{"id":61220,"date":"2025-10-12T21:22:37","date_gmt":"2025-10-12T19:22:37","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=61220"},"modified":"2025-10-12T21:22:38","modified_gmt":"2025-10-12T19:22:38","slug":"lucy-maud-montgomery-nema-divka-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=61220","title":{"rendered":"Lucy Maud Montgomery – N\u011bm\u00e1 d\u00edvka"},"content":{"rendered":"\n

7.kapitola- Setk\u00e1n\u00ed v sad\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e vy\u0161el ze smrkov\u00e9ho lesa a vstoupil do sadu, srdce mu n\u00e1hle posko\u010dilo a c\u00edtil, \u017ee se mu krev \u0161\u00edlen\u011b hrne do tv\u00e1\u0159e. Byla tam, skl\u00e1n\u011bla se nad z\u00e1honem \u010dervnov\u00fdch lili\u00ed uprost\u0159ed zahradn\u00edho pozemku. Vid\u011bl jen jej\u00ed profil, panensk\u00fd a b\u00edl\u00fd.
Zastavil se, necht\u011bl ji znovu vylekat. Kdy\u017e zvedla hlavu, o\u010dek\u00e1val, \u017ee se lekne a zase ute\u010de, ale ona to neud\u011blala; jen trochu zbledla a z\u016fstala nehybn\u011b st\u00e1t a pozorn\u011b ho sledovala.
Kdy\u017e to vid\u011bl, pomalu k n\u00ed p\u0159istoupil, a kdy\u017e byl tak bl\u00edzko, \u017ee sly\u0161el nerv\u00f3zn\u00ed chv\u011bn\u00ed jej\u00edho dechu nad rozta\u017een\u00fdmi, chv\u011bj\u00edc\u00edmi se rty, \u0159ekl velmi jemn\u011b,
\u201eNebojte se m\u011b. Jsem p\u0159\u00edtel a nechci v\u00e1s nijak ru\u0161it ani obt\u011b\u017eovat.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Zd\u00e1lo se, \u017ee na okam\u017eik zav\u00e1hala. Pak zvedla malou b\u0159idlicovou tabulku, kter\u00e1 j\u00ed visela u pasu, rychle na ni n\u011bco napsala a podala mu ji. Psala drobn\u00fdm v\u00fdrazn\u00fdm p\u00edsmem, \u2013
Te\u010f u\u017e se v\u00e1s neboj\u00edm. Matka mi \u0159\u00edkala, \u017ee v\u0161ichni ciz\u00ed lid\u00e9 jsou velmi zl\u00ed a nebezpe\u010dn\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee vy takov\u00fd b\u00fdt nem\u016f\u017eete. Hodn\u011b jsem o v\u00e1s p\u0159em\u00fd\u0161lela a mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem tehdy v noci utekla.<\/p>\n\n\n\n


Uv\u011bdomil si jej\u00ed naprostou nevinnost a prostotu. Up\u0159\u00edmn\u011b se j\u00ed zad\u00edval do st\u00e1le je\u0161t\u011b ustaran\u00fdch o\u010d\u00ed a \u0159ekl: \u201eZa nic na sv\u011bt\u011b bych v\u00e1m neubl\u00ed\u017eil. V\u0161ichni lid\u00e9 nejsou zl\u00ed, i kdy\u017e je pravdiv\u00e9, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed takov\u00ed jsou. Jmenuji se Erik Marshall a u\u010d\u00edm v Lindsayov\u011b \u0161kole. Vy jste, mysl\u00edm, Kilmeny Gordonov\u00e1. Va\u0161e hudba je l\u00edbezn\u00e1 a tak kr\u00e1sn\u00e1, \u017ee si od t\u00e9 doby p\u0159eji, abych ji mohl sly\u0161et znovu. Nechcete mi zahr\u00e1t?\u201c<\/p>\n\n\n\n


To u\u017e j\u00ed z o\u010d\u00ed zmizel nejasn\u00fd strach a n\u00e1hle se usm\u00e1la \u2013 vesel\u00fdm, d\u00edv\u010d\u00edm, zcela neodolateln\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd prorazil klid jej\u00ed tv\u00e1\u0159e jako z\u00e1blesk slune\u010dn\u00edho sv\u011btla vln\u00edc\u00edho se na tich\u00e9m mo\u0159i. Pak napsala, \u2013
Je mi velmi l\u00edto, \u017ee dnes ve\u010der nemohu hr\u00e1t. Nevzala jsem si s sebou housle. Ale z\u00edtra ve\u010der je p\u0159inesu a zahraji v\u00e1m, pokud si m\u011b budete cht\u00edt poslechnout. R\u00e1da bych v\u00e1s pot\u011b\u0161ila.<\/p>\n\n\n\n


Zase ta nevinn\u00e1 up\u0159\u00edmnost! Jak\u00e9 to bylo d\u00edt\u011b \u2013 jak kr\u00e1sn\u00e9, nev\u011bdom\u00e9 d\u00edt\u011b, naprosto nezku\u0161en\u00e9 v um\u011bn\u00ed skr\u00fdvat sv\u00e9 city! Ale pro\u010d by je m\u011bla skr\u00fdvat? Byly stejn\u011b \u010dist\u00e9 a kr\u00e1sn\u00e9 jako ona sama. Erik se na ni usm\u00e1l se stejnou up\u0159\u00edmnost\u00ed.
\u201eT\u011b\u0161\u00ed m\u011b to v\u00edc, ne\u017e dok\u00e1\u017eu \u0159\u00edct, a pokud bude hezky, ur\u010dit\u011b z\u00edtra ve\u010der p\u0159ijdu. Ale jestli bude sychravo nebo nep\u0159\u00edjemn\u011b, nesm\u00edte p\u0159ij\u00edt. V tom p\u0159\u00edpad\u011b posta\u010d\u00ed jin\u00fd ve\u010der. A te\u010f mi d\u00e1te n\u011bjak\u00e9 kv\u011btiny?\u201c<\/p>\n\n\n\n


S dal\u0161\u00edm drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvla a za\u010dala trhat \u010dervnov\u00e9 lilie a pe\u010dliv\u011b mezi nimi vyb\u00edrala ty nejdokonalej\u0161\u00ed. S pot\u011b\u0161en\u00edm sledoval jej\u00ed lehk\u00e9, ladn\u00e9 pohyby; ka\u017ed\u00fd pohyb mu p\u0159ipadal jako poezie sama. Vypadala jako zt\u011blesn\u011bn\u00ed jara \u2013 jako by v n\u00ed byl vt\u011blen v\u0161echen t\u0159pyt mlad\u00fdch l\u00edstk\u016f, z\u00e1\u0159e mlad\u00fdch jiter a prchav\u00e1 sladkost mlad\u00fdch kv\u011bt\u016f tis\u00edc\u016f jar.
Kdy\u017e k n\u011bmu p\u0159i\u0161la, rozz\u00e1\u0159en\u00e1, s rukama pln\u00fdma lili\u00ed, vytanul mu na mysli ver\u0161 z obl\u00edben\u00e9 b\u00e1sn\u011b\u2026<\/p>\n\n\n\n


Kv\u011btina b\u00edl\u00e1 jako vermeil,
je\u017e lehce rozb\u00edj\u00ed zvadl\u00fd kv\u011btn\u00ed pl\u00e1\u0161\u0165,
tady, u bo\u017e\u00edho rodu, je jedin\u00e1 d\u00edvka pro m\u011b \u2026\u201d<\/p>\n\n\n\n


V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm okam\u017eiku se na sebe zlobil za svou po\u0161etilost. V\u017edy\u0165 to nebylo nic jin\u00e9ho ne\u017e d\u00edt\u011b \u2013 a d\u00edt\u011b, kter\u00e9 se svou smutnou vadou odli\u0161uje od sv\u00fdch bli\u017en\u00edch. Nesm\u011bl si dovolit myslet si hlouposti.<\/p>\n\n\n\n


\u201eD\u011bkuji v\u00e1m. Tyhle \u010dervnov\u00e9 lilie jsou nejslad\u0161\u00ed kv\u011bty, kter\u00e9 n\u00e1m jaro p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed. V\u00edte, \u017ee jejich prav\u00e9 jm\u00e9no je b\u00edl\u00fd narcis?\u201c
Tv\u00e1\u0159ila se pot\u011b\u0161en\u011b a zaujat\u011b.
Ne, to jsem nev\u011bd\u011bla, napsala. \u010casto jsem o b\u00edl\u00e9m narcisu \u010detla a zaj\u00edmalo m\u011b, jak\u00fd je. Nikdy m\u011b nenapadlo, \u017ee je stejn\u00fd jako moje drah\u00e9 \u010dervnov\u00e9 lilie. Jsem r\u00e1da, \u017ee jste mi to \u0159ekl. M\u00e1m kv\u011btiny moc r\u00e1da. Jsou to m\u00e9 velmi dobr\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b.<\/p>\n\n\n\n


\u201eNelze se nep\u0159\u00e1telit s liliemi. L\u00edb\u00ed se v\u0161em, v\u017edycky se l\u00edb\u00ed,\u201c \u0159ekl Erik. \u201ePoj\u010fte se posadit na starou lavi\u010dku \u2013 tady, kde jste sed\u011bla tu noc, kdy jsem v\u00e1s tak vyd\u011bsil. Nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, kdo nebo co jste. N\u011bkdy jsem si myslel, \u017ee se mi o v\u00e1s zd\u00e1lo \u2013 jen\u017ee,\u201c dodal pod nosem a ona ho nesly\u0161ela, \u201enikdy by se mi nezd\u00e1lo nic ani z poloviny tak kr\u00e1sn\u00e9ho.\u201c
Posadila se vedle n\u011bj na starou lavici a bezd\u011bky se mu pod\u00edvala do tv\u00e1\u0159e. V jej\u00edm pohledu nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 troufalost \u2013 nic ne\u017e dokonal\u00e1, d\u011btsk\u00e1 d\u016fv\u011bra a jistota. Pokud se v jeho srdci skr\u00fdvala n\u011bjak\u00e1 zl\u00e1 my\u0161lenka, kterou se b\u00e1l p\u0159iznat, ty o\u010di ji musely vyhledat a zahanbit. Ale on jim dok\u00e1zal \u010delit beze strachu. Pak napsala, \u2013<\/p>\n\n\n\n


M\u011bla jsem velk\u00fd strach. Musel jste si myslet, \u017ee jsem velmi hloup\u00e1, ale nikdy jsem nevid\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9ho mu\u017ee krom\u011b str\u00fdce Thomase, Neila a prodava\u010de vajec. A vy jste jin\u00fd ne\u017e oni \u2013 ach, velmi jin\u00fd. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed ve\u010der jsem se sem b\u00e1la vr\u00e1tit. A p\u0159ece jsem n\u011bjak cht\u011bla j\u00edt. Necht\u011bla jsem, abyste si myslel, \u017ee nev\u00edm, jak se chovat. R\u00e1no jsem poslala Neila pro sv\u016fj smy\u010dec. Nemohla jsem se bez n\u011bj obej\u00edt. Neum\u00edm mluvit, v\u00edte. Je v\u00e1m to l\u00edto?
– \u201eKv\u016fli v\u00e1m je mi to moc l\u00edto.\u201c
Ano, ale chci se zeptat, jestli bych se v\u00e1m l\u00edbila v\u00edc, kdybych um\u011bla mluvit jako ostatn\u00ed lid\u00e9.
– \u201eNe, v tomhle sm\u011bru to nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam, Kilmeny. – Mimochodem, nevad\u00ed v\u00e1m, kdy\u017e v\u00e1m budu \u0159\u00edkat Kilmeny?\u201c
Zatv\u00e1\u0159ila se zmaten\u011b a napsala, \u2013
Jak jinak byste mi m\u011bl \u0159\u00edkat? Tak se p\u0159ece jmenuji. V\u0161ichni mi tak \u0159\u00edkaj\u00ed.
– \u201eAle j\u00e1 jsem pro v\u00e1s tak ciz\u00ed, \u017ee byste si snad p\u0159\u00e1la, abych v\u00e1m \u0159\u00edkal sle\u010dno Gordonov\u00e1.\u201c
Ale ne, to bych necht\u011bla, napsala rychle a tv\u00e1\u0159ila se utr\u00e1pen\u011b. Tak mi nikdo nikdy ne\u0159\u00edk\u00e1. P\u0159ipadala bych si pak, jako bych nebyla sama sebou, ale n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. A vy mi nep\u0159ipad\u00e1te jako n\u011bkdo ciz\u00ed. Je n\u011bjak\u00fd d\u016fvod, pro\u010d byste mi nemohl \u0159\u00edkat Kilmeny?
– \u201e\u017d\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, pokud mi dovol\u00edte tu v\u00fdsadu. M\u00e1te velmi kr\u00e1sn\u00e9 jm\u00e9no \u2013 p\u0159esn\u011b takov\u00e9, jak\u00e9 byste m\u011bla m\u00edt.\u201c
Jsem r\u00e1da, \u017ee se v\u00e1m l\u00edb\u00ed. V\u00edte, j\u00e1 se jmenuji po sv\u00e9 babi\u010dce a ona se jmenovala po d\u00edvce z jedn\u00e9 b\u00e1sn\u011b. Tet\u011b Janet se moje jm\u00e9no nikdy nel\u00edbilo, i kdy\u017e babi\u010dku m\u011bla r\u00e1da. B\u00e1la jsem se, \u017ee se v\u00e1m nebudu l\u00edbit, proto\u017ee neum\u00edm mluvit.
– \u201eM\u016f\u017eete mluvit prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9 hudby, Kilmeny.\u201c
Vypadala pot\u011b\u0161en\u011b. Jak mi dob\u0159e rozum\u00edte, napsala. Ano, neum\u00edm mluvit ani zp\u00edvat jako jin\u00ed lid\u00e9, ale dok\u00e1\u017eu sv\u00e9 housle p\u0159im\u011bt, aby n\u011bco \u0159ekly za m\u011b.
– \u201eSkl\u00e1d\u00e1te vlastn\u00ed hudbu?\u201c zeptal se. Vid\u011bl v\u0161ak, \u017ee mu nerozum\u00ed.
– \u201eChci se zeptat, jestli v\u00e1s n\u011bkdo nau\u010dil tu hudbu, kterou jste tady ten ve\u010der hr\u00e1la?\u201c
Ale ne. Prost\u011b to p\u0159i\u0161lo tak, jak m\u011b to napadlo. V\u017edycky to tak bylo. Kdy\u017e jsem byla \u00fapln\u011b mal\u00e1, Neil m\u011b nau\u010dil dr\u017eet housle a smy\u010dec a zbytek u\u017e p\u0159i\u0161el s\u00e1m od sebe. Moje housle kdysi pat\u0159ily Neilovi, ale on mi je dal. Neil je na m\u011b moc hodn\u00fd a mil\u00fd, ale v\u00e1s m\u00e1m rad\u0161i. Pov\u011bzte mi n\u011bco o sob\u011b.
\u00dadiv nad n\u00ed v n\u011bm rostl s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm okam\u017eikem. Jak byla kr\u00e1sn\u00e1! Jak\u00e9 mil\u00e9 zp\u016fsoby a gesta m\u011bla \u2013 stejn\u011b neum\u011bl\u00e9 a neokoukan\u00e9 jako \u00fa\u010dinn\u00e9. A jak podivn\u011b m\u00e1lo z\u00e1le\u017eelo na jej\u00ed hlouposti! Psala tak rychle a lehce, jej\u00ed o\u010di a \u00fasm\u011bv dod\u00e1valy jej\u00ed pohybliv\u00e9 tv\u00e1\u0159i takov\u00fd v\u00fdraz, \u017ee j\u00ed hlas sotva chyb\u011bl.<\/p>\n\n\n\n


Zdr\u017eeli se v sadu, dokud se jim k noh\u00e1m neproplazily dlouh\u00e9, teskn\u00e9 st\u00edny strom\u016f. Bylo t\u011bsn\u011b po z\u00e1padu slunce a vzd\u00e1len\u00e9 kopce byly fialov\u00e9 na pozad\u00ed rozpl\u00fdvaj\u00edc\u00ed se \u0161afr\u00e1nov\u00e9 oblohy na z\u00e1pad\u011b a k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b modr\u00e9 oblohy na jihu. Na v\u00fdchod\u011b, t\u011bsn\u011b nad jedlov\u00fdmi lesy, se t\u00e1hla b\u00edl\u00e1 mra\u010dna, vysok\u00e1 jako sn\u011bhov\u00e9 hory, a nejz\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed z nich z\u00e1\u0159ila r\u016f\u017eovou z\u00e1\u0159\u00ed jako z\u00e1pad slunce na alpsk\u00e9 v\u00fdsp\u011b.<\/p>\n\n\n\n


Vy\u0161\u0161\u00ed vzdu\u0161n\u00e9 sv\u011bty byly je\u0161t\u011b pln\u00e9 sv\u011btla \u2013 dokonal\u00e9ho, nerezav\u011bj\u00edc\u00edho sv\u011btla, nezkalen\u00e9ho zemsk\u00fdm st\u00ednem; ale dole v sadu a pod smrky u\u017e sv\u011btlo t\u00e9m\u011b\u0159 zmizelo a ustoupilo zelen\u00e9mu, orosen\u00e9mu soumraku, v\u00e1\u0161niv\u011b sladk\u00e9mu dechem kv\u011bt\u016f jablon\u00ed a m\u00e1ty a balzamick\u00fdmi v\u016fn\u011bmi, kter\u00e9 na n\u011b pr\u0161ely z jedl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


Erik j\u00ed vypr\u00e1v\u011bl o sv\u00e9m \u017eivot\u011b a o \u017eivot\u011b ve velk\u00e9m vn\u011bj\u0161\u00edm sv\u011bt\u011b, kter\u00fd ji dychtiv\u00fdm d\u00edv\u010d\u00edm zp\u016fsobem zaj\u00edmal. Kladla mu o n\u011bm mnoho ot\u00e1zek \u2013 p\u0159\u00edm\u00fdch a pronikav\u00fdch, kter\u00e9 sv\u011bd\u010dily o tom, \u017ee u\u017e si o n\u011bm vytvo\u0159ila ur\u010dit\u00fd n\u00e1zor a stanovisko. P\u0159esto bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee je nepova\u017euje za n\u011bco, co by mohla sama n\u011bkdy sd\u00edlet. Jej\u00ed z\u00e1jem byl nezaujat\u00fd, s jak\u00fdm by mohla naslouchat vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o poh\u00e1dkov\u00e9 zemi nebo o n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, kter\u00e1 u\u017e d\u00e1vno zmizela ze zemsk\u00e9ho povrchu.<\/p>\n\n\n\n


Erik zjistil, \u017ee p\u0159e\u010detla hodn\u011b poezie a historie a n\u011bkolik \u017eivotopisn\u00fdch a cestopisn\u00fdch knih. Nev\u011bd\u011bla, co znamen\u00e1 rom\u00e1n, a nikdy o n\u011bm nesly\u0161ela. Kupodivu byla dob\u0159e informovan\u00e1, pokud \u0161lo o politiku a aktu\u00e1ln\u00ed ud\u00e1losti, a to z t\u00fdden\u00edk\u016f, kter\u00fd jej\u00ed str\u00fdc odeb\u00edral.<\/p>\n\n\n\n


Dokud byla matka na\u017eivu, nikdy jsem ne\u010detla noviny, napsala, ani \u017e\u00e1dnou poezii. Nau\u010dila m\u011b \u010d\u00edst a ps\u00e1t a p\u0159e\u010detla jsem celou Bibli a mnohokr\u00e1t i n\u011bkter\u00e9 d\u011bjiny. Po mat\u010din\u011b smrti mi teta Janet dala v\u0161echny jej\u00ed knihy. M\u011bla jich opravdu hodn\u011b. V\u011bt\u0161inu z nich dostala jako odm\u011bnu, kdy\u017e chodila do \u0161koly, a n\u011bkter\u00e9 j\u00ed dal m\u016fj otec. Zn\u00e1te p\u0159\u00edb\u011bh m\u00e9ho otce a matky?<\/p>\n\n\n\n


Erik p\u0159ik\u00fdvl. \u201eAno, pan\u00ed Williamsonov\u00e1 mi o tom vypr\u00e1v\u011bla. Byla to p\u0159\u00edtelkyn\u011b va\u0161\u00ed matky.\u201c
Jsem r\u00e1da, \u017ee jste to sly\u0161el. Je to tak smutn\u00e9, \u017ee bych to nerada vypr\u00e1v\u011bla, ale vy v\u0161echno l\u00e9pe pochop\u00edte, proto\u017ee to v\u00edte. Nikdy jsem to nesly\u0161ela, a\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed mat\u010dinou smrt\u00ed. Pak mi v\u0161echno \u0159ekli. Mysl\u00edm, \u017ee si myslela, \u017ee za ty pot\u00ed\u017ee m\u016f\u017ee otec, ale ne\u017e zem\u0159ela, \u0159ekla mi, \u017ee v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee se k n\u011bmu zachovala nespravedliv\u011b a \u017ee o tom nev\u011bd\u011bl. \u0158\u00edkala, \u017ee kdy\u017e lid\u00e9 um\u00edraj\u00ed, vid\u00ed v\u011bci jasn\u011bji, a ona vid\u011bla, \u017ee se v otci spletla. \u0158\u00edkala, \u017ee mi chce \u0159\u00edct je\u0161t\u011b spoustu v\u011bc\u00ed, ale nem\u011bla \u010das mi je \u0159\u00edct, proto\u017ee tu noc zem\u0159ela. Trvalo dlouho, ne\u017e jsem se odhodlala p\u0159e\u010d\u00edst si jej\u00ed knihy. Ale kdy\u017e jsem to ud\u011blala, p\u0159ipadaly mi tak kr\u00e1sn\u00e9. Byla to poezie a bylo to jako hudba vlo\u017een\u00e1 do slov.<\/p>\n\n\n\n


\u201eP\u0159inesu v\u00e1m n\u011bjak\u00e9 knihy na \u010dten\u00ed, jestli chcete\u201c \u0159ekl Erik.
Jej\u00ed velk\u00e9 modr\u00e9 o\u010di z\u00e1\u0159ily z\u00e1jmem a pot\u011b\u0161en\u00edm.
Ach, d\u011bkuji, to bych byla moc r\u00e1da. Ty sv\u00e9 jsem \u010detla tak \u010dasto, \u017ee je zn\u00e1m skoro v\u0161echny nazpam\u011b\u0165. Opravdu kr\u00e1sn\u00e9 v\u011bci se \u010dlov\u011bku neomrz\u00ed, ale n\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee bych si p\u0159\u00e1la n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 knihy.
\u201eNikdy nejste sama, Kilmeny?\u201c
Ale ne, jak bych mohla b\u00fdt? V\u017edycky m\u00e1m spoustu pr\u00e1ce, kdy\u017e pom\u00e1h\u00e1m tet\u011b Janet v dom\u011b. Um\u00edm spoustu v\u011bc\u00ed, \u2013 pohl\u00e9dla na n\u011bj s jistou p\u00fdchou, kdy\u017e jej\u00ed poletuj\u00edc\u00ed tu\u017eka obkreslovala n\u011bkter\u00e1 slova. Um\u00edm va\u0159it a \u0161\u00edt. Teta Janet \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jsem velmi dobr\u00e1 hospody\u0148ka, a ona moc \u010dasto nechv\u00e1l\u00ed. A pak, kdy\u017e j\u00ed zrovna nepom\u00e1h\u00e1m, m\u00e1m sv\u00e9 drah\u00e9 housle. To je ve\u0161ker\u00e1 spole\u010dnost, kterou chci. Ale r\u00e1da si \u010dtu a poslouch\u00e1m o tom velk\u00e9m sv\u011bt\u011b, kter\u00fd je tak daleko, o lidech, kte\u0159\u00ed tam \u017eij\u00ed, a o v\u011bcech, kter\u00e9 se tam d\u011bj\u00ed. Mus\u00ed to b\u00fdt velmi kr\u00e1sn\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n\n\n\n


\u201eNecht\u011bla byste se do n\u011bj vydat a vid\u011bt jeho divy a poznat ty lidi sama?\u201c zeptal se a usm\u00e1l se na ni.
Okam\u017eit\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee ji n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem, kter\u00fd nedok\u00e1zal pochopit, zranil. Popadla tu\u017eku a za\u010dala ps\u00e1t s takovou rychlost\u00ed pohybu a energi\u00ed v\u00fdrazu, \u017ee to skoro vypadalo, jako by ta slova v\u00e1\u0161niv\u011b vyk\u0159ikovala nahlas.
Ne. Nechci j\u00edt nikam pry\u010d z domova. Nechci nikdy vid\u011bt ciz\u00ed lidi, ani aby oni vid\u011bli m\u011b. To bych nesnesla.<\/p>\n\n\n\n


Napadlo ho, \u017ee za to mo\u017en\u00e1 m\u016f\u017ee v\u011bdom\u00ed jej\u00ed vady. P\u0159esto se nezd\u00e1lo, \u017ee by byla na svou n\u011bmotu citliv\u00e1, a ve sv\u00fdch p\u00edsemn\u00fdch pozn\u00e1mk\u00e1ch se o n\u00ed \u010dasto nez\u00e1vazn\u011b zmi\u0148ovala. Nebo to mo\u017en\u00e1 bylo t\u00edm st\u00ednem na jej\u00edm narozen\u00ed. Byla v\u0161ak tak nevinn\u00e1, \u017ee se zd\u00e1lo nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by si existenci takov\u00e9ho st\u00ednu mohla uv\u011bdomit nebo pochopit. Erik nakonec usoudil, \u017ee jde jen o pon\u011bkud chorobn\u00e9 obavy citliv\u00e9ho d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 bylo vychov\u00e1v\u00e1no nevhodn\u00fdm a nep\u0159irozen\u00fdm zp\u016fsobem. Nakonec ho prodlu\u017euj\u00edc\u00ed se st\u00edny upozornily, \u017ee je \u010das j\u00edt.<\/p>\n\n\n\n


\u201eNezapome\u0148te, \u017ee z\u00edtra ve\u010der p\u0159ijdete a zahrajete,\u201c \u0159ekl a neochotn\u011b vstal. Odpov\u011bd\u011bla mu rychl\u00fdm zavrt\u011bn\u00edm sv\u00e9 tmav\u00e9 hlavy a v\u00fdmluvn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Sledoval ji, jak kr\u00e1\u010d\u00ed p\u0159es sad\u2026
S m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed kr\u00e1sou a m\u011bkk\u00fdm krokem m\u011bs\u00edce,
a pod\u00e9l divok\u00e9 t\u0159e\u0161\u0148ov\u00e9 aleje.
Na rohu jedl\u00ed se zastavila
a m\u00e1vla mu rukou, ne\u017e se oto\u010dila.<\/p>\n\n\n\n


Kdy\u017e Erik dorazil dom\u016f, star\u00fd Robert Williamson pr\u00e1v\u011b ve\u010de\u0159el v kuchyni chl\u00e9b s ml\u00e9kem. S p\u0159\u00e1telsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem vzhl\u00e9dl, kdy\u017e Erik vch\u00e1zel a hv\u00edzdal si.
\u201eByl jste se proj\u00edt, pane u\u010diteli?\u201c zeptal se.
\u201eAno,\u201c \u0159ekl Erik se \u0161\u0165astn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.
Nev\u011bdomky a mimovoln\u011b vdechl do toho prost\u00e9ho jednoslabi\u010dn\u00e9ho slova tolik triumfu, \u017ee to poc\u00edtil i star\u00fd Robert. Pan\u00ed Williamsonov\u00e1, kter\u00e1 na konci stolu kr\u00e1jela chl\u00e9b, odlo\u017eila n\u016f\u017e a bochn\u00edk a pod\u00edvala se na mlad\u00edka s jemn\u011b ustaran\u00fdm v\u00fdrazem v o\u010d\u00edch. Zaj\u00edmalo ji, jestli se vr\u00e1til do Connorova sadu \u2013 a jestli mohl znovu vid\u011bt Kilmeny.
\u201eNeobjevil jste snad zlat\u00fd d\u016fl?\u201c zeptal se su\u0161e star\u00fd Robert. \u201eVypad\u00e1te, jako by to mohla b\u00fdt pravda.\u201c
Erik se z\u00e1hadn\u011b usm\u00e1l a ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Man\u017eel\u00e9 se na sebe pod\u00edvali, ale ml\u010deli.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

7.kapitola- Setk\u00e1n\u00ed v sad\u011b Kdy\u017e vy\u0161el ze smrkov\u00e9ho lesa a vstoupil do sadu, srdce mu n\u00e1hle posko\u010dilo a c\u00edtil, \u017ee se mu krev \u0161\u00edlen\u011b hrne […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":60660,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-61220","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/61220","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=61220"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/61220\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/60660"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=61220"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=61220"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=61220"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}