{"id":63893,"date":"2026-05-19T14:12:57","date_gmt":"2026-05-19T12:12:57","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63893"},"modified":"2026-05-19T14:12:58","modified_gmt":"2026-05-19T12:12:58","slug":"wilkie-collins-zluta-maska-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63893","title":{"rendered":"Wilkie Collins – \u017dlut\u00e1 Maska"},"content":{"rendered":"\n

7.Kapitola<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Uplynulo n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, ne\u017eli jsem op\u011bt spat\u0159ila Rachel Leonardovou. Zat\u00edm z\u016fstalo jen p\u0159i na\u0161em letm\u00e9m setk\u00e1n\u00ed na sn\u011bhu p\u0159i v\u00fdchodu slunce. Pan\u00ed Hollingfordov\u00e1, kter\u00e1 nechodila jinam, ne\u017e do nejchud\u0161\u00edch chalup v okol\u00ed statku, se mnou \u0161la na pozv\u00e1n\u00ed pan\u00ed Hillov\u00e9 jednou dopoledne na n\u00e1v\u0161t\u011bvu do pansk\u00e9ho domu. Tehdy jsme ji nespat\u0159ili. Vy\u0161la si patrn\u011b na proch\u00e1zku, tak aspo\u0148 n\u00e1m ozn\u00e1mila slu\u017eka, kter\u00e1 ji \u0161la hledat do jej\u00edho pokoje.<\/p>\n\n\n\n

Vr\u00e1tili jsme se na statek, ani\u017e jsme ji zahl\u00e9dli. Pak n\u00e1m oplatila n\u00e1v\u0161t\u011bvu pan\u00ed Hillov\u00e1, ale bez sle\u010dny Leonardov\u00e9. Pr\u00fd se nachladila a musela z\u016fstat v posteli. D\u00edvky se t\u011b\u0161ily, \u017ee uvid\u00ed svou hrdinku, a byly zklam\u00e1ny.<\/p>\n\n\n\n


A tak m\u00edjely dny, a\u017e se jednou stalo, \u017ee jsem na z\u00e1mku musela z\u016fstat n\u011bkolik dn\u00ed. Pozvali m\u011b u\u017e dvakr\u00e1t \u010di t\u0159ikr\u00e1t, ale j\u00e1 si v\u017edycky na\u0161la v\u00fdmluvu. Nakonec jsem v\u0161ak uznala, \u017ee by bylo nezdvo\u0159il\u00e9 v\u011b\u010dn\u011b odkl\u00e1dat n\u00e1v\u0161t\u011bvu, a tak jsem tam \u0161la.
Jak se d\u016fm zm\u011bnil od klidn\u00fdch \u010das\u016f na\u0161ich \u201edn\u016f \u010detby\u201c, kdy se nad kom\u00ednem pan\u00ed Beattyov\u00e9 vzn\u00e1\u0161el osi\u0159el\u00fd v\u011bnec kou\u0159e a kroky na kamenn\u00e9m schodi\u0161ti se rozl\u00e9haly po cel\u00e9 galerii kolem haly! <\/p>\n\n\n\n

D\u0159\u00edve mi hala p\u0159ipadala pr\u00e1zdn\u00e1 a studen\u00e1, st\u00e1valo tam jen n\u011bkolik odpuzuj\u00edc\u00edch byst, kde\u017eto nyn\u00ed byla cel\u00e1 vyzdoben\u00e1 kv\u011btinami ze sklen\u00edk\u016f a v krbu vesele pl\u00e1polal ohe\u0148. Jako by bohyn\u011b blahobytu a p\u0159epychu proch\u00e1zela lehk\u00fdm krokem po cel\u00e9m dom\u011b v sametov\u00fdch st\u0159ev\u00ed\u010dc\u00edch, ud\u00edlela slu\u017eebnictvu rozkazy sv\u00fdm lahodn\u00fdm hlasem a \u0161\u00ed\u0159ila do v\u0161ech kout\u016f vonn\u00fd dech!<\/p>\n\n\n\n


Nev\u00edm, jak se to stalo, ale p\u0159i\u0161la jsem na z\u00e1mek d\u0159\u00edv, ne\u017e m\u011b \u010dekali. Pozd\u011bji jsem se n\u00e1hodou dozv\u011bd\u011bla, \u017ee jsem m\u011bla p\u0159ij\u00edt a\u017e p\u0159ed ve\u010de\u0159\u00ed, kde\u017eto j\u00e1 jsem pochopila, \u017ee se m\u00e1m dostavit u\u017e po poledni, abychom mohli s Rachel str\u00e1vit n\u011bkolik klidn\u00fdch hodin a obnovit p\u0159\u00e1telstv\u00ed, ne\u017eli se p\u0159ipoj\u00edme k host\u016fm, kte\u0159\u00ed se na z\u00e1mku shrom\u00e1\u017edili. Dobr\u00e1 pan\u00ed Hillov\u00e1 pat\u0159ila k t\u011bm lidem, z jejich\u017e chov\u00e1n\u00ed m\u016f\u017eete soudit, \u017ee byste je zarmoutili, kdybyste jim odm\u00edtli n\u011bco, co pr\u00e1v\u011b dr\u017e\u00edte v rukou, ale zat\u00edmco o jejich \u017e\u00e1dosti uva\u017eujete, zapomenou na to, co cht\u011bli a pro\u010d to cht\u011bli. Omyl t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se hodiny m\u00e9ho p\u0159\u00edchodu pova\u017eovala za p\u0159\u00edli\u0161 malichern\u00fd, ne\u017e aby jej v\u016fbec vysv\u011btlila. Ale byl to omyl, kter\u00fd mi p\u0159inesl m\u011bs\u00edce nepopsateln\u00e9ho str\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


My\u0161lenka na n\u00e1v\u0161t\u011bvu v z\u00e1mku mi nikdy nebyla po chuti. Ale kdy\u017e u\u017e jsem se jednou rozhodla tam j\u00edt, myslela jsem si, \u017ee ud\u011bl\u00e1m nejl\u00e9pe, u\u017e kv\u016fli Johnovi, budu-li se chovat co nejroztomileji. P\u0159ed polednem jsem se rozlou\u010dila se sv\u00fdmi t\u0159emi p\u0159\u00edtelkyn\u011bmi \u2014 tehdy u\u017e to byla pro m\u011b matka a dv\u011b sestry \u2014 a zam\u00ed\u0159ila jsem p\u0159es blata k pansk\u00e9mu domu. John m\u011bl ten den ve\u010de\u0159et s Hillov\u00fdmi a v\u011bd\u011bla jsem, \u017ee se tam s n\u00edm setk\u00e1m. Moje zavazadlo bylo odesl\u00e1no u\u017e brzy r\u00e1no. Zd\u00e1lo se mi nesmysln\u00e9, \u017ee je mi tak l\u00edto opustit prost\u00fd domov a odebrat se do bohat\u00e9ho s\u00eddla, kde hodiny uplynou v ustavi\u010dn\u00fdch slavnostech a radov\u00e1nk\u00e1ch. Je\u0161t\u011b ned\u00e1vno bych sm\u00fd\u0161lela jinak, ne\u017e dnes. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale farma, jej\u00ed pracovit\u00ed obyvatel\u00e9, starom\u00f3dn\u00ed sv\u011btnice a z\u00e1kout\u00ed, cel\u00e9 to dom\u00e1c\u00ed ovzdu\u0161\u00ed te\u010f \u00fapln\u011b vyhovovalo m\u00fdm \u017eivotn\u00edm touh\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n


Do\u0161la jsem k z\u00e1mku po cest\u011b sva\u017euj\u00edc\u00ed se z pahorku k jeho zadn\u00ed \u010d\u00e1sti, a okolo zahrad jsem se dostala k port\u00e1lu. Pan\u00ed Hillov\u00e1 byla na vyj\u00ed\u017e\u010fce s n\u011bkolika d\u00e1mami, tak\u00e9 pan Hill si vy\u0161el ven s p\u0159\u00e1teli. Jedna ze slu\u017eebn\u00fdch se nab\u00eddla, \u017ee p\u016fjde zavolat sle\u010dnu Leonardovou, jin\u00e1 m\u011b doprovodila do m\u00e9ho pokoje.<\/p>\n\n\n\n


P\u0159epychov\u00fd pokoj! Usm\u00e1la jsem se p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee se mi zd\u00e1 tak prostorn\u00fd. Jist\u011b jsem u\u017e spala ve stejn\u011b p\u011bkn\u00e9 lo\u017enici d\u0159\u00edve. V posledn\u00ed dob\u011b jsem zapomn\u011bla, co v\u0161echno pat\u0159\u00ed k nezbytnostem blahobytn\u00e9ho sv\u011bta. Nau\u010dila jsem se \u017e\u00edt bez sametem pota\u017een\u00e9 pohovky u krbu v lo\u017enici, mnohoramenn\u00fdch sv\u00edcn\u016f na \u0159\u00edms\u00e1ch a vysok\u00fdch zrcadel na v\u0161ech st\u011bn\u00e1ch, kter\u00e9 budily dojem, jako by ka\u017ed\u00fd m\u016fj pohyb okukovalo p\u016fl tuctu drz\u00fdch, posm\u011bva\u010dn\u00fdch d\u011bv\u010dat. Zvykla jsem si v posledn\u00ed dob\u011b sly\u0161et klapot sv\u00fdch podpatk\u016f na voskovan\u00e9 podlaze sv\u00e9 prost\u00e9 sv\u011btni\u010dky a d\u00edvat se na lesy a pole skrz \u0159\u00eddk\u00fd b\u00edl\u00fd barchan. Tady byly drahocenn\u00e9 z\u00e1clony, kter\u00fdmi nepronikalo denn\u00ed sv\u011btlo, a tlust\u00e9 koberce tlum\u00edc\u00ed zvuk. Farma byla m\u016fj ide\u00e1l domova a sv\u011btnice na farm\u011b byla ide\u00e1lem sv\u011btnice, a proto pro mn\u011b tak\u00e9 bylo v\u0161echno to pohodl\u00ed trapn\u00e9 a sm\u011b\u0161n\u00e9.<\/p>\n\n\n\n


Sle\u010dna Leonardov\u00e1 za mnou nep\u0159i\u0161la. Tak\u00e9 ona byla patrn\u011b venku. Pochopila jsem, \u017ee je zde n\u011bjak\u00fd omyl, a d\u00e1l jsem o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lela. Odm\u00edtla jsem pomoc slu\u017eebn\u00e9, sama jsem si vybalila kufr a rozlo\u017eila ve\u010dern\u00ed \u0161aty na posteli. Pak jsem nev\u011bd\u011bla, co d\u011blat, a posadila jsem se, abych si odpo\u010dinula. D\u00edvala jsem se na bachratou pohovku, na jej\u00edch\u017e podu\u0161k\u00e1ch si ospale pohr\u00e1valy odlesky ohn\u011b. Na statku patrn\u011b nebudeme nikdy m\u00edt sametov\u00e1 leh\u00e1tka, uva\u017eovala jsem, a je nakonec l\u00e9pe obej\u00edt se bez takov\u00e9ho bl\u00e1zniv\u00e9ho luxusu. Proto jsem si p\u0159istr\u010dila ke krbu \u017eidli s tuh\u00fdm op\u011bradlem, sedla si na ni a p\u0159em\u00fd\u0161lela.<\/p>\n\n\n\n


Ale brzy m\u011b to omrzelo, proto\u017ee se mi v mysli vyno\u0159ovaly zn\u00e1m\u00e9 obavy a starosti, a ty jsem musela dr\u017eet na uzd\u011b, abych se mohla v tomto dom\u011b chovat jak se pat\u0159\u00ed. Otev\u0159ela jsem dve\u0159e a rozhl\u00e9dla se kolem sebe. Vyznala jsem se tu dob\u0159e a bylo mi jedno, jestli m\u011b tu n\u011bkdo uvid\u00ed obch\u00e1zet je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e m\u011b uv\u00edt\u00e1 p\u00e1n nebo pan\u00ed domu. St\u00e1la jsem v \u0161irok\u00e9 galerii, kde visely obrazy, kde byly ve vitr\u00edn\u00e1ch vystaveny bibeloty, kde byly rozestaveny \u017eidle, aby si host\u00e9 mohli odpo\u010dinout, a \u0161pan\u011blsk\u00e9 st\u011bny chr\u00e1n\u00edc\u00ed proti pr\u016fvanu. A kde sv\u011btlo z barevn\u00e9ho kopulovit\u00e9ho sv\u011btl\u00edku nad st\u0159echou m\u011bkce dopadalo na ryt\u00ed\u0159sk\u00e9 brn\u011bn\u00ed stoj\u00edc\u00ed na sam\u00e9m konci ochozu pobl\u00ed\u017e \u00fazk\u00e9ho schodi\u0161t\u011b, je\u017e vedlo k zadn\u00ed \u010d\u00e1sti budovy. <\/p>\n\n\n\n

Ten ryt\u00ed\u0159 byl m\u016fj star\u00fd zn\u00e1m\u00fd. Mopsie hrozn\u011b milovala z\u00e1kout\u00ed, kter\u00e9 tvo\u0159il \u00fahel st\u011bny za jeho z\u00e1dy, a v dob\u00e1ch na\u0161ich \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fdch dn\u016f si sem nahoru po schodech p\u0159ivlekla hlubokou leno\u0161ku, za z\u00e1da si postavila vysok\u00fd lehk\u00fd parav\u00e1n a vytvo\u0159ila si tak mal\u00fd trojhrann\u00fd pokoj\u00edk. Kdy\u017e jsem nyn\u00ed do\u0161la k tomuto \u00fakrytu, uvelebila jsem se v n\u011bm, proto\u017ee zde bylo opravdu mil\u00e9 posezen\u00ed. Nad okrajem parav\u00e1nu vy\u010dn\u00edvala masivn\u00ed helma ryt\u00ed\u0159e a vystupovala plasticky na pozad\u00ed m\u011bkce z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed malovan\u00e9 kopule. <\/p>\n\n\n\n

Posadila jsem se do Mopsiny leno\u0161ky a vyt\u00e1hla z kapsy malou kn\u00ed\u017eku. Do t\u00e9to kn\u00ed\u017eky pro m\u011b John vypisoval nejhez\u010d\u00ed a nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed ver\u0161e, kter\u00e9 jsme m\u011bli oba r\u00e1di, a proto\u017ee jsem si myslela, \u017ee tyto \u0159\u00e1dky i ten, kdo je psal, si zasluhuj\u00ed pat\u0159i\u010dn\u00e9 \u00facty, vyzdobila jsem okraje str\u00e1nek barevn\u00fdmi a zlat\u00fdmi arabeskami.
Obracela jsem bezmy\u0161lenkovit\u011b str\u00e1nky. Po chv\u00edli jsem zaslechla v ochozu kroky a hlasy bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se ke mn\u011b. Doufala jsem, \u017ee ti lid\u00e9, a\u0165 u\u017e to byl kdokoliv, p\u0159ejdou kolem a nev\u0161imnou si m\u011b. Net\u011b\u0161ilo by m\u011b, kdyby n\u011bkdo ciz\u00ed nahl\u00e9dl za \u0161pan\u011blskou st\u011bnu a divil se, kdo asi jsem. P\u0159ich\u00e1zeli st\u00e1le bl\u00ed\u017e a rozmlouvali tlumen\u00fdm, v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem, kter\u00fd ve mn\u011b probouzel neur\u010dit\u00e9 obavy. Do\u0161li a\u017e na konec galerie, k m\u00e9mu parav\u00e1nu, a zastavili se jako ti, kdo si cht\u011bj\u00ed na chv\u00edli oddechnout, ne\u017eli se vr\u00e1t\u00ed zp\u00e1tky tou\u017ee cestou, kterou p\u0159i\u0161li. A zd\u00e1lo se mi, \u017ee se zastavuje i m\u00e9 srdce a krev v \u017eil\u00e1ch, nebo\u0165 ti, kdo rozmlouvali, byli Rachel Leonardov\u00e1 a John Hollingford. Zaslechla jsem tento rozhovor:<\/p>\n\n\n\n


\u201eMysl\u00edm, \u017ee to od tebe nen\u00ed hezk\u00e9, Johne,\u201c \u0159ekla Rachel. Mluvila podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, a jako by ned\u00e1vno plakala. \u201eCht\u011bla jsem jen, abys na m\u011b nesp\u011bchal, abys mi dal \u010das, a ty d\u011bl\u00e1\u0161, jako bych to v\u016fbec odm\u00edtala.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNech\u00e1pu, na\u010d pot\u0159ebuje\u0161 \u010das,\u201c odpov\u011bd\u011bl John. \u201eJestli jsi mi \u0159ekla pravdu a jestli jsi sv\u00e9 sliby myslela v\u00e1\u017en\u011b, nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d bys to nemohla p\u0159iznat hned.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eA j\u00e1 zas nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d tak sp\u011bch\u00e1\u0161. Bude pro m\u011b dost bolestn\u00e9, a\u017e to budu muset p\u0159iznat. Nenapadlo t\u011b, jak to p\u0159ijme Mark\u00e9ta?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eMark\u00e9ta! B\u016fh j\u00ed \u017eehnej!\u201c \u0159ekl John v\u00e1\u017en\u011b. \u201eTa m\u00edrn\u00e1, nesobeck\u00e1 du\u0161e. Bude to pro ni p\u0159ekvapen\u00ed, ale sm\u00ed\u0159\u00ed se s t\u00edm. Kde\u017eto te\u010f vid\u00edm v jej\u00edch o\u010d\u00edch ustavi\u010dn\u011b v\u00fd\u010ditku. Je to k nesnesen\u00ed. Jestli sama brzy nepromluv\u00ed\u0161, budu muset poru\u0161it slib a \u0159\u00edct j\u00ed to.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNe, ne, ne!\u201c zvolala Rachel n\u00e1ru\u017eiv\u011b. \u201eNem\u00e1 ani nejmen\u0161\u00ed podez\u0159en\u00ed, dop\u0159ej j\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das klid. Nesm\u00ed\u0159\u00ed se s t\u00edm tak lehce, jak si p\u0159edstavuje\u0161. V\u0161ichni mi budou sp\u00edlat a v\u00edm, \u017ee si to zasluhuji. M\u011bj se mnou soucit, Johne\u2026\u201c a zde j\u00ed hlas selhal. <\/p>\n\n\n\n

\u201eProboha, dop\u0159ej mi je\u0161t\u011b trochu \u010dasu!\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eAle nesm\u00ed to b\u00fdt dlouho,\u201c \u0159ekl John zasmu\u0161ile. \u201eM\u00e1m-li b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, je mi l\u00edto, \u017ee je to pro tebe tak t\u011b\u017ek\u00e1 zkou\u0161ka. Po tom v\u0161em, co bylo a cos mi vypr\u00e1v\u011bla, ne\u010dekal jsem, \u017ee bude\u0161 tak slab\u00e1 a sobeck\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eJsem slab\u00e1, a jsem sobeck\u00e1,\u201c povzdechla si Rachel. \u201eNesm\u00ed\u0161 \u010dekat, \u017ee budu jin\u00e1. Sna\u017e\u00edm se ze v\u0161ech sil, abych byla lep\u0161\u00ed. Ale a\u0165 u\u017e jsem jak\u00e1koliv, Johne, bu\u010f si jist\u00fd, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1da a m\u011bla jsem t\u011b r\u00e1da po v\u0161echna ta l\u00e9ta. Dej mi je\u0161t\u011b trochu \u010dasu a ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno, co bude\u0161 cht\u00edt.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eDobr\u00e1, vyhov\u00edm ti,\u201c \u0159ekl John. \u201eAle nezapome\u0148, nesm\u00ed to trvat dlouho. Uboh\u00e9, drah\u00e9 d\u011bv\u010de. Ztratil jsem t\u011b a tak ne\u010dekan\u011b jsem t\u011b zase nalezl!\u201c<\/p>\n\n\n\n


Odch\u00e1zeli spole\u010dn\u011b ochozem a hovo\u0159ili d\u00e1le. Jejich hlasy a kroky po chv\u00edli dozn\u011bly. Tou dobou \u017elutav\u00e9 denn\u00ed sv\u011btlo t\u00e9m\u011b\u0159 pohaslo a za z\u00e1st\u011bnou byla u\u017e skoro \u00fapln\u011b tma. V t\u011bch dnech za\u010d\u00ednala noc ve \u010dty\u0159i hodiny. A teprve p\u0159ed sedmou, kdy\u017e zvon svol\u00e1val k ve\u010de\u0159i, vr\u00e1tila jsem se jako v m\u00e1toh\u00e1ch galeri\u00ed do sv\u00e9ho pokoje. Nev\u00edm, co jsem mezit\u00edm d\u011blala. Ze schodi\u0161t\u011b se oz\u00fdval sbor m\u011bkk\u00fdch hlas\u016f, jak se skupinka uhlazen\u00fdch dam ub\u00edrala nahoru do sv\u00fdch lo\u017enic. Sle\u010dna Leonardov\u00e1 p\u0159i\u0161la za mnou do m\u00e9ho honosn\u00e9ho vyh\u0159\u00e1t\u00e9ho, nudn\u00e9ho budo\u00e1ru a pomohla mi p\u0159i obl\u00e9k\u00e1n\u00ed. Vysv\u011btlila jsem j\u00ed, \u017ee jsem p\u0159i\u0161la p\u0159ed\u010dasn\u011b a \u017ee jsem se zat\u00edm toulala po dom\u011b. Aspo\u0148 mysl\u00edm, \u017ee jsem \u0159ekla n\u011bco takov\u00e9ho. Upevnila z\u00e1voru u m\u00e9ho okna a dokonce mi zav\u00e1zala st\u0159ev\u00ed\u010dky, proto\u017ee se mi t\u0159\u00e1sly prsty. Sklonila se nad m\u00fdma nohama se svou osl\u0148uj\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed a pevn\u00fdma b\u00edl\u00fdma rukama. Mysl\u00edm, \u017ee m\u011bla na sob\u011b \u0161aty z \u010dern\u00e9ho sametu a diamantovou sponu u pasu. Ale nejsem si jist\u00e1. P\u016fvab jej\u00ed osobnosti zast\u00ednil v\u0161echno ostatn\u00ed. Zap\u00ednala mi h\u00e1\u010dky a poutka, vid\u011bla jsem v zrcadle, jak stoj\u00edme vedle sebe \u2014 ona, kter\u00e1 milovala Johna mnoho let, a j\u00e1, kter\u00e1 jsem ho znala jen n\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f.<\/p>\n\n\n\n


Kdy\u017e jsem \u0161la s Rachel dol\u016f po schodech, \u0159\u00edkala jsem si, \u017ee je pravda, co tvrdil John: sm\u00ed\u0159\u00edm se s t\u00edm. V sal\u00f3n\u011b bylo mno\u017estv\u00ed vesel\u00fdch lid\u00ed a kdy\u017e jsem se rozhl\u00e9dla, bylo mou prvn\u00ed my\u0161lenkou, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd z p\u0159\u00edtomn\u00fdch mu\u017e\u016f se nevyrovn\u00e1 Johnovi a \u017e\u00e1dn\u00e1 \u017eena se nevyrovn\u00e1 Rachel. Pro\u010d jen jsem se vet\u0159ela mezi n\u011b?
Kdy\u017e se John dotkl m\u00e9 ruky a l\u00e1skypln\u011b ji stiskl jako v\u017edy, zaplavila m\u011b prvn\u00ed vlna zoufalstv\u00ed. Dok\u00e1\u017eu se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it? zeptala jsem se sama sebe. Ale to bylo v\u0161e. Mysl\u00edm, \u017ee John sed\u011bl vedle Rachel, ale nevn\u00edmala jsem ani prost\u0159en\u00fd st\u016fl, ani spole\u010dnost kolem n\u011bho. Domn\u00edvali se, \u017ee jsem plach\u00e1 nebo py\u0161n\u00e1, a neobt\u011b\u017eovali m\u011b konverzac\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

V u\u0161\u00edch mi zn\u011bly zvuky p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed bou\u0159i \u017eenouc\u00ed se nad indick\u00fdm pralesem. Cel\u00fd m\u016fj \u017eivot le\u017eel p\u0159ede mnou jako inkoustov\u00e1 ka\u0148ka na b\u00edl\u00e9m pap\u00ed\u0159e. Pro\u010d mus\u00edm p\u016fsobit obt\u00ed\u017ee? Pro\u010d mus\u00ed m\u00e9 srdce trp\u011bt? Pro\u010d jsem osi\u0159ela a octla se v Hillsbro? Pro\u010d m\u011b otec a matka nevzali s sebou? Mohla jsem zem\u0159\u00edt na stejnou nemoc a b\u00fdt s nimi pochov\u00e1na do indick\u00e9ho hrobu.
<\/p>\n\n\n\n

Jak se Rachel sm\u00e1la! Byla po cel\u00fd ve\u010der nejskv\u011blej\u0161\u00ed, nejhez\u010d\u00ed a nejvtipn\u011bj\u0161\u00ed spole\u010dnic\u00ed, jak\u00e1 kdy bavila hosty p\u0159i slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159i.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

7.Kapitola Uplynulo n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, ne\u017eli jsem op\u011bt spat\u0159ila Rachel Leonardovou. Zat\u00edm z\u016fstalo jen p\u0159i na\u0161em letm\u00e9m setk\u00e1n\u00ed na sn\u011bhu p\u0159i v\u00fdchodu slunce. Pan\u00ed Hollingfordov\u00e1, kter\u00e1 […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":63341,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-63893","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63893","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=63893"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63893\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/63341"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=63893"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=63893"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=63893"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}