{"id":63906,"date":"2026-05-25T11:47:18","date_gmt":"2026-05-25T09:47:18","guid":{"rendered":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63906"},"modified":"2026-05-25T11:47:19","modified_gmt":"2026-05-25T09:47:19","slug":"wilkie-collins-zluta-maska-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63906","title":{"rendered":"Wilkie Collins &#8211; \u017dlut\u00e1 Maska"},"content":{"rendered":"\n<p><strong>14.Kapitola<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p>S bla\u017een\u00fdm pocitem jsem p\u0159ihl\u00ed\u017eela, jak moji p\u0159\u00e1tel\u00e9 Tyrrellovi odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed do Lond\u00fdna beze m\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee oba, bratr i sestra, byli u\u017e trochu rozmrzel\u00ed mou ned\u016fslednost\u00ed a vrtohlavost\u00ed a c\u00edtili p\u0159i lou\u010den\u00ed stejn\u011b m\u00e1lo l\u00edtosti, jako j\u00e1.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Zvolna plynuly hork\u00e9 letn\u00ed dny. Ze statku nep\u0159ich\u00e1zely \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy. V koutku srdce jsem doufala, \u017ee si John p\u0159ijde je\u0161t\u011b jednou se mnou promluvit. Ale nebylo po n\u011bm ani vidu ani slechu. Pan Hill se tou dobou zdr\u017eoval mimo panstv\u00ed a John tedy nem\u011bl d\u016fvod, aby se mezi n\u00e1mi uk\u00e1zal, p\u0159esto\u017ee by na\u0161el nejednu vhodnou p\u0159\u00edle\u017eitost, kdyby n\u00e1s cht\u011bl vid\u011bt. Probd\u011bla jsem n\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch letn\u00edch noc\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161lela jsem, co se mnou bude d\u00e1l.<br \/>A Rachel? Nezapomn\u011bla na slib, kter\u00fd mi tehdy v noci dala? Bohu\u017eel zapomn\u011bla. Arthur zam\u011bstn\u00e1val v\u0161echny jej\u00ed my\u0161lenky. Bylo je vid\u011bt st\u00e1le pospolu, \u0161\u0165astn\u00e9 a do sebe zahled\u011bn\u00e9, jako by pro n\u011b ostatn\u00ed sv\u011bt neexistoval. Ur\u010dit\u011b bych se domn\u00edvala, \u017ee Rachel \u00fapln\u011b zapomn\u011bla na to, s \u010d\u00edm se mi sv\u011b\u0159ila, na to, o \u010dem jsme tehdy v noci hovo\u0159ily, kdybych tu a tam, kdy\u017e se nikdo ned\u00edval, nezachytila jej\u00ed l\u00edtostiv\u00fd pohled.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Kone\u010dn\u011b byl stanoven den brzk\u00e9ho s\u0148atku a z Lond\u00fdna p\u0159i\u0161la pro Rachel n\u00e1dhern\u00e1 v\u00fdbava. Ale pod\u00edvala se jen zb\u011b\u017en\u011b na v\u0161echny ty kr\u00e1sn\u00e9 v\u011bci a ulo\u017eila je do sk\u0159\u00edn\u00ed. Poznala jsem, \u017ee sv\u00e1d\u00ed nep\u0159etr\u017eit\u00fd du\u0161evn\u00ed boj. Barva j\u00ed zmizela z l\u00edc\u00ed, zhubla, p\u0159i ka\u017ed\u00e9m ne\u010dekan\u00e9m slov\u011b nebo hluku sebou trhla a za\u010dala se t\u0159\u00e1st. \u010casto p\u0159i\u0161la ke mn\u011b do lo\u017enice pozd\u011b k r\u00e1nu, kdy prvn\u00ed pt\u00e1\u010dci za\u010dali \u0161t\u011bbetat p\u0159ed okny a s pl\u00e1\u010dem se vrhla vedle m\u011b na postel. Neodva\u017eovala jsem se j\u00ed na nic vypt\u00e1vat. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee by ji ka\u017ed\u00e9 m\u00e9 slovo zranilo.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Jednou r\u00e1no si Arthur vy\u0161el s\u00e1m na proch\u00e1zku do okol\u00ed. Bylo to neobvykl\u00e9. Sed\u011bla jsem ve sv\u00e9m pokoji, kdy\u017e Rachel p\u0159i\u0161la sp\u011b\u0161n\u011b a ne\u010dekan\u011b za mnou.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201ePoj\u010fte,\u201c \u0159ekla. \u201ePr\u00e1v\u011b te\u010f m\u00e1m dost odvahy, ale nesm\u00edm to odkl\u00e1dat. Poj\u010fte.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eKam chcete j\u00edt?\u201c ot\u00e1zala jsem se.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eDob\u0159e v\u00edte kam,\u201c \u0159ekla netrp\u011bliv\u011b. \u201eZa matkou. Vid\u00edte, nevzala jsem na sebe nic drah\u00e9ho.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Obl\u00e9kla si vych\u00e1zkov\u00e9 kalikov\u00e9 \u0161aty a jednoduch\u00fd slam\u011bn\u00fd klobouk. Vyndala n\u00e1u\u0161nice z u\u0161\u00ed a svl\u00e9kla si z prst\u016f prsteny.<br \/>Ve chvilce jsem byla p\u0159ipravena a spole\u010dn\u011b jsme zam\u00ed\u0159ily k les\u00edku. Nepokou\u0161ela jsem se vyzv\u00eddat, co chce ud\u011blat. Z\u0159ejm\u011b nebyla v n\u00e1lad\u011b odpov\u00eddat na ot\u00e1zky. Za ch\u016fze m\u011b vzala za ruku a pevn\u011b se m\u011b dr\u017eela. Vypadaly jsme jako dv\u011b \u0161kola\u010dky, kter\u00e9 si vy\u0161ly do lesa natrhat jarn\u00ed kv\u011bty, jen n\u00e1\u0161 krok byl b\u00e1zliv\u011bj\u0161\u00ed a na\u0161e tv\u00e1\u0159e bled\u0161\u00ed. \u0160ly jsme ml\u010dky, odhodlan\u011b, urazily jsme asi polovinu cesty a octly se hluboko v lese, kdy\u017e jsme zaslechli radostn\u00e9 zvol\u00e1n\u00ed, pak se rozhrnulo k\u0159ov\u00ed, a p\u0159ed sebou na p\u011b\u0161in\u011b jsme spat\u0159ily usm\u011bvavou hezkou tv\u00e1\u0159 a statnou postavu Arthura Nobla.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eD\u00edvky, hledaj\u00edc\u00ed hlohov\u00e9 kv\u011bty!\u201c zvolal. \u201eNa mou v\u011bru, p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd obr\u00e1zek. Kam m\u00e1te nam\u00ed\u0159eno, urozen\u00e9 d\u00e1my? Nen\u00ed v\u00e1m proti mysli spole\u010dnost skute\u010dn\u00e9ho bludn\u00e9ho ryt\u00ed\u0159e?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>C\u00edtila jsem, jak Rachel stydne ruka v m\u00e9 dlani. \u201eJdeme na statek, nav\u0161t\u00edvit pan\u00ed Hollingfordovou,\u201c odpov\u011bd\u011bla jsem rezolutn\u011b, \u201ea proto\u017ee tu d\u00e1mu nezn\u00e1te, jd\u011bte rad\u011bji dom\u016f a zabavte pan\u00ed Hillovou, dokud se nevr\u00e1t\u00edme.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eTakov\u00e1 vyhl\u00eddka se mi v\u016fbec nezamlouv\u00e1,\u201c \u0159ekl Arthur. \u201ePro\u010d by m\u011b ta d\u00e1ma na statku nemohla p\u0159ijmout? Nejsem p\u0159ece tak \u0161patn\u00fd spole\u010dn\u00edk. Odpov\u011bz, Rachel, sm\u00edm j\u00edt s v\u00e1mi?\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eNemohu j\u00edt d\u00e1l,\u201c pravila Rachel, \u201enen\u00ed mi dob\u0159e.\u201c A opravdu se zd\u00e1lo, \u017ee je u konce se silami.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eOdpo\u010di\u0148te si,\u201c \u0159ekla jsem soucitn\u011b. \u201eZa chv\u00edli snad budete schopna j\u00edt d\u00e1l.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Ale vystra\u0161en\u00fd Arthur se na m\u011b pod\u00edval p\u0159ekvapen\u011b a vy\u010d\u00edtav\u011b, vzal Rachel za ruku a zvolna ji odv\u00e1d\u011bl k z\u00e1mku. \u0160la jsem za nimi, sama, jen se sv\u00fdmi my\u0161lenkami, a ty byly dost zmaten\u00e9. A tak na\u0161e dobrodru\u017estv\u00ed skon\u010dilo.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Bylo dohodnuto, \u017ee svatba bude pokud mo\u017eno tich\u00e1. Sir Arthur, i kdy\u017e se vzdal sv\u00e9ho odporu, se odm\u00edtl z\u00fa\u010dastnit ob\u0159adu, a proto nebyli pozv\u00e1ni ani jin\u00ed host\u00e9. Den p\u0159ed svatbou jsem str\u00e1vila dopoledne v mal\u00e9m bl\u00edzk\u00e9m kostel\u00edku a vyzdobila jej b\u00edl\u00fdmi kv\u011btinami. Brzy r\u00e1no p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho dne se sem dostav\u00ed Rachel, Arthur, pan Hill, pan\u00ed Hillov\u00e1 a j\u00e1 a o hodinu pozd\u011bji nastoup\u00ed novoman\u017eel\u00e9 spole\u010dn\u011b dal\u0161\u00ed pou\u0165 \u017eivotem.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Pamatuji si na ten ve\u010der p\u0159ed svatbou. Obloha byla rud\u00e1, zem\u011b rozp\u00e1len\u00e1, a\u017e p\u00edsek na zahradn\u00edch cesti\u010dk\u00e1ch \u017ehnul pod nohama a pl\u00e1tky rozkvetl\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed sesychaly vedrem. Barvy nebe i zem\u011b kouzeln\u011b spl\u00fdvaly v l\u00e1kav\u00fdch d\u00e1lk\u00e1ch, vzduch byl prosycen mdlou, nasl\u00e1dlou v\u016fn\u00ed strom\u016f a ke\u0159\u016f \u017e\u00edzn\u00edc\u00edch po de\u0161ti. Okna sal\u00f3n\u016f byla otev\u0159ena doko\u0159\u00e1n a v pokoj\u00edch bylo chladn\u011bji ne\u017e venku. V horn\u00edm pat\u0159e chystaly slu\u017eky zavazadla pro nev\u011bstu, b\u00edl\u00e9 svatebn\u00ed \u0161aty byly rozlo\u017eeny a \u010dekaly na sv\u016fj slavnostn\u00ed okam\u017eik. V\u0161ichni jsme byli v sal\u00f3n\u011b, pan Hill a pan\u00ed Hillov\u00e1 celkem nev\u011bd\u011bli, \u010d\u00edm se zam\u011bstnat, Rachel a Arthur sed\u011bli u otev\u0159en\u00e9ho okna. U vedlej\u0161\u00edho okna jsem kle\u010dela j\u00e1, op\u0159ena lokty o n\u00edzkou ze\u010f a hled\u011bla ven do n\u00e1dhern\u00e9ho ve\u010dera v klidn\u00e9m zadum\u00e1n\u00ed, v n\u011bm\u017e se pozvolna rozpl\u00fdvaly v\u0161echny m\u00e9 obavy, bolesti a nespln\u011bn\u00e9 nad\u011bje. N\u00e1hle bylo ospal\u00e9 ticho p\u0159eru\u0161eno sk\u0159\u00edpav\u00fdm zvukem sp\u011b\u0161n\u00fdch krok\u016f na p\u00eds\u010dit\u00e9 cest\u011b a sv\u011btl\u00fdm pruhem p\u0159ed oknem se mihla tmav\u00e1 \u0161t\u00edhl\u00e1 postava. Kdo to mohl b\u00fdt? Prudce jsem vysko\u010dila na nohy a sp\u011bchala k oknu, kde sed\u011bli Rachel a Arthur. Nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00fdlky, na zahrad\u011b se vyno\u0159ila ze tmy Jana Hollingfordov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>St\u00e1la s podivn\u00fdm v\u00fdrazem p\u0159ed oknem a hled\u011bla p\u00e1trav\u011b dovnit\u0159. Nem\u011bla ani \u010depec ani klobouk a prach z cesty j\u00ed ulp\u011bl na vlasech. I \u010dern\u00e9 \u0161aty byly zapr\u00e1\u0161en\u00e9 a\u017e dol\u016f ke kolen\u016fm. Byla ud\u00fdchan\u00e1, pobledl\u00e1, vys\u00edlen\u00e1 b\u011bhem. Nabrala dech a pod\u00edvala se dychtiv\u011b do m\u00edstnosti. Chv\u00edli se rozhl\u00ed\u017eela osln\u011bna sv\u011btlem, pak zahl\u00e9dla Rachel a pronesla n\u011bkolik slov, kter\u00e1 n\u00e1mi v\u0161emi projela jako elektrick\u00e1 jiskra.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eMary Hollingfordov\u00e1,\u201c \u0159ekla, \u201epoj\u010f dom\u016f. Otec um\u00edr\u00e1 a p\u0159eje si t\u011b vid\u011bt.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Pan Hill i pan\u00ed Hillov\u00e1 p\u0159istoupili k oknu, aby se pod\u00edvali, co se d\u011bje. V\u0161ichni jsme byli tak ohromeni, \u017ee dobrou minutu nikdo nepromluvil. Pak se Rachel zvedla, t\u0159esouc se na cel\u00e9m t\u011ble.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201eSe\u010f, drahou\u0161ku,\u201c \u0159ekl j\u00ed Arthur. \u201eJe to jen n\u011bjak\u00e1 potrhl\u00e1 cik\u00e1nsk\u00e1 holka.\u201c A Jana opravdu vypadala jako cik\u00e1nka.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>\u201ePoj\u010f, poj\u010f!\u201c zvolala Jana a dupla netrp\u011bliv\u011b nohou, ani\u017e na Arthura pohl\u00e9dla. \u201ePoj\u010f, nebo p\u0159ijdeme pozd\u011b. Nesm\u00edme ztr\u00e1cet ani okam\u017eik.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Zd\u00e1lo se mi, \u017ee sly\u0161\u00edm vedle sebe pisklav\u00fd hlas pan\u00ed Hillov\u00e9, ale nepamatuji si, co \u0159\u00edkala. Pan Hill, kter\u00fd Janu znal, nepronesl ani slovo. Arthur vstal, zaujal m\u00edsto vedle Rachel a d\u00edval se p\u0159ekvapen\u011b hned na ni, hned na Janu. Rachel k n\u011bmu obr\u00e1tila zarmoucen\u00fd pohled, na kter\u00fd nikdy nezapomenu, a odstr\u010dila ho ob\u011bma rukama od sebe zp\u00e1tky do pokoje. Pak se pod\u00edvala na m\u011b s n\u011bmou prosbou v o\u010d\u00edch, ob\u011b dv\u011b jsme p\u0159ekro\u010dily n\u00edzkou z\u00eddku okna, rozb\u011bhly se po tr\u00e1vn\u00edku a zam\u00ed\u0159ily mezi stromy po zn\u00e1m\u00e9 cest\u011b k farm\u011b. Jana v\u011bd\u011bla, \u017ee sp\u011bch\u00e1me za n\u00ed, b\u011b\u017eela jako v\u00edtr a ani jednou se neohl\u00e9dla. Brzy jsme ji ztratily z dohledu, co chv\u00edli jsme musely odpo\u010d\u00edvat a op\u0159eny jedna o druhou jsme sb\u00edraly dal\u0161\u00ed s\u00edly k tomu podivn\u00e9mu z\u00e1vodu. Nemluvily jsme. Pohl\u00e9dla jsem na Rachel. Vypadala jako zabl\u00e1cen\u00fd lihov\u00fd kv\u011bt, zlomen\u00fd v bou\u0159i, jak sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 ve\u010dern\u00ed \u0161aty vl\u00e1\u010dela prachem, v sat\u00e9nov\u00fdch st\u0159ev\u00ed\u010dc\u00edch, rozedran\u00fdch na lesn\u00ed cest\u011b. Dob\u011bhly jsme k staven\u00ed. V ob\u00fdvac\u00edm pokoji vl\u00e1dlo narudl\u00e9 p\u0159\u00edtm\u00ed, kdosi vy\u0161el vst\u0159\u00edc bled\u00e9, rozcuchan\u00e9, \u0161tkaj\u00edc\u00ed Rachel. Zaslechla jsem v\u00fdk\u0159ik, okam\u017eit\u011b pohlcen\u00fd t\u00edsniv\u00fdm tichem v m\u00edstnosti. Rachel klesla k zemi a objala mat\u010dina kolena. Nechala jsem je o samot\u011b. Jen B\u016fh a and\u011bl\u00e9 sly\u0161eli jejich vzdechy, \u0161epot, zpov\u011b\u010f i slova odpu\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Ve\u0161la jsem nazda\u0159b\u016fh do p\u0159eds\u00edn\u011b. Spat\u0159ila jsem Johna, jak mi jde naproti. Nebyla jsem schopna promluvit. Vzt\u00e1hla jsem k n\u011bmu ruce, vzal m\u011b do n\u00e1ru\u010d\u00ed \u2014 a to bylo na\u0161e usm\u00ed\u0159en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Ten ve\u010der jsme v\u0161ichni sed\u011bli u l\u016f\u017eka um\u00edraj\u00edc\u00edho. Z jednotliv\u00fdch slov a nar\u00e1\u017eek jsem se dov\u011bd\u011bla, jak a kdy se pan Hollingford vr\u00e1til dom\u016f. Ne\u0161\u0165astn\u00fd otec bloud\u00edc\u00ed sv\u011btem, tr\u00fdzn\u011bn chudobou a nemoc\u00ed, p\u0159i\u0161el v \u017eebr\u00e1ck\u00fdch hadrech po\u017e\u00e1dat o milosrdenstv\u00ed opu\u0161t\u011bnou man\u017eelku a d\u011bti a vydechnout naposledy v kruhu drah\u00fdch bytost\u00ed. A byla to pr\u00e1v\u011b Jana, p\u0159\u00edsn\u00e1 Jana, je\u017e ho tak ne\u00faprosn\u011b odsuzovala a tolik v\u016f\u010di n\u011bmu zaho\u0159kla, kter\u00e1 mu v mat\u010din\u011b nep\u0159\u00edtomnosti p\u0159i\u0161la otev\u0159\u00edt, smilovala se nad n\u00edm, vzala ho do n\u00e1ru\u010de, o\u0161et\u0159ovala a laskala ho, bd\u011bla u n\u011bj a modlila se s n\u00edm. Tvrd\u00e9 srdce neboh\u00e9 Jany se obm\u011bk\u010dilo, trpkost odplavily slzy u l\u016f\u017eka smrti a posledn\u00ed jej\u00ed zbytky se rozplynuly p\u0159i pohledu na kaj\u00edc\u00ed se Rachel.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Drah\u00e1 pan\u00ed Hollingfordov\u00e1, m\u00e1 dobr\u00e1 matka, m\u00e1 state\u010dn\u00e1 Judita! Oba ty prudk\u00e9 ot\u0159esy m\u00e1lem zavinily jej\u00ed smrt. Ale kdy\u017e state\u010dn\u011b p\u0159est\u00e1la bou\u0159i, byla \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee se op\u011bt shledala se ztracenou dcerou, kterou oplak\u00e1vala jako mrtvou.<br \/>A ty t\u0159i laskav\u00e9 bytosti, kter\u00e9 jsme zanechali cel\u00e9 u\u017easl\u00e9 u otev\u0159en\u00e9ho okna z\u00e1meck\u00e9ho sal\u00f3nu, p\u0159i\u0161li p\u0159irozen\u011b na farmu, aby zjistili, jak\u00e9 tajemstv\u00ed se za t\u00edm v\u0161\u00edm skr\u00fdv\u00e1. A byla jsem to j\u00e1, kdo jim tak ohledupln\u011b opakoval , jak jsem dovedla, v\u0161echno, co potkalo nebohou Rachel. Jist\u011b r\u00e1dy usly\u0161\u00edte, mil\u00e9 d\u011bti, \u017ee nep\u0159ikl\u00e1dali poklesku sv\u00e9ho drahou\u0161ka p\u0159\u00edli\u0161 velkou v\u00e1hu. Pan Hill se sice tv\u00e1\u0159il trochu p\u0159\u00edsn\u011b, ale pan\u00ed Hillov\u00e1 nedovolila, aby kdokoliv odsuzoval jej\u00edho mazl\u00ed\u010dka. Ta dobr\u00e1, vl\u00eddn\u00e1 du\u0161e shled\u00e1vala v jej\u00ed prosp\u011bch sta omluv. Pokud jde o Arthura Nobla, uv\u011bdomoval si, \u017ee to bylo z l\u00e1sky k n\u011bmu, pro\u010d Rachel proti sv\u00e9 v\u016fli opustila rodinu. A byl tak\u00e9 dost velkomysln\u00fd, aby si dovedl v\u00e1\u017eit Johna a jeho matky. A stejn\u011b, jako pr\u00fd byl ochoten vz\u00edt si Rachel, kdy\u017e byla bez p\u0159\u00e1tel, je ochoten vz\u00edt si ji nyn\u00ed, kdy\u017e m\u00e1 p\u0159\u00e1tele, k nim\u017e ji pout\u00e1 l\u00e1ska. A tak byl provinilec souzen a shled\u00e1n bez viny.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Za n\u011bkolik dn\u00ed, kdy\u017e byl neboh\u00fd otec poh\u0159ben, vr\u00e1tila se o\u010di\u0161t\u011bn\u00e1 Rachel ke sv\u00e9mu snoubenci, jemu\u017e je\u0161t\u011b jednou vypr\u00e1v\u011bla cel\u00fd sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh vlastn\u00edmi slovy.<br \/>Ale star\u00fd pan Hill byl mysl\u00edm dojat ze v\u0161ech nejv\u00edc a \u0159ekl man\u017eelce: \u201eA\u0165 si \u0159\u00edk\u00e1, kdo chce, co chce, m\u00e1 drah\u00e1, podle m\u00e9ho n\u00e1zoru je ten chlapec John nejcenn\u011bj\u0161\u00edm skvostem cel\u00e9 Hollingfordovic rodiny!\u201c A jemnocitn\u00fd star\u00fd p\u00e1n dok\u00e1zal po n\u011bkolika letech, \u017ee svou chv\u00e1lu myslel v\u00e1\u017en\u011b. Kdy\u017e se roz\u017eehnal se sv\u011btem, n\u011bjak\u00fd \u010das po sv\u00e9 \u017een\u011b, kter\u00e1 zem\u0159ela p\u0159ed n\u00edm, odk\u00e1zal hillsbrosk\u00e9 panstv\u00ed m\u00e9mu man\u017eelovi.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>Rachel (\u0159\u00edkali j\u00ed d\u00e1le Rachel) a Arthur Noble \u017eili po s\u0148atku v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Jana se provdala za zn\u00e1m\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e a nalezla domov v Lond\u00fdn\u011b. A Mopsie ob\u0161\u0165astnila svou l\u00e1skou venkovsk\u00e9ho statk\u00e1\u0159e a z\u016fstala i po svatb\u011b mezi z\u00e1hony r\u016f\u017e\u00ed a ml\u00e9ka\u0159sk\u00fdmi konvemi.<\/p>\n\n\n\n<p><br \/>J\u00e1 a John jsme \u017eili na statku, dokud n\u00e1m osud po smrti pana Hilla nedop\u0159\u00e1l, usadit se na z\u00e1mku. Tam se za n\u00e1mi p\u0159ist\u011bhovala i na\u0161e drah\u00e1 matka a tam zem\u0159ela v m\u00e9 n\u00e1ru\u010di, stejn\u011b jako pozd\u011bji m\u016fj man\u017eel. A dnes, drahou\u0161kov\u00e9, je v\u00e1\u0161 otec, m\u016fj syn, majitelem Hillsbro a z\u00e1mek je va\u0161\u00edm \u0161\u0165astn\u00fdm domovem. A babi\u010dka se vr\u00e1tila na statek.<\/p>\n\n\n\n<p><\/p>\n\n\n\n<p>p\u0159eklad a \u00faprava: Nikola Valerov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<div class=\"mh-excerpt\"><p>14.Kapitola S bla\u017een\u00fdm pocitem jsem p\u0159ihl\u00ed\u017eela, jak moji p\u0159\u00e1tel\u00e9 Tyrrellovi odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed do Lond\u00fdna beze m\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee oba, bratr i sestra, byli u\u017e trochu rozmrzel\u00ed <a class=\"mh-excerpt-more\" href=\"https:\/\/www.invarena.cz\/?p=63906\" title=\"Wilkie Collins &#8211; \u017dlut\u00e1 Maska\">[&#8230;]<\/a><\/p>\n<\/div>","protected":false},"author":1,"featured_media":63341,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[17],"tags":[],"class_list":["post-63906","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-kultura"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63906","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=63906"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/63906\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/63341"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=63906"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=63906"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.invarena.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=63906"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}