{"id":57859,"date":"2025-07-08T14:02:33","date_gmt":"2025-07-08T12:02:33","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=57859"},"modified":"2025-07-08T14:13:43","modified_gmt":"2025-07-08T12:13:43","slug":"pomohl-po-valce-detem-s-navratem-do-zivota","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=57859","title":{"rendered":"Pomohl po v\u00e1lce d\u011btem s n\u00e1vratem do \u017eivota"},"content":{"rendered":"\n

aktualne.cz – Mark\u00e9ta Bernatt-Reszczy\u0144sk\u00e1<\/p>\n\n\n\n

Jm\u00e9no P\u0159emysla Pittra upadlo v zapomn\u011bn\u00ed, proto\u017ee se k\u0159es\u0165ansk\u00fd humanista ocitl v nemilosti. \u017d\u00e1dn\u00e9 z 810 d\u011bt\u00ed, o kter\u00e9 se po v\u00e1lce se sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli staral, na n\u011bj ale nezapomn\u011blo.<\/p>\n\n\n\n

Kr\u00e1sn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, dostatek j\u00eddla a vl\u00eddn\u00fd p\u0159\u00edstup P\u0159emysla Pittra a jeho spolupracovn\u00edk\u016f byly hojivou n\u00e1plast\u00ed na bolest, se kterou se musely vyrovn\u00e1vat \u017eidovsk\u00e9 d\u011bti vracej\u00edc\u00ed se z koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bor\u016f. Na \u010dty\u0159ech z\u00e1mc\u00edch nedaleko Prahy nab\u00edraly s\u00edlu do nov\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n

Po osvobozen\u00ed jednal rychle. Jako zku\u0161en\u00fd soci\u00e1ln\u00ed pracovn\u00edk si uv\u011bdomoval, \u017ee je okam\u017eit\u011b nutn\u00e9 zajistit p\u00e9\u010di pro d\u011bti vracej\u00edc\u00ed se z koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. A jako k\u0159es\u0165ansk\u00fd humanista jim cht\u011bl vr\u00e1tit v\u00edru v dobro a v l\u00e1sku k bli\u017en\u00edmu, aby m\u011bly s\u00edlu za\u010d\u00edt nov\u00e9 \u017eivoty. U\u017e 11. kv\u011btna 1945 za\u010dal d\u011bti odv\u00e1\u017eet z Terez\u00edna, ve kter\u00e9m se p\u0159ed osvobozen\u00edm za\u010dal \u0161\u00ed\u0159it skvrnit\u00fd tyfus. V Praze jim zajistil bezpe\u010dnou karant\u00e9nu a urychlen\u011b hledal vhodn\u00e9 objekty pro z\u0159\u00edzen\u00ed ozdravoven, ve kter\u00fdch cht\u011bl po karant\u00e9n\u011b o d\u011bti pe\u010dovat.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159emysl Pitter (1895-1976), pacifista a protestantsk\u00fd duchovn\u00ed, zasv\u011btil sv\u016fj \u017eivot pomoci d\u011btem. Z dar\u016f p\u0159\u00e1tel a p\u0159\u00edznivc\u016f zalo\u017eil se \u0161v\u00fdcarskou u\u010ditelkou a soci\u00e1ln\u00ed pracovnic\u00ed Olgou Fierzovou na \u017di\u017ekov\u011b Mil\u00ed\u010d\u016fv d\u016fm pro d\u011bti ze soci\u00e1ln\u011b slab\u0161\u00edch rodin. D\u011bti tu tr\u00e1vily \u010das po \u0161kole, d\u011blaly si \u00fakoly, staraly se o zahradu, jedly, dost\u00e1valo se jim l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 p\u00e9\u010de. Nejpot\u0159ebn\u011bj\u0161\u00ed dost\u00e1valy o\u0161acen\u00ed a j\u00eddlo pro rodinu. Od roku 1934 tu byly i d\u011bti z n\u011bmeck\u00fdch rodin, kter\u00e9 prchaly z nacistick\u00e9ho N\u011bmecka. B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pom\u00e1hali Pitter a jeho spolupracovn\u00edci \u017eidovsk\u00fdm d\u011btem a jejich rodin\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n


Kapacita jeho \u00fatulku pro ml\u00e1de\u017e „Mil\u00ed\u010d\u016fv d\u016fm“ na \u017di\u017ekov\u011b nesta\u010dila. \u0160\u0165astnou shodou n\u00e1hod se mu ale poda\u0159ilo z\u00edskat \u010dty\u0159i z\u00e1mky v okol\u00ed Prahy, ve kter\u00fdch z\u0159\u00eddil ozdravovny.<\/p>\n\n\n\n


P\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b kancel\u00e1\u0159e \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady, kter\u00e1 vedla Pra\u017esk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed, se 14. kv\u011btna dozv\u011bd\u011bl o z\u00e1mc\u00edch ur\u010den\u00fdch ke konfiskaci. Jednalo se o z\u00e1mky barona Ringhoffera v Kamenici, \u0160ti\u0159\u00edn\u011b a Ole\u0161ovic\u00edch, na kter\u00e9 se P\u0159emysl Pitter okam\u017eit\u011b vypravil a zjistil, \u017ee se pro z\u0159\u00edzen\u00ed ozdravoven hod\u00ed v\u0161echny t\u0159i a \u017ee se nedaleko nach\u00e1z\u00ed je\u0161t\u011b z\u00e1me\u010dek v Lojovic\u00edch, kter\u00fd byl zabaven profesoru Knausovi. V \u0159\u00edjnu 1945 k nim p\u0159ibyl i penzion Bellevue v nedalek\u00e9m L\u00e1dv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


Ve \u0160ti\u0159\u00edn\u011b za\u010dal n\u00e1\u0161 \u017eivot znova<\/p>\n\n\n\n


Akce Z\u00e1mky m\u011bla rychl\u00fd sp\u00e1d. Hned 16. kv\u011btna 1945 se z pov\u011b\u0159en\u00ed Zdravotn\u011b-soci\u00e1ln\u00ed komise \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady stal spr\u00e1vcem z\u00e1mk\u016f a vedouc\u00edm ozdravoven. Se sv\u00fdm t\u00fdmem spolupracovn\u00edk\u016f, v\u011bt\u0161inou z Mil\u00ed\u010dova domu, je p\u0159ipravil na p\u0159\u00edjezd prvn\u00edch d\u011bt\u00ed. Kr\u00e1sa prost\u0159ed\u00ed i vl\u00eddnost pe\u010dovatel\u016f jim skute\u010dn\u011b pom\u00e1haly zapomenout na hr\u016fzy v\u00e1le\u010dn\u00fdch let, jak mnoho vzpom\u00ednek \u017eidovsk\u00fdch d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 „z\u00e1mky“ pro\u0161ly, dokl\u00e1d\u00e1. „Ve \u0160ti\u0159\u00edn\u011b za\u010dal n\u00e1\u0161 \u017eivot znova. P\u0159emysl Pitter n\u00e1m vr\u00e1til v\u00edru, \u017ee na sv\u011bt\u011b st\u00e1le \u017eij\u00ed i dob\u0159\u00ed lid\u00e9,“ vzpom\u00ednala Magda Bar Or, rozen\u00e1 Kopelovi\u010dov\u00e1, kter\u00e1 se sestrou Nelly str\u00e1vila na \u0160ti\u0159\u00edn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl roku. „Stejn\u011b jako v\u0161echny ostatn\u00ed m\u011b ohromuje n\u00e1dhera z\u00e1meck\u00fdch interi\u00e9r\u016f a vl\u00eddnost person\u00e1lu. Jak tam jsou na n\u00e1s v\u0161ichni hodn\u00ed, jak se o n\u00e1s staraj\u00ed, kolik j\u00eddla n\u00e1m d\u00e1vaj\u00ed!“ popsal Pavel Kohn ve sv\u00e9 knize Z\u00e1mky nad\u011bje, kterou v\u011bnoval vzpom\u00ednk\u00e1m d\u011bt\u00ed na P\u0159emysla Pittera. Jako v\u0161echny d\u011bti, kter\u00e9 se s P\u0159emyslem Pittrem setkaly, i on v\u016f\u010di n\u011bmu a jeho spolupracovnici Olze Fierzov\u00e9 c\u00edtil cel\u00fd \u017eivot obrovsk\u00fd vd\u011bk, a proto po letech v Izraeli posb\u00edral vzpom\u00ednky.<\/p>\n\n\n\n

Cel\u00e1 akce byla zpo\u010d\u00e1tku financov\u00e1na zejm\u00e9na z d\u011bdictv\u00ed po profesoru Milo\u0161i Seifertovi, zakladateli \u010deskoslovensk\u00e9 Ligy lesn\u00ed moudrosti, a z finan\u010dn\u00edch dar\u016f. Po \u010dase tyto finance na provoz z\u00e1mk\u016f a n\u00e1kup potravin nesta\u010dily, a P\u0159emysl Pitter proto po\u017e\u00e1dal Zemsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor, n\u00e1stupce \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady, o st\u00e1tn\u00ed financov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


Person\u00e1l ozdravoven zpo\u010d\u00e1tku pracoval bezplatn\u011b a jednou z pe\u010dovatelek byla Karla Moravcov\u00e1, kterou s P\u0159emyslem Pittrem sezn\u00e1mil jej\u00ed man\u017eel Anton\u00edn. Je\u0161t\u011b za v\u00e1lky ji za\u010dal br\u00e1t na jeho k\u00e1z\u00e1n\u00ed do Mil\u00ed\u010dova domu a Karla si P\u0159emysla Pittra velmi obl\u00edbila pro jeho vl\u00eddnou povahu. „Kdy\u017e jste n\u011b\u010demu nerozum\u011bli, mohli jste se doptat. Jeho obl\u00edben\u00fdm t\u00e9matem byly l\u00e1ska a vztahy mezi lidmi. Zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee bez dobr\u00fdch vztah\u016f neexistuje dobr\u00e9 \u017eit\u00ed. Nesna\u017eil se evangelizovat. A i kdy\u017e potom k\u00e1zal \u017eidovsk\u00fdm d\u011btem ve \u0160ti\u0159\u00edn\u011b, jejich v\u00edru ani zvyky jim nebral.“ Karla Karla na z\u00e1mku v Lojovic\u00edch pe\u010dovala o d\u011bti p\u0159ed\u0161koln\u00edho v\u011bku, jej\u00ed mu\u017e se staral ve \u0160ti\u0159\u00edn\u011b o star\u0161\u00ed d\u011bti ve v\u011bku 14 a 18 lety.<\/p>\n\n\n\n

„V\u011bt\u0161ina d\u011bt\u00ed byla z Terez\u00edna, kam pro n\u011b jezdil s\u00e1m Pitter a jeho spolupracovn\u00edci. P\u0159ipadalo mi, \u017ee d\u011bti jsou v dobr\u00e9m stavu, my jsme jim d\u00e1vali p\u011btkr\u00e1t denn\u011b j\u00edst, nejd\u0159\u00edv opatrn\u011b ka\u0161i, a tak se rychle ot\u0159epaly. J\u00eddlo bylo vegetari\u00e1nsk\u00e9, co\u017e byl v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku probl\u00e9m, zelenina se t\u011b\u017eko sh\u00e1n\u011bla. S nemocn\u00fdmi d\u011btmi jsem se nesetkala, pokud na tom toti\u017e byly h\u016f\u0159, z\u016fst\u00e1valy v Mil\u00ed\u010dov\u011b dom\u011b v p\u00e9\u010di\u00a0l\u00e9ka\u0159\u016f<\/strong>. Na\u0161\u00edm \u00fakolem bylo, aby se d\u011bti m\u011bly hezky a sn\u00e1z se vzpamatovaly z v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u00fatrap. Tak jsme si cel\u00e9 dny hr\u00e1ly na zahrad\u011b, \u010detly a jedly.“
J\u00eddlo bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed
K programu pro star\u0161\u00ed d\u011bti na z\u00e1mku \u0160ti\u0159\u00edn pat\u0159ily bes\u00eddky, t\u00e1bor\u00e1ky, recitace, tancov\u00e1n\u00ed, velmi d\u016fle\u017eitou roli v\u0161ak samoz\u0159ejm\u011b hr\u00e1lo j\u00eddlo, jak dokl\u00e1daj\u00ed mnoh\u00e9 vzpom\u00ednky d\u011bt\u00ed z knihy Z\u00e1mky nad\u011bje, mezi nimi i ta Rene\u00e9 Iltisov\u00e9-Freudenthalov\u00e9: „Zaj\u00edmav\u00e9 je dnes i pro mne, \u017ee mamince jsem psala pr\u00e1v\u011b vesm\u011bs velice detailn\u011b o j\u00eddle, z \u010deho\u017e se d\u00e1 usuzovat, jak pro m\u011b a pro v\u0161echny takov\u00e9, jako jsem byla j\u00e1, tehdy bylo d\u016fle\u017eit\u00e9.“<\/p>\n\n\n\n


Rene\u00e9 se v dopisech mamince chlubila, \u017ee ji P\u0159emysl Pitter ukazuje n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1m, proto\u017ee hezky p\u0159ib\u00edrala na v\u00e1ze: „P\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl na z\u00e1mky o v\u00edkendech nebo ka\u017edou druhou ned\u011bli a p\u0159iv\u00e1\u017eel s sebou \u010dasto n\u011bjak\u00e9 lidi, kter\u00fdm cht\u011bl uk\u00e1zat, co vlastn\u011b d\u011bl\u00e1, asi aby na tuhle \u010dinnost dostal n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, a v\u00edm, \u017ee jsem byla n\u011bco jako \u201aparadest\u00fcck\u2018, jak se \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bmecky, tedy par\u00e1dn\u00ed kousek,“ vzpom\u00ednala a citovala ze sv\u00e9ho dopisu:<\/p>\n\n\n\n

„Dnes byla u n\u00e1s komise od ministerstva a pan \u0159editel m\u011b v\u0161em ukazoval \u0159\u00edkaje: Tahle d\u00edvka p\u0159i\u0161la sem z koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora jako kostlivec a za 14 dn\u00ed p\u0159ibrala 5 kilo!“
Rene\u00e9 p\u0159i p\u0159\u00edchodu na \u0160ti\u0159\u00edn v\u00e1\u017eila 38 kilo p\u0159i v\u00fd\u0161ce 168 centimentr\u016f. „Kdy\u017e jsem odch\u00e1zela, tak u\u017e jsem v\u00e1\u017eila dobr\u00fdch pades\u00e1t. J\u00e1 jsem tam opravdu sm\u011bla j\u00edst, kolik jsem cht\u011bla, a to bylo pro n\u00e1s velmi d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee n\u00e1s – samoz\u0159ejm\u011b v p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 dob\u011b, kdy se j\u00eddlo pod\u00e1valo – nikdo neomezoval,“ popsala v Z\u00e1mc\u00edch nad\u011bje. Uvedla i konkr\u00e9tn\u00ed j\u00eddla: sladkou pol\u00e9vku s rozinkami, dob\u0159e oma\u0161t\u011bn\u00e9 bramborov\u00e9 knedl\u00edky s cibulkou, bramborovou pol\u00e9vku a po n\u00ed vdolky s marmel\u00e1dou, sv\u00ed\u010dkovou s houskov\u00fdm knedl\u00edkem \u010di pala\u010dinky.<\/p>\n\n\n\n


T\u00fdm P\u0159emysla Pittra v\u00fd\u017eivn\u00fd j\u00eddeln\u00ed\u010dek sestavoval intuitivn\u011b, a to ani\u017e by tu\u0161ili, \u017ee na univerzit\u011b v dalek\u00e9 Minnesot\u011b provedli v roce 1944 fyziolog Ancel Keys a \u010desk\u00fd antropolog a psycholog Josef Bro\u017eek (1913-2004) klinickou studii, b\u011bhem n\u00ed\u017e zkoumali jeden rok na skupin\u011b dobrovoln\u00edk\u016f fyzick\u00e9 a psychick\u00e9 n\u00e1sledky hladov\u011bn\u00ed. Cht\u011bli zjistit, jak\u00fd je nejefektivn\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob zotaven\u00ed pro pov\u00e1le\u010dnou dobu. V\u00fdsledky studie byly publikov\u00e1ny a\u017e v roce 1950, tak\u017ee pro rekonvalescenci lid\u00ed vracej\u00edc\u00edch se z koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f nemohla b\u00fdt vyu\u017eita, p\u0159esto nezapadla. Jej\u00ed v\u00fdsledky pom\u00e1haj\u00ed i v sou\u010dasnosti p\u0159i l\u00e9\u010db\u011b ment\u00e1ln\u00ed anorexie, z\u016fst\u00e1v\u00e1 toti\u017e jedinou systematickou studi\u00ed o n\u00e1sledc\u00edch chronick\u00e9ho hladov\u011bn\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9ho zotaven\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159emysl Pitter pomoc neomezoval pouze na \u010deskoslovensk\u00e9 ob\u010dany – mezi jeho sv\u011b\u0159enci byli i mlad\u00ed \u017did\u00e9 z Polska: „\u0160ti\u0159\u00edn byl pro n\u00e1s, kluky z Polska, jako poh\u00e1dka,“ vzpom\u00ednal v Z\u00e1mc\u00edch nad\u011bje Henek Brafman, kter\u00fd p\u0159ijel se t\u0159emi kamar\u00e1dy z Lod\u017ee vlakem do Prahy, kde se dozv\u011bd\u011bl o ozdravovn\u00e1ch. „Za nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed jsme tehdy ov\u0161em pova\u017eovali j\u00eddlo a toho tam bylo dost: namazan\u00e9ho chleba, dobr\u00fdch pol\u00e9vek, knedl\u00edk\u016f, brambor. Ale byli tam i ohromn\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed n\u00e1s u\u010dili \u010desky i anglicky, poslouchali jsme tam hudbu, tancovali, chodili do p\u0159\u00edrody, sportovali. Bylo to n\u00e1dhern\u00fdch n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f v p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9m prost\u0159ed\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n

P\u00e9\u010de o n\u011bmeck\u00e9 d\u011bti pobou\u0159ila politiky
Na podzim ve \u0160ti\u0159\u00edn\u011b p\u0159ibyly k \u017eidovsk\u00fdm d\u011btem n\u011bmeck\u00e9 d\u011bti z interna\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, v nich\u017e panovaly katastrof\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky. P\u0159emysl Pitter je nav\u0161t\u011bvoval jako \u010dlen soci\u00e1ln\u00ed komise p\u0159i Zemsk\u00e9m n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdboru a z jeho iniciativy vydalo ministerstvo vnitra 18. \u0159\u00edjna 1945 z\u00e1kaz v interna\u010dn\u00edch t\u00e1borech umis\u0165ovat osoby mlad\u0161\u00ed \u010dtrn\u00e1cti let.
„Te\u010f si p\u0159edstavte hned po v\u00e1lce \u017eidovsk\u00e9 d\u011bti z koncentr\u00e1ku a vedle n\u00e1s b\u00fdval\u00ed Hitlerjugend. A nic se nestalo\u2026“ vzpom\u00ednal Jehuda Bacon, na kter\u00e9ho tento skutek P\u0159emysla Pittra velmi siln\u011b zap\u016fsobil a sam\u00e9ho ho ud\u011blal lep\u0161\u00edm: „J\u00e1 tvrd\u00edm, \u017ee d\u011bti i dosp\u011bl\u00ed, kte\u0159\u00ed opravdu trp\u011bli, maj\u00ed mnohem v\u011bt\u0161\u00ed porozum\u011bn\u00ed pro ostatn\u00ed, kte\u0159\u00ed tak\u00e9 trp\u011bli. I kdy\u017e jsou to N\u011bmci. V\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e ne\u017e civiln\u00ed obyvatel\u00e9, kte\u0159\u00ed tak netrp\u011bli.“<\/p>\n\n\n\n


P\u0159emysl Pitter ned\u011blal mezi d\u011btmi rozd\u00edl. Necht\u011bl p\u0159ipustit, aby byly trest\u00e1ny za \u010diny, kter\u00e9 sp\u00e1chali jejich rodi\u010de. Ve\u0159ejnost ani Zemsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor ale jeho humanitu neocenili. „V novin\u00e1ch proti t\u011bmto aktivit\u00e1m brojili, vych\u00e1zely \u010dl\u00e1nky, \u017ee se staraj\u00ed o d\u011bti fa\u0161ist\u016f\u2026“ vzpom\u00ednala pe\u010dovatelka Karla Moravcov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n


Akce Z\u00e1mky se t\u00edm ocitla v ohro\u017een\u00ed. P\u0159emysl Pitter byl za pomoc n\u011bmeck\u00fdm d\u011btem vylou\u010den ze soci\u00e1ln\u00ed komise Zemsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru. Podle Archivu P\u0159emysla Pittera a Olgy Fierzov\u00e9 m\u011bl b\u00fdt \u0160ti\u0159\u00edn Zemsk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdborem pronajat Ministerstvu zem\u011bd\u011blstv\u00ed jako zem\u011bd\u011blsk\u00fd objekt. Na\u0161t\u011bst\u00ed ale zas\u00e1hli lid\u00e9 z Ministerstva ochrany pr\u00e1ce a soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de, kte\u0159\u00ed rychle ozdravovny p\u0159evedli pod svou p\u0159\u00edmou spr\u00e1vu a P\u0159emysla Pittra ponechali na m\u00edst\u011b spr\u00e1vce.<\/p>\n\n\n\n


D\u011bti na P\u0159emysla Pittra a Olgu Fierzovou nezapomn\u011bly<\/p>\n\n\n\n


Pomoc trvala a\u017e do roku 1947. P\u0159emyslu Pittrovi a jeho spolupracovn\u00edk\u016fm se povedlo z koncentra\u010dn\u00edch a interna\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f zachr\u00e1nit celkem 810 d\u011bt\u00ed. Akce pot\u00e9 upadla v zapomn\u011bn\u00ed stejn\u011b jako odkaz P\u0159emysla Pittra, kter\u00fd musel v roce 1950 emigrovat do N\u011bmeck\u00e9 spolkov\u00e9 republiky, kde p\u016fsobil jako kazatel a soci\u00e1ln\u00ed pracovn\u00edk v t\u00e1bo\u0159e pro uprchl\u00edky Valka u Norimberku.<\/p>\n\n\n\n

Jehuda Bacon P\u0159emysla Pittra pova\u017euje za jednoho z nejv\u011bt\u0161\u00edch humanist\u016f 20. stolet\u00ed, jeho odkaz je st\u00e1le nedocen\u011bn a \u010ce\u0161i by si ho m\u011bli v\u00edce v\u00e1\u017eit: „O n\u011bm by m\u011bli \u010ce\u0161i, ale i lid\u00e9 obecn\u011b v\u00edc v\u011bd\u011bt, proto\u017ee to byl jedine\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk. Ze v\u0161ech d\u011bt\u00ed, o kter\u00e9 se staral, nikdo na n\u011bj nezapomn\u011bl.“ Tzv. „Pittrovy d\u011bti“, kter\u00e9 emigrovaly do Izraele, udr\u017eovaly se sv\u00fdmi pov\u00e1le\u010dn\u00fdmi zachr\u00e1nci pravidelnou korespondenci. V roce 1964 zorganizovala Magda Bar Or Pittrovu n\u00e1v\u0161t\u011bvu v Izraeli, p\u0159i n\u00ed\u017e p\u0159evzal titul Spravedliv\u00fd mezi n\u00e1rody a v roce 1966 ji za pomoc \u017eidovsk\u00fdm d\u011btem p\u0159evzala i Olga Fierzov\u00e1. V roce 1971 byl P\u0159emyslu Pittrovi ud\u011blen Z\u00e1slu\u017en\u00fd k\u0159\u00ed\u017e I. t\u0159\u00eddy Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko za z\u00e1chranu n\u011bmeck\u00fdch d\u011bt\u00ed.
U n\u00e1s se za\u010dalo o odkazu P\u0159emysla Pittra mluvit a\u017e po Sametov\u00e9 revoluci. P\u0159i Pedagogick\u00e9m muzeu J. A. Komensk\u00e9ho v Praze vznikl Archiv P\u0159emysla Pittra a Olgy Fierzov\u00e9, kter\u00fd m\u00e1 ve spr\u00e1v\u011b dokumentaci z poz\u016fstalosti Olgy Fiezov\u00e9, kter\u00e1 zem\u0159ela v roce 1990. V roce 1991 byl P\u0159emyslu Pittrovi prezidentem V\u00e1clavem Havlem prop\u016fj\u010den \u0158\u00e1d T. G. Masaryka III. t\u0159\u00eddy in memoriam za vynikaj\u00edc\u00ed z\u00e1sluhy o demokracii a lidsk\u00e1 pr\u00e1va.<\/p>\n\n\n\n

URL| https:\/\/nazory.aktualne.cz\/akce-zamky-premysla-pittra-pomohla-po-valce-detem-s-navratem\/r~e0aa8a423f7111f0801c0cc47ab5f122\/<\/a><\/p>\n\n\n\n

Autor: Mark\u00e9ta Bernatt-Reszczy\u0144sk\u00e1
Zdroj: aktualne.cz
Rubrika: N\u00e1zory
Odkaz:\u00a0https:\/\/nazory.aktualne.cz\/akce-zamky-premysla-pittra-pomohla-po-valce-detem-s-navratem\/r~e0aa8a423f7111f0801c0cc47ab5f122\/<\/a>
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

aktualne.cz – Mark\u00e9ta Bernatt-Reszczy\u0144sk\u00e1 Jm\u00e9no P\u0159emysla Pittra upadlo v zapomn\u011bn\u00ed, proto\u017ee se k\u0159es\u0165ansk\u00fd humanista ocitl v nemilosti. \u017d\u00e1dn\u00e9 z 810 d\u011bt\u00ed, o kter\u00e9 se po […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":59101,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[9],"tags":[],"class_list":["post-57859","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/57859","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=57859"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/57859\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/59101"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=57859"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=57859"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=57859"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}