{"id":63805,"date":"2026-05-04T18:19:33","date_gmt":"2026-05-04T16:19:33","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63805"},"modified":"2026-05-04T18:19:34","modified_gmt":"2026-05-04T16:19:34","slug":"wilkie-collins-zluta-maska-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63805","title":{"rendered":"Wilkie Collins – \u017dlut\u00e1 Maska"},"content":{"rendered":"\n

3.Kapitola<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Brzy jsem si farmu zamilovala. Za\u010d\u00ednala jsem ch\u00e1pat, co znamen\u00e1 slovo domov. Kr\u00e1sa a kouzlo n\u011bkter\u00fdch osob a m\u00edst n\u00e1s p\u0159ekvap\u00ed hned p\u0159i prvn\u00edm pohledu, jin\u00e9 si obl\u00edb\u00edme jen krok za krokem. Hillsbroskou farmu jsem m\u011bla r\u00e1da hned, a pozd\u011bji je\u0161t\u011b v\u00edc. P\u0159i zcela zb\u011b\u017en\u00e9m pohledu zde byl klid a v\u0161echno pohodl\u00ed, jak\u00fd m\u016f\u017ee poskytnout anglick\u00fd statek, ale vn\u00edmav\u00fd zrak objevil nav\u00edc je\u0161t\u011b malebnost: rezav\u00e9 hou\u0161t\u00ed v sadu, kter\u00e9 slunce za mraziv\u00fdch jiter jako by m\u011bnilo v ohe\u0148, \u0161ir\u00e9 pastviny sva\u017euj\u00edc\u00ed se k r\u00e1kos\u00ed na b\u0159ez\u00edch \u0159\u00ed\u010dky, kde se kr\u00e1vy v parn\u00fdch ve\u010derech brouzdaly chlad\u00edc\u00ed vodou, dlouh\u00e9 louky lemovan\u00e9 pruhy \u017elutav\u00e9ho lesa, hlubok\u00e1 \u00fadol\u00ed, odkud zazn\u00edvalo cink\u00e1n\u00ed ov\u010d\u00edch zvonc\u016f, bohat\u00e9 ml\u00e1z\u00ed vystavuj\u00edc\u00ed na odiv \u017eiv\u00e9 barvy na st\u0159\u00edzliv\u00e9m pozad\u00ed pahorku, kmeny tmav\u00e9ho sosnov\u00e9ho lesa pochoduj\u00edc\u00ed v d\u00e1lce jako vojsko, sestupuj\u00edc\u00ed do nevl\u00eddn\u00fdch str\u017e\u00ed a \u0161plhaj\u00edc\u00ed a\u017e k divok\u00fdm skal\u00e1m na vrcholc\u00edch kopc\u016f \u2014 nemluv\u011b ani o purpurov\u00e9m v\u0159esovi\u0161ti s jeho st\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00ed n\u00e1dherou.<\/p>\n\n\n\n


Vyl\u00ed\u010dila jsem to spr\u00e1vn\u011b, d\u011bti? Zn\u00e1te stejn\u011b dob\u0159e jako j\u00e1 p\u011bst\u011bnou zahr\u00e1dku pod okny ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde sb\u00edr\u00e1te tolik sladk\u00fdch plod\u016f, \u0159ady v\u010del\u00edch \u00fal\u016f rozestaven\u00fdch na slunci, r\u016f\u017ee a maliny rostouc\u00ed dru\u017en\u011b vedle sebe. Do pokoje ustavi\u010dn\u011b pronik\u00e1 v\u016fn\u011b dymi\u00e1nu a bal\u0161\u00e1mu, levandule a myrty. Zn\u00e1te ov\u010d\u00ed ohradu a palouk kolem n\u00ed, star\u00fd strom za z\u00e1padn\u00edm domovn\u00edm \u0161t\u00edtem, kde hn\u00edzd\u00ed sova \u2014 sova, kter\u00e1 p\u0159il\u00e9tala a usedala na okno na\u0161\u00ed \u0161koln\u00ed sv\u011btnice a houkala do noci. Zn\u00e1te slune\u010dn\u00ed hodiny, na jejich\u017e ty\u010dce vysed\u00e1v\u00e1 sk\u0159ehotav\u00fd p\u00e1v a stav\u00ed na odiv sv\u016fj chvost, holubn\u00edk, kde vrkaj\u00ed a \u010dechraj\u00ed si pe\u0159\u00ed purcl\u00edci a paruk\u00e1\u0159i, zn\u00e1te stodoly, kde se ml\u00e1t\u00ed obil\u00ed, p\u0159\u00edst\u011bnky, kde se doj\u00ed kr\u00e1vy, hn\u00edzda, kde je mo\u017eno naj\u00edt r\u016f\u017eov\u00e1 vaj\u00ed\u010dka, komory, kde dozr\u00e1vaj\u00ed zimn\u00ed hru\u0161ky. Zn\u00e1te tak\u00e9 v\u0161echny ty rozmanit\u00e9 starosti a p\u0159\u00edhody ve star\u00e9m dom\u011b: jakou neplechu trop\u00ed plaziv\u00e9 \u00faponky b\u0159e\u010d\u0165anu na tmav\u00e9m zdivu, jak se p\u0159ed okny pohupuj\u00ed jejich rozsochat\u00e9 v\u011bnce, jak psi vysp\u00e1vaj\u00ed na \u0161irok\u00e9m z\u00e1pra\u017e\u00ed dve\u0159\u00ed do p\u0159eds\u00edn\u011b, otev\u0159en\u00fdch po cel\u00fd den. <\/p>\n\n\n\n

A v dom\u011b jsou dlouh\u00e9 temn\u00e9 chodby, sv\u011btnice s n\u00edzk\u00fdm stropem, co chv\u00edli sch\u016fdek dol\u016f nebo nahoru, ohni\u0161t\u011b podivn\u011b stla\u010den\u00e1 v roz\u00edch pokoj\u016f, \u00fazk\u00e1 lomen\u00e1 ok\u00e9nka, jinde \u0161irok\u00e1 okna s m\u0159\u00ed\u017e\u00ed. Zn\u00e1te v dom\u011b ka\u017ed\u00fd kout, sp\u00ed\u0161, um\u00fdv\u00e1rny, skladi\u0161t\u011b. Ale nem\u016f\u017eete v\u011bd\u011bt, jak se v nich lopotila pan\u00ed Hollingfordov\u00e1, jak se jej\u00ed p\u00edl\u00ed jeden den plnily a druh\u00fd den vyprazd\u0148ovaly, jak ztvrdly jej\u00ed jemn\u00e9 dlan\u011b p\u0159i pr\u00e1ci, jej\u00edm\u017e jedin\u00fdm c\u00edlem bylo u\u010dinit zadost spravedlnosti: aby n\u011bkte\u0159\u00ed z t\u011bch, kdo utrp\u011bli ztr\u00e1tu, p\u0159i\u0161li op\u011bt k sv\u00e9mu majetku, aby byla splacena \u010d\u00e1st t\u011b\u017ek\u00fdch man\u017eelov\u00fdch dluh\u016f a smaz\u00e1na \u010d\u00e1st jeho viny v o\u010d\u00edch podveden\u00fdch osob.<\/p>\n\n\n\n


V dom\u00e1cnosti se netrp\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e1 marnotratnost. Nosily se star\u00e9 \u0161aty a za\u0161\u00edvaly se tak dlouho, a\u017e u\u017e nebylo mo\u017eno je d\u00e9le nosit ani za\u0161\u00edvat. D\u00edvky byly u\u017e dost velk\u00e9, aby mohly studovat v n\u011bkter\u00e9 lond\u00fdnsk\u00e9 koleji, ale musely se spokojit s doch\u00e1zkou do vesnick\u00e9 \u0161koly. Ty uboh\u00e9 d\u011bti trp\u011bli za vinu sv\u00e9ho otce. Jedin\u00fdm dovolen\u00fdm p\u0159epychem byla dobro\u010dinnost.<\/p>\n\n\n\n

Mopsie se \u010dasto rozd\u011blila o j\u00eddlo s hladov\u00fdm d\u011bckem. Jana darovala ob\u010das novou spodni\u010dku chud\u00e9 sta\u0159ence. Vy\u017eadovalo to sebezap\u0159en\u00ed, musely se samy uskrov\u0148ovat a \u010dekat, a\u017e op\u011bt p\u0159ijdou jejich p\u0159\u00e1n\u00ed na \u0159adu a bude-li v\u016fbec mo\u017eno je splnit. Matka ustavi\u010dn\u011b nav\u0161t\u011bvovala chud\u00e9. V nuzn\u00fdch p\u0159\u00edbytc\u00edch zavl\u00e1dla radost, kdy\u017e se bl\u00ed\u017eila k jejich prahu v dlouh\u00e9m \u010dern\u00e9m pl\u00e1\u0161ti a kvakersk\u00e9m \u010depci.
J\u00e1 sama jsem si p\u0159ipadala jako trubec ve v\u010del\u00edm roji, kdy\u017e jsem r\u00e1no vych\u00e1zela ze sv\u00e9ho pokoje a potkala pan\u00ed Hollingfordovou vracej\u00edc\u00ed se z pr\u00e1ce v ml\u00e9ka\u0159sk\u00e9 sp\u00ed\u017ei. Johna Hollingforda, kter\u00fd si brzy r\u00e1no vy\u0161el obhl\u00e9dnout vzd\u00e1lenou polnost, Janu vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z kom\u016frky, kde \u0161ila nebo spravovala dom\u00e1c\u00ed pr\u00e1dlo, Mopsie s tal\u00ed\u0159em vrchovat\u011b nalo\u017een\u00fdm plackami, d\u016fkazem jej\u00edho rann\u00edho zam\u011bstn\u00e1n\u00ed v kuchyni. L\u00edtost\u00ed jsem sotva mohla j\u00edst. Pro\u010d nemohu b\u00fdt nikomu u\u017eite\u010dn\u00e1? Dala jsem Mopsie n\u011bkolik p\u011bkn\u00fdch stuh, ale matka mi je vr\u00e1tila. Sm\u00ed pr\u00fd nosit jen svou prostou \u010dernou kytli s b\u00edl\u00fdmi vol\u00e1nky. Darovala jsem Jan\u011b knihu b\u00e1sn\u00ed s d\u0159evoryty, a p\u0159ijala ji s nad\u0161en\u00edm. Dodalo mi to odvahy. Sebrala jsem na silnici dv\u011b mal\u00e1 d\u011bcka, jednomu jsem v\u011bnovala pestrou hedv\u00e1bnou \u0161\u0148\u016fru na \u0161vihadlo a druh\u00e9mu panenku oble\u010denou do \u0161ati\u010dek z tylu z m\u00e9ho m\u00f3dn\u00edho klobouku, kter\u00fd jsem rozst\u0159\u00edhala na kusy. <\/p>\n\n\n\n

Necht\u011bla jsem ze sebe d\u011blat pivo\u0148ku py\u0161n\u00edc\u00ed se uprost\u0159ed u\u017eite\u010dn\u00e9ho skromn\u00e9ho jetele. Zpo\u010d\u00e1tku mi bylo l\u00edto, \u017ee ni\u010d\u00edm sv\u00e9 p\u011bkn\u00e9 v\u011bci, ale brzy jsem se nau\u010dila v\u00e1\u017eit si prostoty sv\u00fdch \u0161ed\u00fdch \u0161at\u016f a mal\u00e9 \u010dern\u00e9 z\u00e1st\u011brky. Nau\u010dila jsem se d\u011blat pa\u0161tiky, p\u00e9ci kol\u00e1\u010de, zametat a ukl\u00edzet pokoje, pr\u00e1t a \u017eehlit pr\u00e1dlo a krajky, tlouci m\u00e1slo. Ale jeliko\u017e se o ty v\u011bci staralo mnoho rukou, byla jsem \u010dasto odsouzena k zah\u00e1lce. Hr\u00e1la jsem ve\u010der sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm na klav\u00edr. L\u00edbilo se jim to, a bylo to aspo\u0148 n\u011bco. Ale bylo to st\u00e1le m\u00e1lo. Moje povaha se m\u011bnila. N\u011bkdej\u0161\u00ed z\u00e1liby ustupovaly do pozad\u00ed p\u0159ed obdivem k nov\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, kte\u0159\u00ed m\u011b p\u0159ijali do sv\u00e9ho st\u0159edu.<\/p>\n\n\n\n


Po \u010dase jsem objevila n\u011bco, v \u010dem jsem mohla b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00e1. Jana a Mopsie nav\u0161t\u011bvovaly venkovskou \u0161kolu. Jednou jsem za\u0161la do m\u011bste\u010dka nakoupit r\u016fzn\u00e9 drobnosti a na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b jsem se stavila pro d\u011bv\u010data. Vyu\u010dov\u00e1n\u00ed skon\u010dilo, Mopsie skota\u010dila s n\u011bkolika otrh\u00e1nky na tr\u00e1vn\u00edku, kde\u017eto Jana musela z\u016fstat za trest sama ve t\u0159\u00edd\u011b. Sed\u011bla na lavici se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma rukama a d\u00edvala se zachmu\u0159en\u011b do zdi. Kdy\u017e jsem vstoupila, zrudla jako m\u00e1k. Byla hrd\u00e1 a z\u0159ejm\u011b ji mrzelo, \u017ee jsem ji zastihla po \u0161kole. Musela jsem j\u00ed n\u011bkolika slovy zalichotit, abych se dov\u011bd\u011bla, co ji tr\u00e1p\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


\u201eMohla bych u\u010dit celou t\u0159\u00eddu,\u201c \u0159ekla sebev\u011bdom\u011b, \u201eu\u010ditele, u\u010ditelku, v\u0161echny. A zat\u00edm mus\u00edm v\u011b\u010dn\u011b sed\u011bt nad abecedou jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. U\u017e mi to leze tak na nervy, \u017ee n\u011bkdy schv\u00e1ln\u011b odpov\u00edm \u0161patn\u011b, jen tak pro zm\u011bnu. Pak mus\u00edm nastavit dla\u0148 a dostanu r\u00e1koskou. Dneska jsem \u010detla pod lavic\u00ed Kupce ben\u00e1tsk\u00e9ho a nedokon\u010dila jsem po\u010detn\u00ed \u00fakol. Proto jsem po \u0161kole.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Vyu\u017eila jsem vhodn\u00e9 chv\u00edle a nab\u00eddla d\u011bv\u010dat\u016fm, \u017ee je budu sama vzd\u011bl\u00e1vat. Mopsie z\u016fstala st\u00e1t uprost\u0159ed silnice a radostn\u011b m\u011b objala kolem krku. Jana mi stiskla ruku a zbytek cesty \u0161la ml\u010dky. \u0158ekla jen:<\/p>\n\n\n\n


\u201eMatka to nikdy nedovol\u00ed. Jsem py\u0161n\u00e1, kde\u017eto ona chce, abych byla pokorn\u00e1. Mysl\u00ed si, \u017ee je pro m\u011b vesnick\u00e1 \u0161kola a\u017e moc dobr\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Ten ve\u010der jsem p\u0159esto sd\u011blila pan\u00ed Hollingfordov\u00e9 sv\u016fj \u00famysl a po men\u0161\u00edch obt\u00ed\u017e\u00edch jsem dos\u00e1hla c\u00edle.
Za \u0161koln\u00ed sv\u011btnici jsme si vybraly neobydlen\u00fd pokoj na konci dlouh\u00e9 chodby v horn\u00edm pat\u0159e. Byl tam st\u016fl z jedlov\u00e9ho d\u0159eva, n\u011bkolik \u017eidl\u00ed a mal\u00fd, \u010dtvercov\u00fd, zelen\u00fd koberec, ulo\u017een\u00fd na p\u00edskov\u00e9 podlaze. T\u0159i zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e1 okna hled\u011bla k z\u00e1padu a st\u00e1l tu jeden z t\u011bch podivn\u00fdch krb\u016f, o nich\u017e jsem se u\u017e zm\u00ednila, dost velk\u00fd, aby se na n\u011bm dala uva\u0159it ve\u010de\u0159e. Nanosily jsme tam d\u0159\u00edv\u00ed a ve\u010der, kdy\u017e jsme v ob\u00fdvac\u00edm pokoji zat\u00e1hly z\u00e1clony, sklidily ze stolu a ulo\u017eily pan\u00ed Hollingfordovou pohodln\u011b na pohovku, aby si na hodinku odpo\u010dinula, uch\u00fdlily jsme se my t\u0159i do na\u0161\u00ed \u0161koln\u00ed jizby a pov\u00eddaly si p\u0159i sv\u011btle ohn\u011b.<\/p>\n\n\n\n


Sem za n\u00e1mi chodil John, kdy\u017e n\u00e1hodou p\u0159i\u0161el d\u0159\u00edv dom\u016f, a tady jsme tr\u00e1vili mnoho \u0161\u0165astn\u00fdch chvil, kdy\u017e jsme ve \u010dty\u0159ech usedli vedle pl\u00e1polaj\u00edc\u00edch polen, hovo\u0159ili o v\u0161em mo\u017en\u00e9m a op\u00e9kali si jablka. Vypr\u00e1v\u011bli jsme r\u016fzn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy, zkazky z dalek\u00fdch zem\u00ed, pov\u011bsti koluj\u00edc\u00ed v kraji. Popisovali jsme m\u00edsta a lidi, kter\u00e9 jsme znali, a blouznili o jin\u00fdch, kter\u00e9 jsme nikdy nespat\u0159ili. Nej\u010dast\u011bji mluvil John, kter\u00fd hodn\u011b cestoval. A stejn\u011b jako jsem j\u00e1 byla divem zku\u0161enost\u00ed pro ob\u011b sest\u0159i\u010dky, byl j\u00edm on pro m\u011b. Sm\u00e1ly jsme se, k\u0159i\u010dely nebo bez dechu naslouchaly podle toho, co n\u00e1m vypr\u00e1v\u011bl, zat\u00edmco se obloha za m\u0159\u00ed\u017eemi zbarvovala do \u017eluta a purpurova. Doprovodem k jeho slov\u016fm b\u00fdvalo st\u00e9n\u00e1n\u00ed v\u011btru nad opu\u0161t\u011bn\u00fdmi poli, sykot pekouc\u00edch se jablek a praskot ho\u0159\u00edc\u00edho d\u0159eva.<\/p>\n\n\n\n


Byly v\u0161ak tak\u00e9 ve\u010dery, kdy se John vracel p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b a kdy Mopsie unaven\u00e1 v\u00e1\u017en\u00fdmi hovory seb\u011bhla dol\u016f do kuchyn\u011b poslouchat Sm\u011bl\u00e9ho Robina Hooda. Tehdy mi Jana otev\u00edrala srdce a vypr\u00e1v\u011bla o rodinn\u00fdch starostech. Nel\u00edtostn\u011b zaho\u0159kla v\u016f\u010di otci. M\u011bla pravdu, kdy\u017e sama o sob\u011b tvrdila, \u017ee je py\u0161n\u00e1 a \u017ee se ji matka marn\u011b sna\u017e\u00ed nau\u010dit poko\u0159e. \u0158ekla bych, \u017ee byla velmi bystr\u00e1 a m\u011bla kouzlo siln\u00e9 osobnosti. O to posledn\u00ed mysl\u00edm p\u0159\u00edli\u0161 nedbala, ale zato si byla v\u011bdoma sv\u00fdch du\u0161evn\u00edch schopnost\u00ed. V\u011bd\u011bla, \u017ee by se dovedla pohybovat ve vysok\u00fdch kruz\u00edch, a byla nesm\u00edrn\u011b rozho\u0159\u010dena sv\u00fdm osudem. A je\u0161t\u011b v\u00edce osudem sv\u00e9ho bratra.
Je\u0161t\u011b dnes ji v duchu vid\u00edm, jak sed\u00ed na n\u00edzk\u00e9 stoli\u010dce u ohn\u011b, rukama obj\u00edm\u00e1 kolena, zakl\u00e1n\u00ed hlavu a up\u0159en\u011b pozoruje mihotav\u00e9 st\u00edny nad krbem.<\/p>\n\n\n\n


\u201eKdy\u017e si pomysl\u00edm, \u017ee se John m\u00e1 st\u00e1t sedl\u00e1kem!\u201c \u0159\u00edkala. \u201eJohn, kter\u00fd je dost chytr\u00fd, aby byl ministersk\u00fdm p\u0159edsedou. A nen\u00ed nad\u011bje, \u017ee se n\u011bkdy dostane odtud pry\u010d. V\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 nad\u011bje.\u201c

Musela jsem j\u00ed d\u00e1t za pravdu, i kdy\u017e jsem si myslela, \u017ee by na statku nebylo u\u017e tak hezky, kdyby John ode\u0161el, aby se stal ministersk\u00fdm p\u0159edsedou. To jsem ov\u0161em nahlas ne\u0159ekla. Sna\u017eila jsem se jen m\u00edrnit Janino vzpurn\u00e9 zoufalstv\u00ed nad vlastn\u00ed budoucnost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


\u201eKdybys znala celou tu pr\u00e1zdnotu a po\u0161etilost velk\u00e9ho sv\u011bta,\u201c prohodila jsem roz\u0161afn\u011b, \u201ebyla bys vd\u011b\u010dn\u00e1 za n\u00e1\u0161 klidn\u00fd \u017eivot v Hillsbro.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNem\u00e1m na mysli sv\u011bt boh\u00e1\u010d\u016f,\u201c odpov\u011bd\u011bla, \u201eale sv\u011bt vzd\u011blan\u00fdch lid\u00ed, sv\u011bt geni\u016f.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eV\u00ed\u0161, Jano,\u201c \u0159ekla jsem vesele, \u201ei mezi n\u011b se jednou m\u016f\u017ee\u0161 dostat.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNe,\u201c zvolala. \u201eKdybych m\u011bla \u010dist\u00e9 jm\u00e9no, snad bych se o to pokusila. Ale takhle nem\u00e1 cenu zvedat hlavu jen proto, aby si na ni lid\u00e9 ukazovali prstem. Ale nechci z\u016fstat cel\u00fd \u017eivot v Hillsbro s ko\u0161t\u011btem v ruce. Chci odej\u00edt, pracovat, vyu\u010dovat nebo ps\u00e1t, jestli to dok\u00e1\u017eu. Nemohu si zamilovat pe\u010den\u00ed a va\u0159en\u00ed jako Mopsie, ani to d\u011blat bez l\u00e1sky, jako matka. A nechci se zachovat zbab\u011ble a opustit rodinu jako\u2026 Ale Jana Hollingfordov\u00e1 je\u0161t\u011b lidem uk\u00e1\u017ee, co dovede, a jej\u00ed bratr jist\u011b tak\u00e9.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Spat\u0159ila jsem, jak se j\u00ed zablesklo v o\u010d\u00edch. Nevid\u011bla jsem Janu r\u00e1da v podobn\u00e9 n\u00e1lad\u011b. Dr\u017eela jsem pr\u00e1v\u011b v ruce kn\u00ed\u017eku a abych odvedla jej\u00ed pozornost jinam, p\u0159e\u010detla jsem jm\u00e9no napsan\u00e9 na tituln\u00ed stran\u011b: \u201eMary Hollingfordov\u00e1. Nebyla to va\u0161e nejstar\u0161\u00ed sestra?\u201c zeptala jsem se.<\/p>\n\n\n\n


Jana sebou trhla. \u201eByla,\u201c odpov\u011bd\u011bla. \u201eKdo ti to \u0159ekl?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eTv\u00e1 matka mi kdysi vypr\u00e1v\u011bla o mal\u00e9 Mary, kter\u00e1 je ve \u0161kole ve Francii. U\u017e nev\u00edm, kdo mi potom \u0159ekl, \u017ee zem\u0159ela. Pamatuje\u0161 si na ni?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eAch, ano,\u201c odpov\u011bd\u011bla Jana, \u201edocela dob\u0159e. Ztratili jsme ji\u2026 kdy\u017e otec ode\u0161el.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eVzala si to patrn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 k srdci,\u201c podotkla jsem zamy\u0161len\u011b, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem toho litovala. Ale Jana odpov\u011bd\u011bla pohotov\u011b.
\u201ePatrn\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Sklonila hlavu, op\u0159ela bradu o dlan\u011b a potom z\u016fstala dobrou p\u016fl hodinu nepohnut\u011b sed\u011bt, jak to n\u011bkdy d\u011bl\u00e1vala, a p\u0159em\u00fd\u0161lela.<\/p>\n\n\n\n


S Janou jsem u\u017e o tom nikdy nemluvila, ale jednou ve\u010der, kdy\u017e jsem dov\u00e1d\u011bla s Mopsie, d\u00edvenka o tom za\u010dala sama.<\/p>\n\n\n\n


\u201eMark\u00e9to,\u201c \u0159ekla, \u201enese\u0161 m\u011b te\u010f s ob\u011bma rukama kolem pasu, jako m\u011b nos\u00edvala Mary, kdy\u017e jsem byla je\u0161t\u011b docela mali\u010dk\u00e1 a kdy\u017e si se mnou hr\u00e1vala v d\u011btsk\u00e9m pokoji na\u0161eho lond\u00fdnsk\u00e9ho bytu.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eTy se na ni taky pamatuje\u0161?\u201c zeptala jsem se.<\/p>\n\n\n\n


\u201ePamatuju,\u201c \u0159ekla Mopsie, \u201eale jen jako ve snu. Jezdila dom\u016f na pr\u00e1zdniny a s n\u00ed hezk\u00e1 francouzsk\u00e1 d\u00e1ma, kter\u00e1 sp\u00ednala ruce k nebi, kdy\u017e jsme nem\u011bly stu\u017eky na ruk\u00e1vech nebo p\u011bknou ma\u0161li na st\u0159ev\u00ed\u010dc\u00edch. Pamatuji si, \u017ee Mary nosila kr\u00e1sn\u00e9 b\u00edl\u00e9 \u0161aty s krajkami, a vlasy se j\u00ed vlnily a\u017e k pasu. Vzpom\u00ednala jsem na ni v\u017edycky jako na and\u011bla. Ale te\u010f o n\u00ed nikdy nemluv\u00edme, ani o otci, proto\u017ee to p\u016fsob\u00ed bolest matce i Johnovi. N\u011bkdy se o n\u00ed v noci zm\u00edn\u00edm Jan\u011b, ale jen proto, abych se zeptala, co si te\u010f asi sest\u0159i\u010dka Mary v nebi o n\u00e1s mysl\u00ed. Ale Jana se poka\u017ed\u00e9 tak hrozn\u011b rozpl\u00e1\u010de, \u017ee z toho m\u00e1m a\u017e strach. Ale j\u00e1 bych byla r\u00e1da, kdyby o n\u00ed n\u011bkdo mluvil. Mysl\u00edm si, \u017ee je to od n\u00e1s o\u0161kliv\u00e9, \u017ee jsme na ni zapomn\u011bli.\u201c<\/p>\n\n\n\n


V modr\u00fdch Mopsin\u00fdch o\u010d\u00edch se objevily slzy. Ale za p\u016fl hodiny u\u017e trylkovala jako sk\u0159iv\u00e1nek nad n\u011bjakou dom\u00e1c\u00ed prac\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

3.Kapitola Brzy jsem si farmu zamilovala. Za\u010d\u00ednala jsem ch\u00e1pat, co znamen\u00e1 slovo domov. Kr\u00e1sa a kouzlo n\u011bkter\u00fdch osob a m\u00edst n\u00e1s p\u0159ekvap\u00ed hned p\u0159i prvn\u00edm […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":63341,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-63805","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63805","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=63805"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63805\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/63341"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=63805"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=63805"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=63805"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}