{"id":59887,"date":"2025-08-05T15:19:54","date_gmt":"2025-08-05T13:19:54","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=59887"},"modified":"2025-08-05T15:19:54","modified_gmt":"2025-08-05T13:19:54","slug":"zmizela-ze-sveho-domova-catherine-louisa-pirkisova-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=59887","title":{"rendered":"Zmizela ze sv\u00e9ho domova – Catherine Louisa Pirkisov\u00e1"},"content":{"rendered":"\n

KAPITOLA 11<\/strong><\/p>\n\n\n\n

\u201eVezm\u011bte si ji, nechte si ji a nechte uboh\u00e9ho h\u0159\u00ed\u0161n\u00edka j\u00edt!\u201c Po dlouh\u00e9 dny a bezesn\u00e9 noci se ta slova oz\u00fdvala a opakovala v u\u0161\u00edch lorda Hardcastla. Byl si naprosto jist\u00fd, \u017ee je vyslovil skute\u010dn\u00fd lidsk\u00fd hlas, ale ve\u0161ker\u00e9 p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po \u0161ed\u00e9 zahalen\u00e9 postav\u011b bylo bezv\u00fdsledn\u00e9 a od t\u00e9 doby ji u\u017e nespat\u0159il.
Velmi opatrn\u011b a jemn\u011b sd\u011blil panu Wardenovi zpr\u00e1vu o navr\u00e1cen\u00ed Amyina prstenu, proto\u017ee c\u00edtil, \u017ee je nutn\u00e9, aby se o ka\u017ed\u00e9 okolnosti spojen\u00e9 s jejich p\u00e1tr\u00e1n\u00edm dozv\u011bd\u011bl hned, jak nastane, proto\u017ee kdo mohl v\u011bd\u011bt, co se m\u016f\u017ee st\u00e1t d\u00e1l?
Pan Warden si podivnou historku vyslechl velmi klidn\u011b.
\u201eJe to za\u010d\u00e1tek konce. Nepochybn\u011b n\u00e1s \u010dekaj\u00ed je\u0161t\u011b podivn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci, ne\u017e je tato. Nechte si ten prsten, Hardcastle, kdo m\u016f\u017ee m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed pr\u00e1vo nosit ho ne\u017e vy?\u201c
A Hardcastle si prsten ponechal a ve sv\u00e9m srdci si zapsal dal\u0161\u00ed slib, kter\u00fd zn\u011bl podobn\u011b jako ten, kter\u00fd si dal ruku v ruce s Frankem Varleym, \u017ee \u201cve dne v noci, po zemi i po mo\u0159i bude p\u00e1trat po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b\u201d , aby o\u010distil jm\u00e9no d\u00edvky, kterou miloval.
Pan Warden den ode dne sl\u00e1bl a sl\u00e1bl. T\u00fdden odpo\u010d\u00edvali v Boulogne a pak se vydali lehk\u00fdmi trasami do Le Puy. Po osmi dnech klidn\u00e9ho cestov\u00e1n\u00ed dorazili do malebn\u00e9ho star\u00e9ho m\u011bsta, a p\u0159esto\u017ee byli do posledn\u00edho dechu unaven\u00ed a vy\u010derpan\u00ed, trval pan Warden na tom, aby ho ihned odvezli do mal\u00e9ho tich\u00e9ho hostince, kter\u00fd se nach\u00e1zel na p\u016fli cesty mezi m\u011bstem a jeho star\u00fdm horsk\u00fdm domovem.<\/p>\n\n\n\n


\u201cA l\u2019Aigle des Montagnes\u201c, tak zn\u011bl n\u00e1pis, kter\u00fd visel nad t\u00edmto tich\u00fdm mal\u00fdm hostincem, a jeho n\u00e1zev nemohl b\u00fdt vybr\u00e1n l\u00e9pe. Stoj\u00ed vysoko v druh\u00e9m p\u00e1su skal, kter\u00fd obklopuje Le Puy, a p\u0159i pohledu z n\u00e1horn\u00ed plo\u0161iny pod n\u00edm se zd\u00e1lo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee by se tak vysoko mohlo vzn\u00e9st n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e orl\u00ed k\u0159\u00eddla. K n\u011bmu vedla \u00fazk\u00e1, klikat\u00e1 stezka, z\u0159\u00edzen\u00e1 tak, aby se na ni ve\u0161ly \u201cmal\u00e9 vozy\u201d, p\u0159i\u010dem\u017e na obou stran\u00e1ch nebylo ani p\u00ed\u010f voln\u00e9ho m\u00edsta. Nezku\u0161en\u00e9mu poutn\u00edkovi se cesta zd\u00e1la stra\u0161n\u00e1 a nebezpe\u010dn\u00e1, ale vytrval\u00fd a jist\u00fd horal s n\u00ed nem\u011bl probl\u00e9my. Co pro n\u011bj byla propast, nejprve na t\u00e9to stran\u011b, pak na druh\u00e9 a ob\u010das na obou? Jakmile dorazil na vrchol, naskytl se mu n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled, ohrani\u010den\u00fd vzd\u00e1len\u00fdm poho\u0159\u00edm C\u00e9venny, kter\u00e9 v cel\u00e9 sv\u00e9 jisk\u0159iv\u00e9 kr\u00e1se ukazovalo z\u00e1kruty Loiry a jej\u00edch \u010detn\u00fdch p\u0159\u00edtok\u016f.
P\u0159ed dvaceti lety sem poprv\u00e9 zav\u00edtal pan Warden a s um\u011bleck\u00fdm citem pro velkolepost a kr\u00e1su se sem opakovan\u011b vracel, aby maloval divok\u00e9 horsk\u00e9 scen\u00e9rie a zni\u010den\u00e9 z\u00e1mky, kter\u00e9 tu a tam visely mezi skalami jako orl\u00ed hn\u00edzda.
Od t\u011bch dob zm\u011bnilo m\u00edsto dvakr\u00e1t majitele a sou\u010dasn\u00fd majitel mu byl zcela nezn\u00e1m\u00fd. P\u0159esto v n\u011bm toto m\u00edsto a jeho okol\u00ed nemohlo nevyvolat mnoho ho\u0159k\u00fdch vzpom\u00ednek a dn\u016f smutn\u00fdch i sladk\u00fdch, a druh\u00fd den po jejich p\u0159\u00edjezdu na n\u011bm lord Hardcastle vid\u011bl tak rychlou zm\u011bnu k hor\u0161\u00edmu, \u017ee okam\u017eit\u011b na\u0159\u00eddil, aby byl z Le Puy posl\u00e1n l\u00e9ka\u0159.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJe to zbyte\u010dn\u00e9, Hardcastle,\u201c \u0159ekl pan Warden, kdy\u017e usly\u0161el vydan\u00fd rozkaz. \u201e\u017d\u00e1dn\u00fd l\u00e9ka\u0159 pro m\u011b u\u017e nic nezm\u016f\u017ee. A\u0165 mi p\u0159inesou n\u011bkolik lektvar\u016f, kter\u00e9 si mohu p\u0159edepsat s\u00e1m, abych se mohl na p\u00e1r dn\u00ed vzpamatovat a nav\u0161t\u00edvit tady sv\u016fj star\u00fd domov. Otev\u0159ete okno,\u201c dodal neurvale, \u201eten m\u011bkk\u00fd, sladk\u00fd vzduch mi vrac\u00ed \u017eivot.\u201c
Hardcastle mu pak postavil n\u00edzk\u00e9 k\u0159eslo bl\u00edzko okenn\u00edho k\u0159\u00eddla, odkud se mohl d\u00edvat napravo i nalevo na horsk\u00e9 panorama, a dokonce zahl\u00e9dnout v\u011b\u017ei\u010dku sv\u00e9ho star\u00e9ho z\u00e1mku, kter\u00e1 st\u00e1la vysoko mezi vzd\u00e1len\u00fdmi skalami.
Pan Warden se dlouho a up\u0159en\u011b d\u00edval na n\u00e1dhernou krajinu a nas\u00e1val ka\u017ed\u00fd pohled a zvuk, jako kdy\u017e um\u00edraj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk hled\u00ed na n\u011bjakou milovanou sc\u00e9nu, jej\u00ed\u017e vzpom\u00ednku si chce odn\u00e9st na v\u011b\u010dnost. Lord Hardcastle se ho neodv\u00e1\u017eil vyru\u0161it, beze slova se naklonil p\u0159es op\u011bradlo \u017eidle a sna\u017eil se, pokud to bylo mo\u017en\u00e9, sledovat tok jeho my\u0161lenek.<\/p>\n\n\n\n


N\u00e1hle pan Warden oto\u010dil hlavu a pod\u00edval se Hardcastlovi do tv\u00e1\u0159e. Mluvil vzru\u0161en\u011b a zd\u00e1lo se, \u017ee jeho hlas t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00edskal svou starou s\u00edlu a pevnost.
\u201eHardcastle, ud\u011blal jste pro m\u011b hodn\u011b, v\u00edm, \u017ee ud\u011bl\u00e1te je\u0161t\u011b jednu v\u011bc. Mo\u017en\u00e1 je to posledn\u00ed laskavost, kterou od v\u00e1s \u017e\u00e1d\u00e1m. Poj\u010fte sem a postavte se po m\u00e9 pravici. Vid\u00edte, jak se mezi t\u011bmi cukrov\u00fdmi homolemi ty\u010d\u00ed z\u00e1padn\u00ed v\u011b\u017ei\u010dky m\u00e9ho star\u00e9ho domu \u2013 tehdy se mu \u0159\u00edkalo Chateau d\u2019Albiac. Stoj\u00ed na nejvy\u0161\u0161\u00edm m\u00edst\u011b v Cassagnacu. Kousek napravo je n\u00edzk\u00e9, dob\u0159e obd\u011bl\u00e1van\u00e9 \u00fadol\u00ed, kde je tu a tam rozeseto asi p\u011bt nebo \u0161est selsk\u00fdch domk\u016f. V jednom z nich bydleli Izolini lid\u00e9 a tam byla moje mil\u00e1 Aim\u00e9e vychov\u00e1v\u00e1na jejich p\u011bstounkou. P\u016fjdete tam pro ni, a pokud ji najdete, p\u0159ive\u010fte mi ji sem. Chci j\u00ed polo\u017eit jednu nebo dv\u011b ot\u00e1zky, na kter\u00e9 mi m\u016f\u017ee odpov\u011bd\u011bt jen ona.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eR\u00e1d,\u201c odpov\u011bd\u011bl Hardcastle. \u201eOd za\u010d\u00e1tku jsem m\u011bl v \u00famyslu tu \u017eenu vyhledat a vyslechnout ji. Jakmile doraz\u00ed doktor, p\u0159enech\u00e1m v\u00e1s jeho p\u00e9\u010di a bez dal\u0161\u00edho ot\u00e1len\u00ed se vyd\u00e1m na cestu.\u201c
\u201eNe,\u201c \u0159ekl pan Warden rozhodn\u011b, \u201emus\u00edte vyrazit hned, nezn\u00e1te tyto horsk\u00e9 stezky tak jako j\u00e1 a pro cizince jsou pln\u00e9 obt\u00ed\u017e\u00ed a nebezpe\u010d\u00ed. Cassagnac je odsud vzd\u00e1len t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161est mil. Sm\u011bjete se t\u00e9 vzd\u00e1lenosti. P\u011bt mil po t\u011bchto horsk\u00fdch stezk\u00e1ch nen\u00ed nic lehk\u00e9ho, to v\u00e1s uji\u0161\u0165uji. Kdybyste se hned vydal na jednom z t\u011bch mal\u00fdch horsk\u00fdch pon\u00edk\u016f, dorazili byste do Cassagnacu a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159i z\u00e1padu slunce. Pak budete muset urazit je\u0161t\u011b nejm\u00e9n\u011b t\u0159i m\u00edle, ne\u017e se v\u00e1m poda\u0159\u00ed sehnat nocleh, proto\u017ee se sem v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nem\u016f\u017eete vr\u00e1tit d\u0159\u00edv ne\u017e z\u00edtra.\u201c
\u201eDo z\u00edt\u0159ka,\u201c opakoval Hardcastle smutn\u011b a hlavou mu bleskla my\u0161lenka: \u201cCo kdy\u017e tu z\u00edtra nebude?\u201dPan Warden \u010detl jeho my\u0161lenky: \u201eNen\u00ed to tak bl\u00edzko,\u201c \u0159ekl ti\u0161e, \u201eale nen\u00ed to daleko. Je\u010fte okam\u017eit\u011b, pros\u00edm v\u00e1s, proto\u017ee dny a hodiny mi te\u010f za\u010d\u00ednaj\u00ed b\u00fdt drah\u00e9. V\u00e1\u0161 l\u00e9ka\u0159 tu bude co nevid\u011bt; lid\u00e9 v dom\u011b jsou dob\u0159\u00ed a laskav\u00ed a j\u00e1 se u nich c\u00edt\u00edm jako doma. Pros\u00edm v\u00e1s, je\u010fte hned, a\u0165 nem\u00e1m pocit, \u017ee jsem sem jel zbyte\u010dn\u011b. Ach, kdyby se mi na jeden den vr\u00e1tily m\u00e9 mlad\u00e9 s\u00edly, jak r\u00e1d bych se s v\u00e1mi vydal na cestu!\u201c Pak se unaven\u011b op\u0159el do sv\u00e9ho k\u0159esla a je\u0161t\u011b jednou po\u017e\u00e1dal Hardcastla, aby ihned jel a zav\u0159el o\u010di, jako by cht\u011bl sp\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n


Hardcastlovi nezb\u00fdvalo ne\u017e poslechnout. Okam\u017eit\u011b za\u0161el za hostinsk\u00fdm a jeho \u017eenou a dal jim p\u0159\u00edsn\u00fd p\u0159\u00edkaz, aby po dobu nep\u0159\u00edtomnosti pana Wardena neust\u00e1le chodili do jeho pokoje a jeden z nich s n\u00edm z\u016fstal po celou noc. Pak napsal n\u011bkolik \u0159\u00e1dk\u016f doktorovi a po\u017e\u00e1dal ho, aby z\u016fstal a\u017e do jeho z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho n\u00e1vratu. I p\u0159es tato opat\u0159en\u00ed jen st\u011b\u017e\u00ed sebral odvahu vydat se na cestu.
C\u00edtil v\u0161ak, \u017ee dal\u0161\u00ed spory s panem Wardenem by byly zbyte\u010dn\u00e9 \u2013 vylo\u017een\u011b by mu u\u0161kodily, a tak se s dal\u0161\u00edm pohledem na rozlou\u010denou na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b klidn\u011b spal na sedadle u okna, vydal na cestu na sv\u00e9m mal\u00e9m horsk\u00e9m pon\u00edkovi.
Vtom na n\u011bj vybafla cevenolsk\u00e1 krajina v cel\u00e9 sv\u00e9 divok\u00e9 kr\u00e1se. Nebyl to jeden n\u00e1dhern\u00fd obraz, kter\u00fd se mu naskytl, ale stovky nebo v\u00edce, proto\u017ee ka\u017ed\u00e1 zat\u00e1\u010dka strm\u00e9 horsk\u00e9 stezky mu p\u0159inesla n\u011bjakou novou scen\u00e9rii p\u0159ekvapiv\u00e9 kr\u00e1sy. Nejv\u00edce ho v\u0161ak ohromila samota a naprost\u00e9 ticho, kter\u00e9 v\u0161ude panovalo. Hukot a \u0159ev padaj\u00edc\u00edho potoka, k\u0159ik vzd\u00e1len\u00e9ho divok\u00e9ho pt\u00e1ka, a jednou jen k\u0148u\u010den\u00ed n\u011bjak\u00fdch vol\u016f, z\u0159ejm\u011b zap\u0159a\u017een\u00fdch do jednoho z hrub\u00fdch venkovsk\u00fdch voz\u016f, to byly jedin\u00e9 zvuky, kter\u00e9 naru\u0161ovaly dokonal\u00fd klid sc\u00e9ny.<\/p>\n\n\n\n


\u201cCassagnac,\u201d pomyslel si, \u201cmus\u00ed b\u00fdt velmi mal\u00e1 vesnice, kdy\u017e je jej\u00ed silnice tak m\u00e1lo frekventovan\u00e1.\u201d Vypadlo mu z pam\u011bti, tak pln\u00e9 jin\u00fdch my\u0161lenek, \u017ee nikdo krom\u011b nejodoln\u011bj\u0161\u00edch nebo nejchud\u0161\u00edch vesni\u010dan\u016f nez\u016fstane \u010delit stra\u0161liv\u00e9 zim\u011b v t\u011bchto kon\u010din\u00e1ch, kdy jsou cesty i \u00fadol\u00ed zav\u00e1t\u00e9 sn\u011bhem. Ve skute\u010dnosti putoval d\u00e1l do opu\u0161t\u011bn\u00e9 vesnice, proto\u017ee nejpozd\u011bji koncem listopadu se v\u011bt\u0161ina sedl\u00e1k\u016f uch\u00fdl\u00ed do p\u0159\u00edstupn\u011bj\u0161\u00edch lokalit.
Ti\u0161e a vytrvale pokra\u010doval mal\u00fd pon\u00edk v cest\u011b, neuhnul ani o p\u00ed\u010f doprava nebo doleva; pod nohama mu k\u0159upala \u0161t\u011brkovit\u00e1 l\u00e1va a tu a tam s ozv\u011bnou spadl z cesty do hlubok\u00e9 rokle pod n\u00edm obrovsk\u00fd balvan. Hardcastle si opat\u0159il pl\u00e1nek krajiny \u2013 hrub\u011b na\u010drtnut\u00fd, kter\u00fd nakreslil majitel \u201cAigle des Montagnes\u201d pro pot\u0159eby sv\u00fdch host\u016f \u2013 ale sotva ho pot\u0159eboval, tak dob\u0159e znal mal\u00fd pon\u00edk svou cestu.
Odpoledne se p\u0159ed n\u00edm jasn\u011b r\u00fdsoval z\u00e1mek D\u2019Albiac. A\u010dkoli byl zd\u00e1nliv\u011b tak bl\u00edzko, p\u0159ece jen byl je\u0161t\u011b o kousek d\u00e1l, proto\u017ee cesta, kter\u00e1 st\u00e1le stoupala, m\u011bla mnoho zat\u00e1\u010dek a odbo\u010dek, a lord Hardcastle zjistil, \u017ee k n\u011bmu nem\u016f\u017ee dorazit d\u0159\u00edve, ne\u017e se setm\u00ed. Slunce klesalo st\u00e1le n\u00ed\u017e a n\u00ed\u017e, st\u00edny se prodlu\u017eovaly a prohlubovaly, a p\u0159esto\u017ee vzduch byl na tuto ro\u010dn\u00ed dobu pozoruhodn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd a m\u00edrn\u00fd, Hardcastle nemohl potla\u010dit zachv\u011bn\u00ed, kdy\u017e se vydal posledn\u00ed zat\u00e1\u010dkou, kter\u00e1 ho p\u0159ivedla tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 star\u00e9mu z\u00e1mku.<\/p>\n\n\n\n


Bylo to ticho a samota tohoto m\u00edsta, co ho tak t\u00edsnilo, nebo to bylo t\u00edm, \u017ee jeho nervy byly ot\u0159eseny podivn\u00fdmi ud\u00e1lostmi, kter\u00fdmi ned\u00e1vno pro\u0161el? Jeho mysli se zmocnil pocit, kter\u00fd nedok\u00e1zal pochopit. P\u0159ipadal si t\u00e9m\u011b\u0159 jako \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se proch\u00e1z\u00ed ve snu, vid\u00ed podivn\u00e9 pohledy a sly\u0161\u00ed podivn\u00e9 zvuky, tak neskute\u010dn\u00e9, tak nepodobn\u00e9 v\u0161emu, co kdy vid\u011bl, byl obraz hor kolem n\u011bj. Tam, p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm, st\u00e1l star\u00fd z\u00e1mek, nejvy\u0161\u0161\u00ed bod ve skalnat\u00e9 krajin\u011b. V\u0161echny dve\u0159e byly zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e9, v\u0161echna okna zav\u0159en\u00e1 a neotev\u0159en\u00e1 a\u017e do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho jara. Slunce klesalo st\u00e1le n\u00ed\u017e a n\u00ed\u017e, st\u00edny se prodlu\u017eovaly a prohlubovaly, sk\u00e1ly za\u010daly nab\u00fdvat fantastick\u00fdch tvar\u016f na pozad\u00ed ve\u010dern\u00ed oblohy, osv\u011btlen\u00e9 na z\u00e1pad\u011b dlouh\u00fdmi zlat\u00fdmi a fialov\u00fdmi pruhy um\u00edraj\u00edc\u00edho dne. Napjat\u00e9 ticho m\u00edsta nenaru\u0161il jedin\u00fd zvuk a Hardcastle, p\u0159ehodil ot\u011b\u017ee na krk sv\u00e9ho pon\u00edka a v naprost\u00e9m klidu se vp\u00edjel do kr\u00e1sy a n\u00e1dhery sc\u00e9ny. Slunce na rozlou\u010denou \u0161arlatov\u00fdm sv\u011btlem oza\u0159ovalo okna star\u00e9ho z\u00e1mku, tan\u010dilo na vrcholc\u00edch a skal\u00e1ch fantastick\u00fdch tvar\u016f a vys\u00edlalo z\u00e1plavu temn\u00fdch sv\u011btel na dv\u011b osam\u011bl\u00e9 \u017eensk\u00e9 postavy stoj\u00edc\u00ed na jednom z nejvy\u0161\u0161\u00edch bod\u016f opot\u0159ebovan\u00fdch sopek.<\/p>\n\n\n\n


\u201eTo se mi snad zd\u00e1! Je to tady zem\u011b viz\u00ed, ztratil jsem kontrolu nad vlastn\u00edmi smysly,\u201c \u0159ekl nahlas Hardcastle a tla\u010dil se dop\u0159edu, aby si mohl prohl\u00e9dnout to, co mu p\u0159ipadalo jako iluze. Dv\u011b postavy v takovou chv\u00edli, v takov\u00e9 sc\u00e9n\u011b samoty a osam\u011bn\u00ed!
Bez dechu a nerv\u016f se naklonil dop\u0159edu, zbaven \u0159e\u010di i sil. Hory, sk\u00e1ly a slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo mu plavaly p\u0159ed o\u010dima a ztr\u00e1cely se v mlze, zat\u00edmco slova pana Wardena v Harleyfordov\u011b pracovn\u011b mu zn\u011bla v u\u0161\u00edch. \u201cTe\u010f ji vid\u00edm tak, jak st\u00e1la v den, kdy jsem ji poprv\u00e9 spat\u0159il v osam\u011bl\u00e9 horsk\u00e9 krajin\u011b. Jej\u00ed nohy na \u010derno\u010derven\u00e9 l\u00e1v\u011b, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed z\u00e1pad slunce za jej\u00ed hlavou, jej\u00ed sytou temnou kr\u00e1su, kter\u00e1 odr\u00e1\u017e\u00ed ka\u017ed\u00fd zlat\u00fd a karm\u00ednov\u00fd paprsek. Dlouh\u00fd b\u00edl\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165, kter\u00fd m\u011bla na sob\u011b, a tmavovlasou ch\u016fvu po jej\u00edm boku.\u201d
Tam, p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm, se doslova uskute\u010dnil obraz ve v\u0161ech sv\u00fdch detailech, proto\u017ee tam, ohromen\u00e9 a ml\u010denliv\u00e9 jako on s\u00e1m, st\u00e1ly Amy Wardenov\u00e1 a o\u0161et\u0159ovatelka Isola!<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola B\u00edl\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

KAPITOLA 11 \u201eVezm\u011bte si ji, nechte si ji a nechte uboh\u00e9ho h\u0159\u00ed\u0161n\u00edka j\u00edt!\u201c Po dlouh\u00e9 dny a bezesn\u00e9 noci se ta slova oz\u00fdvala a opakovala […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":58373,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17,9],"tags":[],"class_list":["post-59887","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/59887","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=59887"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/59887\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/58373"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=59887"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=59887"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=59887"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}