{"id":61212,"date":"2025-10-11T20:57:33","date_gmt":"2025-10-11T18:57:33","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=61212"},"modified":"2025-10-11T20:57:34","modified_gmt":"2025-10-11T18:57:34","slug":"lucy-maud-montgomery-nema-divka-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=61212","title":{"rendered":"Lucy Maud Montgomery – N\u011bm\u00e1 d\u00edvka"},"content":{"rendered":"\n

5.kapitola- P\u0159\u00edzrak<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kr\u00e1tce p\u0159ed z\u00e1padem slunce se Erik vydal na proch\u00e1zku. Kdy\u017e zrovna nechodil na pob\u0159e\u017e\u00ed, r\u00e1d si dop\u0159\u00e1val dlouh\u00e9 proch\u00e1zky po lindsaysk\u00fdch pol\u00edch a les\u00edch v p\u0159\u00edjemn\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e \u201csladk\u00e9ho roku\u201d. V\u011bt\u0161ina lindsaysk\u00fdch dom\u016f byla postavena pod\u00e9l hlavn\u00ed silnice, kter\u00e1 vedla soub\u011b\u017en\u011b s pob\u0159e\u017e\u00edm, nebo kolem obchod\u016f v \u201cThe Corner\u201d. Farmy se od nich rozb\u00edhaly zp\u011bt do samot les\u016f a pastvin.<\/p>\n\n\n\n


Erik vyrazil od Williamsonovy usedlosti na jihoz\u00e1pad, sm\u011brem, kter\u00fd dosud neprozkoumal, a svi\u017en\u011b se proch\u00e1zel a u\u017e\u00edval si kouzla tohoto obdob\u00ed v\u0161ude kolem sebe v zemi, vzduchu i obloze. C\u00edtil p\u0159\u00edrodu, miloval ji a podd\u00e1val se j\u00ed, jak to mus\u00ed d\u011blat ka\u017ed\u00fd, kdo m\u00e1 p\u011bkn\u00fd \u017eivot a zdrav\u00e9ho ducha.
Smrkov\u00fd les, v n\u011bm\u017e se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zel, byl pro\u0161pikov\u00e1n \u0161\u00edpy rub\u00ednov\u00e9ho sv\u011btla zapadaj\u00edc\u00edho slunce. Pro\u0161el j\u00edm, pro\u0161el dlouhou fialovou uli\u010dkou, kde d\u0159ev\u011bn\u00e1 podlaha byla pod jeho nohama hn\u011bd\u00e1 a pru\u017en\u00e1, a vy\u0161el za n\u00ed na sc\u00e9nu, kter\u00e1 ho p\u0159ekvapila.
V dohledu nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fm, ale ocitl se ve star\u00e9m sadu, zjevn\u011b dlouho zanedb\u00e1van\u00e9m a opu\u0161t\u011bn\u00e9m. Ale sad dlouho um\u00edr\u00e1; a tenhle, kter\u00fd kdysi musel b\u00fdt velmi rozko\u0161n\u00fdm m\u00edstem, byl rozko\u0161n\u00fd je\u0161t\u011b te\u010f, t\u00edm m\u00e9n\u011b pro ovzdu\u0161\u00ed jemn\u00e9 melancholie, kter\u00e1 jako by j\u00edm prostupovala, melancholie, kter\u00e1 obest\u00edr\u00e1 v\u0161echna m\u00edsta, kter\u00e1 kdysi b\u00fdvala d\u011bji\u0161t\u011bm radosti, pot\u011b\u0161en\u00ed a mlad\u00e9ho \u017eivota a te\u010f u\u017e takov\u00e1 nejsou, m\u00edsta, kde srdce tloukla, puls se rozechv\u00edval, o\u010di se rozjas\u0148ovaly a oz\u00fdvaly se vesel\u00e9 hlasy. Zd\u00e1 se, \u017ee duchov\u00e9 t\u011bchto v\u011bc\u00ed p\u0159etrv\u00e1vaj\u00ed ve sv\u00fdch star\u00fdch \u00fato\u010di\u0161t\u00edch po mnoho let.<\/p>\n\n\n\n


Sad byl rozlehl\u00fd a dlouh\u00fd, ohrazen\u00fd star\u00fdm rozpadl\u00fdm plotem z d\u00e1vn\u00fdch dob, vyb\u011blen\u00fdm do st\u0159\u00edb\u0159it\u011b \u0161ed\u00e9 barvy sluncem mnoha ztracen\u00fdch let. V pravideln\u00fdch rozestupech pod\u00e9l plotu st\u00e1ly vysok\u00e9, vzrostl\u00e9 jedle a v jejich korun\u00e1ch zp\u00edval ve\u010dern\u00ed v\u00edtr, slad\u0161\u00ed ne\u017e ten, kter\u00fd se proh\u00e1n\u011bl nad z\u00e1hony libanonsk\u00e9ho ko\u0159en\u00ed, zemit\u00e1 star\u00e1 p\u00edse\u0148 m\u011bla moc p\u0159en\u00e9st du\u0161i zp\u011bt do \u00fasvitu \u010dasu.
V\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem rostl hust\u00fd jedlov\u00fd les, kter\u00fd za\u010d\u00ednal drobn\u00fdmi stromky, je\u017e pr\u00e1v\u011b vyr\u016fstaly z tr\u00e1vy, a gradoval od nich a\u017e k vysok\u00fdm veter\u00e1n\u016fm st\u0159edn\u00edho h\u00e1je, nep\u0159eru\u0161ovan\u011b a rovnom\u011brn\u011b, tak\u017ee p\u016fsobil dojmem pevn\u00e9, \u0161ikm\u00e9 zelen\u00e9 st\u011bny, tak kr\u00e1sn\u011b kompaktn\u00ed, \u017ee vypadala, jako by ji do sametov\u00e9ho povrchu vyst\u0159\u00edhal um\u011blec.<\/p>\n\n\n\n


V\u011bt\u0161ina sadu byla bujn\u011b porostl\u00e1 tr\u00e1vou, ale na konci, kde st\u00e1l Erik, bylo \u010dtvercov\u00e9 m\u00edsto bez strom\u016f, kter\u00e9 z\u0159ejm\u011b kdysi slou\u017eilo jako zahrada u usedlosti. Byly tam je\u0161t\u011b vid\u011bt star\u00e9 cesti\u010dky, lemovan\u00e9 kameny a velk\u00fdmi obl\u00e1zky. St\u00e1ly tam dva trsy \u0161e\u0159\u00edk\u016f; jeden kvetl kr\u00e1lovsky fialov\u011b, druh\u00fd b\u00edle. Mezi nimi se rozkl\u00e1dal z\u00e1honek s hv\u011bzdicovit\u00fdmi trny \u010dervnov\u00fdch lili\u00ed. Jejich pronikav\u00e1 v\u016fn\u011b se rozl\u00e9vala orosen\u00fdm vzduchem p\u0159i ka\u017ed\u00e9m jemn\u00e9m z\u00e1vanu v\u011btru. Pod\u00e9l plotu rostly r\u016f\u017eov\u00e9 ke\u0159e, ale na r\u016f\u017ee bylo je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy. Za nimi se rozkl\u00e1dal vlastn\u00ed sad, t\u0159i dlouh\u00e9 \u0159ady strom\u016f se zelen\u00fdmi alejemi mezi nimi, ka\u017ed\u00fd strom st\u00e1l v n\u00e1dhern\u00e9m z\u00e1vanu r\u016f\u017eov\u00e9 a b\u00edl\u00e9.<\/p>\n\n\n\n


P\u016fvab tohoto m\u00edsta se Erika n\u00e1hle zmocnil jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Nebyl p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1chyln\u00fd k romantick\u00fdm p\u0159edstav\u00e1m, ale sad se ho nen\u00e1padn\u011b zmocnil a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b, a on u\u017e nikdy nem\u011bl b\u00fdt docela s\u00e1m sebou. Vstoupil do n\u011bj p\u0159es jednu z rozbit\u00fdch desek plotu, a tak se nev\u011bdomky vydal vst\u0159\u00edc v\u0161emu, co mu \u017eivot p\u0159ichystal.<\/p>\n\n\n\n


Pro\u0161el celou d\u00e9lku prost\u0159edn\u00ed aleje sadu mezi dlouh\u00fdmi, \u0161lahounovit\u00fdmi v\u011btvemi ov\u011bn\u010den\u00fdmi jemn\u00fdm r\u016f\u017eov\u00fdm kv\u011btem. Kdy\u017e do\u0161el k jej\u00ed ji\u017en\u00ed hranici, vrhl se do travnat\u00e9ho rohu plotu, kde rostl dal\u0161\u00ed \u0161e\u0159\u00edkov\u00fd ke\u0159 s kaprad\u00edm a divok\u00fdmi modr\u00fdmi fialkami u ko\u0159en\u016f. Z m\u00edsta, kde te\u010f st\u00e1l, zahl\u00e9dl asi \u010dtvrt m\u00edle vzd\u00e1len\u00fd d\u016fm, jeho\u017e \u0161ed\u00fd \u0161t\u00edt vykukoval z tmav\u00e9ho smrkov\u00e9ho lesa. Vypadal jako nudn\u00e9, ponur\u00e9, odlehl\u00e9 m\u00edsto a on nev\u011bd\u011bl, kdo tam bydl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


M\u011bl \u0161irok\u00fd v\u00fdhled na z\u00e1pad, na vzd\u00e1len\u00e1 mlhav\u00e1 pole. Slunce pr\u00e1v\u011b zapadlo a cel\u00fd sv\u011bt zelen\u00fdch luk za n\u00edm plaval ve zlatav\u00e9m sv\u011btle. Za dlouh\u00fdm \u00fadol\u00edm, kter\u00e9 bylo pln\u00e9 st\u00edn\u016f, se rozprost\u00edraly vyv\u00fd\u0161eniny z\u00e1padu slunce a velk\u00e1 nebesk\u00e1 jezera \u0161afr\u00e1nu a r\u016f\u017e\u00ed, kde se du\u0161e mohla ztratit v barv\u00e1ch. Vzduch byl velmi provon\u011bn\u00fd z\u00e1honem divok\u00e9 m\u00e1ty, po n\u00ed\u017e \u0161lapal. V les\u00edch kolem n\u011bj hv\u00edzdali \u010dist\u011b a sladce ror\u00fdsi.<\/p>\n\n\n\n


\u201cTohle je kr\u00e1sn\u00e9, ale velice podivn\u00e9 m\u00edsto, jakoby se tu zastavil \u010das,\u201d pomyslel si Erik a rozko\u0161nicky se rozhl\u00ed\u017eel kolem. \u201cMohl bych tu us\u00ednat, sn\u00edt sny a vid\u011bt vize. To je ale nebe! M\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bco bo\u017e\u0161t\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e ta jemn\u00e1 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 v\u00fdchodn\u00ed mod\u0159 a ty k\u0159ehk\u00e9 b\u00edl\u00e9 obl\u00e1\u010dky, kter\u00e9 vypadaj\u00ed jako tkan\u00e9 krajky? Jak z\u00e1vratnou, omamnou v\u016fni maj\u00ed \u0161e\u0159\u00edky! Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli parf\u00e9m dok\u00e1\u017ee \u010dlov\u011bka takto op\u00edt. A te\u010f ty jablon\u011b \u2013 co to je?\u201d Erik se zaposlouchal. V tichu, kter\u00e9 se m\u00edsilo se sk\u0159ehot\u00e1n\u00edm v\u011btru ve stromech a fl\u00e9tnov\u00fdm vol\u00e1n\u00edm ror\u00fds\u016f, se oz\u00fdvala lahodn\u00e1 hudba, tak kr\u00e1sn\u00e1 a fantastick\u00e1, \u017ee Erik zatajil dech \u00fa\u017easem a pot\u011b\u0161en\u00edm. Zd\u00e1lo se mu to? Ne, byla to skute\u010dn\u00e1 hudba, hudba z housl\u00ed, na kter\u00e9 hr\u00e1la ruka veden\u00e1 samotn\u00fdm bohem Apoll\u00f3nem. Nikdy p\u0159edt\u00edm nic podobn\u00e9ho nesly\u0161el; v\u011b\u0159il, \u017ee ta n\u00e1dhern\u00e1 hudba vych\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edmo z du\u0161e neviditeln\u00e9ho houslisty a poprv\u00e9 se p\u0159ev\u00e1d\u00ed do t\u011bch nejvzdu\u0161n\u011bj\u0161\u00edch, nejjemn\u011bj\u0161\u00edch a nejvybran\u011bj\u0161\u00edch zvuk\u016f; samotn\u00e1 du\u0161e hudby s vyt\u0159\u00edben\u00fdm smyslem a pozemskost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


Byla to neuchopiteln\u00e1, smutn\u00e1 melodie, podivn\u011b se hod\u00edc\u00ed k dob\u011b a m\u00edstu; byl v n\u00ed vzdech v\u011btru v lese, stra\u0161ideln\u00fd \u0161epot trav za rosy, b\u00edl\u00e9 my\u0161lenky \u010dervnov\u00fdch lili\u00ed, radost kv\u011bt\u016f jablon\u00ed; du\u0161e v\u0161ech star\u00fdch sm\u00edch\u016f, p\u00edsn\u00ed, slz, radosti a vzlyk\u016f, kter\u00e9 sad za ta ztracen\u00e1 l\u00e9ta poznal; a krom\u011b toho v\u0161eho v n\u011bm byl \u017ealostn\u00fd, prost\u00fd v\u00fdk\u0159ik jako od n\u011bjak\u00e9 uv\u011bzn\u011bn\u00e9 v\u011bci, kter\u00e1 vol\u00e1 po svobod\u011b a vysloven\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


Erik zprvu naslouchal jako o\u010darovan\u00fd, n\u011bm\u011b a nehybn\u011b, ztracen v \u00fa\u017easu. Pak ho p\u0159emohla zcela p\u0159irozen\u00e1 zv\u011bdavost. Kdo z Lindsay by dok\u00e1zal takhle hr\u00e1t na housle? A kdo tak hr\u00e1l tady, v tomto opu\u0161t\u011bn\u00e9m star\u00e9m sadu, nejopu\u0161t\u011bn\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b na sv\u011bt\u011b?
Zvedl se a vydal se dlouhou b\u00edlou alej\u00ed co nejpomaleji a nejti\u0161eji, proto\u017ee necht\u011bl hr\u00e1\u010de vyru\u0161it. Kdy\u017e do\u0161el na voln\u00e9 prostranstv\u00ed zahrady, zastavil se v nov\u00e9m \u00fa\u017easu a znovu se nechal zl\u00e1kat k my\u0161lence, \u017ee se mu to ur\u010dit\u011b zd\u00e1.<\/p>\n\n\n\n


Pod velk\u00fdm rozv\u011btven\u00fdm b\u00edl\u00fdm \u0161e\u0159\u00edkem st\u00e1la star\u00e1, rozpraskan\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 lavi\u010dka a na n\u00ed sed\u011bla d\u00edvka a hr\u00e1la na hn\u011bd\u00e9 housle. Jej\u00ed o\u010di se up\u00edraly ke vzd\u00e1len\u00e9mu obzoru a Erika nevid\u011bla. N\u011bkolik okam\u017eik\u016f tam st\u00e1l a d\u00edval se na ni. Obraz, kter\u00fd vytvo\u0159ila, se mu vtiskl do nejmen\u0161\u00edch detail\u016f a u\u017e nikdy nebyl vymaz\u00e1n z jeho pam\u011btn\u00ed knihy. Do posledn\u00edho dne si Erik Marshall bude schopen \u017eiv\u011b vybavit tu sc\u00e9nu, jak ji tehdy vid\u011bl \u2013 sametovou temnotu smrkov\u00e9ho lesa, p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed oblohu s jemn\u00fdm leskem, pohupuj\u00edc\u00ed se kv\u011bty \u0161e\u0159\u00edku a uprost\u0159ed toho v\u0161eho d\u00edvku na star\u00e9 lavi\u010dce s houslemi pod bradou.<\/p>\n\n\n\n


Za \u010dty\u0159iadvacet let sv\u00e9ho \u017eivota potkal stovky hezk\u00fdch \u017een, des\u00edtky pohledn\u00fdch \u017een, slab\u00fd p\u016fltucet skute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00fdch \u017een. Ale okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee mimo jakoukoli mo\u017enost pochybnost\u00ed nikdy nevid\u011bl, ani si nep\u0159edstavoval nic tak n\u00e1dhern\u00e9ho jako tuto d\u00edvku ze sadu. Jej\u00ed p\u016fvab byl tak dokonal\u00fd, \u017ee se mu p\u0159i prvn\u00edm pohledu na n\u00ed m\u00e1lem zatajil dech.<\/p>\n\n\n\n


M\u011bla ov\u00e1ln\u00fd obli\u010dej, v n\u011bm\u017e se v ka\u017ed\u00e9 kamejsk\u00e9 linii a rysu zra\u010dil v\u00fdraz absolutn\u00ed, bezchybn\u00e9 \u010distoty, jakou zn\u00e1me ze star\u00fdch obraz\u016f and\u011bl\u016f a madon, \u010distoty, kter\u00e1 v sob\u011b nem\u011bla ani nejmen\u0161\u00ed n\u00e1dech pozemskosti. Hlavu m\u011bla okr\u00e1\u0161lenou, hust\u00fdmi, tmav\u011b hn\u011bd\u00fdmi vlasy rozpu\u0161t\u011bn\u00fdmi nad \u010delem, kter\u00e9 j\u00ed visely ve dvou t\u011b\u017ek\u00fdch leskl\u00fdch copech p\u0159es ramena. Jej\u00ed o\u010di byly tak modr\u00e9, jak\u00e9 Erik nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl, m\u011bly odst\u00edn mo\u0159e v tich\u00e9m, klidn\u00e9m sv\u011btle, kter\u00e9 n\u00e1sleduje po kr\u00e1sn\u00e9m z\u00e1padu slunce; z\u00e1\u0159ily jako hv\u011bzdy, kter\u00e9 se v z\u00e1\u0159i po z\u00e1padu slunce objevuj\u00ed nad Lindsay Harbour, a byly lemov\u00e1ny velmi dlouh\u00fdmi a hust\u00fdmi \u010dern\u00fdmi \u0159asami pod klenbou jakoby nejjemn\u011bj\u0161\u00ed tu\u017ekou vykreslen\u00fdm tmav\u00fdm obo\u010d\u00edm. Jej\u00ed ple\u0165 byla jemn\u00e1 a \u010dist\u011b zbarven\u00e1 jako l\u00edstky b\u00edl\u00e9 r\u016f\u017ee. \u0160aty bez l\u00edme\u010dku s bled\u011bmodr\u00fdm potiskem, kter\u00e9 m\u011bla na sob\u011b, odhalovaly jej\u00ed hladk\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd krk; ruk\u00e1vy m\u011bla vyhrnut\u00e9 nad lokty a ruka, kter\u00e1 vedla smy\u010dec jej\u00edch housl\u00ed, byla snad t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm, co na n\u00ed bylo, dokonal\u00e9ho tvaru, pevn\u00e1 a b\u00edl\u00e1, s r\u016f\u017eov\u00fdmi p\u011bkn\u011b tvarovan\u00fdmi prsty. Jeden dlouh\u00fd, p\u0159evisl\u00fd chochol \u0161e\u0159\u00edkov\u00e9ho kv\u011btu se lehce dot\u00fdkal jej\u00edch vlas\u016f a vrhal na n\u00e1dhernou tv\u00e1\u0159 pod n\u00edm chv\u011bjiv\u00fd st\u00edn.<\/p>\n\n\n\n


Bylo v n\u00ed cosi velmi d\u011btsk\u00e9ho, a p\u0159esto ji muselo b\u00fdt nejm\u00e9n\u011b osmn\u00e1ct sladk\u00fdch let. Zd\u00e1lo se, \u017ee si nap\u016fl nev\u011bdomky hraje, jako by jej\u00ed my\u0161lenky byly daleko v n\u011bjak\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i nebesk\u00fdch sn\u016f. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak odvr\u00e1tila zrak od \u201ccesty z\u00e1padu slunce\u201d a jej\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di padly na Erika, kter\u00fd st\u00e1l nehybn\u011b p\u0159ed n\u00ed ve st\u00ednu jablon\u011b.
N\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna, kter\u00e1 ji zaplavila, byla p\u0159ekvapiv\u00e1. Vysko\u010dila na nohy a smy\u010dec j\u00ed vyklouzl z ruky do tr\u00e1vy. Z tv\u00e1\u0159e se j\u00ed vytratil ka\u017ed\u00fd n\u00e1znak barvy a zachv\u011bla se jako jedna z \u010dervnov\u00fdch lili\u00ed, kter\u00e9 rozv\u00ed\u0159il v\u00edtr.<\/p>\n\n\n\n


\u201ePromi\u0148te,\u201c \u0159ekl Erik sp\u011b\u0161n\u011b. \u201eOmlouv\u00e1m se, \u017ee jsem v\u00e1s vylekal. Ale va\u0161e hudba byla tak kr\u00e1sn\u00e1, \u017ee jsem si neuv\u011bdomil, \u017ee si nejste v\u011bdoma m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti zde. Pros\u00edm, odpus\u0165te mi.\u201c Zd\u011b\u0161en\u011b se zastavil, proto\u017ee si n\u00e1hle pov\u0161iml, \u017ee v\u00fdraz d\u00edv\u010diny tv\u00e1\u0159e je pln\u00fd hr\u016fzy \u2013 ne jen vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled plach\u00e9ho, d\u011btsk\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 si myslelo, \u017ee je samo. Prozrazovaly to jej\u00ed bled\u00e9 a t\u0159esouc\u00ed se rty a \u0161iroce rozta\u017een\u00e9 modr\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 se na n\u011bj d\u00edvaly s v\u00fdrazem n\u011bjak\u00e9 lapen\u00e9 divok\u00e9 bytosti.
Bolelo ho, \u017ee se na n\u011bj n\u011bjak\u00e1 \u017eena d\u00edv\u00e1 takov\u00fdm zp\u016fsobem, na n\u011bj, kter\u00fd m\u011bl v\u017edycky sv\u00e9 prot\u011bj\u0161ky v takov\u00e9 \u00fact\u011b.
\u201eNetva\u0159te se pros\u00edm, tak vyd\u011b\u0161en\u011b,\u201c \u0159ekl jemn\u011b, myslel jen na to, aby ji zbavil strachu, a mluvil tak, jako by mluvil k d\u00edt\u011bti. \u201eNeubl\u00ed\u017e\u00edm v\u00e1m. Jste v bezpe\u010d\u00ed, v naprost\u00e9m bezpe\u010d\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n


V dychtivosti ji uklidnit ud\u011blal nev\u011bdomky krok vp\u0159ed. Okam\u017eit\u011b se oto\u010dila a bez hlesu utekla p\u0159es sad, mezerou v severn\u00edm plot\u011b a pod\u00e9l n\u011b\u010deho, co vypadalo jako uli\u010dka hrani\u010d\u00edc\u00ed s jedlov\u00fdm lesem za n\u00edm a klenouc\u00ed se nad divok\u00fdmi t\u0159e\u0161n\u011bmi, kter\u00e9 se mlhav\u011b b\u011blaly v s\u00edl\u00edc\u00edm \u0161eru. Ne\u017e se Erik vzpamatoval, zmizela mu z dohledu mezi jedlemi.<\/p>\n\n\n\n


Zastavil se a zvedl houslov\u00fd smy\u010dec, c\u00edtil se trochu hloup\u011b a velmi roz\u010dilen\u011b.
\u201eNo, to je ale z\u00e1hada,\u201c \u0159ekl pon\u011bkud netrp\u011bliv\u011b. \u201eJsem snad o\u010darovan\u00fd? Kdo to byl? Co to bylo za kr\u00e1sn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed? Je mo\u017en\u00e9, \u017ee se mi to jen zd\u00e1lo? Pokud ne, tak pro\u010d by se proboha m\u011bla tak vyd\u011bsit p\u0159i pouh\u00e9m pohledu na m\u011b? Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee jsem n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 o\u0161kliv\u00fd, ale tenhle z\u00e1\u017eitek rozhodn\u011b mou je\u0161itnost\u00ed ot\u0159\u00e1sl. Mo\u017en\u00e1 jsem zabloudil do za\u010darovan\u00e9ho sadu a navenek se prom\u011bnil ve zlobra. Te\u010f, kdy\u017e o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, je na tom m\u00edst\u011b n\u011bco dost podivn\u00e9ho. M\u016f\u017ee se tu st\u00e1t cokoli. Nen\u00ed to oby\u010dejn\u00fd sad, kde se p\u011bstuj\u00ed oby\u010dejn\u00e1 jablka, to je jasn\u011b vid\u011bt. Ne, je to krajn\u011b nevhodn\u00e1 lokalita, a \u010d\u00edm d\u0159\u00edv z n\u00ed odejdu, t\u00edm l\u00edp.\u201c<\/p>\n\n\n\n


S rozmarn\u00fdm \u00fasm\u011bvem se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Sv\u011btla rychle ub\u00fdvalo a sad byl pln\u00fd m\u011bkk\u00fdch, pl\u00ed\u017eiv\u00fdch st\u00edn\u016f a ticha. Zd\u00e1lo se, \u017ee na jeho rozpaky mrkaj\u00ed ospal\u00e9 o\u010di pln\u00e9 bezelstn\u00e9ho pot\u011b\u0161en\u00ed. Polo\u017eil houslov\u00fd smy\u010dec na starou lavi\u010dku.
\u201cNo, nem\u00e1 smysl, abych ji sledoval, nem\u00e1m na to pr\u00e1vo, i kdyby to k n\u011b\u010demu bylo. Ale rozhodn\u011b bych si p\u0159\u00e1l, aby neut\u00edkala v tak zjevn\u00e9 hr\u016fze. O\u010di jako ty jej\u00ed by nikdy nem\u011bly vyjad\u0159ovat nic jin\u00e9ho ne\u017e n\u011bhu a d\u016fv\u011bru. Pro\u010d? Pro\u010d byla tak vyd\u011b\u0161en\u00e1? A kdo m\u016f\u017ee b\u00fdt ona?\u201d<\/p>\n\n\n\n


Celou cestu dom\u016f, p\u0159es pole a pastviny, kter\u00e9 za\u010d\u00ednaly b\u00fdt st\u0159\u00edb\u0159eny m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem, p\u0159em\u00edtal o t\u00e9 z\u00e1had\u011b.
\u201cPod\u00edv\u00e1m se na to,\u201d uva\u017eoval. \u201cPan Williamson mi tuhle ve\u010der popisoval Lindsayovy d\u00edvky. Pokud si dob\u0159e vzpom\u00edn\u00e1m, \u0159\u00edkal, \u017ee v okrese jsou \u010dty\u0159i hezk\u00e9. Jak se jmenovaly? Florrie Woodsov\u00e1, Melissa Fosterov\u00e1 \u2013 ne, Melissa Palmerov\u00e1 \u2013 Emma Scottov\u00e1 a Jennie May Fergusonov\u00e1. M\u016f\u017ee b\u00fdt jednou z nich? Ne, to je nehor\u00e1zn\u00e1 ztr\u00e1ta \u010dasu a zbyte\u010dn\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed \u0161ed\u00e9 k\u016fry mozkov\u00e9, kdy\u017e to p\u0159esn\u011b nev\u00edm. Ta d\u00edvka nemohla b\u00fdt Florrie, Melissa ani Emma, zat\u00edmco Jennie May je zcela vylou\u010den\u00e1. No, v t\u00e9 v\u011bci je n\u011bjak\u00e9 kouzlo. O tom jsem p\u0159esv\u011bd\u010den. Tak\u017ee na to rad\u011bji \u00fapln\u011b zapomenu.\u201d<\/p>\n\n\n\n


Erik v\u0161ak zjistil, \u017ee na v\u0161echno zapomenout nelze. \u010c\u00edm v\u00edc se sna\u017eil zapomenout, t\u00edm horliv\u011bji a neodbytn\u011bji si vzpom\u00ednal. D\u00edv\u010dina n\u00e1dhern\u00e1 tv\u00e1\u0159 ho pron\u00e1sledovala a jej\u00ed tajemstv\u00ed ho dr\u00e1\u017edilo.
Pravda, v\u011bd\u011bl, \u017ee s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed by mohl probl\u00e9m snadno vy\u0159e\u0161it t\u00edm, \u017ee by se na ni Williamsonov\u00fdch zeptal. Ale ke sv\u00e9mu vlastn\u00edmu p\u0159ekvapen\u00ed zjistil, \u017ee se tomu n\u011bjak br\u00e1n\u00ed. C\u00edtil, \u017ee nen\u00ed mo\u017en\u00e9 se Roberta Williamsona zeptat a pravd\u011bpodobn\u011b nechat d\u00edv\u010dino jm\u00e9no p\u0159et\u00e9ct proudem drobn\u00fdch pomluv t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se j\u00ed a v\u0161ech jej\u00edch p\u0159edk\u016f a p\u0159\u00edbuzn\u00fdch a\u017e do t\u0159et\u00ed a \u010dtvrt\u00e9 generace. Kdyby se m\u011bl n\u011bkoho zeptat, m\u011bla by to b\u00fdt pan\u00ed Williamsonov\u00e1, ale hodlal to tajemstv\u00ed zjistit s\u00e1m, pokud to bude v\u016fbec mo\u017en\u00e9.<\/p>\n\n\n\n


P\u0159\u00ed\u0161t\u00edho ve\u010dera m\u011bl v pl\u00e1nu j\u00edt do p\u0159\u00edstavu. Jeden z lovc\u016f humr\u016f mu sl\u00edbil, \u017ee ho vezme na lov tresek. M\u00edsto toho se v\u0161ak op\u011bt toulal po pol\u00edch na jihoz\u00e1pad.
Snadno na\u0161el sad \u2013 nap\u016fl o\u010dek\u00e1val, \u017ee ho nenajde. Bylo to st\u00e1le stejn\u00e9 vo\u0148av\u00e9, travnat\u00e9, v\u011btrem o\u0161lehan\u00e9 m\u00edsto. Nem\u011bl v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e9ho obyvatele a ze star\u00e9 lavi\u010dky zmizel houslov\u00fd smy\u010dec.
\u201cMo\u017en\u00e1 se sem pro n\u011bj vr\u00e1tila po \u0161pi\u010dk\u00e1ch za svitu m\u011bs\u00edce,\u201d pomyslel si Erik a pot\u011b\u0161il svou fantazii p\u0159edstavou lehk\u00e9 d\u00edv\u010d\u00ed postavy, kter\u00e1 se s tlukouc\u00edm srdcem kradla stromov\u00fdm st\u00ednem a m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitem. \u201cZaj\u00edmalo by m\u011b, jestli dnes ve\u010der p\u0159ijde, nebo jsem ji nav\u017edy vypla\u0161il. Schov\u00e1m se za tenhle smrkov\u00fd h\u00e1j a po\u010dk\u00e1m.\u201d Erik \u010dekal a\u017e do setm\u011bn\u00ed, ale sadem nezn\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e1 hudba a nikdo k lavi\u010dce nep\u0159i\u0161el. Dychtivost jeho zklam\u00e1n\u00ed ho p\u0159ekvapila, ba co v\u00edc, roz\u010d\u00edlila ho. Jak\u00fd nesmysl se tak roz\u010dilovat kv\u016fli tomu, \u017ee se neobjevila hol\u010di\u010dka, kterou vid\u011bl p\u011bt minut! Kde byl jeho zdrav\u00fd rozum, jeho \u201cgumption\u201d, jak by \u0159ekl star\u00fd Robert Williamson? \u010clov\u011bk se p\u0159irozen\u011b r\u00e1d d\u00edval na hezk\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Ale byl to n\u011bjak\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by m\u011bl m\u00edt pocit, \u017ee \u017eivot je ploch\u00fd, zatuchl\u00fd a neprosp\u011b\u0161n\u00fd jen proto, \u017ee se na ni nem\u016f\u017ee d\u00edvat? Nazval se bl\u00e1znem a v podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 n\u00e1lad\u011b ode\u0161el dom\u016f. Po p\u0159\u00edjezdu se zu\u0159iv\u011b pono\u0159il do \u0159e\u0161en\u00ed algebraick\u00fdch rovnic a vypracov\u00e1v\u00e1n\u00ed geometrick\u00fdch \u00faloh, rozhodnut\u00fd okam\u017eit\u011b vypudit z hlavy v\u0161echny marn\u00e9 p\u0159edstavy o kouzeln\u00e9m sadu, b\u00edl\u00e9m v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitu, jeho\u017e dlouh\u00fdmi ark\u00e1dami se rozl\u00e9haj\u00ed t\u00f3ny n\u00e1dhern\u00e9 hudby.<\/p>\n\n\n\n


Dal\u0161\u00ed den byla ned\u011ble a Erik \u0161el dvakr\u00e1t do kostela. Williamsonova lavice byla jedna z postrann\u00edch v horn\u00ed \u010d\u00e1sti kostela a jej\u00ed obyvatel\u00e9 byli prakticky obr\u00e1ceni \u010delem ke shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Erik se pod\u00edval na ka\u017edou d\u00edvku a \u017eenu v publiku, ale nevid\u011bl nic z tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1, stav\u00edc s\u00edlu v\u016fle a zdrav\u00fd rozum na odpor, pron\u00e1sledovala jeho pam\u011b\u0165 jako hv\u011bzda.<\/p>\n\n\n\n


Byl tam Thomas Gordon, sed\u011bl s\u00e1m ve sv\u00e9 dlouh\u00e9 pr\u00e1zdn\u00e9 lavici bl\u00edzko horn\u00ed \u010d\u00e1sti budovy a Neil Gordon zp\u00edval ve sboru, kter\u00fd zab\u00edral p\u0159edn\u00ed lavici na galerii. M\u011bl siln\u00fd a melodick\u00fd, i kdy\u017e ne\u0161kolen\u00fd hlas, kter\u00fd dominoval zp\u011bvu a ub\u00edral barvu slab\u0161\u00edm, oby\u010dejn\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3n\u016fm ostatn\u00edch zp\u011bv\u00e1k\u016f. Byl dob\u0159e oble\u010den v obleku z tmavomodr\u00e9 ser\u017ee s b\u00edl\u00fdm l\u00edme\u010dkem a kravatou. Erik si v\u0161ak bezd\u011b\u010dn\u011b pomyslel, \u017ee mu neslu\u0161\u00ed tak dob\u0159e jako pracovn\u00ed od\u011bv, v n\u011bm\u017e ho vid\u011bl poprv\u00e9. Byl p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1padn\u011b vypar\u00e1d\u011bn\u00fd a p\u016fsobil hrub\u011b a neladil s okol\u00edm.
Dva dny si Erik odm\u00edtal p\u0159ipustit my\u0161lenky na sad. V pond\u011bl\u00ed ve\u010der \u0161el lovit tresky a v \u00fater\u00fd ve\u010der si \u0161el zahr\u00e1t d\u00e1mu s Alexandrem Tracym. Alexander vyhr\u00e1l v\u0161echny partie tak snadno, \u017ee u\u017e nikdy nem\u011bl k Eriku Marshallovi \u017e\u00e1dn\u00fd respekt.
\u201eHr\u00e1l jako zasn\u011bn\u00fd chlap\u00edk, jeho\u017e my\u0161lenky jsou kdov\u00ed kde,\u201c st\u011b\u017eoval si sv\u00e9 \u017een\u011b. \u201eNikdy z n\u011bj nebude po\u0159\u00e1dn\u00fd hr\u00e1\u010d d\u00e1my.\u201c<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

5.kapitola- P\u0159\u00edzrak Kr\u00e1tce p\u0159ed z\u00e1padem slunce se Erik vydal na proch\u00e1zku. Kdy\u017e zrovna nechodil na pob\u0159e\u017e\u00ed, r\u00e1d si dop\u0159\u00e1val dlouh\u00e9 proch\u00e1zky po lindsaysk\u00fdch pol\u00edch a […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":60660,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-61212","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/61212","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=61212"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/61212\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/60660"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=61212"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=61212"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=61212"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}