{"id":59148,"date":"2025-07-10T17:14:29","date_gmt":"2025-07-10T15:14:29","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=59148"},"modified":"2025-07-10T17:14:29","modified_gmt":"2025-07-10T15:14:29","slug":"zmizela-ze-sveho-domova-catherine-louisa-pirkisova-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=59148","title":{"rendered":"Zmizela ze sv\u00e9ho domova &#8211; Catherine Louisa Pirkisov\u00e1"},"content":{"rendered":"\n<p class=\"has-vivid-red-color has-text-color has-link-color wp-elements-79516d076743a4f737069ec09e139ebb\"><strong>KAPITOLA 9<\/strong><\/p>\n\n\n\n<pre class=\"wp-block-preformatted\">Dny na High Elms ub\u00edhaly velmi pomalu a unaven\u011b. Lord Hardcastle, kter\u00fd se nyn\u00ed stal uzn\u00e1van\u00fdm obyvatelem domu, sotva pozn\u00e1val s\u00e1m sebe v \u017eivot\u011b, kter\u00fd vedl, tak zcela se zm\u011bnily jeho zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a prost\u0159ed\u00ed. Byl zvykl\u00fd na klidnou monot\u00f3nnost studijn\u00edho \u017eivota, kterou p\u0159eru\u0161ovala pouze ka\u017edoro\u010dn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva Lond\u00fdna, kde se \u00fa\u010dastnil zased\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, jich\u017e byl \u010dlenem, a tak to nebyla samota v dom\u011b, kter\u00e1 mu dr\u00e1sala nervy a city. Od \u00fatl\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed byl zvykl\u00fd dob\u0159e ovl\u00e1dat sv\u00e9 pudy a v\u00e1\u0161n\u011b a jeho vysoce nerv\u00f3zn\u00ed povaha byla v\u017edy dokonale vyv\u00e1\u017eena jeho dob\u0159e kultivovan\u00fdmi rozumov\u00fdmi schopnostmi. Za n\u00e1ro\u010dn\u00fdch okolnost\u00ed, jimi\u017e pro\u0161el, jeho zdrav\u00ed ani v nejmen\u0161\u00edm neutrp\u011blo, a p\u0159esto byl jako v\u017edy rozumn\u00fd a sebev\u011bdom\u00fd ve stavu nervov\u00e9 podr\u00e1\u017ed\u011bnosti, kterou si nedok\u00e1zal vysv\u011btlit.<br \/> \u201cD\u00fdch\u00e1 na m\u011b atmosf\u00e9ra tajemstv\u00ed,\u201d \u0159\u00edk\u00e1val si,<br \/> \u201cna ka\u017ed\u00e9m kroku m\u011b \u010dek\u00e1 n\u011bco, na co nejsem v\u016fbec p\u0159ipraven. Pro\u010d nap\u0159\u00edklad ten n\u00e1pis na Amyin\u011b hrob\u011b a pro\u010d j\u00e1, kter\u00fd jsem ji tak up\u0159\u00edmn\u011b miloval a dr\u017eel ji chladnou a bez \u017eivota v n\u00e1ru\u010d\u00ed, nem\u00e1m zat\u00edm v srdci pocit naprost\u00e9ho pr\u00e1zdn\u00e9ho zoufalstv\u00ed, ale jen jak\u00e9si siln\u00e9 nedefinovateln\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 m\u011b neust\u00e1le popoh\u00e1n\u00ed d\u00e1l, v hled\u00e1n\u00ed pravdy?\u201d <br \/>A \u010d\u00edm v\u00edc p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc se divil, a\u017e mu mozek za\u010dal b\u00fdt jako nemocn\u00fd a z\u00e1vratn\u00fd z toho, \u017ee se neust\u00e1le to\u010d\u00ed kolem jednoho st\u0159edu.<br \/> <br \/>Pan Warden zase vypadal, \u017ee se usadil v naprost\u00e9m klidu beznad\u011bjn\u00e9ho, bezc\u00edln\u00e9ho \u017eivota. Sv\u00fdmi zp\u016fsoby a zvyky zcela zest\u00e1rl a vedl \u017eivot \u010dlov\u011bka, kter\u00fd v\u00ed, \u017ee ho v budoucnosti ne\u010dek\u00e1 nic dobr\u00e9ho, a proto \u017eije v\u00fdhradn\u011b ve vzpom\u00ednk\u00e1ch na minulost. O pan\u00ed Wardenov\u00e9, jej\u00ed nemoci a smrti mluvil bez z\u00e1bran, ale kdy\u017e lord Hardcastle jednou nebo dvakr\u00e1t z\u00e1m\u011brn\u011b zm\u00ednil Amyino jm\u00e9no, bu\u010f n\u00e1hle ode\u0161el z m\u00edstnosti, nebo tak ost\u0159e odbo\u010dil od rozhovoru, \u017ee dal\u0161\u00ed pozn\u00e1mka na toto t\u00e9ma byla nemo\u017en\u00e1.<br \/> \u201cRve mu to srdce, kdy\u017e m\u011b sly\u0161\u00ed o n\u00ed mluvit, a mus\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee ji nikdy nespust\u00edm z hlavy,\u201d pomyslel si lord Hardcastle, kdy\u017e pohl\u00e9dl p\u0159es knihovnu na m\u00edsto, kde sed\u011bl pan Warden s otev\u0159en\u00fdm svazkem p\u0159ed sebou, ale o\u010di m\u011bl zasn\u011bn\u011b up\u0159en\u00e9 na okenn\u00ed tabuli \u2013 my\u0161lenkami byl zjevn\u011b daleko.<br \/> <br \/>\u201ePod\u00edvejte se, pane,\u201c \u0159ekl n\u00e1hle a p\u0159e\u0161el k n\u011bmu,<br \/> \u201emo\u017en\u00e1 se v\u00e1m bude zd\u00e1t drz\u00e9, na co se v\u00e1s chci zeptat, ale m\u00e1m k tomu skute\u010dn\u00fd d\u016fvod. Miloval jsem va\u0161i dceru za\u017eiva (b\u016fhv\u00edjak up\u0159\u00edmn\u011b) a miluji ji i po smrti. Kdyby \u017eila, mo\u017en\u00e1 by se nikdy nestala mou \u017eenou \u2013 kdo to m\u016f\u017ee \u0159\u00edct, ale jej\u00ed dobr\u00e9 jm\u00e9no, a\u010dkoli je mrtv\u00e1, je mi stejn\u011b drah\u00e9, jako kdyby byla \u017eiva. Prozrad\u00edte mi \u2013 \u017e\u00e1d\u00e1m v\u00e1s o to jako o velkou laskavost \u2013 pro\u010d jste na jej\u00ed hrob napsal jin\u00e9 jm\u00e9no, ne\u017e pod jak\u00fdm jsme byli zvykl\u00ed ji zn\u00e1t?\u201c<br \/> \u201eBylo to jej\u00ed prav\u00e9 jm\u00e9no, to, kter\u00fdm byla pok\u0159t\u011bna,\u201c \u0159ekl pan Warden zasn\u011bn\u011b, my\u0161lenkami st\u00e1le je\u0161t\u011b daleko a o\u010dima hled\u011bl mimo svou knihu.<br \/> <br \/>Pak lord Hardcastle sebral v\u0161echnu svou odvahu a s velk\u00fdm \u00fasil\u00edm polo\u017eil jedinou ot\u00e1zku, kter\u00e1 zam\u011bstn\u00e1vala jeho mysl po tolik smutn\u00fdch dn\u00ed a k n\u00ed\u017e ho vlastn\u011b jeho p\u0159edchoz\u00ed ot\u00e1zka m\u011bla jen nav\u00e9st.<br \/> \u201ePane Wardene, \u0159ekn\u011bte mi je\u0161t\u011b jednu v\u011bc, pros\u00edm v\u00e1s, vskutku se na ni nept\u00e1m z plan\u00e9 zv\u011bdavosti, jmenovala se Aim\u00e9e matka sle\u010dny Wardenov\u00e9?\u201c<br \/> P\u0159i t\u011bchto slovech pan Warden viditeln\u011b strnul a jeho tv\u00e1\u0159 popelav\u011b zbledla; pak se s n\u00e1mahou ovl\u00e1dl a odpov\u011bd\u011bl: \u201ePan\u00ed Wardenov\u00e1 se jmenovala Helena, myslel jsem, \u017ee to v\u00edte.\u201c<br \/> \u201eAno, to jsem v\u011bd\u011bl; odpus\u0165te mi, pane Wardene, jestli v\u00e1m m\u00e9 chov\u00e1n\u00ed p\u0159ipad\u00e1 hrub\u011b drz\u00e9. V\u00edm, \u017ee nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed pr\u00e1vo kl\u00e1st tyto ot\u00e1zky, ale pokud si mysl\u00edte, \u017ee jsem se k v\u00e1m v t\u011bchto dlouh\u00fdch smutn\u00fdch dnech choval jako syn, jako syn v\u00e1s pros\u00edm o d\u016fv\u011bru sv\u00e9ho otce.\u201d<br \/> \u201eAch, vy jste se ke mn\u011b v m\u00e9m tr\u00e1pen\u00ed skute\u010dn\u011b choval jako syn! Ale te\u010f zkoum\u00e1te star\u00e9 r\u00e1ny, m\u016fj mlad\u00fd p\u0159\u00edteli, a pt\u00e1te se po p\u0159\u00edb\u011bhu smutn\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e je ten, kter\u00fd u\u017e zn\u00e1te, proto\u017ee se do n\u011bj m\u00eds\u00ed h\u0159\u00edch a zlo\u010din.\u201c<br \/> <br \/>Ani jeden z nich n\u011bkolik minut nepromluvil. Pan Warden si ob\u011bma rukama zast\u00ednil tv\u00e1\u0159 a my\u0161lenkami se zatoulal do sv\u00fdch z\u00e1\u0159iv\u00fdch mlad\u00fdch dn\u016f, kdy se mu smutek zd\u00e1l vzd\u00e1len\u00fd a smrt odporn\u011b nemo\u017en\u00e1. Dlouh\u00e1 smutn\u00e1 l\u00e9ta, kter\u00e1 od t\u00e9 doby p\u0159i\u0161la a ode\u0161la, se mu vytratila z pam\u011bti; u\u017e nevid\u011bl m\u00edstnost, kde sed\u011bl, dokonce ani sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka, a v pln\u00e9 s\u00edle se mu vr\u00e1tily vzpom\u00ednky na mlad\u00e9, siln\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b, ran\u00e9 nad\u011bje a obavy, na jasn\u00e9, sluncem proz\u00e1\u0159en\u00e9 hodiny, kdy \u017eivot st\u00e1l za v\u00edc ne\u017e te\u010f.<br \/> Nakonec si odkryl tv\u00e1\u0159 a za\u010dal mluvit pomalu jako ve snu.<br \/> \u201eTe\u010f ji vid\u00edm tak, jak st\u00e1la ten den, kdy jsem ji poprv\u00e9 spat\u0159il, v osam\u011bl\u00e9 horsk\u00e9 krajin\u011b. Jej\u00ed nohy na \u010derno\u010derven\u00e9 l\u00e1v\u011b, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed z\u00e1pad slunce za jej\u00ed hlavou, jej\u00ed bohatou temnou kr\u00e1su, kter\u00e1 odr\u00e1\u017e\u00ed ka\u017ed\u00fd zlat\u00fd a karm\u00ednov\u00fd paprsek. Je\u0161t\u011b vid\u00edm jej\u00ed dlouh\u00e9 b\u00edl\u00e9 \u0161aty s pestrobarevn\u00fdmi stuhami a tmavovlasou o\u0161et\u0159ovatelku po jej\u00edm boku, kter\u00e1 se na m\u011b mra\u010dila, kdy\u017e m\u00e9 o\u010di vyjad\u0159ovaly \u00fadiv a obdiv, kter\u00fd jsem c\u00edtil. Tam a tehdy jsem j\u00ed mohl pokleknout k noh\u00e1m a uct\u00edvat ji jako bohyni. Mlad\u00fd a v\u00e1\u0161niv\u00fd jsem si u jej\u00ed svatyn\u011b vylil v\u0161echnu svou l\u00e1sku a oddanost; p\u0159\u00edsahala, \u017ee m\u011b miluje stejn\u011b jako j\u00e1 ji; vzala m\u00e9 srdce do sv\u00e9 p\u00e9\u010de \u2013 hr\u00e1la si s n\u00edm \u2013 zlomila ho \u2013 a nav\u017edy ho odhodila na stranu.\u201c<br \/> <br \/>Odml\u010del se, p\u0159emo\u017een\u00fd vzpom\u00ednkami. Lord Hardcastle se bez dechu naklonil dop\u0159edu. Zde pan Warden dobrovoln\u011b podle d\u016fv\u011bry, kterou tak tou\u017eil z\u00edskat.<br \/> Vz\u00e1p\u011bt\u00ed pan Warden znovu pokra\u010doval.<br \/> \u201eO\u017eenil jsem se podle ob\u0159ad\u016f jej\u00ed vlastn\u00ed c\u00edrkve. Vid\u00edm ji te\u010f v jej\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e9 kr\u00e1se (v \u017eil\u00e1ch j\u00ed kolovala krev \u0161pan\u011blsk\u00fdch kr\u00e1l\u016f), jak se propl\u00e9t\u00e1 uli\u010dkou, malou hlavu zaklon\u011bnou dozadu, tmav\u00e9 o\u010di n\u011bkdy bl\u00fdskaj\u00edc\u00ed, jindy sklopen\u00e9, pln\u00e9 rty a jemn\u00e9 ch\u0159\u00edp\u00ed. Lorde Hardcastle,\u201c obr\u00e1til se n\u00e1hle k mlad\u00edkovi,<br \/> \u201ep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m moje dcera zd\u00e1la kr\u00e1sn\u00e1, ale ve srovn\u00e1n\u00ed s jej\u00ed matkou, mou prvn\u00ed Aim\u00e9e, byla jen jako divok\u00e1 b\u00edl\u00e1 kopretina oproti kr\u00e1lovsk\u00e9 lilii.\u201c<br \/>Znovu se odml\u010del a pak znovu pokra\u010doval\u2026<br \/><br \/> \u201e\u010cty\u0159i kr\u00e1tk\u00e9 roky jsme spolu \u017eili, v dokonal\u00e9 l\u00e1sce, ale ne v m\u00edru, nebo\u0165 jej\u00ed sv\u00e9hlav\u00e1, v\u00e1\u0161niv\u00e1 povaha mezi n\u00e1mi vyvol\u00e1vala mnoh\u00e9 bou\u0159e. Nakonec jsem c\u00edtil, \u017ee je mou povinnost\u00ed pokusit se jej\u00ed sv\u00e9hlavost zkrotit, ne-li p\u0159emoci, ale zjistil jsem, \u017ee je to \u00fakol zcela nad m\u00e9 s\u00edly \u2013 tak jsem j\u00ed dop\u0159\u00e1l ka\u017ed\u00fd rozmar a z\u00e1libu, necht\u011bla se mi v ni\u010dem podrobit. Jej\u00ed ch\u016fva Isola n\u00e1m je\u0161t\u011b p\u0159idala na obt\u00ed\u017enosti; uct\u00edvala svou mladou pan\u00ed jako bytost vy\u0161\u0161\u00edho \u0159\u00e1du a neust\u00e1le j\u00ed dokazovala, \u017ee jsem se v posledn\u00ed dob\u011b stal p\u0159\u00edsn\u00fdm tyranem, zat\u00edmco j\u00e1 jsem se jen sna\u017eil nau\u010dit svou \u017eenu trochu se ovl\u00e1dat. Kdy\u017e jsem to vid\u011bl, poda\u0159ilo se mi jednoho r\u00e1na v\u00e9st s Isolou dlouh\u00fd a klidn\u00fd rozhovor na toto t\u00e9ma. Ujistil jsem ji, \u017ee m\u00fdm jedin\u00fdm c\u00edlem je zajistit klid a \u0161t\u011bst\u00ed jej\u00ed mlad\u00e9 pan\u00ed, a prosil jsem ji, aby mi v m\u00e9m \u00fasil\u00ed co nejv\u00edce pomohla.<br \/> Ale bylo to zbyte\u010dn\u00e9. Isola byla tvrdohlav\u00e1 ve sv\u00e9m kon\u00e1n\u00ed. Mademoiselle (tak st\u00e1le \u0159\u00edkala m\u00e9 \u017een\u011b) byla dokonal\u00e1. Co bych m\u011bl d\u011blat j\u00e1? Cht\u011bl jsem snad zmrazit teplou ji\u017eanskou krev v jej\u00edch \u017eil\u00e1ch a nau\u010dit ji lstivosti a opatrnosti chladnokrevn\u00fdch seve\u0159an\u016f? Co\u017epak otec a matka Aim\u00e9e, ka\u017ed\u00fd z nich um\u00edraj\u00edc\u00ed, nesv\u011b\u0159ili sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka do jej\u00ed p\u00e9\u010de a \u017e\u00e1dn\u00e1 moc na nebi ani na zemi by ji nep\u0159im\u011bla, aby tuto d\u016fv\u011bru zradila.<br \/> \u201cMiluji ty, kdo m\u011b miluj\u00ed,\u201d uzav\u0159elo to uboh\u00e9 nev\u011bdom\u00e9 v\u011brn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed,<br \/> \u201ca ty, kdo m\u011b nen\u00e1vid\u00ed, nen\u00e1vid\u00edm tak\u00e9 s nehynouc\u00ed nen\u00e1vist\u00ed.\u201d <br \/>Tato posledn\u00ed slova mi t\u00e9m\u011b\u0159 zasy\u010dela do tv\u00e1\u0159e, pak se prudce oto\u010dila a ode\u0161la ode mne, vzala svou malou hol\u010di\u010dku za ruku a \u0159ekla j\u00ed, aby \u0161la sb\u00edrat lilie, aby z nich ud\u011blala korunu pro svou drahou maminku.<br \/> <br \/>Pak jsem \u0161el k samotn\u00e9 Aim\u00e9e a zeptal se j\u00ed, zda je p\u0159ipravena d\u00e1t mi n\u011bjak\u00fd skute\u010dn\u00fd d\u016fkaz sv\u00e9 l\u00e1sky, proto\u017ee jsem ji p\u0159i\u0161el po\u017e\u00e1dat o velkou laskavost.<br \/> \u201cO co jde?\u201d \u0159ekla Aim\u00e9e malichern\u011b,<br \/> \u201cv posledn\u00ed dob\u011b jsem t\u011b nem\u011bla moc r\u00e1da, proto\u017ee jsi na m\u011b byl zl\u00fd.\u201d<br \/> <br \/>Jak kr\u00e1sn\u011b vypadala toho r\u00e1na, a\u010dkoli byla rozzloben\u00e1 a pohrdav\u00e1. Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee navl\u00e9kala sv\u011btl\u00e9 andalusk\u00e9 kor\u00e1lky, jedna lokna j\u00ed spadla p\u0159es \u010delo a indi\u00e1nsk\u00fd \u0161\u00e1tek, obto\u010den\u00fd kolem pasu, j\u00ed v z\u00e1hybech sv\u00edral p\u0159es b\u00edl\u00e9 \u0161aty. Uboh\u00e1, Aim\u00e9e! Moje d\u011bv\u010d\u00e1tko, tehdy sotva devaten\u00e1ctilet\u00e1 \u2013 dokud nezem\u0159u, z\u016fstane tv\u016fj obraz v m\u00e9 mysli sv\u011b\u017e\u00ed a z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed, jako kdy\u017e jsem toho posledn\u00edho r\u00e1na pohl\u00e9dl na tvou sladkou tv\u00e1\u0159!<br \/> \u201cLaskavost, o kterou jsem t\u011b cht\u011bl po\u017e\u00e1dat, je velmi prost\u00e1. Cht\u011bl jsem pouze vz\u00edt svou \u017eenu a dceru do Anglie a p\u0159edstavit je sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm a p\u0159\u00edbuzn\u00fdm, kter\u00fdm jsem se b\u011bhem sv\u00e9ho dlouh\u00e9ho pobytu ve Francii do jist\u00e9 m\u00edry odcizil. Jedin\u00e9, o co t\u011b chci prosit s velkou v\u00e1\u017enost\u00ed, je, aby Isola z\u016fstala se sv\u00fdmi lidmi.\u201d<br \/> Vysv\u011btlil jsem j\u00ed, \u017ee jsem ji o to \u017e\u00e1dal z dobr\u00fdch d\u016fvod\u016f. Po dobu na\u0161\u00ed nep\u0159\u00edtomnosti by o Isolu m\u011blo b\u00fdt dob\u0159e postar\u00e1no, a proto\u017ee jsem svou \u017eenu velmi miloval, p\u0159\u00e1l jsem si ji m\u00edt alespo\u0148 na kr\u00e1tkou dobu jen pro sebe.<br \/>Pak se rozpoutala bou\u0159e. Bylo hrozn\u00e9 vid\u011bt hn\u011bv m\u00e9 \u017eeny.<br \/> \u201cChce\u0161 ji snad zab\u00edt na n\u011bjak\u00e9m tajn\u00e9m m\u00edst\u011b?\u201d ptala se, <br \/>\u201c\u017ee jsi ji odvedl z jej\u00ed vlastn\u00ed zem\u011b a od toho jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd ji opravdu miloval?\u201d<br \/><br \/>Ta sc\u00e9na byla nepopsateln\u00e1; marn\u011b jsem se j\u00ed sna\u017eil domluvit nebo ji uklidnit. V dokonal\u00e9m v\u00edru vzteku se vy\u0159\u00edtila z m\u00edstnosti.<br \/> Nev\u011b\u0159il bych si, \u017ee ji budu n\u00e1sledovat, kdyby se ve mn\u011b vzbou\u0159il takov\u00fd temperament. Zavolal jsem tedy na svou hol\u010di\u010dku, kter\u00e1 si hr\u00e1la na zahrad\u011b, a spole\u010dn\u011b jsme se vydali na dlouhou proch\u00e1zku do hor; myslel jsem si, \u017ee o samot\u011b s malou na sladk\u00e9m vzduchu se mi snad trochu vr\u00e1t\u00ed klid a l\u00e9pe si uspo\u0159\u00e1d\u00e1m sv\u016fj pl\u00e1n dal\u0161\u00edho postupu. Vr\u00e1tili jsme se a\u017e skoro ve\u010der, Amy zp\u00edvala a rozhazovala kv\u011btiny, kdy\u017e jsme \u0161li. U dve\u0159\u00ed m\u00e9ho domu m\u011b p\u0159iv\u00edtal jeden ze sluh\u016f, kter\u00fd mi podal dopis od m\u00e9 \u017eeny a na m\u016fj dotaz mi sd\u011blil, \u017ee ona a Isola ode\u0161ly hned po mn\u011b a od t\u00e9 doby se nevr\u00e1tily.<br \/> S p\u0159edtuchou ne\u0161t\u011bst\u00ed jsem dopis otev\u0159el a p\u0159e\u010detl si tato slova, kter\u00e1 se mi vryla do pam\u011bti: U\u017e m\u011b nemiluje\u0161. Ka\u017ed\u00fd Tv\u016fj pohled a \u010din to dokazuje. Ji\u017e mnoho m\u011bs\u00edc\u016f jsem vid\u011bla, jak se mi Tv\u00e1 l\u00e1ska vzdaluje, a nestarala jsem se o to, abych k Tob\u011b vzt\u00e1hla ruku a udr\u017eela si ji. Jdu k t\u00e9, kdo m\u011b uct\u00edval od nej\u00fatlej\u0161\u00edho d\u011btstv\u00ed, ke sv\u00e9 sest\u0159enici v Arragonu. V jej\u00edm dom\u011b a v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti se s Tebou setk\u00e1m, bude\u0161-li si to p\u0159\u00e1t, ale u\u017e nikdy se nesna\u017e m\u011b z\u00edskat zp\u011bt do sv\u00e9ho domu, nebo\u0165 jsem Tv\u016fj obraz vyrvala ze sv\u00e9ho srdce.<br \/>AIM\u00c9E <br \/> <br \/>J\u00e1 jsem se zapot\u00e1cel jako \u010dlov\u011bk, kter\u00fd dostal t\u011b\u017ekou r\u00e1nu; m\u00edstnost se mi p\u0159ed o\u010dima to\u010dila dokola, pak se v\u0161ude rozhostila tma a j\u00e1 jsem zt\u011b\u017eka padl na zem. Lorde Hardcastle, unavuji v\u00e1s? Kdy\u017e jste m\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed \u017e\u00e1dal o d\u016fv\u011bru, \u010dekal jste, \u017ee usly\u0161\u00edte takov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, jako je ten o Amyin\u011b matce?\u201c<br \/> \u201eNe, to jsem ne\u010dekal, pane, a mohu se v\u00e1s zeptat, zda Amy n\u011bkdy v\u011bd\u011bla o vin\u011b sv\u00e9 matky, nebo si myslela, \u017ee va\u0161e druh\u00e1 \u017eena je jej\u00ed skute\u010dnou matkou?\u201c<br \/> \u201eNe, na ob\u011b va\u0161e ot\u00e1zky. Amy bylo \u0159e\u010deno, \u017ee jej\u00ed matka je mrtv\u00e1, nakolik se j\u00ed poda\u0159ilo pochopit, co to znamen\u00e1; ale jej\u00ed fascinuj\u00edc\u00ed obraz byl v d\u011btsk\u00e9 mysli tak hluboce zako\u0159en\u011bn, \u017ee nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by na ni n\u011bkdy zapomn\u011bla. Pozd\u011bji \u2013 ale ne, nebudu p\u0159edb\u00edhat, ale budu v\u00e1m vypr\u00e1v\u011bt v pat\u0159i\u010dn\u00e9m po\u0159ad\u00ed ka\u017edou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ud\u00e1lost.<br \/> <br \/>Kdy\u017e jsem se vzpamatoval, pln\u011b jsem si uv\u011bdomil hloubku sv\u00e9ho ne\u0161t\u011bst\u00ed a okam\u017eit\u011b jsem podnikl kroky, abych zjistil, zda moje \u017eena skute\u010dn\u011b ud\u011blala to, \u010d\u00edm vyhro\u017eovala. Bohu\u017eel se to dalo zjistit a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 snadno \u2013 nestoudnost jej\u00edho chov\u00e1n\u00ed byla naprosto ot\u0159esn\u00e1. A\u010dkoli jsem byl zasa\u017een do srdce, nesna\u017eil jsem se ji z\u00edskat zp\u011bt; \u201cp\u0159estala m\u011b milovat, nech ji j\u00edt,\u201d byla jedin\u00e1 my\u0161lenka v m\u00e9 mysli, a od nyn\u011bj\u0161ka bude m\u00edt moje mal\u00e1 Amy ve\u0161kerou mou l\u00e1sku a p\u00e9\u010di.<br \/> Sp\u011bchal jsem, abych ji odvezl na m\u00edsto, kde by jm\u00e9no a h\u0159\u00edch jej\u00ed matky nebyly zn\u00e1my. Opustil jsem tedy provincii Haute Loire a usadil se v Saint Sauveur nedaleko Bordeaux. Tam jsem pro ni najal vynikaj\u00edc\u00ed anglickou vychovatelku (d\u00e1mu, kter\u00e1 se pozd\u011bji stala mou man\u017eelkou) a studiem a neust\u00e1l\u00fdm zam\u011bstn\u00e1n\u00edm jsem se sna\u017eil rozpt\u00fdlit sv\u00e9 my\u0161lenky.<br \/> <br \/>Asi rok pot\u00e9, co jsme byli v Saint Sauveur, m\u011b jednoho r\u00e1na p\u0159ekvapilo, \u017ee u br\u00e1ny stoj\u00ed Isola. Nejd\u0159\u00edv m\u011b napadlo, \u017ee za mnou p\u0159i\u0161la s kaj\u00edcn\u00fdm vzkazem od m\u00e9 \u017eeny. Kdy\u017e jsem si v\u0161ak v\u0161iml, \u017ee je oble\u010dena do hlubok\u00e9ho smutku, uhodl jsem, \u017ee mi chce p\u0159in\u00e9st mnohem jin\u00e9 zpr\u00e1vy.<br \/> \u201cVa\u0161e pan\u00ed je mrtv\u00e1?\u201d zeptal jsem se a hned jsem tu\u0161il nejhor\u0161\u00ed. Sklonila hlavu.<br \/> \u201c\u0158ekni mi v\u0161echno, Isolo,\u201d zalapal jsem po dechu a st\u00e1le doufal, \u017ee by pro m\u011b mohla m\u00edt n\u011bjak\u00e9 poselstv\u00ed l\u00e1sky nebo pok\u00e1n\u00ed.<br \/> \u201cNen\u00ed co vypr\u00e1v\u011bt,\u201d odpov\u011bd\u011bla chladn\u011b, \u201cje mrtv\u00e1, to je v\u0161echno.\u201d<br \/> \u201cAle kde, kdy, jak?\u201d nal\u00e9hal jsem, m\u00e1 du\u0161e \u017e\u00edznila a hladov\u011bla po sv\u00e9 \u017een\u011b.<br \/> \u201cNastydla, necht\u011bla se o sebe starat, a tak zem\u0159ela, to je v\u0161echno,\u201d zn\u011bla odpov\u011b\u010f.<br \/> \u201cA pro m\u011b ani pro jej\u00ed dceru ani slovo, ani vzkaz?\u201d<br \/> \u201cCo byste cht\u011bl sly\u0161et?\u201d Pak se \u017eena zasm\u00e1la drsn\u00fdm pohrdav\u00fdm sm\u00edchem.<br \/> \u201cCo by si monsieur p\u0159\u00e1l? Don Josef se o ni staral a dal j\u00ed v\u0161echno, co si p\u0159\u00e1la. Byl u n\u00ed, kdy\u017e um\u00edrala, a dr\u017eel ji v n\u00e1ru\u010d\u00ed.\u201d<br \/> Nem\u011bl jsem srdce pt\u00e1t se na v\u00edc, a kdy\u017e se ke mn\u011b Isola oto\u010dila z\u00e1dy bez dal\u0161\u00edho slova nebo jak\u00e9hokoli pozdravu, nesna\u017eil jsem se ji zdr\u017eovat. Sebemen\u0161\u00ed projev kaj\u00edcnosti by mi vr\u00e1til starou l\u00e1sku k m\u00e9 \u017een\u011b, ale zem\u0159\u00edt takto, jak \u017eila, v h\u0159\u00edchu, to byla ta nejtrp\u010d\u00ed r\u00e1na ze v\u0161ech.<br \/> M\u011bl jsem v t\u00e9 chv\u00edli velk\u00fd strach, aby se Amy n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem nedozv\u011bd\u011bla n\u011bco z toho stra\u0161n\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu. Sna\u017eil jsem se, a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b, zm\u00e1st jej\u00ed d\u011btskou mysl t\u00edm, \u017ee jsem o jej\u00ed matce neust\u00e1le mluvil jako o vychovatelce, a brzy m\u011b napadla my\u0161lenka, \u017ee kdyby j\u00ed byla d\u00e1na jin\u00e1 matka, vzpom\u00ednky na tu prvn\u00ed by se zcela vymazaly. Proto jsem se kr\u00e1tce po Aim\u00e9ein\u011b smrti o\u017eenil se svou druhou \u017eenou. V\u00fdsledek zn\u00e1te, \u017eivot v klidu a relativn\u00edm \u0161t\u011bst\u00ed a\u017e do sou\u010dasnosti.\u201c<br \/> <br \/>Pan Warden se op\u011bt odml\u010del, klid ho zjevn\u011b opou\u0161t\u011bl, a jen se zv\u00fd\u0161en\u00fdm \u00fasil\u00edm a obt\u00ed\u017eemi dokon\u010dil sv\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.<br \/> \u201eBrzy po sv\u00e9m druh\u00e9m s\u0148atku, jsem opustil St. Sauveur v nad\u011bji, \u017ee je\u0161t\u011b v\u00edce vyma\u017eu z Amyiny mlad\u00e9 mysli vzpom\u00ednky na jej\u00ed ran\u00e9 dny. Mysl\u00edm, \u017ee se mi to do jist\u00e9 m\u00edry poda\u0159ilo; p\u0159edstavoval jsem si, \u017ee se mi to docela poda\u0159ilo, kdy\u017e se m\u011b jednoho dne, asi p\u0159ed dv\u011bma lety, k m\u00e9mu velk\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed n\u00e1hle zeptala:<br \/>\u201cTat\u00ednku, drah\u00fd, pov\u011bz mi o t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 pan\u00ed, kter\u00e1 si se mnou hr\u00e1la, kdy\u017e jsem byla mal\u00e1; nebyla to moje vlastn\u00ed maminka?\u201d<br \/> Tehdy jsem sv\u00e9 mal\u00e9 dce\u0159i \u0159ekl prvn\u00ed a jedinou le\u017e, kterou jsem kdy vyslovil, a ujistil jsem ji, \u017ee ta kr\u00e1sn\u00e1 pan\u00ed byla jej\u00ed vychovatelka a \u017ee pan\u00ed Wardenov\u00e1 byla jej\u00ed vlastn\u00ed maminka.<br \/><br \/> \u201cJe to pravda, tati?\u201d zeptala se Amy a pod\u00edvala se mi do o\u010d\u00ed. Znovu jsem ji ujistil, \u017ee je to pravda. \u201cPak tedy,\u201d \u0159eklo d\u00edt\u011b vytrvale, \u201cm\u00e1m vychovatelku rad\u011bji ne\u017e vlastn\u00ed maminku, proto\u017ee ta m\u011b l\u00edbala, hr\u00e1la si se mnou a dr\u017eela m\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed, ale tahle maminka jen vy\u0161\u00edv\u00e1 a cel\u00fd den p\u0159ij\u00edm\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvy.\u201d Ta slova m\u011b zas\u00e1hla a\u017e do srdce; mezi Amy a jej\u00ed nevlastn\u00ed matkou nikdy nebylo mnoho n\u00e1klonnosti, jejich povahy byly tak protikladn\u00e9 a ka\u017ed\u00fdm rokem se nedostatek sympati\u00ed mezi nimi projevoval st\u00e1le z\u0159eteln\u011bji. Nikdo z m\u00fdch p\u0159\u00e1tel a p\u0159\u00edbuzn\u00fdch nev\u011bd\u011bl o m\u00e9m druh\u00e9m man\u017eelstv\u00ed; p\u0159edstavovali si, \u017ee pan\u00ed Wardenov\u00e1 je moje prvn\u00ed a jedin\u00e1 \u017eena, a pan\u00ed Wardenov\u00e9, kter\u00e1 nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 p\u0159\u00edbuzn\u00e9, ned\u011blalo pot\u00ed\u017ee utajit, \u017ee se provdala za vdovce. \u017dili jsme mezi francouzsk\u00fdmi sedl\u00e1ky tak naprosto izolovan\u00fdm \u017eivotem, \u017ee neexistovala obava, \u017ee by Amy n\u011bkdy v Anglii sly\u0161ela mluvit o sv\u00e9 matce, a p\u0159esto se po v\u0161ech t\u011bchto opat\u0159en\u00edch p\u0159\u00edroda prosadila t\u00edmto neobvykl\u00fdm zp\u016fsobem.\u201c<br \/><br \/> Pak se pan Warden n\u00e1hle odml\u010del. \u201eLorde Hardcastle, v\u00edc v\u00e1m o tomto smutn\u00e9m p\u0159\u00edb\u011bhu nemohu \u0159\u00edct. Co m\u011b to st\u00e1lo, abych s v\u00e1mi takto hovo\u0159il, se nikdy nedozv\u00edte; u\u017e o tom nebudeme mluvit.\u201c<br \/> \u201eJak v\u00e1m mohu pod\u011bkovat, pane Wardene?\u201c zvolal Hardcastle up\u0159\u00edmn\u011b, vysko\u010dil dop\u0159edu a stiskl panu Wardenovi ruku, \u201ejak v\u00e1m mohu v\u016fbec pod\u011bkovat za tento d\u016fkaz va\u0161\u00ed d\u016fv\u011bry ve mne? Cel\u00e9 uplynul\u00e9 t\u00fddny, kdy jsem nad touto z\u00e1le\u017eitost\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel a p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00e9m\u011b\u0159 jako \u010dlov\u011bk ve snu, m\u011b my\u0161lenky st\u00e1le vedly zp\u011bt k v\u00e1m, jako k \u010dlov\u011bku, kter\u00fd dr\u017e\u00ed ve sv\u00fdch rukou roz\u0159e\u0161en\u00ed t\u00e9to z\u00e1hady. Dnes ve\u010der se c\u00edt\u00edm bl\u00ed\u017e pravd\u011b ne\u017e kdykoli p\u0159edt\u00edm. Jeden paprsek sv\u011btla proraz\u00ed temnotu a my p\u016fjdeme za n\u00edm. Pane, opust\u00edte na chv\u00edli sv\u016fj domov \u2013 je dost ponur\u00fd, nebesa v\u011bd\u00ed \u2013 a nav\u0161t\u00edv\u00edte se mnou m\u00edsta sv\u00e9 prvn\u00ed l\u00e1sky a smutku? C\u00edt\u00edte se na to? Kdo v\u00ed, jak\u00e1 pravda se tam n\u011bkde skr\u00fdv\u00e1. Nemohu v\u00e1m te\u010f vysv\u011btlit, jak to c\u00edt\u00edm; mus\u00edm se pokusit si to promyslet. Zat\u00edm vid\u00edm jen Isoldy nen\u00e1vist k v\u00e1m a Amyinu silnou podobnost s jej\u00ed mrtvou matkou v prudkosti povahy. Ale v obraze jsou i dal\u0161\u00ed sv\u011btla a st\u00edny, kter\u00e9 mus\u00ed zapadnout na sv\u00e9 m\u00edsto, aby byl obraz \u00fapln\u00fd.\u201c<br \/> \u201eAno,\u201c \u0159ekl pan Warden smutn\u011b, \u201eAmy byla bledou podobou (sm\u00edm-li pou\u017e\u00edt ten v\u00fdraz) sv\u00e9 matky v mysli i t\u011ble. Podobala se j\u00ed tak\u0159\u00edkaj\u00edc tvarem a obrysy, ale chyb\u011blo j\u00ed pln\u00e9, z\u00e1\u0159iv\u00e9 zabarven\u00ed, kter\u00e9 d\u011blalo jej\u00ed matku tak nebezpe\u010dn\u011b fascinuj\u00edc\u00ed. Kupodivu mi ta podoba nikdy nebyla tak n\u00e1padn\u00e1, jako kdy\u017e le\u017eela chladn\u00e1 a bez \u017eivota v rakvi; tehdy jsem c\u00edtil poku\u0161en\u00ed zeptat se s\u00e1m sebe: je to Amy, nebo jej\u00ed matka?\u201c<br \/> \u201eA j\u00e1 jsem tak\u00e9,\u201c \u0159ekl lord Hardcastle ti\u0161e, \u201evid\u011bl v Amyin\u011b tv\u00e1\u0159i v\u00fdraz, kter\u00fd jsem nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl. Pane, m\u00e1m te\u010f v \u017eivot\u011b jedin\u00fd c\u00edl, zachr\u00e1nit Amy mrtvou, jako bych ji zachr\u00e1nil \u017eivou, p\u0159ed opovr\u017een\u00edm nebo zneuct\u011bn\u00edm. Chci na jej\u00ed bezejmenn\u00fd hrob napsat jm\u00e9no, kter\u00e9 m\u00e1 pr\u00e1vo nosit. Chci m\u00edt mo\u017enost dr\u017eet v ruce obraz d\u00edvky, kterou tak up\u0159\u00edmn\u011b miluji, v cel\u00e9 jej\u00ed nevinnosti, \u010distot\u011b a kr\u00e1se, a \u0159\u00edci cel\u00e9mu sv\u011btu: \u2018To je ta, kterou jsem miloval za \u017eivota, kterou miluji i po smrti a kterou budu milovat i po celou v\u011b\u010dnost!\u2019\u201c<br \/> <br \/>Pan Warden se pod\u00edval na zarudlou, v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159 mluv\u010d\u00edho a pak velmi ti\u0161e \u0159ekl: \u201eLorde Hardcastle, myslel jsem si, \u017ee v\u00e1s d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m, ale zjistil jsem, \u017ee jsem v\u00e1s a\u017e do dne\u0161ka doopravdy nepoznal. Ano, pojedu s v\u00e1mi do Le Puy nebo kamkoli jinam, kam si vyberete. C\u00edt\u00edm se na to, a koneckonc\u016f, pro star\u00e9ho mu\u017ee, jako jsem j\u00e1, je celkem jedno, v jak\u00e9m kout\u011b sv\u011bta slo\u017e\u00ed kosti!\u201c<\/pre>\n\n\n\n<p>p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<div class=\"mh-excerpt\"><p>KAPITOLA 9 Dny na High Elms ub\u00edhaly velmi pomalu a unaven\u011b. Lord Hardcastle, kter\u00fd se nyn\u00ed stal uzn\u00e1van\u00fdm obyvatelem domu, sotva pozn\u00e1val s\u00e1m sebe v <a class=\"mh-excerpt-more\" href=\"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=59148\" title=\"Zmizela ze sv\u00e9ho domova &#8211; Catherine Louisa Pirkisov\u00e1\">[&#8230;]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":58373,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-59148","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/59148","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=59148"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/59148\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/58373"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=59148"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=59148"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=59148"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}