{"id":62096,"date":"2025-12-07T16:18:52","date_gmt":"2025-12-07T15:18:52","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=62096"},"modified":"2025-12-07T16:18:52","modified_gmt":"2025-12-07T15:18:52","slug":"lucy-maud-montgomery-nema-divka-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=62096","title":{"rendered":"Lucy Maud Montgomery – N\u011bm\u00e1 d\u00edvka"},"content":{"rendered":"\n

15.kapitola- D\u00e1vn\u00e1 pravda vy\u0161la najevo<\/strong><\/p>\n\n\n\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u00edho dne Erik znovu vyhledal Kilmeny a znovu ji prosil, ale op\u011bt marn\u011b. Nic z toho, co mohl \u0159\u00edct, \u017e\u00e1dn\u00fd argument, kter\u00fd mohl p\u0159edlo\u017eit, nepomohl proti jej\u00edmu smutn\u00e9mu rozhodnut\u00ed. Kdy\u017e si nakonec uv\u011bdomil, \u017ee jej\u00edm rozhodnut\u00edm nelze ot\u0159\u00e1st, vydal se v zoufalstv\u00ed za Janet Gordonovou. Janet vyslechla jeho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed s obavami a zklam\u00e1n\u00edm jasn\u011b patrn\u00fdmi ve tv\u00e1\u0159i. Kdy\u017e skon\u010dil, zavrt\u011bla hlavou.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJe mi to l\u00edto, pane. Ani nev\u00edte, jak moc m\u011b to mrz\u00ed. Doufala jsem v n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Modlila jsem se za to. Thomas a j\u00e1 st\u00e1rneme a u\u017e l\u00e9ta n\u00e1s t\u00ed\u017e\u00ed, co bude s Kilmeny, a\u017e odejdeme? Od va\u0161eho p\u0159\u00edchodu jsem doufala, \u017ee ve v\u00e1s bude m\u00edt ochr\u00e1nce. Ale pokud Kilmeny \u0159ekne, \u017ee si v\u00e1s nevezme, ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee na tom bude trvat.\u201c<\/p>\n\n\n\n


-\u201eAle ona m\u011b miluje,\u201c zvolal mlad\u00edk, \u201ea kdy\u017e s n\u00ed vy a jej\u00ed str\u00fdc promluv\u00edte a p\u0159emluv\u00edte ji, mo\u017en\u00e1 ji ovlivn\u00edte\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eTo samoz\u0159ejm\u011b ud\u011bl\u00e1me, ale k ni\u010demu to nebude. Kilmeny je stejn\u011b odhodlan\u00e1 jako jej\u00ed matka, kdy\u017e se jednou rozhodne. V\u011bt\u0161inou byla v\u017edycky hodn\u00e1 a poslu\u0161n\u00e1, ale jednou nebo dvakr\u00e1t jsme zjistili, \u017ee kdy\u017e se k n\u011b\u010demu rozhodne, nen\u00ed s n\u00ed k hnut\u00ed. Kdy\u017e j\u00ed zem\u0159ela matka, cht\u011bli jsme ji s Thomasem vz\u00edt do kostela. Nemohli jsme ji p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby \u0161la. Tehdy jsme nev\u011bd\u011bli pro\u010d, ale te\u010f se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee to bylo proto, \u017ee si myslela, \u017ee je stra\u0161n\u011b o\u0161kliv\u00e1. Proto\u017ee v\u00e1s miluje, nechce si v\u00e1s vz\u00edt. Boj\u00ed se, \u017ee byste jednoho dne litoval, \u017ee jste si vzal hloupou holku. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 pravdu \u2013 co j\u00e1 v\u00edm.\u201c<\/p>\n\n\n\n


-\u201eNem\u016f\u017eu se j\u00ed vzd\u00e1t,\u201c vyk\u0159ikl Erik tvrdohlav\u011b. \u201eN\u011bco se mus\u00ed ud\u011blat. Snad se jej\u00ed vada d\u00e1 je\u0161t\u011b napravit. Napadlo v\u00e1s to n\u011bkdy? Nikdy jste ji nenechala vy\u0161et\u0159it l\u00e9ka\u0159em, kter\u00fd by se k jej\u00edmu p\u0159\u00edpadu mohl vyj\u00e1d\u0159it, \u017ee ne?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNe, pane, nikdy jsme ji k nikomu nevzali. Kdy\u017e jsme se poprv\u00e9 za\u010dali ob\u00e1vat, \u017ee nikdy nepromluv\u00ed, cht\u011bl ji Thomas vz\u00edt do Charlottetownu a nechat ji prohl\u00e9dnout. Tolik na to d\u00edt\u011b myslel a bylo mu to hrozn\u011b l\u00edto. Ale jej\u00ed matka necht\u011bla ani sly\u0161et, aby se to ud\u011blalo. Nem\u011blo smysl se s n\u00ed dohadovat. \u0158ekla, \u017ee to nem\u00e1 cenu \u2013 \u017ee je to jej\u00ed h\u0159\u00edch, a proto je d\u00edt\u011b posti\u017een\u00e9, a \u017ee bude do sv\u00e9 smrti n\u011bm\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n


-\u201eA vy jste se takhle pokorn\u011b podvolila morbidn\u00edmu rozmaru?\u201c zeptal se Erik nazloben\u011b.<\/p>\n\n\n\n


\u201ePane, vy jste mou sestru neznal. Museli jsme se j\u00ed podvolit \u2013 nikdo by se s n\u00ed nedok\u00e1zal p\u0159\u00edt. Byla to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u017eena \u2013 a v mnoha ohledech stra\u0161n\u00e1 \u017eena \u2013 po sv\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00edch. B\u00e1li jsme se j\u00ed zk\u0159\u00ed\u017eit cestu, proto\u017ee jsme se b\u00e1li, \u017ee se zbl\u00e1zn\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n


-\u201eAle pro\u010d jste nevzali Kilmeny k l\u00e9ka\u0159i za jej\u00edmi z\u00e1dy nebo po jej\u00ed smrti?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNe, to nebylo mo\u017en\u00e9. Margaret ji nikdy nespou\u0161t\u011bla z o\u010d\u00ed, ani kdy\u017e u\u017e byla dosp\u011bl\u00e1. Krom\u011b toho, abych v\u00e1m \u0159ekla celou pravdu, pane, sami jsme si mysleli, \u017ee by nem\u011blo smysl pokou\u0161et se Kilmeny vyl\u00e9\u010dit. V\u011b\u0159ili jsme taky, \u017ee je to bo\u017e\u00ed trest za sp\u00e1chan\u00fd h\u0159\u00edch.\u201c<\/p>\n\n\n\n


-\u201eTeto Janet, jak m\u016f\u017eete \u0159\u00edkat takov\u00e9 nesmysly? Kde byl n\u011bjak\u00fd h\u0159\u00edch? Va\u0161e sestra se pova\u017eovala za z\u00e1konitou man\u017eelku. Pokud si Ronald Fraser myslel n\u011bco jin\u00e9ho \u2013 a nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, \u017ee si to myslel, dopustil se h\u0159\u00edchu on, a vy p\u0159ece nem\u016f\u017eete v\u011b\u0159it, \u017ee za to v\u0161echno trp\u00ed nevinn\u00e9 d\u00edt\u011b!\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNe, tak to nemysl\u00edm, pane. V tomhle se Margaret neprovinila, a i kdy\u017e jsem Ronalda Frasera nikdy nem\u011bla p\u0159\u00edli\u0161 v l\u00e1sce, mus\u00edm \u0159\u00edct na jeho obranu toto \u2013 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee se pova\u017eoval za svobodn\u00e9ho mu\u017ee, kdy\u017e si Margaret bral. Ne, je to n\u011bco jin\u00e9ho \u2013 n\u011bco mnohem hor\u0161\u00edho. Kdykoli si na to vzpomenu, b\u011bh\u00e1 mi mr\u00e1z po z\u00e1dech. Ach, pane, Bible \u2013 kniha knih m\u00e1 pravdu, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee h\u0159\u00edchy rodi\u010d\u016f dopadaj\u00ed na d\u011bti.\u201c<\/p>\n\n\n\n


-\u201eCo to m\u00e1, proboha, v\u0161echno znamenat?\u201c vyk\u0159ikl Erik. \u201eNi\u010demu nerozum\u00edm. Z \u010deho v\u00e1m b\u011bh\u00e1 mr\u00e1z po z\u00e1dech. \u0158ekn\u011bte mi, o co jde. Mus\u00edm zn\u00e1t celou pravdu o Kilmeny. Netrapte m\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201ePov\u00edm v\u00e1m to, pane, i kdy\u017e to bude jako otev\u00edr\u00e1n\u00ed star\u00e9 r\u00e1ny. Nezn\u00e1 ji nikdo krom\u011b m\u011b a Thomase. A\u017e to usly\u0161\u00edte, pochop\u00edte, pro\u010d Kilmeny nem\u016f\u017ee mluvit a pro\u010d nen\u00ed pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by se pro ni n\u011bkdy dalo n\u011bco ud\u011blat. Ona nezn\u00e1 pravdu a pros\u00edm, vy ji taky nic nikdy ne\u0159\u00edkejte. Nen\u00ed to p\u0159\u00edb\u011bh vhodn\u00fd pro jej\u00ed u\u0161i, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e se t\u00fdk\u00e1 jej\u00ed matky. Slibte mi, \u017ee j\u00ed to nikdy ne\u0159eknete, a\u0165 se stane cokoli.\u201c<\/p>\n\n\n\n


-\u201eSlibuji. Pokra\u010dujte \u2013 nic ji ne\u0159eknu,\u201c \u0159ekl mlad\u00edk hore\u010dn\u011b.<\/p>\n\n\n\n


Janet Gordonov\u00e1 sepjala ruce v kl\u00edn\u011b jako \u017eena, kter\u00e1 se nervuje p\u0159i n\u011bjak\u00e9m nen\u00e1vid\u011bn\u00e9m \u00fakolu. Vypadala velmi sta\u0159e; vr\u00e1sky na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i se zd\u00e1ly dvojn\u00e1sob hlubok\u00e9 a drsn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n


\u201eMoje sestra Margaret byla velmi py\u0161n\u00e1 a temperamentn\u00ed d\u00edvka, pane. Ale necht\u011bla bych, abyste si myslel, \u017ee byla nesympatick\u00e1. Ne, ne, to bychom jej\u00ed pam\u00e1tce velmi k\u0159ivdili. M\u011bla sv\u00e9 chyby jako my v\u0161ichni, ale byla bystr\u00e1, vesel\u00e1 a srde\u010dn\u00e1. V\u0161ichni jsme ji m\u011bli r\u00e1di. Byla sv\u011btlem a \u017eivotem tohoto domu. Ano, pane, ne\u017e ji postihly pot\u00ed\u017ee, byla Margaret vesel\u00e9 d\u011bv\u010de a zp\u00edvala jako sk\u0159iv\u00e1nek od r\u00e1na do ve\u010dera. Mo\u017en\u00e1 jsme ji trochu rozmazlili \u2013 mo\u017en\u00e1 jsme j\u00ed dali p\u0159\u00edli\u0161 mnoho, m\u011bla v\u0161echno, co cht\u011bla.
Nu\u017ee, pane, sly\u0161el jste p\u0159\u00edb\u011bh o jej\u00edm s\u0148atku s Ronaldem Fraserem a o tom, co n\u00e1sledovalo, tak\u017ee to nemus\u00edm rozeb\u00edrat. Zn\u00e1m Elizabeth Williamsonovou dob\u0159e, a v\u00edm, \u017ee cokoli v\u00e1m \u0159ekla, bude to pravda a nic v\u00edc ne\u017e pravda.
N\u00e1\u0161 otec byl velmi hrd\u00fd mu\u017e. Jestli byla Margaret p\u0159\u00edli\u0161 py\u0161n\u00e1, tak to nem\u011bla od nikoho ciz\u00edho. A jej\u00ed ne\u0161t\u011bst\u00ed ho zas\u00e1hlo a\u017e do srdce. V\u00edc ne\u017e t\u0159i dny pot\u00e9, co se o tom dozv\u011bd\u011bl, s n\u00e1mi tady nepromluvil ani slovo. Sed\u011bl tam v kout\u011b se sklon\u011bnou hlavou a necht\u011bl se dotknout ani ve\u010de\u0159e. Nebyl p\u0159\u00edli\u0161 naklon\u011bn tomu, aby se provdala za Ronalda Frasera, a kdy\u017e se s hanbou vr\u00e1tila dom\u016f, nesta\u010dila ani p\u0159ekro\u010dit pr\u00e1h, a u\u017e si na ni vylil sv\u016fj hn\u011bv. Ach, u\u017e ji zase vid\u00edm, jak stoj\u00ed ve dve\u0159\u00edch, bled\u00e1 a rozt\u0159esen\u00e1, jak se dr\u017e\u00ed Thomasovy pa\u017ee a jej\u00ed velk\u00e9 o\u010di se m\u011bn\u00ed ze smutku a hanby v hn\u011bv. Bylo to pr\u00e1v\u011b p\u0159i z\u00e1padu slunce a oknem pronikl rud\u00fd paprsek a dopadl j\u00ed p\u0159\u00edmo na hru\u010f jako krvav\u00e1 skvrna.
Otec na jej\u00ed adresu \u0159ekl ostr\u00e1 slova. Ach, byl p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u00fd \u2013 i kdy\u017e to byl m\u016fj otec, mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee na ni byl p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edsn\u00fd, se zlomen\u00fdm srdcem, jak\u00e9 m\u011bla, a nakonec se neprovinila ni\u010d\u00edm v\u00edc ne\u017e malou sv\u00e9vol\u00ed ve v\u011bci sv\u00e9ho man\u017eelstv\u00ed.
A otec toho litoval, jakmile ta slova vypustil z \u00fast. Ale ne\u0161t\u011bst\u00ed se stalo. Ach, nikdy nezapomenu na Margaretinu tv\u00e1\u0159, pane! Je\u0161t\u011b te\u010f m\u011b stra\u0161\u00ed v \u010dern\u00e9 noci. Byla pln\u00e1 hn\u011bvu, vzpoury a vzdoru. A nikdy mu neodpustila. Sev\u0159ela ruce a beze slova ode\u0161la do sv\u00e9ho star\u00e9ho pokoje, v\u0161echny ty \u0161\u00edlen\u00e9 pocity se j\u00ed bou\u0159ily v du\u0161i a p\u0159ed promluven\u00edm je zadr\u017eovala jen jej\u00ed tvrdohlav\u00e1 v\u016fle. A od toho dne a\u017e do Kilmenyina narozen\u00ed nepromluvila Margaret ani slovo. Nic z toho, co jsme pro ni mohli ud\u011blat, ji neobm\u011bk\u010dilo. A my jsme k n\u00ed byli laskav\u00ed a m\u00edrn\u00ed, a nikdy jsme j\u00ed nevy\u010d\u00edtali ani pohledem. Ale ona s nik\u00fdm nepromluvila. V\u011bt\u0161inu \u010dasu jen sed\u011bla ve sv\u00e9m pokoji a z\u00edrala do zdi takov\u00fdma hrozn\u00fdma o\u010dima. Otec ji prosil, aby promluvila a odpustila mu, ale ona nikdy nedala najevo, \u017ee by ho sly\u0161ela.\u201c<\/p>\n\n\n\n


-\u201eNem\u00e1m pocit, \u017ee by se stalo n\u011bco tak tragick\u00e9ho, aby kv\u016fli tomu Kilmeny nemluvila,\u201c sko\u010dil netrp\u011bliv\u011b do vypr\u00e1v\u011bn\u00ed Janet mlad\u00fd u\u010ditel.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJe\u0161t\u011b jsem nedo\u0161la k tomu nejhor\u0161\u00edmu, pane. Otci se ud\u011blalo \u0161patn\u011b a ulehl na l\u016f\u017eko. Margaret za n\u00edm necht\u011bla j\u00edt. Pak jsme u n\u011bj jednou v noci s Thomasem sed\u011bli; bylo asi jeden\u00e1ct hodin. Najednou \u0159ekl: \u201cJanet, jdi nahoru a \u0159ekni d\u011bv\u010deti\u201d \u2013 v\u017edycky tak Margaret \u0159\u00edkal \u2013 bylo to takov\u00e9 jeho mazliv\u00e9 jm\u00e9no \u2013 \u201c\u017ee um\u00edr\u00e1m, a po\u017e\u00e1dej ji, aby p\u0159i\u0161la dol\u016f a promluvila se mnou, ne\u017e odejdu na v\u011b\u010dnost.\u201d Poslechla jsem a \u0161la pro svou sestru. Margaret sed\u011bla ve sv\u00e9m pokoji \u00fapln\u011b sama v chladu a tm\u011b, z\u00edrala do zdi. \u0158ekla jsem j\u00ed, co n\u00e1\u0161 otec vzkazuje. Nedala na sob\u011b zn\u00e1t, \u017ee m\u011b sly\u0161ela. Prosila jsem a plakala. A pak jsem ud\u011blala n\u011bco, co jsem je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b neud\u011blala \u2013 \u017e\u00e1dn\u00e9mu lidsk\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed \u2013 poklekla jsem p\u0159ed n\u00ed a prosila ji, aby se\u0161la dol\u016f a vid\u011bla na\u0161eho um\u00edraj\u00edc\u00edho otce. Pane, ona necht\u011bla! Ani se nepohnula, ani se na m\u011b nepod\u00edvala. Musela jsem vst\u00e1t, j\u00edt dol\u016f a \u0159\u00edct tomu starci, \u017ee nep\u0159ijde.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Janet Gordonov\u00e1 zvedla ruce a v ag\u00f3nii vzpom\u00ednek do nich ude\u0159ila.
\u201eKdy\u017e jsem to \u0159ekla otci, \u0159ekl jen, ach, tak jemn\u011b, a potom za\u0161eptal: \u201cChud\u00e1k holka, byl jsem na ni moc p\u0159\u00edsn\u00fd. Ona za to nem\u016f\u017ee. Ale j\u00e1 nemohu odej\u00edt za jej\u00ed zesnulou matkou, dokud mi na\u0161e d\u011bv\u010d\u00e1tko neodpust\u00ed, jak jsem ji nazval. Thomasi, pomoz mi vst\u00e1t. Kdy\u017e za mnou nep\u0159i\u0161la, mus\u00edm j\u00edt j\u00e1 za n\u00ed.\u201d
Nebylo mo\u017en\u00e9 mu zabr\u00e1nit v jeho rozhodnut\u00ed. Vstal ze smrteln\u00e9 postele a Thomas mu pomohl vyj\u00edt na chodbu a po schodech nahoru. \u0160la jsem za nimi se sv\u00ed\u010dkou. Ach, pane, nikdy na to nezapomenu \u2013 na ty stra\u0161n\u00e9 st\u00edny a bou\u0159kov\u00fd v\u00edtr, kter\u00fd venku kv\u00edlel, a na otc\u016fv lapav\u00fd dech. Ale dostali jsme ho do Margaretinina pokoje a on p\u0159ed n\u00ed st\u00e1l, t\u0159\u00e1sl se a b\u00edl\u00e9 vlasy mu vl\u00e1ly kolem propadl\u00e9 tv\u00e1\u0159e. A prosil Margaret, aby mu odpustila a \u0159ekla mu aspo\u0148 jedno slovo \u00fat\u011bchy, ne\u017e odejde za jej\u00ed matkou,\u201c<\/p>\n\n\n\n

Janetin hlas se zv\u00fd\u0161il t\u00e9m\u011b\u0159 k v\u00fdk\u0159iku, \u201epane, ona ml\u010dela! Potom se mi p\u0159iznala, \u017ee cht\u011bla promluvit. Ale jej\u00ed tvrdohlavost j\u00ed to nedovolila. Bylo to, jako by se j\u00ed zmocnila n\u011bjak\u00e1 zl\u00e1 s\u00edla a necht\u011bla ji pustit. Otec mohl stejn\u011b dob\u0159e prosit kus sk\u00e1ly. Ach, bylo to t\u011b\u017ek\u00e9 a stra\u0161n\u00e9! Vid\u011bla otce um\u00edrat a ne\u0159ekla mu ani slovo, o kter\u00e9 se ji prosil. To byl jej\u00ed h\u0159\u00edch, a za ten h\u0159\u00edch padla kletba na jej\u00ed nenarozen\u00e9 d\u00edt\u011b. Kdy\u017e otec pochopil, \u017ee nepromluv\u00ed, zav\u0159el o\u010di a m\u00e1lem upadl, kdyby ho Tom\u00e1\u0161 nezachytil. \u201cAch, d\u011bv\u010de, ty jsi tvrd\u00e1 \u017eena,\u201d bylo jedin\u00e9, co \u0159ekl. A byla to jeho posledn\u00ed slova. Odnesli jsme ho s Thomasem zp\u00e1tky do jeho pokoje, ale dech z n\u011bj vyprchal d\u0159\u00edv, ne\u017e jsme ho tam v\u016fbec dostali.<\/p>\n\n\n\n


Nu\u017ee, pane, Kilmeny se narodila m\u011bs\u00edc pot\u00e9, a kdy\u017e Margaret uc\u00edtila sv\u00e9 d\u00edt\u011b u prsu, zl\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 dr\u017eela jej\u00ed du\u0161i v zajet\u00ed, ztratila svou moc. Promluvila a rozplakala se a byla zase sama sebou. Ach, jak plakala! Prosila n\u00e1s, abychom j\u00ed odpustili, a my jsme j\u00ed pochopiteln\u011b odpustili. Ale ten, proti n\u011bmu\u017e se nejt\u011b\u017e\u0161\u00edm zp\u016fsobem proh\u0159e\u0161ila, byl pry\u010d a \u017e\u00e1dn\u00e9 slovo odpu\u0161t\u011bn\u00ed k n\u00ed nemohlo p\u0159ij\u00edt z hrobu. Moje uboh\u00e1 sestra u\u017e nikdy nepoznala klid sv\u011bdom\u00ed, pane. Ale byla m\u00edrn\u00e1, laskav\u00e1 a pokorn\u00e1, dokud se neza\u010dala b\u00e1t, \u017ee Kilmeny u\u017e nikdy nepromluv\u00ed. Tehdy jsme si mysleli, \u017ee se zbl\u00e1zn\u00ed. Vskutku, pane, u\u017e nikdy nebyla \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n\n\n\n


Takov\u00fd je ten p\u0159\u00edb\u011bh a j\u00e1 jsem vd\u011b\u010dn\u00e1, \u017ee jsem ho mohla vypr\u00e1v\u011bt. Dostat ze sebe tu t\u00edhu minulosti. Kilmeny nem\u016f\u017ee mluvit, proto\u017ee jej\u00ed matka nesplnila posledn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed um\u00edraj\u00edc\u00edho.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Erik s \u0161edivou hr\u016fzou ve tv\u00e1\u0159i naslouchal stra\u0161liv\u00e9mu vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. D\u011bsila ho jeho \u010dern\u00e1 trag\u00e9die onoho nemilosrdn\u00e9ho z\u00e1kona, nejkrut\u011bj\u0161\u00ed a nejz\u00e1hadn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci v Bo\u017e\u00edm vesm\u00edru, kter\u00e1 na\u0159izuje, \u017ee h\u0159\u00edchem vin\u00edka bude posti\u017een nevinn\u00fd \u010dlov\u011bk. A\u0165 se tomu br\u00e1nil, jak cht\u011bl, do srdce se mu vkradlo neblah\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee p\u0159\u00edpad Kilmeny je skute\u010dn\u011b mimo dosah v\u0161ech lidsk\u00fdch schopnost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJe to stra\u0161n\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh,\u201c \u0159ekl nerv\u00f3zn\u011b, vstal a neklidn\u011b p\u0159ech\u00e1zel sem a tam po \u0161er\u00e9 star\u00e9 kuchyni ve st\u00ednu smrk\u016f, kter\u00e9 nakukovaly do oken. \u201eA pokud je pravda, \u017ee Kilmenyinu n\u011bmotu zp\u016fsobilo mat\u010dino sv\u00e9voln\u00e9 ml\u010den\u00ed, ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee j\u00ed, jak \u0159\u00edk\u00e1te, skute\u010dn\u011b nem\u016f\u017eeme pomoci. Ale mo\u017en\u00e1 se m\u00fdl\u00edme. Nemuselo j\u00edt o nic v\u00edc ne\u017e o podivnou n\u00e1hodu. Mo\u017en\u00e1 pro ni lze n\u011bco ud\u011blat. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se o to mus\u00edme pokusit. M\u00e1m v Queenslea p\u0159\u00edtele, kter\u00fd je l\u00e9ka\u0159. Jmenuje se David Baker a je to velmi zru\u010dn\u00fd odborn\u00edk na krk a hlas. Po\u0161lu ho sem, aby se na Kilmeny pod\u00edval.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eJak chcete,\u201c p\u0159itakala Janet beznad\u011bjn\u00fdm t\u00f3nem, kter\u00fdm by mu asi dala svolen\u00ed k pokusu o jakoukoli nemo\u017enou v\u011bc.<\/p>\n\n\n\n


\u201eBude nutn\u00e9 \u0159\u00edct doktoru Bakerovi, pro\u010d Kilmeny nem\u016f\u017ee mluvit \u2013 nebo pro\u010d si mysl\u00edme, \u017ee nem\u016f\u017ee.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Janetina tv\u00e1\u0159 se zachv\u011bla.
\u201eOpravdu je nutn\u00e9 tuto historku vytahovat na sv\u011btlo bo\u017e\u00ed? Je to ho\u0159k\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, a vypr\u00e1v\u011bt ho ciz\u00edmu \u010dlov\u011bku\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNebojte se. Ne\u0159eknu mu nic, co by nebylo nezbytn\u011b nutn\u00e9 pro spr\u00e1vn\u00e9 pochopen\u00ed p\u0159\u00edpadu. \u00dapln\u011b posta\u010d\u00ed, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee Kilmeny je mo\u017en\u00e1 n\u011bm\u00e1, proto\u017ee n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ed jej\u00edm narozen\u00edm byla mysl jej\u00ed matky ve velmi chorobn\u00e9m stavu a ona zachov\u00e1vala zarputil\u00e9 a neporu\u0161en\u00e9 ml\u010den\u00ed kv\u016fli jist\u00e9 trpk\u00e9 osobn\u00ed z\u00e1\u0161ti.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eDobr\u00e1, ud\u011blejte, co uzn\u00e1te za vhodn\u00e9, pane.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Janet o\u010dividn\u011b nev\u011b\u0159ila, \u017ee by se pro Kilmeny dalo n\u011bco ud\u011blat.
Kdy\u017e se ov\u0161em setkal Erik se svou l\u00e1skou a sd\u011blil ji, co hodl\u00e1 ud\u011blat, ve tv\u00e1\u0159i d\u00edvky probleskla r\u016f\u017eov\u00e1 z\u00e1\u0159e nad\u011bje.<\/p>\n\n\n\n


Mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b dok\u00e1\u017ee p\u0159im\u011bt mluvit? napsala dychtiv\u011b.<\/p>\n\n\n\n


\u201eTo nev\u00edm, Kilmeny. Douf\u00e1m, \u017ee to dok\u00e1\u017ee, a v\u00edm, \u017ee ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno, co bude v jeho sil\u00e1ch. Pokud dok\u00e1\u017ee odstranit tvou vadu, sl\u00edb\u00ed\u0161 mi, \u017ee si m\u011b vezme\u0161 za man\u017eela, nejdra\u017e\u0161\u00ed?\u201c<\/p>\n\n\n\n


P\u0159ik\u00fdvla. Ten mal\u00fd v\u00e1\u017en\u00fd pohyb m\u011bl v\u00e1\u017enost posv\u00e1tn\u00e9ho slibu.
Ano, napsala, a\u017e budu moci mluvit jako ostatn\u00ed \u017eeny, vezmu si t\u011b.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

15.kapitola- D\u00e1vn\u00e1 pravda vy\u0161la najevo P\u0159\u00ed\u0161t\u00edho dne Erik znovu vyhledal Kilmeny a znovu ji prosil, ale op\u011bt marn\u011b. Nic z toho, co mohl \u0159\u00edct, \u017e\u00e1dn\u00fd […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":62181,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17,9],"tags":[],"class_list":["post-62096","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura","category-zpravy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/62096","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=62096"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/62096\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/62181"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=62096"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=62096"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=62096"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}