{"id":61383,"date":"2025-10-19T13:50:24","date_gmt":"2025-10-19T11:50:24","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=61383"},"modified":"2025-10-19T13:50:25","modified_gmt":"2025-10-19T11:50:25","slug":"lucy-maud-montgomery-nema-divka-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=61383","title":{"rendered":"Lucy Maud Montgomery – N\u011bm\u00e1 d\u00edvka"},"content":{"rendered":"\n

9.kapitola- Kilmeny- n\u011b\u017en\u00e1 a kr\u00e1sn\u00e1<\/strong> <\/p>\n\n\n\n

Po n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u0159i t\u00fddny se Eriku Marshallovi zd\u00e1lo, \u017ee \u017eije dva \u017eivoty, kter\u00e9 se od sebe li\u0161\u00ed, jako by m\u011bl dvoj\u00ed osobnost. V jednom z nich piln\u011b a pe\u010dliv\u011b vyu\u010doval na lindsaysk\u00e9 okresn\u00ed \u0161kole, \u0159e\u0161il probl\u00e9my, h\u00e1dal se kv\u016fli teologii s Robertem Williamsonem, nav\u0161t\u011bvoval domovy sv\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f a chodil na \u010daj s jejich rodi\u010di, nav\u0161t\u00edvil jednu nebo dv\u011b venkovsk\u00e9 tane\u010dn\u00ed z\u00e1bavy a nev\u011bdomky si pohr\u00e1val se srdci lindsaysk\u00fdch d\u00edvek.<\/p>\n\n\n\n


Ale tento \u017eivot byl snem v\u0161edn\u00edho dne. \u017dil jen v tom druh\u00e9m, kter\u00fd tr\u00e1vil ve star\u00e9m sadu, zarostl\u00e9m tr\u00e1vou, kde minuty jako by se z l\u00e1sky k m\u00edstu opo\u017e\u010fovaly a \u010dervnov\u00e9 v\u011btry divoce harfovaly ve star\u00fdch smrc\u00edch.
Zde se ka\u017ed\u00fd ve\u010der setk\u00e1val s Kilmeny; v tom star\u00e9m sadu spolu sb\u00edrali hodiny tich\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed; spole\u010dn\u011b se toulali po kr\u00e1sn\u00fdch pol\u00edch za\u0161l\u00e9 romantiky; spole\u010dn\u011b \u010detli mnoho knih a mluvili o mnoha v\u011bcech; a kdy\u017e byli unaveni v\u0161\u00edm ostatn\u00edm, Kilmeny mu hr\u00e1la a star\u00fd sad se oz\u00fdval jej\u00edmi kr\u00e1sn\u00fdmi, fantastick\u00fdmi melodiemi.<\/p>\n\n\n\n


Po ka\u017ed\u00e9m setk\u00e1n\u00ed se mu jej\u00ed kr\u00e1sa znovu vracela doma se star\u00fdm vzru\u0161en\u00edm radostn\u00e9ho p\u0159ekvapen\u00ed. V p\u0159est\u00e1vk\u00e1ch nep\u0159\u00edtomnosti se mu zd\u00e1lo, \u017ee nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak kr\u00e1sn\u00e1, jak si ji pamatoval; a kdy\u017e se pak setkali, zd\u00e1la se b\u00fdt je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Nau\u010dil se sledovat neskr\u00fdvan\u00e9 sv\u011btlo p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 j\u00ed p\u0159i zvuku jeho krok\u016f v\u017edycky vysko\u010dilo do o\u010d\u00ed. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy tam byla d\u0159\u00edv ne\u017e on a v\u017edy d\u00e1vala najevo, \u017ee ho r\u00e1da vid\u00ed, s up\u0159\u00edmnou radost\u00ed d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 vyhl\u00ed\u017e\u00ed mil\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/p>\n\n\n\n


Ka\u017ed\u00fd den s n\u00ed byl jin\u00fd. Tu byla v\u00e1\u017en\u00e1, tu vesel\u00e1, tu vzne\u0161en\u00e1, tu zamy\u0161len\u00e1. Ale v\u017edy byla okouzluj\u00edc\u00ed. Star\u00fd rod Gordon\u016f byl sice pokroucen\u00fd, ale m\u011bl alespo\u0148 tuto odno\u017e dokonal\u00e9ho p\u016fvabu a symetrie. Jej\u00ed mysl a srdce, naprosto nezka\u017een\u00e9 sv\u011btem, byly stejn\u011b kr\u00e1sn\u00e9 jako jej\u00ed tv\u00e1\u0159. V\u0161echna o\u0161klivost existence ji minula, schovan\u00e1 ve sv\u00e9 dvoj\u00ed samot\u011b v\u00fdchovy a n\u011bmoty.<\/p>\n\n\n\n


Byla p\u0159irozen\u011b rychl\u00e1 a chytr\u00e1. Ob\u010das se v n\u00ed objevily rozko\u0161n\u00e9 z\u00e1blesky vtipu a humoru. Um\u011bla b\u00fdt rozmarn\u00e1 \u2013 dokonce p\u016fvabn\u011b rozmarn\u00e1. N\u011bkdy se v nezm\u011brn\u00fdch hlubin\u00e1ch jej\u00edch modr\u00fdch o\u010d\u00ed mihla nevinn\u00e1 zlomyslnost. Ani sarkasmus j\u00ed nebyl ciz\u00ed. Tu a tam prorazila n\u011bjakou ne\u0161kodnou bublinu mlad\u00edkovy dom\u00fd\u0161livosti nebo mu\u017esk\u00e9 nad\u0159azenosti kousavou \u0159\u00e1dkou s jemn\u00fdm p\u00edsmem.<\/p>\n\n\n\n


Rychle, dychtiv\u011b a d\u016fkladn\u011b si osvojovala my\u0161lenky z knih, kter\u00e9 \u010detli, a v\u017edy se chytala t\u011bch nejlep\u0161\u00edch a nejpravdiv\u011bj\u0161\u00edch a odm\u00edtala ty fale\u0161n\u00e9, nepravdiv\u00e9 a slab\u00e9 s neochv\u011bjnou intuic\u00ed, nad n\u00ed\u017e Erik \u017easl. Jej\u00ed kop\u00ed bylo jako kop\u00ed Ithurielovo, kter\u00e9 ze v\u0161eho vyb\u00edralo odpad a nech\u00e1valo jen ryz\u00ed zlato.<\/p>\n\n\n\n


Sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm a pohledem byla st\u00e1le je\u0161t\u011b d\u00edt\u011btem. P\u0159esto byla tu a tam ve sv\u00e9m uva\u017eov\u00e1n\u00ed velice rozumn\u00e1, jako by n\u00e1hle byla o deset let star\u0161\u00ed. V jej\u00ed rozesm\u00e1t\u00e9 tv\u00e1\u0159i se objevoval v\u00fdraz se\u010dt\u011bl\u00e9 d\u00edvky, v jej\u00edm \u00fasm\u011bvu se odhaloval jemn\u00fd v\u00fdznam, kter\u00fd v sob\u011b skr\u00fdval v\u0161echny znalosti \u017eenstv\u00ed a v\u0161echnu moudrost v\u011bk\u016f.
Jej\u00ed zp\u016fsob \u00fasm\u011bvu ho okouzlil. \u00dasm\u011bv v\u017edycky za\u010d\u00ednal hluboko v jej\u00edch o\u010d\u00edch a rozl\u00e9val se po tv\u00e1\u0159i jako jisk\u0159iv\u00fd pot\u016f\u010dek, kter\u00fd se krade ze st\u00ednu do slune\u010dn\u00edho svitu.
V\u011bd\u011bl o jej\u00edm \u017eivot\u011b v\u0161echno. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed a rozpak\u016f mu vypr\u00e1v\u011bla svou prostou historii. \u010casto se zmi\u0148ovala o sv\u00e9m str\u00fdci a tet\u011b a zd\u00e1lo se, \u017ee si jich v\u00e1\u017e\u00ed s hlubokou l\u00e1skou. O sv\u00e9 matce mluvila jen z\u0159\u00eddka. Erik n\u011bjak pochopil, ani ne tak z toho, co \u0159ekla, jako z toho, co ne\u0159ekla, \u017ee Kilmeny, a\u010dkoli svou matku milovala, se j\u00ed v\u017edy sp\u00ed\u0161e b\u00e1la. Nebyla mezi nimi p\u0159irozen\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 d\u016fv\u011bra matky a d\u00edt\u011bte.<\/p>\n\n\n\n


O Neilovi zpo\u010d\u00e1tku \u010dasto psala a zd\u00e1lo se, \u017ee ho m\u00e1 velmi r\u00e1da. Pozd\u011bji se o n\u011bm p\u0159estala zmi\u0148ovat. Mo\u017en\u00e1 \u2013 proto\u017ee obdivuhodn\u011b rychle zachytila a interpretovala ka\u017edou letmou zm\u011bnu v\u00fdrazu jeho hlasu a tv\u00e1\u0159e \u2013 rozeznala to, co s\u00e1m Erik nev\u011bd\u011bl, \u017ee se mu p\u0159i vysloven\u00ed Neilova jm\u00e9na zamra\u010dily o\u010di a stal se n\u00e1ladov\u00fdm.<\/p>\n\n\n\n


Jednou se ho naivn\u011b zeptala, \u2013
Je na sv\u011bt\u011b hodn\u011b lid\u00ed, jako jsi ty?
\u201eJsou jich tis\u00edce,\u201c \u0159ekl Erik a zasm\u00e1l se.<\/p>\n\n\n\n


V\u00e1\u017en\u011b se na n\u011bj pod\u00edvala. Pak rychle odhodlan\u011b zavrt\u011bla hlavou.
To si nemysl\u00edm, napsala. Moc toho o sv\u011bt\u011b nev\u00edm, ale mysl\u00edm, \u017ee lid\u00ed, jako jsi ty, na n\u011bm moc nen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


Jednoho ve\u010dera, kdy se vzd\u00e1len\u00e9 kopce a pole halily do \u0161\u00e1tk\u016f g\u00e1zovit\u011b fialov\u00fdch barev a mezery se hem\u017eily zlatav\u00fdmi mlhami, nesl Erik do star\u00e9ho sadu mal\u00fd \u00fatl\u00fd, opot\u0159ebovan\u00fd svazek, v n\u011bm\u017e byl milostn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Byla to prvn\u00ed v\u011bc tohoto druhu, kterou j\u00ed kdy \u010detl, proto\u017ee v prvn\u00edm rom\u00e1nu, kter\u00fd j\u00ed p\u016fj\u010dil, byl milostn\u00fd z\u00e1jem velmi nepatrn\u00fd a podru\u017en\u00fd. Tohle byla kr\u00e1sn\u00e1, v\u00e1\u0161niv\u00e1 idyla, znamenit\u011b vypr\u00e1v\u011bn\u00e1. \u010cetl j\u00ed to, kdy\u017e le\u017eel v tr\u00e1v\u011b u jej\u00edch nohou; poslouchala s rukama sepjat\u00fdma na kolenou a s o\u010dima sklopen\u00fdma k zemi. Nebyl to dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, a kdy\u017e ho do\u010detl, zav\u0159el knihu a t\u00e1zav\u011b se na ni pod\u00edval.<\/p>\n\n\n\n


-\u201eL\u00edb\u00ed se ti to, Kilmeny?\u201c zeptal se.
Velmi pomalu vzala b\u0159idlicovou tabulku a psala, \u2013
Ano, l\u00edb\u00ed. Ale taky m\u011b to bol\u00ed. Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee se \u010dlov\u011bku m\u016f\u017ee l\u00edbit n\u011bco, co ho bol\u00ed. Nev\u00edm, pro\u010d m\u011b to bolelo. M\u011bla jsem pocit, \u017ee jsem ztratila n\u011bco, co jsem nikdy nem\u011bla. Byl to velmi hloup\u00fd pocit, \u017ee? Ale j\u00e1 jsem t\u00e9 knize moc nerozum\u011bla, pochop. Je o l\u00e1sce a j\u00e1 o l\u00e1sce nic nev\u00edm. Matka mi jednou \u0159ekla, \u017ee l\u00e1ska je proklet\u00ed a \u017ee se mus\u00edm modlit, aby nikdy nevstoupila do m\u00e9ho \u017eivota. \u0158ekla to velmi v\u00e1\u017en\u011b, a tak jsem j\u00ed uv\u011b\u0159ila. Ale tvoje kniha u\u010d\u00ed, \u017ee je to po\u017eehn\u00e1n\u00ed. P\u00ed\u0161e se v n\u00ed, \u017ee je to ta nejskv\u011blej\u0161\u00ed a nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc v \u017eivot\u011b. \u010cemu m\u00e1m v\u011b\u0159it?<\/p>\n\n\n\n


-\u201eL\u00e1ska \u2013 skute\u010dn\u00e1 l\u00e1ska \u2013 nen\u00ed nikdy proklet\u00edm, Kilmeny,\u201c \u0159ekl Erik v\u00e1\u017en\u011b. \u201eExistuje fale\u0161n\u00e1 l\u00e1ska, kter\u00e1 je proklet\u00edm. Tv\u00e1 matka mo\u017en\u00e1 v\u011b\u0159ila, \u017ee pr\u00e1v\u011b ona vstoupila do jej\u00edho \u017eivota a zni\u010dila ho, a tak se zm\u00fdlila. Nic na sv\u011bt\u011b \u2013 a v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee ani na nebi \u2013 nen\u00ed tak kr\u00e1sn\u00e9, \u00fa\u017easn\u00e9 a po\u017eehnan\u00e9 jako prav\u00e1 l\u00e1ska.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Miloval jsi n\u011bkdy n\u011bkoho? zeptala se Kilmeny s p\u0159\u00edmo\u010darost\u00ed, kterou vy\u017eadoval jej\u00ed zp\u016fsob komunikace, jen\u017e byl n\u011bkdy trochu indiskr\u00e9tn\u00ed. Polo\u017eila ot\u00e1zku prost\u011b a bez rozpak\u016f. Nev\u011bd\u011bla o \u017e\u00e1dn\u00e9m d\u016fvodu, pro\u010d by se s Erikem nemohla bavit o l\u00e1sce stejn\u011b jako o jin\u00fdch v\u011bcech \u2013 hudb\u011b, knih\u00e1ch a cestov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


-\u201eNe,\u201c \u0159ekl Erik \u2013 up\u0159\u00edmn\u011b, jak si myslel \u2013 \u201eale ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk m\u00e1 n\u011bjak\u00fd ide\u00e1l l\u00e1sky, o kter\u00e9m douf\u00e1, \u017ee ho jednou potk\u00e1 \u2013 ‚ide\u00e1ln\u00ed \u017eenu sn\u016f mlad\u00e9ho mu\u017ee‘. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee j\u00e1 m\u00e1m sv\u016fj, v n\u011bjak\u00e9 zape\u010det\u011bn\u00e9, tajn\u00e9 komnat\u011b sv\u00e9ho srdce.\u201c
P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee tvoje ide\u00e1ln\u00ed \u017eena by byla kr\u00e1sn\u00e1, jako ta v tv\u00e9 knize.<\/p>\n\n\n\n


-\u201eAch ano, jsem si jist\u00fd, \u017ee bych nikdy nemohl m\u00edt z\u00e1jem o o\u0161klivou \u017eenu,\u201c \u0159ekl Erik a trochu se zasm\u00e1l, kdy\u017e se posadil. \u201eNa\u0161e ide\u00e1ly jsou v\u017edycky kr\u00e1sn\u00e9, a\u0165 u\u017e se tak prom\u00edtnou do skute\u010dnosti, nebo ne. Ale slunce u\u017e zapad\u00e1. V tomhle kouzeln\u00e9m sadu \u010das rozhodn\u011b let\u00ed. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee ty okouzluje\u0161 okam\u017eiky, Kilmeny. Tv\u00e1 jmenovkyn\u011b z b\u00e1sn\u011b byla pon\u011bkud podiv\u00ednsk\u00e1 panna, pokud si dob\u0159e vzpom\u00edn\u00e1m, a na sedm let v elf\u00ed zemi myslela stejn\u011b m\u00e1lo jako oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9 na p\u016fl hodiny na horn\u00ed zemi. Jednoho dne se probud\u00edm po domn\u011bl\u00e9 hodin\u011b, kterou jsem tu str\u00e1vil, a zjist\u00edm, \u017ee jsem sta\u0159ec s b\u00edl\u00fdmi vlasy a otrhan\u00fdm kab\u00e1tem jako v t\u00e9 poh\u00e1dce, kterou jsme \u010detli v\u010dera ve\u010der. Dovol\u00ed\u0161 mi, abych ti dal tuhle knihu? Nikdy bych se nedopustil t\u00e9 svatokr\u00e1de\u017ee, kdybych ji \u010detl jinde ne\u017e tady. Je to star\u00e1 kniha, Kilmeny. Nov\u00e1 kniha, von\u00edc\u00ed obchodem a tr\u017ei\u0161t\u011bm, a\u0165 je jakkoli kr\u00e1sn\u00e1, by pro tebe nebyla vhodn\u00e1. Byla to jedna z knih m\u00e9 matky. \u010cetla ji a milovala ji. Pod\u00edvej se \u2013 vybledl\u00e9 listy r\u016f\u017e\u00ed, kter\u00e9 do n\u00ed jednoho dne vlo\u017eila, jsou tam dodnes. Nap\u00ed\u0161u tam tv\u00e9 jm\u00e9no \u2013 to tv\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, kr\u00e1sn\u00e9 jm\u00e9no, kter\u00e9 v\u017edycky zn\u00ed, jako by bylo vymy\u0161leno speci\u00e1ln\u011b pro tebe \u2013 \u201cKilmeny ze sadu\u201d \u2013 a datum tohoto dokonal\u00e9ho \u010dervnov\u00e9ho dne, kdy jsme ji spolu \u010detli. Kdy\u017e se na ni pak pod\u00edv\u00e1\u0161, bude\u0161 si v\u017edycky vzpom\u00ednat na m\u011b a na b\u00edl\u00e1 poupata, kter\u00e1 se otev\u00edraj\u00ed na tom r\u016f\u017eov\u00e9m ke\u0159i vedle tebe a na \u0161um\u011bn\u00ed v\u011btru v korun\u00e1ch t\u011bch star\u00fdch smrk\u016f.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Podal j\u00ed knihu, ale k jeho p\u0159ekvapen\u00ed zavrt\u011bla hlavou a ve tv\u00e1\u0159i se j\u00ed objevil hlub\u0161\u00ed rum\u011bnec.
-\u201eNechce\u0161 si tu knihu vz\u00edt, Kilmeny? Pro\u010d ne?\u201c<\/p>\n\n\n\n


Vzala tu\u017eku a na rozd\u00edl od sv\u00fdch obvykl\u00fdch rychl\u00fdch pohyb\u016f psala pomalu.
Nezlob se na m\u011b. Nebudu pot\u0159ebovat nic, co by m\u011b p\u0159im\u011blo si t\u011b zapamatovat, proto\u017ee na tebe nikdy nemohu zapomenout. Ale rad\u011bji bych si tu knihu nevzala. Nechci ji znovu \u010d\u00edst. Je o l\u00e1sce a nem\u00e1 smysl, abych se u\u010dila o l\u00e1sce, i kdyby to bylo v\u0161echno, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161. Nikdo m\u011b nikdy nebude milovat. Jsem p\u0159\u00edli\u0161 o\u0161kliv\u00e1.<\/p>\n\n\n\n


-\u201eTy! O\u0161kliv\u00e1!\u201c vyk\u0159ikl Erik. U\u017e se chystal, \u017ee p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b propukne v z\u00e1chvat sm\u00edchu, kdy\u017e ho pohled na jej\u00ed nap\u016fl odvr\u00e1cenou tv\u00e1\u0159 vyst\u0159\u00edzliv\u011bl. Byl v n\u011bm ubl\u00ed\u017een\u00fd, zaho\u0159kl\u00fd v\u00fdraz, jak\u00fd si pamatoval, kdy\u017e se j\u00ed kdysi ptal, jestli by necht\u011bla vid\u011bt sv\u011bt na vlastn\u00ed o\u010di.<\/p>\n\n\n\n


-\u201eKilmeny,\u201c \u0159ekl udiven\u011b, \u201ety si o sob\u011b opravdu mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi o\u0161kliv\u00e1?\u201c<\/p>\n\n\n\n


P\u0159ik\u00fdvla, ani\u017e by se na n\u011bj pod\u00edvala, a pak napsala, \u2013
Ano, v\u00edm, \u017ee jsem. V\u00edm to u\u017e dlouho. Matka mi \u0159\u00edkala, \u017ee jsem hrozn\u011b o\u0161kliv\u00e1 a \u017ee se na m\u011b nikdo nebude cht\u00edt d\u00edvat. Je mi to l\u00edto. V\u011bdom\u00ed, \u017ee jsem o\u0161kliv\u00e1, m\u011b bol\u00ed mnohem v\u00edc ne\u017e to, \u017ee neum\u00edm mluvit. Asi si bude\u0161 myslet, \u017ee je to ode m\u011b velmi hloup\u00e9, ale je to pravda. Proto jsem se tak dlouho nevr\u00e1tila do sadu, ani kdy\u017e jsem se zbavila strachu. Nesn\u00e1\u0161ela jsem pomy\u0161len\u00ed, \u017ee bys m\u011b pova\u017eoval za o\u0161klivou. A proto nechci chodit do sv\u011bta a potk\u00e1vat lidi. D\u00edvali by se na m\u011b jako ten prodava\u010d vajec, kdy\u017e jsem jednou na ja\u0159e po mat\u010din\u011b smrti vy\u0161la s tetou Janet k jeho vozu. Hrozn\u011b na m\u011b z\u00edral. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee je to proto, \u017ee jsem mu p\u0159ipadala o\u0161kliv\u00e1, a od t\u00e9 doby jsem se v\u017edycky schov\u00e1vala, kdy\u017e p\u0159i\u0161el.<\/p>\n\n\n\n


Erikovi se zachv\u011bly rty. Navzdory l\u00edtosti nad skute\u010dn\u00fdm utrpen\u00edm, kter\u00e9 se j\u00ed zra\u010dilo v o\u010d\u00edch, se nemohl ubr\u00e1nit pocitu pobaven\u00ed nad absurdn\u00ed p\u0159edstavou, \u017ee se tato kr\u00e1sn\u00e1 d\u00edvka se v\u0161\u00ed v\u00e1\u017enost\u00ed pova\u017euje za o\u0161klivou.<\/p>\n\n\n\n


-\u201eAle Kilmeny, mysl\u00ed\u0161 si o sob\u011b, \u017ee jsi o\u0161kliv\u00e1, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1\u0161 do zrcadla?\u201c zeptal se s \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n\n\n\n


Nikdy jsem se do zrcadla ned\u00edvala, napsala. Nikdy jsem nev\u011bd\u011bla, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho existuje, dokud jsem se o tom po mat\u010din\u011b smrti nedo\u010detla v jedn\u00e9 knize. Pak jsem se zeptala tety Janet a ta mi \u0159ekla, \u017ee matka rozbila v\u0161echna zrcadla v dom\u011b, kdy\u017e jsem byla mal\u00e1. Ale vid\u011bla jsem, jak se m\u016fj obli\u010dej odr\u00e1\u017e\u00ed ve l\u017ei\u010dk\u00e1ch a v mal\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 cuk\u0159ence, kterou m\u00e1 teta Janet. A je to o\u0161kliv\u00e9 \u2013 moc o\u0161kliv\u00e9.<\/p>\n\n\n\n


Erik\u016fv obli\u010dej klesl do tr\u00e1vy. Za nic na sv\u011bt\u011b se nemohl ubr\u00e1nit sm\u00edchu a za nic na sv\u011bt\u011b necht\u011bl, aby ho Kilmeny vid\u011bla se sm\u00e1t. Zmocnilo se ho jak\u00e9si mal\u00e9 rozmarn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed a nesp\u011bchal j\u00ed \u0159\u00edct pravdu, jak ho to napadlo v prvn\u00ed chv\u00edli. M\u00edsto toho, kdy\u017e se odv\u00e1\u017eil vzhl\u00e9dnout, pomalu \u0159ekl: \u201eNemysl\u00edm si, \u017ee jsi o\u0161kliv\u00e1, Kilmeny.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Ale j\u00e1 jsem si jist\u00e1, \u017ee si to mysl\u00ed\u0161, napsala protestn\u011b. Dokonce i Neil si to mysl\u00ed. \u0158\u00edk\u00e1 mi, \u017ee jsem hodn\u00e1 a mil\u00e1, ale jednou jsem se ho zeptala, jestli si mysl\u00ed, \u017ee jsem hodn\u011b o\u0161kliv\u00e1, a on odvr\u00e1til zrak a nepromluvil, tak\u017ee jsem v\u011bd\u011bla, \u017ee si to taky mysl\u00ed. A\u0165 u\u017e o tom nemluv\u00edme. Je mi to l\u00edto a v\u0161echno to kaz\u00ed. Jindy na to zapom\u00edn\u00e1m. Dovol mi, abych ti na rozlou\u010denou zahr\u00e1la n\u011bjakou hudbu, a nebu\u010f nazloben\u00fd, \u017ee jsem si necht\u011bla vz\u00edt tvou knihu. Jen by m\u011b bolelo, kdybych ji \u010detla.<\/p>\n\n\n\n


-\u201eNezlob\u00edm se,\u201c \u0159ekl Erik, \u201ea mysl\u00edm, \u017ee si ji je\u0161t\u011b n\u011bkdy vezme\u0161 \u2013 a\u017e ti uk\u00e1\u017eu n\u011bco, co chci, abys vid\u011bla. Na sv\u016fj vzhled nehle\u010f, Kilmeny. Kr\u00e1sa nen\u00ed v\u0161echno.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Ale to je hodn\u011b, napsala naivn\u011b. Ale ty m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d, i kdy\u017e jsem tak o\u0161kliv\u00e1, vi\u010f? M\u00e1\u0161 m\u011b r\u00e1d kv\u016fli m\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 hudb\u011b, \u017ee?
-\u201eM\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d, Kilmeny,\u201c odpov\u011bd\u011bl Erik a trochu se zasm\u00e1l, ale v jeho hlase zazn\u011bl n\u011b\u017en\u00fd t\u00f3n, kter\u00e9ho si nebyl v\u011bdom. <\/p>\n\n\n\n

Kilmeny si ho v\u0161ak uv\u011bdomovala a s pot\u011b\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem vzala do ruky housle.
Nechal ji tam hr\u00e1t a celou cestu \u0161er\u00fdm prysky\u0159i\u010dnat\u00fdm smrkov\u00fdm lesem ho jej\u00ed hudba prov\u00e1zela jako neviditeln\u00fd str\u00e1\u017en\u00fd duch.<\/p>\n\n\n\n


-\u201cKilmeny Kr\u00e1sn\u00e1!\u201d za\u0161eptal, \u201ca p\u0159itom, proboha, to d\u00edt\u011b si mysl\u00ed, \u017ee je o\u0161kliv\u00e1 \u2013 ona s tv\u00e1\u0159\u00ed kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e se kdy um\u011blci zd\u00e1lo! <\/p>\n\n\n\n

Osmn\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvka, kter\u00e1 se nikdy nepod\u00edvala do zrcadla! Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli v n\u011bjak\u00e9 civilizovan\u00e9 zemi na sv\u011bt\u011b existuje je\u0161t\u011b n\u011bkdo takov\u00fd. Co mohlo jej\u00ed matku p\u0159im\u011bt, aby j\u00ed \u0159ekla takovou le\u017e? Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli Margaret Gordonov\u00e1 mohla b\u00fdt zcela p\u0159i smyslech. Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee j\u00ed Neil nikdy ne\u0159ekl pravdu. Mo\u017en\u00e1 nechce, aby se to dozv\u011bd\u011bla,\u201d p\u0159em\u00fd\u0161lel Erik.<\/p>\n\n\n\n


Erik se s Neilem Gordonem sezn\u00e1mil n\u011bkolik ve\u010der\u016f p\u0159edt\u00edm, na venkovsk\u00e9 tancova\u010dce, kde Neil hr\u00e1l tane\u010dn\u00edk\u016fm na housle. Pod vlivem zv\u011bdavosti se s n\u00edm cht\u011bl sezn\u00e1mit. Neil byl zpo\u010d\u00e1tku p\u0159\u00e1telsk\u00fd a hovorn\u00fd, ale p\u0159i prvn\u00ed nar\u00e1\u017ece t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se Gordonov\u00fdch, kterou Erik obratn\u011b prohodil, se jeho tv\u00e1\u0159 i chov\u00e1n\u00ed zm\u011bnily. Tv\u00e1\u0159il se tajn\u016fstk\u00e1\u0159sky a podez\u0159\u00edvav\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 zlov\u011bstn\u011b. Do jeho velk\u00fdch \u010dern\u00fdch o\u010d\u00ed se vkradl mrzut\u00fd pohled a s nesouhlasn\u00fdm sk\u0159\u00edpotem p\u0159et\u00e1hl smy\u010dec p\u0159es struny housl\u00ed, jako by cht\u011bl rozhovor ukon\u010dit. Zjevn\u011b se od n\u011bj o Kilmeny a jej\u00edch ponur\u00fdch str\u00e1\u017ec\u00edch nedalo nic zjistit.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

9.kapitola- Kilmeny- n\u011b\u017en\u00e1 a kr\u00e1sn\u00e1 Po n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed t\u0159i t\u00fddny se Eriku Marshallovi zd\u00e1lo, \u017ee \u017eije dva \u017eivoty, kter\u00e9 se od sebe li\u0161\u00ed, jako by m\u011bl […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":60660,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17,9],"tags":[],"class_list":["post-61383","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/61383","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=61383"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/61383\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/60660"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=61383"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=61383"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=61383"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}