{"id":63895,"date":"2026-05-19T14:36:37","date_gmt":"2026-05-19T12:36:37","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63895"},"modified":"2026-05-19T14:36:38","modified_gmt":"2026-05-19T12:36:38","slug":"wilkie-collins-zluta-maska-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63895","title":{"rendered":"Wilkie Collins – \u017dlut\u00e1 Maska"},"content":{"rendered":"\n

8.Kapitola<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e jsem tu noc sed\u011bla vedle \u017ehav\u00e9ho popela dohas\u00ednaj\u00edc\u00edho ohn\u011b ve sv\u00e9 lo\u017enici v hillsbrosk\u00e9m z\u00e1mku, zat\u00edmco v\u0161ichni ostatn\u00ed spali, nebylo nikdy zoufalej\u0161\u00ed bytosti pod sluncem, ne\u017e jakou jsem se c\u00edtila j\u00e1. Chovala jsem se cel\u00fd ve\u010der velmi skromn\u011b a klidn\u011b, vyh\u00fdbala jsem se Johnovi, p\u0159ij\u00edmala jsem od Rachel r\u016fzn\u00e9 pozornosti, d\u00edvala jsem se na ni a s pocitem otup\u011blosti jsem obdivovala, jak dovede b\u00fdt okouzluj\u00edc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n


V zrcadle na prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bn\u011b lo\u017enice jsem spat\u0159ila pobledlou, zamy\u0161lenou tv\u00e1\u0159 mlad\u00e9 d\u00edvky sed\u00edc\u00ed ti\u0161e v kout\u011b v bolestn\u00e9m rozj\u00edm\u00e1n\u00ed. R\u00e1da bych v\u011bd\u011bla, je-li nemocn\u00e1 nebo jen zarmoucen\u00e1. Ale po chv\u00edli jsem si jakoby n\u00e1hodou uv\u011bdomila, \u017ee se d\u00edv\u00e1m sama na sebe. P\u0159i tom objevu mi zahr\u00e1l na rtech chab\u00fd, studen\u00fd \u00fasm\u011bv. Ale ani jsem se moc nedivila, \u017ee jsem tak docela jin\u00e1, ne\u017eli jsem b\u00fdvala d\u0159\u00edv. Od t\u00e9 chv\u00edle, kdy m\u011b v galerii zastihl soumrak, zm\u011bnil se cel\u00fd sv\u011bt a j\u00e1 s n\u00edm.<\/p>\n\n\n\n


Rachel zp\u00edvala a spole\u010dnost tleskala. Lid\u00e9 tan\u010dili a Rachel mezi nimi. Bylo mi p\u0159edstaveno n\u011bkolik mlad\u00fdch mu\u017e\u016f a \u0159ekla jsem jim chladn\u00fdmi rty \u201enetancuji\u201c. M\u00e9 smysly, sluch, zrak, \u010dich, byly vystaveny umrtvuj\u00edc\u00edmu tlaku, zat\u00edmco v m\u00e9m srdci, dokonale nehybn\u00e9m, zazn\u00edvala co chv\u00edli osudn\u00e1 slova: Vyrovn\u00e1m se s t\u00edm, vyrovn\u00e1m se s t\u00edm. P\u0159i\u0161el za mnou John a zeptal se m\u011b ustra\u0161en\u011b: \u201eCo je ti, Mark\u00e9to?\u201c <\/p>\n\n\n\n

Zavzdychala jsem: \u201eBol\u00ed m\u011b hlava,\u201c a ustoupila jsem do st\u00ednu z\u00e1clony. <\/p>\n\n\n\n

\u201eMark\u00e9to, drahou\u0161ku, jsi nemocn\u00e1,\u201c \u0159ekl, a tehdy povolila stavidla ho\u0159kosti v m\u00e9m srdci. Jak dlouho mi bude tak krut\u011b lh\u00e1t?<\/p>\n\n\n\n

\u201eJsem nemocn\u00e1,\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem. \u201eMus\u00edm si j\u00edt lehnout.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u0160el se mnou ven ze s\u00e1lu, kladl mi starostliv\u00e9 ot\u00e1zky, zabalil m\u011b do \u0161\u00e1ly, z\u016fstal st\u00e1t pod schody a d\u00edval se za mnou, dokud jsem mu nezmizela z o\u010d\u00ed. Docela stejn\u011b, jako by m\u011b st\u00e1le je\u0161t\u011b miloval!<\/p>\n\n\n\n


Kdy\u017e jsem ve\u0161la do lo\u017enice, zhasla jsem sv\u00ed\u010dky a krb z\u016fstal jedin\u00fdm sv\u011bt\u00e9lkuj\u00edc\u00edm m\u00edstem ve velk\u00e9m ze\u0161e\u0159el\u00e9m pokoji. Chodila jsem potm\u011b sem a tam a hloubala o cel\u00e9 v\u011bci. Dom\u00fd\u0161lela jsem si, \u017ee se John a Rachel poznali u\u017e tehdy, kdy\u017e jsem bydlela ve \u0161kole sle\u010dny Sweethamov\u00e9. Pak mezi nimi vznikl n\u011bjak\u00fd spor, pak stihlo Johna to ne\u0161t\u011bst\u00ed a u\u017e se spolu nikdy nesetkali, a\u017e tehdy r\u00e1no na sn\u011bhu p\u0159i v\u00fdchodu slunce. Znala jsem ten p\u0159\u00edb\u011bh tak dokonale, jako by ho plameny z krbu psaly p\u00edsmeno za p\u00edsmenem po st\u011bn\u00e1ch. Pak jsem mezi n\u011b vstoupila j\u00e1 a p\u0159ek\u00e1\u017e\u00edm jim, te\u010f, kdy\u017e si vysv\u011btlili v\u0161echna nedorozum\u011bn\u00ed a kdy v nich o\u017eily v\u0161echny n\u011bkdej\u0161\u00ed city. Dob\u0159e, nebudu jim st\u00e1t v cest\u011b. Odejdu z Hillsbro.<\/p>\n\n\n\n


P\u0159istoupila jsem ke krbu, shr\u00e1bla jsem \u0159e\u0159av\u00e9 uhl\u00edky na jednu hrom\u00e1dku a d\u00edvala jsem se, jak blednou a odum\u00edraj\u00ed na ro\u0161tu. U\u017e jsem netrp\u011bla p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee se s t\u00edm mus\u00edm sm\u00ed\u0159it. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee nezem\u0159u, \u017ee se nezbl\u00e1zn\u00edm, \u017ee neud\u011bl\u00e1m nic, o \u010dem by si lid\u00e9 mohli vypr\u00e1v\u011bt. Ale hluboko v srdci jsem c\u00edtila, \u017ee se ve mn\u011b zahn\u00edzdil \u017eal, kter\u00fd m\u011b bude prov\u00e1zet a\u017e do hrobu. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee nepat\u0159\u00edm k d\u00edvk\u00e1m, kter\u00e9 s lehkou mysl\u00ed zapomenou na takov\u00fd z\u00e1\u017eitek, vydaj\u00ed se znovu do sv\u011bta a hledaj\u00ed si nov\u00e9 n\u00e1padn\u00edky. Uv\u011bdomovala jsem si, \u017ee jaro m\u00fdch dn\u016f kon\u010d\u00ed, \u017ee se p\u0159ibli\u017euje zima. Pak jsem myslela na to, jak jsem se obr\u00e1tila z\u00e1dy k cel\u00e9mu sv\u011btu, kter\u00fd jsem znala d\u0159\u00edve, a ode\u0161la do Hillsbro za p\u0159\u00edtelkyn\u00ed sv\u00e9 matky, jak jsem si zamilovala jej\u00ed rodinu, dala jsem Johnovi cel\u00e9 srdce a v\u0161echnu d\u016fv\u011bru, byla jsem plna nad\u011bj\u00ed, spokojen\u00e1 a \u0161\u0165astn\u00e1. Ale nakonec m\u011b p\u0159ekonal bezmezn\u00fd z\u00e1rmutek, lehla jsem si na pohovku p\u0159ed krbem, zabo\u0159ila tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a rozplakala se. Tak dlouho jsem vzlykala, a\u017e jsem usnula a probudila se ve tm\u011b p\u0159ed rozedn\u011bn\u00edm t\u0159esouc se zimou v lehk\u00fdch ve\u010dern\u00edch \u0161atech.<\/p>\n\n\n\n


P\u0159\u00ed\u0161t\u00edho dne jsem dostala hore\u010dku a Rachel si m\u011b vzala na starost. Nemohlo b\u00fdt n\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed, trp\u011bliv\u011bj\u0161\u00ed a pozorn\u011bj\u0161\u00ed o\u0161et\u0159ovatelky. Moje nemoc nebyla tak zl\u00e1, aby vy\u017eadovala ustavi\u010dn\u00e9ho dohledu, ale nehnula se od m\u00e9ho l\u016f\u017eka, pod\u00e1vala mi l\u00e9ky, nosila mi r\u016fzn\u00e9 lah\u016fdky, m\u011bnila pol\u0161t\u00e1\u0159e, vytahovala rolety tak, aby byl pokoj \u00fatuln\u00fd, ale aby mi sv\u011btlo nezra\u0148ovalo zrak. \u017d\u00e1dn\u00fdmi domluvami jsem ji nedok\u00e1zala p\u0159im\u011bt, aby si aspo\u0148 hodinu ode m\u011b odpo\u010dinula. Pan\u00ed Hillov\u00e1 byla sice v j\u00e1d\u0159e laskav\u00e1 a soucitn\u00e1, ale v tomto p\u0159\u00edpad\u011b, mysl\u00edm, nebyla spokojena. Byli zde ostatn\u00ed host\u00e9 a ta dobr\u00e1 d\u00e1ma brala sv\u00e9 povinnosti hostitelky velmi v\u00e1\u017en\u011b. Ale Rachel, \u017eertovn\u00e1 a roztomil\u00e1, i kdy\u017e prosazovala sv\u00e9 rozmary, v\u011bd\u011bla, co na adoptivn\u00ed matinku plat\u00ed, \u0161eptem spolu cosi hovo\u0159ily a domn\u00edvaly se, \u017ee o tom nev\u00edm, kdy\u017e le\u017e\u00edm na posteli se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima. Pak Rachel objala lichotiv\u011b korpulentn\u00ed pas pan\u00ed Hillov\u00e9, pol\u00edbila ji a vystrnadila ji z pokoje. <\/p>\n\n\n\n

Pan\u00ed Hillov\u00e1 ke mn\u011b byla velmi hodn\u00e1 a poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e m\u011b p\u0159i\u0161la nav\u0161t\u00edvit, sv\u011bdomit\u011b nechala sv\u00e9ho pudl\u00edka na roho\u017ece p\u0159ede dve\u0159mi. Ale z\u0159ejm\u011b nem\u011bla v povaze vysed\u00e1vat v pokoji nemocn\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n


Rachel se pohybovala po lo\u017enici nehlu\u010dn\u00fdm, m\u011bkk\u00fdm krokem jako dokonal\u00e1 milosrdn\u00e1 sestra ve sv\u00fdch sv\u011btle \u0161ed\u00fdch vln\u011bn\u00fdch \u0161atech s n\u011bkolika sn\u011b\u017eenkami na prsou. Byla zamy\u0161len\u011bj\u0161\u00ed a smutn\u011bj\u0161\u00ed, a p\u0159ece p\u016fvabn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017eli jsem ji kdy vid\u011bla. Kdy\u017e usedala vedle m\u00e9ho l\u016f\u017eka, m\u011bla vedle sebe ko\u0161\u00ed\u010dek s ru\u010dn\u00ed prac\u00ed a kn\u00ed\u017eku, ale v\u0161imla jsem si, \u017ee se zab\u00fdv\u00e1 v\u00fdhradn\u011b sv\u00fdmi my\u0161lenkami. Sedala s rukama mal\u00e1tn\u011b sepjat\u00fdma v kl\u00edn\u011b a hled\u011bla oknem na pok\u0159iven\u00e9 rozt\u0159epen\u00e9 obrysy hol\u00fdch strom\u016f v hn\u011bdav\u00e9m les\u00edku, kter\u00fd skr\u00fdval kom\u00edny hillsbrosk\u00e9 farmy p\u0159ed zraky obyvatel pansk\u00e9ho s\u00eddla.<\/p>\n\n\n\n


Nemusela jsem b\u00fdt jasnovidka, abych uhodla, na co mysl\u00ed. Vzpom\u00ednala na Johna na statku a patrn\u011b na v\u0161echno to, co bylo mezi mnou a j\u00edm. Jist\u011b ji to rozesmut\u0148ovalo, ale myslela jsem si, \u017ee jej\u00ed d\u016fv\u011bra k Johnovi mus\u00ed b\u00fdt velmi pevn\u00e1, proto\u017ee v jej\u00edch \u00fazkostliv\u00fdch o\u010d\u00edch nebyly zn\u00e1mky rozlad\u011bn\u00ed, hebk\u00e9 a m\u00edrn\u00e9 rty neprozrazovaly trpkost ani \u017e\u00e1rlivost. Dovedla jsem si velmi dob\u0159e vysv\u011btlit jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed: up\u0159\u00edmnou laskavost, n\u011b\u017enou p\u00e9\u010di i tich\u00e9 v\u00fd\u010ditky. C\u00edtila ve sv\u00e9m \u017eensk\u00e9m srdci, jak\u00e9 k\u0159ivdy se na mne dopou\u0161t\u00ed, m\u011b\u0159ila mou l\u00e1sku silou a vytrvalost\u00ed sv\u00e9 vlastn\u00ed, jej\u00ed l\u00edtost nade mnou byla stejn\u011b hlubok\u00e1 jako \u0161t\u011bst\u00ed, je\u017e j\u00ed m\u011blo b\u00fdt \u00fad\u011blem pro cel\u00fd \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n


P\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohybu jsem ji sledovala jakoby Johnov\u00fdma o\u010dima, nal\u00e9zala jsem u n\u00ed st\u00e1le nov\u00e9 p\u016fvaby a uv\u011bdomovala jsem si, jak ji mus\u00ed milovat. V ochabl\u00e9m zoufalstv\u00ed jsem si p\u0159\u00e1la zem\u0159\u00edt, abych se nehlu\u010dn\u011b vytratila z dosahu vl\u00eddn\u00e9 nep\u0159\u00edtelkyn\u011b a sama j\u00ed uvolnila m\u00edsto, z n\u011bho\u017e m\u011b co nevid\u011bt vytla\u010d\u00ed sv\u00fdma siln\u00fdma, jemn\u00fdma rukama. Ale d\u00edk jej\u00ed p\u00e9\u010di jsem se rychle zotavovala.<\/p>\n\n\n\n


Je\u0161t\u011b nikdy nebyla tak l\u00e1skypln\u00e9 a okouzluj\u00edc\u00ed o\u0161et\u0159ovatelce sv\u011b\u0159ena tak nerudn\u00e1, nerv\u00f3zn\u00ed a nevd\u011b\u010dn\u00e1 pacientka. Jak pozorn\u011b dbala, abych byla na pohovce u krbu dob\u0159e p\u0159ikryta, jak ne\u00fanavn\u011b se m\u011b sna\u017eila pobavit vtipn\u00fdmi n\u00e1pady, jak k\u0159epce p\u0159ech\u00e1zela po pokoji, jak obratn\u011b a pohotov\u011b si p\u0159i v\u0161em po\u010d\u00ednala! To v\u00e1m, drahou\u0161kov\u00e9, nedovedu ani p\u0159ibli\u017en\u011b vyl\u00ed\u010dit. A jestli se n\u011bkdy, kdy\u017e jsem m\u011bla zav\u0159en\u00e9 o\u010di, jej\u00ed rysy bolestn\u011b st\u00e1hly, jakmile jsem se op\u011bt probrala k v\u011bdom\u00ed, z\u00e1\u0159ilo z nich vesel\u00ed a \u010dtver\u00e1ctv\u00ed. Jednou \u010di dvakr\u00e1t se mi zd\u00e1lo, \u017ee si nedovede vysv\u011btlit, pro\u010d jsem tak skl\u00ed\u010den\u00e1 a popudliv\u00e1. Nev\u011bd\u011bla, \u017ee u\u017e p\u0159i\u0161el m\u016fj \u010das, \u017ee b\u0159emeno utrpen\u00ed, je\u017e mi zp\u016fsobila, t\u00ed\u017e\u00ed u\u017e m\u00e1 bedra. <\/p>\n\n\n\n

\u201eBol\u00ed v\u00e1s n\u011bco, drahou\u0161ku?\u201c zeptala se nejist\u011b. <\/p>\n\n\n\n

\u201eBoj\u00edm se, \u017ee je v\u00e1m h\u016f\u0159, ne\u017e si mysl\u00edme.\u201c <\/p>\n\n\n\n

A j\u00e1 odpov\u011bd\u011bla chladn\u011b: \u201eD\u011bkuji. Nen\u00ed mi docela dob\u0159e, ale to p\u0159ejde.
Je to jen slabost. Jen se o m\u011b, pros\u00edm, tolik nestrachujte.\u201c <\/p>\n\n\n\n

Mou jedinou omluvou bylo, \u017ee mi z\u00e1rmutkem pukalo srdce. Ale o tom jsem s n\u00ed nemohla mluvit. Dokud si byla jista sama sebou a v\u011bdoma sv\u00e9 p\u0159evahy, nic se j\u00ed nemohlo dotknout, nic ji nemohlo odradit. Byl to t\u011b\u017ek\u00fd \u00fakol cht\u00edt ji nen\u00e1vid\u011bt, a nakonec jsem se ho vzdala. Kdy\u017e se jednou jej\u00ed ruka octla bl\u00edzko m\u00e9 tv\u00e1\u0159e, zachytila jsem ji v pohybu, pol\u00edbila ji a dala se do pl\u00e1\u010de.<\/p>\n\n\n\n

\u201eOdpus\u0165te mi,\u201c \u0159ekla jsem. \u201eJste and\u011bl, kde\u017eto j\u00e1\u2026\u201c C\u00edtila jsem, \u017ee jsem byla v n\u011bkolika posledn\u00edch dnech velmi zl\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u016fj mal\u00fd, nerv\u00f3zn\u00ed drahou\u0161ku!\u201c zvolala, poklekla vedle postele a objala m\u011b. \u201eCo m\u00e1me d\u011blat, abyste byla op\u011bt ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei?\u201c <\/p>\n\n\n\n

Musela jsem j\u00ed p\u0159iznat, \u017ee v\u00ed, jak si z\u00edskat n\u00e1klonnost, a zapomn\u011bla jsem v t\u00e9 chv\u00edli na v\u0161echnu ho\u0159kost. Polo\u017eila jsem j\u00ed hlavu na rameno a \u017ealostn\u011b jsem se roze\u0161tkala. Zoufale jsem hledala v\u00fdmluvu pro sv\u00e9 slzy, ale plakala jsem d\u00e1l a ud\u011blalo mi to dob\u0159e. A pak u\u017e jsem se nebr\u00e1nila kouzlu jej\u00ed p\u0159ita\u017elivosti. Moje l\u00e1ska k n\u00ed byla dokonce v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e utrpen\u00ed, kter\u00e9 mi zp\u016fsobila.
Poznala, \u017ee ji za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt r\u00e1da, a byla \u0161\u0165astn\u00e1, kde\u017eto m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bla jej\u00ed radost k zoufalstv\u00ed. V\u011b\u0159ila, \u017ee po \u010dase, \u201ea\u017e se s t\u00edm vyrovn\u00e1m\u201c, z n\u00e1s budou dobr\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Bolelo m\u011b to, ale usm\u00edvala jsem se. Nebudu ze sebe d\u011blat ubre\u010denou opu\u0161t\u011bnou d\u011bvu, vynasna\u017e\u00edm se b\u00fdt siln\u00e1 a velkomysln\u00e1, z\u00e1rmutek si ponech\u00e1m pro sebe!<\/p>\n\n\n\n


Za m\u00e9 nemoci, kter\u00e1 trvala asi t\u00fdden, p\u0159ich\u00e1zel John \u010dasto na z\u00e1mek zeptat se, jak se mi da\u0159\u00ed. Dobr\u00e1 mal\u00e1 pan\u00ed Hillov\u00e1 poka\u017ed\u00e9 p\u0159i\u0161la s \u00fasm\u011bvem ke mn\u011b do lo\u017enice a \u0159ekla: \u201eRachel, mus\u00ed\u0161 j\u00edt dol\u016f k panu Hollingfordovi. Chce sly\u0161et z tv\u00fdch vlastn\u00edch \u00fast, jak se vede pacientovi.\u201c A sed\u011bla pak se mnou a mluvila o psech a o m\u00edstn\u00edch rodin\u00e1ch, dokud se nevr\u00e1tila Rachel, kter\u00e1 v\u017edy p\u0159inesla n\u011bjak\u00fd povzbudiv\u00fd vzkaz a p\u0159\u00e1la si ho, jak se zd\u00e1lo, co nejv\u011brn\u011bji tlumo\u010dit. M\u011bla jsem dojem, \u017ee se poka\u017ed\u00e9 vr\u00e1tila se vzru\u0161enou tv\u00e1\u0159\u00ed, bu\u010f p\u0159\u00edli\u0161 bledou nebo p\u0159\u00edli\u0161 planouc\u00ed. Jednou se mi zd\u00e1lo, \u017ee vypad\u00e1 uplakan\u011b. Kdy\u017e ve\u0161la do lo\u017enice, okam\u017eit\u011b spustila rolety a usedla z\u00e1dy k sv\u011btlu.<\/p>\n\n\n\n


\u201eMark\u00e9to,\u201c \u0159ekla po chv\u00edli, \u201ez\u00edtra v\u00e1s p\u0159ijde nav\u0161t\u00edvit pan\u00ed Hollingfordov\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eOpravdu?\u201c zvolala jsem a srdce se mi sev\u0159elo bolest\u00ed.
Nedovedla jsem \u0159\u00edci: \u201eTo m\u011b velmi t\u011b\u0161\u00ed,\u201c proto\u017ee jsem v t\u00e9 chv\u00edli v duchu spat\u0159ila tv\u00e1\u0159 t\u00e9 dobr\u00e9 star\u00e9 d\u00e1my, poklad, kter\u00fd jsem ztratila. Klesla jsem zp\u00e1tky do podu\u0161ek a tou\u017eila jsem zem\u0159\u00edt.<\/p>\n\n\n\n


P\u0159\u00ed\u0161t\u00edho jitra byla Rachel neklidn\u00e1 a rozt\u011bkan\u00e1. Brzy dopoledne m\u011b n\u00e1hle opustila a vr\u00e1tila se v jezdeck\u00e9m obleku.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJdu se projet, drahou\u0161ku,\u201c \u0159ekla sp\u011b\u0161n\u011b. \u201eNen\u00ed mi dob\u0159e, pot\u0159ebuju \u010derstv\u00fd vzduch. Douf\u00e1m, \u017ee se beze m\u011b n\u011bkolik hodin obejdete.\u201c<\/p>\n\n\n\n


N\u011bco v jej\u00edm chov\u00e1n\u00ed m\u011b udivilo. Sly\u0161ela jsem \u0159eht\u00e1n\u00ed kon\u00ed na \u0161t\u011brku p\u0159ed domem a \u0161la jsem se k oknu pod\u00edvat, pojede-li se spole\u010dnost\u00ed tak\u00e9 John. Ale nebyl tam. Kdy\u017e jsem op\u011bt ulehla na pohovku, vzpomn\u011bla jsem si, \u017ee m\u00e1 p\u0159ij\u00edt pan\u00ed Hollingfordov\u00e1, a byla jsem p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee Rachel ode\u0161la, aby se s n\u00ed nesetkala. P\u0159ipomn\u011bla jsem si, \u017ee se dosud nikdy nespat\u0159ily, a snadno jsem uhodla d\u016fvod, pro\u010d se j\u00ed Rachel vyh\u00fdb\u00e1. Zat\u00edmco jsem o tom p\u0159em\u00fd\u0161lela, p\u0159i\u0161la m\u00e1 milovan\u00e1 druh\u00e1 matka.<\/p>\n\n\n\n


P\u0159ivedla ji pan\u00ed Hillov\u00e1. Kontrast mezi ob\u011bma \u017eenami byl n\u00e1padn\u00fd. Pan\u00ed Hillov\u00e1 byla mal\u00e1, tlust\u00e1, bodr\u00e1, a jen o vlas unikla z rukou Stvo\u0159itele bez pe\u010deti nevzd\u011blan\u00e9 \u017eeny z n\u00edzk\u00fdch kruh\u016f. Pan\u00ed Hollingfordov\u00e1 byla vysok\u00e1 a \u0161t\u00edhl\u00e1, s ustaranou u\u0161lechtilou tv\u00e1\u0159\u00ed a mohla b\u00fdt i v dne\u0161n\u00edm sv\u00e9m postaven\u00ed vzorem \u201eurozen\u00e9 d\u00e1my\u201c ze star\u00fdch \u010das\u016f.<\/p>\n\n\n\n


Kdy\u017e jsem na ni pohl\u00e9dla, c\u00edtila jsem, \u017ee se u\u017e nikdy nedok\u00e1\u017eu vr\u00e1tit na statek. M\u011bla jsem v \u00famyslu prozradit j\u00ed, a\u017e budeme samy, co jsem zaslechla v galerii, a po\u017e\u00e1dat ji o svolen\u00ed, abych mohla odjet rovnou ze z\u00e1mku do Lond\u00fdna, odkud jsem cht\u011bla napsat Johnovi dopis na rozlou\u010denou. Ale pan\u00ed Hillov\u00e1 z\u016fstala dost dlouho s n\u00e1mi a j\u00e1 zat\u00edm ztratila odvahu. Kdy\u017e jsem s n\u00ed osam\u011bl\u00e1, nedovedla jsem se u\u017e odhodlat ke zpov\u011bdi. Uv\u011bdomila jsem si, jak by ji to vyd\u011bsilo a roztrp\u010dilo, ale ze v\u0161eho nejv\u00edc jsem se b\u00e1la, \u017ee by mi t\u0159ebas ani nev\u011b\u0159ila. Jist\u011b by to \u0159ekla po n\u00e1vratu dom\u016f Johnovi, a tomu se vzp\u00edrala ve\u0161ker\u00e1 moje hrdost. A tak jsem nechala p\u0159\u00edle\u017eitost nevyu\u017eitu.<\/p>\n\n\n\n


Vypr\u00e1v\u011bla jsem j\u00ed, jak je ke mn\u011b sle\u010dna Leonardov\u00e1 laskav\u00e1. Mysl\u00edm, \u017ee byla trochu dot\u010dena, \u017ee ta mlad\u00e1 d\u00e1ma ode\u0161la, ale nem\u011bla ve zvyku hledat ve v\u0161em zl\u00fd \u00famysl a moje chv\u00e1la ji zcela ujistila, \u017ee ji sle\u010dna Leonardov\u00e1 nem\u00ednila urazit. Pozd\u011bji jsem se dov\u011bd\u011bla, \u017ee ob\u011b d\u00edvky na statku zazl\u00edvaly sle\u010dn\u011b Leonardov\u00e9 jej\u00ed pov\u00fd\u0161enost. \u010cekaly n\u011bco jin\u00e9ho. Jejich hrdinka je zklamala. Pan\u00ed Hillov\u00e1 byla zdvo\u0159il\u00e1, pan Hill vl\u00eddn\u00fd, ale sle\u010dna Leonardov\u00e1 se chovala k jejich zlat\u00e9 m\u00e1m\u011b p\u0159ez\u00edrav\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u201eTakhle se v\u017edycky chovaj\u00ed zbohatl\u00edci,\u201c poznamenala Jana. A jejich prost\u00e9 du\u0161i\u010dky se bou\u0159ily.<\/p>\n\n\n\n


\u201e\u0158ekn\u011bte mi, m\u00e1 drah\u00e1,\u201c pravila pan\u00ed Hollingfordov\u00e1 a objala m\u011b kolem krku, \u201estalo se n\u011bco mezi v\u00e1mi a Johnem?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eCo se m\u011blo st\u00e1t?\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem a pol\u00edbila jsem j\u00ed ruku, ale vyhnula jsem se jej\u00edmu pohledu. <\/p>\n\n\n\n

\u201eNevid\u011bla jsem ho od t\u00e9 doby, co jsem p\u0159i\u0161la sem. P\u0159ich\u00e1zel se \u010dasto zeptat, jak mi je.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eP\u0159em\u00fd\u0161lela jsem o tom, je\u0161t\u011b ne\u017eli jste \u0161la sem,\u201c odpov\u011bd\u011bla smutn\u011b, \u201ea m\u00e1m st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed obavy. Hrozn\u011b se zm\u011bnil, a vy tak\u00e9. Nezahr\u00e1vejte si s m\u00fdm synem, Mark\u00e9to. Nen\u00ed snad tak uhlazen\u00fd jako jin\u00ed mu\u017ei, ale nikdy nenajdete lep\u0161\u00edho.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Odvr\u00e1tila jsem hlavu a ml\u010dela jsem. Co jsem j\u00ed m\u011bla odpov\u011bd\u011bt? M\u011bla jsem toho sice hodn\u011b na srdci, ale o tom jsem nemohla hovo\u0159it, a proto jsem ml\u010dela. A tak tato p\u0159\u00edle\u017eitost minula. Pan\u00ed Hollingfordov\u00e1 odch\u00e1zela zp\u00e1tky na statek s ho\u0159k\u00fdmi pochybnostmi. A v\u0161echny ty pochybnosti se t\u00fdkaly m\u011b.<\/p>\n\n\n\n


Po jej\u00edm odchodu p\u0159i\u0161la pan\u00ed Hillov\u00e1, sedla si vedle m\u011b a sna\u017eila se m\u011b zabavit. Byla to hodn\u00e1 d\u00e1ma, ale jej\u00ed \u017evatl\u00e1n\u00ed bylo \u00fanavn\u00e9 a anekdoty obhroubl\u00e9. Byla jsem \u0161\u0165astn\u00e1, kdy\u017e ji ode m\u011b odvolaly povinnosti k ostatn\u00edm host\u016fm. Snad jste, drahou\u0161kov\u00e9, z m\u00e9ho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed ani dost nepochopili, \u017ee jsem se tehdy zdr\u017eovala ve vesel\u00e9m venkovsk\u00e9m s\u00eddle pln\u00e9m raduj\u00edc\u00edch se lid\u00ed. Ale lid\u00e9 nebyli pro m\u011b v\u00edc ne\u017e st\u00edny a \u010das plynul, ani nev\u00edm jak. A pro co jsem tehdy nem\u011bla o\u010di, o tom v\u00e1m dnes nedovedu vypr\u00e1v\u011bt.<\/p>\n\n\n\n


Odpoledne byly p\u0159eh\u00e1\u0148ky a v\u00edtr, a jezdeck\u00e1 spole\u010dnost se vr\u00e1tila brzy, a\u017e na Rachel a je\u0161t\u011b jednu d\u00e1mu a p\u00e1na. Ti se vr\u00e1tili pozd\u011bji. Sed\u011bla jsem sama v lo\u017enici ve sv\u011btle krbov\u00e9ho ohn\u011b, kdy\u017e ve\u0161la usm\u011bvav\u00e1 Rachel v namokl\u00e9m jezdeck\u00e9m obleku a prohl\u00e1sila, \u017ee m\u00e1 toho po\u010das\u00ed po krk. \u0158ekla jsem:<\/p>\n\n\n\n

\u201eJe \u0161koda, \u017ee jste s nimi v\u016fbec jezdila.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201e\u017d\u00e1dn\u00e1 \u0161koda,\u201c prohodila.
A po chv\u00edli: \u201eByla tady pan\u00ed Hollingfordov\u00e1? \u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eByla,\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem.<\/p>\n\n\n\n


\u201eTady v lo\u017enici, u v\u00e1s?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eSed\u011bla na t\u00e9 \u017eidli vedle v\u00e1s.\u201c<\/p>\n\n\n\n


Obr\u00e1tila se a spo\u010dinula na \u017eidli zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pohledem, kter\u00fd bych st\u011b\u017e\u00ed dovedla popsat. P\u0159istavila ji ke krbu, svl\u00e9kla si vlhkou svrchn\u00ed sukni, posadila se a naklonila se k ohni. V\u0161imla jsem si, \u017ee je bled\u00e1 a vy\u010derpan\u00e1. Vyj\u00ed\u017e\u010fka j\u00ed tedy p\u0159\u00edli\u0161 neprosp\u011bla.<\/p>\n\n\n\n


\u201eM\u00e1te r\u00e1da tu pan\u00ed Hollingfordovou?\u201c ot\u00e1zala se.<\/p>\n\n\n\n


\u201eHrozn\u011b,\u201c \u0159ekla jsem.<\/p>\n\n\n\n


\u201eM\u016f\u017eete mi \u0159\u00edct, jak vypad\u00e1?\u201c pravila Rachel.<\/p>\n\n\n\n


\u201eJe vysok\u00e1, hezk\u00e1\u2026\u201c za\u010dala jsem.<\/p>\n\n\n\n


\u201eAno,\u201c p\u0159eru\u0161ila m\u011b Rachel, \u201e\u0159\u00edkali mi to.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eJe v n\u00ed n\u011bco vzne\u0161en\u00e9ho, t\u0159eba\u017ee se stroj\u00ed skromn\u011b a chud\u011b jako jepti\u0161ka Jej\u00ed tv\u00e1\u0159 je m\u00edrn\u00e1, zasmu\u0161il\u00e1, ale dovede b\u00fdt tak\u00e9 p\u0159\u00edsn\u00e1. M\u00e1 st\u0159\u00edbro\u0161ed\u00e9 vlasy\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNe,\u201c znovu mi sko\u010dila do \u0159e\u010di, \u201ehn\u011bd\u00e9. Sly\u0161ela jsem, \u017ee m\u00e1 kr\u00e1sn\u00e9 ka\u0161tanov\u011b hn\u011bd\u00e9 vlasy.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eTe\u010f u\u017e jsou skoro b\u00edl\u00e9,\u201c \u0159ekla jsem.<\/p>\n\n\n\n


Rachel na n\u011bkolik minut zmlkla. Kdy\u017e jsem se na ni pod\u00edvala, p\u0159ekvapilo m\u011b, jak se j\u00ed t\u0159esou rty a jak j\u00ed velk\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u00e9 slzy padaj\u00ed jedna za druhou m\u011bkce a ti\u0161e do kl\u00edna.<\/p>\n\n\n\n


\u201eToho si nev\u0161\u00edmejte,\u201c prohodila. \u201ePr\u00e1v\u011b jsem v jedn\u00e9 chalup\u011b vid\u011bla, um\u00edrat malou hol\u010di\u010dku. Jej\u00ed matka sed\u011bla v hlav\u00e1ch post\u00fdlky a vypr\u00e1v\u011bla mi, \u017ee ji d\u011bv\u010d\u00e1tko nikdy v \u017eivot\u011b nezarmoutilo.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eA to v\u00e1s tak roztesknilo?\u201c zeptala jsem se a myslela jsem si, \u017ee bychom t\u00e9 d\u00edvence m\u011bli sp\u00ed\u0161 z\u00e1vid\u011bt.<\/p>\n\n\n\n


\u201eStra\u0161n\u011b,\u201c odpov\u011bd\u011bla Rachel. \u201eV\u00edc, ne\u017e dovedu vyl\u00ed\u010dit.\u201c
Chv\u00edli jsme ml\u010dely, pak poznamenala:<\/p>\n\n\n\n


\u201eTo asi zavinilo to ne\u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee tak brzy zestarala.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201eMysl\u00edte pan\u00ed Hollingfordov\u00e1?\u201c zeptala jsem se.<\/p>\n\n\n\n


\u201eAno. Ten z\u00e1rmutek, hanba, zklam\u00e1n\u00ed\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eNevinn\u00fd \u010dlov\u011bk nemus\u00ed c\u00edtit hanbu ani zklam\u00e1n\u00ed,\u201c \u0159ekla jsem.<\/p>\n\n\n\n


\u201eSv\u011bt nesm\u00fd\u0161l\u00ed stejn\u011b,\u201c pravila Rachel zachmu\u0159en\u011b.<\/p>\n\n\n\n


\u201eSv\u011bt!\u201c zvolala jsem s opovr\u017een\u00edm.<\/p>\n\n\n\n


Zvedla o\u010di od ohn\u011b k m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. \u201eV\u00edm, vy jste state\u010dn\u00e1 a nez\u00e1visl\u00e1 du\u0161e,\u201c \u0159ekla. \u201eCht\u011bla byste mi pravdiv\u011b odpov\u011bd\u011bt na jednu ot\u00e1zku? Nikdy jste nepoc\u00edtila ani st\u00edn pochybnosti nebo l\u00edtosti, \u017ee jste sl\u00edbila, provdat se za Johna Hollingforda?\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201eAni st\u00edn,\u201c \u0159ekla jsem ho\u0159ce. \u201ePosuzovala jsem ho podle toho, jak jsem ho sama poznala, a ne podle toho, co si o n\u011bm mysl\u00ed sv\u011bt.\u201c<\/p>\n\n\n\n


\u201ePro\u010d jen m\u011b B\u016fh nestvo\u0159il stejnou, jako jste vy!\u201c \u0159ekla slavnostn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Pak vstala s divoce roztrp\u010den\u00fdm pohledem a opustila m\u011b bez jedin\u00e9ho dal\u0161\u00edho slova. Zapomn\u011bla dokonce zvednout vlhkou sukni, kterou hned na za\u010d\u00e1tku rozlo\u017eila po zemi.<\/p>\n\n\n\n


Po jej\u00edm odchodu jsem z\u016fstala sed\u011bt s pocitem hn\u011bvu, p\u0159ekvapen\u00ed a bolesti. Napadlo m\u011b, \u017ee m\u011bla pravdu, kdy\u017e \u0159ekla Johnovi, \u017ee je slab\u00e1 a sobeck\u00e1. Nikdy jsem se p\u0159ed n\u00ed nezm\u00ednila o sv\u00e9m zasnouben\u00ed s Johnem, a ona o n\u011bm za\u010dala mluvit docela bez rozpak\u016f. Myslela jen na vlastn\u00ed starosti a zapom\u00ednala na m\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed a utrpen\u00ed. Ch\u00e1pala jsem velmi dob\u0159e, co ji roz\u010dilovalo. Dovedla m\u00edt r\u00e1da Johna, nevadilo j\u00ed, \u017ee m\u011b zranila, ale nebyla spokojen\u00e1, dokud sv\u011bt neschvaloval jej\u00ed jedn\u00e1n\u00ed. Mlad\u00fd mu\u017e ze statku byl sice hoden l\u00e1sky, ale nebyl dost bohat\u00fd, ani z dobr\u00e9 rodiny. A jeho poskvrn\u011bn\u00e9 jm\u00e9no nevyhovovalo rozmazlen\u00e9mu d\u00edt\u011bti velk\u00e9ho sv\u011bta. Vzala mi m\u016fj poklad, ale sama nezbohatla, zni\u010dila klid dvou du\u0161\u00ed, ale nep\u0159ineslo j\u00ed to \u017e\u00e1dnou radost, leda pohled na ciz\u00ed \u017eal.<\/p>\n\n\n\n

\u201eUboh\u00fd Johne,\u201c pomyslela jsem si, \u201etvoje vyhl\u00eddky na \u017eivotn\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed nejsou o nic lep\u0161\u00ed ne\u017e moje, i kdy\u017e jsi za n\u011b zaplatil ne\u010destnou cenu.\u201c<\/p>\n\n\n\n


A tehdy jsem ji nen\u00e1vid\u011bla.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

8.Kapitola Kdy\u017e jsem tu noc sed\u011bla vedle \u017ehav\u00e9ho popela dohas\u00ednaj\u00edc\u00edho ohn\u011b ve sv\u00e9 lo\u017enici v hillsbrosk\u00e9m z\u00e1mku, zat\u00edmco v\u0161ichni ostatn\u00ed spali, nebylo nikdy zoufalej\u0161\u00ed bytosti […]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":63341,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-63895","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63895","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=63895"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63895\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/63341"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=63895"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=63895"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=63895"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}