{"id":63495,"date":"2026-04-03T19:08:44","date_gmt":"2026-04-03T17:08:44","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63495"},"modified":"2026-04-03T19:08:45","modified_gmt":"2026-04-03T17:08:45","slug":"wilkie-collins-zluta-maska-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63495","title":{"rendered":"Wilkie Collins &#8211; \u017dlut\u00e1 Maska"},"content":{"rendered":"\n<p><strong>3.Kapitola<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<p>Z ateli\u00e9ru \u0161el Otec Rocco p\u0159\u00edmo do sv\u00e9ho bytu vedle kostela, o kter\u00fd se staral. V pracovn\u011b otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148 a vy\u0148al z jedn\u00e9 z\u00e1suvky hrst st\u0159\u00edbrn\u00fdch minc\u00ed. Pak se chv\u00edli zad\u00edval na b\u0159idlicovou desti\u010dku, na kter\u00e9 bylo naps\u00e1no n\u011bkolik jmen a adres, vlo\u017eil do kapsy p\u0159enosn\u00fd kalam\u00e1\u0159 a n\u011bkolik l\u00edstk\u016f pap\u00edru a vy\u0161el z domu.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Zam\u00ed\u0159il k nejchud\u0161\u00edm ulic\u00edm v sousedstv\u00ed. Vch\u00e1zel do om\u0161el\u00fdch domk\u016f a v\u0161ude ho lid\u00e9 v\u00edtali s velkou \u00factou a l\u00e1skou. Zvl\u00e1\u0161t\u011b \u017eeny mu l\u00edbaly ruce s v\u011bt\u0161\u00ed pokorou, ne\u017e mohly projevit nejvy\u0161\u0161\u00ed korunovan\u00e9 hlav\u011b v Evrop\u011b. A on s nimi hovo\u0159il laskav\u011b a nenucen\u011b, jako by mu byli rovni. Bod\u0159e usedal na \u0161pinav\u00e9 postele a rozvrzan\u00e9 lavice a rozd\u00e1val d\u00e1rky ne jako by prokazoval dobrodin\u00ed, ale sp\u00ed\u0161e jako by spl\u00e1cel dluh.<\/p>\n\n\n\n<p> Ve\u0161el-li do p\u0159\u00edbytku, kde le\u017eel nemocn\u00fd, vynd\u00e1val kalam\u00e1\u0159 a l\u00edstek pap\u00edru a p\u0159edepisoval l\u00e9ky, kter\u00e9 si mohl pacient vyzvednout v l\u00e9k\u00e1rni\u010dce nejbli\u017e\u0161\u00edho kl\u00e1\u0161tera. Tehdej\u0161\u00ed kl\u00e1\u0161tery slou\u017eily tomuto lidumiln\u00e9mu c\u00edli jako dne\u0161n\u00ed nemocnice. Kdy\u017e rozdal v\u0161echny pen\u00edze a ukon\u010dil n\u00e1v\u0161t\u011bvy, prov\u00e1zel ho z chud\u00e9 \u010dtvrti cel\u00fd z\u00e1stup nad\u0161en\u00fdch p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016f. \u017deny mu znovu l\u00edbaly ruce a mu\u017ei smekali, kdy\u017e se obr\u00e1til a p\u0159\u00e1telsky jim kynul na rozlou\u010denou.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Kdy\u017e byl op\u011bt s\u00e1m, zam\u00ed\u0159il ke h\u0159bitovu. V uli\u010dce, kde bydlila Nanina, chodil n\u011bkolik minut zamy\u0161len\u011b sem a tam p\u0159ed domem. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b vystoupil po n\u011bkolika sch\u016fdc\u00edch, vedouc\u00edch k pokoj\u00edku obou sester, na\u0161el pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Zlehka je otev\u0159el doko\u0159\u00e1n a spat\u0159il Biondellu, jak sed\u00ed k n\u011bmu z jemn\u00e9ho profilu a poj\u00edd\u00e1 sv\u00e9 ve\u010dern\u00ed j\u00eddlo, chleba a hrozny. <\/p>\n\n\n\n<p>Na druh\u00e9m konci pokoje sed\u011bl v rohu Scarammuccia s tlamou do\u0161iroka otev\u0159enou a z\u0159ejm\u011b \u010dekal, \u017ee mu d\u011bcko hod\u00ed p\u00e1r drobk\u016f. Co d\u011blala star\u0161\u00ed sestra, nemohl kn\u011bz v t\u00e9 chv\u00edli zjistit, proto\u017ee p\u0159i jeho p\u0159\u00edchodu pes za\u0161t\u011bkal a Nanina sp\u011bchala ke dve\u0159\u00edm pod\u00edvat se, kdo to p\u0159ich\u00e1z\u00ed. Jenom si v\u0161iml, \u017ee kdy\u017e ho spat\u0159ila, byla p\u0159\u00edli\u0161 zmatena, ne\u017e aby se zmohla na jedin\u00e9 slovo. Prvn\u00ed promluvila Biondella.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eD\u011bkuju v\u00e1m, Ot\u010de Rocco,\u201c zvolala d\u00edvenka a vysko\u010dila ze stoli\u010dky, v jedn\u00e9 ruce kraj\u00edc chleba, v druh\u00e9 hrozen v\u00edna. \u201eD\u011bkuju v\u00e1m, \u017ee jste mi poslal za moje de\u010dky tolik pen\u011bz. Sv\u00e1zala jsem je v\u0161echny do jednoho bal\u00edku, tam v rohu pokoje. Nanina \u0159ekla, \u017ee by to byla hanba, kdybyste si je musel odn\u00e9st s\u00e1m. \u0158ekla jsem j\u00ed, \u017ee k v\u00e1m moc dob\u0159e tref\u00edm. Tak mi dovolte, abych v\u00e1m je odnesla do bytu.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eMysl\u00ed\u0161, mil\u00e1\u010dku, \u017ee na to sama sta\u010d\u00ed\u0161?\u201c prohodil kn\u011bz.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Biondella si nacpala kraj\u00edc do kapsy u z\u00e1st\u011brky, hrozen vzala stopkou mezi zuby a jedin\u00fdm rozmachem si hodila bal\u00edk s de\u010dkami na hlavu. \u201ePod\u00edvejte se, jsem dost siln\u00e1, \u017ee bych unesla dvakr\u00e1t tolik.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Otec Rocco se zeptal Naniny:<br \/>\u201eMysl\u00edte, \u017ee mi je m\u016f\u017ee odn\u00e9st dom\u016f? R\u00e1d bych s v\u00e1mi mluvil o samot\u011b a jej\u00ed nep\u0159\u00edtomnost by mi p\u0159i\u0161la vhod. Jde jen o to, jestli sm\u00ed sama ven.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eChod\u00ed \u010dasto sama ven, Ot\u010de Rocco.\u201c Nanina pronesla tuto odpov\u011b\u010f tich\u00fdm, chv\u011bj\u00edc\u00edm se hlasem a s pohledem sklopen\u00fdm k podlaze.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eTak tedy jdi, drahou\u0161ku,\u201c pob\u00eddl Otec Rocco hol\u010di\u010dku a poklepal j\u00ed na rameno. \u201eA jakmile slo\u017e\u00ed\u0161 bal\u00edk, vra\u0165 se dom\u016f k sest\u0159i\u010dce.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Biondella vyb\u011bhla v\u00edt\u011bzoslavn\u011b na ulici a vedle n\u00ed klusal Scarammuccia s \u010denichem v podez\u0159el\u00e9 bl\u00edzkosti u kapsy, kam zastr\u010dila chleba. Otec Rocco za nimi zav\u0159el dve\u0159e. Pak se uvelebil na jedin\u00e9 \u017eidli v pokoji a pokynul Nanin\u011b, aby p\u0159isedla k n\u011bmu na stoli\u010dku.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eV\u011b\u0159\u00edte mi, drah\u00e9 d\u00edt\u011b, \u017ee jsem v\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtel a \u017ee jsem to v\u017edycky s v\u00e1mi myslel up\u0159\u00edmn\u011b?\u201c za\u010dal.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eNejlep\u0161\u00ed a nejlaskav\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel,\u201c \u0159ekla Nanina.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201ePak m\u011b tedy trp\u011bliv\u011b vyslechn\u011bte. Uv\u011b\u0159\u00edte mi, \u017ee mluv\u00edm ve va\u0161em z\u00e1jmu, i kdy\u017e v\u00e1s m\u00e1 slova zarmout\u00ed?\u201c <\/p>\n\n\n\n<p>(Nanina odvr\u00e1tila tv\u00e1\u0159.)<\/p>\n\n\n\n<p> \u201e\u0158ekn\u011bte mi nejprve: M\u00e1m pravdu, domn\u00edv\u00e1m-li se, \u017ee \u017e\u00e1k m\u00e9ho bratra, mlad\u00fd \u0161lechtic, kter\u00e9mu \u0159\u00edk\u00e1me signor Fabio, byl tady dnes na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b?\u201c <\/p>\n\n\n\n<p>(Nanina ustra\u0161en\u011b vstala ze stoli\u010dky.) <\/p>\n\n\n\n<p>\u201eZ\u016fsta\u0148te sed\u011bt, m\u00e9 d\u00edt\u011b. Nechci v\u00e1m nic vy\u010d\u00edtat. Chci v\u00e1m jen poradit, jak se m\u00e1te v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch dnech zachovat.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Vzal ji za ruku; byla studen\u00e1 a siln\u011b se chv\u011bla v jeho dlan\u00edch.<br \/>\u201eNept\u00e1m se, co v\u0161echno v\u00e1m \u0159\u00edkal,\u201c pokra\u010doval kn\u011bz. \u201ePatrn\u011b by v\u00e1s bolelo, kdybyste na tuto ot\u00e1zku odpov\u00eddala. Je mi ostatn\u011b zn\u00e1mo, \u017ee va\u0161e kr\u00e1sa a ml\u00e1d\u00ed na n\u011bj siln\u011b zap\u016fsobily. Nesejde tedy v\u016fbec na tom, co \u0159\u00edkal. Pov\u00edm v\u00e1m rad\u011bji rovnou, pro\u010d jsem za v\u00e1mi p\u0159i\u0161el. Nanino, mil\u00e9 d\u00edt\u011b, ozbrojte se ve\u0161kerou svou odvahou a slibte mi, je\u0161t\u011b ne\u017e se dnes rozejdeme, \u017ee u\u017e pana Fabia nikdy nespat\u0159\u00edte.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Nanina prudce zvedla hlavu a pod\u00edvala se zd\u011b\u0161en\u011b na kn\u011bze, jako by nemohla uv\u011b\u0159it jeho slov\u016fm. \u201eU\u017e nikdy?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eJste sice velmi mlad\u00e1 a neznal\u00e1 sv\u011bta,\u201c pokra\u010doval Otec Rocco, \u201eale jist\u011b jste se u\u017e n\u011bkdy zamyslela nad t\u00edm, jak\u00fd je mezi panem Fabiem a v\u00e1mi rozd\u00edl. Jist\u011b v\u00e1s nejednou napadlo, \u017ee pat\u0159\u00edte k chudin\u011b a \u017ee on, jako bohat\u00fd mu\u017e urozen\u00e9ho p\u016fvodu, stoj\u00ed vysoko nad v\u00e1mi.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Nanina polo\u017eila ruce kn\u011bzi na kolena, sklonila hlavu a propukla v ho\u0159k\u00fd pl\u00e1\u010d.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eUr\u010dit\u011b jste o tom p\u0159em\u00fd\u0161lela,\u201c nal\u00e9hal Otec Rocco.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201e\u010casto, velmi \u010dasto jsem na to myslela,\u201c za\u0161eptala d\u00edvka. \u201eTruchlila jsem nad t\u00edm a potaj\u00ed jsem proplakala mnoho noc\u00ed. \u0158\u00edkal, \u017ee dnes vypad\u00e1m nemocn\u00e1, bled\u00e1 a nesv\u00e1. A j\u00e1 odpov\u011bd\u011bla, \u017ee je to t\u00edm, jak na to mysl\u00edm.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eA co na to \u0159ekl on?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Otec Rocco se v\u0161ak nedo\u010dkal odpov\u011bdi. Sklonil zrak k d\u00edvce. Zvedla hlavu z jeho kolenou a cht\u011bla op\u011bt vst\u00e1t. Kn\u011bz ji uchopil za ruku a zadr\u017eel ji.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eMluvte se mnou up\u0159\u00edmn\u011b,\u201c pravil. \u201eOdpov\u011bzte mi tak, jako byste odpov\u011bd\u011bla otci nebo p\u0159\u00edtelkyni. Co \u0159ekl, kdy\u017e jste mu p\u0159ipomn\u011bla, jak\u00fd je mezi v\u00e1mi rozd\u00edl?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201e\u0158ekl, \u017ee jsem se narodila, aby ze mne byla d\u00e1ma,\u201c odpov\u011bd\u011bla d\u00edvka zaj\u00edkav\u011b st\u00e1le s odvr\u00e1cenou tv\u00e1\u0159\u00ed, \u201ea \u017ee by ze mne tak\u00e9 mohla b\u00fdt, kdybych se cht\u011bla u\u010dit a m\u011bla trp\u011blivost. \u0158ekl, \u017ee kdyby m\u011bl na jedn\u00e9 stran\u011b volit mezi v\u0161emi urozen\u00fdmi d\u00edvkami v Pise a kdyby na druh\u00e9 stran\u011b st\u00e1la jenom Nanina, uk\u00e1zal by na m\u011b a \u0159ekl by jim: Tohle bude moje \u017eena. A dodal, \u017ee l\u00e1ska nezn\u00e1 rozd\u00edly mezi bohatstv\u00edm a chudobou. A jestli je \u0161lechtic a boh\u00e1\u010d, t\u00edm sp\u00ed\u0161 pr\u00fd si chce vyvolit man\u017eelku podle sv\u00e9ho p\u0159\u00e1n\u00ed. Byl tak roztomil\u00fd, a\u017e se mi zd\u00e1lo, \u017ee mi za jeho \u0159e\u010di pukne srdce. Mal\u00e9 sest\u0159i\u010dce se l\u00edbil tak, \u017ee si mu vlezla na kl\u00edn a dala mu hubi\u010dku. I pes, kter\u00fd na jin\u00e9 ciz\u00ed lidi vr\u010d\u00ed, se k n\u011bmu p\u0159ikradl a l\u00edzal mu ruku. Ach, Ot\u010de Rocco! Ot\u010de Rocco!\u201c Znovu se zalykala slzami a jej\u00ed roztomil\u00e1 hlavi\u010dka znovu klesla bezmocn\u011b na jeho kolena.<br \/>Otec Rocco se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l a po\u010dkal, a\u017e se uklidn\u00ed, ne\u017e op\u011bt promluvil.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eDejme tomu,\u201c pokra\u010doval po chvilce ticha, \u201edejme tomu, \u017ee pan Fabio myslel v\u00e1\u017en\u011b v\u0161echno, co \u0159\u00edkal\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Nanina vysko\u010dila jako u\u0161tknut\u00e1 a poprv\u00e9 od chv\u00edle, co kn\u011bz vstoupil do m\u00edstnosti, pohl\u00e9dla mu vyz\u00fdvav\u011b do o\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eDejme tomu!\u201c zvolala, tv\u00e1\u0159e j\u00ed zvolna z\u010dervenaly a tmav\u00e9 o\u010di se n\u00e1hle zaleskly v uslzen\u00e9 tv\u00e1\u0159i. \u201e\u0158\u00edk\u00e1te dejme tomu! Fabio by m\u011b nikdy neoklamal, Ot\u010de Rocco. Rad\u0161i bych um\u0159ela tady u va\u0161ich nohou, ne\u017e bych pochybovala o jedin\u00e9m jeho slov\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Kn\u011bz j\u00ed klidn\u011b pokynul, aby op\u011bt usedla na stoli\u010dku. \u201eNikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee to d\u011bcko m\u00e1 v sob\u011b tolik ohn\u011b,\u201c pomyslel si.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eRad\u0161i um\u0159u,\u201c pokra\u010dovala Nanina a hlas j\u00ed za\u010dal selh\u00e1vat, \u201erad\u0161i um\u0159u, ne\u017e bych o n\u011bm pochybovala.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eNechci od v\u00e1s, abyste o n\u011bm pochybovala,\u201c \u0159ekl Otec Rocco vl\u00eddn\u011b. \u201eV\u011b\u0159\u00edm jeho slov\u016fm tak up\u0159\u00edmn\u011b jako vy. Ale p\u0159ipus\u0165me, \u017ee budete m\u00edt dost trp\u011blivosti a nau\u010d\u00edte se t\u00e9 spoust\u011b v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 nyn\u00ed nezn\u00e1te a kter\u00e9 mus\u00ed nutn\u011b zn\u00e1t ka\u017ed\u00e1 d\u00e1ma. P\u0159ipus\u0165me, \u017ee pan Fabio opravdu poru\u0161\u00ed v\u0161echna pravidla, kter\u00fdmi se \u0159\u00edd\u00ed lid\u00e9 urozen\u00e9ho p\u016fvodu, a vezme si v\u00e1s ve\u0159ejn\u011b za \u017eenu. Byla byste \u0161\u0165astn\u00e1, Nanino, \u017ee ano? Ale byl by \u0161\u0165astn\u00fd on? <\/p>\n\n\n\n<p>Je pravda, \u017ee nem\u00e1 otce ani matku a nemus\u00ed nikoho poslouchat. Ale m\u00e1 p\u0159\u00e1tele, mnoho dobr\u00fdch a d\u016fv\u011brn\u00fdch p\u0159\u00e1tel z t\u00e9\u017ee spole\u010densk\u00e9 t\u0159\u00eddy, hrd\u00fdch a neciteln\u00fdch p\u0159\u00e1tel, a ti neznaj\u00ed va\u0161i cenu a va\u0161e dobr\u00e9 srdce. A\u017e se dov\u011bd\u00ed o va\u0161em n\u00edzk\u00e9m p\u016fvodu, budou v\u00e1mi opovrhovat. A nejen v\u00e1mi, mil\u00e9 d\u00edt\u011b, ale tak\u00e9 va\u0161\u00edm man\u017eelem. Nen\u00ed tak trp\u011bliv\u00fd a vytrval\u00fd jako vy. P\u0159edstavte si, jak pro n\u011bj bude trpk\u00e9 \u010delit v\u0161eobecn\u00e9mu opovr\u017een\u00ed, d\u00edvat se, jak se v\u00e1m py\u0161n\u00e9 \u017eeny vyh\u00fdbaj\u00ed, jak se k v\u00e1m dom\u00fd\u0161liv\u00ed mu\u017ei chovaj\u00ed p\u0159ez\u00edrav\u011b a pov\u00fd\u0161en\u011b. To v\u0161echno, a snad je\u0161t\u011b v\u00edc, bude muset sn\u00e1\u0161et, nebo se bude muset rozlou\u010dit se sv\u011btem, v n\u011bm\u017e od d\u011btstv\u00ed \u017eije, se sv\u011btem, kter\u00fd mu byl od kol\u00e9bky p\u0159isouzen. M\u00e1te ho r\u00e1da, v\u00edm\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Nanina se znovu rozplakala. \u201eZ cel\u00e9ho srdce,\u201c za\u0161eptala. <\/p>\n\n\n\n<p>\u201eAno, m\u00e1te ho r\u00e1da z cel\u00e9ho srdce,\u201c pokra\u010doval kn\u011bz.<br \/>\u201eAle vynahrad\u00ed mu va\u0161e velk\u00e1 l\u00e1ska v\u0161echno to, co zcela ur\u010dit\u011b ztrat\u00ed? Zpo\u010d\u00e1tku snad ano. Ale p\u0159ijde doba, kdy u n\u011bj vliv okoln\u00edho sv\u011bta nabude vrch, kdy zatou\u017e\u00ed po tom, co vy mu nem\u016f\u017eete d\u00e1t, kdy propadne z\u00e1rmutku, kter\u00fd vy nebudete s to rozpt\u00fdlit. Uva\u017ete, jak\u00fd to bude \u017eivot pro n\u011bj i pro v\u00e1s. Myslete na ten den, kdy se do jeho du\u0161e vloud\u00ed prvn\u00ed pochyby, zda ud\u011blal dob\u0159e, \u017ee si v\u00e1s vzal. Nedovedeme porou\u010det sv\u00fdm n\u00e1lad\u00e1m. I nejveselej\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk m\u00e1 okam\u017eiky nep\u0159ekonateln\u00e9 deprese, i nejzmu\u017eilej\u0161\u00ed srdce n\u011bkdy zakol\u00eds\u00e1. Sv\u011bt nezn\u00e1 slitov\u00e1n\u00ed, drah\u00e9 d\u00edt\u011b, t\u0159\u00eddn\u00ed p\u00fdcha m\u00e1 velmi hlubok\u00e9 ko\u0159eny a lidsk\u00e1 v\u016fle je p\u0159inejmen\u0161\u00edm k\u0159ehk\u00e1. Rozmyslete si to. Ve vlastn\u00edm i Fabiov\u011b z\u00e1jmu si to rozmyslete, dokud je \u010das!\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Nanina k n\u011bmu zoufale vzt\u00e1hla pa\u017ee.<br \/>\u201eAch, Ot\u010de Rocco! Ot\u010de Rocco! Pro\u010d jste mi to ne\u0159ekl d\u0159\u00edve?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eProto\u017ee jsem si teprve dneska uv\u011bdomil, \u017ee v\u00e1m to mus\u00edm \u0159\u00edct. Je\u0161t\u011b nen\u00ed pozd\u011b, \u2014 nikdy nen\u00ed pozd\u011b na \u0161lechetn\u00fd \u010din. M\u00e1te r\u00e1da Fabia, Nanino? Jste ochotna z l\u00e1sky k n\u011bmu podstoupit nesm\u00edrnou ob\u011b\u0165 pro jeho dobro?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201ePro jeho dobro jsem ochotna zem\u0159\u00edt!\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eDoka\u017ete, \u017ee jste velkomysln\u00e1, vyle\u010dte ho z v\u00e1\u0161n\u011b, kter\u00e1 zni\u010d\u00ed, kdy\u017e ne v\u00e1s, tedy ur\u010dit\u011b jeho, a opus\u0165te z\u00edtra Pisu.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eOpustit Pisu?\u201c vyk\u0159ikla Nanina a tv\u00e1\u0159e j\u00ed smrteln\u011b zbledly. Vstala a odstoupila n\u011bkolik krok\u016f od kn\u011bze.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eVyslechn\u011bte m\u011b,\u201c pokra\u010doval Otec Rocco. \u201e\u010casto jste si st\u011b\u017eovala, \u017ee nem\u016f\u017eete sehnat st\u00e1l\u00e9 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed jako \u0161vadlena. Opat\u0159\u00edm v\u00e1m takovou pr\u00e1ci, odjedete-li z\u00edtra se mnou do Florencie, \u2014 samoz\u0159ejm\u011b vy i va\u0161e sest\u0159i\u010dka.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eSl\u00edbila jsem Fabiovi, \u017ee p\u0159ijdu do ateli\u00e9ru,\u201c za\u010dala Nanina b\u00e1zliv\u011b. \u201e\u0158ekla jsem, \u017ee p\u0159ijdu v deset hodin. Jak bych mohla\u2026\u201c<br \/>P\u0159estala, jako by j\u00ed doch\u00e1zel dech.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eOdvezu v\u00e1s i sest\u0159i\u010dku do Florencie,\u201c pokra\u010doval Otec Rocco, jako by nesly\u0161el jej\u00ed n\u00e1mitku. \u201eSv\u011b\u0159\u00edm v\u00e1s do p\u00e9\u010de jist\u00e9 d\u00e1my, kter\u00e1 se k v\u00e1m ob\u011bma bude chovat laskav\u011b jako matka. Zaru\u010duji se v\u00e1m, \u017ee budete m\u00edt dost pr\u00e1ce, abyste mohla \u017e\u00edt poctiv\u011b a bez ciz\u00ed pomoci. A slibuji, \u017ee v\u00e1s za t\u0159i m\u011bs\u00edce doprovod\u00edm zp\u00e1tky do Pisy, kdy\u017e se v\u00e1m \u017eivot ve Florencii nebude l\u00edbit. Pouh\u00e9 t\u0159i m\u011bs\u00edce, Nanino. To nen\u00ed tak dlouh\u00e9 vyhnanstv\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eFabio! Fabio!\u201c zvolala d\u00edvka, znovu klesla na stoli\u010dku a skryla tv\u00e1\u0159 v dlan\u00edch.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eJe to pro Fabiovo dobro,\u201c p\u0159ipomn\u011bl j\u00ed kn\u011bz klidn\u00fdm hlasem. \u201eNezapom\u00ednejte, pro Fabiovo dobro!&#8220;<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eCo si o mn\u011b pomysl\u00ed, kdy\u017e odjedu pry\u010d? Kdybych alespo\u0148 um\u011bla ps\u00e1t! Kdybych mohla poslat Fabiovi dopis!\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eM\u016f\u017eete se spolehnout, \u017ee mu vysv\u011btl\u00edm v\u0161echno, co je t\u0159eba.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eJak od n\u011bj mohu odej\u00edt? Ach, Ot\u010de Rocco, jak po mn\u011b m\u016f\u017eete \u017e\u00e1dat, abych od n\u011bho ode\u0161la?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eNechci na v\u00e1s nal\u00e9hat. Ponech\u00e1m v\u00e1m \u010das do r\u00e1na, abyste se rozhodla. V dev\u011bt hodin zajdu do va\u0161\u00ed ulice, ale nevstoup\u00edm do domu, dokud si nebudu jist, \u017ee jste ochotna se \u0159\u00eddit mou radou. Dejte mi znamen\u00ed. Zam\u00e1v\u00e1te-li z okna va\u0161\u00ed b\u00edlou mantilou, bude to pro m\u011b d\u016fkaz, \u017ee se va\u0161e \u0161lechetn\u00e9 srdce rozhodlo zachr\u00e1nit Fabia i sebe. Nebudeme u\u017e o tom d\u00e1l hovo\u0159it, mil\u00e9 d\u00edt\u011b. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee posta\u010d\u00ed, co jsem v\u00e1m \u0159ekl, leda bych se ve v\u00e1s v\u00e1\u017en\u011b m\u00fdlil.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Vy\u0161el z pokoje a zanechal d\u00edvku v ho\u0159k\u00fdch slz\u00e1ch.<br \/>Nedaleko od domu potkal vracej\u00edc\u00ed se Biondellu a psa. Hol\u010di\u010dka se zastavila, aby mu podala zpr\u00e1vu, \u017ee bezpe\u010dn\u011b dopravila tal\u00ed\u0159ov\u00e9 podlo\u017eky do jeho bytu. Ale kn\u011bz \u0161el rychle d\u00e1l, jenom j\u00ed pokynul rukou a usm\u00e1l se na ni. Rozhovor s Naninou v n\u011bm zanechal t\u00edsniv\u00fd dojem a nebyl v n\u00e1lad\u011b, \u017eertovat s d\u011bckem.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Kolem p\u016fl dev\u00e1t\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho jitra opustil Otec Rocco sv\u016fj p\u0159\u00edbytek a zam\u00ed\u0159il k ulici, kde bydlela Nanina. Cestou zahl\u00e9dl psa loudaj\u00edc\u00edho se p\u0159ed n\u00edm. Sou\u010dasn\u011b spat\u0159il elegantn\u011b oble\u010denou d\u00e1mu, kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00ed proti n\u011bmu. Kdy\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eila, pes se podez\u00edrav\u011b zastavil, a kdy\u017e \u0161la kolem n\u011bho, zavr\u010del a vycenil tes\u00e1ky. D\u00e1ma ho zlostn\u011b ok\u0159ikla. Hroziv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed psa ji jak se zd\u00e1lo ani nep\u0159ekvapilo, ani nepostra\u0161ilo. <br \/><\/p>\n\n\n\n<p>Kdy\u017e minula Otce Rocca, kn\u011bz se za n\u00ed trochu p\u0159ekvapen\u011b ohl\u00e9dl. Byla hezk\u00e1, a obdivoval jej\u00ed odvahu. \u201eTu vr\u010d\u00edc\u00ed nestv\u016fru dob\u0159e zn\u00e1m,\u201c \u0159ekl s\u00e1m k sob\u011b, \u201eale kdo asi je ta d\u00e1ma?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Pes byl Scarammuccia vracej\u00edc\u00ed se z obvykl\u00e9 loupe\u017en\u00e9 v\u00fdpravy. D\u00edvka pak byla Brigida, ub\u00edraj\u00edc\u00ed se do ateli\u00e9ru Luk\u00e1\u0161e Lomiho.<br \/>N\u011bkolik minut p\u0159ed dev\u00e1tou zaujal kn\u011bz m\u00edsto nedaleko Naninina okna. Bylo otev\u0159en\u00e9, ale neuk\u00e1zala se ani ona ani jej\u00ed mal\u00e1 sest\u0159i\u010dka. Kdy\u017e hodiny na kosteln\u00ed v\u011b\u017ei odbily dev\u00e1tou, kn\u011bz se \u00fazkostliv\u011b zahled\u011bl k domku. Uplynulo n\u011bkolik dal\u0161\u00edch minut, ale nespat\u0159il smluven\u00e9 znamen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201ePatrn\u011b se dosud nerozhodla,\u201c pomyslel si.<br \/>Ale v t\u00e9\u017ee chv\u00edli zavl\u00e1la z okna b\u00edl\u00e1 mantila.<\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<p>p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<div class=\"mh-excerpt\"><p>3.Kapitola Z ateli\u00e9ru \u0161el Otec Rocco p\u0159\u00edmo do sv\u00e9ho bytu vedle kostela, o kter\u00fd se staral. V pracovn\u011b otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148 a vy\u0148al z jedn\u00e9 z\u00e1suvky <a class=\"mh-excerpt-more\" href=\"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63495\" title=\"Wilkie Collins &#8211; \u017dlut\u00e1 Maska\">[&#8230;]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":63341,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-63495","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63495","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=63495"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63495\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/63341"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=63495"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=63495"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=63495"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}