{"id":63713,"date":"2026-04-26T09:50:49","date_gmt":"2026-04-26T07:50:49","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63713"},"modified":"2026-04-26T09:50:50","modified_gmt":"2026-04-26T07:50:50","slug":"wilkie-collins-zluta-maska-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63713","title":{"rendered":"Wilkie Collins – \u017dlut\u00e1 Maska"},"content":{"rendered":"\n

12.Kapitola<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho jitra Nanina probudila, p\u0159ipomn\u011bla j\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00e1 bolest hlavy a pocit ochablosti a skleslosti, \u017ee mus\u00ed poslechnout l\u00e9ka\u0159ovu radu a j\u00edt ven, aby si u\u017eila \u010derstv\u00e9ho vzduchu a pohybu. Zb\u00fdvaly je\u0161t\u011b dv\u011b hodiny do doby, kdy obvykle za\u010d\u00ednal jej\u00ed \u00fakol o\u0161et\u0159ovatelky v pal\u00e1ci Ascoli\u016f. Rozhodla se, \u017ee vyu\u017eije voln\u00e9 chv\u00edle a vyjde si na rann\u00ed proch\u00e1zku za m\u011bsto. Biondella by byla r\u00e1da \u0161la s n\u00ed, ale dostala velkou objedn\u00e1vku na tal\u00ed\u0159ov\u00e9 podlo\u017eky a musela ten den z\u016fstat doma a pracovat. Tak se stalo, \u017ee ji doprov\u00e1zel jen cvi\u010den\u00fd pudl Scarammuccia.<\/p>\n\n\n\n


Dala se nejbli\u017e\u0161\u00ed cestou z m\u011bsta. Pes klusal soust\u0159ed\u011bn\u011b a ostra\u017eit\u011b jako v\u017edy t\u011bsn\u011b po jej\u00edm boku, \u010das od \u010dasu se l\u00e1skypln\u011b ot\u00edral velk\u00fdm drsn\u00fdm \u010denichem o jej\u00ed ruku nebo se usilovn\u011b sna\u017eil p\u0159ipoutat jej\u00ed pozornost hops\u00e1n\u00edm a po\u0161t\u011bk\u00e1v\u00e1n\u00edm.
Ale Nanina v\u011bnovala jen velmi malou pozornost jeho n\u00e1maze. Znovu p\u0159em\u00fd\u0161lela o tom, co v\u010dera \u0159\u00edkal l\u00e9ka\u0159 u Fabiova l\u016f\u017eka. Z t\u011bchto my\u0161lenek se rodily jin\u00e9, stejn\u011b neodbytn\u00e9, ve spojitosti se z\u00e1hadn\u00fdm dobrodru\u017estv\u00edm mlad\u00e9ho \u0161lechtice se \u017elutou maskou. Nejevila proto valn\u00fd z\u00e1jem o dov\u00e1d\u011bn\u00ed zv\u00ed\u0159ete. Neokouzlil ji ani kr\u00e1sn\u00fd jit\u0159n\u00ed \u010das. C\u00edtila na tv\u00e1\u0159i osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed chladn\u00fd a ostr\u00fd vzduch, ale nevn\u00edmala uchvacuj\u00edc\u00ed mod\u0159 oblohy ani jasn\u00fd slune\u010dn\u00ed svit prop\u016fj\u010duj\u00edc\u00ed i t\u011bm nejv\u0161edn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159edm\u011bt\u016fm veselou \u017eivost a p\u016fvab.<\/p>\n\n\n\n


Asi za hodinu poc\u00edtila \u00fanavu a rozhl\u00ed\u017eela se po stinn\u00e9m m\u00edst\u011b k odpo\u010dinku.
P\u0159ed n\u00ed i za n\u00ed se t\u00e1hla jen silnice a rovina. Ale nedaleko od cesty st\u00e1la uprost\u0159ed zahrady s ko\u0161at\u00fdmi stromy mal\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 budova, zpola hostinec a zpola kav\u00e1rna. Zahradn\u00ed vr\u00e1tka byla pohostinn\u011b otev\u0159ena. N\u011bkolik d\u011bln\u00edk\u016f stav\u011blo p\u0159ed budovou p\u00f3dium pro oh\u0148ostroj, ale jinak bylo m\u00edsto klidn\u00e9 a opu\u0161t\u011bn\u00e9. Kav\u00e1rna o\u017e\u00edvala jen pozd\u011b ve\u010der, kdy sem p\u0159ich\u00e1zeli pis\u00e1n\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 za sv\u011b\u017e\u00edm vzduchem a z\u00e1bavou po celodenn\u00ed n\u00e1maze.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e Nanina pozorovala, \u017ee v zahrad\u011b nejsou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci, ve\u0161la v\u00e1hav\u011b dovnit\u0159, aby si p\u0159ed n\u00e1vratem do m\u011bsta odpo\u010dinula v nejchladn\u011bj\u0161\u00edm z\u00e1kout\u00ed, kter\u00e9 se j\u00ed poda\u0159\u00ed nal\u00e9zt.
Kdy\u017e m\u00edjela zadn\u00ed st\u011bnu d\u0159ev\u011bn\u00e9 bes\u00eddky v odlehl\u00e9 \u010d\u00e1sti zahrady, v\u0161imla si, \u017ee pes u\u017e neb\u011b\u017e\u00ed vedle n\u00ed. Rozhl\u00e9dla se a spat\u0159ila, \u017ee z\u016fstal st\u00e1t u bes\u00eddky se vzty\u010den\u00fdmi slechy, s \u010denichem u zem\u011b. Z\u0159ejm\u011b zv\u011bt\u0159il n\u011bco, co vzbudilo jeho podez\u0159en\u00ed.
Napadlo j\u00ed, \u017ee se patrn\u011b chyst\u00e1 k \u00fatoku na n\u011bjakou nebohou ko\u010dku, a vr\u00e1tila se, aby se pod\u00edvala, na co to \u010d\u00edh\u00e1. <\/p>\n\n\n\n

Tesa\u0159i chystaj\u00edc\u00ed p\u00f3dium pro oh\u0148ostroj tloukli hlu\u010dn\u011b kladivy, tak\u017ee Nanina nesly\u0161ela, jak Scarammuccia vr\u010d\u00ed. Ale uc\u00edtila to, kdy\u017e mu polo\u017eila ruku na h\u0159bet. Ze zv\u011bdavosti p\u0159istoupila je\u0161t\u011b o krok bl\u00ed\u017e, sklonila se a nahl\u00e9dla mezerou mezi prkny do bes\u00eddky.
Byla velmi udivena, kdy\u017e poznala, \u017ee uvnit\u0159 sed\u00ed vedle sebe n\u011bjak\u00e1 d\u00e1ma a p\u00e1n. \u0160kv\u00edra, kterou se d\u00edvala, byla p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzko, ne\u017e aby zahl\u00e9dla jejich obli\u010deje. Ale zd\u00e1lo se j\u00ed, \u017ee podobn\u00e9 \u0161aty, jako m\u011bla d\u00e1ma na sob\u011b, vid\u011bla kdysi za v\u00fdlohou sle\u010dny Grifoniov\u00e9. Rychle se narovnala a zpozorovala ve v\u00fd\u0161i sv\u00e9 hlavy v prkn\u011b otvor, kter\u00fd tu z\u016fstal po vyra\u017een\u00e9m suku. P\u0159ilo\u017eila k otvoru oko, aby se nepozorovan\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dila, zda \u017eena oble\u010den\u00e1 do pov\u011bdom\u00fdch \u0161at\u016f je ta, na kterou si okam\u017eit\u011b vzpomn\u011bla. A spat\u0159ila nejen Brigidu, jak o\u010dek\u00e1vala, ale tak\u00e9 Otce Rocca. V t\u00e9\u017ee chv\u00edli p\u0159estali tesa\u0159i bu\u0161it kladivy a pustili se do pr\u00e1ce s pilou. Nov\u00fd hlomoz od p\u00f3dia byl nyn\u00ed plynul\u00fd a m\u00e9n\u011b hlu\u010dn\u00fd, a hovor v bes\u00eddce pronikl a\u017e k n\u00ed. Zaslechla, jak Brigida vyslovila jm\u00e9no hrab\u011bte Fabia.
Okam\u017eit\u011b se sh\u00fdbla k psovi a sev\u0159ela mu pevn\u011b \u010denich ob\u011bma rukama. Byl to jedin\u00fd zp\u016fsob, jak uml\u010det Scarammucciovo vr\u010den\u00ed ve chv\u00edli, kdy je u\u017e netlumily r\u00e1ny kladivem. Ta dv\u011b slova \u201ehrab\u011b Fabio\u201c v \u00fastech jin\u00e9 \u017eeny v n\u00ed probudily \u017e\u00e1rlivou t\u00edse\u0148. Pro\u010d jen Brigida pronesla to jm\u00e9no? Nechodila p\u0159ece do pal\u00e1ce Ascoli\u016f. Jak\u00fdm pr\u00e1vem nebo z jak\u00e9ho d\u016fvodu mluv\u00ed o Fabiovi?<\/p>\n\n\n\n


\u201eSly\u0161el jste, co jsem v\u00e1m \u0159\u00edkala?\u201c zeptala se Brigida sv\u00fdm nejchladn\u011bj\u0161\u00edm a nejnevl\u00eddn\u011bj\u0161\u00edm hlasem.<\/p>\n\n\n\n


\u201eNesly\u0161el,\u201c odpov\u011bd\u011bl kn\u011bz. \u201eAlespo\u0148 ne v\u0161echno.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201ePov\u00edm v\u00e1m to tedy je\u0161t\u011b jednou. Ptala jsem se, co v\u00e1s tak n\u00e1hle p\u0159im\u011blo vzd\u00e1t se v\u0161ech dal\u0161\u00edch pokus\u016f a pro\u010d u\u017e si nechcete d\u00e1l zahr\u00e1vat s pov\u011br\u010div\u00fdm strachem hrab\u011bte Fabia?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eJednak proto, \u017ee v\u00fdsledek prvn\u00edho pokusu m\u011bl dalekos\u00e1hlej\u0161\u00ed n\u00e1sledky, ne\u017e jsem p\u0159edpokl\u00e1dal. A za druh\u00e9 proto, \u017ee jsem u\u017e dos\u00e1hl sv\u00e9ho c\u00edle.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eTo p\u0159ece nen\u00ed jedin\u00fd v\u00e1\u0161 d\u016fvod?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNov\u00fd du\u0161evn\u00ed ot\u0159es by mu mohl b\u00fdt osudn\u00fd. Mohl jsem se dopustit ospravedlniteln\u00e9ho podvodu, abych mu zabr\u00e1nil znovu se o\u017eenit. Ale nemohu si vz\u00edt na sv\u011bdom\u00ed zlo\u010din.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eTo je v\u00e1\u0161 druh\u00fd d\u016fvod? Ale j\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1te je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd. Poslal jste mi vzkaz v\u010dera pozd\u011b ve\u010der a dal jste si se mnou sch\u016fzku na tomhle opu\u0161t\u011bn\u00e9m m\u00edst\u011b. A vyzval jste m\u011b stra\u0161n\u011b d\u016frazn\u011b \u2014 skoro bych \u0159ekla, \u017ee jste mi to na\u0159\u00eddil, \u2014 abych s sebou vzala voskovou masku. Z toho soud\u00edm, \u017ee se muselo n\u011bco st\u00e1t. Co? Jsem \u017eena, mus\u00edte uspokojit mou zv\u011bdavost. U\u017e jste mi sv\u011b\u0159il n\u011bkolik tajemstv\u00ed a mysl\u00edm, \u017ee mi m\u016f\u017eete sv\u011b\u0159it i tohle.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eSnad m\u00e1te pravdu. T\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee tohle tajemstv\u00ed nen\u00ed v\u016fbec d\u016fle\u017eit\u00e9. V\u00edte, \u017ee voskov\u00e1 maska, kterou jste m\u011bla na plese pod \u0161krabo\u0161kou, byla zhotovena ze s\u00e1drov\u00e9 formy, s\u0148at\u00e9 z tv\u00e1\u0159e sochy m\u00e9ho bratra.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eAno, to v\u00edm.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eBratr se ned\u00e1vno vr\u00e1til do ateli\u00e9ru. Nalezl v z\u00e1hybech kade\u0159\u00ed od\u0161t\u011bpek pou\u017eit\u00e9 s\u00e1dry. Jeliko\u017e po dobu sv\u00e9 nep\u0159\u00edtomnosti sv\u011b\u0159il d\u00edlnu do m\u00e9 p\u00e9\u010de, cht\u011bl ode m\u011b vysv\u011btlen\u00ed. Ale vysv\u011btlen\u00ed, kter\u00e9 jsem mu mohl poskytnout, ho neuspokojilo. \u0158ekl, \u017ee bude p\u00e1trat d\u00e1l. Pova\u017euji proto za bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed zni\u010dit voskovou masku, kterou u\u017e nebudu pot\u0159ebovat. Proto jsem v\u00e1s po\u017e\u00e1dal, abyste ji p\u0159inesla s sebou. Chci ji zl\u00e1mat a na vlastn\u00ed o\u010di spat\u0159it, a\u017e se rozpust\u00ed v ohni. Te\u010f v\u00edte, co jste cht\u011bla v\u011bd\u011bt. Sou\u010dasn\u011b v\u00e1m mus\u00edm p\u0159ipomenout, \u017ee jste dosud neodpov\u011bd\u011bla na prvn\u00ed ot\u00e1zku, kterou jsem v\u00e1m polo\u017eil po va\u0161em p\u0159\u00edchodu. P\u0159inesla jste voskovou masku s sebou nebo ne?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNep\u0159inesla.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201ePro\u010d?\u201c<\/p>\n\n\n\n


Pr\u00e1v\u011b p\u0159i t\u00e9to ot\u00e1zce c\u00edtila Nanina, \u017ee pes osvobodil \u010denich od stisku jej\u00edch dlan\u00ed. A\u017e dosud poslouchala s tak \u00fazkostlivou pozornost\u00ed, nap\u011bt\u00edm, \u00fadivem a hr\u016fzou, \u017ee zapomn\u011bla na v\u0161echno kolem sebe. Mechanicky p\u0159idr\u017eovala ruce na psov\u011b tlam\u011b a nev\u0161imla si, \u017ee se j\u00ed sna\u017e\u00ed vymknout. Te\u010f sebou \u0161kubal tak prudce, \u017ee se j\u00ed mohl co chv\u00edli vytrhnout a prozradit ji \u0161t\u011bkotem, nevymysl\u00ed-li si jin\u00fd zp\u016fsob, jak ho uml\u010det.<\/p>\n\n\n\n


Um\u00edrala strachem, aby j\u00ed neuniklo ani slovo z rozhovoru uvnit\u0159 bes\u00eddky, a zoufale se pokusila vynutit si psovu poslu\u0161nost l\u00e1skypln\u00fdm gestem. Polo\u017eila mu ob\u011b ruce kolem krku a pol\u00edbila drsnou, \u0161t\u011btinatou tv\u00e1\u0159. A z\u00e1m\u011br se zda\u0159il. Scarammucciovi se u\u017e mnoho let nedostalo od velitelky v\u00fdmluvn\u011bj\u0161\u00ed zn\u00e1mky p\u0159\u00edzn\u011b, ne\u017eli \u017ee ho ob\u010das pohladila nebo mu dala kousek cukru. Jeho ps\u00ed du\u0161e byla nesm\u00edrn\u011b rozechv\u011bna neo\u010dek\u00e1vanou v\u0159elost\u00ed Naninina objet\u00ed. Vzp\u00ednal se j\u00ed pod rukama a sna\u017eil se j\u00ed na d\u016fkaz vd\u011b\u010dnosti ol\u00edznout obli\u010dej. V tom mu snadno zabr\u00e1nila a z\u00edskala tak n\u011bkolik dal\u0161\u00edch minut, kdy mohla naslouchat hovoru bez nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee bude prozrazena.
Unikla j\u00ed sice Brigidina odpov\u011b\u010f na kn\u011bzovu ot\u00e1zku, ale zaslechla n\u011bkolik dal\u0161\u00edch slov.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJsme tu sami,\u201c \u0159ekla Brigida. \u201eJsem jenom \u017eena a nev\u011bd\u011bla jsem, jestli u sebe nebudete m\u00edt t\u0159eba n\u011bjakou zbra\u0148. Byla to ode m\u011b jen nejnutn\u011bj\u0161\u00ed opatrnost, abyste se nezmocnil masky, dokud v\u00e1m nevysv\u011btl\u00edm sv\u00e9 podm\u00ednky.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNikdy p\u0159edt\u00edm jste o \u017e\u00e1dn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch nemluvila.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eTo souhlas\u00ed. Pamatuju se, co jsem v\u00e1m \u0159ekla: \u017de nechci nic jin\u00e9ho ne\u017e j\u00edt na ma\u0161karn\u00ed ples s maskou sv\u00e9 mrtv\u00e9 sokyn\u011b na tv\u00e1\u0159i a postra\u0161it mu\u017ee, kter\u00fd m\u011b kdysi tak zesm\u011b\u0161nil v ateli\u00e9ru. To je pravda. Ale stejn\u011b je pravda, \u017ee pro ten n\u00e1\u0161 pokus s hrab\u011btem Fabiem jsem se zdr\u017eela ve m\u011bst\u011b mnohem d\u00e9le, ne\u017e jsem m\u011bla v \u00famyslu, \u017ee nem\u00e1m v kapse ani vindru a \u017ee si zasluhuju odm\u011bnu. Zkr\u00e1tka a dob\u0159e, p\u0159ejete si ode m\u011b koupit tu masku za dv\u011b st\u011b skud\u016f?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eCel\u00e9 moje jm\u011bn\u00ed neobn\u00e1\u0161\u00ed v\u00edc ne\u017e dvacet skud\u016f.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eMus\u00edte jich sehnat dv\u011b st\u011b, jestli chcete voskovou masku. Nerada bych v\u00e1m vyhro\u017eovala, ale ty pen\u00edze mus\u00edm m\u00edt. \u0158ekla jsem dv\u011b st\u011b skud\u016f, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b takovou \u010d\u00e1stku slibuje v let\u00e1\u010dc\u00edch p\u0159\u00edtel hrab\u011bte Fabia tomu, kdo najde \u017eenu, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la ve \u017elut\u00e9 \u0161krabo\u0161ce na ples mark\u00fdze Melaniho. Kdybych si cht\u011bla vyd\u011blat ty pen\u00edze, sta\u010d\u00ed zaj\u00edt do pal\u00e1ce, vz\u00edt voskovou masku s sebou a \u0159\u00edct jim, \u017ee ta \u017eena jsem j\u00e1. Dejme tomu, \u017ee bych jim to prozradila t\u00edmhle zp\u016fsobem. Nemohli by mi nic ud\u011blat a byla bych o dv\u011b st\u011b skud\u016f bohat\u0161\u00ed. Ale pro v\u00e1s by to byla ostuda, kdyby se m\u011b vypt\u00e1vali, kdo vyrobil voskov\u00fd model a kdo vymyslel ten v\u00fdst\u0159edn\u00ed kost\u00fdm.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNi\u010demnice, mysl\u00edte si, \u017ee by mohlo m\u00e9 pov\u011bsti ubl\u00ed\u017eit va\u0161e pouh\u00e9 nedolo\u017een\u00e9 tvrzen\u00ed?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eOt\u010de Rocco! Poprv\u00e9 od doby, co m\u00e1m pot\u011b\u0161en\u00ed v\u00e1s zn\u00e1t, zapom\u00edn\u00e1te na dobr\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Rad\u011bji v\u00e1s opust\u00edm a po\u010dk\u00e1m, a\u017e budete op\u011bt v obvykl\u00e9 m\u00ed\u0159e. Chcete-li se omluvit za to, \u017ee jste m\u011b nazval ni\u010demnic\u00ed, a p\u0159ejete-li si z\u00edskat voskovou masku, poct\u011bte m\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvou dnes odpoledne p\u0159ed \u010dtvrtou hodinou a p\u0159ineste s sebou dv\u011b st\u011b skud\u016f. Ale nezapome\u0148te, nejd\u00e9le do \u010dty\u0159 hodin. Jinak bude pozd\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Nastalo ticho. Nanina usoudila, \u017ee Brigida patrn\u011b ode\u0161la, proto\u017ee zaslechla na tr\u00e1vn\u00edku na druh\u00e9 stran\u011b bes\u00eddky \u0161ustot d\u00e1msk\u00fdch \u0161at\u016f. Nane\u0161t\u011bst\u00ed jej zaslechl tak\u00e9 Scarammuccia. Za\u010dal se op\u011bt vzp\u00ednat v jej\u00edch rukou a vr\u010det.
Otec Rocco zneklidn\u011bl. Nanina sly\u0161ela, jak vst\u00e1v\u00e1 a vych\u00e1z\u00ed z bes\u00eddky. Mohla se je\u0161t\u011b v\u010das skr\u00fdt mezi stromy, kdyby m\u011bla dost duchap\u0159\u00edtomnosti. Ale ani se o to nepokusila. Nebyla schopna jedin\u00e9 my\u0161lenky ani jedin\u00e9ho pohybu. Dech jako by j\u00ed zm\u00edral na rtech. Pak zahl\u00e9dla kn\u011bzovu postavu bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se nesly\u0161n\u011b po tr\u00e1vn\u00edku z opa\u010dn\u00e9 strany bes\u00eddky. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed st\u00e1l Otec Rocco proti n\u00ed.
Zastavil se ve vzd\u00e1lenosti n\u011bkolika krok\u016f a d\u00edval se j\u00ed beze slova up\u0159en\u011b do o\u010d\u00ed. Choulila se u st\u011bny bes\u00eddky a rukama st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159idr\u017eovala psa. A bylo \u0161t\u011bst\u00edm pro kn\u011bze, \u017ee se Scarammuccia nemohl pohnout. Cenil hrozn\u00e9 tes\u00e1ky, chundelatou srst naje\u017eenou, o\u010di vypoulen\u00e9, a jeho vr\u010den\u00ed nah\u00e1n\u011blo hr\u016fzu. Byl by bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed ve vte\u0159in\u011b rozs\u00e1pal nejen Otce Rocca, ale ve\u0161ker\u00e9 pis\u00e1nsk\u00e9 duchovenstvo.<\/p>\n\n\n\n


\u201ePoslouchala jste,\u201c \u0159ekl kn\u011bz klidn\u011b. \u201eVid\u00edm v\u00e1m to na tv\u00e1\u0159i. Sly\u0161ela jste v\u0161echno.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Nezmohla se na odpov\u011b\u010f. Nedok\u00e1zala odvr\u00e1tit pohled. V\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e ji d\u011bsil. Zra\u010dilo se v n\u00ed hlubok\u00e9, nezm\u011b\u0159iteln\u00e9 zoufalstv\u00ed, ale sou\u010dasn\u011b klidn\u00e1 vyrovnanost, jako by se nem\u011bl z \u010deho k\u00e1t. Dala by rok \u017eivota za to, kdyby se dovedla vzchopit a prchnout z jeho bl\u00edzkosti.<\/p>\n\n\n\n


\u201eKdysi jsem ned\u016fv\u011b\u0159oval j\u00e1 v\u00e1m a hl\u00eddal jsem v\u00e1s,\u201c \u0159ekl kn\u011bz zamy\u0161len\u011b po chv\u00edli ticha a z jeho hlasu zazn\u00edvala smutn\u00e1 odevzdanost.
<\/p>\n\n\n\n

\u201eA te\u010f mi spl\u00e1c\u00edte stejnou minc\u00ed. Vlo\u017eila jste p\u0159ed \u010dasem sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed nad\u011bje do m\u00fdch rukou. Snad jsem nebyl hoden va\u0161\u00ed d\u016fv\u011bry, a proto m\u011b nyn\u00ed stihla pohroma. A pr\u00e1v\u011b vy jste se stala n\u00e1strojem trestaj\u00edc\u00ed spravedlnosti. Byla to v\u016fle nebes nebo prost\u011b jen n\u00e1hoda?\u201c<\/p>\n\n\n\n


Pohl\u00e9dl s povzdechem vzh\u016fru k jasn\u00e9 obloze. Nanina dosud nebyla s to odtrhnout zrak od jeho tv\u00e1\u0159e. Jako by na sob\u011b c\u00edtil jej\u00ed pohled, obr\u00e1til o\u010di znovu k n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


\u201ePro\u010d ml\u010d\u00edte? \u010ceho se boj\u00edte? Nemohu v\u00e1m ubl\u00ed\u017eit. M\u00e1te s sebou p\u0159ece psa a tesa\u0159i jsou na doslech. Nemohu a ani nechci v\u00e1m ubl\u00ed\u017eit. Vra\u0165te se do Pisy, vypr\u00e1v\u011bjte, co jste sly\u0161ela, navra\u0165te zdrav\u00ed milovan\u00e9mu mu\u017ei a zni\u010dte m\u011b. To je te\u010f v\u00e1\u0161 \u00fakol. Spl\u0148te ho. Nebyl jsem va\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem v dob\u011b, kdy jsem v\u00e1m ned\u016fv\u011b\u0159oval. A nejsem va\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem ani nyn\u00ed. Nen\u00ed to va\u0161e vina, \u017ee se osud napl\u0148uje skrz v\u00e1s, nen\u00ed to va\u0161e vina, \u017ee mi nen\u00ed p\u0159\u00e1no navr\u00e1tit c\u00edrkvi jej\u00ed pr\u00e1voplatn\u00fd majetek. Vsta\u0148te, mil\u00e9 d\u00edt\u011b, a jd\u011bte za sv\u00fdm posl\u00e1n\u00edm. Tak\u00e9 j\u00e1 nyn\u00ed p\u016fjdu, abych se p\u0159ipravil na to, co nutn\u011b mus\u00ed p\u0159ij\u00edt. A jestli se u\u017e neuvid\u00edme, nezapome\u0148te, \u017ee jsem se s v\u00e1mi rozlou\u010dil bez jedin\u00e9ho tvrd\u00e9ho slova, bez jedin\u00e9ho trpk\u00e9ho pohledu, i kdy\u017e dob\u0159e v\u00edm, \u017ee to, co \u0159eknete v Pise, poh\u0159b\u00ed m\u00e9 dobr\u00e9 jm\u00e9no a zma\u0159\u00ed velk\u00fd c\u00edl m\u00e9ho \u017eivota.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Hovo\u0159il st\u00e1le stejn\u011b klidn\u011b jako na po\u010d\u00e1tku, pak se chv\u00edli zad\u00edval na d\u00edvku, znovu si povzdechl a obr\u00e1til se k odchodu. Ne\u017eli zmizel mezi stromy, \u0159ekl \u201eSbohem\u201c, ale tak ti\u0161e, \u017ee to sotva zaslechla. v du\u0161i se j\u00ed rozhostil podivn\u00fd zmatek, kdy\u017e ztratila kn\u011bze z dohledu. Zranila ho? Nebo zranil on ji? Jeho slova vyvolala v jej\u00edm prost\u00e9m srdci nepokoj a t\u00edse\u0148. Zmocnily se j\u00ed pochybnosti a obavy, nem\u011bla ji\u017e u bes\u00eddky st\u00e1n\u00ed. Zvedla se a sp\u011bchala, st\u00e1le s pudlem po boku, ze zahrady k silnici. Jasn\u00e1 slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159e a pohled na m\u011bsto le\u017e\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00ed ji p\u0159ivedly na jin\u00e9 my\u0161lenky. Vzpomn\u011bla si na Fabia a na to, co nyn\u00ed bude n\u00e1sledovat.<\/p>\n\n\n\n


Nemohla se n\u00e1hle do\u010dkat, aby u\u017e byla zp\u00e1tky. Posp\u00edchala k m\u011bstu, co j\u00ed nohy sta\u010dily. Od slou\u017e\u00edc\u00edch lelkuj\u00edc\u00edch na dvo\u0159e pal\u00e1ce se dov\u011bd\u011bla, \u017ee l\u00e9ka\u0159 je u\u017e p\u0159\u00edtomen. V\u0161iml si, hned jak ji spat\u0159il, \u017ee se p\u0159ihodilo n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho. Odvedl ji z lo\u017enice do pr\u00e1zdn\u00e9 Fabiovy pracovny. A tam mu v\u0161echno pov\u011bd\u011bla.<\/p>\n\n\n\n


\u201eZachr\u00e1nila jste ho,\u201c pravil l\u00e9ka\u0159 radostn\u011b. \u201eTe\u010f u\u017e ru\u010d\u00edm za to, \u017ee se uzdrav\u00ed. Jen a\u0165 si ta \u017eena p\u0159ijde pro odm\u011bnu! Budu s n\u00ed jednat, jak si zasluhuje. Zat\u00edm v\u0161ak, mil\u00e1 d\u00edvenko, neopou\u0161t\u011bjte v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pal\u00e1c, dokud v\u00e1m to nedovol\u00edm. Po\u0161lu okam\u017eit\u011b vzkaz panu Andreovi d’Arbinovi, aby sem p\u0159i\u0161el a vyslechl neoby\u010dejnou novinu, kterou jste mi sd\u011blila. Jd\u011bte a p\u0159ed\u010d\u00edtejte jako obvykle hrab\u011bti z knihy, dokud v\u00e1s nezavol\u00e1m. Ale nezapome\u0148te, nezmi\u0148ujte se ani slovem o tom, co jste mi sv\u011b\u0159ila. Mus\u00edme ho pe\u010dliv\u011b p\u0159ipravit na to, co mu \u0159ekneme. Dokud neskon\u010d\u00edme p\u0159\u00edpravy, nesm\u00ed m\u00edt o ni\u010dem ani tu\u0161en\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n


D’Arbino p\u0159isp\u011bchal do pal\u00e1ce, jakmile obdr\u017eel l\u00e9ka\u0159\u016fv vzkaz. A Nanina mu opakovala, \u010deho byla sv\u011bdkem. Kdy\u017e skon\u010dila vypr\u00e1v\u011bn\u00ed a ode\u0161la, oba mu\u017ei z\u016fstali n\u011bjakou dobu sami v m\u00edstnosti. Kr\u00e1tce p\u0159ed \u010dtvrtou hodinou pozvali op\u011bt Naninu do pracovny. L\u00e9ka\u0159 sed\u011bl u stolu a p\u0159ed n\u00edm le\u017eel v\u00e1\u010dek s pen\u011bzi, d’Arbino p\u0159ikazoval pr\u00e1v\u011b slou\u017e\u00edc\u00edmu, aby v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se jist\u00e1 d\u00e1ma dostav\u00ed do pal\u00e1ce s odvol\u00e1n\u00edm na let\u00e1ky, kter\u00e9 dal rozdat po m\u011bst\u011b, uvedl n\u00e1v\u0161t\u011bvnici okam\u017eit\u011b do pracovny.<\/p>\n\n\n\n


Kdy\u017e hodiny tloukly \u010dtvrtou, vyzval l\u00e9ka\u0159 Naninu, aby zaujala m\u00edsto v okenn\u00edm v\u00fdklenku a \u010dekala tam, dokud j\u00ed nebude t\u0159eba. Zat\u00e1hl z\u00e1clonu, aby ji nemohl nikdo p\u0159i vstupu do pokoje spat\u0159it.
Uplynula necel\u00e1 \u010dtvrthodina. Pak se dve\u0159e otev\u0159ely a sluha uvedl do pracovny Brigidu. L\u00e9ka\u0159 se uklonil a d’Arbino j\u00ed p\u0159isunul k\u0159eslo. Byla naprosto klidn\u00e1 a pod\u011bkovala velmi roztomile ob\u011bma mu\u017e\u016fm za zdvo\u0159il\u00e9 uv\u00edt\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


\u201eDomn\u00edv\u00e1m se,\u201c za\u010dala, \u201e\u017ee hovo\u0159\u00edm s d\u016fv\u011brn\u00fdmi p\u0159\u00e1teli hrab\u011bte Fabia d’Ascoliho. Sm\u00edm se zeptat, jestli jste pov\u011b\u0159eni jednat jeho jm\u00e9nem pokud jde o odm\u011bnu nab\u00edzenou v let\u00e1c\u00edch?\u201c<\/p>\n\n\n\n


L\u00e9ka\u0159 odpov\u011bd\u011bl, \u017ee je tomu vskutku tak. Pohl\u00e9dl zb\u011b\u017en\u011b na let\u00e1k a uk\u00e1zal v\u00fdznamn\u011b na m\u011b\u0161ec s pen\u011bzi.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJste tedy ochotni,\u201c pokra\u010dovala Brigida s \u00fasm\u011bvem, \u201evyplatit odm\u011bnu dv\u011b st\u011b skud\u016f tomu, kdo v\u00e1m prozrad\u00ed jm\u00e9no \u017eeny, kter\u00e1 m\u011bla na sob\u011b \u017elutou masku na plese mark\u00fdze Melaniho, a jak se j\u00ed poda\u0159ilo vz\u00edt na sebe podobu zem\u0159el\u00e9 hrab\u011bnky Ascoliov\u00e9?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eSamoz\u0159ejm\u011b jsme ochotni,\u201c prohodil d’Arbino trochu popuzen\u011b. <\/p>\n\n\n\n

\u201eJako \u010destn\u00ed mu\u017ei nem\u00e1me ve zvyku slibovat n\u011bco, co bychom nebyli ochotni p\u0159i spln\u011bn\u00ed v\u0161ech podm\u00ednek dodr\u017eet.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201ePromi\u0148te, mil\u00fd p\u0159\u00edteli,\u201c vm\u00edsil se do hovoru l\u00e9ka\u0159, \u201ezd\u00e1 se mi, \u017ee mluv\u00edte s tou d\u00e1mou trochu ned\u016ftkliv\u011b. M\u00e1 pln\u00e9 pr\u00e1vo, aby byla opatrn\u00e1. Zde le\u017e\u00ed dv\u011b st\u011b skud\u016f, madam,\u201c pokra\u010doval a poklepal na v\u00e1\u010dek s pen\u011bzi. \u201eJsme p\u0159ipraveni vyplatit tuto \u010d\u00e1stku za \u017e\u00e1danou informaci. Ale mus\u00edme m\u00edt d\u016fkazy,\u201c (p\u0159i t\u011bch slovech vzal v\u00e1\u010dek s pen\u011bzi ze stolu a polo\u017eil si jej obez\u0159etn\u011b do kl\u00edna), \u201e\u017ee osoba, po\u017eaduj\u00edc\u00ed odm\u011bnu, m\u00e1 na ni n\u00e1rok.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Brigidiny o\u010di sledovaly la\u010dn\u011b pohyb v\u00e1\u010dku.<\/p>\n\n\n\n


\u201eD\u016fkazy!\u201c zvolala a s\u00e1hla pod pl\u00e1\u0161\u0165, vy\u0148ala plochou krabici a p\u0159isunula ji k l\u00e9ka\u0159i. \u201eD\u016fkazy! Tady m\u00e1te \u00fapln\u011b spolehliv\u00fd d\u016fkaz, \u017ee m\u00e1m na odm\u011bnu pln\u00e9 pr\u00e1vo.\u201c<\/p>\n\n\n\n


L\u00e9ka\u0159 otev\u0159el krabici a prohl\u00e9dl si voskovou masku ulo\u017eenou uvnit\u0159. Pak ji podal d’Arbinovi a polo\u017eil m\u011b\u0161ec zp\u00e1tky na st\u016fl.
\u201eObsah krabice vysv\u011btluje ov\u0161em velmi mnoho,\u201c prohodil a p\u0159istr\u010dil v\u00e1\u010dek zdvo\u0159ile k Brigid\u011b, ale nespou\u0161t\u011bl z n\u011bho ruku. <\/p>\n\n\n\n

\u201e\u017dena v \u017elut\u00e9m dominu byla mysl\u00edm stejn\u011b velk\u00e1 jako zesnul\u00e1 hrab\u011bnka?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNaprosto stejn\u011b,\u201c pravila Brigida. \u201eJej\u00ed o\u010di m\u011bly tak\u00e9 stejnou barvu jako o\u010di nebo\u017eky pan\u00ed hrab\u011bnky. \u017dlut\u00e1 barva kost\u00fdmu m\u011bla stejn\u00fd odst\u00edn jako z\u00e1v\u011bsy v hrab\u011bn\u010din\u011b sal\u00f3nu. Pod \u017elutou \u0161krabo\u0161kou m\u011bla na tv\u00e1\u0159i bezbarv\u00fd voskov\u00fd model obli\u010deje zem\u0159el\u00e9 hrab\u011bnky, kter\u00fd te\u010f dr\u017e\u00ed v ruce v\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtel. T\u00edm se cel\u00e9 to tajemstv\u00ed vysv\u011btluje. Zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen roz\u0159e\u0161it z\u00e1hadu, kdo ta d\u00e1ma byla. Bu\u010fte tak laskav, pane, a p\u0159istr\u010dte m\u011b\u0161ec je\u0161t\u011b o kousek bl\u00ed\u017e ke mn\u011b, a j\u00e1 v\u00e1m to pov\u00edm.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eD\u011bkuji v\u00e1m, madam,\u201c \u0159ekl l\u00e9ka\u0159 n\u00e1hle zcela zm\u011bn\u011bn\u00fdm hlasem, \u201eale my u\u017e v\u00edme, kdo ta d\u00e1ma byla.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Za \u0159e\u010di odt\u00e1hl v\u00e1\u010dek se skudy zp\u00e1tky k sob\u011b. Brigida zrudla a vysko\u010dila z k\u0159esla.<\/p>\n\n\n\n


\u201eM\u00e1m tomu rozum\u011bt, pane,\u201c \u0159ekla nadut\u011b, \u201e\u017ee chcete zneu\u017e\u00edt sv\u00e9 p\u0159evahy v\u016f\u010di mn\u011b, bezbrann\u00e9 \u017een\u011b, a o\u0161idit m\u011b o mou odm\u011bnu?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eV\u016fbec ne, madam,\u201c odpov\u011bd\u011bl l\u00e9ka\u0159. \u201eZav\u00e1zali jsme se vyplatit odm\u011bnu tomu, kdo n\u00e1m poskytne \u017e\u00e1danou informaci\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eCopak jsem v\u00e1m ji u\u017e \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b neposkytla? A jsem ochotna \u0159\u00edct v\u00e1m ji celou.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eZajist\u00e9, ale chyba je v tom, \u017ee v\u00e1s n\u011bkdo p\u0159ede\u0161el. Dov\u011bd\u011bli jsme se, kdo byla d\u00e1ma v \u017elut\u00e9m dominu a jak to navl\u00e9kla, aby se podobala zesnul\u00e9 hrab\u011bnce Ascoliov\u00e9, u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika hodinami od jin\u00e9ho inform\u00e1tora. Tato osoba m\u00e1 p\u0159irozen\u011b p\u0159ednostn\u00ed n\u00e1rok a podle v\u0161ech z\u00e1sad spravedlnosti mus\u00ed dostat vypsanou odm\u011bnu. Nanino, tenhle s\u00e1\u010dek pat\u0159\u00ed v\u00e1m \u2014 p\u0159istupte bl\u00ed\u017e a vezm\u011bte si ho.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Nanina odhrnula z\u00e1v\u011bs a p\u0159istoupila ke stolu. K smrti vyjeven\u00e1 Brigida se na ni chv\u00edli d\u00edvala beze slova. Pak za\u0161eptala: \u201eTa holka\u2026!\u201c a znovu bez dechu umlkla.<\/p>\n\n\n\n


\u201eTato d\u00edvka poslouchala dopoledne u zadn\u00ed st\u011bny bes\u00eddky, kde jste hovo\u0159ila se sv\u00fdm spoluvin\u00edkem,\u201c pravil l\u00e9ka\u0159.<\/p>\n\n\n\n


D’Arbino nespou\u0161t\u011bl zrak z Brigidiny tv\u00e1\u0159e od chv\u00edle, kdy se objevila Nanina, a nepozorovan\u011b se p\u0159ikradl bl\u00ed\u017e k n\u00ed. Byl to \u0161\u0165astn\u00fd n\u00e1pad, proto\u017ee jakmile l\u00e9ka\u0159 domluvil, uchopila Brigida t\u011b\u017ek\u00e9 prav\u00edtko le\u017e\u00edc\u00ed na stole vedle jin\u00fdch psac\u00edch pot\u0159eb. Neb\u00fdt toho, \u017ee d’Arbino zachytil jej\u00ed pa\u017ei, ude\u0159ila by j\u00edm Naninu do hlavy.<\/p>\n\n\n\n


\u201eTentokr\u00e1t jste mi zabr\u00e1nil v pomst\u011b,\u201c \u0159ekla obr\u00e1cena k d’Arbinovi s \u00fasm\u011bvem na zb\u011blel\u00fdch rtech a zlov\u011bstn\u00fdm z\u00e1bleskem v uhran\u010div\u00fdch o\u010d\u00edch. \u201ePo\u010dk\u00e1m si na lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost.\u201c
S t\u011bmi slovy \u0161la ke dve\u0159\u00edm, je\u0161t\u011b jednou se obr\u00e1tila a pohl\u00e9dla pronikav\u011b na Naninu.<\/p>\n\n\n\n


\u201e\u0160koda, \u017ee jsem to prav\u00edtko nepopadla d\u0159\u00edv!\u201c \u0159ekla a vy\u0161la z pokoje.<\/p>\n\n\n\n


\u201eVid\u00edte ji!\u201c zvolal l\u00e9ka\u0159. \u201eM\u011bl jsem pravdu, \u017ee se s n\u00ed mus\u00ed zach\u00e1zet, jak si zasluhuje. Ale za jednu v\u011bc jsem j\u00ed opravdu vd\u011b\u010dn\u00fd: nemus\u00edme u\u017e chodit za n\u00ed do bytu, abychom ji p\u0159inutili vydat masku.
A te\u010f, mil\u00e9 d\u00edt\u011b,\u201c \u0159ekl Nanin\u011b, \u201em\u016f\u017eete j\u00edt dom\u016f. Jeden ze sluh\u016f v\u00e1s bezpe\u010dn\u011b doprovod\u00ed a\u017e ke dve\u0159\u00edm pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by si ta \u017eena na v\u00e1s cht\u011bla po\u010dkat n\u011bkde za pal\u00e1cem. Po\u010dkejte, zapomn\u011bla jste tady v\u00e1\u010dek s pen\u011bzi.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNemohu si ho vz\u00edt, pane.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201ePro\u010d ne?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eOna by si ho vzala!\u201c Po t\u011bch slovech se Nanina za\u010dervenala a pohl\u00e9dla ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n\n\n\n


L\u00e9ka\u0159 vrhl souhlasn\u00fd pohled na d’Arbina. \u201eDobr\u00e1, nebudeme o tom nyn\u00ed hovo\u0159it,\u201c pravil.
<\/p>\n\n\n\n

\u201ePro dne\u0161ek zamknu pen\u00edze i masku. P\u0159ij\u010fte sem z\u00edtra r\u00e1no jako obvykle, mil\u00e1 d\u00edvenko. Do t\u00e9 doby si rozmysl\u00edm, jak\u00fdmi slovy sd\u011bl\u00edm v\u00e1\u0161 objev hrab\u011bti Fabiovi. Budeme-li si po\u010d\u00ednat opatrn\u011b, bez zbyte\u010dn\u00e9ho sp\u011bchu, ru\u010d\u00edm za \u00fasp\u011bch.\u201c<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

12.Kapitola Kdy\u017e se p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho jitra Nanina probudila, p\u0159ipomn\u011bla j\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00e1 bolest hlavy a pocit ochablosti a skleslosti, \u017ee mus\u00ed poslechnout l\u00e9ka\u0159ovu radu a j\u00edt ven, […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":63341,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-63713","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63713","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=63713"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63713\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/63341"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=63713"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=63713"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=63713"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}