{"id":63891,"date":"2026-05-18T16:36:17","date_gmt":"2026-05-18T14:36:17","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63891"},"modified":"2026-05-18T16:36:18","modified_gmt":"2026-05-18T14:36:18","slug":"wilkie-collins-zluta-maska-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63891","title":{"rendered":"Wilkie Collins &#8211; \u017dlut\u00e1 Maska"},"content":{"rendered":"\n<p><strong>6.Kapitola<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>Sl\u00edbila jsem Johnovi, \u017ee mu p\u016fjdu druh\u00fd den r\u00e1no naproti, a\u017e se bude vracet ze sv\u00e9 \u010dasn\u00e9 prohl\u00eddky pozemk\u016f. Velmi dob\u0159e si pamatuji, jak radostn\u011b jsem toho jitra vysko\u010dila z postele, jak protivn\u00e9 se mi zd\u00e1lo zdr\u017eovat se obl\u00e9k\u00e1n\u00edm, ale jak jsem se pak obl\u00e9kala velmi pe\u010dliv\u011b, abych se zal\u00edbila o\u010d\u00edm, je\u017e m\u011b budou vyhl\u00ed\u017eet z n\u00e1vr\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p> Pamatuji si, jak jsem zjihle otev\u0159ela okno, abych nakrmila \u010derm\u00e1\u010dky, a jak vesele a jasn\u011b vyhl\u00ed\u017eel sv\u011bt pod sn\u011bhov\u00fdm p\u0159\u00edkrovem. Pamatuji si, jak jsem sp\u011bchala za mal\u00fdm \u017eebr\u00e1\u010dkem, abych ho obdarovala \u0161estipenc\u00ed, a jak jsem si pak vykra\u010dovala po p\u011b\u0161in\u011b mezi poli a nahlas si prozp\u011bvovala z pocitu nezkalen\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed. <\/p>\n\n\n\n<p>A pamatuji si, jak jsem se zasm\u00e1la, kdy\u017e jsem pohl\u00e9dla vzh\u016fru k vrcholu pahorku a spat\u0159ila jako dobr\u00e9 znamen\u00ed, jak proti mn\u011b sj\u00ed\u017ed\u00ed pluh s ko\u0148sk\u00fdm potahem. A p\u0159ece se ji\u017e na z\u00e1\u0159iv\u00e9 obloze objevil mal\u00fd mr\u00e1\u010dek, rostl a bl\u00ed\u017eil se ke mn\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u0160li jsme s Johnem dom\u016f bok po boku a \u0159\u00edkali si nejbla\u017een\u011bj\u0161\u00ed sl\u016fvka, jak\u00e1 kdy byla naps\u00e1na nebo pronesena. Sv\u011bt se n\u00e1m prost\u00edral v cel\u00e9 n\u00e1dhe\u0159e nad hlavami i pod nohama a nevn\u00edmali jsme st\u00edn mra\u010dna, je\u017e se k n\u00e1m p\u0159ibli\u017eovalo, ani rachot kol, kter\u00fd se n\u00e1hle ozval v d\u00e1lce.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201ePod\u00edvej se, Mark\u00e9to,\u201c \u0159ekl John, \u201evid\u00ed\u0161 na silnici ko\u010d\u00e1r?\u201c<br \/>Zast\u00ednila jsem si o\u010di dlan\u00ed a spat\u0159ila ko\u010d\u00e1r.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eTo budou Hillovi,\u201c \u0159ekla jsem. <\/p>\n\n\n\n<p>\u0160li jsme d\u00e1le b\u00edl\u00fdmi poli mezi hol\u00fdmi \u017eiv\u00fdmi ploty, a\u017e jsme se dostali na silnici vedouc\u00ed p\u0159es blata od hillsbrosk\u00e9 farmy k hillsbrosk\u00e9mu z\u00e1mku. Na t\u00e9 cest\u011b je jedno m\u00edsto, kter\u00e9 dob\u0159e zn\u00e1te, kde p\u016fda kles\u00e1 a hned zase stoup\u00e1 do p\u0159\u00edkr\u00e9ho kopce. D\u00edv\u00e1-li se pocestn\u00fd vzh\u016fru k vrcholku kopce, r\u00fdsuje se mu v\u0161echno, co se pohybuje naho\u0159e po silnici, ost\u0159e proti obloze. Do\u0161li jsme s Johnem k \u00fapat\u00ed kopce a za\u010dali jsme stoupat. <\/p>\n\n\n\n<p>Pohl\u00e9dla jsem vzh\u016fru a spat\u0159ila jsem na n\u00e1vr\u0161\u00ed \u017eenskou postavu. Jej\u00ed \u0161aty vl\u00e1ly v m\u00edrn\u00e9m v\u011btru, jako vlaj\u00ed \u0161irok\u00e9 sukn\u011b trhovky\u0148 plaho\u010d\u00edc\u00edch se po cest\u011b do Hillsbro. Kdy\u017e jsem znovu zvedla zrak, spat\u0159ila jsem p\u0159ed sebou Rachel Leonardovou.<br \/>Bl\u00ed\u017eila se rychl\u00fdmi kroky zahalena do ko\u017ee\u0161inov\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b, hlavu ovinutou \u0161etlandskou \u0161\u00e1lou. Vzpom\u00edn\u00e1m si na v\u00fdraz jej\u00ed tv\u00e1\u0159e chv\u00edli p\u0159edt\u00edm, ne\u017e n\u00e1s spat\u0159ila. Jemn\u00e9 obo\u010d\u00ed svra\u0161t\u011bno jakoby bolest\u00ed \u010di \u00fazkost\u00ed, velk\u00e9 \u010dern\u00e9 o\u010di zahled\u011bny do kraje prost\u00edraj\u00edc\u00edho se kolem n\u00ed, nachov\u00e9 rty pootev\u0159eny \u00fanavou, l\u00edce zard\u011bl\u00e9 pohybem na ostr\u00e9m rann\u00edm vzduchu.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Zprvu n\u00e1s nevid\u011bla, slunce j\u00ed sv\u00edtilo do o\u010d\u00ed. Zavolala jsem na ni jm\u00e9nem a nap\u0159\u00e1hla jsem k n\u00ed ruku. Prudce sebou trhla a z tv\u00e1\u0159\u00ed j\u00ed zmizela v\u0161echna barva. Uchopila mou ruku a roztr\u017eit\u011b ji dr\u017eela ve sv\u00e9, ale d\u00edvala se p\u0159itom up\u0159en\u011b na Johna. p\u0159ekvapen\u011b jsem na n\u011bj pohl\u00e9dla, nedovedla jsem si vysv\u011btlit, pro\u010d se na n\u011bj tak divn\u011b a tak dlouho d\u00edv\u00e1 a pro\u010d se jej\u00ed zb\u011blel\u00e9 rty tak t\u0159esou. Ale tyt\u00e9\u017e zn\u00e1mky jsem spat\u0159ila i v jeho obli\u010deji, je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zdrav\u011b zar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9m a usm\u011bvav\u00e9m. St\u00e1li zde nepohnut\u011b, beze slov, a z\u00edrali na sebe jako o\u010darovan\u00ed. P\u0159i pohledu na n\u011b se mi srdce sev\u0159elo nev\u00fdslovn\u011b chladn\u00fdm stiskem, odt\u00e1hla jsem ruku z Johnovy pa\u017ee a netrp\u011bliv\u011b jsem se odvr\u00e1tila.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Zd\u00e1lo se, \u017ee si v\u016fbec neuv\u011bdomil m\u016fj pohyb, zato Rachel se vzpamatovala, usm\u00e1la se, podala mu ruku a \u0159ekla rozechv\u011bl\u00fdm hlasem, kter\u00fd se marn\u011b sna\u017eila ovl\u00e1dnout:<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201ePane Hollingforde, pamatujete si na m\u011b? Jmenuji se Rachel Leonardov\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>John z n\u00ed nespou\u0161t\u011bl zrak a nemohl si nev\u0161imnout prosebn\u00e9ho pohledu, kter\u00fdm prov\u00e1zela sv\u00e1 slova.<br \/>\u201eOv\u0161em,\u201c odpov\u011bd\u011bl, a tak\u00e9 jeho hlas se zachv\u011bl, t\u0159eba\u017ee ve tv\u00e1\u0159i z\u016fst\u00e1val v\u00e1\u017en\u00fd. \u201eZajist\u00e9 si na v\u00e1s pamatuji\u2026 sle\u010dno Leonardov\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>V t\u00e9 chv\u00edli jsme zaslechli od n\u00e1vr\u0161\u00ed rachocen\u00ed kol a Rachel s viditeln\u00fdm \u00fasil\u00edm zm\u011bnila chov\u00e1n\u00ed.<br \/>\u201eKo\u010d\u00e1r je tady,\u201c \u0159ekla. \u201eDouf\u00e1m, pane Hollingforde, \u017ee neuv\u00edt\u00e1te pana Hilla s t\u00edmto vystra\u0161en\u00fdm pohledem. Hrozn\u011b si v\u00e1s obl\u00edbil a bude \u0161\u0165asten, a\u017e v\u00e1s uvid\u00ed. Netva\u0159te se, pros\u00edm v\u00e1s, tak zd\u011b\u0161en\u011b. Mysleli by si, \u017ee jste zahl\u00e9dl stra\u0161idlo.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eV\u00ed B\u016fh, \u017ee by mi to bylo milej\u0161\u00ed,\u201c za\u0161eptal pro sebe, ale j\u00e1 jsem to zaslechla.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>V\u016fz zastavil vedle n\u00e1s a pan Hill sesko\u010dil na silnici. Vypadal pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u011b s lys\u00fdm dobromysln\u00fdm \u010delem a poctiv\u00fdma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima hled\u00edc\u00edma rozja\u0159en\u011b kolem sebe, s b\u00edl\u00fdmi vlasy a b\u00edl\u00fdm hust\u00fdm kn\u00edrem. Pan\u00ed Hillov\u00e1 z\u016fstala sed\u011bt v ko\u010d\u00e1\u0159e. Byla to laskav\u00e1, tlust\u00e1, mal\u00e1, r\u016f\u017eol\u00edc\u00ed d\u00e1ma s pisklav\u00fdm hl\u00e1skem. V n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00edrala cosi, co vypadalo jako chuchvalec hebk\u00e9 vlny. Byl to, jak jsem se pozd\u011bji dov\u011bd\u011bla, jej\u00ed obl\u00edben\u00fd pejsek.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eHollingforde, chlap\u010de, jsem r\u00e1d, \u017ee v\u00e1s vid\u00edm. Jak se m\u00e1te? A jak se da\u0159\u00ed matince?\u201c volal pan Hill, sev\u0159el Johnovu pravici a hled\u011bl mu p\u0159\u00e1telsky do obli\u010deje.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eDob\u0159e, pane Hille, dob\u0159e, d\u011bkuji,\u201c odpov\u011bd\u011bl John, ale tv\u00e1\u0159il se st\u00e1le v\u00e1\u017en\u011b a nep\u0159\u00edtomn\u011b, jako by nemohl nebo necht\u011bl ze sebe set\u0159\u00e1st kouzlo, kter\u00e9mu propadl a pod jeho\u017e \u00fa\u010dinkem se zm\u011bnil v mrtvou, nepoda\u0159enou kopii sebe sama.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Vysok\u00e9 \u017eensk\u00e9 hlasy zn\u011bly kolem m\u00fdch u\u0161\u00ed, ale musela jsem vynakl\u00e1dat nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fasil\u00ed, abych v\u016fbec rozum\u011bla, co \u0159\u00edkaj\u00ed, tak napjat\u011b jsem pozorovala p\u0159\u00edsn\u00fd John\u016fv pohled sleduj\u00edc\u00ed ka\u017ed\u00fd pohyb Rachel, kter\u00e1 te\u010f ke mn\u011b hovo\u0159ila s nenucenost\u00ed zcela o\u010dividn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed a strojenou.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Pan Hill si dob\u00edral Johna pro jeho v\u00e1\u017enost, ale bod\u0159e a s m\u00edrou, i kdy\u017e s hlu\u010dn\u00fdmi v\u00fdbuchy sm\u00edchu, jak to m\u011bl v povaze. T\u0159eba\u017ee jsem se dosud pln\u011b nevzpamatovala ze sv\u00e9ho ohromen\u00ed, vyc\u00edtila jsem n\u011bjak z t\u00f3nu jeho \u0159e\u010di, \u017ee ten jemnocitn\u00fd star\u00fd p\u00e1n nezapom\u00edn\u00e1 na trnitou cestu, kterou osud Johnovi p\u0159ichystal, a doj\u00edmalo ho, kdy\u017e vid\u011bl, jak hrd\u00e9 a zdr\u017eenliv\u00e9 je jeho chov\u00e1n\u00ed v p\u0159\u00edtomnosti osob, jim\u017e nebyla odep\u0159ena p\u0159\u00edze\u0148 sv\u011bta a na jejich\u017e jm\u00e9n\u011b nelp\u011bla poskvrna.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eNecht\u011bl byste k n\u00e1m p\u0159ij\u00edt ve\u010der v sedm hodin na ve\u010de\u0159i?\u201c zeptal se pan Hill. \u201eM\u00e1me si toho spoustu pov\u00eddat. U\u017e hrozn\u011b dlouho jsem tady nebyl, a hned jsem si v\u0161iml v kraji r\u016fzn\u00fdch novot, kter\u00e9 m\u011b pot\u011b\u0161ily. Bez va\u0161\u00ed pomoci bych si tu p\u0159ipadal slep\u00fd a bezmocn\u00fd.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>V\u0161imla jsem si, nebo se mi to alespo\u0148 zd\u00e1lo, \u017ee se Rachel uprost\u0159ed \u0159e\u010di zarazila a bez dechu \u010dekala, zda John pozv\u00e1n\u00ed p\u0159ijme.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eP\u0159ijdu s radost\u00ed, pane Hille,\u201c odpov\u011bd\u011bl John.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eA co sle\u010dna Dacrov\u00e1?\u201c p\u00edpla pan\u00ed Hillov\u00e1. \u201eNechce tak\u00e9 ona p\u0159ij\u00edt na ve\u010de\u0159i?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eBoj\u00edm se, \u017ee bychom byli dnes ve\u010der \u0161patn\u00fdmi spole\u010dn\u00edky,\u201c \u0159ekla sp\u011b\u0161n\u011b Rachel. \u201eBudeme unaveni. Nebylo by p\u0159\u00edli\u0161 lichotiv\u00e9 pozvat ji, aby se p\u0159i\u0161la pod\u00edvat, jak kl\u00edm\u00e1me v k\u0159eslech. Rad\u011bji z\u00edtra. Mark\u00e9to, nechcete p\u0159ij\u00edt z\u00edtra a str\u00e1vit u n\u00e1s cel\u00fd den?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Ale n\u011bco takov\u00e9ho jsem v t\u00e9 chv\u00edli nem\u011bla v\u016fbec v \u00famyslu.<br \/>Poznamenala jsem: \u201eNe, d\u011bkuji, sle\u010dno Leonardov\u00e1. Budu m\u00edt p\u0159\u00edli\u0161 mnoho pr\u00e1ce, z\u00edtra i poz\u00edt\u0159\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p> Ale pak se mi zd\u00e1lo, \u017ee jsem to \u0159ekla p\u0159\u00edli\u0161 odm\u011b\u0159en\u011b, a kdy\u017e jsem vid\u011bla, jak zklaman\u011b se tv\u00e1\u0159\u00ed, dodala jsem s nucen\u00fdm \u00fasm\u011bvem: \u201eZima je dlouh\u00e1 a poskytne n\u00e1m dost \u010dasu k zdvo\u0159ilostn\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1m.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eNejde mi o zdvo\u0159ilosti, ale o p\u0159\u00e1telstv\u00ed,\u201c \u0159ekla rychle, stiskla mi ruku a tv\u00e1\u0159 se j\u00ed rozjasnila a zaz\u00e1\u0159ila v n\u00ed up\u0159\u00edmnost jako slunce na kv\u011btnov\u00e9 obloze. Op\u011bt jsem podlehla jej\u00edmu kouzlu. Ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed m\u011b to mrzelo, pustila jsem jej\u00ed ruce, cht\u011bla jsem cel\u00e9 spole\u010dnosti pop\u0159\u00e1t dobr\u00fd den a vr\u00e1tit se sama na statek, abych dala Johnovi mo\u017enost j\u00edt i na sn\u00eddani k t\u011bmto jeho staronov\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, kte\u0159\u00ed tak dychtili po jeho spole\u010dnosti. Ale ne\u017eli jsem m\u011bla \u010das uskute\u010dnit sv\u016fj z\u00e1m\u011br, vysadil pan Hill Rachel do ko\u010d\u00e1ru, pak nasko\u010dil s\u00e1m a v\u016fz odjel. Z\u016fstali jsme s Johnem sami na silnici. D\u00edvala jsem se tup\u011b, jako by m\u011b n\u011bkdo vytrhl ze sna, na br\u00e1zdu vyjetou koly ve sn\u011bhu a na ostatn\u00ed stopy, kter\u00e9 po sob\u011b ta skupinka lid\u00ed zanechala.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Obr\u00e1tila jsem se a ml\u010dky vykro\u010dila k farm\u011b a John \u0161el vedle m\u011b. T\u00edha pochybnost\u00ed a \u00fa\u017easu mi spo\u010d\u00edvala na srdci jako balvan ledu. Pro\u010d mi John zatajil, \u017ee zn\u00e1 Rachel Leonardovou? Pro\u010d byli oba p\u0159i setk\u00e1n\u00ed tak nepochopiteln\u011b zara\u017een\u00ed?<br \/>Cht\u011bla jsem se ho na to zeptat, ale nem\u011bla jsem s\u00edlu. Tou\u017eila jsem, aby promluvil John, aby mi n\u011bco \u0159ekl, cokoliv, co ho pr\u00e1v\u011b napadne. I kdyby to byla nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed h\u00e1danka, kter\u00e1 kdy z\u016fstala neroz\u0159e\u0161ena, p\u0159\u00edsahala jsem si, \u017ee mu uv\u011b\u0159\u00edm.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eMark\u00e9to,\u201c za\u010dal v t\u00e9 chv\u00edli John, jako by odpov\u00eddal na m\u00e9 my\u0161lenky. \u0160el bl\u00ed\u017e ke mn\u011b, nebo\u0165 jsme a\u017e dosud kr\u00e1\u010deli v ur\u010dit\u00e9m odstupu, zav\u011bsil se do m\u011b a pohl\u00e9dl mi do tv\u00e1\u0159e, \u2014 \u201eMark\u00e9to, pod\u00edvej se mi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed!\u201c Poslechla jsem, a spat\u0159ila jsem v nich bolest a starosti.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eV\u00edm, \u017ee jsem se v tv\u00fdch o\u010d\u00edch provinil,\u201c pokra\u010doval, \u201ea pr\u00e1vem se domn\u00edv\u00e1\u0161, \u017ee jsem t\u011b oklamal. Ale mus\u00ed\u0161 mi v\u011b\u0159it, \u017ee jsem n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec nem\u011bl v \u00famyslu. Za\u017eil jsem nesm\u00edrn\u00fd ot\u0159es, m\u00e1 drah\u00e1, a pros\u00edm t\u011b, aby ses ke mn\u011b chovala vl\u00eddn\u011b a s porozum\u011bn\u00edm. Je mou povinnost\u00ed, ti v\u0161e vysv\u011btlit a ud\u011bl\u00e1m to, jakmile to bude mo\u017en\u00e9. Prozat\u00edm nemohu, dokud nebudu l\u00e9pe v\u011bd\u011bt, na \u010dem jsem. Ale p\u0159\u00edsah\u00e1m ti, \u017ee v tom v\u0161em nen\u00ed nic, co by mohlo ot\u0159\u00e1st tvou d\u016fv\u011brou ke mn\u011b. V\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi, Mark\u00e9to?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eV\u011b\u0159ila bych ti Johne, i kdyby cel\u00fd sv\u011bt tvrdil n\u011bco jin\u00e9ho!\u201c zvolala jsem a n\u00e1hle jsem si vy\u010d\u00edtala, \u017ee jsem o n\u011bm v\u016fbec kdy mohla pochybovat.<\/p>\n\n\n\n<p> A ve\u010der jsem \u0161la \u0161\u0165astn\u00e1 a usm\u011bvav\u00e1 vedle jeho kon\u011b a\u017e na konec stromo\u0159ad\u00ed a poslala jsem mu vzdu\u0161n\u00fd polibek skrze zahradn\u00ed vr\u00e1tka, kdy\u017e odj\u00ed\u017ed\u011bl na ve\u010de\u0159i do z\u00e1mku.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eMatce ne\u0159\u00edkej nic o tom, \u017ee zn\u00e1m sle\u010dnu Leonardovou,\u201c byla jeho posledn\u00ed slova p\u0159i lou\u010den\u00ed. <\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159ik\u00fdvla jsem a sl\u00edbila, \u017ee nic neprozrad\u00edm, dokud si to s\u00e1m nebude p\u0159\u00e1t. Um\u00ednila jsem si, \u017ee u\u017e si nebudu ni\u010d\u00edm l\u00e1mat hlavu, a vr\u00e1tila jsem se spokojen\u011b do domu. Cel\u00fd ten ve\u010der jsem byla v radostn\u00e9 n\u00e1lad\u011b. Ale v noci jsem v posteli \u00fazkostliv\u011b naslouchala, kdy se vr\u00e1t\u00ed. P\u0159ipom\u00ednala jsem si Rachelinu tv\u00e1\u0159, kdy\u017e John odpov\u011bd\u011bl panu Hillovi \u201eP\u0159ijdu\u201c, a jak se pohotov\u011b postarala, abych ho nemohla doprov\u00e1zet. Pak jsem si ale \u0159ekla: Mark\u00e9to, styd\u00edm se za tebe; zv\u011bdavost a \u017e\u00e1rlivost jsou hnusn\u00e9 vlastnosti, nem\u011bj s nimi nic spole\u010dn\u00e9ho! Oto\u010dila jsem hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159i a pomodlila jsem se za Johna. Pak jsem ho zaslechla, jak vch\u00e1z\u00ed do domu. Venku le\u017eel sn\u00edh, v\u0161ude bylo tak mrtv\u00e9 ticho, \u017ee jsem vn\u00edmala ka\u017ed\u00fd jeho pohyb. I kdy\u017e u\u017e za sebou zav\u0159el dve\u0159e, zd\u00e1lo se mi, \u017ee ho sly\u0161\u00edm chodit sem a tam po pokoji. Zv\u011bdavost se ve mn\u011b znovu ozvala. Co mu d\u011bl\u00e1 takov\u00e9 starosti? Pro\u010d nem\u016f\u017ee klidn\u011b odpo\u010d\u00edvat? <\/p>\n\n\n\n<p>Vstala jsem, vy\u0161la na chodbu a p\u0159ilo\u017eila ustra\u0161en\u011b a soucitn\u011b ucho k jeho dve\u0159\u00edm. A op\u011bt jsem sly\u0161ela jeho kroky. Nemyslel na sp\u00e1nek po celodenn\u00ed \u00fanav\u011b. Co to jen vstoupilo mezi n\u00e1s? Vr\u00e1tila jsem se do postele a dala se do pl\u00e1\u010de.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>To byl teprve za\u010d\u00e1tek starost\u00ed s Rachel Leonardovou. Od toho dne se nad Johnem vzn\u00e1\u0161el st\u00edn. Chodil \u010dasto do pansk\u00e9ho s\u00eddla, proto\u017ee ho pan Hill r\u00e1d vid\u011bl kolem sebe, lp\u011bl na n\u011bm a necht\u011bl bez n\u011bj ud\u011blat ani krok. Ale \u010d\u00edm \u010dast\u011bji chodil na z\u00e1mek, t\u00edm starostliv\u011bj\u0161\u00ed byla jeho tv\u00e1\u0159. A j\u00e1 v\u011bd\u011bla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, \u017ee v\u0161echno za\u010dalo s p\u0159\u00edchodem Rachel Leonardov\u00e9. Ne\u017eli se s n\u00ed tehdy r\u00e1no setkal na silnici, b\u00fdval tak dokonale \u0161\u0165astn\u00fd, jak jen mu\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt. A \u010d\u00edm v\u00edc na n\u011bj dol\u00e9haly starosti, t\u00edm m\u00e9n\u011b hovo\u0159il o lidech na z\u00e1mku.<\/p>\n\n\n\n<p> Pan\u00ed Hollingfordov\u00e1 se domn\u00edvala, \u017ee ho omrzela pr\u00e1ce, a d\u011bv\u010data se dohadovala, \u017ee jsem se s n\u00edm poh\u00e1dala. Nechala jsem je p\u0159i t\u00e9to domn\u011bnce, jen abych t\u00edm l\u00e9pe chr\u00e1nila jeho tajemstv\u00ed.<br \/>Srdce m\u011b bolelo, ale nic jsem ne\u0159\u00edkala. Sl\u00edbila jsem, \u017ee o n\u011bm nebudu pochybovat, a necht\u011bla jsem, aby mu moje chov\u00e1n\u00ed dalo d\u016fvod k my\u0161lence, \u017ee jsem p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00e1, ne\u017e abych dodr\u017eela slovo.<br \/><\/p>\n\n\n\n<p>p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<div class=\"mh-excerpt\"><p>6.Kapitola Sl\u00edbila jsem Johnovi, \u017ee mu p\u016fjdu druh\u00fd den r\u00e1no naproti, a\u017e se bude vracet ze sv\u00e9 \u010dasn\u00e9 prohl\u00eddky pozemk\u016f. Velmi dob\u0159e si pamatuji, jak <a class=\"mh-excerpt-more\" href=\"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63891\" title=\"Wilkie Collins &#8211; \u017dlut\u00e1 Maska\">[&#8230;]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":63341,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-63891","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63891","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=63891"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63891\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/63341"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=63891"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=63891"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=63891"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}