovan\u00e9 spole\u010dnosti, ne\u017e je jeho vlastn\u00ed. Zvolil si to. Stane se op\u011bt aristokratem s autoritou a odpov\u011bdnost\u00ed, s velk\u00fdm po\u010dtem bezmocn\u00e9ho obyvatelstva pod sebou. Jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00eddy v\u011bnuje celou svou bytost napl\u0148ov\u00e1n\u00ed a vykon\u00e1v\u00e1n\u00ed lep\u0161\u00ed p\u0159edstavy o st\u00e1tu. V Indii bude m\u00edt opravdovou pr\u00e1ci. Ta zem\u011b pot\u0159ebuje civilizaci, kterou on p\u0159edstavuje, pot\u0159ebuje silnice a mosty a osv\u00edcenost, jejich\u017e je sou\u010d\u00e1st\u00ed. Pojede do Indie. Jej\u00ed cesta to v\u0161ak nen\u00ed.

P\u0159esto ho milovala, jeho t\u011blo, a\u0165 u\u017e se rozhodne, jak chce. Jako by od n\u00ed cosi cht\u011bl. \u010cekal, jak o n\u011bm rozhodne. Ona se ve sv\u00e9m nitru rozhodla u\u017e d\u00e1vno, kdy\u017e ji poprv\u00e9 pol\u00edbil. Byl jej\u00ed milenec, v dobr\u00e9m i ve zl\u00e9m. V\u016fl\u00ed vytrvala, by\u0165 musela uv\u011bznit a uml\u010det srdce i du\u0161i. Slou\u017eil j\u00ed a ona ho p\u0159ijala, nebo\u0165 se k n\u00ed vr\u00e1til.
Tv\u00e1\u0159 se mu projasnila, ta jemn\u00e1, hebk\u00e1 k\u016f\u017ee i jeho zlato\u0161ed\u00e9, d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e9 o\u010di z\u00e1\u0159ily k n\u00ed. Vzplanul a prom\u011bnil se v cosi n\u00e1dhern\u00e9ho, kr\u00e1lovsk\u00e9ho, jako tygr. Post\u0159ehla jeho n\u00e1dhern\u00e9, t\u0159pytn\u00e9 kouzlo. Srdce a du\u0161i pevn\u011b uzav\u0159ela a skryla uvnit\u0159. Osvobodila se od nich. Chystala se dos\u00e1hnout uspokojen\u00ed. Zpy\u0161n\u011bla a nap\u0159\u00edmila se jako kv\u011btina, kter\u00e1 se nab\u00edz\u00ed v cel\u00e9 sv\u00e9 s\u00edle. Jeho v\u0159elost ji posil\u0148ovala. Poc\u00edtila hrdost nad kr\u00e1sou jeho t\u011bla, kter\u00e9 v protikladu ke v\u0161em ostatn\u00edm lidem jakoby z\u00e1\u0159ilo. Jako by se v \u00fact\u011b p\u0159ed n\u00ed skl\u00e1n\u011bl a vnukal j\u00ed pocit, \u017ee pro n\u011bj p\u0159edstavuje ve\u0161ker\u00fd p\u016fvab a v\u00fdkv\u011bt lidstva. U\u017e nebyla pouhou Ursulou Brangwenovou. Byla \u017denou, p\u0159edstavovala ve\u0161ker\u00e9 \u017eenstv\u00ed v \u0159\u00e1du lid\u00ed. V\u0161eobs\u00e1hl\u00e1, obecn\u011b platn\u00e1, jak by se mohla omezit na individualitu? Rozradostnila se, necht\u011bla se od n\u011bj vzd\u00e1lit. M\u011bla vedle n\u011bj sv\u00e9 m\u00edsto. Kdo by ji mohl odv\u00e9st? Vy\u0161li z \u010dajovny.
\u201eCo bys te\u010f cht\u011bla d\u011blat?\u201c zeptal se. \u201eM\u016f\u017eeme te\u010f n\u011bco podniknout?\u201c
Byl temn\u00fd, v\u011btrn\u00fd b\u0159eznov\u00fd ve\u010der.
\u201eNen\u00ed co d\u011blat,\u201c \u0159ekla.
Co\u017e byla odpov\u011b\u010f, na ni\u017e \u010dekal.
\u201eTak se poj\u010fme proj\u00edt.\u201c 
\u201eP\u016fjdeme k \u0159ece,\u201c navrhla nesm\u011ble.
Za chv\u00edli u\u017e sed\u011bli v tramvaji sm\u011brem k mostu p\u0159es \u0159eku Trent. Ursula m\u011bla radost. Pomy\u0161len\u00ed na proch\u00e1zku na temn\u00fdch, rozlehl\u00fdch luk\u00e1ch u napln\u011bn\u00e9ho koryta \u0159eky ji uv\u00e1d\u011blo v nad\u0161en\u00ed. Temn\u00e1 voda ti\u0161e plynouc\u00ed velkou, neklidnou noc\u00ed ji napl\u0148ovala nespoutanost\u00ed. P\u0159e\u0161li p\u0159es most, se\u0161li dol\u016f a za\u010dali se vzdalovat sv\u011btl\u016fm. Za chvili\u010dku ji ve tm\u011b vzal za ruku a ml\u010dky \u0161li. Kr\u00e1\u010deli t\u011bsn\u011b vedle sebe, posiln\u011bni t\u00edm spojen\u00edm. P\u0159it\u00e1hl si ji a\u017e k sob\u011b a obj\u00edmal ji s neznatelnou, kradmou, ale mocnou v\u00e1\u0161n\u00ed, jako by mezi nimi platila tajn\u00e1 dohoda vztahuj\u00edc\u00ed se jen na hlubokou tmu. Hlubok\u00e1 tma se stala jejich sv\u011btem.
\u201eJe to jako tehdy,\u201c \u0159ekla.
A p\u0159esto to ani v nejmen\u0161\u00edm nebylo jako tehdy. Nicm\u00e9n\u011b jeho srdce s n\u00ed naprosto souhlasilo. Mysleli stejn\u011b.
\u201eV\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se mus\u00edm vr\u00e1tit,\u201c \u0159ekl kone\u010dn\u011b.
Zachv\u011bla se.
\u201eSt\u00e1le jsi m\u011b miloval?\u201c zeptala se ho.
P\u0159\u00edmost t\u00e9 ot\u00e1zky ho p\u0159emohla, na chv\u00edli jako by se kamsi pono\u0159il. Kolem plynula hust\u00e1 tma.
\u201eMusel jsem se k tob\u011b vr\u00e1tit,\u201c \u0159ekl jako v hypnotick\u00e9m stavu.
 \u201eV\u017edycky jsem za v\u0161\u00edm vid\u011bl tebe.\u201c
Ztichla pocitem v\u00edt\u011bzstv\u00ed, jakoby osudov\u00e9ho.
\u201eJ\u00e1 jsem t\u011b st\u00e1le milovala,\u201c \u0159ekla.
Vy\u0161lehl v n\u011bm temn\u00fd plamen. Mus\u00ed se j\u00ed d\u00e1t. Mus\u00ed j\u00ed d\u00e1t sam\u00e9 sv\u00e9 z\u00e1klady. 
P\u0159itiskl ji k sob\u011b a \u0161li d\u00e1l ml\u010dky.
Usly\u0161ela n\u011bjak\u00e9 hlasy a prudce sebou trhla. P\u0159ibl\u00ed\u017eili se ke sch\u016fdk\u016fm vedouc\u00edm na temn\u00e1 luka.
\u201eTo jsou jen milenci,\u201c po\u0161eptal j\u00ed.
Vzhl\u00e9dla a uvid\u011bla u plotu temn\u00e9 postavy. Udivilo ji, \u017ee ve tm\u011b n\u011bkdo je.
\u201eDneska ve\u010der tu m\u016f\u017eeme potkat jen milence,\u201c ujistil ji.
Pak j\u00ed tich\u00fdm, chv\u011bjiv\u00fdm hlasem vypr\u00e1v\u011bl o Africe, o nezn\u00e1m\u00e9 tm\u011b a nezn\u00e1m\u00e9m strachu krve.
\u201eTmy v Anglii se neboj\u00edm,\u201c \u0159ekl.
 \u201eP\u0159ipad\u00e1 mi hebk\u00e1 a p\u0159irozen\u00e1, je to m\u016fj \u017eivel, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsi tu ty. Ale v Africe jako by byla hust\u00e1 a pln\u00e1 hr\u016fzy \u2013 nen\u00ed to strach z n\u011b\u010deho konkr\u00e9tn\u00edho, ale prost\u011b strach. \u010clov\u011bk ji vdechuje s pocitem pachu krve. \u010cerno\u0161i ji znaj\u00ed. Vlastn\u011b tmu uct\u00edvaj\u00ed. \u010clov\u011bku se to ov\u0161em skoro l\u00edb\u00ed, ten strach, je to cosi smysln\u00e9ho.\u201c
 Znovu ji uv\u00e1d\u011bl v nad\u0161en\u00ed. P\u0159edstavoval pro ni hlas z temnoty. Neust\u00e1le s n\u00ed mluvil, ti\u0161e j\u00ed pov\u00eddal o Africe a vyjad\u0159oval cosi nezn\u00e1m\u00e9ho a smysln\u00e9ho \u2013 \u010dernocha s jeho nespoutanou, hebkou v\u00e1\u0161n\u00ed, kter\u00e1 m\u016f\u017ee \u010dlov\u011bka obest\u0159\u00edt jako koupel. Postupn\u011b j\u00ed p\u0159edal tu \u017ehavou, plodivou temnotu, kter\u00e1 se zmocnila jeho vlastn\u00ed krve. Byl zvl\u00e1\u0161tn\u011b tajemn\u00fd. Cel\u00fd sv\u011bt musel zmizet. T\u00edm vemlouvav\u00fdm, rozechv\u011bl\u00fdm t\u00f3nem ji p\u0159iv\u00e1d\u011bl k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Cht\u011bl, aby mu odpov\u011bd\u011bla, aby ho pochopila. Jako by nastala t\u011bhotn\u00e1, hem\u017e\u00edc\u00ed se noc, zt\u011b\u017ekl\u00e1 plodnost\u00ed, v n\u00ed\u017e ka\u017ed\u00e1 hmotn\u00e1 molekula nar\u016fstala, tajn\u011b poh\u00e1n\u011bna plodivou touhou. Ursula se zachv\u011bla, cel\u00e1 napjat\u00e1 a rozru\u0161en\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 ji to bolelo. A on j\u00ed postupn\u011b p\u0159estal vypr\u00e1v\u011bt o Africe, ztichli a kr\u00e1\u010deli
tmou pod\u00e9l mohutn\u00e9 \u0159eky. Sotva mohla j\u00edt. Temn\u00e9 chv\u011bn\u00ed tmy se dalo pouze vyc\u00edtit, nebylo sly\u0161et. N\u00e1hle se k n\u011bmu oto\u010dila a pevn\u011b ho objala, jako by se prom\u011bnila v ocel.
\u201eMiluje\u0161 m\u011b?\u201c vyk\u0159ikla zmu\u010den\u011b.
\u201eAno,\u201c odpov\u011bd\u011bl podivn\u011b zaj\u00edkav\u00fdm hlasem, kter\u00fd mu nebyl podobn\u00fd.
 \u201eAno, miluju t\u011b.\u201c
P\u0159ipadal j\u00ed jako \u017eivouc\u00ed tma, p\u0159ipadala si v objet\u00ed siln\u00e9 tmy. Dr\u017eel ji v nev\u00fdslovn\u011b m\u011bkk\u00e9m objet\u00ed. Chv\u011bla se a chv\u011bla, jako kdy\u017e se \u010dlov\u011bk dotkne napjat\u00e9 struny. Pol\u00edbil ji a ona se zachv\u011bla, jako by ji cosi ni\u010dilo, t\u0159\u00ed\u0161tilo. Nasv\u00edcen\u00e1 \u017eilka v jej\u00ed du\u0161i se rozechv\u011bla a praskla, sv\u011btlo spadlo, chv\u00edli je\u0161t\u011b z\u00e1pasilo a pak zhaslo. Cel\u00e1 potemn\u011bla, ztratila v\u016fli a zbyla j\u00ed jen v\u016fle p\u0159ij\u00edmat.
L\u00edbal ji t\u011bmi hebk\u00fdmi, neodolateln\u00fdmi polibky a ona na n\u011b reagovala, jej\u00ed mysl i du\u0161e ji opustily. Tma lnouc\u00ed k tm\u011b, p\u0159itiskla se k n\u011bmu je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, tiskla se k zdroji a j\u00e1dru jeho polibku. Tak tam st\u00e1li v tom svrchovan\u00e9m, temn\u00e9m polibku, kter\u00fd zv\u00edt\u011bzil nad ob\u011bma, podrobil si je, spojil je v jedno plodn\u00e9 j\u00e1dro plynouc\u00ed tmy.
Bylo to blaho, bylo to zj\u00e1d\u0159en\u00ed plodn\u00e9 tmy. Jakmile se \u017eilka rozechv\u011bla tak, \u017ee nakonec praskla a zmizelo sv\u011btlo v\u011bdom\u00ed, zavl\u00e1dla tma a nev\u00fdslovn\u00e9 uspokojen\u00ed.
St\u00e1li a t\u011b\u0161ili se z neutuchaj\u00edc\u00edho polibku, brali si ho a nekone\u010dn\u011b se mu d\u00e1vali, a p\u0159esto po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nebyl vy\u010derp\u00e1n. V \u017eil\u00e1ch jim pulsovala krev a plynula spole\u010dn\u011b jako jeden tok. A\u017e je postupn\u011b ovl\u00e1dla jak\u00e1si mal\u00e1tnost \u010di zt\u011b\u017eklost, ospalost, z n\u00ed\u017e se probudilo sv\u011bt\u00e9lko v\u011bdom\u00ed. Ursula za\u010dala vn\u00edmat noc kolem sebe, vodu, kter\u00e1 pleskala o b\u0159ehy a plynula tak bl\u00edzko, stromy hu\u010d\u00edc\u00ed a svi\u0161t\u00edc\u00ed pod n\u00e1pory v\u011btru.
Z\u016fstala bl\u00edzko n\u011bj, dot\u00fdkala se ho, ale op\u011bt se st\u00e1vala sama sebou. A v\u011bd\u011bla, \u017ee mus\u00ed j\u00edt na vlak. Necht\u011bla se v\u0161ak od n\u011bj odlou\u010dit. Nakonec se p\u0159ece jen vzchopili a vydali na cestu. U\u017e neexistovali v neporu\u0161en\u00e9 tm\u011b. Most se t\u0159pytil, na druh\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky m\u017eikala sv\u011btla, m\u011bsto p\u0159ed nimi a po jejich pravici planulo.
P\u0159esto v\u0161ak je\u0161t\u011b jejich t\u011bla kr\u00e1\u010dela temn\u00e1 a hebk\u00e1, nezpochybni\u00adteln\u00e1, nedot\u010den\u00e1 sv\u011btly ve svrchovan\u00e9 a py\u0161n\u00e9 tm\u011b.
\u201eTo hloup\u00e9, um\u011bl\u00e9, p\u0159ehnan\u011b velk\u00e9 m\u011bsto, vystavuj\u00edc\u00ed na odiv sv\u00e1 sv\u011btla. Ve skute\u010dnosti vlastn\u011b neexistuje, spo\u010d\u00edv\u00e1 na nekone\u010dn\u00e9 tm\u011b, jako odlesk barevn\u00e9 olejov\u00e9 skvrny na temn\u00e9 vod\u011b, co je to? \u2013 nic, prost\u011b nic.\u201c

V tramvaji a ve vlaku m\u011bla stejn\u00fd pocit. Sv\u011btla, civiln\u00ed uniforma, byly to pouh\u00e9 triky, lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se pohybovali \u010di sed\u011bli, byly pouh\u00e9 odhalen\u00e9 figur\u00edny.
Za jejich bledou, \u0161krobenou r\u00e1doby vyrovnanost\u00ed a ob\u010danskou c\u00edlev\u011bdomost\u00ed vid\u011bla temn\u00fd proud, kter\u00fd je v\u0161echny dr\u017eel v \u0161achu. Jejich pohyb j\u00ed p\u0159ipom\u00ednal pap\u00edrov\u00e9 lodi\u010dky na vod\u011b. Av\u0161ak ve skute\u010dnosti byl ka\u017ed\u00fd z nich jako temn\u00e1, nevidom\u00e1, dychtiv\u00e1 vlna, kter\u00e1 se slep\u011b dere vp\u0159ed, temn\u00e1 tou\u017e stejnorodou touhou. A to, co \u0159\u00edkali a jak se chovali, byla jen fale\u0161, byli to oble\u010den\u00ed \u017eivo\u010dichov\u00e9. P\u0159ipomn\u011blo j\u00ed to neviditeln\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd spl\u00fdval s tmou, zviditeln\u011bn pouze sv\u00fdm oble\u010den\u00edm.
V pr\u016fb\u011bhu p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch t\u00fddn\u016f se neust\u00e1le pohybovala v t\u00e9\u017ee temn\u00e9 bohatosti, o\u010di se j\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159ily a sv\u00edtily jako o\u010di \u0161elmy, kolem \u00fast j\u00ed pohr\u00e1val zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fasm\u011b\u0161ek,
kter\u00fdm jako by se vysm\u00edvala ve\u0161ker\u00e9 p\u0159edst\u00edran\u00e9 velkoleposti civilizace lidsk\u00e9ho \u017eivota kolem.
\u201eCo jste za\u010d, vy nedomrl\u00ed ob\u010dan\u00e9?\u201c jako by \u0159\u00edkala jej\u00ed proz\u00e1\u0159en\u00e1 tv\u00e1\u0159.
 \u201eOcho\u010den\u00e9 \u0161elmy v rou\u0161e ber\u00e1n\u010d\u00edm, p\u0159edv\u011bk\u00e1 tma zfalzifikovan\u00e1 na spole\u010densk\u00fd mechanismus.\u201c
Neust\u00e1le se pohybovala v podv\u011bdom\u00ed smysl\u016f a vysm\u00edvala se konfek\u010dn\u00edmu, um\u011bl\u00e9mu denn\u00edmu sv\u011btlu ostatn\u00edch.
\u201eBerou na sebe sv\u00e9 j\u00e1, jako si berou \u0161aty,\u201c \u0159\u00edkala si, kdy\u017e se s v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fdm opovr\u017een\u00edm d\u00edvala na \u0161kroben\u00e9, neutralizovan\u00e9 lidi.
 \u201eP\u0159ipad\u00e1 jim lep\u0161\u00ed b\u00fdt \u00fa\u0159edn\u00edky \u010di profesory ne\u017e temn\u00fdmi, plodn\u00fdmi bytostmi, kter\u00e9 existuj\u00ed v potenci\u00e1ln\u00ed tm\u011b. Co si mysl\u00edte, \u017ee jste?\u201c ptala se v duchu profesora, kdy\u017e sed\u011bla proti n\u011bmu na hodin\u011b.
 \u201eCo si mysl\u00edte, \u017ee jste, kdy\u017e si tady tak sed\u00edte v tal\u00e1ru a s br\u00fdlemi na nose? Jste \u010d\u00edhaj\u00edc\u00ed tvor, kter\u00fd c\u00edt\u00ed krev, o\u010dima se sna\u017e\u00ed prohl\u00e9dnout tmu d\u017eungle a \u010denich\u00e1 sv\u00e9 touhy. To jste, t\u0159eba\u017ee by tomu nikdo nev\u011b\u0159il a vy byste byl ten posledn\u00ed, kdo by to p\u0159ipustil.\u201c
V duchu se vysm\u00edvala v\u0161\u00ed t\u00e9 p\u0159edst\u00edran\u00e9 skute\u010dnosti. Sama v\u0161ak tak\u00e9 p\u0159edst\u00edrala. Obl\u00e9kala se a par\u00e1dila, chodila na p\u0159edn\u00e1\u0161ky a \u010dm\u00e1rala si pozn\u00e1mky. To v\u0161echno v\u0161ak s v\u011bdom\u00edm, jak povrchn\u00ed a sm\u011b\u0161n\u011b snadn\u00e9 to je. Moc dob\u0159e ch\u00e1pala jejich prostou logiku. Byla p\u0159ece tak chytr\u00e1 jako oni. Av\u0161ak z\u00e1le\u017eelo j\u00ed na tom jejich papou\u0161kov\u00e1n\u00ed v\u011bdomost\u00ed \u010di znalost\u00ed, na civilizovan\u00e9m chov\u00e1n\u00ed? Ani v nejmen\u0161\u00edm.

M\u011bla Skrebensk\u00e9ho, m\u011bla sv\u00e9 temn\u00e9, \u017eivouc\u00ed j\u00e1. P\u0159ed \u0161kolou, v t\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed tm\u011b, na ni \u010dekal. \u010cekal na pokraji noci. Z\u00e1le\u017eelo jemu na tom v\u0161em? Byla svobodn\u00e1 jako leopard, kter\u00fd \u0159ve do tmy. M\u011bla ten siln\u00fd, temn\u00fd proud ve vlastn\u00ed krvi, m\u011bla v sob\u011b t\u0159pytiv\u00e9 j\u00e1dro plodnosti, m\u011bla sv\u00e9ho partnera, kter\u00fd ji dopl\u0148oval a sd\u00edlel s n\u00ed snahu o dosa\u017een\u00ed c\u00edle. Nic jin\u00e9ho nepot\u0159ebovala. Skrebensk\u00fd celou tu dobu pob\u00fdval v Nottinghamu. Tak\u00e9 on byl svobodn\u00fd. Nikoho ve m\u011bst\u011b neznal, nemusel se dr\u017eet \u017e\u00e1dn\u00e9ho ob\u010dansk\u00e9ho j\u00e1. Jejich tramvaje, trhy a divadla, ve\u0159ejn\u00e1 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed mu p\u0159ipadaly jako rozt\u0159esen\u00fd kaleidoskop, sledoval to jako lev \u010di tygr, kdy\u017e le\u017e\u00ed s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima v kleci a sleduje lidi p\u0159ed n\u00ed, nebo jako kdy\u017e leopard le\u017e\u00ed a zamrk\u00e1 nad nepochopiteln\u00fdmi \u010diny hl\u00edda\u010d\u016f. Opovrhoval t\u00edm v\u0161\u00edm \u2013 jako by to neexistovalo. Ti jejich dob\u0159\u00ed profeso\u0159i, dob\u0159\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed, jejich dob\u0159\u00ed politi\u010dt\u00ed mluv\u010d\u00ed, jejich dobr\u00e9, up\u0159\u00edmn\u00e9 \u017eeny \u2013 neust\u00e1le m\u011bl pocit, jako by se na to v duchu \u0161klebil, sm\u00e1l se p\u0159i pouh\u00e9m pohledu na n\u011b. Tolik hraj\u00edc\u00edch loutek, sam\u00e9 d\u0159evo a hadr! Pohl\u00ed\u017eel na ob\u010dana, oporu spole\u010dnosti, vzor, vid\u011bl jeho ztuhl\u00e9 kozl\u00ed nohy, kter\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 zd\u0159ev\u011bn\u011bly touhou hr\u00e1t jako loutky, vid\u011bl kalhoty uzp\u016fsoben\u00e9 tomu p\u0159edstaven\u00ed \u2013 mu\u017esk\u00e9 nohy, ale ztuhl\u00e9 a znetvo\u0159en\u00e9, o\u0161kliv\u00e9, mechanick\u00e9.

Byl nyn\u00ed o samot\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Na tv\u00e1\u0159i se mu t\u0159pytil \u00fasm\u011bv. U\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dnou pot\u0159ebu \u00fa\u010dastnit se v\u00fdkonu t\u011bch trik\u016f jako ostatn\u00ed. Na\u0161el si vlastn\u00ed cestu, unikl tomu p\u0159edstaven\u00ed, jako divok\u00e1 \u0161elma unikl rovnou zp\u00e1tky do d\u017eungle. Opat\u0159il si pokoj v klidn\u00e9m hotelu, pronajal si kon\u011b a jezdil po kraji, n\u011bkdy z\u016fstal v n\u011bjak\u00e9 vesnici na noc a vr\u00e1til se a\u017e naz\u00edt\u0159\u00ed. P\u0159ipadal si bohat\u00fd a hojn\u00fd s\u00e1m v sob\u011b. V\u0161echno, co d\u011blal, mu poskytovalo rozko\u0161nick\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed \u2013 a\u0165 u\u017e jezdil na koni, chodil, le\u017eel na slun\u00ed\u010dku \u010di pil v hospod\u011b. Nest\u00e1l o lidi ani o slova. Pobaven\u011b v\u0161e sledoval, poci\u0165oval v sob\u011b rozko\u0161nickou bohatost a plodnost sv\u011btov\u00e9 noci, kterou ob\u00fdval. Loutkov\u00e9 podoby lid\u00ed, jejich dut\u011b mechanick\u00e9 hlasy, mu byly vzd\u00e1len\u00e9.
Nebo\u0165 m\u011bl neust\u00e1le p\u0159ed sebou sch\u016fzky s Ursulou. Velice \u010dasto ne\u0161la u\u017e odpoledne do \u0161koly, ale m\u00edsto toho se s n\u00edm proch\u00e1zela. Nebo si najal auto \u010di dvoukol\u00fd ko\u010d\u00e1r a vyjeli si za m\u011bsto, kde zastavili, a p\u011b\u0161ky se pak sami vydali do les\u016f. Zat\u00edm si ji nevzal. S jemnou, instinktivn\u00ed \u0161etrnost\u00ed vychutn\u00e1vali a\u017e do konce ka\u017ed\u00fd polibek, ka\u017ed\u00e9 objet\u00ed, ka\u017edou radost z d\u016fv\u011brn\u00e9ho doteku, proto\u017ee podv\u011bdom\u011b v\u011bd\u011bli, \u017ee to posledn\u00ed u\u017e je na cest\u011b. M\u011bli kone\u010dn\u011b vstoupit k prameni stvo\u0159en\u00ed.

Vzala ho k nim dom\u016f a z\u016fstal s rodinou v Beldoveru p\u0159es v\u00edkend. Bylo j\u00ed moc mil\u00e9 m\u00edt ho doma. S t\u00edm sv\u00fdm \u00fasm\u011bvn\u00fdm, vemlouvav\u00fdm \u0161armem se do jejich rodinn\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u011b hodil. V\u0161ichni ho milovali, c\u00edtili v n\u011bm sp\u0159\u00edzn\u011bnost. Jeho dobrosrde\u010dn\u00e9 posm\u011b\u0161ky, jeho mil\u00e1, rozko\u0161nicky vysm\u00edvav\u00e1 p\u0159\u00edtomnost byla pro Brangwenovu rodinu rozko\u0161\u00ed. Nebo\u0165 tento d\u016fm se v\u017edycky chv\u011bl tmou, a kdy\u017e p\u0159i\u0161li dom\u016f, odkl\u00e1dali sv\u00e9 loutkov\u00e9 podoby, aby si lehli a klimbali na slun\u00ed\u010dku. V\u0161ichni vz\u00e1jemn\u011b vyci\u0165ovali svou svobodu, spodn\u00ed temn\u00fd proud. Av\u0161ak tam, doma, to Ursula nesn\u00e1\u0161ela. P\u0159ipadalo j\u00ed to nechutn\u00e9. A v\u011bd\u011bla, \u017ee kdyby rodi\u010de tu\u0161ili skute\u010dnou povahu jej\u00edho vztahu ke Skrebensk\u00e9mu, zvl\u00e1\u0161t\u011b otec by \u0161\u00edlel vzteky. Tak se navenek tv\u00e1\u0159ila jako kter\u00e1koli jin\u00e1 d\u00edvka, kterou si v\u00edcem\u00e9n\u011b namlouv\u00e1 mu\u017e. A tak\u00e9 byla jako kter\u00e1koli jin\u00e1 d\u00edvka. Av\u0161ak ve sv\u00e9m nitru chovala te\u010f naprostou a kone\u010dnou nevra\u017eivost v\u016f\u010di spole\u010densk\u00e9 konvenci. Ka\u017ed\u00fd okam\u017eik dne \u010dekala na jeho dal\u0161\u00ed polibek. Bla\u017een\u011b a zahanben\u011b si to p\u0159izn\u00e1vala. On tak\u00e9, ale dokud ten okam\u017eik nenastal, sp\u00ed\u0161 podv\u011bdom\u011b.
Kdy\u017e p\u0159i\u0161la chv\u00edle, kdy ji m\u011bl znovu l\u00edbat, pokud mu v tom n\u011bco br\u00e1nilo, p\u0159ipadal si zni\u010den\u00fd. Jako by mu z\u0161edlo t\u011blo, p\u0159ipadal si zt\u011b\u017ekl\u00fd jako nehybn\u00e1 mrtvola, neexistoval, pokud se ta chv\u00edle nenaplnila. Kone\u010dn\u011b do\u0161li spolu v\u00fdsostn\u00e9ho napln\u011bn\u00ed. Byla velk\u00e1 tma a op\u011bt v\u011btrn\u00fd, t\u00edsniv\u00fd ve\u010der. Bl\u00ed\u017eili se k Beldoveru, \u00favozem sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edm do \u00fadol\u00ed. Skon\u010dili s l\u00edb\u00e1n\u00edm a nastalo mezi nimi ticho. St\u00e1li jakoby na okraji \u00fatesu a pod nimi se prost\u00edrala velk\u00e1 temnota. Spolu s tmou vych\u00e1zeli z \u00favozu, temn\u00fd prostor se prost\u00edral do v\u011btru pod nimi, sv\u011btla n\u00e1dra\u017e\u00ed dole blikala, bylo sly\u0161et vzd\u00e1len\u00e9 sup\u011bn\u00ed d\u016fln\u00edho vlaku a mezi poryvy v\u011btru se oz\u00fdvalo slab\u00e9 klink\u00e1n\u00ed jeho vag\u00f3nk\u016f, v \u010dernot\u011b prot\u011bj\u0161\u00edho kopce se mihotala sv\u011btla okraje Beldoveru, napravo od nich se t\u00e1hla slab\u00e1 z\u00e1\u0159 pec\u00ed pod\u00e9l trati a jejich kroky za\u010daly pokulh\u00e1vat. Brzy m\u011bli vyj\u00edt ze tmy do sv\u011btel. To bylo jako krok zp\u011bt, znamenalo to nenapln\u011bn\u00ed. Dva chv\u011bj\u00edc\u00ed se, v\u00e1hav\u00ed tvorov\u00e9 se zdr\u017eovali na pokraji tmy a shl\u00ed\u017eeli na sv\u011btla a t\u0159pyt stroj\u016f v d\u00e1lce. Nemohli se vr\u00e1tit do norm\u00e1ln\u00edho sv\u011bta.
Tak se loudali d\u00e1l, a\u017e p\u0159i\u0161li k velk\u00e9mu dubu u cesty. V cel\u00e9 sv\u00e9 pu\u010d\u00edc\u00ed velikosti bur\u00e1cel ve v\u011btru a jeho kmen se zachv\u00edval ka\u017ed\u00fdm sv\u00fdm vl\u00e1knem, siln\u00fd a nezkrotn\u00fd.
\u201ePosa\u010fme se,\u201c navrhl.
V hu\u010d\u00edc\u00edm kruhu pod stromem, kter\u00fd byl t\u00e9m\u011b\u0159 neviditeln\u00fd, ale jeho\u017e mocn\u00e1 p\u0159\u00edtomnost je p\u0159ijala, chv\u00edli le\u017eeli a d\u00edvali se na blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btla ve tm\u011b na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b, na okraji ztmavl\u00e9ho zorn\u00e9ho pole zahl\u00e9dli ub\u00edhaj\u00edc\u00ed stu\u017eku vlaku.
Pak se oto\u010dil a pol\u00edbil ji a ona na n\u011bj \u010dekala. Bolest byla pro ni bolest\u00ed, kterou cht\u011bla, muka mukami, kter\u00e9 si p\u0159\u00e1la. Z\u016fstala uv\u011bzn\u011bn\u00e1, zachycen\u00e1 v mocn\u00e9m chv\u011bn\u00ed noci. Co byl mu\u017e? \u2013 temn\u00e9, mocn\u00e9 chv\u011bn\u00ed, kter\u00e9 ji pohltilo. Vzd\u00e1lila se jako nesena temn\u00fdm v\u011btrem, daleko, p\u0159edaleko, a\u017e do prad\u00e1vn\u00e9 temnoty r\u00e1je, do p\u016fvodn\u00ed nesmrtelnosti. 

Kdy\u017e vstala, c\u00edtila se zvl\u00e1\u0161tn\u011b svobodn\u00e1 a siln\u00e1. Nestyd\u011bla se. Kr\u00e1\u010del vedle n\u00ed, ten mu\u017e, kter\u00fd s n\u00ed byl. Vzala si ho, byli spolu. Nev\u011bd\u011bla, kam se vydali. Ale p\u0159ipadalo j\u00ed, jako by p\u0159ijala jinou povahu. Pat\u0159ila nyn\u00ed do toho v\u011b\u010dn\u00e9ho, nem\u011bnn\u00e9ho m\u00edsta, do n\u011bho\u017e spolu sko\u010dili. V duchu si byla jista a n\u00e1zor toho um\u011ble osv\u011btlen\u00e9ho sv\u011bta j\u00ed byl lhostejn\u00fd. Kdy\u017e stoupali po schodech na l\u00e1vku p\u0159es tra\u0165 a potk\u00e1vali cestuj\u00edc\u00ed, m\u011bla pocit, \u017ee pat\u0159\u00ed do jin\u00e9ho sv\u011bta, kr\u00e1\u010dela kolem nich nedotknuteln\u00e1, odd\u011blovala ji od nich ve\u0161ker\u00e1 temnota. Kdy\u017e doma ve\u0161la do osv\u011btlen\u00e9 j\u00eddelny, sv\u011btla a o\u010di rodi\u010d\u016f ji neodhalily. Jej\u00ed ka\u017edodenn\u00ed j\u00e1 z\u016fstalo stejn\u00e9. Pouze m\u011bla v sob\u011b dal\u0161\u00ed, siln\u011bj\u0161\u00ed j\u00e1, kter\u00e9 poznalo tmu. Ta podivn\u011b nez\u00e1visl\u00e1 s\u00edla, kter\u00e1 existovala ve tm\u011b a p\u00fd\u0161e noci, ji u\u017e neopou\u0161t\u011bla. Je\u0161t\u011b nikdy nebyla v\u00edc sama sebou. Nemohlo ji napadnout, \u017ee nikdo, ani ten mlad\u00fd sv\u011bt\u00e1k Skrebensk\u00fd, nemohl m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho s jej\u00edm st\u00e1l\u00fdm j\u00e1. Pokud \u0161lo o do\u010dasn\u00e9, spole\u010densk\u00e9 j\u00e1, nech\u0165 se postar\u00e1 samo o sebe.
Celou jej\u00ed du\u0161i prodchl Skrebensk\u00fd \u2013 ne ten mlad\u00fd sv\u011bt\u00e1k, ale ten nerozli\u0161en\u00fd mu\u017e, kter\u00fdm byl. Byla si naprosto jista sama sebou, siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cel\u00fd sv\u011bt. D\u00e1l studovala ve \u0161kole jako d\u0159\u00edv, ale pouze t\u00edm skr\u00fdvala temn\u00fd, mocn\u00fd spodn\u00ed proud sv\u00e9ho \u017eivota. To, jak se c\u00edtila a jak byla se Skrebensk\u00fdm, bylo tak siln\u00e9, \u017ee v tom b\u011b\u017en\u00e9m \u017eivot\u011b jen odpo\u010d\u00edvala. R\u00e1no chodila do \u0161koly, \u00fa\u010dastnila se p\u0159edn\u00e1\u0161ek a semin\u00e1\u0159\u016f a vzd\u00e1lena tomu v\u0161emu, kvetla. Ob\u011bdvala s n\u00edm v hotelu a ka\u017ed\u00fd ve\u010der s n\u00edm tr\u00e1vila bu\u010f ve m\u011bst\u011b, v jeho pokoji, nebo n\u011bkde venku. Doma se vymluvila, \u017ee studuje po ve\u010derech na zkou\u0161ky, ale studiu nev\u011bnovala nejmen\u0161\u00ed pozornost. Oba dos\u00e1hli absolutn\u00edho \u0161t\u011bst\u00ed a klidu. To, \u017ee spolu dosahovali napln\u011bn\u00ed, v\u0161e ostatn\u00ed tak umen\u0161ilo, \u017ee se c\u00edtili svobodn\u00ed. Jedin\u00e9, co cht\u011bli, jak dny ub\u00edhaly, bylo, aby jim v\u0161echen \u010das pat\u0159il.

Bl\u00ed\u017eily se velikono\u010dn\u00ed pr\u00e1zdniny. Domluvili se, \u017ee odjedou pry\u010d. A nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli se nevr\u00e1t\u00ed. Vn\u011bj\u0161\u00ed skute\u010dnost jim byla lhostejn\u00e1.
\u201eAsi bychom se m\u011bli vz\u00edt,\u201c \u0159ekl pon\u011bkud smutn\u011b.
 Tak, jak byli te\u010f, se opravdu c\u00edtili b\u00e1je\u010dn\u011b svobodn\u00ed a jakoby v hlub\u0161\u00edm sv\u011bt\u011b. Zve\u0159ejnit sv\u016fj vz\u00e1jemn\u00fd vztah znamenalo uv\u00e9st ho do vztahu se v\u0161\u00edm t\u00edm, co ho ni\u010dilo a od \u010deho byl v tuto chv\u00edli naprosto odlou\u010den. Kdyby se o\u017eenil, musel by na sebe vz\u00edt svou spole\u010denskou podobu. A kdy\u017e pomyslel na svou spole\u010denskou podobu, okam\u017eit\u011b ztratil sebed\u016fv\u011bru a st\u00e1hl se do sebe. Kdyby byla jeho \u017eenou p\u0159ed spole\u010dnost\u00ed,
kdyby byla sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9 slo\u017eit\u00e9 mrtv\u00e9 skute\u010dnosti, co by s n\u00ed m\u011bl pak spole\u010dn\u00e9ho spodn\u00ed proud jeho \u017eivota? Man\u017eelka je t\u00e9m\u011b\u0159 materi\u00e1ln\u00ed symbol, zat\u00edmco Ursula nyn\u00ed pro n\u011bj znamenala cosi \u017eiv\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e cokoli jin\u00e9ho v konven\u010dn\u00edm \u017eivot\u011b. Usv\u011bd\u010dila ze l\u017ei ve\u0161ker\u00fd konven\u010dn\u00ed \u017eivot, on a ona st\u00e1li spolu, temn\u00ed, \u017eiv\u00ed, nekone\u010dn\u011b mocn\u00ed a \u017eivoucn\u011b usv\u011bd\u010dovali ze l\u017ei mrtv\u00fd celek, kter\u00fd je dr\u017eel v \u0161achu.
Sledoval jej\u00ed zamy\u0161lenou, zmatenou tv\u00e1\u0159.
\u201eMysl\u00edm, \u017ee se ani nechci za tebe vd\u00e1t,\u201c \u0159ekla a svra\u0161tila \u010delo.
To se ho pon\u011bkud dotklo.
\u201ePro\u010d ne?\u201c
\u201ePromysl\u00edme to pozd\u011bji, ano?\u201c \u0159ekla.
Mrzelo ho to, ale stejn\u011b ji k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed miloval.
\u201eTy nem\u00e1\u0161 tv\u00e1\u0159, ale museau,\u201c \u0159ekl.
\u201eOpravdu?\u201c vyk\u0159ikla a tv\u00e1\u0159 se j\u00ed rozz\u00e1\u0159ila jako \u010dist\u00fd plamen. Domn\u00edvala se, \u017ee unikla. On se v\u0161ak k tomu vr\u00e1til, odpov\u011b\u010f ho neuspokojila.
\u201ePro\u010d si m\u011b nechce\u0161 vz\u00edt?\u201c zeptal se.
\u201eProto\u017ee nechci b\u00fdt s jin\u00fdmi lidmi,\u201c vysv\u011btlila mu.
 \u201eChci s tebou b\u00fdt takhle. Jestli si t\u011b n\u011bkdy budu cht\u00edt vz\u00edt, \u0159eknu ti to.\u201c
\u201eTak dob\u0159e,\u201c odpov\u011bd\u011bl.
Byl celkem r\u00e1d, \u017ee se neshodli na ni\u010dem ur\u010dit\u00e9m a \u017ee vzala odpov\u011bdnost na sebe.
Mluvili o velikono\u010dn\u00edch pr\u00e1zdnin\u00e1ch. Myslela jen na to, jak si je co nejv\u00edc u\u017e\u00edt.
Odjeli do hotelu na Piccadilly v Lond\u00fdn\u011b. M\u011bla tu vystupovat jako jeho man\u017eelka. V jednom obchodu v chud\u00e9 \u010dtvrti koupili za \u0161ilink snubn\u00ed prst\u00fdnek.
Naprosto se z\u0159ekli norm\u00e1ln\u00edho sv\u011bta smrteln\u00edk\u016f. Posedla je sebed\u016fv\u011bra. C\u00edtili se dokonale a v\u00fdsostn\u011b svobodn\u00ed, nezpochybniteln\u011b py\u0161n\u00ed, nepodl\u00e9hali podm\u00ednk\u00e1m smrteln\u00edk\u016f. \u017dili v dokonalosti, proto nic jin\u00e9ho neexistovalo. Sv\u011bt byl sv\u011btem sluh\u016f, kter\u00fdch si \u010dlov\u011bk mohl zdvo\u0159ile nev\u0161\u00edmat. Kamkoli \u0161li, vystupovali jako smysln\u00ed aristokrat\u00e9, mil\u00ed, chyt\u0159\u00ed, vyza\u0159ovali \u010dirou p\u00fdchu smysl\u016f.
\u00da\u010dinek, j\u00edm\u017e p\u016fsobili na druh\u00e9 lidi, byl \u00fa\u017easn\u00fd. Kouzlo t\u011bch dvou mlad\u00fdch p\u016fsobilo na v\u0161echny, s nimi\u017e p\u0159i\u0161li do styku, a\u0165 to byli \u010d\u00ed\u0161n\u00edci \u010di n\u00e1hodn\u00ed zn\u00e1m\u00ed.
\u201eAno, pane barone,\u201c odpov\u00eddala v legraci zdvo\u0159ile sv\u00e9mu man\u017eelovi.
Za\u010dali s nimi tedy zach\u00e1zet jako s aristokraty. On byl d\u016fstojn\u00edkem u \u017eenist\u016f. Pr\u00e1v\u011b se vzali a brzy pojedou do Indie. Obest\u0159el je romantick\u00fd z\u00e1voj. Ona skute\u010dn\u011b uv\u011b\u0159ila, \u017ee je mladou \u017eenou man\u017eela se \u0161lechtick\u00fdm titulem, kter\u00fd se chyst\u00e1 do Indie. Tento spole\u010densk\u00fd fakt bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159edst\u00edrat. Pokud \u0161lo o soukrom\u00fd \u017eivot, \u017eili spolu jako mu\u017e a \u017eena, bez jak\u00e9hokoli omezen\u00ed. M\u00edjely bezvadn\u00e9 dny \u2013 m\u011bli spolu str\u00e1vit t\u0159i t\u00fddny. Celou tu dobu byli oni sami jedinou skute\u010dnost\u00ed, v\u0161echno vn\u011bj\u0161\u00ed brali pouze jako hold. Nedbali na pen\u00edze, ale nepodnikali nic v\u00fdst\u0159edn\u00edho. Pon\u011bkud ho p\u0159ekvapilo, \u017ee za necel\u00fd t\u00fdden utratil dvacet liber, ale jedin\u00e1 nep\u0159\u00edjemnost tkv\u011bla v tom, \u017ee musel zaj\u00edt do banky. Ma\u0161in\u00e9rie star\u00e9ho syst\u00e9mu pro n\u011bj trvala d\u00e1l, ne syst\u00e9m s\u00e1m. Pen\u00edze prost\u011b neexistovaly. A tak\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e1 z jeho d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch povinnost\u00ed. Vr\u00e1tili se z divadla, pove\u010de\u0159eli, svl\u00e9kli se a chodili po m\u00edstnostech v \u017eupanech. M\u011bli velkou lo\u017enici a rohov\u00fd ob\u00fdvac\u00ed pokoj naho\u0159e, vzd\u00e1len\u00fd ruchu ulice a \u00fatuln\u00fd. Jedli jedin\u011b v pokoji, obsluhoval je mlad\u00fd N\u011bmec jm\u00e9nem Hans, kter\u00e9mu p\u0159ipadali \u00fa\u017easn\u00ed, a uctiv\u011b jim odpov\u00eddal:
\u201eGewiss, Herr Baron \u2013 bitte sehr, Frau Baronin.\u201c
\u010casto byli sv\u011bdky r\u016f\u017eov\u00e9ho sv\u00edt\u00e1n\u00ed na druh\u00e9 stran\u011b parku. Z \u0161era za\u010dala vystupovat v\u011b\u017e westminstersk\u00e9 katedr\u00e1ly, jako kor\u00e1lky pod\u00e9l parku bledly lampy na Piccadilly, a\u017e se podobaly m\u016fr\u00e1m a na z\u0161e\u0159el\u00e9 ulici dole, kter\u00e1 celou noc sv\u00edtila jako kov a ve sv\u011btle lamp vyb\u00edhala daleko do tmy, av\u0161ak nyn\u00ed s rozb\u0159eskem zml\u017en\u011bla, jako by se zahalila oparem, za\u010dala lomozit vozidla. Pak, jak p\u0159ibylo \u010derv\u00e1nk\u016f, otev\u0159eli sklen\u011bn\u00e9 dve\u0159e a s pocitem v\u00edt\u011bzstv\u00ed jako dva bla\u017een\u00ed and\u011bl\u00e9 vy\u0161li na z\u00e1vratn\u011b vysok\u00fd balkon, shl\u00ed\u017eeli dol\u016f na dosud sp\u00edc\u00ed sv\u011bt, kter\u00fd m\u011bl teprve procitnout do \u0159\u00e1dn\u00e9ho, rachot\u00edc\u00edho a vlekouc\u00edho se ruchu neskute\u010dnosti.

Vzduch v\u0161ak byl chladn\u00fd. Vr\u00e1tili se do lo\u017enice, a ne\u017e \u0161li sp\u00e1t, je\u0161t\u011b se vykoupali. Nech\u00e1vali otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e do koupelny, tak\u017ee p\u00e1ra proudila do lo\u017enice a m\u00edrn\u011b zaml\u017eila zrcadlo. Ona byla v posteli v\u017edycky prvn\u00ed. Sledovala ho, jak se koupe, jeho rychl\u00e9, nev\u011bdom\u00e9 pohyby, odraz elektrick\u00e9ho sv\u011btla na jeho mokr\u00fdch ramenou. Vystoupil z vany s vlasy p\u0159ilepen\u00fdmi na \u010delo a vyt\u0159el si vodu z o\u010d\u00ed. Byl pro ni dokonal\u00fd \u2013 \u010dist\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd, nikde na sob\u011b nem\u011bl nic nav\u00edc. Hn\u011bd\u00e9 chlupy na t\u011ble m\u011bl hebk\u00e9, jemn\u00e9 a zbo\u017en\u011bn\u00edhodn\u00e9, byl cel\u00fd kr\u00e1sn\u011b zar\u016f\u017eov\u011bl\u00fd, jak tam st\u00e1l v b\u00edl\u00e9 koupeln\u011b. Vid\u011bl, jak ho jej\u00ed mil\u00e1, tmav\u00e1, \u017eiv\u00e1 tv\u00e1\u0159 sleduje z pol\u0161t\u00e1\u0159e \u2013 p\u0159esto ji nevid\u011bl \u2013, byla neust\u00e1le p\u0159\u00edtomna a pro n\u011bj to bylo jako vlastn\u00ed o\u010di. Nikdy si neuv\u011bdomoval jej\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 byt\u00ed. P\u0159ipadala mu jako jeho vlastn\u00ed o\u010di a srdce tlukouc\u00ed k n\u011bmu. P\u0159e\u0161el k n\u00ed, aby si vzal py\u017eamo. Bylo to v\u017edycky \u00fa\u017easn\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed, p\u0159ij\u00edt a\u017e k n\u00ed. Objala ho a p\u0159i\u010dichla si k jeho tepl\u00e9, zm\u011bkl\u00e9 k\u016f\u017ei.
\u201eVon\u00ed\u0161,\u201c \u0159ekla.
\u201eM\u00fddlem,\u201c odpov\u011bd\u011bl.
\u201eM\u00fddlem,\u201c opakovala a se sm\u00edchem v o\u010d\u00edch k n\u011bmu vzhl\u00e9dla. Oba se sm\u00e1li.
Brzy tvrd\u011b spali a\u017e do poledne, bl\u00edzko sebe, jedn\u00edm sp\u00e1nkem. Pak procitli do neust\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00ed skute\u010dnosti jejich stavu. Oni sami ob\u00fdvali sv\u011bt skute\u010dnosti. V\u0161ichni ostatn\u00ed \u017eili v ni\u017e\u0161\u00ed sf\u00e9\u0159e. D\u011blali v\u0161echno, co cht\u011bli d\u011blat. Za\u0161li k n\u011bkolika lidem \u2013 k Dorothy, u n\u00ed\u017e byla Ursula \u00fadajn\u011b na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b, a k p\u0159\u00e1tel\u016fm Skrebensk\u00e9ho, mlad\u00fdm mu\u017e\u016fm z Oxfordu, kte\u0159\u00ed j\u00ed s dokonalou prostotou \u0159\u00edkali pan\u00ed Skrebensk\u00e1. Zach\u00e1zeli s n\u00ed dokonce tak uctiv\u011b, \u017ee si za\u010dala myslet, \u017ee opravdu ob\u00fdv\u00e1 cel\u00fd vesm\u00edr, star\u00fd sv\u011bt stejn\u011b jako ten nov\u00fd. Zapomn\u011bla, \u017ee u\u017e je mimo star\u00fd sv\u011bt. Domn\u00edvala se, \u017ee ho o\u010darovala sv\u00fdm vlastn\u00edm, skute\u010dn\u00fdm sv\u011btem. A tak\u00e9 ano.
T\u00fddny ub\u00edhaly v t\u00e9 neust\u00e1le se prom\u011b\u0148uj\u00edc\u00ed skute\u010dnosti. Celou tu dobu pro sebe navz\u00e1jem znamenali nepoznan\u00e9 sv\u011bty. Ka\u017ed\u00fd pohyb jednoho z nich byl novou
skute\u010dnost\u00ed a dobrodru\u017estv\u00edm pro toho druh\u00e9ho. Necht\u011bli vn\u011bj\u0161\u00ed zdroje z\u00e1bavy. Nav\u0161t\u00edvili jen n\u011bkolik divadel, \u010dasto pob\u00fdvali ve sv\u00e9m ob\u00fdvac\u00edm pokoji vysoko
nad Piccadilly, otev\u0159eli okna na obou stran\u00e1ch i dve\u0159e na balkon a d\u00edvali se na Green Park \u010di dol\u016f na miniaturn\u00ed pohyb dopravy na ulici. Pak n\u00e1hle, p\u0159i z\u00e1padu slunce, se j\u00ed zacht\u011blo jet pry\u010d. Musela odtud, okam\u017eit\u011b. A za dv\u011b hodiny u\u017e byli na n\u00e1dra\u017e\u00ed Charing Cross a ve vlaku do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Pa\u0159\u00ed\u017e navrhl on. J\u00ed bylo celkem jedno, kam pojedou. Velkou radost m\u011bla z toho, \u017ee se vydali na cestu, a n\u011bkolik dn\u00ed ji novost Pa\u0159\u00ed\u017ee \u010dinila \u0161\u0165astnou. Pak se z jak\u00e9hosi d\u016fvodu nutn\u011b cht\u011bla cestou zp\u00e1tky do Lond\u00fdna zastavit v Rouenu. On c\u00edtil instinktivn\u00ed nechu\u0165 k t\u00e9to jej\u00ed touze. Ona v\u0161ak trvala na sv\u00e9m. Jako by si cht\u011bla vyzkou\u0161et, jak na ni bude m\u011bsto p\u016fsobit.
V Rouenu poprv\u00e9 za\u017eil chladn\u00fd pocit smrti \u2013 nem\u011bl strach z jin\u00e9ho mu\u017ee, ale z n\u00ed. Jako by ho opustila. \u0160la za n\u011b\u010d\u00edm, co nebyl on. Necht\u011bla ho. Star\u00e9 ulice, katedr\u00e1la, st\u00e1\u0159\u00ed a monument\u00e1ln\u00ed poklid m\u011bsta ji od n\u011bj odv\u00e1d\u011bly. Upnula se k m\u011bstu jako k n\u011b\u010demu, na co pozapomn\u011bla, a p\u0159itom to cht\u011bla. To byla te\u010f jej\u00ed skute\u010dnost \u2013 ta skv\u011bl\u00e1 kamenn\u00e1 katedr\u00e1la kl\u00edmaj\u00edc\u00ed v cel\u00e9 sv\u00e9 mohutnosti, kter\u00e1 neznala p\u0159echodn\u00e9 stavy, ani j\u00ed nebylo nikdy nic odep\u0159eno. Majest\u00e1tn\u00ed svou st\u00e1lost\u00ed, svou n\u00e1dhernou absolutnost\u00ed.

Jej\u00ed du\u0161e se vydala na samostatnou pou\u0165. Neuv\u011bdomil si to a ona tak\u00e9 ne. P\u0159esto v Rouenu za\u017eil prvn\u00ed smrteln\u00e1 muka, prvn\u011b poc\u00edtil smrt, k n\u00ed\u017e sm\u011b\u0159ovali.
A ona poc\u00edtila prvn\u00ed t\u011b\u017ekou touhu, t\u011b\u017ek\u00e9, p\u0159et\u011b\u017ek\u00e9 a beznad\u011bjn\u00e9 varov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se podobalo hlubok\u00e9mu, nep\u0159\u00edjemn\u00e9mu upad\u00e1n\u00ed do nete\u010dnosti a beznad\u011bje.
Vr\u00e1tili se do Lond\u00fdna, je\u0161t\u011b v\u0161ak m\u011bli dva dny. Za\u010dal se chv\u011bt, poc\u00edtil hore\u010dnat\u00fd strach z jej\u00edho odjezdu. Ona m\u011bla v sob\u011b jakousi osudovou p\u0159edtuchu, kter\u00e1 ji uklid\u0148ovala. Co se m\u00e1 st\u00e1t, to se stane. Nicm\u00e9n\u011b si udr\u017eel celkem dobrou n\u00e1ladu, je\u0161t\u011b se nach\u00e1zel v tom stavu umocn\u011bn\u00e9ho kouzla, a\u017e do doby, kdy odjela a on se v ned\u011bli ve\u010der vracel tramvaj\u00ed z n\u00e1dra\u017e\u00ed St. Pancras na stanici Angel a k Moorgate Street. Pak ho postupn\u011b zachv\u00e1til chladn\u00fd d\u011bs. Vid\u011bl, jak hrozn\u00e1 je City Road, uv\u011bdomil si p\u0159\u00edzra\u010dn\u011b chladnou o\u0161klivost tramvaje, v n\u00ed\u017e sed\u011bl. Obklopila ho chladn\u00e1, hol\u00e1, popelav\u00e1 sterilita. Kam se ztratil ten z\u00e1\u0159n\u00fd a n\u00e1dhern\u00fd sv\u011bt, do n\u011bho\u017e pr\u00e1vem pat\u0159il? Jak se stalo, \u017ee skon\u010dil na tomhle smeti\u0161ti?

M\u011bl pocit, \u017ee se zbl\u00e1zn\u00ed! Z hr\u016fzy cihlov\u00fdch budov, tramvaje, popelav\u011b \u0161ed\u00fdch lid\u00ed na ulici se mu to\u010dila hlava a ztr\u00e1cel zrak, jako by byl opil\u00fd. \u0160\u00edlel.
\u017dil s n\u00ed v uzav\u0159en\u00e9m, \u017eivouc\u00edm, pulsuj\u00edc\u00edm sv\u011bt\u011b, kde v\u0161echno tepalo bohatost\u00ed byt\u00ed. Nyn\u00ed se zm\u00edtal uprost\u0159ed popelav\u011b vyprahl\u00e9ho, chladn\u00e9ho a ztuhl\u00e9ho sv\u011bta, uprost\u0159ed mrtv\u00fdch zd\u00ed a pohybu stroj\u016f a pl\u00ed\u017eiv\u00fdch, p\u0159\u00edzra\u010dn\u00fdch lid\u00ed. \u017divot zde vym\u0159el, pouze popel se tu pohyboval, v\u00ed\u0159il \u010di st\u00e1l ztuhle na m\u00edst\u011b, prob\u00edhala zde hr\u016fzn\u00e1 lomozn\u00e1 \u010dinnost, oz\u00fdvalo se rachocen\u00ed, jako by padala hlu\u0161ina, chladn\u00e1 a neplodn\u00e1. Slune\u010dn\u00ed paprsky p\u016fsobily jako nep\u0159irozen\u00e9 sv\u011btlo odhaluj\u00edc\u00ed popel m\u011bsta, sv\u011btla v noci se podobala zlov\u011bstn\u00e9mu sv\u011bt\u00e9lkov\u00e1n\u00ed hniloby. Skoro \u0161\u00edlen\u00fd a bez sebe \u0161el do klubu, kde sed\u011bl se sklenkou whisky bez hnut\u00ed jako socha. M\u011bl pocit um\u00edraj\u00edc\u00edho, v n\u011bm\u017e zb\u00fdv\u00e1 jen tolik \u017eivota, aby se podobal kter\u00e9koli jin\u00e9 z t\u011bch p\u0159\u00edzra\u010dn\u00fdch, ne\u017eivouc\u00edch bytost\u00ed, kter\u00e9 v na\u0161em mrtv\u00e9m jazyce naz\u00fdv\u00e1me lidmi. Jej\u00ed nep\u0159\u00edtomnost na n\u011bj p\u016fsobila h\u016f\u0159 ne\u017e bolest. Ni\u010dila jeho bytost. Jako mrtv\u00fd p\u0159e\u017eil dobu od ob\u011bda do ve\u010de\u0159e. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl celou dobu znehybn\u011blou, ztuhlou a bezbarvou, \u017eivot poz\u016fst\u00e1val pouze z vyprahl\u00e9ho, mechanick\u00e9ho pohybu. P\u0159esto i on s\u00e1m se trochu divil t\u00e9 stra\u0161n\u00e9 miz\u00e9rii, kter\u00e1 se ho zmocnila. Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt tak vyprahl\u00fd a mrtv\u00fd? Napsal j\u00ed dopis.
,,P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom, \u017ee se mus\u00edme brzy vz\u00edt. A\u017e odjedu do Indie, budu m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed plat, m\u011bli bychom z toho vyj\u00edt. Nebo jestli nechce\u0161 jet do Indie, mohl bych pravd\u011bpodobn\u011b z\u016fstat tady v Anglii. Mysl\u00edm ale, \u017ee by se Ti Indie l\u00edbila. Mohla bys jezdit na koni a se v\u0161emi by ses brzy znala. Kdybys tu cht\u011bla z\u016fstat a slo\u017eit zkou\u0161ky, t\u0159eba bychom se mohli vz\u00edt hned potom. Hned jak mi d\u00e1\u0161 v\u011bd\u011bt, nap\u00ed\u0161u Tv\u00e9mu otci\" - 
Sna\u017eil se tedy b\u00fdt bez n\u00ed. Kdyby tak mohl b\u00fdt s n\u00ed! Jedin\u00e9 jeho p\u0159\u00e1n\u00ed te\u010f bylo se s n\u00ed o\u017eenit, aby si j\u00ed mohl b\u00fdt jist\u00fd. Nicm\u00e9n\u011b celou dobu poci\u0165oval naprostou beznad\u011bj, chlad, mrtvost bez jak\u00e9hokoli citu \u010di pocitu p\u0159in\u00e1le\u017eitosti.
Chodil v\u0161ude mo\u017en\u011b. Ale a\u0165 \u0161el kamkoli, v\u011bd\u011bl, \u017ee je tam pouze jeho nepodstatn\u00e1 \u010d\u00e1st, nic ji nevypl\u0148ovalo. \u0160el t\u0159eba do divadla a to, co tam sly\u0161el a vid\u011bl, p\u016fsobilo na chladn\u00fd povrch jeho v\u011bdom\u00ed, to jedin\u00e9 z n\u011bj te\u010f zb\u00fdvalo, a nic za t\u00edm nebylo, nedok\u00e1zal nic pro\u017e\u00edt. Jako by pouze mechanicky zaznamen\u00e1val, nic v\u00edc. Nem\u011bl \u017e\u00e1dnou bytost, \u017e\u00e1dn\u00fd obsah. A stejn\u011b p\u016fsobili lid\u00e9, s nimi\u017e p\u0159ich\u00e1zel do styku. Byly to pouh\u00e9 permutace zn\u00e1m\u00e9ho mno\u017estv\u00ed. Ve sv\u011bt\u011b, kter\u00fd nyn\u00ed ob\u00fdval, nebylo nic zaoblen\u00e9ho \u010di pln\u00e9ho, v\u0161echno byl jen mrtv\u00fd obraz dan\u00fd rozumem, bez \u017eivota \u010di byt\u00ed.
V\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1vil s p\u0159\u00e1teli a kamar\u00e1dy. Tehdy na v\u0161echno zapom\u00ednal. Jejich \u010dinnost vynahradila jeho sebepop\u00edr\u00e1n\u00ed, \u00fato\u010dili na jeho hr\u016fzu z nicoty. Spokojen\u011bj\u0161\u00ed byl jen tehdy, kdy\u017e pil, a pil hodn\u011b. Pak se m\u011bnil v prav\u00fd opak. Stal se tepl\u00fdm, rozpt\u00fdlen\u00fdm, z\u00e1\u0159iv\u00fdm oblakem v tepl\u00e9m, rozpt\u00fdlen\u00e9m a vzdu\u0161n\u00e9m sv\u011bt\u011b. Takto rozpt\u00fdlen\u00fd a beztvar\u00fd spl\u00fdval se v\u0161\u00edm. V\u0161e se rozplynulo v r\u016f\u017eov\u00e9 z\u00e1\u0159i a bylo to tak moc p\u0159\u00edjemn\u00e9, \u017ee zp\u00edval.

Ursula se vr\u00e1tila do Beldoveru uzav\u0159en\u00e1 a pevn\u00e1. Milovala Skrebensk\u00e9ho, nic jin\u00e9ho zat\u00edm nep\u0159ipou\u0161t\u011bla. P\u0159e\u010detla si jeho dlouh\u00fd, umanut\u00fd dopis o tom, \u017ee se vezmou a pojedou do Indie, ale nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 na to nereagovala. Jako by si nev\u0161\u00edmala toho, co \u0159ekl o s\u0148atku. Nedoch\u00e1zelo j\u00ed to. V\u011bt\u0161ina dopisu j\u00ed p\u0159ipadala, jako by mluvil nesmysly. Odpov\u011bd\u011bla mu mile a zlehka. M\u00e1lokdy psala dlouh\u00e9 dopisy.
,,Indie mi p\u0159ipad\u00e1 jako kr\u00e1sn\u00fd n\u00e1pad. U\u017e se vid\u00edm na slonu mezi \u0161pal\u00edrem p\u0159euctiv\u00fdch domorodc\u016f. Ale nev\u00edm, jestli mi otec dovol\u00ed jet. Uvid\u00edme.
V duchu znovu pro\u017e\u00edv\u00e1m ten kr\u00e1sn\u00fd \u010das, co jsme spolu str\u00e1vili. Ale mysl\u00edm, \u017ee ke konci jsem T\u011b u\u017e n\u011bjak nebavila. Nem\u011bl jsi m\u011b r\u00e1d, kdy\u017e jsme odjeli z Pa\u0159\u00ed\u017ee. Pro\u010d?
Moc T\u011b miluju. Miluju Tv\u00e9 t\u011blo. Je tak \u010dist\u00e9 a kr\u00e1sn\u00e9. Jsem r\u00e1da, \u017ee nechod\u00ed\u0161 nah\u00fd, proto\u017ee jinak by se do Tebe zamilovaly v\u0161echny \u017eeny. Velmi na Tv\u00e9 t\u011blo \u017e\u00e1rl\u00edm, tolik je miluji!\"
Dopis ho v\u00edcem\u00e9n\u011b uspokojil. Ale den po dni \u017eil, jako by neexistoval.
Nemohl p\u0159ijet do Nottinghamu d\u0159\u00edv ne\u017e koncem dubna. Tehdy ji p\u0159emluvil, aby s n\u00edm jela n\u00e1v\u0161t\u011bvu k p\u0159\u00e1tel\u016fm bl\u00edzko Oxfordu. Tou dobou u\u017e byli zasnoubeni.
Napsal jej\u00edmu otci a v\u0161echno se ujednalo. P\u0159ivezl j\u00ed smaragdov\u00fd prst\u00fdnek, na kter\u00fd byla velice py\u0161n\u00e1. Rodina s n\u00ed te\u010f jednala s m\u00edrn\u00fdm odstupem, jako by je u\u017e opustila.  Jela s n\u00edm na t\u0159i dny do domu na venkov\u011b bl\u00edzko Oxfordu. Bylo to n\u00e1dhern\u00e9 a c\u00edtila se velmi \u0161\u0165astn\u00e1. Ale nejv\u00edc vzpom\u00ednala na to, jak kdy\u017e r\u00e1no vstala, pot\u00e9 co se po noci str\u00e1ven\u00e9 u n\u00ed ti\u0161e vytratil do sv\u00e9ho pokoje, si najednou p\u0159ipadala velice bohat\u00e1 o samot\u011b, v\u00fdsostn\u011b se radovala ze samoty ve vlastn\u00edm pokoji, vyt\u00e1hla roletu a uvid\u011bla \u0161vestky dole v zahrad\u011b cel\u00e9 sn\u011b\u017en\u011b t\u0159pytn\u00e9, raduj\u00edc\u00ed se ze slun\u00ed\u010dka, pln\u011b rozkvetl\u00e9 pod modrou oblohou. Jako by rozhazovaly sv\u00e9 kv\u011bty, vystavovaly ty b\u011blostn\u00e9 kv\u011bty na odiv pod modr\u00fdmi nebesy! M\u011bla z toho takovou radost! Musela se sp\u011b\u0161n\u011b obl\u00e9knout a proj\u00edt se v zahrad\u011b pod \u0161vestkami d\u0159\u00edv, ne\u017e n\u011bkdo p\u0159ijde a promluv\u00ed na ni. Vykradla se ven a kr\u00e1\u010dela jako kr\u00e1lovna v poh\u00e1dkov\u00e9m sadu. Kdy\u017e pohl\u00e9dla zpod stromu k modr\u00e9 obloze, kv\u011bty m\u011bly st\u0159\u00edb\u0159it\u00fd odst\u00edn. Jemn\u011b to tu von\u011blo, ti\u0161e bzu\u010dely v\u010dely, poc\u00edtila \u00fa\u017easnou \u017eivost \u0161\u0165astn\u00e9ho r\u00e1na.
Usly\u0161ela gong zvouc\u00ed na sn\u00eddani a za\u0161la dovnit\u0159.
\u201eKde jsi byla?\u201c ptali se ostatn\u00ed.
\u201eMusela jsem se proj\u00edt pod \u0161vestkami,\u201c odpov\u011bd\u011bla s tv\u00e1\u0159\u00ed rozz\u00e1\u0159enou jako kv\u011btina. \u201eJe tam tak kr\u00e1sn\u011b.\u201c
Du\u0161\u00ed Skrebensk\u00e9ho se kmitl hn\u011bvn\u00fd st\u00edn. Necht\u011bla ho tam m\u00edt s sebou. Zatvrdil svou v\u016fli. Ve\u010der vy\u0161el m\u011bs\u00edc a kv\u011bty se p\u0159\u00edzra\u010dn\u011b leskly, \u0161li se spolu na to pod\u00edvat. Uvid\u011bla m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo na jeho tv\u00e1\u0159i, jak \u010dekal bl\u00edzko n\u00ed, a rysy m\u011bl jako st\u0159\u00edbrn\u00e9, zast\u00edn\u011bn\u00e9 o\u010di neproniknuteln\u00e9. Byla do n\u011bj zamilovan\u00e1. Choval se velmi zamlkle.
Za\u0161li dovnit\u0159 a ona p\u0159edst\u00edrala, \u017ee je unaven\u00e1, a \u0161la si brzy lehnout.
\u201eP\u0159ij\u010f brzy,\u201c za\u0161eptala, kdy\u017e mu d\u00e1vala polibek na dobrou noc.
A on napjat\u011b a posedle \u010dekal na chv\u00edli, kdy k n\u00ed bude moci p\u0159ij\u00edt.
T\u011b\u0161ila se z n\u011bj, lichotila mu. R\u00e1da se prsty dot\u00fdkala jemn\u00e9 k\u016f\u017ee na jeho boc\u00edch \u010di hebk\u00fdch zad, kdy\u017e pod k\u016f\u017e\u00ed st\u00e1hl svaly, svaly pos\u00edlen\u00e9 j\u00edzdou na koni.
Poci\u0165ovala velk\u00e9 vzru\u0161en\u00ed a v\u00e1\u0161e\u0148 z nepoddajn\u00e9 pevnosti jeho t\u011bla, kter\u00e9 tak m\u011bkce a hebce vn\u00edmala sv\u00fdmi prsty a kter\u00e9 j\u00ed tak bezpodm\u00edne\u010dn\u011b slou\u017eilo.
Vlastnila jeho t\u011blo a u\u017e\u00edvala si je s radost\u00ed a bezstarostnost\u00ed vlastn\u00edka. Ale on se postupn\u011b za\u010dal jej\u00edho t\u011bla b\u00e1t. Cht\u011bl ji, cht\u011bl ji nekone\u010dn\u011b. Av\u0161ak do jeho touhy se vloudilo nap\u011bt\u00ed, jak\u00e9si rozpaky, kter\u00e9 mu br\u00e1nily, aby se t\u011b\u0161il z n\u00e1dhern\u00e9ho p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed a miluj\u00edc\u00edho z\u00e1v\u011bru nekone\u010dn\u00e9ho objet\u00ed. B\u00e1l se. Jeho v\u016fle se octla v neust\u00e1l\u00e9m nap\u011bt\u00ed, jako za\u0165at\u00e1.

Z\u00e1v\u011bre\u010dnou zkou\u0161ku m\u011bla m\u00edt v \u010dervnu. Trvala na tom, \u017ee ji zkus\u00ed slo\u017eit, t\u0159eba\u017ee b\u011bhem posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f studium velice zanedb\u00e1vala. On tak\u00e9 cht\u011bl, aby se pokusila z\u00edskat titul. Pak, domn\u00edval se, bude spokojen\u00e1. Potaj\u00ed doufal, \u017ee neusp\u011bje, a bude v\u00edc r\u00e1da, \u017ee m\u00e1 jeho.
\u201eCht\u011bla bys rad\u011bji \u017e\u00edt v Indii, nebo v Anglii, a\u017e se vezmeme?\u201c zeptal se j\u00ed.
\u201eRozhodn\u011b v Indii,\u201c \u0159ekla, ani\u017e o tom n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 uva\u017eovala, co\u017e ho dr\u00e1\u017edilo.
Jednou rozzloben\u011b \u0159ekla:
\u201eBudu jen r\u00e1da, a\u017e odjedu z Anglie. V\u0161echno je tu tak nanicovat\u00e9 a ni\u010demn\u00e9, je to tak neduchovn\u00ed \u2013 nesn\u00e1\u0161\u00edm demokracii.\u201c
Kdy\u017e ji sly\u0161el takhle mluvit, rozzlobil se, ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e napadala instituce. Jako by t\u00edm napadala jeho.
\u201eCo t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?\u201c zeptal se nevra\u017eiv\u011b.
 \u201ePro\u010d nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161 demokracii?\u201c
\u201eV demokracii se dostanou nahoru jen hami\u017en\u00ed a nechutn\u00ed lid\u00e9,\u201c \u0159ekla,
 \u201eproto\u017ee jedin\u011b oni se tam proderou. Pouze degenerovan\u00e9 n\u00e1rody jsou demokratick\u00e9.\u201c
\u201eA co tedy chce\u0161 \u2013 aristokracii?\u201c zeptal se, v skrytu du\u0161e dojat. V\u017edycky m\u011bl pocit, \u017ee podle pr\u00e1va n\u00e1le\u017e\u00ed k vl\u00e1dnouc\u00ed aristokracii. P\u0159esto v\u0161ak, kdy\u017e se vyjad\u0159ovala pro jeho t\u0159\u00eddu, p\u016fsobilo mu to pot\u011b\u0161en\u00ed, s n\u00edm\u017e se m\u00edsily rozpaky. M\u011bl pocit, \u017ee se smi\u0159uje s \u010d\u00edmsi nez\u00e1konn\u00fdm, \u017ee si p\u0159isvojuje jakousi \u0161patnou a trestuhodnou v\u00fdhodu.
\u201eAno, aristokracii!\u201c vyk\u0159ikla.
 \u201eA rad\u011bji bych byla pro aristokracii urozenosti ne\u017e aristokracii pen\u011bz. Kdo jsou dneska aristokrati \u2013 kdo dostane hlasy jako ten nejlep\u0161\u00ed, aby vl\u00e1dl? Ten, kdo m\u00e1 pen\u00edze a pen\u011b\u017en\u00ed my\u0161len\u00ed. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co je\u0161t\u011b m\u00e1 \u2013 ale mus\u00ed m\u00edt pen\u011b\u017en\u00ed my\u0161len\u00ed, proto\u017ee vl\u00e1dne ve jm\u00e9nu pen\u011bz.\u201c
\u201eVl\u00e1du vol\u00ed lid\u00e9,\u201c nam\u00edtl.
\u201eTo v\u00edm. Ale co jsou to ti lid\u00e9? Ka\u017ed\u00fd z nich znamen\u00e1 jist\u00fd pod\u00edl na t\u011bch pen\u011bz\u00edch. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e je mi roven ka\u017ed\u00fd, kdo m\u00e1 stejn\u011b pen\u011bz jako j\u00e1. V\u00edm, \u017ee jsem lep\u0161\u00ed ne\u017e oni v\u0161ichni. Nen\u00e1vid\u00edm je. Nerovnaj\u00ed se mi. Nen\u00e1vid\u00edm rovnost na z\u00e1klad\u011b pen\u011bz. To je podl\u00e1 rovnost.\u201c
O\u010di j\u00ed planuly, m\u011bl pocit, jako by ho cht\u011bla zni\u010dit. Popadla ho a sna\u017eila se ho zlomit. Vzpl\u00e1l v n\u011bm hn\u011bv, proti n\u00ed. Mus\u00ed si alespo\u0148 vybojovat svou existenci s n\u00ed. Posedl ho tvrd\u00fd, slep\u00fd odpor.
\u201eMn\u011b jsou pen\u00edze jedno,\u201c \u0159ekl, 
\u201eale taky si kv\u016fli nim nehodl\u00e1m p\u00e1lit prsty. Na sv\u00e9 prsty jsem toti\u017e citliv\u00fd.\u201c
\u201eCo je mi po tv\u00fdch prstech?\u201c k\u0159i\u010dela v\u00e1\u0161niv\u011b. 
\u201eTy s t\u011bmi sv\u00fdmi kr\u00e1sn\u00fdmi prsty! Jede\u0161 do Indie, proto\u017ee tam bude\u0161 n\u011bkdo! Jenom tak p\u0159ed n\u011b\u010d\u00edm uh\u00fdb\u00e1\u0161, to je to!\u201c
\u201eA p\u0159ed \u010d\u00edm?\u201c k\u0159i\u010del b\u00edl\u00fd vzteky a strachem.
\u201eMysl\u00ed\u0161 si, \u017ee Indov\u00e9 jsou prost\u0161\u00ed ne\u017e my a \u017ee t\u011b bude bavit b\u00fdt v jejich bl\u00edzkosti a b\u00fdt nad nimi p\u00e1nem,\u201c \u0159ekla.
 \u201eA je\u0161t\u011b p\u0159itom bude\u0161 m\u00edt pocit, \u017ee je to spr\u00e1vn\u00e9 a \u017ee jim vl\u00e1dne\u0161 pro jejich dobro. Kdo jsi, aby sis osoboval tohle pr\u00e1vo? Jak\u00fdm pr\u00e1vem chce\u0161 vl\u00e1dnout? Ta tvoje vl\u00e1da smrd\u00ed. K \u010demu tam vl\u00e1dne\u0161?
Jen proto, aby tam v\u0161echno zmrtv\u011blo a znanicovat\u011blo jako tady!\u201c
\u201eAni v nejmen\u0161\u00edm nec\u00edt\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 takov\u00e9 pr\u00e1vo,\u201c nam\u00edtl.
\u201eTak co tedy c\u00edt\u00ed\u0161? P\u0159ipad\u00e1 mi to jako \u00fapln\u00e1 nicota, co ty c\u00edt\u00ed\u0161 a nec\u00edt\u00ed\u0161.\u201c
\u201eA co c\u00edt\u00ed\u0161 ty?\u201c zeptal se. \u201eTy si v duchu neosobuje\u0161 n\u011bjak\u00e1 pr\u00e1va?\u201c
\u201eAno, proto\u017ee jsem v tomhle proti tob\u011b a v\u0161em t\u011bm tv\u00fdm star\u00fdm, mrtv\u00fdm v\u011bcem,\u201c vyk\u0159ikla.
 T\u011bmi posledn\u00edmi slovy, tou tvrdou pravdou, jako by mu vyrazila z ruky vlajku, kterou m\u00e1val. P\u0159ipadal si jako pod\u0165at\u00fd v kolenou, k ni\u010demu. Zmocnila se ho stra\u0161liv\u00e1 nevolnost, jako by mu opravdu n\u011bkdo usekl nohy a on se nemohl h\u00fdbat a z\u016fstalo mu jen zmrza\u010den\u00e9 t\u011blo bez nohou, z\u00e1visl\u00e9 a k ni\u010demu. \u00dad\u011bsn\u00fd pocit bezmocnosti, jako by byl pouhou ne\u017eivouc\u00ed figurkou, ho doh\u00e1n\u011bl k \u0161\u00edlenstv\u00ed, byl bez sebe.
Nyn\u00ed, a\u010d byl s n\u00ed, zachvacovala ho tahle vlastn\u00ed smrt a \u017eil jako t\u011blo, z n\u011bho\u017e vyprchal \u017eivot. V tomto stavu nesly\u0161el, nevid\u011bl, nec\u00edtil, jeho \u017eivot pokra\u010doval
pouze mechanicky.

Nen\u00e1vid\u011bl ji, jak jen v tomto stavu mohl nen\u00e1vid\u011bt. Lstiv\u011b pom\u00fd\u0161lel na zp\u016fsoby, jak ji p\u0159im\u011bt, aby si ho v\u00e1\u017eila. Nebo\u0165 ona si ho nev\u00e1\u017eila. Odjel od n\u00ed a nepsal j\u00ed. Flirtoval s jin\u00fdmi \u017eenami, dokonce s Gudrun. To ji velice rozzu\u0159ilo. St\u00e1le je\u0161t\u011b siln\u011b \u017e\u00e1rlila na jeho t\u011blo. S v\u00e1\u0161niv\u00fdm vztekem mu vmetla do tv\u00e1\u0159e, \u017ee jeliko\u017e nen\u00ed dost mu\u017eem, aby dok\u00e1zal uspokojit jednu \u017eenu, to\u010d\u00ed se kolem jin\u00fdch.
\u201eTak j\u00e1 t\u011b nedok\u00e1\u017eu uspokojit?\u201c zeptal se j\u00ed a op\u011bt siln\u011b zbledl.
\u201eNe,\u201c odpov\u011bd\u011bla. \u201eOd toho prvn\u00edho t\u00fddne v Lond\u00fdn\u011b jsi m\u011b nikdy neuspokojil. A te\u010f u\u017e ti to v\u016fbec nejde. Co to pro m\u011b znamen\u00e1, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161.\u201c
Pokr\u010dila rameny a odvr\u00e1tila se s v\u00fdrazem chladn\u00e9, lhostejn\u00e9 nicotnosti. M\u011bl pocit, \u017ee ji snad mus\u00ed zab\u00edt. Kdy\u017e ho vyprovokovala a\u017e k \u0161\u00edlenstv\u00ed, kdy\u017e uvid\u011bla, jak mu o\u010di potemn\u011bly a \u0161\u00edl\u00ed utrpen\u00edm, pak zachv\u00e1tila jej\u00ed du\u0161i velk\u00e1 muka, velk\u00e9 a nezdoln\u00e9 utrpen\u00ed. A v tu chv\u00edli ho milovala. Jak moc ho cht\u011bla milovat! Jej\u00ed touha, aby byla schopna ho milovat, byla siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u017eivot a smrt.
A v takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch, kdy \u0161\u00edlel nad t\u00edm, jak ho ni\u010d\u00ed, kdy zni\u010dila ve\u0161ker\u00e9 jeho sebeuspokojen\u00ed, zlomila jeho ka\u017edodenn\u00ed j\u00e1 a zbyl jen hol\u00fd, rudiment\u00e1rn\u00ed, prvotn\u00ed mu\u017e, \u0161\u00edlen\u00fd z toho mu\u010den\u00ed, se jej\u00ed v\u00e1\u0161niv\u00e1 snaha milovat ho st\u00e1vala l\u00e1skou, op\u011bt si ho vzala, s v\u0161epohlcuj\u00edc\u00ed v\u00e1\u0161n\u00ed spolu dos\u00e1hli vyvrcholen\u00ed, a on v\u011bd\u011bl, \u017ee ji uspokojil. Ale v tom v\u0161em u\u017e byl rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se z\u00e1rodek smrti. Po ka\u017ed\u00e9m styku byla jej\u00ed zmu\u010den\u00e1 touha po n\u011bm, \u010di po tom, co od n\u011bj nikdy nedostala, siln\u011bj\u0161\u00ed, jej\u00ed l\u00e1ska beznad\u011bjn\u011bj\u0161\u00ed. Po ka\u017ed\u00e9m styku byla jeho \u0161\u00edlen\u00e1 z\u00e1vislost na n\u00ed hlub\u0161\u00ed, jeho nad\u011bje, \u017ee bude siln\u00fd a ve sv\u00e9 s\u00edle si ji vezme, se oslabila. C\u00edtil se jako pouh\u00fd jej\u00ed p\u0159\u00edv\u011bsek.

P\u0159i\u0161ly Letnice, chystala se ke zkou\u0161ce. M\u011bla si p\u00e1r dn\u00ed odpo\u010dinout. Dorothy zd\u011bdila rodinn\u00e9 jm\u011bn\u00ed a koupila si domek v Sussexu. Pozvala je na p\u00e1r dn\u00ed k sob\u011b.
Jeli do Dorothyina \u00fahledn\u00e9ho, n\u00edzk\u00e9ho domku na \u00fapat\u00ed zvln\u011bn\u00e9 sussexsk\u00e9 krajiny. Zde si mohli d\u011blat, co cht\u011bli. Ursula v\u017edycky tou\u017eila vyl\u00e9zt a\u017e na sam\u00fd vrchol t\u00e9 pahorkatiny. Na kulat\u00fd vrcholek vedla b\u00edl\u00e1 stezka. A ona tam musela j\u00edt.
Shora pak vid\u011bla kan\u00e1l La Manche n\u011bkolik kilometr\u016f odtud, mo\u0159e na obzoru jemn\u011b se t\u0159pyt\u00edc\u00ed proti obloze, ostrov Wight, ty\u010d\u00edc\u00ed se jako st\u00edn v d\u00e1lce, lesklou
\u0159eku klikat\u00edc\u00ed se zvln\u011bnou rovinou k mo\u0159i, hrad Arundel jako z\u0161e\u0159el\u00fd masiv a pak zvln\u011bnou, vysokou a hladkou pahorkatinu, kter\u00e1 vytv\u00e1\u0159ela vysokou, hladkou
rovinu pod nebem a uzn\u00e1vala jedin\u011b nebesa v jejich skv\u011bl\u00e9, sluncem proz\u00e1\u0159en\u00e9 s\u00edle a trp\u011bla jen p\u00e1r ke\u0159\u016f, kter\u00e9 se vet\u0159ely na obzor mezi jej\u00ed velkou, nezdolnou masu a m\u011bn\u00edc\u00ed se masu oblohy. Dole vid\u011bla Ursula vesnice a lesy otev\u0159en\u00e9 krajiny, neohro\u017een\u011b jedouc\u00ed vlak jako p\u011bknou v\u011bci\u010dku, kter\u00e1 d\u016fle\u017eit\u011b proj\u00ed\u017ed\u00ed po luk\u00e1ch a miz\u00ed v pr\u016frv\u011b mezi kopci, m\u00e1v\u00e1 b\u00edl\u00fdm prou\u017ekem p\u00e1ry, a celou dobu je p\u0159itom tak mali\u010dk\u00e1. Tak mali\u010dk\u00e1, a p\u0159ece ji jej\u00ed odvaha nese z jednoho konce sv\u011bta na druh\u00fd, a\u017e u\u017e nen\u00ed m\u00edsto, kde je\u0161t\u011b nebyla. A p\u0159esto \u2013 nebyla snad pahorkatina ve sv\u00e9 velkolep\u00e9 nedotknutelnosti, nesouc\u00ed \u00fady i t\u011blo slunce, vp\u00edjej\u00edc\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky a mo\u0159sk\u00fd v\u00edtr a mo\u0159em zvlhl\u00fd mrak do sv\u00e9 zlatav\u00e9 k\u016f\u017ee, s tou svou skv\u011blou nehybnost\u00ed a klidem byt\u00ed \u2013 nebyla snad pahorkatina je\u0161t\u011b \u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed? Slep\u00e1, uboh\u00e1 energick\u00e1 kur\u00e1\u017e vlaku, kter\u00fd si to mali\u010dk\u00fd sup\u011bl \u010dlenit\u00fdm ter\u00e9nem k mlhavosti mo\u0159e, tak rychle a energicky, j\u00ed vh\u00e1n\u011bla slzy do o\u010d\u00ed. Kam jede? Nejede nikam, pouze jede. Tak slep\u00fd, tak bez c\u00edle \u010di \u00fa\u010delu, a p\u0159ece tak usp\u011bchan\u00fd! Sed\u011bla na star\u00e9m prehistorick\u00e9m valu a plakala, slzy j\u00ed tekly po tv\u00e1\u0159i. Slep\u011b a o\u0161kliv\u011b podtuneloval vlak cel\u00fd sv\u011bt.
Ursula le\u017eela tv\u00e1\u0159\u00ed dol\u016f na pahorkatin\u011b, kter\u00e1 byla tak siln\u00e1, kter\u00e9 z\u00e1le\u017eelo pouze na styku s v\u011b\u010dnou oblohou, a p\u0159\u00e1la si, aby se mohla st\u00e1t silnou mohylou z\u0159eteln\u011b se ty\u010d\u00edc\u00ed k obloze, s hrud\u00ed a \u00fady vystaven\u00fdmi v\u0161em v\u011btr\u016fm a mrak\u016fm a slunci derouc\u00edmu se z nich. Musela v\u0161ak znovu vst\u00e1t a shl\u00ed\u017eet ze sv\u00e9ho slune\u010dn\u00e9ho stanovi\u0161t\u011b dol\u016f a do d\u00e1lky na tu \u010dlenitou, rovnou zem s jej\u00edmi vesnicemi a kou\u0159em a energi\u00ed. Vlak j\u00ed p\u0159ipadal tak kr\u00e1tkozrak\u00fd, jak ub\u00edhal do d\u00e1lky, vesnice tak d\u011bsiv\u00e9 svou nepatrnost\u00ed, tak malichern\u00e9 ve sv\u00e9 \u010dinnosti.

Skrebensk\u00fd chodil jako om\u00e1men\u00fd, nev\u011bd\u011bl, kde je, ani co tu s n\u00ed d\u011bl\u00e1. Ve\u0161ker\u00e1 jej\u00ed v\u00e1\u0161e\u0148 jako by se soust\u0159edila na toulky po pahorkatin\u011b, a kdy\u017e se musela vr\u00e1tit na zem, byla zasmu\u0161il\u00e1. Tam naho\u0159e se radovala a c\u00edtila se svobodn\u00e1. U\u017e se s n\u00edm necht\u011bla milovat v dom\u011b. \u0158ekla, \u017ee domy nesn\u00e1\u0161\u00ed, a zvl\u00e1\u0161t\u011b nesn\u00e1\u0161\u00ed postele. V tom, jak chodil k n\u00ed do postele, bylo cosi nechutn\u00e9ho. Cht\u011bla tr\u00e1vit noc naho\u0159e na pahorkatin\u011b a cht\u011bla, aby tam byl s n\u00ed. L\u00e9to zrovna za\u010d\u00ednalo a dny byly kouzeln\u011b dlouh\u00e9. Asi tak v p\u016fl jeden\u00e1ct\u00e9, kdy\u017e kone\u010dn\u011b padla modro\u010dern\u00e1 tma, si vzali p\u0159ikr\u00fdvky a stoupali po strm\u00e9 stezce k vrcholu pahorkatiny, on a ona.
Tam naho\u0159e sv\u00edtily velk\u00e9 hv\u011bzdy a zem\u011b dole se hrou\u017eila do tmy. Tam naho\u0159e s hv\u011bzdami si p\u0159ipadala svobodn\u00e1. V d\u00e1lce vid\u011bli \u017elut\u00e1 sv\u011btla, ale bylo to daleko \u2013 na mo\u0159i \u010di na zemi. C\u00edtila se svobodn\u00e1 naho\u0159e mezi hv\u011bzdami. Svl\u00e9kla se a p\u0159inutila ho, aby se tak\u00e9 svl\u00e9kl. B\u011b\u017eeli po hladk\u00e9, bezm\u011bs\u00ed\u010dn\u00e9 tr\u00e1v\u011b, skoro dva kilometry od m\u00edsta, kde si nechali oble\u010den\u00ed. B\u011bhali v temn\u00e9m, hebk\u00e9m v\u011btru naprosto naz\u00ed jako sama pahorkatina. Vlasy m\u011bla rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 a vl\u00e1ly j\u00ed kolem ramenou, v sand\u00e1lech na nohou b\u011b\u017eela rychle, tou dlouhou cestou k rybn\u00ed\u010dku. Hv\u011bzdy na kulat\u00e9m rybn\u00ed\u010dku se ani nepohnuly. Ursula se ti\u0161e odv\u00e1\u017eila do vody, rukama se sna\u017eila hv\u011bzdy uchopit.
A pak se n\u00e1hle oto\u010dila a rychle b\u011b\u017eela zp\u00e1tky. Byl tam, vedle n\u00ed, ale pouze trp\u011bn. Byl tu jako z\u00e1\u0161tita chr\u00e1n\u00edc\u00ed ji p\u0159ed jej\u00edmi strachy. Slou\u017eil j\u00ed. Vzala si ho, dr\u017eela ho v objet\u00ed, je\u0161t\u011b v\u00edc si ho k sob\u011b p\u0159itiskla, ale o\u010di m\u011bla otev\u0159en\u00e9 a d\u00edvaly se na hv\u011bzdy, jako by s n\u00ed spaly a vstupovaly do neproniknuteln\u00e9 temnoty jej\u00edho l\u016fna, kone\u010dn\u011b pronikly a\u017e tam. Nebyl to on. Za\u010dalo sv\u00edtat. St\u00e1li spolu na vyv\u00fd\u0161enin\u011b, na valu navr\u0161en\u00e9m lidmi doby kamenn\u00e9 a \u010dekali na sv\u011btlo. Objevilo se nad zem\u00ed, ale zem\u011b byla je\u0161t\u011b temn\u00e1. Ursula sledovala bled\u00fd prou\u017eek na obloze na pozad\u00ed temn\u00e9 zem\u011b. Tma za\u010dala modrat. Z mo\u0159e za n\u00ed vanul v\u011bt\u0159\u00edk. Jako by ub\u00edhal k bled\u00e9mu prou\u017eku \u00fasvitu. A oni st\u00e1li temn\u00ed na v\u00fdsp\u011b tmy a \u010dekali na rozb\u0159esk.
Sv\u011btlo zes\u00edlilo a vytrysklo na tmav\u00fd saf\u00edr pr\u016fzra\u010dn\u00e9 noci. 
R\u016f\u017eov\u00e1 se vzn\u00e1\u0161ela a chv\u011bla, zaho\u0159ela, zaplanula p\u0159echodn\u011b v rudou, zat\u00edmco \u017elut\u00e1 se valila ve velk\u00fdch vln\u00e1ch z toho neust\u00e1le se zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00edho pramene, velk\u00e9 \u017elut\u00e9 vlny tryskaly na oblohu a rozst\u0159ikovaly se na tmu, kter\u00e1 byla st\u00e1le mod\u0159ej\u0161\u00ed, bled\u0161\u00ed, a\u017e se brzy rozz\u00e1\u0159ilo i to, co p\u0159edt\u00edm bylo tmou. Vych\u00e1zelo slunce. Objevila se chv\u011bjiv\u00e1, mocn\u00e1, a\u017e d\u011bsiv\u00e1 z\u00e1plava roztaven\u00e9ho sv\u011btla. Pak vyplul a uk\u00e1zal se samotn\u00fd roztaven\u00fd zdroj. Slunce se octlo na obloze, p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e9, aby se na n\u011b \u010dlov\u011bk mohl d\u00edvat. A zem\u011b pod n\u00edm byla tak nehnut\u00e1, tak m\u00edrumilovn\u00e1. Jenom ob\u010das zakokrhal kohout. Jinak v\u0161e, od dalek\u00fdch \u017elut\u00fdch kopc\u016f a\u017e po borovice na \u00fapat\u00ed pahorkatiny, op\u011bt vyplouvalo do byt\u00ed v z\u00e1plav\u011b nov\u00e9ho, zlatav\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed.
Bylo to tak nev\u00fdslovn\u011b nehybn\u00e9 a slibn\u00e9, ta zlat\u011b nasv\u00edcen\u00e1, vzd\u00e1len\u00e1 zem\u011b, \u017ee se Ursulina du\u0161e rozkol\u00edsala a rozplakala. N\u00e1hle se na ni pod\u00edval. Slzy se j\u00ed hrnuly po tv\u00e1\u0159\u00edch, \u00fasta se podivn\u011b k\u0159ivila.
\u201eCopak je?\u201c zeptal se j\u00ed.
Chv\u00edli bojovala se sv\u00fdm hlasem, ne\u017e s pohledem up\u0159en\u00fdm na rozz\u00e1\u0159enou, kr\u00e1snou krajinu \u0159ekla:
\u201eJe to takov\u00e1 kr\u00e1sa.\u201c Byla tak kr\u00e1sn\u00e1, tak dokonal\u00e1 a tak \u010dist\u00e1.
On si tak\u00e9 uv\u011bdomoval, \u010d\u00edm se Anglie za p\u00e1r hodin stane \u2013 procitne v slepou, n\u00edzkou, nam\u00e1havou \u010dinnost, a v\u0161echno pro nic, bude d\u00fdmat \u0161pinav\u00fd kou\u0159, pojedou na n\u00ed vlaky, budou se slep\u011b prod\u00edrat vnit\u0159nostmi zem\u011b, a v\u0161echno pro nic. Zmocnil se ho d\u011bs.
Pod\u00edval se na Ursulu. Tv\u00e1\u0159 m\u011bla mokrou od slz, velice jasnou, v z\u00e1\u0159iv\u00e9m sv\u011btle vypadala jako prom\u011bn\u011bn\u00e1. Nebylo na jeho ruce, aby ut\u0159ela ty pal\u010div\u00e9, pr\u016fzra\u010dn\u00e9
slzy. St\u00e1l mimo, p\u0159emo\u017een krutou neschopnost\u00ed. Postupn\u011b se v n\u011bm vzm\u00e1hal velk\u00fd, bezmocn\u00fd smutek. Zat\u00edm se mu v\u0161ak da\u0159ilo s n\u00edm bojovat, bojoval za sv\u016fj \u017eivot. Choval se velmi zamlkle, jako by nevn\u00edmal v\u011bci kolem sebe, jako by \u010dekal na jej\u00ed rozsudek ohledn\u011b sebe.

Vr\u00e1tili se do Nottinghamu, p\u0159ibl\u00ed\u017eil se \u010das jej\u00ed zkou\u0161ky. Musela jet do Lond\u00fdna. Necht\u011bla s n\u00edm v\u0161ak b\u00fdt v hotelu, najala si pokoj v tich\u00e9m mal\u00e9m penzionu bl\u00edzko Britsk\u00e9ho muzea. Ty tich\u00e9 obytn\u00e9 \u010dtvrti Lond\u00fdna velice zap\u016fsobily na jej\u00ed mysl. Byly takov\u00e9 \u00fapln\u00e9. Jejich ticho a klid jako by uv\u011bznilo jej\u00ed mysl. Kdo ji m\u011bl vysvobodit?
Ve\u010der, kdy\u017e m\u011bla za sebou praktickou \u010d\u00e1st zkou\u0161ky, \u0161el s n\u00ed na ve\u010de\u0159i do jednoho hotelu u \u0159eky bl\u00edzko Richmondu. Byl zlatav\u00fd, kr\u00e1sn\u00fd ve\u010der, voda \u017elut\u00e1 a b\u00edl\u00e1, slune\u010dn\u00ed plachty na lo\u010fk\u00e1ch \u0161arlatov\u011b pruhovan\u00e9 a pod stromy modr\u00e9 st\u00edny.
\u201eKdy se vezmeme?\u201c zeptal se j\u00ed klidn\u011b a prost\u011b, jako by to byla pouh\u00e1 ot\u00e1zka pohodl\u00ed.
Sledovala pohybuj\u00edc\u00ed se lo\u010fky na \u0159ece. Pohl\u00e9dl na jej\u00ed zlatav\u00fd, zmaten\u00fd museau. St\u00e1hlo se mu hrdlo.
\u201eNev\u00edm,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
V hrdle poc\u00edtil \u017ehav\u00fd smutek.
\u201ePro\u010d nev\u00ed\u0161 \u2013 ty se nechce\u0161 vd\u00e1t?\u201c zeptal se j\u00ed.
Pomalu oto\u010dila hlavu a jej\u00ed zmaten\u00e1 tv\u00e1\u0159, podobn\u00e1 tv\u00e1\u0159i chlapce a bez v\u00fdrazu, proto\u017ee se sna\u017eila myslet, vzhl\u00e9dla sm\u011brem k n\u011bmu. Nevid\u011bla ho, proto\u017ee se zamyslela. Nev\u011bd\u011bla tak \u00fapln\u011b, co \u0159ekne.
\u201eMysl\u00edm, \u017ee se nechci vd\u00e1vat,\u201c odpov\u011bd\u011bla a jej\u00ed naivn\u00ed, utr\u00e1pen\u00e9 a zmaten\u00e9 o\u010di na chv\u00edli ulp\u011bly na jeho a pak se zase zamy\u0161len\u011b odvr\u00e1tily.
\u201eMysl\u00ed\u0161 t\u00edm nikdy, nebo zat\u00edm ne?\u201c zeptal se.
Hrdlo se mu sev\u0159elo je\u0161t\u011b v\u00edc, tv\u00e1\u0159 m\u011bl znetvo\u0159enou, jako by ho n\u011bkdo \u0161krtil.
\u201eMysl\u00edm nikdy,\u201c odpov\u011bd\u011blo za ni jak\u00e9si vzd\u00e1len\u00e9 j\u00e1. Jeho znetvo\u0159en\u00e1, \u0161krcen\u00e1 tv\u00e1\u0159 se na ni p\u00e1r okam\u017eik\u016f beze zm\u011bny d\u00edvala a pak se mu z hrdla vydral podivn\u00fd zvuk. Ona se lekla, vzpamatovala se a zd\u011b\u0161en\u011b ho uvid\u011bla. U\u010dinil podivn\u00fd pohyb hlavou, brada mu \u0161kubla sm\u011brem k hrdlu, znovu se ozvalo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161kytnut\u00ed, tv\u00e1\u0159 se mu znetvo\u0159ila jako \u0161\u00edlenci a rozplakal se, plakal slep\u011b a usedav\u011b, jako by v n\u011bm praskla pru\u017eina ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed.
\u201eTony, pros\u00edm t\u011b, ne,\u201c vyk\u0159ikla v \u00faleku.
Dr\u00e1salo j\u00ed to v\u0161echny nervy, vid\u011bt ho takhle. Za\u010dal \u0161\u00e1trat po \u017eidli, aby vstal. Plakal v\u0161ak nezvladateln\u011b, nehlu\u010dn\u011b, s tv\u00e1\u0159\u00ed zk\u0159ivenou a znetvo\u0159enou jako maska, nezvykl\u00fdmi vr\u00e1skami na tv\u00e1\u0159i se mu valily slzy. Slep\u011b, s tv\u00e1\u0159\u00ed neust\u00e1le pok\u0159ivenou v t\u00e9 stra\u0161n\u00e9 masce nahm\u00e1tl klobouk a poslepu sch\u00e1zel z terasy: bylo osm hodin, ale je\u0161t\u011b prudk\u00e9 sv\u011btlo. Ostatn\u00ed lid\u00e9 civ\u011bli. Velice rozru\u0161en\u00e1, z\u010d\u00e1sti podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1, z\u016fstala u stolu, zaplatila \u010d\u00ed\u0161n\u00edkovi p\u016fl sovereignu, sebrala sv\u016fj \u017elut\u00fd hedv\u00e1bn\u00fd kab\u00e1t a \u0161la za Skrebensk\u00fdm. Uvid\u011bla ho, jak chod\u00ed k\u0159ehk\u00fdmi, slep\u00fdmi kroky po cest\u011b kolem \u0159eky. Podle podivn\u00e9 topornosti a nap\u011bt\u00ed jeho postavy poznala, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b pl\u00e1\u010de. Rozb\u011bhla se rychle za n\u00edm a vzala ho v podpa\u017e\u00ed.
\u201eTony,\u201c k\u0159i\u010dela, \u201epros\u00edm t\u011b, nepla\u010d! Co se ti stalo? Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161? Nepla\u010d. Nen\u00ed to nutn\u00e9.\u201c
Sly\u0161el ji a jej\u00ed slova krut\u011b, zpochybnila jeho mu\u017estv\u00ed. Ale p\u0159esto se nemohl ovl\u00e1dnout. Tv\u00e1\u0159 i hru\u010f se mu ot\u0159\u00e1saly k\u0159e\u010dovit\u00fdm pl\u00e1\u010dem, jakoby automatick\u00fdm.
Jeho v\u016fle a v\u011bdom\u00ed s t\u00edm nem\u011bly nic spole\u010dn\u00e9ho. Prost\u011b nemohl p\u0159estat.
Kr\u00e1\u010dela vedle n\u011bj a dr\u017eela ho za pa\u017ei, zamlkl\u00e1 podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm, zmatkem a bolest\u00ed. \u0160el nejist\u011b jako slepec, proto\u017ee mysl mu oslepil pl\u00e1\u010d.
\u201ePoje\u010fme dom\u016f. Vezmeme si taxi, ano?\u201c navrhla.
Nemohl j\u00ed v\u011bnovat pozornost. Velice rozru\u0161en\u00e1 a roz\u010dilen\u00e1 ne\u00adur\u010dit\u011b m\u00e1vla na tax\u00edk, kter\u00fd proj\u00ed\u017ed\u011bl pomalu kolem. \u0160of\u00e9r zasalutoval a zastavil. Otev\u0159ela dv\u00ed\u0159ka a postr\u010dila Skrebensk\u00e9ho dovnit\u0159, pak se sama posadila. Hlavu dr\u017eela zp\u0159\u00edma, \u00fasta pevn\u011b sev\u0159en\u00e1, vypadala tvrd\u011b, chladn\u011b a zahanben\u011b. Cukla sebou, kdy\u017e se na ni oto\u010dila brun\u00e1tn\u00e1 tv\u00e1\u0159 \u0159idi\u010de, plnokrevn\u00fd, \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd obli\u010dej s \u010dern\u00fdm obo\u010d\u00edm a hust\u00fdm, kr\u00e1tce p\u0159ist\u0159i\u017een\u00fdm kn\u00edrem.
\u201eKampak to bude, pan\u00ed?\u201c zeptal se a uk\u00e1zal b\u00edl\u00e9 zuby. Na chv\u00edli ji to op\u011bt rozru\u0161ilo.
\u201eRutland Square 40,\u201c \u0159ekla.
Rukou se dotkl \u0161t\u00edtku \u010depice a pomalu rozjel auto. Jako by se s n\u00ed spol\u010dil. Oba si Skrebensk\u00e9ho nev\u0161\u00edmali. Ten sed\u011bl v tax\u00edku jako polapen\u00fd, tv\u00e1\u0159 mu st\u00e1le je\u0161t\u011b cukala, ob\u010das tro\u0161ku zavrt\u011bl hlavou, aby set\u0159\u00e1sl slzy. Rukama v\u016fbec neh\u00fdbal. Nemohla sn\u00e9st pohled na n\u011bj. Sed\u011bla se vzp\u0159\u00edmenou hlavou, tv\u00e1\u0159\u00ed k ok\u00e9nku.
Nakonec, kdy\u017e op\u011bt za\u010dala ovl\u00e1dat sama sebe, se k n\u011bmu oto\u010dila. Byl mnohem klidn\u011bj\u0161\u00ed. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl mokrou, ob\u010das mu v n\u00ed \u0161kublo, ruce st\u00e1le je\u0161t\u011b le\u017eely bez hnut\u00ed. O\u010di se v\u0161ak dost zklidnily, jako obloha umyt\u00e1 de\u0161t\u011bm, naplnily se bled\u00fdm sv\u011btlem a znehybn\u011bly, skoro jako o\u010di ducha. V l\u016fn\u011b j\u00ed vy\u0161lehla bolest pro n\u011bj.
\u201eNev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee ti ubl\u00ed\u017e\u00edm,\u201c \u0159ekla a lehce, zkusmo mu polo\u017eila ruku na pa\u017ei.
 \u201eTa slova jsem vy\u0159kla nev\u011bdomky. Vlastn\u011b nic neznamenala.\u201c
Z\u016fstal zcela nehybn\u00fd, sly\u0161el, ale byl vyplakan\u00fd dobleda a nic nec\u00edtil. \u010cekala a sledovala ho, jako by byl n\u011bjak\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, nepochopiteln\u00fd tvor.
\u201eNebude\u0161 u\u017e plakat, \u017ee ne, Tony?\u201c
Poc\u00edtil pal\u010divou hanbu a zatrpklost v\u016f\u010di n\u00ed. V\u0161imla si, jak m\u00e1 mokr\u00fd kn\u00edr. Vyt\u00e1hla kapesn\u00edk a za\u010dala mu ut\u00edrat tv\u00e1\u0159. \u0158idi\u010d k nim sed\u011bl oto\u010den\u00fd mohutn\u00fdmi,
nehybn\u00fdmi z\u00e1dy, jako by je vn\u00edmal, ale byli mu lhostejn\u00ed. Skrebensk\u00fd se ani nepohnul, kdy\u017e mu Ursula ot\u00edrala tv\u00e1\u0159, jemn\u011b, opatrn\u011b, a p\u0159esto ne\u0161ikovn\u011b,
ne tak dob\u0159e, jako by si ji ut\u0159el s\u00e1m. Jej\u00ed kapesn\u00edk byl p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00fd. Brzy se prom\u00e1\u010del. Nahm\u00e1tla mu v kapse jeho vlastn\u00ed. Ten byl v\u011bt\u0161\u00ed a ona mu pe\u010dliv\u011b osu\u0161ila tv\u00e1\u0159. Celou dobu z\u016fstal bez hnut\u00ed. Pak si p\u0159it\u00e1hla jeho hlavu a pol\u00edbila ho. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl chladnou. Zabolelo ji srdce. Vid\u011bla, jak se mu rychle znovu hrnou slzy do o\u010d\u00ed. Jako by byl d\u00edt\u011b, op\u011bt mu ut\u0159ela o\u010di. Te\u010f v\u0161ak i ona byla na pokraji slz. Zkousla si doln\u00ed ret. Sed\u011bla tedy bez hnut\u00ed, ze strachu, \u017ee tak\u00e9 za\u010dne plakat, sed\u011bla bl\u00edzko n\u011bj a h\u0159ejiv\u011b, miluj\u00edcn\u011b a pevn\u011b ho dr\u017eela za ruku. Mezit\u00edm auto jelo d\u00e1l a za\u010dal se sn\u00e1\u0161et hebk\u00fd slunovratn\u00fd soumrak. Dlouhou chv\u00edli sed\u011bli bez hnut\u00ed. Jenom ob\u010das stiskla jeho ruku t\u011bsn\u011bji, miluj\u00edcn\u011b, pak postupn\u011b stisk povolila.

Padl soumrak. Objevilo se sv\u011btlo \u010di dv\u011b. \u0158idi\u010d zastavil, aby rozsv\u00edtil. Skrebensk\u00fd se poprv\u00e9 pohnul, naklonil se dop\u0159edu a sledoval \u0159idi\u010de. Jeho tv\u00e1\u0159 m\u011bla t\u00fd\u017e nehybn\u00fd, o\u010di\u0161t\u011bn\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btsk\u00fd a neosobn\u00ed v\u00fdraz. Uvid\u011bli podivn\u00fd, zakulacen\u00fd, tmav\u00fd obli\u010dej \u0161of\u00e9ra, kter\u00fd zpod svra\u0161t\u011bl\u00e9ho obo\u010d\u00ed nap\u00ednal o\u010di do lampy. Ursula se zachv\u011bla. Byla to t\u00e9m\u011b\u0159 tv\u00e1\u0159 rychl\u00e9ho, siln\u00e9ho a opatrn\u00e9ho \u017eivo\u010dicha, kter\u00fd je vn\u00edmal, m\u011bl je t\u00e9m\u011b\u0159 ve sv\u00e9 moci. P\u0159itiskla se v\u00edc ke Skrebensk\u00e9mu.
\u201eL\u00e1sko?\u201c \u0159ekla t\u00e1zav\u00fdm t\u00f3nem, kdy\u017e se auto op\u011bt rozjelo.
Nepohnul se, ani nehlesl. Nechal ji, aby ho dr\u017eela za ruku, dovolil, aby se v houstnouc\u00ed tm\u011b nat\u00e1hla a pol\u00edbila ho na nehybnou tv\u00e1\u0159. Pl\u00e1\u010d utichl \u2013 u\u017e necht\u011bl plakat. Vzchopil se a byl op\u011bt s\u00e1m sebou.
\u201eL\u00e1sko moje,\u201c opakovala ve snaze upoutat jeho pozornost. Ale zat\u00edm to nebylo mo\u017en\u00e9.
D\u00edval se na silnici. Proj\u00ed\u017ed\u011bli kolem Kensingtonsk\u00fdch zahrad. Poprv\u00e9 otev\u0159el rty.
\u201eMohli bychom vystoupit a j\u00edt do parku?\u201c zeptal se.
\u201eAno,\u201c odpov\u011bd\u011bla nejist\u011b, proto\u017ee nev\u011bd\u011bla, co se chyst\u00e1.
Po chv\u00edli sundal dorozum\u00edvac\u00ed troubu z h\u00e1\u010dku. Vid\u011bla, jak podsadit\u00fd, siln\u00fd a sob\u011bsta\u010dn\u00fd \u0161of\u00e9r naklonil hlavu.
\u201eZastavte u Hyde Park Corner.\u201c
Tmav\u00e1 hlava p\u0159ik\u00fdvla, auto jelo nezm\u011bn\u011bnou rychlost\u00ed d\u00e1l.
Brzy zastavili. Skrebensk\u00fd mu\u017ei platil. Ursula poodstoupila. Uvid\u011bla, jak mu\u017e zasalutoval, kdy\u017e dostal spropitn\u00e9, a pak, ne\u017e op\u011bt auto rozjel, se oto\u010dil a v\u011bnoval j\u00ed ten hbit\u00fd, mocn\u00fd, \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd pohled, o\u010di velice zaost\u0159il a b\u011blmo se mu zachv\u011blo. Pak se rozjel do hust\u00e9ho provozu. Nechal ji j\u00edt. M\u011bla z n\u011bj strach.
Skrebensk\u00fd s n\u00ed za\u0161el do parku. Dosud tam hr\u00e1la kapela a park se hem\u017eil lidmi. Naslouchali vlniv\u00e9mu t\u00f3nu hudby a pak ode\u0161li stranou na temnou lavi\u010dku, kde sed\u011bli t\u011bsn\u011b u sebe, ruku v ruce. Kone\u010dn\u011b se ho, jakoby uprost\u0159ed ticha, zeptala:
 \u201eCo se t\u011b tak dotklo?\u201c
Ona to skute\u010dn\u011b nech\u00e1pala.
\u201eKdy\u017e jsi \u0159ekla, \u017ee si m\u011b nikdy nevezme\u0161,\u201c odpov\u011bd\u011bl s d\u011btskou prostotou.
\u201eAle pro\u010d se t\u011b to tak dotklo?\u201c ptala se d\u00e1l.
 \u201eNemus\u00ed\u0161 si zase tak br\u00e1t v\u0161echno, co \u0159eknu.\u201c
\u201eJ\u00e1 nev\u00edm \u2013 necht\u011bl jsem,\u201c \u0159ekl pokorn\u011b a zahanben\u011b.
L\u00e1skypln\u011b mu znovu stiskla ruku. Sed\u011bli bl\u00edzko sebe, d\u00edval se, jak kolem chod\u00ed voj\u00e1ci se sv\u00fdmi d\u00edvkami, myri\u00e1dy sv\u011btel putovaly po \u0161irok\u00fdch t\u0159\u00edd\u00e1ch, kter\u00e9 sousedily s parkem.
\u201eNev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee ti na tom tak z\u00e1le\u017e\u00ed,\u201c \u0159ekla tak\u00e9 pokorn\u011b.
\u201eJ\u00e1 taky ne,\u201c odpov\u011bd\u011bl. \u201e\u00dapln\u011b m\u011b to vzalo. \u2013 Ale z\u00e1le\u017e\u00ed \u2013 nejv\u00edc ze v\u0161eho na sv\u011bt\u011b.\u201c
Hlas m\u011bl tak klidn\u00fd a bezbarv\u00fd, \u017ee j\u00ed srdce zbledlo strachy.
\u201eL\u00e1sko moje!\u201c \u0159ekla a p\u0159imkla se k n\u011bmu. Ale ne\u0159\u00edkala to z l\u00e1sky, ale ze strachu.
\u201eZe v\u0161eho na sv\u011bt\u011b nejv\u00edc \u2013 nez\u00e1le\u017e\u00ed mi na ni\u010dem jin\u00e9m \u2013 ani v \u017eivot\u011b, ani po smrti,\u201c vy\u0159kl t\u00fdm\u017e vyrovnan\u00fdm, bezbarv\u00fdm hlasem tu z\u00e1sadn\u00ed pravdu.
\u201eNa \u010dem ti z\u00e1le\u017e\u00ed nejv\u00edc?\u201c za\u0161eptala zachmu\u0159en\u011b.
\u201eNa tob\u011b \u2013 abys byla se mnou.\u201c
A znovu se b\u00e1la. Nech\u00e1 se t\u00edm p\u0159emoci? Kr\u010dila se t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj. Sed\u011bli naprosto bez hnut\u00ed, naslouchali siln\u00e9mu, t\u011b\u017ek\u00e9mu, rytmick\u00e9mu hluku m\u011bsta, \u0161epotu milenc\u016f proch\u00e1zej\u00edc\u00edch kolem, krok\u016fm voj\u00e1k\u016f. Zachv\u011bla se.
\u201eJe ti zima?\u201c zeptal se j\u00ed.
\u201eTro\u0161ku.\u201c
\u201eP\u016fjdem se n\u011bkam nave\u010de\u0159et.\u201c
Byl te\u010f klidn\u00fd a rozhodn\u00fd, vzd\u00e1len\u00fd a velmi kr\u00e1sn\u00fd. Jako by ji m\u011bl v n\u011bjak\u00e9 podivn\u00e9, chladn\u00e9 moci. Za\u0161li do restaurace a pili chianti. Ale jeho bledost nemizela.
\u201eNecho\u010f ode m\u011b dneska ve\u010der pry\u010d,\u201c \u0159ekl nakonec s prosbou v o\u010d\u00edch. Byl tak divn\u00fd a neosobn\u00ed, \u017ee se b\u00e1la.
\u201eAle co tomu \u0159eknou tam, kde bydl\u00edm,\u201c nam\u00edtla se zachv\u011bn\u00edm.
\u201eVysv\u011btl\u00edm jim to \u2013 v\u011bd\u00ed, \u017ee jsme zasnouben\u00ed.\u201c
Sed\u011bla bled\u00e1 a n\u011bm\u00e1. \u010cekal.
\u201eP\u016fjdeme?\u201c zeptal se nakonec.
\u201eKam?\u201c
\u201eDo n\u011bjak\u00e9ho hotelu.\u201c
V srdci se zatvrdila. Ml\u010dky souhlasn\u011b vstala, ale nyn\u00ed byla chladn\u00e1 a neskute\u010dn\u00e1. Nicm\u00e9n\u011b mu to nemohla odm\u00edtnout. P\u0159ipadalo j\u00ed to jako osud, o kter\u00fd nest\u00e1la.
\u0160li n\u011bkam do italsk\u00e9ho hotelu a dostali pokoj s velkou postel\u00ed, \u010dist\u00fd, ale ponur\u00fd. Na strop\u011b nad postel\u00ed byl vymalovan\u00fd medailon s kytic\u00ed. P\u0159ipadal j\u00ed hezk\u00fd.
P\u0159i\u0161el k n\u00ed a p\u0159imkl se k n\u00ed velice t\u011bsn\u011b, bylo to jako ocelov\u00e9 sev\u0159en\u00ed. Zvedla se v n\u00ed v\u00e1\u0161e\u0148, divok\u00e1, ale chladn\u00e1. Nicm\u00e9n\u011b ten ve\u010der za\u017eili nespoutanou, nedoz\u00edrnou, dobrou v\u00e1\u0161e\u0148. Spal pak s n\u00ed v t\u011bsn\u00e9m objet\u00ed. Celou noc ji pevn\u011b obj\u00edmal. Nechala se, byla svoln\u00e1, ale sama nespala hlubok\u00fdm, skute\u010dn\u00fdm sp\u00e1nkem.

R\u00e1no ji probudilo \u0161pl\u00edchnut\u00ed vody na dvo\u0159e a slune\u010dn\u00ed svit proud\u00edc\u00ed sem m\u0159\u00ed\u017e\u00ed na okn\u011b. M\u011bla pocit, \u017ee je v cizin\u011b. A Skrebensk\u00fd se k n\u00ed tiskl jako up\u00edr.
Le\u017eela bez hnut\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161lela, zat\u00edmco on ji jednou rukou obj\u00edmal, hlavu m\u011bl op\u0159enou o jej\u00ed ramena, t\u011blo o jej\u00ed t\u011blo, hned za n\u00ed. Je\u0161t\u011b spal.
D\u00edvala se, jak sem \u017ealuziemi padaj\u00ed pruhy slune\u010dn\u00edho sv\u011btla a jej\u00ed bezprost\u0159edn\u00ed okol\u00ed zmizelo. Octla se v n\u011bjak\u00e9m jin\u00e9m sv\u011bt\u011b, kde se rozplynuly a zmizely star\u00e9 z\u00e1brany, kde se \u010dlov\u011bk pohyboval voln\u011b, neb\u00e1l se sv\u00e9ho bli\u017en\u00edho, nemusel si d\u00e1vat pozor, ani se h\u00e1jit, byl klidn\u00fd, lhostejn\u00fd, uvoln\u011bn\u00fd. Toulala se svobodn\u011b a voln\u011b v jak\u00e9msi st\u0159\u00edb\u0159it\u00e9m sv\u011btle. Pouta sv\u011bta se rozlomila. Tenhle anglick\u00fd sv\u011bt zmizel. Usly\u0161ela dole na dvo\u0159e n\u011bkoho volat: \u201eGiovanni \u2013 Giovanni!\u201c
A v\u011bd\u011bla, \u017ee se octla v nov\u00e9 zemi, v nov\u00e9m \u017eivot\u011b. Bylo moc p\u0159\u00edjemn\u00e9 takhle bez hnut\u00ed le\u017eet a v duchu se voln\u011b a prost\u011b toulat st\u0159\u00edbrn\u00fdm sv\u011btlem n\u011bjak\u00e9ho jin\u00e9ho, prost\u0161\u00edho a p\u0159irozen\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta. Ale neust\u00e1le tu \u010dekala ta neblah\u00e1 p\u0159edtucha, aby se j\u00ed zmocnila. Za\u010dala si v\u00edc uv\u011bdomovat Skrebensk\u00e9ho. Poznala, \u017ee se probouz\u00ed. Mus\u00ed se v duchu p\u0159izp\u016fsobit, kv\u016fli n\u011bmu se mus\u00ed rozlou\u010dit s t\u00edm dal\u0161\u00edm sv\u011btem.
Poznala, \u017ee u\u017e nesp\u00ed. Le\u017eel bez hnut\u00ed, v\u011bdom\u011b nehybn\u00fd, ne jako kdy\u017e spal. Pak ji t\u00e9m\u011b\u0159 k\u0159e\u010dovit\u011b stiskl v n\u00e1ru\u010di a nap\u016fl b\u00e1zliv\u011b se zeptal:
\u201eSpala jsi dob\u0159e?\u201c
\u201eMoc dob\u0159e.\u201c
\u201eJ\u00e1 taky.\u201c
Odml\u010deli se.
\u201eA miluje\u0161 m\u011b?\u201c zeptal se.
Oto\u010dila se a v\u011bnovala mu p\u00e1trav\u00fd pohled. Jako by byl n\u011bkde mimo ni.
\u201eAno,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
\u0158ekla to v\u0161ak z pouh\u00e9 samolibosti, a proto\u017ee si nep\u0159\u00e1la dal\u0161\u00ed tr\u00e1pen\u00ed. Op\u011bt se podivn\u011b odml\u010deli, co\u017e ho d\u011bsilo.
Le\u017eeli v posteli dost dlouho, pak zazvonil, aby jim p\u0159inesli sn\u00eddani. Cht\u011bla j\u00edt rovnou pry\u010d, a\u017e vstanou. V tomto pokoji byla spokojen\u00e1, ale pomy\u0161len\u00ed na pohledy ciz\u00edch lid\u00ed dole v hale ji znepokojovalo.

Mlad\u00fd Ital, Sicilan s tmavou, m\u00edrn\u011b po\u010fobanou tv\u00e1\u0159\u00ed v jak\u00e9si \u0161ed\u00e9 kazajce zapnut\u00e9 a\u017e ke krku, se objevil s podnosem. Ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 africkou nevyru\u0161itelnost,
nete\u010dnost a neproniknutelnost.
\u201e\u010clov\u011bk si p\u0159ipad\u00e1 jako v It\u00e1lii,\u201c \u0159ekl mu Skrebensk\u00fd bod\u0159e.
 Na tv\u00e1\u0159i toho chlap\u00edka se objevil nep\u0159\u00edtomn\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 b\u00e1zliv\u00fd v\u00fdraz. Nerozum\u011bl.
\u201eJe to tu jako v It\u00e1lii,\u201c vysv\u011btlil mu Skrebensk\u00fd.
Italovi probleskl ve tv\u00e1\u0159i nech\u00e1pav\u00fd \u00fasm\u011bv, vylo\u017eil j\u00eddlo z podnosu a zmizel. Nerozum\u011bl, necht\u011bl nic pochopit, zmizel ode dve\u0159\u00ed jako nap\u016fl ocho\u010den\u00e9 divok\u00e9 zv\u00ed\u0159e. Ursula se m\u00edrn\u011b zachv\u011bla, kdy\u017e si uv\u011bdomila tu hbitou, ost\u0159e vn\u00edmavou a zaujatou \u017eivo\u010di\u0161nost toho \u010dlov\u011bka. Skrebensk\u00fd j\u00ed to r\u00e1no p\u0159ipadal kr\u00e1sn\u00fd, tv\u00e1\u0159 m\u011bl zn\u011b\u017en\u011blou a prosycenou utrpen\u00edm a l\u00e1skou, pohyboval se klidn\u011b a jemn\u011b. S chladn\u00fdm odstupem se od n\u011bj vzdalovala. Jako by neust\u00e1le musela sn\u00e1\u0161et tu vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 je rozd\u011blovala. Ale on si toho nebyl v\u011bdom.  Obdivovala jeho pohyby, to, jak si mazal med na rohl\u00edk \u010di nal\u00e9val k\u00e1vu. Kdy\u017e posn\u00eddali, le\u017eela op\u011bt bez hnut\u00ed na pol\u0161t\u00e1\u0159\u00edch, zat\u00edmco on se \u0161el um\u00fdt.  

Vr\u00e1tila se dom\u016f, ale tentokr\u00e1t jel s n\u00ed. Cht\u011bl b\u00fdt u n\u00ed. Cht\u011bl, aby se za n\u011bj vdala. Byl u\u017e \u010dervenec a na za\u010d\u00e1tku z\u00e1\u0159\u00ed se m\u011bl plavit do Indie. Nemohl sn\u00e9st pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by tam jel s\u00e1m. Nerv\u00f3zn\u011b se j\u00ed dr\u017eel nabl\u00edzku. Zkou\u0161ky skon\u010dily, vysokou \u0161kolu m\u011bla za sebou. Zb\u00fdvalo j\u00ed bu\u010f se vd\u00e1t, nebo za\u010d\u00edt znovu pracovat. Neza\u017e\u00e1dala si o \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto. V\u0161ichni m\u011bli za to, \u017ee se vd\u00e1. Indie ji l\u00e1kala \u2013 ta nezn\u00e1m\u00e1, nezn\u00e1m\u00e1 zem\u011b. Av\u0161ak kdy\u017e pomyslela na Kalkatu, Bombaj \u010di Simlu s jejich evropsk\u00fdmi obyvateli, nep\u0159ipadala j\u00ed Indie o nic l\u00e1kav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Nottingham. U zkou\u0161ky neusp\u011bla, propadla, nedos\u00e1hla titulu. Byla to pro ni r\u00e1na. Zatvrdila se v du\u0161i.
\u201eNevad\u00ed,\u201c \u0159\u00edkal j\u00ed.
 \u201eCo na tom, jestli jsi bakal\u00e1\u0159ka humanitn\u00edch v\u011bd Lond\u00fdnsk\u00e9 univerzity? Co v\u00ed\u0161, to v\u00ed\u0161, a pokud bude\u0161 pan\u00ed Skrebensk\u00e1, ten titul je stejn\u011b k ni\u010demu.\u201c
M\u00edsto aby ji to ut\u011b\u0161ilo, je\u0161t\u011b v\u00edc se zatvrdila a znecitliv\u011bla. St\u00e1la te\u010f p\u0159ed osudov\u00fdm rozhodnut\u00edm. M\u011bla si vybrat, zda chce b\u00fdt pan\u00ed Skrebensk\u00e1, nebo dokonce baronka Skrebensk\u00e1, man\u017eelka poru\u010d\u00edka u kr\u00e1lovsk\u00fdch \u017eenist\u016f, \u010di sap\u00e9r\u016f, jak jim \u0159\u00edkal, a \u017e\u00edt s evropsk\u00fdm obyvatelstvem v Indii \u2013 nebo z\u016fstat Ursulou Brangwenovou, neprovdanou u\u010ditelkou. St\u0159edn\u00ed stupe\u0148 zkou\u0161ky ji kvalifikoval. Patrn\u011b by i te\u010f mohla snadno dostat m\u00edsto pomocn\u00e9 u\u010ditelky na jedn\u00e9 ze st\u0159edn\u00edch \u0161kol, mo\u017en\u00e1 dokonce na gymn\u00e1ziu ve Willey Green. Co si zvol\u00ed?
Nejv\u00edc nesn\u00e1\u0161ela pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by se zase nechala spoutat u\u010den\u00edm. To si z du\u0161e o\u0161klivila. Nicm\u00e9n\u011b kdy\u017e si p\u0159edstavila, \u017ee by se vdala a \u017eila se Skrebensk\u00fdm
mezi evropsk\u00fdm obyvatelstvem v Indii, cosi se j\u00ed vzp\u0159\u00ed\u010dilo v du\u0161i. Nemohla se rozhodnout, uv\u00edzla v mrtv\u00e9m bod\u011b. Skrebensk\u00fd \u010dekal, ona \u010dekala, v\u0161ichni \u010dekali na rozhodnut\u00ed. Kdy\u017e s n\u00ed mluvil Anton a rafinovan\u011b se j\u00ed sna\u017eil vemluvit p\u0159edstavu sebe jako man\u017eela, v\u011bd\u011bla, jak jeho slova padaj\u00ed naprosto mimo. Na druh\u00e9 stran\u011b, kdy\u017e nav\u0161t\u00edvila Dorothy a prob\u00edraly tu z\u00e1le\u017eitost spolu, m\u011bla pocit, \u017ee si ho vezme brzy, hned, jako v\u00fdraz odm\u00edtnut\u00ed Dorothyin\u00fdch n\u00e1zor\u016f. Cel\u00e1 situace byla skoro k sm\u00edchu.
\u201eAle miluje\u0161 ho?\u201c ptala se Dorothy.
\u201eTo nen\u00ed ot\u00e1zka l\u00e1sky,\u201c odpov\u011bd\u011bla Ursula.
 \u201eMiluju ho dost \u2013 ur\u010dit\u011b v\u00edc ne\u017e kohokoli jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b. A u\u017e nikdy nikoho nebudu milovat stejn\u011b. Sklidili jsme jeden z druh\u00e9ho to nejlep\u0161\u00ed. Ale na l\u00e1sce mi nez\u00e1le\u017e\u00ed. Nem\u00e1 pro m\u011b cenu. Je mi jedno, jestli miluju, nebo ne, jestli se mi dost\u00e1v\u00e1 l\u00e1sky, nebo ne. Co to pro m\u011b znamen\u00e1?\u201c
Pokr\u010dila rameny v nel\u00edtostn\u00e9m, hn\u011bviv\u00e9m opovr\u017een\u00ed.
Dorothy se nad t\u00edm zamyslela, m\u011bla na ni vztek a b\u00e1la se.
\u201eA na \u010dem ti tedy z\u00e1le\u017e\u00ed?\u201c zeptala se podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.
\u201eNev\u00edm,\u201c odpov\u011bd\u011bla Ursula.
 \u201eAle sp\u00ed\u0161 na n\u011b\u010dem neosobn\u00edm. L\u00e1ska \u2013 l\u00e1ska \u2013 l\u00e1ska \u2013 co to znamen\u00e1 \u2013 co to obn\u00e1\u0161\u00ed? Pouh\u00e9 osobn\u00ed uspokojen\u00ed. Nikam to nevede.\u201c
\u201eTo se snad ne\u010dek\u00e1, \u017ee by n\u011bkam vedla, ne?\u201c ozvala se Dorothy v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b. 
\u201eM\u011bla jsem za to, \u017ee je to c\u00edl s\u00e1m pro sebe.\u201c
\u201eNo a co tedy m\u00e1 znamenat pro m\u011b?\u201c vyk\u0159ikla Ursula. 
\u201eJako c\u00edl s\u00e1m pro sebe bych mohla milovat stovku mu\u017e\u016f, jednoho po druh\u00e9m. Pro\u010d bych m\u011bla skon\u010dit n\u011bjak\u00fdm Skrebensk\u00fdm? Jestli je l\u00e1ska c\u00edlem sama o sob\u011b, tak pro\u010d bych nem\u011bla pokra\u010dovat a milovat v\u0161echny typy, kter\u00e9 se mi l\u00edb\u00ed, jednoho po druh\u00e9m? Je spousta mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed nejsou Anton a kter\u00e9 bych mohla milovat \u2013 kter\u00e9 bych r\u00e1da milovala.\u201c
\u201ePak ho tedy nemiluje\u0161,\u201c \u0159ekla Dorothy.
\u201e\u0158\u00edk\u00e1m ti, \u017ee ano \u2013 docela dost a mo\u017en\u00e1 v\u00edc, ne\u017e bych milovala kohokoli z t\u011bch ostatn\u00edch. Jenom\u017ee je spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 nem\u00e1 Anton a kter\u00e9 bych milovala u ostatn\u00edch mu\u017e\u016f.\u201c
\u201eCo nap\u0159\u00edklad?\u201c
\u201eNa tom nez\u00e1le\u017e\u00ed. Ale jak\u00e9si siln\u00e9 pochopen\u00ed u n\u011bkter\u00fdch, a pak d\u016fstojnost, p\u0159\u00edmost, cosi nezpochybniteln\u00e9ho, co maj\u00ed pracuj\u00edc\u00ed mu\u017ei, a taky veselou, lehkomyslnou
v\u00e1\u0161nivost, kterou n\u011bkdy vid\u00ed\u0161 \u2013 mu\u017ee, kter\u00fd by dok\u00e1zal opravdu hodit v\u011bci za hlavu -\u201c Dorothy c\u00edtila, \u017ee Ursula u\u017e tou\u017e\u00ed po n\u011b\u010dem, co j\u00ed tento mu\u017e neposkytuje.
\u201eProbl\u00e9m je tedy v tom, co vlastn\u011b chce\u0161,\u201c navrhla Dorothy.
 \u201eJsou to jen jin\u00ed mu\u017ei?\u201cUrsula zmlkla. Toho se sama d\u011bsila. \u017de by to byla prost\u011b promiskuita?
\u201eProto\u017ee jestli to tak je,\u201c pokra\u010dovala Dorothy, \u201em\u011bla by sis rad\u011bji vz\u00edt Antona, proto\u017ee to druh\u00e9 m\u016f\u017ee skon\u010dit jedin\u011b \u0161patn\u011b.\u201c
Tak\u017ee Ursula si ze strachu ze sebe m\u011bla vz\u00edt Skrebensk\u00e9ho.
M\u011bl nyn\u00ed hodn\u011b co na pr\u00e1ci, proto\u017ee se p\u0159ipravoval do Indie. Musel nav\u0161t\u011bvovat p\u0159\u00edbuzn\u00e9 a uzav\u00edrat obchodn\u00ed smlouvy. Byl si nyn\u00ed Ursulou t\u00e9m\u011b\u0159 jist. Zd\u00e1lo se, \u017ee se podvolila. A z n\u011bj jako by se op\u011bt stal d\u016fle\u017eit\u00fd, sebejist\u00fd mu\u017e.
Nastal prvn\u00ed srpnov\u00fd t\u00fdden a on m\u011bl nav\u0161t\u00edvit velk\u00fd d\u016fm sv\u00e9 pratety na lincolnshirsk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed, kde se m\u011bla sjet velk\u00e1 spole\u010dnost, na kterou si teta potrp\u011bla. M\u011bli hr\u00e1t tenis, golf, jezdit v automobilech a na motorov\u00fdch \u010dlunech. Ursula dostala pozv\u00e1n\u00ed, aby tam s nimi str\u00e1vila t\u00fdden. Jela tam pon\u011bkud nerada. 

S\u0148atek byl v\u00edcem\u00e9n\u011b stanoven na osmadvac\u00e1t\u00e9ho. Do Indie m\u011bli vyrazit p\u00e1t\u00e9ho z\u00e1\u0159\u00ed. Jedno podv\u011bdom\u011b c\u00edtila \u2013 \u017ee do Indie nikdy nepopluje. Jako\u017eto d\u016fle\u017eit\u00ed host\u00e9 \u2013 proto\u017ee m\u011bli p\u0159ed svatbou \u2013 dostali s Antonem pokoje ve velk\u00e9m bungalowu. M\u011bl rozlehlou halu uprost\u0159ed, dv\u011b men\u0161\u00ed pracovny a dv\u011b chodby, z nich\u017e vedly dve\u0159e do osmi \u010di dev\u00edti lo\u017enic. Skrebensk\u00fd dostal pokoj na jedn\u00e9 chodb\u011b, Ursula na protilehl\u00e9. C\u00edtili se mezi tolika lidmi ztracen\u00ed. Av\u0161ak proto\u017ee byli milenci, m\u011bli dovoleno chodit si venku o samot\u011b, jak cht\u011bli. P\u0159esto se c\u00edtila uprost\u0159ed t\u011bch nezn\u00e1m\u00fdch lid\u00ed cize, byla nesv\u00e1, jako by tu postr\u00e1dala soukrom\u00ed. Nebyla zvykl\u00e1 na takov\u00e9 uzav\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti. Nah\u00e1n\u011bly j\u00ed strach. P\u0159ipadala si odli\u0161n\u00e1 od nich v\u0161ech s tou jejich p\u0159\u00edzemn\u00ed, lehkou a povrchn\u00ed d\u016fv\u011brnost\u00ed, kter\u00e1 jako by je nic nest\u00e1la. Bylo to jak\u00e9si r\u00e1doby origin\u00e1ln\u00ed nekonven\u010dn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. To se j\u00ed nel\u00edbilo. V p\u0159\u00edpad\u011b v\u011bt\u0161\u00ed spole\u010dnosti, u se\u0161lost\u00ed r\u016fzn\u00fdch lid\u00ed m\u011bla rad\u011bji form\u00e1lnost. M\u011bla pocit, \u017ee ne\u010din\u00ed dojem, kter\u00fd se od n\u00ed \u010dek\u00e1. Neum\u011bla to, nebyla kr\u00e1sn\u00e1, nebyla nic. I p\u0159ed Skrebensk\u00fdm si p\u0159ipadala ned\u016fle\u017eit\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 m\u00e9n\u011bcenn\u00e1. On se sv\u00e9 role mezi ostatn\u00edmi dok\u00e1zal zhostit velice dob\u0159e.

Vy\u0161li spolu do temn\u00e9ho ve\u010dera. Za mraky prosv\u00edtal m\u011bs\u00edc, vrhal rozpt\u00fdlen\u00e9 sv\u011btlo, chv\u00edlemi zaz\u00e1\u0159il matnou perlet\u00ed. Kr\u00e1\u010deli spolu po mokr\u00fdch, zvln\u011bn\u00fdch p\u00eds\u010din\u00e1ch u mo\u0159e, naslouchali b\u011bhu dlouh\u00fdch, t\u011b\u017ek\u00fdch vln, kter\u00e9 se p\u0159\u00edzra\u010dn\u011b b\u011blaly a \u0161um\u011bly.
Jak \u0161la, jemn\u00e9ho hedv\u00e1b\u00ed jej\u00edch \u0161at\u016f \u2013 nab\u00edran\u00e9 sukn\u011b z modr\u00e9ho \u0161antungu \u2013 se zmocnil v\u00edtr vanouc\u00ed od mo\u0159e, l\u00e1tka pleskala a lepila se j\u00ed na nohy. Nebylo j\u00ed to p\u0159\u00edjemn\u00e9. Jako by ji v\u0161echno prozrazovalo a ona se nedok\u00e1zala vzchopit k odm\u00edtnut\u00ed, byla tak zmaten\u00e1. Vedl ji d\u00e1l k z\u00e1v\u011bt\u0159\u00ed mezi p\u00edse\u010dn\u00fdmi dunami, skryt\u00e9mu uprost\u0159ed \u0161ed\u00fdch trnit\u00fdch ke\u0159\u016f a \u0161ed\u00e9, lesknouc\u00ed se tr\u00e1vy. P\u0159itiskl ji k sob\u011b a uc\u00edtil cel\u00e9 to pevn\u00e9, nev\u00fdslovn\u011b \u017e\u00e1douc\u00ed t\u011blo pod jemn\u00fdm hedv\u00e1b\u00edm, kter\u00e9 j\u00ed pov\u00edvalo kolem nohou. To hedv\u00e1b\u00ed, je\u017e ohniv\u011b obep\u00ednalo tu skrytou, a p\u0159ece odhalovanou zaoblenost
a pevnost jej\u00edho t\u011bla, jako by j\u00edm proj\u00ed\u017ed\u011blo jako ohe\u0148 a rozpalovalo mu mozek jako s\u00edru. L\u00edbil se j\u00ed ten elektrick\u00fd ohe\u0148 hedv\u00e1b\u00ed pod jeho rukama na jej\u00edch \u00fadech, ten ohe\u0148 p\u0159esko\u010dil k n\u00ed, jak se p\u0159ibli\u017eoval k odhalen\u00ed. V odpov\u011b\u010f se chv\u011bla jako gejz\u00edr zelektrizovan\u00e9ho, pevn\u00e9ho plynut\u00ed. P\u0159esto  m\u011bla celou dobu pocit, \u017ee pro n\u011bj nen\u00ed kr\u00e1sn\u00e1, pouze vzru\u0161uj\u00edc\u00ed. Nechala ho, aby se j\u00ed zmocnil, a on jako by \u0161\u00edlel vzru\u0161enou v\u00e1\u0161n\u00ed. Ale kdy\u017e potom le\u017eela na chladn\u00e9m, jemn\u00e9m p\u00edsku a d\u00edvala se vzh\u016fru na mra\u010dnou, jemn\u011b sv\u011bt\u00e9lkuj\u00edc\u00ed oblohu, m\u011bla pocit stejn\u00e9ho chladu jako p\u0159edt\u00edm. A p\u0159ece on zt\u011b\u017eka d\u00fdchal a p\u0159ipadal j\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 divo\u0161sky uspokojen\u00fd. Jako by se pomstil.
Jemn\u00fd v\u00e1nek rozkym\u00e1cel mo\u0159skou tr\u00e1vu a ot\u0159el se j\u00ed o tv\u00e1\u0159. Kde je to vrcholn\u00e9 napln\u011bn\u00ed, kter\u00e9 nikdy neza\u017eije? Pro\u010d je tak chladn\u00e1, nevzru\u0161en\u00e1, lhostejn\u00e1?
Kdy\u017e se vraceli dom\u016f a ona uvid\u011bla ta mnoh\u00e1, ohavn\u00e1 sv\u011btla seskupen\u00ed n\u011bkolika bungalow\u016f, ti\u0161e j\u00ed \u0159ekl:
 \u201eNezamykej se.\u201c
\u201eTady bych to rad\u0161i ud\u011blala,\u201c odpov\u011bd\u011bla.
\u201eNe, ne. Pat\u0159\u00edme k sob\u011b. Nepop\u00edrejme to.\u201c
Neodpov\u011bd\u011bla a on si jej\u00ed ml\u010den\u00ed vysv\u011btlil jako souhlas.
V pokoji bydlel s jin\u00fdm mu\u017eem.
\u201eDouf\u00e1m,\u201c za\u010dal Anton, \u201e\u017ee se nevzbou\u0159\u00ed cel\u00fd d\u016fm, kdy\u017e p\u0159ejdu do p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edch kon\u010din na druhou stranu.\u201c
\u201ePokud se to obejde bez r\u00e1musu a nevstoup\u00edte do nespr\u00e1vn\u00fdch dve\u0159\u00ed,\u201c \u0159ekl druh\u00fd mu\u017e a ulo\u017eil se k sp\u00e1nku.
Skrebensk\u00fd vy\u0161el v pruhovan\u00e9m py\u017eamu. P\u0159e\u0161el velkou j\u00eddelnu, kde je\u0161t\u011b \u017ehnul ohe\u0148 a bylo c\u00edtit doutn\u00edky, whisky a k\u00e1vu, vstoupil do prot\u011bj\u0161\u00ed chodby a na\u0161el Ursulin pokoj. Nespala a o\u010di m\u011bla roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 utrpen\u00edm. Byla r\u00e1da, \u017ee p\u0159i\u0161el, by\u0165 jen pro \u00fat\u011bchu. Bylo j\u00ed \u00fat\u011bchou, kdy\u017e ji obj\u00edmal a c\u00edtila na sob\u011b jeho t\u011blo. Jak ciz\u00ed j\u00ed p\u0159ipadaly jeho pa\u017ee a t\u011blo! Ale p\u0159esto ne tak hrozn\u011b ciz\u00ed a nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 jako poci\u0165ovala zbytek domu. Nech\u00e1pala, jak tady m\u016f\u017ee tak trp\u011bt. Byla zdrav\u00e1 a ohromn\u011b ji v\u0161echno zaj\u00edmalo. Hr\u00e1la tenis a u\u010dila se golf, veslovala a plavala na hloubce v mo\u0159i a v\u0161echno se j\u00ed doopravdy l\u00edbilo, byla nad\u0161en\u00e1. A p\u0159esto se celou tu dobu mezi ostatn\u00edmi c\u00edtila jako v \u0161oku a ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b, jako by se jej\u00ed nespoutan\u011b citliv\u00e1 nahota
odhalovala tvrd\u00e9mu, brut\u00e1ln\u00edmu a materi\u00e1ln\u00edmu p\u016fsoben\u00ed t\u011bch ostatn\u00edch.

Dny plynuly nepozoruhodn\u011b v pln\u00e9m, t\u00e9m\u011b\u0159 nam\u00e1hav\u00e9m t\u011blesn\u00e9m vy\u017eit\u00ed. Skrebensk\u00fd byl jedn\u00edm uprost\u0159ed ostatn\u00edch, a\u017e p\u0159i\u0161el ve\u010der, a pak ji m\u011bl pro sebe.
Dop\u0159\u00e1li j\u00ed velkou svobodu a zach\u00e1zelo se s n\u00ed velice uctiv\u011b, jako\u017eto s d\u00edvkou na prahu man\u017eelstv\u00ed, chystaj\u00edc\u00ed se odjet na jin\u00fd kontinent. Pot\u00ed\u017e nast\u00e1vala ve\u010der. Tehdy ji p\u0159epadala touha po \u010demsi nezn\u00e1m\u00e9m, v\u00e1\u0161e\u0148 pro cosi, co nedok\u00e1zala pojmenovat. Kdy\u017e padl soumrak, chodila sama po pob\u0159e\u017e\u00ed v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010dehosi, jako by \u0161la na sch\u016fzku. Slan\u00e1 a trpk\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148 mo\u0159e, jeho lhostejnost v\u016f\u010di zemi, jeho houpav\u00fd, rozhodn\u00fd pohyb, jeho s\u00edla a \u00fato\u010dnost a jeho pal\u010div\u00e1 s\u016fl jako by v n\u00ed vzbuzovaly t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161\u00edlenstv\u00ed, jako by ji mu\u010dily nekone\u010dn\u00fdmi n\u00e1znaky napln\u011bn\u00ed. A pak jako \u010dlov\u011bk p\u0159i\u0161el Skrebensk\u00fd, kter\u00e9ho znala, kter\u00e9ho m\u011bla r\u00e1da, kter\u00fd byl p\u0159ita\u017eliv\u00fd, ale jeho\u017e du\u0161e ji s t\u011bmi siln\u00fdmi vlnami nemohla obs\u00e1hnout, ani ji nemohl svou hrud\u00ed p\u0159im\u011bt k pal\u010div\u00e9, slan\u00e9 v\u00e1\u0161ni. Jednou vy\u0161li po ve\u010de\u0159i ven, p\u0159es rovinat\u00e9 golfov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b k dun\u00e1m a k mo\u0159i. Na nebi sv\u00edtily mal\u00e9, zast\u0159en\u00e9 hv\u011bzdy, v\u0161ude byl klid a hust\u00e9 \u0161ero. \u0160li spolu ml\u010dky, s n\u00e1mahou se brodili t\u011b\u017ek\u00fdm sypk\u00fdm p\u00edskem pr\u016frvy mezi dunami. 
N\u00e1hle, kdy\u017e p\u0159ech\u00e1zela t\u011b\u017ekou p\u00edse\u010dnou \u00fa\u017einu, zvedla hlavu a ucukla, proto\u017ee se na okam\u017eik pod\u011bsila. P\u0159ed n\u00ed se objevila siln\u00e1 b\u011blost, m\u011bs\u00edc sv\u00edtil jako kulat\u00e1 dv\u00ed\u0159ka pece, z nich\u017e vych\u00e1z\u00ed z\u00e1\u0159e m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho svitu na p\u0159\u00edmo\u0159skou polovinu sv\u011bta, oslepuj\u00edc\u00ed, d\u011bsiv\u00e1 z\u00e1\u0159e b\u00edl\u00e9ho sv\u011btla. Vyk\u0159ikli a na chvili\u010dku ustoupili do st\u00ednu. M\u011bl pocit, jako by se mu odhalila hru\u010f, v n\u00ed\u017e se skr\u00fdvala t\u00ed\u017ee tajemstv\u00ed. M\u011bl pocit, \u017ee se rozpl\u00fdv\u00e1 do nicoty jako kor\u00e1lek, kter\u00fd rychle miz\u00ed v \u017ehnouc\u00edm plameni.
\u201eTo je n\u00e1dhera!\u201c vyk\u0159ikla Ursula polohlasem. \u201eTo je n\u00e1dhera!\u201c
A popo\u0161la vp\u0159ed, pono\u0159ila se do toho. On \u0161el za n\u00ed. Ona jako by spl\u00fdvala s tou z\u00e1\u0159\u00ed, sm\u011brem k m\u011bs\u00edci. P\u00eds\u010diny vypadaly jako st\u0159\u00edbrn\u00fd prach, mo\u0159e se pohybovalo v jedno\u00adlit\u00e9m jasu, vyb\u00edhalo k nim a ona \u0161la naproti postupuj\u00edc\u00ed, pableskuj\u00edc\u00ed, vzl\u00ednav\u00e9 vod\u011b. Nab\u00edzela sv\u00e1 \u0148adra m\u011bs\u00edci, b\u0159icho bly\u0161tiv\u00e9, dmouc\u00ed se vod\u011b. On st\u00e1l v pozad\u00ed zahalen, jako st\u00edn v\u011b\u010dn\u011b se rozpl\u00fdvaj\u00edc\u00ed. St\u00e1la na kraji vody, na kraji jednolit\u00e9, pableskuj\u00edc\u00ed vodn\u00ed masy a vlna se j\u00ed p\u0159elila p\u0159es nohy.
\u201eChci j\u00edt,\u201c volala siln\u00fdm, pronikav\u00fdm hlasem. \u201eChci j\u00edt.\u201c
Uvid\u011bl m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i, vypadala jako z kovu, sly\u0161el jej\u00ed zvoniv\u00fd, kovov\u00fd hlas, kter\u00fd mu p\u0159ipadal jako hlas harpyje.
Jako \u010d\u00edhaj\u00edc\u00ed, posedl\u00fd tvor pob\u00edhala na kraji vody a on za n\u00ed. Vid\u011bl p\u011bnu vlny a za n\u00ed tvrdou, pr\u016fzra\u010dnou vodu, jak zav\u00ed\u0159ila u jej\u00edch nohou a kotn\u00edk\u016f. M\u00e1vala rukama, aby udr\u017eela rovnov\u00e1hu, \u010dekal, \u017ee ji ka\u017edou chv\u00edli uvid\u00ed, jak oble\u010den\u00e1 vejde do mo\u0159e a nech\u00e1 se un\u00e1\u0161et proudem.
\u201eKam?\u201c zeptal se j\u00ed.
\u201eNev\u00edm.\u201c
Popadla ho za pa\u017ei, pevn\u011b ho uchopila jako sv\u00e9ho zajatce a vedla ho kousek d\u00e1l pod\u00e9l oslepuj\u00edc\u00ed, omra\u010duj\u00edc\u00ed vody. Pak ho tam v t\u00e9 velk\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 z\u00e1\u0159i pevn\u011b sev\u0159ela, jako by n\u00e1hle v sob\u011b m\u011bla ni\u010divou s\u00edlu a pevn\u011b stiskla v objet\u00ed, zat\u00edmco jej\u00ed \u00fasta hledala jeho v tvrd\u00e9m, rvouc\u00edm, st\u00e1le se stup\u0148uj\u00edc\u00edm polibku, a\u017e jeho t\u011blo ztratilo v jej\u00edm sev\u0159en\u00ed ve\u0161kerou s\u00edlu, srdce se rozpl\u00fdvalo strachy z toho divok\u00e9ho polibku zobance harpyje. Voda jim op\u011bt \u0161plouchala na nohy, ale ona si toho nev\u0161\u00edmala. Jako by o tom v\u016fbec nev\u011bd\u011bla, jako by tla\u010dila sv\u00fdmi zobancov\u00fdmi \u00fasty, a\u017e by dos\u00e1hla jeho srdce. Pak se kone\u010dn\u011b odtrhla a pohl\u00e9dla na n\u011bj. V\u011bd\u011bl, co chce. Vzal ji za ruku a vedl ji po pob\u0159e\u017e\u00ed zp\u00e1tky k dun\u00e1m. \u0160la ml\u010dky. M\u011bl pocit, jako by ho \u010dekala osudov\u00e1 zkou\u0161ka a byla to ot\u00e1zka \u017eivota \u010di smrti. Vedl ji k temn\u00e9mu dol\u00edku.
\u201eNe, tady,\u201c \u0159ekla a popo\u0161la k svahu zaplaven\u00e9mu m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem. Le\u017eela bez hnut\u00ed, doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00fdma o\u010dima sledovala m\u011bs\u00edc. P\u0159istoupil k n\u00ed rovnou, bez jak\u00e9koli milostn\u00e9 p\u0159edehry. V pevn\u00e9m sev\u0159en\u00ed ho tiskla k sob\u011b. Z\u00e1pas, boj o napln\u011bn\u00ed byl hroziv\u00fd. Trval tak dlouho, a\u017e za\u010dal tr\u00fdznit jeho du\u0161i, a\u017e se vzdal , jako by byl mrtv\u00fd, a le\u017eel s tv\u00e1\u0159\u00ed zabo\u0159enou z\u010d\u00e1sti do jej\u00edch vlas\u016f, z\u010d\u00e1sti do p\u00edsku, bez hnut\u00ed, jako by u\u017e m\u011bl z\u016fstat bez hnut\u00ed nav\u017edy, skryt ve tm\u011b, poh\u0159ben, cht\u011bl b\u00fdt pouze poh\u0159ben v bo\u017esk\u00e9 temnot\u011b, pouze to a nic v\u00edc. Jako by omdlel. Trvalo dlouho, ne\u017e p\u0159i\u0161el k sob\u011b. Uv\u011bdomil si, jak se j\u00ed zvedaj\u00ed \u0148adra. Vzhl\u00e9dl. Jej\u00ed tv\u00e1\u0159 le\u017eela v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitu jako obraz, o\u010di doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00e9 a nehybn\u00e9. Av\u0161ak z t\u011bch o\u010d\u00ed se pomalu za\u010dala kut\u00e1let slza, a jak klouzala po tv\u00e1\u0159i dol\u016f, t\u0159pytila se v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitu. M\u011bl pocit, jako by mu do toho ji\u017e mrtv\u00e9ho t\u011bla je\u0161t\u011b n\u011bkdo vr\u00e1\u017eel n\u016f\u017e. S hlavou nepohodln\u011b pozdvi\u017eenou se d\u00edval, na p\u00e1r minut \u00fapln\u011b zkoprn\u011bl a sledoval ten nem\u011bnn\u00fd, nehybn\u00fd obli\u010dej, v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle p\u016fsob\u00edc\u00ed jako kov, ty nehybn\u00e9, nevidouc\u00ed o\u010di, v nich\u017e se pomalu tvo\u0159ily slzy, chv\u011bly se s t\u0159pytn\u00fdm m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem, pak zalily o\u010di, p\u0159etekly a kanuly po tv\u00e1\u0159i, slzy zat\u00ed\u017een\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitem kanuly do tmy, aby dopadly do p\u00edsku. Postupn\u011b se odvr\u00e1til, jako by se b\u00e1l, \u2013 ona se nepohnula. Letmo na ni pohl\u00e9dl \u2013 le\u017eela jako p\u0159edt\u00edm. Dok\u00e1\u017ee se odpoutat? Oto\u010dil se, uvid\u011bl
otev\u0159en\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed jasn\u011b p\u0159ed sebou a vrhl se pry\u010d, d\u00e1l a d\u00e1l, je\u0161t\u011b d\u00e1l od t\u00e9 hroziv\u00e9 postavy, kter\u00e1 le\u017eela nata\u017een\u00e1 v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle na p\u00eds\u010din\u00e1ch a po nehybn\u00e9, v\u011b\u010dn\u00e9 tv\u00e1\u0159i j\u00ed kanuly slzy na zem. M\u011bl pocit, \u017ee jestli ji bude muset je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u011bt, zl\u00e1me mu to kosti, rozdrt\u00ed t\u011blo, bude nav\u017edy zni\u010den. A zat\u00edm po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b miloval sv\u00e9 \u017eiv\u00e9 t\u011blo. Toulal se daleko, daleko, a\u017e se mu zatemnil mozek a ztr\u00e1cel v\u011bdom\u00ed \u00fanavou. Pak se sto\u010dil do klub\u00ed\u010dka v t\u00e9 nejhlub\u0161\u00ed tm\u011b, kterou mohl naj\u00edt, pod mo\u0159skou tr\u00e1vu a le\u017eel tam bez v\u011bdom\u00ed. Ona se postupn\u011b zbavila t\u00e9 napjat\u00e9, mu\u010div\u00e9 k\u0159e\u010de, t\u0159eba\u017ee ka\u017ed\u00fd pohyb j\u00ed p\u016fsobil t\u011b\u017ekou bolest. Postupn\u011b pozvedla sv\u00e9 mrtv\u00e9 t\u011blo z p\u00edsku a kone\u010dn\u011b vstala.

Nyn\u00ed pro ni neexistoval m\u011bs\u00edc ani mo\u0159e. V\u0161e pominulo. Vl\u00e1\u010dela sv\u00e9 mrtv\u00e9 t\u011blo k domu, do sv\u00e9ho pokoje, kde bezvl\u00e1dn\u011b le\u017eela. S r\u00e1nem zase musela p\u0159istoupit na povrchn\u00ed \u017eivot. Ale ve sv\u00e9m nitru c\u00edtila jen chlad, mrtvost, nete\u010dnost. Skrebensk\u00fd se objevil u sn\u00eddan\u011b. Byl bled\u00fd a bez v\u00fdrazu. Ned\u00edvali se na sebe, ani spolu nemluvili. Krom\u011b b\u011b\u017en\u00e9ho, trivi\u00e1ln\u00edho hovoru slu\u0161n\u00fdch lid\u00ed nem\u011bli nic spole\u010dn\u00e9ho, nemluvili o tom, co mezi nimi bude b\u011bhem dvou zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch dn\u016f jejich pobytu. Byli jako dva mrtv\u00ed, kte\u0159\u00ed se neodva\u017euj\u00ed rozpoznat, ani jeden druh\u00e9ho vid\u011bt. Pak si zabalila kufr a obl\u00e9kla se na cestu. N\u011bkolik host\u00ed odj\u00ed\u017ed\u011blo spole\u010dn\u011b, chystali se na stejn\u00fd vlak. U\u017e nebude m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost s n\u00ed promluvit. V posledn\u00ed minut\u011b zaklepal na jej\u00ed dve\u0159e. St\u00e1la s de\u0161tn\u00edkem v ruce. Zav\u0159el za sebou. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edci.
\u201eSkoncovala jsi se mnou?\u201c zeptal se kone\u010dn\u011b a pozvedl hlavu.
\u201eJ\u00e1 ne,\u201c odpov\u011bd\u011bla. 
\u201eTy jsi skoncoval se mnou \u2013 skoncovali jsme jeden s druh\u00fdm.\u201c
Pod\u00edval se na ni, na jej\u00ed uzav\u0159enou tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 mu p\u0159ipadala tak krut\u00e1. A v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e se j\u00ed nikdy nem\u016f\u017ee dotknout. V\u016fli m\u011bl zlomenou, byl t\u011b\u017ece otupen\u00fd, ale lp\u011bl na \u017eivot\u011b sv\u00e9ho t\u011bla.
\u201eCo jsem tedy provedl?\u201c zeptal se pon\u011bkud h\u00e1dav\u00fdm t\u00f3nem.
\u201eNev\u00edm,\u201c \u0159ekla t\u00fdm\u017e bezbarv\u00fdm hlasem bez citu.
 \u201eJe konec. Nepovedlo se n\u00e1m to.\u201c
Ml\u010del. Ta slova mu st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u00e1lila vnit\u0159nosti.
\u201eJe to moje chyba?\u201c zeptal se, kdy\u017e kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl, aby se postavil posledn\u00ed r\u00e1n\u011b.
\u201eNedok\u00e1zal jsi\u201c za\u010dala. Ale nemohla d\u00e1l.
Odvr\u00e1til se ze strachu, \u017ee by sly\u0161el v\u00edc. Za\u010dala si sb\u00edrat zavazadla, kapesn\u00edk, de\u0161tn\u00edk. Musela odjet. \u010cekal na ni, a\u017e odjede. Kone\u010dn\u011b p\u0159ijel ko\u010d\u00e1r a ona odjela s ostatn\u00edmi. Kdy\u017e zmizela z dohledu, zmocnila se ho velk\u00e1 \u00faleva, p\u0159\u00edjemn\u00e1 ka\u017edodennost.

 V okam\u017eiku v\u0161e zmizelo. Byl a\u017e d\u011btinsky p\u0159\u00edjemn\u00fd a spole\u010densk\u00fd po cel\u00fd den. Udivilo ho, \u017ee \u017eivot m\u016f\u017ee b\u00fdt tak p\u011bkn\u00fd. Byl lep\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Jak prost\u00e9 \u2013 \u017ee se j\u00ed zbavil! Jak p\u0159\u00e1telsk\u00e9 a prost\u00e9 mu te\u010f v\u0161echno p\u0159ipadalo. Jakou fale\u0161 se mu to sna\u017eila vnutit?
Ale v noci se neodva\u017eoval b\u00fdt s\u00e1m. Jeho spole\u010dn\u00edk odjel a hodiny tmy ho p\u0159\u00edmo mu\u010dily. S utrpen\u00edm a hr\u016fzou se d\u00edval do okna. Kdy se t\u00e9 hr\u016fzn\u00e9 tmy zbav\u00ed?
S vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech nerv\u016f to vydr\u017eel. S \u00fasvitem usnul. Nikdy na ni u\u017e nemyslel. Pouze hr\u016fza z no\u010dn\u00edch hodin s\u00edlila, posedla ho jako m\u00e1nie. Spal jen p\u0159er\u00fdvan\u011b, neust\u00e1le se tr\u00fdzniv\u011b probouzel. Strach mu ni\u010dil samu d\u0159e\u0148. Rozhodl se vysed\u00e1vat dlouho do noci, p\u00edt ve spole\u010dnosti a\u017e do jedn\u00e9 \u010di p\u016fl druh\u00e9 r\u00e1no \u2013 pak mohl z\u00edskat t\u0159i hodiny sp\u00e1nku a zapomn\u011bn\u00ed. V p\u011bt u\u017e bylo sv\u011btlo. Ale pokud otev\u0159el o\u010di ve tm\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161\u00edlel.
Za dne byl v po\u0159\u00e1dku, v\u017edy se zab\u00fdval t\u00edm, co se zrovna d\u011blo, lp\u011bl na trivi\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edtomn\u00e9m okam\u017eiku, kter\u00fd mu p\u0159ipadal dostate\u010dn\u011b bohat\u00fd a uspokojiv\u00fd.
A\u0165 \u0161lo o jakoukoli mali\u010dkost \u010di zbyte\u010dnost, v\u011bnoval se tomu pln\u011b a c\u00edtil se norm\u00e1ln\u00ed a napln\u011bn\u00fd. Neust\u00e1le se n\u011b\u010d\u00edm zab\u00fdval, byl vesel\u00fd, okouzluj\u00edc\u00ed, oby\u010dejn\u00fd.
Pouze se d\u011bsil tmy a ticha sv\u00e9ho pokoje, kdy mu tma vn\u00e1\u0161ela pochyby do du\u0161e. To nemohl sn\u00e9st, stejn\u011b jako nemohl sn\u00e9st pomy\u0161len\u00ed na Ursulu. Nem\u011bl \u017e\u00e1dnou du\u0161i, nic, o co by se mohl op\u0159\u00edt. Obr\u00e1til se k bezprost\u0159edn\u00edm z\u00e1le\u017eitostem. Cht\u011bl se rychle o\u017eenit, aby se ochr\u00e1nil p\u0159ed tou tmou, p\u0159ed pochybami vlastn\u00ed du\u0161e. Chystal se o\u017eenit s dcerou sv\u00e9ho plukovn\u00edka. Rychle, bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed, pron\u00e1sledov\u00e1n posedlost\u00ed n\u011bco d\u011blat, d\u00edvce napsal, vysv\u011btlil j\u00ed, \u017ee zasnouben\u00ed zru\u0161ili \u2013 bylo to kr\u00e1tkodob\u00e9 poblouzn\u011bn\u00ed, kter\u00e9mu te\u010f, kdy je po v\u0161em, rozum\u011bl snad je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b ne\u017e kdokoli jin\u00fd \u2013 mohl by se s drahou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed setkat? Nebude m\u00edt st\u00e1n\u00ed, dokud neodpov\u00ed.
D\u00edvku jeho dopis p\u0159ekvapil, ale napsala, \u017ee ho r\u00e1da uvid\u00ed. \u017dila s tetou. Jel za n\u00ed okam\u017eit\u011b a hned prvn\u00ed ve\u010der j\u00ed u\u010dinil nab\u00eddku k s\u0148atku. P\u0159ijala. Svatba se konala v tichosti za \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed. Ursulu nevyrozum\u011bli. Za dal\u0161\u00ed t\u00fdden Skrebensk\u00fd se svou novou \u017eenou odcestoval lod\u00ed do Indie.<\/pre>\n\n\n\n
p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola B\u00edl\u00e1 <\/p>\n\n\n\n
nakladatelstv\u00ed MEISTERKOCH knihy ZDE<\/a><\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
KAPITOLA 15 Ho\u0159k\u00e1 ext\u00e1ze V dom\u011b se rozpoutala bou\u0159e d\u011blnosti. Ursula m\u011bla za\u010d\u00edt studovat a\u017e v \u0159\u00edjnu. S neklamn\u00fdm pocitem odpov\u011bdnosti, jako by musela v […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":56775,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-57429","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/57429","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=57429"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/57429\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/56775"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=57429"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=57429"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=57429"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}